About: Ostinato

An Entity of Type: protein, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

In music, an ostinato (Italian: [ostiˈnaːto]; derived from Italian word for stubborn, compare English obstinate) is a motif or phrase that persistently repeats in the same musical voice, frequently in the same pitch. Well-known ostinato-based pieces include classical compositions such as Ravel's Boléro and the Carol of the Bells, and popular songs such as Donna Summer and Giorgio Moroder's "I Feel Love" (1977), Henry Mancini's theme from Peter Gunn (1959), The Who's "Baba O'Riley" (1971), and The Verve's "Bitter Sweet Symphony" (1997). — Edward Lowinsky

Property Value
dbo:abstract
  • En música, un ostinato (de l'italià, "obstinat") és un motiu o frase que es repeteix persistentment en la mateixa veu musical. La idea que es repeteix pot ser un patró rítmic, part d'una tornada, o una melodia sencera. En un sentit estricte, els ostinatos (també s'usa el plural italià: ostinati) haurien de ser una repetició exacta, però també s'acostumen a acceptar petites variacions per a adaptar l'ostinato a canvis interns de la música, especialment a canvis harmònics i canvis de to. Quan l'ostinato està situat en la part o veu més greu de la composició s'anomena basso ostinato o baix obstinat. (ca)
  • Ostinato označuje v hudební terminologii stálé opakování melodického nebo rytmického motivu nebo . Opakující se figura může být během skladby dále rozvíjena například změnou harmonie nebo tóniny. Speciálním případem ostinata je riff. Jedná se o opakovanou posloupnost akordů, často hranou nebo i samotným sólovým nástrojem, která tvoří základ nebo doprovod celé skladby. I když se riffy objevují nejčastěji v rocku, latině, funku a jazzu, také některé skladby vážné hudby jsou postaveny na jednoduchém riffu. Takovým příkladem může být známé Bolero Maurice Ravela. Riff může být velmi jednoduchá chytlavá rytmická figura hraná například tenorsaxofonem nebo se může jednat o složité na riffech založené variace, které jsou často ke slyšení v nahrávkách orchestru Counta Basieho. V rockové hudbě tvoří riffy jednoduchou snadno zapamatovatelnou hudební frázi, na které bývá často postavena celá skladba. Příkladem mohou být například skladby „(I Can't Get No) Satisfaction“ od Rolling Stones, ve které je riffem opakující se syrová kytarová linka, nebo skladba „Iron Man“ od Black Sabbath, ve které jsou kytarovým riffem opakující se základní čtyři takty, a mnoho mnoho dalších. Mnozí rockoví hudebníci ztotožňují slovo riff s „hudebním nápadem“ celé skladby. (cs)
  • Ein Ostinato (lateinisch obstinatus, hartnäckig, eigensinnig) ist in der Musik eine sich stetig wiederholende musikalische Figur, sei es eine Melodie, ein bestimmter Rhythmus (siehe Boléro von Maurice Ravel) oder ein anderes musikalisches Element. Das Prinzip des Ostinatos gibt es vermutlich, seitdem musiziert wird, erste Quellen reichen bis ins Hochmittelalter zurück. Das Ostinato wurde insbesondere im 17./18. Jahrhundert, dem sogenannten Generalbasszeitalter, vorwiegend vom Bass ausgeführt (Basso ostinato) und erlebte, nachdem es als künstlerisches Mittel insbesondere während der Klassik in Vergessenheit geraten war, im 19. Jahrhundert eine kleine Wiederkehr. Ein schlicht-schönes Beispiel ist der Bass in der Berceuse von Frédéric Chopin. Ein harmonisches Ostinato ist eine Akkordfolge, die fortlaufend wiederholt wird. Im Jazz nennt man derartige Ostinati Vamps, in der Rockmusik spricht man vom Riff. Die elektromechanische oder elektronische Umsetzung eines Ostinatos wird auch Loop genannt. (de)
