About: Moirai

An Entity of Type: agent, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

In ancient Greek religion and mythology, the Moirai (/ˈmɔɪraɪ, -riː/, also spelled Moirae or Mœræ; Ancient Greek: Μοῖραι, "lots, destinies, apportioners"), often known in English as the Fates (Latin: Fata), were the personifications of destiny; their Roman equivalent was the Parcae (euphemistically the "sparing ones"), and there are other equivalents in cultures that descend from the Proto-Indo-European culture. Their number became fixed at three: Clotho ("spinner"), Lachesis ("allotter") and Atropos ("the unturnable", a metaphor for death).

Property Value
dbo:abstract
  • Les moires (en grec antic Μοῖραι), van ser, en mitologia grega, divinitats, filles de Nix, la Nit, segons Hesíode, i per tant pertanyien a la primera generació divina. Encara que hi ha altres genealogies, una de les quals les fa filles de Zeus i de Temis, i per tant germanes de les Hores, i una altra d'Ananké. Igualment se troben citades al costat de Tique (la sort, la fortuna), que representa una idea semblant. Són les deesses del destí de cada persona i de la sort que li correspon en aquest món. Eren imaginades com tres germanes, tres ancianes filadores, anomenades Cloto, Làquesis i Àtropos, que trenen els fils de les vides humanes i després els tallen. A la tradició grega, s'apareixien a l'infant al cap de tres dies que hagués nascut, per fixar el seu destí. Són inflexibles amb el que es teixeix de cada persona, ja que encarnen una llei que ni els mateixos déus poden desobeir sense posar en perill l'ordre de l'univers. Fins i tot Zeus ha de seguir els seus designis, i impedeixen que tal déu o tal altre puguin afavorir els seus protegits. Sovint són representades com les teixidores del fil de la vida; és a dir, Cloto, la germana petita i la que presencia els naixements, diríem que en el moment que neix una persona comença a teixir el fil de la vida d'aquesta. Llavors, Làquesis, l'encarregada de decidir la durada de la vida de l'individu, teixeix el fil fins als anys que vol que visqui l'home o la dona. I finalment, Àtropos, la germana gran, talla el fil de la vida amb les seves tisores d'or. Les parques són les divinitats romanes equivalents, encarregades de decidir el destí de les persones. Per part dels romans, també reben uns altres noms: (la menor), (la mitjana) i (la major). (ca)
  • Moiry (řecky Μοῖραι, latinsky Parcae) jsou v řecké mytologii buď dcery bohyně osudové nutnosti Ananké, nebo jsou představovány jako dcery Dia a bohyně Themis. Jsou to bohyně osudu, životního údělu. Ve starších mýtech se uvádí, že jim podléhá i nejvyšší bůh a neodváží se odporovat jejich rozhodnutí. Pozdější mýty však uvádějí, že Zeus sděluje Moirám svá rozhodnutí, může jejich úmysly změnit a může odvrátit přestřihnutí nitě života, chce-li některého z lidí zachránit. Moiry mají v mytologii zvláštní postavení, částečně vystupují i v lidské podobě. Mluví se o jedné nebo o třech Moirách, které „předou nit osudu“. Bývají někdy připodobňovány slovanským Sudičkám. * Klóthó (Předoucí) nit načíná, * Lachesis (Udělující) nit dále spřádá nebo svíjí, * Atropos (Neodvratná) nit přistřihuje. Moiry prý znají všechna tajemství. Spíše než určovat osud lidí, je jejich posláním nad nimi bdít. Jsou zpodobňovány jako staré ženy nebo vážné panny. Klótho mívá v ruce vřeteno, Lachesis globus a Atropos knihu života nebo sluneční hodiny, na kterých ukazuje hodinu smrti. (cs)
  • المويراي (باليونانية القديمة: Μοῖραι)، في الميثولوجيا الإغريقية هن ثلاث أخوات يُجَسدن القدر. تم تحديد عددهم بثلاث، وأسماؤهم كلوثو (الغزالة أو الناسجة)، لاشسيس (الموزعة)، وأتروبوس (حرفيًا "التي لا يمكن تفاديها"، أي الموت). في الثيوغونيا تُعتبر المويراي بنات الإلهة نيكس ولهن السلطة على الآلهة، أما في الجمهورية لأفلاطون فيعتبرن بنات أنانكي. (ar)
