| dbpprop:abstract
|
- Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus or Claudius I (1 August 10 BC – 13 October AD 54) (Tiberius Claudius Drusus from birth to AD 4, then Tiberius Claudius Nero Germanicus from then until his accession) was the fourth Roman Emperor, a member of the Julio-Claudian dynasty, ruling from 24 January AD 41 to his death in AD 54. Born in Lugdunum in Gaul, to Drusus and Antonia Minor, he was the first Roman Emperor to be born outside Italia. He was reportedly afflicted with some type of disability, and his family had virtually excluded him from public office until his consulship with his nephew Caligula in AD 37. This infirmity may have saved him from the fate of many other Roman nobles during the purges of Tiberius' and Caligula's reigns; potential enemies did not see him as a serious threat to them. His very survival led to his being declared emperor (reportedly because the Praetorian Guard insisted) after Caligula's assassination, at which point he was the last adult male of his family. Despite his lack of political experience, Claudius proved to be an able administrator and a great builder of public works. His reign saw an expansion of the empire, including the conquest of Britain. He took a personal interest in the law, presided at public trials, and issued up to 20 edicts a day; however, he was seen as vulnerable throughout his rule, particularly by the nobility. Claudius was constantly forced to shore up his position. This resulted in the deaths of many senators. Claudius also suffered setbacks in his personal life, one of which may have led to his murder. These events damaged his reputation among the ancient writers. More recent historians have revised this opinion.
- Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus war der vierte römische Kaiser der julisch-claudischen Dynastie. Er regierte vom 24. Januar 41 n. Chr. bis zu seinem Tod im Jahr 54. Geboren wurde er in Lugdunum als Sohn des Nero Claudius Drusus und der Antonia Minor. Er war der erste römische Kaiser, der außerhalb Italiens geboren wurde. Claudius galt als aussichtsloser Kandidat auf die Nachfolge im Kaiseramt. Der Überlieferung zufolge litt er an physischen Gebrechen. Bevor ihn sein Neffe Caligula im Jahr 37 zum Konsul machte, wurde er von seiner Familie praktisch von allen öffentlichen Tätigkeiten ausgeschlossen. Sein schlechter Gesundheitszustand ersparte ihm wohl das Schicksal, das zahlreiche andere vornehme Römer ereilte, die den politischen Säuberungsaktionen während der Herrschaft des Tiberius und des Caligula zum Opfer fielen. So konnte er sich historischen Studien zuwenden. Als letzter männlicher Erwachsener seiner Familie wurde Claudius zum potenziellen Nachfolger nach Caligulas Ermordung. Er war der erste römische Kaiser, an dessen Erhebung das Militär wesentlichen Anteil hatte. Trotz seines Mangels an politischer Erfahrung erwies Claudius sich als fähiger Verwalter und entfaltete eine rege Bautätigkeit. In seine Herrschaftszeit fällt mit der Eroberung Britanniens die erste Erweiterung des Römischen Reiches seit der Zeit des Augustus. Kaiser Claudius interessierte sich besonders für die römische Rechtsprechung, beispielsweise führte er den Vorsitz in öffentlichen Prozessen und gab bis zu 20 Verordnungen am Tag heraus. Während seiner gesamten Regierungszeit zeigte er sich besonders durch die Aristokratie verwundbar. Zahlreiche Senatoren wurden aus unterschiedlichen Gründen hingerichtet, teils im Zusammenhang mit Verschwörungen, teils aufgrund von Parteibildungen und Intrigen in der Umgebung des Kaisers. Die antiken Geschichtsschreiber beschreiben Claudius vor seiner Zeit als Kaiser als einen verwahrlosten, kränklichen und lächerlichen Mann; als Kaiser charakterisierte man ihn als ignorant und böswillig. Die moderne Forschung kommt zu einem differenzierteren Urteil und würdigt Claudius auch als umsichtigen und fähigen Herrscher.
- Tiberi Claudi Cèsar August Germànic, inicialment conegut com a Tiberi Claudi Drus Neró Germànic, fou el quart emperador romà; el seu regnat començà el 24 de gener del 41 i finalitzà el 54. L'emperador Claudi pertany a la dinastia julio-clàudia, formada pels familiars i hereus directes d'August, el fundador de l'Imperi.
- Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus Britanicus, občanským jménem Tiberius Claudius Drusus Nero Germanicus byl římský císař. Vládl v letech 41-54n.l. Po celé dětství ho sužovaly a i po dobu dospívání nemoci, které postihly zejména nohy. Claudius je měl velmi slabé, pokroucené, kulhal, třásla se mu hlava, v rozčilení koktal a z koutků úst mu někdy kapaly sliny. Nemoc se také podepsala na jeho povaze: byl bojácný a propadal nepříčetnému vzteku, až mu vystupovala na rtech pěna. Postižení vedlo k tomu, že vlastní rodina na něho pohlížela s odporem a styděla se za něho, po dosažení hranice plnoletosti byl dokonce prohlášen za nesvéprávného. Claudiovi přirozeně nikdy nesvěřili žádný úřad a o tom, že by snad měl někdy Římu vládnout, se nikomu ani nesnilo. Až jeho synovec Caligula ho dal zvolit konsulem. Po Caligulově zavraždění provolala garda císařem Claudia. V Claudiově osobě nastoupil na trůn panovník, jenž se od předchozích naprosto odlišoval. Především tělesnými dispozicemi. Na druhé straně proslul svou učeností: léta, kdy se nemohl podílet na správě státu, strávil studiem historie a sepisováním historických děl. Za Claudiovy vlády začaly propukat v Římě nepokoje s křesťany. Císaře nakonec věčné židovské rozmíšky, šarvátky a stížnosti rozzlobily tak, že celou židovskou komunitu z Říma vypověděl. Pozoruhodných úspěchů dosáhl císař v zahraniční politice. Zhruba 100 let po vpádu Caesarových vojsk na Britské ostrovy římské legie dobyly jižní a střední Anglii. Ihned nato vyhlásil novou římskou provincii zvanou Britanie. Claudius byl čtyřikrát ženatý, přitom třetí žena Messalina se pokusila s posledním z celé řady svých milenců o státní převrat. Měl vynést na trůn Messaliina sedmiletého syna Britannika. Spiknutí bylo odhaleno a Messalina byla donucena k sebevraždě. Agrippina se stala jeho čtvrtou, poslední manželkou. Z předchozích manželství měla chlapce a vynaložila všechno úsilí, aby její syn nahrazoval Claudiovi Britannika. Claudius nakonec podlehl jejímu naléhání a zasnoubil chlapce se svou dcerou Oktavií a adoptoval ho pod jménem Nero. Tím si nad sebou vynesl rozsudek smrti. Netrvalo dlouho a Claudius začal dávat najevo, že ho sňatek s Agrippinou mrzí. Agrippina se jeho slova zřejmě doslechla a z obav z budoucnosti se rozhodla běhu věcí napomoci. Na hostině v rodinném kruhu podala Claudiovi krásné hřiby, které mu velice zachutnaly. Úporné bolesti Claudiovi dokonale zkazily jeho poslední noc na tomto světě: ráno 13. října roku 54 pak vydechl naposledy. Sedmnáctiletý Nero vyšel krátce po poledni, poté co Agrippina povolila rozhlásit zprávu o Claudově smrti, na schodiště Palatia a nechal se pozdravit jako imperátor. Claudius měl z prvního (nuceného) manželství jedno dítě, z druhého dcerku Antonii a z třetího dvě děti. Císař Claudius je v dnešní době známý také díky úspěšnému životopisnému dvodílnému románu Roberta Gravese Já, Claudius a Claudius Bůh (v originále I, Claudius, 1934), na jehož motivy vznikl také stejnojmenný televizní seriál. Trochu jinak: CLAUDIUS(41-54n.l. ) Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus Britanicus, občanským jménem Tiberius Claudius Drusus Nero Germanicus Od dětství trpěl vrozenou vadou či částečným ochrnutím. Nohy měl velmi slabé, pokroucené a kulhal. V rozčilení koktal a z koutků úst mu někdy vytékaly sliny. Nemoc se také podepsala na jeho povaze, byl bojácný a propadal nepříčetnému vzteku. Postižení vedlo k tomu, že vlastní rodina na něj pohlížela s odporem a styděla se za něj. Jeho strýc Tiberius mu nikdy nepřidělil žádný úřad, až za vlády svého synovce Caliguly dosáhl konzulátu. Působil sice jako podivín, ale řadil se k nejvýznamnějším vzdělancům své doby. Kvůli své nemoci vyrůstal v ústraní, věnoval se však naplno studiu historie. Napsal Etruské dějiny a dějiny Kartága. Ve své vědecké a literární činnosti pokračoval i jako císař. Ve zmatku po Caligulově vraždě byl Pretoriánskou gardou prohlášen za císaře. Jako císař byl schopný a pokrokový. Po Augustovi byl jedním z nejpilnějších reformátorů. Nedůvěřoval senátu, byl vůči němu podezíravý, bázlivý a krutý. Lidem byl velice oblíben. Soudil však podivně a nestále, někdy byl bystrý, jindy zase zbrklý. Na soudech se proto znevážil. Nechal vystavět Ostijský přístav, dobudoval Caligululův započatý vodovod, nechal zavést odvodňovací kanál. Pořádal mnoho her a gladiátorských zápasů. Pozoruhodných úspěchů dosáhl v zahraniční politice. Podnikl invazi na Britské ostrovy, které byly připojeny k impériu. Rovněž připojil také Thrákii a Mauretánii a zakládal nové kolonie. Štědře uděloval Římská občanští provincionářům, za což byl kritizován hlavně filozofem Senecou. Claudius byl čtyřikrát ženatý. Jeho první plánovaný sňatek se neuskutečnil, protože mu v den svatby nevěsta Livia Medulina zemřela. Z prvního nuceného manželství měl jedno dítě, z druhého dceru Antonii. Se svou třetí ženou, již byla Messalina, známa za svůj promiskuitní život, měl dvě děti. Messalina se pokusila s jedním ze svých milenců Gaiem Siliem o státní převrat, který měl vynést na trůn jejího syna Britannika. Spiknutí však bylo odhaleno a milenci byli zlikvidováni věrnými služebníky Claudia. Jeho poslední ženou se stala jeho neteř Agrippina. Ta byla panovačná a krutá. Prosadila si na svém muži upřednostnění jejího syna Lucia Domitia, později známého jako císaře Nerona, před Britannikem. Jeho zdraví se značně zlepšilo, trápily ho pouze časté žaludeční bolesti. Horlivě provozoval hru v kostky. Občas byl duchem nepřítomen. (například. Poté co dal zavraždit svou třetí ženu Messalinu se prý po začátku hostiny zeptal, proč jeho paní nepřichází). Ke konci života litoval sňatku s Agrippou a adopce Nerona. Do své závěti nechal napsat, jako jeho následníka Britannika a stále doufal, že jednou bude vládnout. Byl však otráven zřejmě svou ženou Agrippou. Claudius tak umírá 13. října roku 54 n.l. ve věku 64 let. Jeho smrt byla z počátku utajovaná, dokud si Nero nezařídí vše potřebné pro svou vládu, včetně odstranění Britannika. Po té se Nero ujímá vlády a prohlašuje se za imperátora.