  • Ostinato (latine ostinatus, obstina) en la muziko estas kontinue ripetiĝa muzika figuro, ĉu estus melodio, certa ritmo (vd. ekz. Bolero de Maurice Ravel) aŭ alia muzika elemento. La principo de ostinato supozeble ekzistas, ekde kiam oni muzikas, unuaj fontoj retroetendiĝas ĝis en la alta mezepoko. La ostinato precipe estis efektivigita en la 17-a kaj 18-a jarcentoj, la t.n. ĝeneralbasa epoko, ĉefe de la baso (basostinato) kaj travivis, post kiam ĝi precipe dum la klasiko falintis en forgeson, dum la 19-a jarcento etan renaskiĝon. estas akorda sinsekvo kontinue ripetata. En la ĵazo tiajn ostinatojn nomas angle vamp, en la rok-muziko (angle) riff, en la kuba muziko (hispane) montuno aŭ mambo (eo)
  • Ostinato u obstinato (del italiano, "obstinado") es una técnica de composición consistente en una sucesión de compases con una secuencia de notas de las que una o varias se repiten exactamente en cada compás. De ahí su nombre en italiano, que significa ‘obstinación, empeño en repetir lo mismo’.​ Es un efecto muy relacionado con el pedal, siendo la diferencia que en este es una sola nota la que se repite o mantiene mientras que en el obstinato es una frase la repetida. Al igual que el pedal, el obstinato se sitúa normalmente en el bajo, aunque puede hacerlo en cualquier otra voz.​ (es)
  • L'ostinato est un procédé de composition musicale consistant à répéter obstinément une formule rythmique, mélodique ou harmonique accompagnant de manière immuable les différents éléments thématiques durant tout un morceau. L'ostinato repose souvent sur la basse — basse contrainte, soutenue ou obligée. On parle alors de basso ostinato. Les chaconnes, les passacailles et les grounds sont des modèles du genre. On trouve l'ostinato dès le XIIIe siècle et on le retrouve en Angleterre au XVIIe siècle sous le nom de Ground Bass. L'un des ostinatos les plus connus est celui de la danse appelée Folia, dont le thème a été repris par de nombreux compositeurs depuis son apparition. Proches de la Folia, les basses du Passamezzo et de la Romanesca sont aussi des classiques du genre. Le Canon en ré majeur pour trois violons et une basse continue de Johann Pachelbel ou le Boléro de Ravel représentent les archétypes de l'ostinato. (fr)
  • In music, an ostinato (Italian: [ostiˈnaːto]; derived from Italian word for stubborn, compare English obstinate) is a motif or phrase that persistently repeats in the same musical voice, frequently in the same pitch. Well-known ostinato-based pieces include classical compositions such as Ravel's Boléro and the Carol of the Bells, and popular songs such as Donna Summer and Giorgio Moroder's "I Feel Love" (1977), Henry Mancini's theme from Peter Gunn (1959), The Who's "Baba O'Riley" (1971), and The Verve's "Bitter Sweet Symphony" (1997). Both ostinatos and ostinati are accepted English plural forms, the latter reflecting the word's Italian etymology. The repeating idea may be a rhythmic pattern, part of a tune, or a complete melody in itself. Strictly speaking, ostinati should have exact repetition, but in common usage, the term covers repetition with variation and development, such as the alteration of an ostinato line to fit changing harmonies or keys. If the cadence may be regarded as the cradle of tonality, the ostinato patterns can be considered the playground in which it grew strong and self-confident. — Edward Lowinsky Within the context of film music, Claudia Gorbman defines an ostinato as a repeated melodic or rhythmic figure that propels scenes that lack dynamic visual action. Ostinati play an important part in improvised music (rock and jazz), in which they are often referred to as riffs or vamps. A "favorite technique of contemporary jazz writers", ostinati are often used in modal and Latin jazz and traditional African music including Gnawa music. The term ostinato essentially has the same meaning as the medieval Latin word pes, the word ground as applied to classical music, and the word riff in contemporary popular music. (en)