  • Οι Μοίρες, κατά την ελληνική μυθολογία, είναι οι θεότητες που ορίζουν και ενίοτε προλέγουν τη γέννηση, την πορεία και τη διάρκεια της ζωής των ανθρώπων. Ο βασικός μύθος, όπως παρουσιάζεται στη Θεογονία τού Ησιόδου, αναφέρει ότι οι μυθικές αυτές θεότητες ήταν τρεις: η Κλωθώ, η οποία παρουσιαζόταν ως υφάντρια και εθεωρείτο ότι έκλωθε τις τύχες τού βίου, η Λάχεσις (από το ρήμα λαγχάνω), η οποία παρουσιαζόταν να τραβάει το νήμα και εθεωρείτο ότι όριζε τα συμβάντα τού βίου, και η Άτροπος (από το επίθετο ἄτροπος «άκαμπτος - αναπότρεπτος, αμετάβλητος»), η οποία παρουσιαζόταν να κόβει το νήμα τής ζωής και εθεωρείτο ότι όριζε τον θάνατο. Αντίστοιχες με τις ελληνικές ήταν οι ρωμαϊκές μυθικές θεότητες που αποκαλούνταν Fata ή Parcae. (el)
  • Die Moiren oder Moirai (altgriechisch Μοῖραι Moírai, lateinisch Moerae, Sg. Moira (Μοῖρα Moíra, deutsch ‚Anteil, Los, Schicksal‘, lateinisch Moera)) sind in der griechischen Mythologie eine Gruppe von Schicksalsgöttinnen. Ihre Entsprechung in der römischen Mythologie sind die Parzen. Bei den Etruskern stehen die Moiren über den Göttern. (de)
  • Mojroj (helene Μοῖραι, latine Parcae), Parcoj aŭ Fataloj estis en la helena mitologio aŭ filinoj de la diino de sortoplena neceso Ananko, aŭ estas prezentataj kiel filinoj de Zeŭso kaj diino Temiso. Ili estas diinoj de sorto, vivdestinaĵo. En pli malnovaj mitoj oni diras, ke cedas al ili eĉ la plej alta dio, kiu ne kuraĝas rezisti al ilia decido. Sed pli malfruaj mitoj sciigas, ke Zeŭso informas Mojrojn pri siaj decidoj, povas ŝanĝi iliajn intencojn kaj povas forturni distondon de la vivofadeno, se li volas iun el la homoj savi. Mojroj havas en mitoj apartan pozicion, parte rolas ankaŭ en homeca formo. Oni parolas pri unu aŭ tri Mojroj, kiuj "ŝpinas fadenon de la sorto". Iam ili estas similigataj al niaj sortfeinoj. * (Ŝpinanta) la fadenon komencas ŝpini, * (Donanta) la fadenon plu ŝpinas aŭ tordigas, * (Neevitebla) la fadenon distondas. Mojroj onidire konas ĉiujn sekretojn. Pli ol certigi sorton de homoj, ilia tasko estas zorgi pri ili. Mojroj estas bildigataj kiel maljunulinoj aŭ pesaj virgulinoj. Kloto kutime havas ŝpinilon en la mano, Laĥeso globuson kaj Atropo libron de la vivo aŭ sunhorloĝon sur kiu ŝi montras horon de la morto. (eo)
  • Moirak (antzinako grezieraz: Μοῖραι, "banatzaileak", Moerae latinizatua) antzinako Greziako jainkosak ziren, gizaki bakoitzaren patuaren irudiak. Oso lege estua zuten, eta jainkoek ere ezin zezaketen lege hori alda. Hari baten bidez gidatzen zituzten gizonen jaiotza eta heriotza. Hiru ziren: Kloto, Lakesis eta Atropos.. Erromatar mitologian Parkak eta eskandinaviar mitologian Nornak baliokideak ziren. Hasierako kosmogoniaren eta jainkosak ordezkatu zituzten. (eu)
  • In ancient Greek religion and mythology, the Moirai (/ˈmɔɪraɪ, -riː/, also spelled Moirae or Mœræ; Ancient Greek: Μοῖραι, "lots, destinies, apportioners"), often known in English as the Fates (Latin: Fata), were the personifications of destiny; their Roman equivalent was the Parcae (euphemistically the "sparing ones"), and there are other equivalents in cultures that descend from the Proto-Indo-European culture. Their number became fixed at three: Clotho ("spinner"), Lachesis ("allotter") and Atropos ("the unturnable", a metaphor for death). However, according to the often cited Latin verse Clotho colum retinet, Lachesis net, et Atropos occat, their roles and functions were also seen differently: Clotho, the youngest of the sisters, presided over the moment in which