- Tiberio Claudio César Augusto Germánico fue el cuarto emperador romano de la dinastía Julio-Claudia, y gobernó desde el 24 de enero del año 41 hasta su muerte en el año 54. Nacido en Lugdunum, en la Galia, fue el primer emperador romano nacido fuera de la Península Itálica. Permaneció apartado del poder por sus deficiencias físicas, cojera y tartamudez, hasta que su sobrino Calígula, tras convertirse en emperador, le nombró cónsul y senador. Su poca actuación en el terreno político que representaba su familia le sirvió para sobrevivir en las distintas conjuras que provocaron la caída de Tiberio y Calígula. En esta última conjura, los pretorianos que asesinaron a su sobrino lo encontraron tras una cortina, donde se había escondido creyendo que lo iban a matar. Tras la muerte de Calígula, Claudio era el único hombre adulto de su familia. Este motivo, junto a su aparente debilidad y su inexperiencia política, hicieron que la guardia pretoriana lo proclamara emperador, pensando tal vez que sería un títere fácil de controlar. Pese a sus taras físicas, su falta de experiencia política y que lo considerasen tonto y padeciera complejos de inferioridad por causa de burlas desde su niñez y estigmatizado por su propia madre, Claudio fue un brillante estudiante, gobernante y estratega militar, además de ser querido por el pueblo y ser el hombre más poderoso del mundo conocido. Su gobierno fue de gran prosperidad en la administración y en el terreno militar. Durante su reinado, las fronteras del Imperio Romano se expandieron, produciéndose la conquista de Britania. El emperador se tomó un interés personal en el Derecho, presidiendo juicios públicos y llegando a promulgar veinte edictos al día. En cualquier caso, se lo vio como un personaje vulnerable, especialmente entre la aristocracia. Claudio se vio obligado a defender constantemente su posición descubriendo sediciones, lo que se tradujo en la muerte de muchos senadores romanos. Claudio también se enfrentó a serios reveses en su vida familiar, uno de los cuales podría haber supuesto su asesinato. Estos eventos dañaron su reputación entre los escritores antiguos, si bien los historiadores más recientes han revisado éstas opiniones.
- Tiberius Claudius Nero Caesar Drusus, alun perin Tiberius Claudius Drusus Nero Germanicus, oli neljäs Rooman keisari vuosina 41–54. Claudius julistettiin keisariksi heti veljenpoikansa Caligulan salamurhan jälkeen, ja hän osoittautui lyhyessä ajassa oppineeksi ja kyvykkääksi hallitsijaksi, jonka valtakaudella käynnistettiin suuria rakennushankkeita ja sotilasvalloitusten myötä Rooman valtakunnan hallintoalue laajeni entisestään. Keisarin epäonnistunut yksityiselämä kuitenkin johti hänen salamurhaansa.
- Claude est le quatrième empereur romain, qui régna de 41 à 54 apr. J. -C.. Né en 10 av. J. -C. , fils de Drusus et Antonia Minor fille de Marc Antoine et d'Octavie sœur d' Auguste, il était le frère de Germanicus, il succède à Caligula en 41 en devenant le quatrième empereur de la dynastie julio-claudienne alors qu'il a déjà une cinquantaine d'années. Né à Lugdunum, en Gaule, il fut le premier empereur né hors d'Italie. Il apparaissait peu probable que Claude devienne empereur : il était bègue et sa famille l'avait jugé incapable d'exercer une fonction publique jusqu'à ce qu'il devienne consul de son neveu Caligula en 37. Son infirmité l'a cependant peut-être sauvé des purges dans les familles nobles romaines qui eurent lieu durant les règnes de ses deux prédécesseurs, lui permettant de se trouver en position d'être nommé empereur après l'assassinat de Caligula : il était alors le dernier homme de sa famille. Il accéda au pouvoir en comblant de cadeaux les cohortes prétoriennes, inaugurant ainsi un malheureux usage. Malgré son manque d'expérience politique, Claude se montre un administrateur capable et un grand bâtisseur public. Son règne voit l'Empire s'agrandir : cinq provinces s'ajoutent à l'Empire dont la Bretagne, en 43, (où il se rend pour obtenir les triomphes, se voyant ainsi décerner le surnom de Britannicus, ainsi qu'à son fils), la Lycie, la Mauritanie, la Norique et la Thrace. Il s'intéresse personnellement aux affaires publiques, se penchant sur les lois et présidant les procès publics. Il va jusqu'à publier vingt édits par jour. Il étend la citoyenneté romaine à beaucoup de provinces, dont la Gaule où il était né. Sensible aux demandes des notables gaulois, il obtient en 48 du Sénat que ceux-ci puissent accéder aux magistratures publiques de Rome et donc au Sénat romain. Reconnaissants, les délégués des nations gauloises firent graver son discours sur les Tables Claudiennes, plaques de bronze placées dans le sanctuaire fédéral de Lugdunum, retrouvées et exposées au Musée gallo-romain de Fourvière à Lyon. En 47, il fête les Jeux séculaires, selon la nouvelle date établie par Varron pour la fondation de Rome. Cependant tout au long de son règne il est perçu comme vulnérable par la noblesse romaine. Il est ainsi poussé à chercher en permanence à consolider son pouvoir, aux dépens des sénateurs en particulier. En 49, il bannit les juifs de Rome pour prosélytisme actif. Dans sa vie personnelle, il connaît de nombreuses épreuves et son dernier mariage le mène à la mort. Il épouse en premières noces Plautia Urgulanilla, dont il a un fils, mort en bas âge, et une fille qu'il fait exposer, la soupçonnant d'être le fruit d'un adultère. Il se marie ensuite à Ælia Pætina dont il a une fille, Antonia. Il s'allie ensuite à Messaline dont il a deux enfants, Octavie (née en 40, future épouse de Néron) et Britannicus (né en 41), qui fut éclipsé puis empoisonné par Néron; en quatrièmes noces, il épouse sa propre nièce Agrippine la Jeune. Il meurt empoisonné à l'instigation d'Agrippine en 54, après avoir, sur les conseils de celle-ci, adopté son fils Néron et fait passer celui-ci devant son fils pour la succession, en le mariant à sa propre fille Octavie. Ces événements le font mépriser par les anciens auteurs. Les historiens les plus récents tendent à tempérer leur opinion.
- Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus, korábbi nevén Tiberius Claudius Drusus Nero Germanicus a Római Birodalom negyedik császára volt. Uralkodása 41. január 24-től 54-ben bekövetkezett haláláig tartott. A galliai Lugdunumban született. Apja Nero Claudius Drusus, anyja Antonia Minor volt. Claudius volt az első római császár, aki Itálián kívül született. Sohasem tartották valószínűnek, hogy Claudius egyszer császár lesz. Rokkant volt és 37-es consullá választásáig (a másik konzul unokaöccse, Caligula lett) semmilyen hivatalt sem töltött be. Talán testi fogyatékossága mentette meg attól, hogy Tiberius és Caligula tisztogatásainak célpontja legyen. Caligula meggyilkolása után azért választották császárrá, mert ő volt a család egyetlen felnőtt férfi tagja. Annak ellenére, hogy nem volt járatos a politikában, sikeresen irányította a birodalmat és több fontos építkezést indított el. Uralkodása idején a Római Birodalom újabb területeket szerzett; ezek közül a legfontosabb Britannia meghódítása volt 43-ban. Érdeklődött a jog és törvényhozás iránt, bírósági tárgyalásokon elnökölt, naponta húsz rendeletet hozott. Ennek ellenére a nemesség gyenge uralkodónak tartotta; azért, hogy bebizonyítsa az ellenkezőjét, Claudius több szenátort is kivégeztetett. Magánéletében több csapás is érte, az egyik végül a meggyilkolásához vezetett. Ezek miatt az ókori történetírók körében nem volt népszerű, ám a későbbi korok írói már tárgyilagosabban értékelték.
- Nato col nome di Tiberio Claudio Druso e figlio di Druso maggiore e Antonia minore, era considerato dai suoi contemporanei come un candidato improbabile al ruolo di imperatore, soprattutto in considerazione di una qualche infermità da cui era affetto, tanto che la sua famiglia lo tenne lontano dalla vita pubblica fino all'età di quarantasette anni, quando tenne il consolato assieme al nipote Caligola. Fu probabilmente questa infermità e la scarsa considerazione politica di cui godeva che gli permisero di sopravvivere alle purghe che colpirono molti esponenti della nobiltà romana durante i regni di Tiberio e Caligola: alla morte di quest'ultimo, Claudio divenne imperatore proprio in quanto unico maschio adulto della dinastia giulio-claudia. Malgrado la mancanza di esperienza politica, Tiberio Claudio Cesare Augusto Germanico, questo il nome adottato dopo l'acclamazione ad imperatore, dimostrò notevoli qualità: fu un abile amministratore, un grande patrono dell'edilizia pubblica, espansionista in politica estera (sotto il suo comando si ebbe la conquista della Britannia) e un instancabile legislatore, che presiedeva personalmente i tribunali e che giunse a promulgare venti editti in un giorno. Tuttavia, la sua posizione era resa poco sicura dall'opposizione della nobiltà, cosa che condusse Claudio a mettere a morte molti senatori. Claudio dovette anche sopportare molte disgrazie nella vita privata: una di queste potrebbe essere stata all'origine del suo assassinio. La fama di Claudio presso gli storici antichi non fu certo positiva, al contrario tra i moderni molte delle sue opere furono rivalutate.
