About: The Decameron

An Entity of Type: book, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

The Decameron (/dɪˈkæmərən/; Italian: Decameron [deˈkaːmeron, dekameˈrɔn, -ˈron] or Decamerone [dekameˈroːne]), subtitled Prince Galehaut (Old Italian: Prencipe Galeotto [ˈprentʃipe ɡaleˈɔtto, ˈprɛn-]) and sometimes nicknamed l'Umana commedia ("the Human comedy", as it was Boccaccio that dubbed Dante Alighieri's Comedy "Divine"), is a collection of short stories by the 14th-century Italian author Giovanni Boccaccio (1313–1375). The book is structured as a frame story containing 100 tales told by a group of seven young women and three young men; they shelter in a secluded villa just outside Florence in order to escape the Black Death, which was afflicting the city. Boccaccio probably conceived of the Decameron after the epidemic of 1348, and completed it by 1353. The various tales of love i

Property Value
dbo:abstract
  • El Decameró (en italià: Decameron, Decamerone; paraula composta a partir del grec δέκα 'deu' i ἡμέρα 'dia') és una obra magna de la literatura medieval europea. Escrita en toscà per Giovanni Boccaccio durant els anys 1350 i 1353, consta de cent contes i novel·les breus que s'expliquen deu joves durant deu dies. Durant la pesta negra de 1348 a Florència, Boccaccio imagina que set noies i tres joves fugen de la ciutat per tancar-se dins una villa. Allí es dedicaran exclusivament a l'oci, despreocupats i sense prejudicis, menjant, cantant, dansant i, en especial, explicant-se històries tots plegats. Aquestes històries constitueixen el vertader nucli de l'obra, de manera que la peripècia dels joves o història marc és tan sols l'excusa per poder mostrar l'inventari d'exempla al més pur estil medieval, si bé amb una moralina de sensibilitat pròpia de l'humanisme. La temàtica és rica: de viatges, de separacions i retrobaments, d'estirabots burlescos, d'amors ideals que acaben tràgicament, d'amors molt més terrenals que acaben feliçment amb la consumació de la passió carnal, de mentides i escarnis a les institucions religioses... En tots ells es repeteixen abundants tòpics i es mostren algunes concepcions filosòfiques i literàries de l'època, el xoc entre la nova sensibilitat humanista i l'arrelat teologisme. Cal recordar que la formació i bagatge de Boccaccio són vastíssims i que sovint el que se'ns mostra com un senzill argument d'embolics i trifurques amaga sota aquesta pell lúdica i irreflexiva tota una segona dimensió filosòfica i erudita. Es compleix a la perfecció, doncs, el principi de qualsevol exemplum moralitzador, el d'instruir tot divertint. La influència d'aquesta obra és immensa, i tant per la seva qualitat intrínseca (en el contingut, però també en la forma, en l'estil elegantíssim de Boccaccio) com per la fonda petja que ha deixat en obres posteriors (de Joanot Martorell a Jean de La Fontaine, de Matteo Bandello a Miguel de Cervantes), se'l considera un gran clàssic. (ca)
  • Dekameron je soubor sta novel o lásce rozdělených po deseti na deset dní. Příběhy si vypráví tři mladí muži a sedm mladých žen, kteří utekli z města na venkov, aby se zachránili před morem, který vypukl ve Florencii roku 1348. Dílo napsal Giovanni Boccaccio v letech 1348 až 1353. V jeho úvodu se nachází rovněž jeden z nejvýznamnějších a nejpodrobnějších popisů moru ve středověku. Příběhy z Dekameronu a jejich náměty ovlivnily řadu dalších uměleckých děl v podstatě ve všech oblastech umění. Vypravěči je sedm urozených paní a tři muži: Filostrato, Dioneo, Pampinea, Filomena, Pamfilo, Elisa, Fiammetta, Emilia, Lauretta a Neifile. (cs)
  • الديكاميرون (بالإيطالية: Il Decameron, cognominato Prencipe Galeotto)‏ وتُترجم الأمير غيلهاوت وأحيانًا تُلقب («الكوميديا البشرية»)، هي عبارة عن مجموعة من الروايات التي كتبها المؤلف الإيطالي جيوفاني بوكاتشيو في القرن الرابع عشر (1313- 1375). صُمم الكتاب كقصة إطارية تحتوي على 100 حكاية ترويها مجموعة مؤلفة من سبع شابات وثلاثة شبان يلتجؤون في فيلا معزولة خارج فلورنسا هربًا من الموت الأسود الذي أصاب المدينة. ربما بدأ بوكاتشيو بكتابة الديكاميرون بعد وباء عام 1348 وانتهى منها بحلول عام 1353. تتنوع قصص الحب في الديكاميرون بين الجنسية إلى المأساوية. تسهم حكايات الطرافة والمقالب ودروس الحياة في تشكيل فسيفساء هذا الكتاب. يقدم الكتاب أيضًا إلى جانب قيمته الأدبية وتأثيره الكبير (على سبيل المثال، حكايات كانتربري لجيفري تشوسر)، توثيقًا عن الحياة في تلك الفترة من الزمن. الكتاب مكتوب باللغة المحلية للغة الفلورنتينية، ويُعد تحفة من النثر الإيطالي الكلاسيكي المبكر. (ar)