  • 고집저음(固執低音)은 저음이 같은 선율을 끊임없이 반복하는 것을 말한다. 대신 위 성부의 화성과 선율이 바뀌면서 음악이 진행하게 된다. 바로크 시대의 음악에서 많이 쓰였으며, 잘 알려진 예로 파헬벨의 카논이 있다. 파사칼리아도 비슷한 형식이지만, 저음에 있던 선율이 위 성부로 올라갈 수 있다는 점이 다르다. (ko)
  • L'ostinato è un breve disegno musicale (un motivo, un inciso, un disegno d'accompagnamento) ripetuto ad oltranza senza modificarne altezza e ritmo. Il più delle volte si colloca al basso, definito appunto basso ostinato. L'ostinato crea un effetto di staticità e insieme di stacco rispetto alle altre parti, in particolare alla melodia. Molto frequente nella musica etnica, anche solo come ostinato ritmico, e, specie in alcune epoche, nella musica colta (si pensi alla diffusione della Follia di Spagna a partire dal XV secolo, sulle cui variazioni si sono cimentati moltissimi compositori sino a fine Settecento). L'uso del basso ostinato, poi, ritorna frequente a partire dalla seconda parte del XIX secolo, soprattutto per opera dei compositori delle scuole nazionali, maggiormente legati alle tradizioni folkloriche. Qualcosa di simile esiste nell'ambito della popular music, con particolare rilevanza in ambito rock, ed è denominato riff. (it)
  • 音楽において、オスティナート(伊: ostinato)とは、ある種の音楽的なパターンを続けて何度も繰り返す事をさす。ostinatoは、イタリア語で「がんこな、執拗な」という意味であり、英語のobstinateと語源を共にする。このため日本語では、執拗音型、執拗反復などと呼ぶ事がある。 (ja)
  • Een ostinato is een kort muzikaal motief dat telkens, gedurende of een deel van een song, speelstuk etc. wordt herhaald. Een basso ostinato is een bas-melodie in een compositie, die de hele tijd een en dezelfde melodie herhaalt. De term is afkomstig uit het Italiaans en betekent: koppig (Nederlands: obstinaat). Het is iets dat tegenwoordig veel in de muziekwereld gebruikt wordt en sterk bepalend werkt op het karakter van een stuk. Ostinato technieken stammen van oorsprong uit de volksmuziek, maar worden sinds de barok ook in de klassieke muziek gebruikt. Een bekend voorbeeld hiervan is de lamentobas: een baspartij die bestaat uit een dalend tetrachord in mineur, gaande van de tonica naar de dominant. In sommige ostinati daalt deze bas met kleine secundes af naar de dominant, en wordt dit klagende thema alsmaar herhaald.Ook in de jazz en de popmuziek komen ostinati voor, een bekend voorbeeld zijn de sterk ritmische basloopjes die deel uitmaken van de riddim in reggae. (nl)
  • Ostinato (wł. dosł. "uparty, wytrwały") – termin muzyczny, oznaczający wielokrotne powtarzanie struktury melodycznej (także harmonicznej lub rytmicznej), najczęściej w głosie najniższym (basso ostinato). Rozkwit tej techniki przypada na okres baroku, kiedy basso ostinato było podstawą niektórych form wariacyjnych, jak passacaglia i chaconne. Technika ta odżyła w okresie neoklasycyzmu (np. Johannes Brahms, Max Reger, César Franck). Ostinato i basso ostinato spotyka się także w muzyce ludowej i jazzie. (pl)
  • Ostinato är ett musikaliskt tema, i huvudsak i barockmusik, som upprepas om och om igen. Mer sentida kända exempel är Ravels Boléro och ledmotivet till Steven Spielbergs film Hajen. (sv)
  • Остинато (італ. ostinato, від лат. obstinatus — завзятий, впертий) — прийом, заснований на багаторазовому повторенні в музичному творі будь-якої мелодичної або ритмічної фігури, гармонійного обороту, окремого звуку. Також п'єса, написана з використанням такого прийому. Поєднуючись з вільним розвитком в інших голосах, виконує важливу формотворчу роль. (uk)