- ティベリウス・クラウディウス・ネロ・カエサル・ドルスス（Tiberius Claudius Nero Caesar Drusus, 紀元前10年8月1日 - 54年10月13日）はローマ帝国の第4代皇帝である。アントニウスの孫であり、アウグストゥスの妻リウィアの孫にあたる。第2代皇帝ティベリウスの弟大ドルススの息子でゲルマニクスの弟。第3代皇帝カリグラやのちに妻となる小アグリッピナの伯父に当たる。 父や兄に似ず生来病弱で、吃音や片足を引きずるなどの癖からユリウス・クラウディウス朝に属する男性としては珍しく公務から遠ざけられ、長くエクィテスの階級に留まった。この間にエトルリア史やカルタゴ史といった歴史著述を行い歴史家としての側面を持った。カリグラの皇帝就任後、カリグラと共にコンスルに就任、後に元老院議員に加えられた。カリグラが暗殺されると、プラエトリアニに担がれる形で皇帝に就任した。就任に際して元老院の承認を受けたものの、実質的にはプラエトリアニの軍事力によって就任しており、以降、軍事力がローマ皇帝を決定する最初の例となった。歴史家らしく、知性と教養に富んだ政策を進め、ユダヤの統治問題などを解決した。身体の不具合から元老院議員に影響力や友誼を持っていなかったため、カエサル家の解放奴隷を積極的に行政に登用した。このことは非元老院議員の統治への関与を増大させ、皇帝への権力集中や官僚制の発達を推進した。毒キノコの中毒によって死去するが、第4番目の妻であった小アグリッピナの暗殺とする説が古代から有力視されている。
- Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus of Tiberius Claudius Nero Caesar Drusus of Claudius Caesar Augustus Germanicus (geboren in 10 v. Chr. als waaraan later, nog vóór het verkrijgen van de keizerlijke macht de cognomina en toegevoegd werden) was na Augustus de vierde keizer van het oude Rome. Zijn onmiddellijke voorganger was Caligula, die in 41 vermoord was door de Praetoriaanse garde. Claudius was de oom van Caligula, en was zo'n vijftig jaar oud toen hij de opperste macht verwierf.
- Tiberius Claudius Nero Caesar Drusus var romersk keiser fra 24. januar 41 til sin død. Han var den første keiseren som ikke var født i Italia. Han var også den første keiseren som ble utnevnt av Pretorianergarden i motsetning til senatet. Claudius var som ung sykelig og hadde problemer med at han haltet og at han stammet når han talte. Selv om han aldri var tenkt som keiser, gjorde Pretorianergarden ham til keiser etter at Caligula var blitt myrdet. Han viste seg imidlertid å være en dugelig regent som lot oppføre imponerende byggverk og inkorporerte nye provinser i riket. På hans tid begynte den romerske ekspansjonen på de britiske øyer. Hans første gemalinne var Messalina, som han lot henrette fordi hun i år 48 feiret bryllup med sin elsker Gaius Silius mens Claudius var på reise i Ostia. Claudius neste gemalinne, Agrippina d.y. , forgiftet ham, og på grunn av det døde han i år 54. Hun ville på den måten sikre tronen til sin sønn Nero, som hun hadde fra sitt tidligere ekteskap med Gnaeus Domitius Ahenobarbus.
- Klaudiusz, Tiberius Claudius Drusus Nero Germanicus – cesarz rzymski, syn Druzusa Starszego i Antonii Młodszej. Był bratankiem cesarza Tyberiusza i stryjem cesarza Kaliguli. Klaudiusz był cesarzem rzymskim od 21 stycznia 41 roku. Oficjalna tytulatura cesarska: Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus.
- Tibério Cláudio César Augusto Germânico foi o quarto imperador romano da dinastia Júlio-Claudiana, e governou de 24 de janeiro de 41 d.C. até a sua morte em 54. Nascido em Lugdunum, na Gália, foi o primeiro imperador romano nascido fora da Península Itálica. Permaneceu apartado do poder pelas suas deficiências físicas, coxeadura e tartamudez, até o nomear seu sobrinho Calígula, após tornar-se imperador, como cônsul e senador. A sua pouca atuação no terreno político, que representava a sua família,serviu-lhe para sobreviver nas diferentes conjuras que provocaram a queda de Tibério e Calígula. Nesta última conjura, os pretorianos que assassinaram o seu sobrinho encontraram-no atrás duma cortina, onde se escondera acreditando que o iam matar. Após a morte de Calígula, Cláudio era o único homem adulto da sua família. Este motivo, junto à sua aparente debilidade e a sua inexperiência política, fizeram que a guarda pretoriana o proclamasse imperador, pensando talvez que seria um títere fácil de controlar. Em que pesem as suas taras físicas, a sua falta de experiência política e ser considerado tolo e padecera complexos de inferioridade por causa de burlas desde a sua infância e estigmatizado pela sua própria mãe, Cláudio foi um brilhante estudante, governante e estrategista militar, além de ser querido pelo povo. O seu governo foi de grande prosperidade na administração e no terreno militar. Durante o seu reinado, as fronteiras do Império Romano foram expandidas, produzindo-se a conquista da Britânia. O imperador tomou um interesse pessoal no Direito, presidindo juízos públicos e chegando a promulgar vinte éditos por dia. Em qualquer caso, foi visto como uma personagem vulnerável, especialmente entre a aristocracia. Cláudio viu-se obrigado a defender constantemente a sua posição descobrindo sedições, o que se traduziu na morte de muitos senadores romanos. Cláudio também enfrentou sérios reveses na sua vida familiar, um dos quais poderia ter suposto o seu assassinato. Estes eventos danificaram a sua reputação entre os escritores antigos, se bem que os historiadores mais recentes tenhem revisado estas opiniões.