we are born, and held a distaff in her hand; Lachesis spun out all the events and actions of our life; and Atropos, the eldest of the three, cut the thread of human life with a pair of scissors. The role of the Moirai was to ensure that every being, mortal and divine, lived out their destiny as it was assigned to them by the laws of the universe. For mortals, this destiny spanned their entire lives, and was represented as a thread spun from a spindle. Generally, they were considered to be above even the gods in their role as enforcers of fate, although in some representations Zeus, the chief of the gods, is able to command them. In the Homeric poems Moira or Aisa are related to the limit and end of life, and Zeus appears as the guider of destiny. In the Theogony of Hesiod, the three Moirai are personified, daughters of Nyx and are acting over the gods. Later they are daughters of Zeus and Themis, who was the embodiment of divine order and law. In Plato's Republic the Three Fates are daughters of Ananke (necessity). The concept of a universal principle of natural order and balance has been compared to similar concepts in other cultures such as the Vedic Ṛta, the Avestan Asha (Arta) and the Egyptian Maat. (en)
  • En la mitología griega, las Moiras (en griego antiguo, Μοῖραι Moîrai ‘repartidoras’) eran las personificaciones del destino. Sus equivalentes en la mitología romana eran las Parcas o Fatae, las Laimas en la mitología báltica y las Nornas en la nórdica. Vestidas con túnicas blancas y de semblante imperturbable, su número terminó fijándose en tres. La palabra griega moira (μοῖρα) significa indistintamente ‘destino', ‘parte', ‘lote' o ‘porción', en referencia a su función de repartir a cada mortal la parte de existencia y de obras que le corresponden en el devenir del cosmos. Controlaban el metafórico hilo de la vida de cada ser humano desde el nacimiento hasta la muerte, y aún después en el Hades. (es)
  • Dans la mythologie grecque, les Moires (en grec ancien Μοῖραι / Moîrai) sont trois divinités du Destin : Clotho (« la Fileuse »), Lachésis (« la Répartitrice ») et Atropos (« l'Inflexible »). Elles sont associées aux cycles cosmiques, aux grandes déesses de la nature, de la végétation et de la fertilité. Elles deviennent les Parques, dans la mythologie romaine. (fr)
  • Moirai (Bahasa Yunani: Μοῖραι) dalam mitologi Yunani adalah tiga orang dewi takdir. Mereka mengendalikan nasib setiap manusia sejak lahir hingga mati. Dalam mitologi Romawi mereka dikenal sebagai . Mereka juga disebutkan dalam budaya-budaya yang diturunkan dari mitologi Proto-Indo-Eropa. Peran moirai adalah untuk memastikan bahwa semua makhluk, baik fana maupun kekal, menghidupi takdir mereka yang telah diputuskan berdasarkan hukum semesta. Bagi makhluk fana, takdir mereka direpresentasikan sebagai gulungan benang dari sebuah alat pemintal. Secara umum, mereka memiliki kedudukan di atas para dewa lainnya dengan peran mereka sebagai pengatur takdir, meski begitu dalam beberapa representasi Zeus sebagai pemimpin para dewa dapat memerintah mereka dengan kekuasaannya. Di puisi Homer Moira atau Aisa berperan dalam batas dan akhir kehidupan, dan Zeus muncul sebagai penuntun takdir. Dalam Theogonia yang dibuat Hesiod, ketiga Moirai dipersonifikasikan, putri Nyx dan bertindak di atas para dewa. Konsep dasar alam semesta dari tatanan alam dan keseimbangan juga telah dibandingkan dengan konsep dalam budaya lainnya seperti , Asha dari Avestan, dan Maat dari Mesir. (in)
  • モイラ(古希: Μοῖρα, Moira)は、ギリシア神話における「運命の三女神」である。幾つかの伝承があるが、クロートー、ラケシス、アトロポスの3柱で、姉妹とされる。 モイラは単数形で、複数形はモイライ(古希: Μοῖραι, Moirai)。 (ja)