  • Em música, um ostinato é um motivo ou frase musical que é persistentemente repetido numa mesma altura. A ideia repetida pode ser um padrão rítmico, parte de uma melodia ou uma melodia completa. Basso ostinato (também chamado de baixo ostinato; em inglês "ground bass") é uma parte do baixo ou linha do baixo que se repete continuamente como um ostinato enquanto a melodia, e possivelmente a harmonia feita sobre ele, se altera. Foi desenvolvido já no Século XIII e usado com frequência da era barroca em diante. * Anon. em "My Ladie Carey's Dompe"; * John Blow usou em sua ópera: Venus and Adonis, no seu finale do "II Ato"; * Monteverdi em L'incoronazione di Poppea, aria, "Ma che dico, o Poppea"; * Jean-Baptiste Lully em Amadis, final chorus; * Handel, em Suites para cravo; Susanna, coro da abertura; * Bach, durante o "Crucifixus", na Missa em Si menor. O baixo ostinato sustenta o processo de imitação; * Bach, Sonatas e Partitas para violino solo; * Henry Purcell, em, "Dido's Lament" (O Lamento de Dido) de Dido and Aeneas (o baixo ostinato num simples tempo binario); * Beethoven nas suas 32 Variações em Do menor WoO 80; * Ravel, em Trio em Lá menor para piano, violino e violoncelo, 3º movimento; * Hindemith, em Quarteto de cordas No. 4, Op. 32, último mov.; * Arthur Honegger, Synfonia No. 2, segundo mov.; * Schoenberg em Pierrot Lunaire, No. 8, "Nacht" * Stravinsky em Histoire du Soldat (passagens de ostinato), "A Sagração da Primavera" * Webern Passacaglia para Orquestra, Op. 1 Em música popular, muitos riffs para baixo podem ser vistos como uma versão moderna do baixo ostinato. Dois exemplos são as canções Money, do Pink Floyd (de The Dark Side of The Moon - 1973) e Planet Caravan, do Black Sabbath. No jazz, os ground basses mais discutidos são os executados por Miles Davis em All Blues ( do álbum Kind of Blue) e por Wayne Shorter na sua composição Footprints (tornado famoso no álbum Miles Smiles). (pt)
  • Остина́то (итал. ostinato, от лат. obstinatus — упорный, упрямый) — метод и техника музыкальной композиции, многократное повторение мелодической фразы (мелодическое остинато), или ритмической фигуры (ритмическое остинато), или гармонического оборота (гармоническое остинато), а также любых типов остинато в одновременности (мелодико-гармоническое остинато, мелодико-ритмическое остинато и т.д.). Для обозначения нижнего остинатного голоса многоголосной музыки используется особый термин basso ostinato, верхнего – soprano ostinato. (ru)
  • 固定旋律音型(意大利语:ostinato,意思为“顽固的”)为乐曲中以同一个声部重复呈现的乐句,属于音乐动机的一类。 在古典乐里,固定音型的一种表现是固定低音(basso ostinato)。在众多流行乐里,固定音型叫作riff,通常在节奏组乐器上重复,与不断变化的旋律行成对比。Figure 譯為「音型」,用來指短小數音的固定組合,將ostinato譯為固定音型,不佳。 (zh)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 180339 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 38038 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1120499304 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • Ostinato u obstinato (del italiano, "obstinado") es una técnica de composición consistente en una sucesión de compases con una secuencia de notas de las que una o varias se repiten exactamente en cada compás. De ahí su nombre en italiano, que significa ‘obstinación, empeño en repetir lo mismo’.​ Es un efecto muy relacionado con el pedal, siendo la diferencia que en este es una sola nota la que se repite o mantiene mientras que en el obstinato es una frase la repetida. Al igual que el pedal, el obstinato se sitúa normalmente en el bajo, aunque puede hacerlo en cualquier otra voz.​ (es)
  • 고집저음(固執低音)은 저음이 같은 선율을 끊임없이 반복하는 것을 말한다. 대신 위 성부의 화성과 선율이 바뀌면서 음악이 진행하게 된다. 바로크 시대의 음악에서 많이 쓰였으며, 잘 알려진 예로 파헬벨의 카논이 있다. 파사칼리아도 비슷한 형식이지만, 저음에 있던 선율이 위 성부로 올라갈 수 있다는 점이 다르다. (ko)