  • Το Δεκαήμερο (ιταλικά: Decameron), γνωστό και ως η Ανθρώπινη κωμωδία (l'Umana commedia) είναι μια συλλογή ιστοριών από τον Ιταλό συγγραφέα του 14ου αιώνα Βοκάκιο. Το βιβλίο περιλαμβάνει 100 ιστορίες που λέει μια ομάδα αποτελούμενη από εφτά νέες γυναίκες και τρεις νέους άντρες οι οποίοι έχουν βρει καταφύγιο σε μία απομονωμένη βίλα λίγο έξω από τη Φλωρεντία ώστε να γλυτώσουν από τον Μαύρο Θάνατο, η οποία μαστίζει την πόλη. Ο Βοκάκιος πιθανότατα συνέλαβε την ιδέα για το Δεκαήμερο λίγο μετά την επιδημία του 1348 και το είχε ολοκληρώσει το 1353. Οι διάφορες ιστορίες αγάπης που αναφέρονται στο Δεκαήμερο κυμαίνονται από ερωτικές μέχρι τραγικές. Ιστορίες χαρίσματος, αστείων και μαθημάτων ζωής συνθέτουν το μωσαϊκό του βιβλίου. Πέρα από την λογοτεχνική του αξία και την ευρεία επιρροή που άσκησε (π.χ. , του Τζέφρι Τσόσερ), το Δεκαήμερο αποτελεί παράλληλα καταγραφή της ζωής της εποχής. Είναι γραμμένο στην καθομιλουμένη και θεωρείται αριστούργημα του κλασικού πρώιμου ιταλικού πεζού λόγου. (el)
  • Das Dekameron oder Il Decamerone (italienisch; von griechisch δέκα déka „zehn“ und ἡμέρα hēméra „Tag“) ist eine Sammlung von 100 Novellen von Giovanni Boccaccio. Die Abfassung erfolgte aller Wahrscheinlichkeit nach zwischen 1349 und 1353. Der Titel Decamerone bedeutet – in Anlehnung an das Griechische – „Zehn-Tage-Werk“. Es handelt sich um ein stilbildendes Werk der Renaissance, das zum Vorbild fast aller weiteren abendländischen Novellensammlungen wurde. (de)
  • Dekamerono estas romano, kiu konsistas el ciklo enhavanta 100 novelojn dividitajn po dek por dek tagoj (Dekamerono signifas en la greka dek tagoj. La okazintaĵojn rakontas dek junaj homoj, kiuj fuĝis el urbo en provincon, por ke ili savu sin antaŭ pesto, eksplodinta en Florenco en la jaro 1348. Dekameronon verkis Giovanni Boccaccio en la jaroj 1348 - 1353. En la enkonduko de Dekamerono estas ankaŭ unu el la plej signifaj kaj la plej detalaj priskriboj de pesto en la mezepoko. La okazintaĵoj de Dekamerono kaj iliaj temoj influis vicon da pluaj artistaj verkoj en ĉiuj terenoj de la arto. La ĉefaj temoj de la noveloj rakontitaj de la rakontistoj estas amhistorioj kaj humoro (trompo); tiele la verko heredas la mezepokan guston por amhistorioj kaj amuzo. En multaj noveloj la edzoj estas trompitaj de edzinoj, la ŝjane naivaj virinoj vere malkasigas sian volupton, la monaĥoj kaj studentoj aperas kiel ardaj amantoj ktp. (eo)
  • Dekamerona (italieraz: Il Decamerone edo Decameron; euskaraz Dekameron edo Dekamerone) Giovanni Boccaccio idazle italiarraren ipuin bilduma ospetsua da, 1350-1353 urteen artean idatzitakoa. Bertan, Florentzia izurriak jota zegoelarik, handik ihes egindako zazpi emakumek eta hiru gizonezkok hamar egunetan kontaturiko ehun pasadizo ageri dira. Liburu hasieran errealismo handiz deskribatzen diren izurriaren ondorio izugarriak ahantzi nahirik, pertsonaiek mundu honetako atseginetarako egarria dute kontakizun gordinetan. Kontakizun horiek, bestalde, XIV. mendeko Florentziako gizarte-moldeen satira zorrotza agertzen dute. Dekamerona sartaldeko kontakizun-estiloaren aitzindaritzat jo daiteke. (eu)
  • El Decamerón (Decameron o Decamerone, en italiano), subtitulado Príncipe Galeoto (Prencipe Galeotto en italiano antiguo), es un libro constituido por cien cuentos, algunos de ellos novelas cortas, escritos por Giovanni Boccaccio entre 1351 y 1353. Desarrolla tres temas principales: el amor, la inteligencia humana y la fortuna. Los diversos cuentos de amor en el Decamerón van de lo erótico a lo trágico. Son relatos de ingenio, bromas y lecciones vitales. Para engarzar las cien historias, el libro está construido como una narración enmarcada. La obra comienza con una descripción de la peste bubónica (la epidemia de peste negra que golpeó a Florencia en 1348), lo que da motivo a que un grupo de diez jóvenes (siete mujeres y tres hombres) que huyen de la plaga, se refugien en una villa en las afueras de Florencia. Probablemente, Boccaccio concibió el Decamerón después de la epidemia de 1348, y lo terminó en 1353. Además de su valor literario y amplia influencia (por ejemplo en Los cuentos de Canterbury de Chaucer), documenta la vida de la época. Escrito en el vernáculo dialecto florentino, está considerada una obra maestra de la prosa temprana en italiano.​ (es)