  • Le tre Moire (in greco antico: Μοῖραι, Mòirai), assimilate anche alle Parche romane e alle Norne norrene, sono figure appartenenti alla mitologia greca. Nei poemi omerici compare una sola Moira. Nella Teogonia di Esiodo compaiono due volte: come figlie della Notte e come figlie di Zeus e Temi, erano la personificazione del destino ineluttabile. Il loro compito era tessere il filo del fato di ogni uomo, svolgerlo ed, infine, reciderlo segnandone la morte. (it)
  • Moira is het van oorsprong Griekse begrip voor lotsbestemming. Het is oorspronkelijk de schikgodin die in drie deelvormen voorkomt. Het meervoud, de Moirai (ook wel Moerae) in het Grieks, Parcae in het Latijn, Moeren of Moiren in het Nederlands, zijn dan ook deze drie schikgodinnen. De attributen waarmee de godin wordt afgebeeld zijn een wiel en een weegschaal. De Griekse auteur Homerus refereert in zijn werken aan de lotsgodin Moira wanneer hij schrijft dat wat zij vastlegde onherroepelijk was en dat zowel stervelingen als goden er aan gebonden waren. (nl)
  • ( 다른 뜻에 대해서는 모이라 (동음이의) 문서를 참고하십시오.) 모이라이 또는 모에라이(고대 그리스어: Μοῖραι, 운명들)은 그리스 신화에 나오는 세 명의 "운명의 여신"을 말한다. 이들의 이름은 ‘각자가 받은 몫’이란 뜻의 모이라 (μοῖρα)가 신격화된 이름이다. 로마 신화에서는 파르카이 (라틴어:Parcae)에 해당한다. 헤시오도스의 에 따르면 운명의 여신들은 원초적인 신 닉스 (밤의 여신)의 자녀들이다. 다른 전승에서는 그들은 제우스와 티탄 여신인 테미스와 사이에서 태어났다고도 한다. 이들은 인간의 생명을 관장하는 실을 관리하는데 한 명이 그 실을 자으면 다른 한 명은 이를 감고 나머지 한 명은 인간의 목숨이 다하면 그 실을 끊는다고 한다. 다음은 세명의 운명의 여신들이다. * 클로토(그리스어: Κλωθώ – "실을 잣는 여자") : 인간의 운명의 실을 잣는 여신 로마 신화에서는 노나(Nona) 여신이다. 인간이 임신중인 10달을 관장하는 여신이다. * 라케시스(그리스어: Λάχεσις – "할당하는 여자" ) : 인간의 생명의 길이들 할당하는 실을 감는다. 로마 신화에서 데키마(Decima)에 해당한다. * 아트로포스(그리스어: Ἄτροπος – "되돌릴 수 없는 여자" 혹은 "가차없는 여자") : 생명의 실타레를 자르는 역할을 함. 인간의 죽음의 시기와 방법을 결정하는데 그녀의 가차없는 가위질로 인간의 생명을 거두어 들인다. 로마로 와서는 모르타(Morta)와 동격이다. (ko)
  • Mojry (gr. Μοῖραι Moirai) – w mitologii greckiej boginie losu, utożsamiane przez Rzymian z Parkami. W różnych literackich przekazach wywodzono odmienne ich pochodzenie. U Homera jest jedna Mojra, natomiast według Hezjoda były one trzema córkami Zeusa i Temidy, noszącymi imiona: Kloto („Prządka” nici żywota), Lachesis („Udzielająca”, która tej nici strzeże) i Atropos („Nieodwracalna”, która ją przecina). Według innych źródeł były one córkami Nocy i Erebu lub Kronosa, albo Gai i Okeanosa. Symbolizowały starogreckie pojęcia filozoficzno-mitologiczne dotyczące losu ludzkiego i porządku świata. Ich siostrami były Hory i Charyty. Były boginiami życia i śmierci oraz znały przyszłość ludzi i bogów. Jedyne ponad bogami olimpijskimi, których rozkazom nie podlegały. Pierwotnie mojra było raczej pojęciem filozoficznym i oznaczało przeznaczenie i los człowieka oraz ogólne, nieubłagane prawa świata. Każda istota ludzka od narodzin miała swoją mojrę, określającą długość życia oraz szczęście i nieszczęścia jakie ją spotkają. Ta „indywidualna” mojra stanowiła część losu całego świata i w tym znaczeniu bezosobowa mojra była nieubłagana jak przeznaczenie. Mojra oznaczała prawa, których nawet bogowie nie mogli pomijać, nie narażając porządku świata na niebezpieczeństwo. Z czasem wyobrażenie Mojry przyjęło postać pojedynczego bóstwa, które było personifikacją przeznaczenia człowieka, a później trzech sióstr – prządek ludzkiego losu, zamieszkujących pałac w sąsiedztwie Olimpu i czuwających nad życiem każdego człowieka. Mojry pojawiły się w kulcie greckim bardzo wcześnie, ale nigdy nie miały własnego mitu w ścisłym znaczeniu tego słowa. W kilku miejscach Grecji (Sykionie, Koryncie, Sparcie, Olimpii) znajdowały się ich miejsca kultu.W ofierze składano im owoce, wodę zmieszaną z miodem, kwiaty. W sztuce przedstawiano je jako poważne niewiasty : Kloto z wrzecionem, Lechesis ze zwojem lub globusem, Atropos z wagą lub nożycami. Czasem ze zwojem papirusu, na którym piszą słowa przeznaczenia. (pl)