  • 音楽において、オスティナート(伊: ostinato)とは、ある種の音楽的なパターンを続けて何度も繰り返す事をさす。ostinatoは、イタリア語で「がんこな、執拗な」という意味であり、英語のobstinateと語源を共にする。このため日本語では、執拗音型、執拗反復などと呼ぶ事がある。 (ja)
  • Ostinato (wł. dosł. "uparty, wytrwały") – termin muzyczny, oznaczający wielokrotne powtarzanie struktury melodycznej (także harmonicznej lub rytmicznej), najczęściej w głosie najniższym (basso ostinato). Rozkwit tej techniki przypada na okres baroku, kiedy basso ostinato było podstawą niektórych form wariacyjnych, jak passacaglia i chaconne. Technika ta odżyła w okresie neoklasycyzmu (np. Johannes Brahms, Max Reger, César Franck). Ostinato i basso ostinato spotyka się także w muzyce ludowej i jazzie. (pl)
  • Ostinato är ett musikaliskt tema, i huvudsak i barockmusik, som upprepas om och om igen. Mer sentida kända exempel är Ravels Boléro och ledmotivet till Steven Spielbergs film Hajen. (sv)
  • Остинато (італ. ostinato, від лат. obstinatus — завзятий, впертий) — прийом, заснований на багаторазовому повторенні в музичному творі будь-якої мелодичної або ритмічної фігури, гармонійного обороту, окремого звуку. Також п'єса, написана з використанням такого прийому. Поєднуючись з вільним розвитком в інших голосах, виконує важливу формотворчу роль. (uk)
  • Остина́то (итал. ostinato, от лат. obstinatus — упорный, упрямый) — метод и техника музыкальной композиции, многократное повторение мелодической фразы (мелодическое остинато), или ритмической фигуры (ритмическое остинато), или гармонического оборота (гармоническое остинато), а также любых типов остинато в одновременности (мелодико-гармоническое остинато, мелодико-ритмическое остинато и т.д.). Для обозначения нижнего остинатного голоса многоголосной музыки используется особый термин basso ostinato, верхнего – soprano ostinato. (ru)
  • 固定旋律音型(意大利语:ostinato,意思为“顽固的”)为乐曲中以同一个声部重复呈现的乐句,属于音乐动机的一类。 在古典乐里,固定音型的一种表现是固定低音(basso ostinato)。在众多流行乐里,固定音型叫作riff,通常在节奏组乐器上重复,与不断变化的旋律行成对比。Figure 譯為「音型」,用來指短小數音的固定組合,將ostinato譯為固定音型,不佳。 (zh)
  • En música, un ostinato (de l'italià, "obstinat") és un motiu o frase que es repeteix persistentment en la mateixa veu musical. La idea que es repeteix pot ser un patró rítmic, part d'una tornada, o una melodia sencera. En un sentit estricte, els ostinatos (també s'usa el plural italià: ostinati) haurien de ser una repetició exacta, però també s'acostumen a acceptar petites variacions per a adaptar l'ostinato a canvis interns de la música, especialment a canvis harmònics i canvis de to. (ca)
  • Ostinato označuje v hudební terminologii stálé opakování melodického nebo rytmického motivu nebo . Opakující se figura může být během skladby dále rozvíjena například změnou harmonie nebo tóniny. Speciálním případem ostinata je riff. Jedná se o opakovanou posloupnost akordů, často hranou nebo i samotným sólovým nástrojem, která tvoří základ nebo doprovod celé skladby. I když se riffy objevují nejčastěji v rocku, latině, funku a jazzu, také některé skladby vážné hudby jsou postaveny na jednoduchém riffu. Takovým příkladem může být známé Bolero Maurice Ravela. Riff může být velmi jednoduchá chytlavá rytmická figura hraná například tenorsaxofonem nebo se může jednat o složité na riffech založené variace, které jsou často ke slyšení v nahrávkách orchestru Counta Basieho. (cs)
  • Ein Ostinato (lateinisch obstinatus, hartnäckig, eigensinnig) ist in der Musik eine sich stetig wiederholende musikalische Figur, sei es eine Melodie, ein bestimmter Rhythmus (siehe Boléro von Maurice Ravel) oder ein anderes musikalisches Element. Ein harmonisches Ostinato ist eine Akkordfolge, die fortlaufend wiederholt wird. Im Jazz nennt man derartige Ostinati Vamps, in der Rockmusik spricht man vom Riff. Die elektromechanische oder elektronische Umsetzung eines Ostinatos wird auch Loop genannt. (de)