  • Is leabhar le Giovanni Boccaccio é Decamerone (ón sean-Ghréigis δἐκα, déka, "deich", agus ἡμέρα, hēméra "lá") a thagraíonn don deich lá ar a bhfuil an leabhar bunaithe. Ceaptar gur scríobhadh é idir 1349 agus 1353 agus breacadh síos é in Iodáilis bunúsach. Go bunúsach, séard atá sa leabhar ná bailiúcháin de chéad leabhar gearr. Instear dúinn faoi seachtar ban óg agus triúr stócach a bhfuil ar teitheadh ón ngalar dubh (nó an An Phlá Mhór) i bhFlóiréans sa tríú haois déag. I dteach sna chnoic, réitíonn siad go n-inseoidh gachduine den deichniúr scéal gach lá den deich lá atá siad sainithe ann. Is féidir eolas cruinn a aimsiú faoin ngalar dubh agus an chaoi ar chuaigh sé i bhfeidhm ar muintir na hEorpa ag an t-am sin tríd iniúchadh géar a dhéanamh ar an leabhar. Bhí dhá lá sa bhreis acu, ceann a úsáideadh le haghaidh obair tí agus an ceann eile a bhí mar bhriseadh i gcomhair ómós a thabhairt do Dhia. Sé tús an leabhair ná: Comincia il libro chiamato Decameron, cognominato Prencipe Galeotto, nel quale si contengono cento novelle in dieci dì dette da sette donne e da tre giovani uomini. Is é sin foinse an chéad scéal ar ar bhunaíodh an leabhar. (ga)
  • The Decameron (Dari bahasa Yunani: δέκα - sepuluh & μέρα - hari) (Italia: Decameron [d̪eˈkäːmeron] atau Decamerone [d̪ekämeˈroːne]), yang bersubjudul Prince Galehaut (Italia: Prencipe Galeotto [ˌprent͡ʃipe ɡäleˈɔt̪ːo]), adalah sebuah kumpulan novella karya pengarang Italia abad ke-14 Giovanni Boccaccio (1313–1375). Buku tersebut distruktur sebagai sebuah yang berisi 100 kisah yang diceritakan oleh sebuah grup yang terdiri dari tujuh wanita muda dan tiga pria muda yang mendiami sebuah villa tepat di bagian luar Firenza untuk melarikan diri dari Wabah Hitam, yang terjadi di kota tersebut. Boccaccio diyakini membuat Decameron setelah epidemi pada 1348, dan menyelesaikan karya tersebut pada 1353. Berbagai kisah cinta dalam The Decameron bermacam-macam mulai dari sampai tragis. Kisah kesaksian, lelucon praktikal, dan pembelajaran kehidupan berkontribusi terhadap mosaik tersebut. Selain nilai sastranya dan pengaruh besarnya (contohnya pada The Canterbury Tales karya Chaucer), karya tersebut menjadi sebuah dokumen kehidupan pada masa tersebut. Ditulis dalam , karya tersebut dianggap sebagai karya terbesar dari prosa klasik awal Italia. (in)
  • Le Décaméron (Il Decameron ou Decameron) est un recueil de cent nouvelles écrites en italien (florentin) par Boccace entre 1349 et 1353. (fr)
  • The Decameron (/dɪˈkæmərən/; Italian: Decameron [deˈkaːmeron, dekameˈrɔn, -ˈron] or Decamerone [dekameˈroːne]), subtitled Prince Galehaut (Old Italian: Prencipe Galeotto [ˈprentʃipe ɡaleˈɔtto, ˈprɛn-]) and sometimes nicknamed l'Umana commedia ("the Human comedy", as it was Boccaccio that dubbed Dante Alighieri's Comedy "Divine"), is a collection of short stories by the 14th-century Italian author Giovanni Boccaccio (1313–1375). The book is structured as a frame story containing 100 tales told by a group of seven young women and three young men; they shelter in a secluded villa just outside Florence in order to escape the Black Death, which was afflicting the city. Boccaccio probably conceived of the Decameron after the epidemic of 1348, and completed it by 1353. The various tales of love in The Decameron range from the erotic to the tragic. Tales of wit, practical jokes, and life lessons contribute to the mosaic. In addition to its literary value and widespread influence (for example on Chaucer's Canterbury Tales), it provides a document of life at the time. Written in the vernacular of the Florentine language, it is considered a masterpiece of classical early Italian prose. (en)
  • 『デカメロン』(Decameron)は、ジョヴァンニ・ボッカッチョによる物語集。ダンテの『神曲』に対して、『人曲』とも呼ばれる。また、デカメロンはギリシャ語の「10日」(deka hemerai)に由来し、『十日物語』とも和訳される。1348年から1353年にかけて製作された。サブタイトルは「ガレオット公爵」で、アーサー王物語においてランスロットの不倫の恋を仲立ちしたキャラクターの名前から取られている。 1348年に大流行したペストから逃れるためフィレンツェ郊外に引きこもった男3人、女7人の10人が退屈しのぎの話をするという趣向で、10人が10話ずつ語り、全100話からなる。内容はユーモアと艶笑に満ちた恋愛話や失敗談などで、それぞれ『千一夜物語』や『』から影響を受けている。チョーサーの『カンタベリー物語』やマルグリット・ド・ナヴァルの『エプタメロン』(七日物語)などに影響を与えた。 エーリヒ・アウエルバッハは、『デカメロン』の文体が、イタリア散文芸術の始まりだとする。また、古典古代以来初めて、現在の事件を描いた文体が教養のある階級を楽しませるようになったとも指摘した。 (ja)
  • ( 영화에 대해서는 데카메론 (1971년 영화) 문서를 참고하십시오.) 데카메론(이탈리아어: Decameron 또는 Decamerone, 부제: "Principe Galeotto")은 이탈리아의 작가 지오반니 보카치오가 1350년경에 쓰기 시작하여 1353년에 집필을 마친 100편의 소설을 모은 책이다. 《데카메론》은 사랑에 관한 음탕한 이야기들로 유명한 중세의 우화적인 작품으로서 에로틱한 것부터 비극적인 것까지 소재를 잘 나타내고 있다. 또한 기지, 재담, 짓궂은 장난, 세속적인 비법 전수 등의 다른 화제도 이 소설집을 구성하고 있는 요소이다. 《데카메론》은 오락적, 문학적 인기를 넘어서, 14세기의 삶에 관한 중요한 역사적 문서이기도 하다. 윌리엄 셰익스피어나 제프리 초서 같은 유명 작가들도 《데카메론》에서 차용해 왔다고 여겨진다. (ko)