- Tiberius Claudius Caesar Augustus Gemanicus, a fost al patrulea împărat roman al dinastiei iulio-claudice şi a domnit din 41 până în 54. Fiu al generalului Drusus şi al Antoniei Minor, frate mai tânăr al generalului Gemanicus, născut la Lugdunum (Lyon), Claudius nu participă până la urcarea pe tron, datorită unei sănătăţi mai şubrede şi a unor infirmităţi congenitale, la viaţa politică, preferând o existenţă retrasă, consacrată studiului. Este proclamat împărat de către pretorieni la asasinarea nepotului său Caligula şi recunoscut apoi de către senat. În timpul domiei sale începe construcţia unui sistem defensiv de fortificaţii pe Rin şi Dunăre, provinciile beneficiază de o bună administrare şi o bogată activitate edilitară (şosele, apeducte, porturi). Acordarea cetăţeniei romane locuitorilor unor oraşe din afara Italiei, îi atrage ostilitatea cercurilor senatoriale. În timpul domniei lui Claudius începe cucerirea Britanniei, care devine cea mai vestică provincie a Imperiului Roman. În 44 Iudeea, în 46 Tracia sunt transformate în provincii romane. După executarea Messalinei, cea de-a treia soţie, în 48, acuzată de Narcissus de complot, Claudius se căsătoreşte în 49 cu Agrippina Minor Iulia şi-l adoptă pe fiul acesteia, Nero, care-i va urma la tron. Moare otrăvit de noua soţie.
- Тиберий Клавдий Цезарь Август Германик (лат. Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus), урожденный Тиберий Клавдий Друз, с 4 по 41 годы — Тиберий Клавдий Нерон Германик (лат. Tiberius Claudius Nero Germanicus), иногда — Клавдий I, — римский император из династии Юлиев-Клавдиев. Также принцепс Сената, Великий понтифик, трибун, Отец отечества с января 42 года, пятикратный консул, цензор. Полный титул к моменту смерти: Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus, Pontifex Maximus, Tribuniciae potestatis XIV, Consul V, Imperator XXVII, Pater Patriae (Тиберий Клавдий Цезарь Август Германик, Великий понтифик, наделен властью трибуна четырнадцать раз, консула — 5 раз, императора — двадцать семь раз, Отец Отечества).
- Claudius, egentligen Tiberius Claudius Drusus Nero Germanicus, född 1 augusti 10 f. Kr. , död 13 oktober 54 e. Kr. , var det romerska rikets fjärde kejsare från 24 januari 41. Claudius var som ung sjuklig och hade problem med att han haltade och stammade när han pratade. Trots att han aldrig var tänkt att bli kejsare upphöjde praetoriangardet honom till kejsare efter det att Caligula mördats. Claudius ansågs kanske som en "kuf" av den kejserliga familjen, men var ändå en synlig representant för den även före hans upphöjelse till kejsare. Med tanke på hans plats i "tronföljden" så är det inte underligt att han inte syntes som en av de mer prominenta medlemmarna av kejsarfamiljen, utan i stället ägnade sig åt historieskrivning och studier. Han visade sig dock vara en synnerligen duglig regent, allmänt trodd att vara styrd av sina frigivna rådgivare. Han lät uppföra många imponerande byggnadsverk och införlivade nya provinser. Under Claudius tid inleddes den romerska expansionen på de brittiska öarna år 43 e. kr. De illdåd som skedde under Claudius tid kan främst skyllas på hans gemål, Messalina, som Claudius så småningom tröttnade på och lät avrätta sedan hon år 48 firat bröllop med sin älskare Gajus Silius under Claudius frånvaro i Ostia. Claudius är en av flera romerska kejsare som omnämns i Nya Testamentet . Enligt Apostlagärningarna utdrev Claudius judarna från Rom (vilket ansetts ha skett omkring år 49), något som enligt Suetonius skett eftersom dessa gjort uppror på anstiftan av en viss Krestus. Claudius nästa och sista gemål, Agrippina d.y. , påstås ha förgiftat honom, enligt legenden med svamp, år 54. Hon ville därigenom säkra tronen till sin son Nero, från sitt första äktenskap med Cnaeus Domitius Ahenobarbus. Nero lär ha yttrat att "Svamp är gudaspis. Claudius blev gud av att spisa svamp". Det är också troligt att den 63-årige Claudius dog en naturlig död av sviterna efter sina sjukdomar som barn och sin dokumenterade alkoholism. Claudius upphöjdes till gud efter sin död och dyrkades som sådan, något som tyder på att han under sin livstid uträttat en del gott. Kulten avskaffades visserligen senare av Nero, men återinfördes av Vespasianus - vilket tyder på att Claudius rykte var gott och att han trots sina tillkortakommanden ansågs som en "stor" kejsare.
- Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus ya da Claudius (başa geçmeden önceki adı Tiberius Claudius Drusus Nero Germanicus) Julio-Claudian hanedanının dördüncü Roma imparatorudur. 24 Ocak 41'den 54 yılında ölümüne kadar hüküm sürmüştür. Drusus ve Küçük Antonia'nın oğlu olarak Galya'da Lugdunum'da doğmuştur. İtalya dışında doğmuş ilk Roma imparatorudur. Claudius imparator olmasına pek ihtimal verilmeyen biriydi. Anlatılanlara göre bir sakatlığı vardı ve 37 yılında yeğeni Caligula ile birlikte konsül olana kadar ailesi kendisini kamu görevlerinden muaf tutmuştu. Bu zafiyeti Tiberius ve Caligula'nın yönetimleri sırasındaki tasfiyelerde diğer birçok Romalı soyluyla aynı kaderi paylaşmasını engellemiş olabilir. Bu sayede Caligula'nın suikasta kurban gitmesinden sonra ailesinin hayatta olan tek yetişkin erkeği olarak imparator ilan edilmiştir. Siyasetteki tecrübesizliğine rağmen Claudius becerikli bir yönetici olduğunu ispatlamış ve bayındırlık işlerinde büyük faaliyetlerde bulunmuştur. Hükümdarlığı sırasında imparatorluk genişlemiş ve Britanya fethedilmiştir. Hukuka kişisel bir ilgi duymuş, duruşmalara başkanlık etmiş ve yeri geldiğinde günde yirmi ferman çıkarmış ancak yönetimi boyunca özellikle soylular tarafından zayıf biri olarak görülmüştür. Birçok senatörün ölümü yüzünden Claudius sürekli olarak konumunu güçlendirmek durumunda kalmıştır. Ayrıca özel hayatında da trajik sorunlar yaşamış ve bunlardan biri öldürülmesine neden olmuştur. Tüm bunlar eski yazarların gözünde itibarını zedelemiştir. Daha yakın dönem tarihçiler bu görüşü düzeltmişlerdir.
- Тиберій Клавдій Цезар Август Германік (лат. Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus), уроджений Тиберій Клавдій Друз (лат. Tiberius Claudius Drusus), з 4 по 41 рр. — Тиберій Клавдій Нерон Германік (лат. Tiberius Claudius Nero Germanicus), іноді — Клавдій I, — римський імператор з династії Юліїв-Клавдіїв. Також принцепс сената, Великий понтифік, трибун, Батько вітчизни з січня 42 р. , п'ятикратний консул, цензор.
- 提貝里烏斯·克勞狄烏斯·德魯蘇斯·尼祿·日耳曼尼庫斯（Tiberius Claudius Drusus Nero Germanicus，簡稱克勞狄烏斯、克勞狄、或模仿後來歐洲君主習慣冠以數字的克勞狄一世，前10年8月1日－54年10月13日），他是羅馬帝國朱里亞·克勞狄王朝的第四任皇帝，公元41年—54年在位。 克勞狄烏斯是意外而登基為元首的。公元41年，皇帝卡利古拉遭到刺殺後，近衛軍擁立這位克勞狄烏斯家族的中年男子，並受到元老院的承認而繼位為羅馬皇帝。他的統治力求各階層的和諧，凡事採取中庸之道，修補了卡利古拉時期皇帝與元老議員之間的破裂關係，提高行省公民在羅馬的政治權力，並興建國家的實業。後期史學家認為，羅馬帝國初期政治的中央集權統治型式，是在他的手中和平地轉移完成的。
|
| rdfs:comment
|
- Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus or Claudius I (1 August 10 BC – 13 October AD 54) (Tiberius Claudius Drusus from birth to AD 4, then Tiberius Claudius Nero Germanicus from then until his accession) was the fourth Roman Emperor, a member of the Julio-Claudian dynasty, ruling from 24 January AD 41 to his death in AD 54. Born in Lugdunum in Gaul, to Drusus and Antonia Minor, he was the first Roman Emperor to be born outside Italia.
- Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus war der vierte römische Kaiser der julisch-claudischen Dynastie. Er regierte vom 24. Januar 41 n. Chr. bis zu seinem Tod im Jahr 54. Geboren wurde er in Lugdunum als Sohn des Nero Claudius Drusus und der Antonia Minor. Er war der erste römische Kaiser, der außerhalb Italiens geboren wurde. Claudius galt als aussichtsloser Kandidat auf die Nachfolge im Kaiseramt. Der Überlieferung zufolge litt er an physischen Gebrechen.
- Tiberi Claudi Cèsar August Germànic, inicialment conegut com a Tiberi Claudi Drus Neró Germànic, fou el quart emperador romà; el seu regnat començà el 24 de gener del 41 i finalitzà el 54. L'emperador Claudi pertany a la dinastia julio-clàudia, formada pels familiars i hereus directes d'August, el fundador de l'Imperi.
- Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus Britanicus, občanským jménem Tiberius Claudius Drusus Nero Germanicus byl římský císař. Vládl v letech 41-54n.l. Po celé dětství ho sužovaly a i po dobu dospívání nemoci, které postihly zejména nohy. Claudius je měl velmi slabé, pokroucené, kulhal, třásla se mu hlava, v rozčilení koktal a z koutků úst mu někdy kapaly sliny.
- Tiberio Claudio César Augusto Germánico fue el cuarto emperador romano de la dinastía Julio-Claudia, y gobernó desde el 24 de enero del año 41 hasta su muerte en el año 54. Nacido en Lugdunum, en la Galia, fue el primer emperador romano nacido fuera de la Península Itálica. Permaneció apartado del poder por sus deficiencias físicas, cojera y tartamudez, hasta que su sobrino Calígula, tras convertirse en emperador, le nombró cónsul y senador.
- Tiberius Claudius Nero Caesar Drusus, alun perin Tiberius Claudius Drusus Nero Germanicus, oli neljäs Rooman keisari vuosina 41–54. Claudius julistettiin keisariksi heti veljenpoikansa Caligulan salamurhan jälkeen, ja hän osoittautui lyhyessä ajassa oppineeksi ja kyvykkääksi hallitsijaksi, jonka valtakaudella käynnistettiin suuria rakennushankkeita ja sotilasvalloitusten myötä Rooman valtakunnan hallintoalue laajeni entisestään.
