About: Iron Age

An Entity of Type: country, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

The Iron Age is the final epoch of the three-age division of the prehistory and protohistory of humanity. It was preceded by the Stone Age (Paleolithic, Mesolithic, Neolithic) and the Bronze Age (Chalcolithic). The concept has been mostly applied to Iron Age Europe and the Ancient Near East, but also, by analogy, to other parts of the Old World.

Property Value
dbo:abstract
  • L'edat del ferro és l'últim període principal de la tradicional divisió de les tres edats, establerta el 1820 per Christian Jürgensen (que establí una classificació segons els materials emprats en cada període), i és posterior a l'edat del bronze. Actualment, el terme ha perdut valor com a etapa històrica, car és tan sols aplicable dins l'àmbit europeu. El període de l'edat del ferro es divideix en període de la cultura de Hallstatt i període de la cultura de La Tène. L'edat del ferro es caracteritza per la utilització del ferro com a metall, utilització importada d'Orient per l'emigració de tribus indoeuropees que, a partir del 1200 aC començaren a arribar a Europa occidental. Sembla que no van creuar els Pirineus abans del 900 aC. Aquests emigrants indoeuropeus, anomenats normalment celtes encara que el poble d'aquest nom era només un més dels que formaven part dels desplaçats, van arribar en un llarg període d'emigracions parcials de grups molt diferents entre si, encara que conservaven certs elements homogenis com una sèrie de llengües indoeuropees i uns hàbits culturals similars. La primera aparició coneguda de societats amb nivell cultural i tecnològic corresponent a aquesta edat són datades del segle xii aC en dues localitzacions diferents: a l'Índia (cultura Veda, posterior a la Rig-Veda) i a Europa, durant l'edat fosca grega. En altres regions europees, l'inici de l'edat de ferro fou molt posterior: a l'Europa central no es desenvolupà fins al segle viii aC amb la cultura de Hallstatt, mentre que al nord d'Europa ho feu al segle VI aC amb la cultura de Jastorf. Al continent africà, el primer exponent conegut de la utilització del ferro mitjançant la fosa i la forja el trobem en la cultura Nok, en l'actual Nigèria, vers el segle xi aC. Les diferències temporals en relació amb l'inici de l'edat del ferro també es mantenen en la seva desaparició, acaba en diferents períodes segons la regió: en la zona del mar Mediterrani, acabà amb l'inici de la tradició històrica durant el període hel·lenístic i l'Imperi Romà; a l'Índia, amb l'arribada del budisme i el jainisme; a la Xina, amb l'inici del confucianisme; i al nord d'Europa, es mantingué fins a l'alta edat mitjana. L'edat del ferro es correspon, aproximadament, amb el moment en què la producció d'eines de ferro era la manera més sofisticada de metal·lúrgia. La duresa del ferro, la seva alta temperatura de fusió i l'abundància de fonts del mineral de ferro, el convertiren en un material molt més desitjable i barat d'obtenir que el bronze, fet que contribuí de manera decisiva a fer del ferro el metall més emprat. L'edat de ferro, com a tal, no es donà a Amèrica i Australàsia. En aquestes regions, les tecnologies per a explotar l'ús i la manipulació del ferro foren introduïdes per la colonització europea. (ca)
  • V archeologii je dobou železnou označováno stádium ve vývoji lidstva, kdy člověk používal převážně železo pro výrobu nástrojů a zbraní. U mnoha společností je tato doba spojena rovněž se změnami v technikách zemědělství, v náboženství, či uměleckých technikách. Doba železná je po době kamenné a bronzové třetí v řadě systému třídobé periodizace pravěkých dějin, který navrhl dánský archeolog Christian Jürgensen Thomsen v roce 1836. Její datování se pro jednotlivé geografické regiony liší. Počátky této doby tradičně zařazujeme do 12. století př. n. l. v starověkém Řecku a starověkém Orientu, do 11. století př. n. l. v Indii a mezi 8. století př. n. l. ve střední Evropě a 6. století př. n. l. v severní Evropě. Za konec doby železné se považuje období nástupu helenismu a Římského impéria, popř. období raného středověku v severní Evropě. Okrouhlá kamenná věž (tzv. broch) , Lewis, Skotsko. Výroba železa má své počátky u kmene Chetitů v Malé Asii asi okolo 1500 př. n. l. Od nich se šířila na Balkán a v průběhu 7.–6. století př. n. l. pronikla i do střední Evropy. (cs)