  • Dekameron (Il Decamerone, z greki deka hemeron, dziesięć dni) – dzieło literackie Giovanniego Boccaccia, napisane w języku włoskim prawdopodobnie w latach 1350–1353, a po raz pierwszy wydane drukiem ok. 1470 roku. W 1559 roku Dekameron umieszczono w indeksie ksiąg zakazanych. (pl)
  • Il Decameron, o Decamerone (parola composta dal greco antico: δέκα, déka, «dieci» e ἡμερῶν, hēmerôn, genitivo plurale di ἡμέρα, hēméra, "giorno", letteralmente "di dieci giorni", nel senso di "[opera] di dieci giorni"), è una raccolta di cento novelle scritta da Giovanni Boccaccio nel XIV secolo, probabilmente tra il 1349 (anno successivo alla peste nera in Europa) e il 1351 (secondo la tesi di Vittore Branca) o il 1353 (secondo la tesi di Giuseppe Billanovich). Anche se il primo a capire che si trattava di un testo autografo fu Alberto Chiari, Vittore Branca nel 1962 dimostrò come il codice Hamilton 90, conservato a Berlino, fosse un prezioso autografo risalente agli ultimi anni di vita di Giovanni Boccaccio. È considerata una delle opere più importanti della letteratura del Trecento europeo, durante il quale esercitò una vasta influenza sulle opere di altri autori (si pensi ai Canterbury Tales di Geoffrey Chaucer, opera con una struttura ed una cornice narrativa del tutto simili), oltre che la capostipite della letteratura in prosa in volgare italiano. Boccaccio nel Decameron raffigura l'intera società del tempo, integrando l'ideale di vita aristocratico, basato sull'amor cortese, la magnanimità, la liberalità, con i valori della mercatura: l'intelligenza, l'intraprendenza, l'astuzia. Il libro narra di un gruppo di giovani, sette donne e tre uomini, che per quindici giorni si trattengono fuori da Firenze per sfuggire alla peste nera che in quel periodo imperversava nella città, e che a turno si raccontano delle novelle di taglio spesso umoristico e con frequenti richiami all'erotismo bucolico del tempo. Per quest'ultimo aspetto, il libro fu tacciato di immoralità o di scandalo, e fu in molte epoche censurato o comunque non adeguatamente considerato nella storia della letteratura. Il Decameron fu anche ripreso in versione cinematografica da diversi registi, tra cui Pier Paolo Pasolini e i fratelli Taviani. (it)
  • De Decamerone (ondertitel: Prencipe Galeotto) is een verzameling van honderd verhalen die de Italiaanse dichter en geleerde Giovanni Boccaccio schreef, waarschijnlijk in de periode 1349–1360. Dit middeleeuws werk wordt als zijn meesterwerk beschouwd en geldt stilistisch als een van de mooiste werken uit de Italiaanse literatuur. De Decamerone bestaat uit honderd novellen, verteld door drie mannen en zeven vrouwen tijdens een veertien dagen durend verblijf op een buitenplaats, op de vlucht voor de pest die in Florence woedt, die in de inleiding beeldend beschreven wordt. De titel zelf is een samenstelling van de twee Griekse woorden δέκα, deka (tien), en ἡμέρα, hemera (dag), en verwijst naar de tien dagen waarop verhalen verteld worden. De vrijdag werd doorgebracht met gebed en ook de zaterdag werden er geen verhalen verteld omdat de dames die dag besteedden aan hun toilet. De naam die Boccaccio aan zijn werk gaf was waarschijnlijk geïnspireerd door Hexameron, een titel die frequent gebruikt werd voor theologische werken die de schepping in zes dagen als onderwerp hadden. De Decamerone is beroemd om de pittige humor en spot met de geestelijkheid en de gezagdragers en om enkele licht erotische verhalen. Daarnaast is het een opvallend zorgvuldig geconstrueerd boek met alle verhalen passend in een raamvertelling. Het is een werk dat bepalend was voor de Italiaanse prozaliteratuur van de 14e eeuw en op die manier mee aan de basis lag van het moderne Italiaans. De verhalen hebben allegorische aspecten, zoals de namen van de tien vertell(st)ers (de brigata), de rol van de tuin waar de verhalen verteld worden en de erotische verhalen. (nl)