  • Ostinato (latine ostinatus, obstina) en la muziko estas kontinue ripetiĝa muzika figuro, ĉu estus melodio, certa ritmo (vd. ekz. Bolero de Maurice Ravel) aŭ alia muzika elemento. La principo de ostinato supozeble ekzistas, ekde kiam oni muzikas, unuaj fontoj retroetendiĝas ĝis en la alta mezepoko. La ostinato precipe estis efektivigita en la 17-a kaj 18-a jarcentoj, la t.n. ĝeneralbasa epoko, ĉefe de la baso (basostinato) kaj travivis, post kiam ĝi precipe dum la klasiko falintis en forgeson, dum la 19-a jarcento etan renaskiĝon. estas akorda sinsekvo kontinue ripetata. (eo)
  • L'ostinato est un procédé de composition musicale consistant à répéter obstinément une formule rythmique, mélodique ou harmonique accompagnant de manière immuable les différents éléments thématiques durant tout un morceau. Le Canon en ré majeur pour trois violons et une basse continue de Johann Pachelbel ou le Boléro de Ravel représentent les archétypes de l'ostinato. (fr)
  • In music, an ostinato (Italian: [ostiˈnaːto]; derived from Italian word for stubborn, compare English obstinate) is a motif or phrase that persistently repeats in the same musical voice, frequently in the same pitch. Well-known ostinato-based pieces include classical compositions such as Ravel's Boléro and the Carol of the Bells, and popular songs such as Donna Summer and Giorgio Moroder's "I Feel Love" (1977), Henry Mancini's theme from Peter Gunn (1959), The Who's "Baba O'Riley" (1971), and The Verve's "Bitter Sweet Symphony" (1997). — Edward Lowinsky (en)
  • L'ostinato è un breve disegno musicale (un motivo, un inciso, un disegno d'accompagnamento) ripetuto ad oltranza senza modificarne altezza e ritmo. Il più delle volte si colloca al basso, definito appunto basso ostinato. L'ostinato crea un effetto di staticità e insieme di stacco rispetto alle altre parti, in particolare alla melodia. Qualcosa di simile esiste nell'ambito della popular music, con particolare rilevanza in ambito rock, ed è denominato riff. (it)
  • Een ostinato is een kort muzikaal motief dat telkens, gedurende of een deel van een song, speelstuk etc. wordt herhaald. Een basso ostinato is een bas-melodie in een compositie, die de hele tijd een en dezelfde melodie herhaalt. De term is afkomstig uit het Italiaans en betekent: koppig (Nederlands: obstinaat). Het is iets dat tegenwoordig veel in de muziekwereld gebruikt wordt en sterk bepalend werkt op het karakter van een stuk. (nl)
  • Em música, um ostinato é um motivo ou frase musical que é persistentemente repetido numa mesma altura. A ideia repetida pode ser um padrão rítmico, parte de uma melodia ou uma melodia completa. Basso ostinato (também chamado de baixo ostinato; em inglês "ground bass") é uma parte do baixo ou linha do baixo que se repete continuamente como um ostinato enquanto a melodia, e possivelmente a harmonia feita sobre ele, se altera. Foi desenvolvido já no Século XIII e usado com frequência da era barroca em diante. (pt)
rdfs:label
  • Ostinato (ca)
  • Ostinato (cs)
  • Ostinato (de)
  • Ostinato (eo)
  • Ostinato (es)
  • Ostinato (it)
  • Ostinato (fr)
  • 고집저음 (ko)
  • Ostinato (en)
  • オスティナート (ja)
  • Ostinato (nl)
  • Ostinato (pl)
  • Ostinato (pt)
  • Остинато (ru)
  • Ostinato (sv)
  • 固定音型 (zh)
  • Остинато (uk)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:associatedBand of
is dbo:associatedMusicalArtist of
is dbo:recordLabel of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:label of
is rdfs:seeAlso of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License