  • As moiras (em grego: Μοῖραι), na mitologia grega, eram as três irmãs que determinavam o destino, tanto dos deuses, quanto dos seres humanos. Eram três mulheres lúgubres, responsáveis por fabricar, tecer e cortar aquilo que seria o fio da vida de todos os indivíduos. Durante o trabalho, as moiras fazem uso da Roda da Fortuna, que é o tear utilizado para se tecer os fios. As voltas da roda posicionam o fio do indivíduo em sua parte mais privilegiada (o topo) ou em sua parte menos desejável (o fundo), explicando-se assim os períodos de boa ou má sorte de todos.As três deusas decidiam o destino individual dos antigos gregos, e criaram Têmis, Nêmesis e as erínias. Pertenciam à primeira geração divina (os deuses primordiais), e assim como Nix, eram domadoras de deusas e homens. As moiras eram filhas de Nix a deusa da noite. Moira, no singular, era inicialmente o destino. Na Ilíada, representava uma lei que pairava sobre deuses e homens, pois nem Zeus estava autorizado a transgredi-la sem interferir na harmonia cósmica. Na Odisseia aparecem as fiandeiras. O mito grego predominou entre os romanos a tal ponto que os nomes das divindades caíram em desuso. Entre eles eram conhecidas por Parcas chamadas Nona, Décima e Morta, que tinham respectivamente as funções de presidir a gestação e o nascimento, o crescimento e desenvolvimento, e o final da vida; a morte; notar entretanto, que essa regência era apenas "sobre os humanos". Os poetas da antiguidade descreviam as moiras como donzelas de aspecto sinistro, de grandes dentes e longas unhas. Nas artes plásticas, ao contrário, aparecem representadas como lindas donzelas. As Moiras eram: * Cloto (Κλωθώ; klothó) em grego significa "fiar", segurava o fuso e tecia o fio da vida. Junto de Ilícia, Ártemis e Hécate, Cloto atuava como deusa dos nascimentos e partos. * Láquesis (Λάχεσις; láchesis) em grego significa "sortear" puxava e enrolava o fio tecido, Láquesis atuava junto com Tique, Pluto, Moros e outros, sorteando o quinhão de atribuições que se ganhava em vida. * Átropos (Ἄτροπος; átropos) em grego significa "afastar", ela cortava o fio da vida. Átropos, juntamente a Tânato, Moros e as queres, determinava o fim da vida. (pt)
  • Мо́йры (др.-греч. Μοῖραι от μοῖρα, мойра, букв. «часть», «доля», отсюда «участь», которую получает каждый при рождении) — в древнегреческой мифологии богини судьбы. У древних римлян Мойрам соответствовали Парки. Мойра, обыкновенно в единственном числе, упоминается уже в гомеровских поэмах «Илиаде» и «Одиссее», как безличная необходимость, неподвластная даже богам. (ru)
  • Moirerna eller moirorna (av grekiska μοῖρα, moira med betydelsen ”del”, ”lott”) är ödesgudinnor i den grekiska mytologin. De är tre gudinnor som bestämmer alla människors öden: Klotho, Lachesis och Atropos. Deras beslut kunde inte ändras, inte ens av gudarna. De anses vara väverskor, spinnandes varje människas livstråd. (sv)
  • 摩伊赖(英語:Moirae、The Fates)是希腊神话中命运三女神的总称。她们的希腊语名字Μοίραι来源于μοίρα,大意为部分、配额,延伸为生活和命运而对人的配给,因此她们的本意为分配者。她们通常于三位老妇人的形象出现,整天忙碌着纺织人与神命运的丝线。在罗马神话中,她们被称为帕耳开(Parcae)。在北歐神話中也能找到对应者:諾倫三女神。 (zh)
  • Мо́йри (грец. Μοῖραι, латинізований запис Moirai; від moira — «частка», «доля») — у давньогрецькій міфології — богині долі і призначення людей та богів. Дочки богині ночі Нікс (за іншою версією — Зевса й Феміди, за Платоном — дочки божества неминучості Ананке): Клото, Лахесіс, Атропа (Атропос). Римляни звали мойр парками. У сучасній мові слово «мойра» («парка») також уживається як синонім слова доля. (uk)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 79317 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 45700 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1120163530 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:caption