  • Decameron (Brasil: Decamerão ou Decameron: ou Príncipe Galeotto / Portugal: Decameron ou Decâmeron (vocábulo com origem no grego antigo: deca, "dez", hemeron, "dias", "jornadas") é uma coleção de cem novelas escritas por Giovanni Boccaccio entre 1348 e 1353. O livro é estruturado como uma história que contêm 100 contos contados por um grupo de sete moças e três rapazes que se abrigam em um castelo próximo de Florença para fugir da peste negra, que afligia a cidade. Boccaccio provavelmente iniciou Decamerão após a epidemia de 1348 e o concluiu em 1353. Os vários contos de amor em Decamerão vão do erótico ao trágico; contos de sagacidade, piadas e lições de vida. Além do seu valor literário e ampla influência, ele fornece um documento da vida na época. Escrito no vernáculo da língua florentina, é considerado uma obra-prima da prosa clássica italiana precoce. A obra é considerada um marco literário na ruptura entre a moral medieval, em que se valorizava o amor espiritual, e o início do realismo, iniciando o registro dos valores terrenos, que veio redundar no humanismo; nele não mais o divino, mas a natureza, dita o móvel da conduta do homem. Foi escrito em dialeto toscano. (pt)
  • Decamerone är en novellsamling av den italienske författaren Giovanni Boccaccio. Den räknas som ett av hans främsta verk. Boccaccio inledde författandet av Decamerone omkring 1348 och fullbordade den 1353. Decamerone består av 100 berättelser samt en ramberättelse som binder ihop hela historien. Handlingen går i stora drag ut på att digerdöden kommer till Florens, och tio ungdomar, varav sju kvinnor och tre män, flyr till en avskild egendom i Fiesole utanför Florens. Där sysselsätter de sig genom att varje dag berätta en historia vardera, i tio dagar. På så vis har de, när den tionde dagen är slut, sammanlagt berättat 100 berättelser. De tio ungdomarnas namn är Dioneo, Filostrato, Panfilo, Elissa, Emilia, Fiammetta, Filomena, Lauretta, Neifile och Pampinea. Titeln är en kombination av de två grekiska orden δέκα, déka, 'tio', och ἡμέρα, hēméra, 'dag'. (sv)
  • Декамеро́н (італ. Il Decamerone, від грец. δέκα «десять», ἡμέρα «день» — «Десятидення») — збірка зі ста новел італійського письменника Джованні Боккаччо. За сюжетом десятеро молодих флорентійців (семеро жінок, троє чоловіків) залишають охоплене чумою місто, оселяються на заміській віллі і протягом десяти днів розповідають цікаві і повчальні історії (всього їх сто), які широко відтворюють розмаїте повсякденне життя. «Декамерон» у перекладі з грецької — «десятиденник». Композиція книги мозаїчна — кожна оповідка має завершений сюжет, а всі разом створюють своєрідну енциклопедію людських стосунків. Сюжети новел мандрівні, письменник творчо обробив міські анекдоти, античні сюжети і навіть арабські казки. «Декамерон» подарував Боккаччо європейську популярність. У «Декамероні» до досконалості доведений жанр міської новели, що відкрив шлях усій ренесансній новелістиці. Приваблювали не тільки цікавість оповідань, яскраві образи героїв, їх соковита мова, але й художня добірність новел Боккаччо, нетрадиційне трактування ряду фабул, поширених у попередній середньовічній літературі, загальний ідейний лад його творів. У «Декамероні» висвітлились нові грані гуманістичного світогляду, в тому числі його антиаскетичні ідеали. У центрі уваги Боккаччо — проблема самосвідомості особистості, що отримала широку перспективу в подальшому розвитку ренесансної культури. «Декамерон» здобув велику популярність в Італії, де Боккаччо знайшов чимало послідовників (Франко Саккетті, Мазуччо тощо). Вже в XIV ст. він був перекладений на французьку та англійську мови, пізніше сюжети «Декамерона» часто позичали літератори інших країн Європи, нерідко переробляючи їх в дусі національних традицій.У Франції під впливом перекладу «Декамерона» близько 1462 роки з'явився збірник , а Маргарита Наваррська за зразком «Декамерона» склала з 72 новел «Гептамерон» (1559). Завершують розвиток жанру колекція з 214 новел Маттео Банделло (звідки черпав сюжети своїх комедій Шекспір), «Приємні ночі» Страпароли (1550-55), які витримали, незважаючи на заборони церковної влади, не менше півсотні видань, і «Повчальні новели» іспанця Сервантеса, які можуть розглядатися як пролог до розвитку роману Нового часу. Варто відзначити, що деяка частина новел «Декамерона» майстерно запозичена з історій, що трапляються в античній літературі, приміром, у «Метаморфозах» Апулея. (uk)
  • «Декамеро́н» (итал. Il Decamerone от др.-греч. δέκα «десять» + ἡμέρα «день», букв. — «Десятиднев») — собрание ста новелл итальянского писателя Джованни Боккаччо, одна из самых знаменитых книг раннего итальянского Ренессанса, написанная приблизительно в 1352—1354 годы. Большинство новелл этой книги посвящено теме любви, начиная от её эротического и заканчивая трагическим аспектами. (ru)