- Claude est le quatrième empereur romain, qui régna de 41 à 54 apr. J. -C.. Né en 10 av. J. -C. , fils de Drusus et Antonia Minor fille de Marc Antoine et d'Octavie sœur d' Auguste, il était le frère de Germanicus, il succède à Caligula en 41 en devenant le quatrième empereur de la dynastie julio-claudienne alors qu'il a déjà une cinquantaine d'années. Né à Lugdunum, en Gaule, il fut le premier empereur né hors d'Italie.
- Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus, korábbi nevén Tiberius Claudius Drusus Nero Germanicus a Római Birodalom negyedik császára volt. Uralkodása 41. január 24-től 54-ben bekövetkezett haláláig tartott. A galliai Lugdunumban született. Apja Nero Claudius Drusus, anyja Antonia Minor volt. Claudius volt az első római császár, aki Itálián kívül született. Sohasem tartották valószínűnek, hogy Claudius egyszer császár lesz.
- Nato col nome di Tiberio Claudio Druso e figlio di Druso maggiore e Antonia minore, era considerato dai suoi contemporanei come un candidato improbabile al ruolo di imperatore, soprattutto in considerazione di una qualche infermità da cui era affetto, tanto che la sua famiglia lo tenne lontano dalla vita pubblica fino all'età di quarantasette anni, quando tenne il consolato assieme al nipote Caligola.
- Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus of Tiberius Claudius Nero Caesar Drusus of Claudius Caesar Augustus Germanicus (geboren in 10 v. Chr. als waaraan later, nog vóór het verkrijgen van de keizerlijke macht de cognomina en toegevoegd werden) was na Augustus de vierde keizer van het oude Rome. Zijn onmiddellijke voorganger was Caligula, die in 41 vermoord was door de Praetoriaanse garde. Claudius was de oom van Caligula, en was zo'n vijftig jaar oud toen hij de opperste macht verwierf.
- Tiberius Claudius Nero Caesar Drusus var romersk keiser fra 24. januar 41 til sin død. Han var den første keiseren som ikke var født i Italia. Han var også den første keiseren som ble utnevnt av Pretorianergarden i motsetning til senatet. Claudius var som ung sykelig og hadde problemer med at han haltet og at han stammet når han talte. Selv om han aldri var tenkt som keiser, gjorde Pretorianergarden ham til keiser etter at Caligula var blitt myrdet.
- Klaudiusz, Tiberius Claudius Drusus Nero Germanicus – cesarz rzymski, syn Druzusa Starszego i Antonii Młodszej. Był bratankiem cesarza Tyberiusza i stryjem cesarza Kaliguli. Klaudiusz był cesarzem rzymskim od 21 stycznia 41 roku. Oficjalna tytulatura cesarska: Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus.
- Tibério Cláudio César Augusto Germânico foi o quarto imperador romano da dinastia Júlio-Claudiana, e governou de 24 de janeiro de 41 d.C. até a sua morte em 54. Nascido em Lugdunum, na Gália, foi o primeiro imperador romano nascido fora da Península Itálica. Permaneceu apartado do poder pelas suas deficiências físicas, coxeadura e tartamudez, até o nomear seu sobrinho Calígula, após tornar-se imperador, como cônsul e senador.
- Tiberius Claudius Caesar Augustus Gemanicus, a fost al patrulea împărat roman al dinastiei iulio-claudice şi a domnit din 41 până în 54. Fiu al generalului Drusus şi al Antoniei Minor, frate mai tânăr al generalului Gemanicus, născut la Lugdunum (Lyon), Claudius nu participă până la urcarea pe tron, datorită unei sănătăţi mai şubrede şi a unor infirmităţi congenitale, la viaţa politică, preferând o existenţă retrasă, consacrată studiului.
- Тиберий Клавдий Цезарь Август Германик (лат. Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus), урожденный Тиберий Клавдий Друз, с 4 по 41 годы — Тиберий Клавдий Нерон Германик (лат. Tiberius Claudius Nero Germanicus), иногда — Клавдий I, — римский император из династии Юлиев-Клавдиев.
- Claudius, egentligen Tiberius Claudius Drusus Nero Germanicus, född 1 augusti 10 f. Kr. , död 13 oktober 54 e. Kr. , var det romerska rikets fjärde kejsare från 24 januari 41. Claudius var som ung sjuklig och hade problem med att han haltade och stammade när han pratade. Trots att han aldrig var tänkt att bli kejsare upphöjde praetoriangardet honom till kejsare efter det att Caligula mördats.
- Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus ya da Claudius (başa geçmeden önceki adı Tiberius Claudius Drusus Nero Germanicus) Julio-Claudian hanedanının dördüncü Roma imparatorudur. 24 Ocak 41'den 54 yılında ölümüne kadar hüküm sürmüştür. Drusus ve Küçük Antonia'nın oğlu olarak Galya'da Lugdunum'da doğmuştur. İtalya dışında doğmuş ilk Roma imparatorudur. Claudius imparator olmasına pek ihtimal verilmeyen biriydi.
- Тиберій Клавдій Цезар Август Германік (лат. Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus), уроджений Тиберій Клавдій Друз (лат. Tiberius Claudius Drusus), з 4 по 41 рр. — Тиберій Клавдій Нерон Германік (лат. Tiberius Claudius Nero Germanicus), іноді — Клавдій I, — римський імператор з династії Юліїв-Клавдіїв.
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