  • Late second-century Greek mosaic from the House of Theseus , showing the three Moirai: Klotho, Lachesis, and Atropos, standing behind Peleus and Thetis, the parents of Achilles (en)
dbp:deityOf
  • Goddesses of Fate (en)
dbp:name
  • Moirai (en)
dbp:otherNames
dbp:parents
dbp:siblings
dbp:symbol
  • Thread, dove, spindle, scissors (en)
dbp:type
  • greek (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • المويراي (باليونانية القديمة: Μοῖραι)، في الميثولوجيا الإغريقية هن ثلاث أخوات يُجَسدن القدر. تم تحديد عددهم بثلاث، وأسماؤهم كلوثو (الغزالة أو الناسجة)، لاشسيس (الموزعة)، وأتروبوس (حرفيًا "التي لا يمكن تفاديها"، أي الموت). في الثيوغونيا تُعتبر المويراي بنات الإلهة نيكس ولهن السلطة على الآلهة، أما في الجمهورية لأفلاطون فيعتبرن بنات أنانكي. (ar)
  • Οι Μοίρες, κατά την ελληνική μυθολογία, είναι οι θεότητες που ορίζουν και ενίοτε προλέγουν τη γέννηση, την πορεία και τη διάρκεια της ζωής των ανθρώπων. Ο βασικός μύθος, όπως παρουσιάζεται στη Θεογονία τού Ησιόδου, αναφέρει ότι οι μυθικές αυτές θεότητες ήταν τρεις: η Κλωθώ, η οποία παρουσιαζόταν ως υφάντρια και εθεωρείτο ότι έκλωθε τις τύχες τού βίου, η Λάχεσις (από το ρήμα λαγχάνω), η οποία παρουσιαζόταν να τραβάει το νήμα και εθεωρείτο ότι όριζε τα συμβάντα τού βίου, και η Άτροπος (από το επίθετο ἄτροπος «άκαμπτος - αναπότρεπτος, αμετάβλητος»), η οποία παρουσιαζόταν να κόβει το νήμα τής ζωής και εθεωρείτο ότι όριζε τον θάνατο. Αντίστοιχες με τις ελληνικές ήταν οι ρωμαϊκές μυθικές θεότητες που αποκαλούνταν Fata ή Parcae. (el)
  • Die Moiren oder Moirai (altgriechisch Μοῖραι Moírai, lateinisch Moerae, Sg. Moira (Μοῖρα Moíra, deutsch ‚Anteil, Los, Schicksal‘, lateinisch Moera)) sind in der griechischen Mythologie eine Gruppe von Schicksalsgöttinnen. Ihre Entsprechung in der römischen Mythologie sind die Parzen. Bei den Etruskern stehen die Moiren über den Göttern. (de)
  • Moirak (antzinako grezieraz: Μοῖραι, "banatzaileak", Moerae latinizatua) antzinako Greziako jainkosak ziren, gizaki bakoitzaren patuaren irudiak. Oso lege estua zuten, eta jainkoek ere ezin zezaketen lege hori alda. Hari baten bidez gidatzen zituzten gizonen jaiotza eta heriotza. Hiru ziren: Kloto, Lakesis eta Atropos.. Erromatar mitologian Parkak eta eskandinaviar mitologian Nornak baliokideak ziren. Hasierako kosmogoniaren eta jainkosak ordezkatu zituzten. (eu)
  • Dans la mythologie grecque, les Moires (en grec ancien Μοῖραι / Moîrai) sont trois divinités du Destin : Clotho (« la Fileuse »), Lachésis (« la Répartitrice ») et Atropos (« l'Inflexible »). Elles sont associées aux cycles cosmiques, aux grandes déesses de la nature, de la végétation et de la fertilité. Elles deviennent les Parques, dans la mythologie romaine. (fr)
  • モイラ(古希: Μοῖρα, Moira)は、ギリシア神話における「運命の三女神」である。幾つかの伝承があるが、クロートー、ラケシス、アトロポスの3柱で、姉妹とされる。 モイラは単数形で、複数形はモイライ(古希: Μοῖραι, Moirai)。 (ja)
  • Le tre Moire (in greco antico: Μοῖραι, Mòirai), assimilate anche alle Parche romane e alle Norne norrene, sono figure appartenenti alla mitologia greca. Nei poemi omerici compare una sola Moira. Nella Teogonia di Esiodo compaiono due volte: come figlie della Notte e come figlie di Zeus e Temi, erano la personificazione del destino ineluttabile. Il loro compito era tessere il filo del fato di ogni uomo, svolgerlo ed, infine, reciderlo segnandone la morte. (it)