  • 《十日談》(Decameron)是義大利文藝復興時期作家乔万尼·薄伽丘所著的一本寫實主義短篇小說集。 (zh)
dbo:author
dbo:dcc
  • 853.1
dbo:language
dbo:lcc
  • PQ4267
dbo:literaryGenre
dbo:oclc
  • 58887280
dbo:publisher
dbo:thumbnail
dbo:translator
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 19816731 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 46876 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1124548385 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:author
dbp:caption
  • Illustration from a ca. 1492 edition of Il Decameron published in Venice (en)
dbp:congress
  • PQ4267 (en)
dbp:country
  • Italy (en)
dbp:dewey
  • 853.100000 (xsd:double)
dbp:englishPubDate
  • 1620 (xsd:integer)
dbp:genre
dbp:language
  • Italian (en)
dbp:name
  • The Decameron (en)
  • The Decameron, Volume I (en)
  • The Decameron, Volume II (en)
dbp:no
  • 3726 (xsd:integer)
  • 13102 (xsd:integer)
  • 23700 (xsd:integer)
dbp:oclc
  • 58887280 (xsd:integer)
dbp:publisher
dbp:title
  • The Decameron (en)
dbp:titleOrig
  • Decamerone (en)
dbp:translator
dbp:wikiPageUsesTemplate
dc:publisher
  • Filippo and Bernardo Giunti
dcterms:subject
rdf:type
rdfs:comment
  • Das Dekameron oder Il Decamerone (italienisch; von griechisch δέκα déka „zehn“ und ἡμέρα hēméra „Tag“) ist eine Sammlung von 100 Novellen von Giovanni Boccaccio. Die Abfassung erfolgte aller Wahrscheinlichkeit nach zwischen 1349 und 1353. Der Titel Decamerone bedeutet – in Anlehnung an das Griechische – „Zehn-Tage-Werk“. Es handelt sich um ein stilbildendes Werk der Renaissance, das zum Vorbild fast aller weiteren abendländischen Novellensammlungen wurde. (de)
  • Dekamerona (italieraz: Il Decamerone edo Decameron; euskaraz Dekameron edo Dekamerone) Giovanni Boccaccio idazle italiarraren ipuin bilduma ospetsua da, 1350-1353 urteen artean idatzitakoa. Bertan, Florentzia izurriak jota zegoelarik, handik ihes egindako zazpi emakumek eta hiru gizonezkok hamar egunetan kontaturiko ehun pasadizo ageri dira. Liburu hasieran errealismo handiz deskribatzen diren izurriaren ondorio izugarriak ahantzi nahirik, pertsonaiek mundu honetako atseginetarako egarria dute kontakizun gordinetan. Kontakizun horiek, bestalde, XIV. mendeko Florentziako gizarte-moldeen satira zorrotza agertzen dute. Dekamerona sartaldeko kontakizun-estiloaren aitzindaritzat jo daiteke. (eu)
  • Le Décaméron (Il Decameron ou Decameron) est un recueil de cent nouvelles écrites en italien (florentin) par Boccace entre 1349 et 1353. (fr)
  • 『デカメロン』(Decameron)は、ジョヴァンニ・ボッカッチョによる物語集。ダンテの『神曲』に対して、『人曲』とも呼ばれる。また、デカメロンはギリシャ語の「10日」(deka hemerai)に由来し、『十日物語』とも和訳される。1348年から1353年にかけて製作された。サブタイトルは「ガレオット公爵」で、アーサー王物語においてランスロットの不倫の恋を仲立ちしたキャラクターの名前から取られている。 1348年に大流行したペストから逃れるためフィレンツェ郊外に引きこもった男3人、女7人の10人が退屈しのぎの話をするという趣向で、10人が10話ずつ語り、全100話からなる。内容はユーモアと艶笑に満ちた恋愛話や失敗談などで、それぞれ『千一夜物語』や『』から影響を受けている。チョーサーの『カンタベリー物語』やマルグリット・ド・ナヴァルの『エプタメロン』(七日物語)などに影響を与えた。 エーリヒ・アウエルバッハは、『デカメロン』の文体が、イタリア散文芸術の始まりだとする。また、古典古代以来初めて、現在の事件を描いた文体が教養のある階級を楽しませるようになったとも指摘した。 (ja)
  • ( 영화에 대해서는 데카메론 (1971년 영화) 문서를 참고하십시오.) 데카메론(이탈리아어: Decameron 또는 Decamerone, 부제: "Principe Galeotto")은 이탈리아의 작가 지오반니 보카치오가 1350년경에 쓰기 시작하여 1353년에 집필을 마친 100편의 소설을 모은 책이다. 《데카메론》은 사랑에 관한 음탕한 이야기들로 유명한 중세의 우화적인 작품으로서 에로틱한 것부터 비극적인 것까지 소재를 잘 나타내고 있다. 또한 기지, 재담, 짓궂은 장난, 세속적인 비법 전수 등의 다른 화제도 이 소설집을 구성하고 있는 요소이다. 《데카메론》은 오락적, 문학적 인기를 넘어서, 14세기의 삶에 관한 중요한 역사적 문서이기도 하다. 윌리엄 셰익스피어나 제프리 초서 같은 유명 작가들도 《데카메론》에서 차용해 왔다고 여겨진다. (ko)
  • Dekameron (Il Decamerone, z greki deka hemeron, dziesięć dni) – dzieło literackie Giovanniego Boccaccia, napisane w języku włoskim prawdopodobnie w latach 1350–1353, a po raz pierwszy wydane drukiem ok. 1470 roku. W 1559 roku Dekameron umieszczono w indeksie ksiąg zakazanych. (pl)
  • «Декамеро́н» (итал. Il Decamerone от др.-греч. δέκα «десять» + ἡμέρα «день», букв. — «Десятиднев») — собрание ста новелл итальянского писателя Джованни Боккаччо, одна из самых знаменитых книг раннего итальянского Ренессанса, написанная приблизительно в 1352—1354 годы. Большинство новелл этой книги посвящено теме любви, начиная от её эротического и заканчивая трагическим аспектами. (ru)
  • 《十日談》(Decameron)是義大利文藝復興時期作家乔万尼·薄伽丘所著的一本寫實主義短篇小說集。 (zh)
  • الديكاميرون (بالإيطالية: Il Decameron, cognominato Prencipe Galeotto)‏ وتُترجم الأمير غيلهاوت وأحيانًا تُلقب («الكوميديا البشرية»)، هي عبارة عن مجموعة من الروايات التي كتبها المؤلف الإيطالي جيوفاني بوكاتشيو في القرن الرابع عشر (1313- 1375). صُمم الكتاب كقصة إطارية تحتوي على 100 حكاية ترويها مجموعة مؤلفة من سبع شابات وثلاثة شبان يلتجؤون في فيلا معزولة خارج فلورنسا هربًا من الموت الأسود الذي أصاب المدينة. ربما بدأ بوكاتشيو بكتابة الديكاميرون بعد وباء عام 1348 وانتهى منها بحلول عام 1353. تتنوع قصص الحب في الديكاميرون بين الجنسية إلى المأساوية. تسهم حكايات الطرافة والمقالب ودروس الحياة في تشكيل فسيفساء هذا الكتاب. يقدم الكتاب أيضًا إلى جانب قيمته الأدبية وتأثيره الكبير (على سبيل المثال، حكايات كانتربري لجيفري تشوسر)، توثيقًا عن الحياة في تلك الفترة من الزمن. الكتاب مكتوب باللغة المحلية للغة ال (ar)
  • El Decameró (en italià: Decameron, Decamerone; paraula composta a partir del grec δέκα 'deu' i ἡμέρα 'dia') és una obra magna de la literatura medieval europea. Escrita en toscà per Giovanni Boccaccio durant els anys 1350 i 1353, consta de cent contes i novel·les breus que s'expliquen deu joves durant deu dies. (ca)
  • Dekameron je soubor sta novel o lásce rozdělených po deseti na deset dní. Příběhy si vypráví tři mladí muži a sedm mladých žen, kteří utekli z města na venkov, aby se zachránili před morem, který vypukl ve Florencii roku 1348. Dílo napsal Giovanni Boccaccio v letech 1348 až 1353. V jeho úvodu se nachází rovněž jeden z nejvýznamnějších a nejpodrobnějších popisů moru ve středověku. Příběhy z Dekameronu a jejich náměty ovlivnily řadu dalších uměleckých děl v podstatě ve všech oblastech umění. (cs)
  • Το Δεκαήμερο (ιταλικά: Decameron), γνωστό και ως η Ανθρώπινη κωμωδία (l'Umana commedia) είναι μια συλλογή ιστοριών από τον Ιταλό συγγραφέα του 14ου αιώνα Βοκάκιο. Το βιβλίο περιλαμβάνει 100 ιστορίες που λέει μια ομάδα αποτελούμενη από εφτά νέες γυναίκες και τρεις νέους άντρες οι οποίοι έχουν βρει καταφύγιο σε μία απομονωμένη βίλα λίγο έξω από τη Φλωρεντία ώστε να γλυτώσουν από τον Μαύρο Θάνατο, η οποία μαστίζει την πόλη. Ο Βοκάκιος πιθανότατα συνέλαβε την ιδέα για το Δεκαήμερο λίγο μετά την επιδημία του 1348 και το είχε ολοκληρώσει το 1353. Οι διάφορες ιστορίες αγάπης που αναφέρονται στο Δεκαήμερο κυμαίνονται από ερωτικές μέχρι τραγικές. Ιστορίες χαρίσματος, αστείων και μαθημάτων ζωής συνθέτουν το μωσαϊκό του βιβλίου. Πέρα από την λογοτεχνική του αξία και την ευρεία επιρροή που άσκησε (π.χ (el)
  • Dekamerono estas romano, kiu konsistas el ciklo enhavanta 100 novelojn dividitajn po dek por dek tagoj (Dekamerono signifas en la greka dek tagoj. La okazintaĵojn rakontas dek junaj homoj, kiuj fuĝis el urbo en provincon, por ke ili savu sin antaŭ pesto, eksplodinta en Florenco en la jaro 1348. Dekameronon verkis Giovanni Boccaccio en la jaroj 1348 - 1353. En la enkonduko de Dekamerono estas ankaŭ unu el la plej signifaj kaj la plej detalaj priskriboj de pesto en la mezepoko. La okazintaĵoj de Dekamerono kaj iliaj temoj influis vicon da pluaj artistaj verkoj en ĉiuj terenoj de la arto. (eo)
  • El Decamerón (Decameron o Decamerone, en italiano), subtitulado Príncipe Galeoto (Prencipe Galeotto en italiano antiguo), es un libro constituido por cien cuentos, algunos de ellos novelas cortas, escritos por Giovanni Boccaccio entre 1351 y 1353. Desarrolla tres temas principales: el amor, la inteligencia humana y la fortuna. Los diversos cuentos de amor en el Decamerón van de lo erótico a lo trágico. Son relatos de ingenio, bromas y lecciones vitales. (es)
  • Is leabhar le Giovanni Boccaccio é Decamerone (ón sean-Ghréigis δἐκα, déka, "deich", agus ἡμέρα, hēméra "lá") a thagraíonn don deich lá ar a bhfuil an leabhar bunaithe. Ceaptar gur scríobhadh é idir 1349 agus 1353 agus breacadh síos é in Iodáilis bunúsach. Bhí dhá lá sa bhreis acu, ceann a úsáideadh le haghaidh obair tí agus an ceann eile a bhí mar bhriseadh i gcomhair ómós a thabhairt do Dhia. Sé tús an leabhair ná: Comincia il libro chiamato Decameron, cognominato Prencipe Galeotto, nel quale si contengono cento novelle in dieci dì dette da sette donne e da tre giovani uomini. (ga)
  • The Decameron (Dari bahasa Yunani: δέκα - sepuluh & μέρα - hari) (Italia: Decameron [d̪eˈkäːmeron] atau Decamerone [d̪ekämeˈroːne]), yang bersubjudul Prince Galehaut (Italia: Prencipe Galeotto [ˌprent͡ʃipe ɡäleˈɔt̪ːo]), adalah sebuah kumpulan novella karya pengarang Italia abad ke-14 Giovanni Boccaccio (1313–1375). Buku tersebut distruktur sebagai sebuah yang berisi 100 kisah yang diceritakan oleh sebuah grup yang terdiri dari tujuh wanita muda dan tiga pria muda yang mendiami sebuah villa tepat di bagian luar Firenza untuk melarikan diri dari Wabah Hitam, yang terjadi di kota tersebut. Boccaccio diyakini membuat Decameron setelah epidemi pada 1348, dan menyelesaikan karya tersebut pada 1353. Berbagai kisah cinta dalam The Decameron bermacam-macam mulai dari sampai tragis. Ki (in)