  • Moira is het van oorsprong Griekse begrip voor lotsbestemming. Het is oorspronkelijk de schikgodin die in drie deelvormen voorkomt. Het meervoud, de Moirai (ook wel Moerae) in het Grieks, Parcae in het Latijn, Moeren of Moiren in het Nederlands, zijn dan ook deze drie schikgodinnen. De attributen waarmee de godin wordt afgebeeld zijn een wiel en een weegschaal. De Griekse auteur Homerus refereert in zijn werken aan de lotsgodin Moira wanneer hij schrijft dat wat zij vastlegde onherroepelijk was en dat zowel stervelingen als goden er aan gebonden waren. (nl)
  • Мо́йры (др.-греч. Μοῖραι от μοῖρα, мойра, букв. «часть», «доля», отсюда «участь», которую получает каждый при рождении) — в древнегреческой мифологии богини судьбы. У древних римлян Мойрам соответствовали Парки. Мойра, обыкновенно в единственном числе, упоминается уже в гомеровских поэмах «Илиаде» и «Одиссее», как безличная необходимость, неподвластная даже богам. (ru)
  • Moirerna eller moirorna (av grekiska μοῖρα, moira med betydelsen ”del”, ”lott”) är ödesgudinnor i den grekiska mytologin. De är tre gudinnor som bestämmer alla människors öden: Klotho, Lachesis och Atropos. Deras beslut kunde inte ändras, inte ens av gudarna. De anses vara väverskor, spinnandes varje människas livstråd. (sv)
  • 摩伊赖(英語:Moirae、The Fates)是希腊神话中命运三女神的总称。她们的希腊语名字Μοίραι来源于μοίρα,大意为部分、配额,延伸为生活和命运而对人的配给,因此她们的本意为分配者。她们通常于三位老妇人的形象出现,整天忙碌着纺织人与神命运的丝线。在罗马神话中,她们被称为帕耳开(Parcae)。在北歐神話中也能找到对应者:諾倫三女神。 (zh)
  • Мо́йри (грец. Μοῖραι, латинізований запис Moirai; від moira — «частка», «доля») — у давньогрецькій міфології — богині долі і призначення людей та богів. Дочки богині ночі Нікс (за іншою версією — Зевса й Феміди, за Платоном — дочки божества неминучості Ананке): Клото, Лахесіс, Атропа (Атропос). Римляни звали мойр парками. У сучасній мові слово «мойра» («парка») також уживається як синонім слова доля. (uk)
  • Les moires (en grec antic Μοῖραι), van ser, en mitologia grega, divinitats, filles de Nix, la Nit, segons Hesíode, i per tant pertanyien a la primera generació divina. Encara que hi ha altres genealogies, una de les quals les fa filles de Zeus i de Temis, i per tant germanes de les Hores, i una altra d'Ananké. Igualment se troben citades al costat de Tique (la sort, la fortuna), que representa una idea semblant. (ca)
  • Moiry (řecky Μοῖραι, latinsky Parcae) jsou v řecké mytologii buď dcery bohyně osudové nutnosti Ananké, nebo jsou představovány jako dcery Dia a bohyně Themis. Jsou to bohyně osudu, životního údělu. Ve starších mýtech se uvádí, že jim podléhá i nejvyšší bůh a neodváží se odporovat jejich rozhodnutí. Pozdější mýty však uvádějí, že Zeus sděluje Moirám svá rozhodnutí, může jejich úmysly změnit a může odvrátit přestřihnutí nitě života, chce-li některého z lidí zachránit. * Klóthó (Předoucí) nit načíná, * Lachesis (Udělující) nit dále spřádá nebo svíjí, * Atropos (Neodvratná) nit přistřihuje. (cs)
  • Mojroj (helene Μοῖραι, latine Parcae), Parcoj aŭ Fataloj estis en la helena mitologio aŭ filinoj de la diino de sortoplena neceso Ananko, aŭ estas prezentataj kiel filinoj de Zeŭso kaj diino Temiso. Ili estas diinoj de sorto, vivdestinaĵo. En pli malnovaj mitoj oni diras, ke cedas al ili eĉ la plej alta dio, kiu ne kuraĝas rezisti al ilia decido. Sed pli malfruaj mitoj sciigas, ke Zeŭso informas Mojrojn pri siaj decidoj, povas ŝanĝi iliajn intencojn kaj povas forturni distondon de la vivofadeno, se li volas iun el la homoj savi. (eo)
  • En la mitología griega, las Moiras (en griego antiguo, Μοῖραι Moîrai ‘repartidoras’) eran las personificaciones del destino. Sus equivalentes en la mitología romana eran las Parcas o Fatae, las Laimas en la mitología báltica y las Nornas en la nórdica. Vestidas con túnicas blancas y de semblante imperturbable, su número terminó fijándose en tres. (es)
  • In ancient Greek religion and mythology, the Moirai (/ˈmɔɪraɪ, -riː/, also spelled Moirae or Mœræ; Ancient Greek: Μοῖραι, "lots, destinies, apportioners"), often known in English as the Fates (Latin: Fata), were the personifications of destiny; their Roman equivalent was the Parcae (euphemistically the "sparing ones"), and there are other equivalents in cultures that descend from the Proto-Indo-European culture. Their number became fixed at three: Clotho ("spinner"), Lachesis ("allotter") and Atropos ("the unturnable", a metaphor for death). (en)
  • Moirai (Bahasa Yunani: Μοῖραι) dalam mitologi Yunani adalah tiga orang dewi takdir. Mereka mengendalikan nasib setiap manusia sejak lahir hingga mati. Dalam mitologi Romawi mereka dikenal sebagai . Mereka juga disebutkan dalam budaya-budaya yang diturunkan dari mitologi Proto-Indo-Eropa. Di puisi Homer Moira atau Aisa berperan dalam batas dan akhir kehidupan, dan Zeus muncul sebagai penuntun takdir. Dalam Theogonia yang dibuat Hesiod, ketiga Moirai dipersonifikasikan, putri Nyx dan bertindak di atas para dewa. (in)
  • ( 다른 뜻에 대해서는 모이라 (동음이의) 문서를 참고하십시오.) 모이라이 또는 모에라이(고대 그리스어: Μοῖραι, 운명들)은 그리스 신화에 나오는 세 명의 "운명의 여신"을 말한다. 이들의 이름은 ‘각자가 받은 몫’이란 뜻의 모이라 (μοῖρα)가 신격화된 이름이다. 로마 신화에서는 파르카이 (라틴어:Parcae)에 해당한다. 헤시오도스의 에 따르면 운명의 여신들은 원초적인 신 닉스 (밤의 여신)의 자녀들이다. 다른 전승에서는 그들은 제우스와 티탄 여신인 테미스와 사이에서 태어났다고도 한다. 이들은 인간의 생명을 관장하는 실을 관리하는데 한 명이 그 실을 자으면 다른 한 명은 이를 감고 나머지 한 명은 인간의 목숨이 다하면 그 실을 끊는다고 한다. 다음은 세명의 운명의 여신들이다. (ko)
  • Mojry (gr. Μοῖραι Moirai) – w mitologii greckiej boginie losu, utożsamiane przez Rzymian z Parkami. W różnych literackich przekazach wywodzono odmienne ich pochodzenie. U Homera jest jedna Mojra, natomiast według Hezjoda były one trzema córkami Zeusa i Temidy, noszącymi imiona: Kloto („Prządka” nici żywota), Lachesis („Udzielająca”, która tej nici strzeże) i Atropos („Nieodwracalna”, która ją przecina). Według innych źródeł były one córkami Nocy i Erebu lub Kronosa, albo Gai i Okeanosa. Symbolizowały starogreckie pojęcia filozoficzno-mitologiczne dotyczące losu ludzkiego i porządku świata. Ich siostrami były Hory i Charyty. Były boginiami życia i śmierci oraz znały przyszłość ludzi i bogów. Jedyne ponad bogami olimpijskimi, których rozkazom nie podlegały. (pl)
  • As moiras (em grego: Μοῖραι), na mitologia grega, eram as três irmãs que determinavam o destino, tanto dos deuses, quanto dos seres humanos. Eram três mulheres lúgubres, responsáveis por fabricar, tecer e cortar aquilo que seria o fio da vida de todos os indivíduos. Durante o trabalho, as moiras fazem uso da Roda da Fortuna, que é o tear utilizado para se tecer os fios. As voltas da roda posicionam o fio do indivíduo em sua parte mais privilegiada (o topo) ou em sua parte menos desejável (o fundo), explicando-se assim os períodos de boa ou má sorte de todos.As três deusas decidiam o destino individual dos antigos gregos, e criaram Têmis, Nêmesis e as erínias. Pertenciam à primeira geração divina (os deuses primordiais), e assim como Nix, eram domadoras de deusas e homens. (pt)
rdfs:label
  • Moirai (en)
  • مويراي (ar)
  • Moires (ca)
  • Moiry (cs)
  • Moiren (de)
  • Μοίρες (el)
  • Mojroj (eo)
  • Moiras (es)
  • Moirak (eu)
  • Moires (fr)
  • Moirai (in)
  • Moire (it)
  • 모이라 (ko)
  • モイラ (ギリシア神話) (ja)
  • Moira (mythologie) (nl)
  • Moiras (pt)
  • Mojry (pl)
  • Мойры (ru)
  • Moirerna (sv)
  • Мойри (uk)
  • 摩伊赖 (zh)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
foaf:name
  • Moirai (en)
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:greekEquivalent of
is dbp:siblings of
is dbp:similarCreatures of
is gold:hypernym of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License