  • The Decameron (/dɪˈkæmərən/; Italian: Decameron [deˈkaːmeron, dekameˈrɔn, -ˈron] or Decamerone [dekameˈroːne]), subtitled Prince Galehaut (Old Italian: Prencipe Galeotto [ˈprentʃipe ɡaleˈɔtto, ˈprɛn-]) and sometimes nicknamed l'Umana commedia ("the Human comedy", as it was Boccaccio that dubbed Dante Alighieri's Comedy "Divine"), is a collection of short stories by the 14th-century Italian author Giovanni Boccaccio (1313–1375). The book is structured as a frame story containing 100 tales told by a group of seven young women and three young men; they shelter in a secluded villa just outside Florence in order to escape the Black Death, which was afflicting the city. Boccaccio probably conceived of the Decameron after the epidemic of 1348, and completed it by 1353. The various tales of love i (en)
  • Il Decameron, o Decamerone (parola composta dal greco antico: δέκα, déka, «dieci» e ἡμερῶν, hēmerôn, genitivo plurale di ἡμέρα, hēméra, "giorno", letteralmente "di dieci giorni", nel senso di "[opera] di dieci giorni"), è una raccolta di cento novelle scritta da Giovanni Boccaccio nel XIV secolo, probabilmente tra il 1349 (anno successivo alla peste nera in Europa) e il 1351 (secondo la tesi di Vittore Branca) o il 1353 (secondo la tesi di Giuseppe Billanovich). Anche se il primo a capire che si trattava di un testo autografo fu Alberto Chiari, Vittore Branca nel 1962 dimostrò come il codice Hamilton 90, conservato a Berlino, fosse un prezioso autografo risalente agli ultimi anni di vita di Giovanni Boccaccio. (it)
  • Decameron (Brasil: Decamerão ou Decameron: ou Príncipe Galeotto / Portugal: Decameron ou Decâmeron (vocábulo com origem no grego antigo: deca, "dez", hemeron, "dias", "jornadas") é uma coleção de cem novelas escritas por Giovanni Boccaccio entre 1348 e 1353. A obra é considerada um marco literário na ruptura entre a moral medieval, em que se valorizava o amor espiritual, e o início do realismo, iniciando o registro dos valores terrenos, que veio redundar no humanismo; nele não mais o divino, mas a natureza, dita o móvel da conduta do homem. Foi escrito em dialeto toscano. (pt)
  • De Decamerone (ondertitel: Prencipe Galeotto) is een verzameling van honderd verhalen die de Italiaanse dichter en geleerde Giovanni Boccaccio schreef, waarschijnlijk in de periode 1349–1360. Dit middeleeuws werk wordt als zijn meesterwerk beschouwd en geldt stilistisch als een van de mooiste werken uit de Italiaanse literatuur. (nl)
  • Decamerone är en novellsamling av den italienske författaren Giovanni Boccaccio. Den räknas som ett av hans främsta verk. Boccaccio inledde författandet av Decamerone omkring 1348 och fullbordade den 1353. De tio ungdomarnas namn är Dioneo, Filostrato, Panfilo, Elissa, Emilia, Fiammetta, Filomena, Lauretta, Neifile och Pampinea. Titeln är en kombination av de två grekiska orden δέκα, déka, 'tio', och ἡμέρα, hēméra, 'dag'. (sv)
  • Декамеро́н (італ. Il Decamerone, від грец. δέκα «десять», ἡμέρα «день» — «Десятидення») — збірка зі ста новел італійського письменника Джованні Боккаччо. За сюжетом десятеро молодих флорентійців (семеро жінок, троє чоловіків) залишають охоплене чумою місто, оселяються на заміській віллі і протягом десяти днів розповідають цікаві і повчальні історії (всього їх сто), які широко відтворюють розмаїте повсякденне життя. «Декамерон» у перекладі з грецької — «десятиденник». Композиція книги мозаїчна — кожна оповідка має завершений сюжет, а всі разом створюють своєрідну енциклопедію людських стосунків. Сюжети новел мандрівні, письменник творчо обробив міські анекдоти, античні сюжети і навіть арабські казки. (uk)
rdfs:label
  • The Decameron (en)
  • ديكاميرون (ar)
  • Decameró (ca)
  • Dekameron (cs)
  • Decamerone (de)
  • Το Δεκαήμερο (el)
  • Dekamerono (eo)
  • Decamerón (es)
  • Dekamerona (eu)
  • Decamerone (ga)
  • Décaméron (fr)
  • Decameron (in)
  • Decameron (it)
  • デカメロン (ja)
  • 데카메론 (ko)
  • Dekameron (pl)
  • Decamerone (nl)
  • Decamerão (pt)
  • Декамерон (ru)
  • Decamerone (sv)
  • 十日談 (zh)
  • Декамерон (uk)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
foaf:name
  • The Decameron (en)
  • Decamerone (en)
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License