  • العصر الحديدي هو تلك الفترة من العصور التاريخية التي برز فيها استعمال الإنسان للحديد في صناعة الأدوات والأسلحة. ويعتبر آخر العصور الرئيسية في نظام الحقب الثلاث ويسبقه العصر البرونزي. وتختلف تاريخيا بداية العصر الكريمي اعتمادا على المنطقة الجغرافية ولكن عموما تعتبر بداية العصر الحديدي في القرن الثاني عشر قبل الميلاد أي بين 1500 و1000ق.م في مناطق الشرق الأوسط والهند واليونان، وفي القرن الثامن قبل الميلاد في مناطق وسط أوروبا، والقرن السادس قبل الميلاد في مناطق . تميز العصر الحديدي بتطور صناعة الحديد أكثر من الصناعات المعدنية الأخرى، حيث أن تطور عملية صهر وتقسية الحديد وتوافر مصادر إنتاج الحديد جعلت منه يتوفق على البرونز كما جعلته أرخص ثمنا. مما أدى إلى استبدال البرونز بالحديد في معظم الصناعات. (ar)
  • Στην αρχαιολογία, η Εποχή του Σιδήρου αναφέρεται σε εκείνη την περίοδο της ιστορίας κατά την οποία οι άνθρωποι χρησιμοποιούσαν το σίδηρο για την κατασκευή εργαλείων και όπλων. Η υιοθέτηση αυτού του υλικού συνέπεσε με άλλες αλλαγές των κοινωνιών του παρελθόντος όσον αφορά στις καλλιεργητικές μεθόδους, τις θρησκευτικές πίστεις, και το καλλιτεχνικό ύφος. (el)
  • Ferepoko aŭ fera epoko estas la lasta etapo de la prahistorio de la homaro, post la Ŝtonepoko (Paleolitiko, Mezolitiko, Neolitiko, kaj Ĥalkolitiko) kaj la Bronzepoko, laŭ la teorio de la tri epokoj. La koncepto estis aplikita ĉefe al Eŭropo kaj al la Antikva Proksima Oriento, kaj, pro analogio, ankaŭ al aliaj partoj de la Malnova Mondo. La nomo devenas de la fakto, ke iloj (ĉefe armiloj, kiaj glavoj) trovitaj el tiu epoko estis faritaj el fero. En kelkaj socioj de la antikveco, la metalurgia teknologio necesa por prilabori feron aperis samtempe kun aliaj teknologiaj kaj kulturaj ŝanĝoj, ĉefe ĉe agrikulturo, religiaj kredoj aŭ artaj stiloj, kvankam tio ne ĉiam okazis samtempe. La daŭro de la Ferepoko varias depende el la regiono sub konsidero. Ĝi estas difinita pere de arkeologia konvencio, kaj la nura trovo de iom da gisfero aŭ forĝita fero ne estas sufiĉe por reprezenti kulturon de la Ferepoko; male, la "Ferepoko" komencas surloke kiam la produktado de fero aŭ ŝtalo kondukis al la punkto en kiu disvastiĝis feraj iloj kaj armoj superaj al ties bronzaj ekvivalentoj. Por ekzemplo, la meteorferaj ponardoj de Tutanĥamono devenas el la Bronzepoko. En la Antikva Proksima Oriento, tiu transiro okazas en la komenco de la tiel nomita Bronzepoka kolapso, en la 12a jarcento a.K. La koncerna teknologio disvastiĝis tra la Mediteranea regiono kaj al Suda Azio. Ties plua etendo al Centra Azio, Orienta Eŭropo kaj Centra Eŭropo estis iome prokrastita, kaj Norda Eŭropo estis atingita eĉ plu poste, nome ĉirkaŭ la jaro 500 a.K. Ankaŭ la fino de la Ferepoko estas komprenita pere de konvencio, kun la komenco de la historiografia registrado.Tio kutime ne reprezentas klaran rompon en la arkeologia registraro; por la Antikva Proksima Oriento la establado de la Aĥemenida Imperio ĉirkaŭ 550 a.K. (konsiderata historia pro la registro fare de Herodoto) estas kutime komprenita kiel trarompa dato, kaj en Centra kaj Okcidenta Eŭropo la romiaj konkeroj de la 1a jarcento a.K. servas kiel markilo por la fino de la Ferepoko. La fino de la Ĝermana Ferepoko de Skandinavio estas markita ĉirkaŭ la jaro 800 p.K., kun la komenco de la Vikinga erao. En Suda Azio (Hindia subkontinento), la Ferepoko estas konsiderata kiel komencinta en la tempo de la ferprilaborado de la kulturo de la Grizpentrita Ceramiko kaj fininta kun la regado de Aŝoko (3a jarcento a.K.). La uzado de la termino "Ferepoko" en la arkeologio de Suda, Orienta kaj Sudorienta Azio estas pli ĵusa, kaj malpli ofta, ol por okcidenta Eŭrazio; almenaŭ en Ĉinio prahistorio estis fininta antaŭ la alveno de la ferprilaborado, kaj tiale la termino estas malofte uzata. La Sahelo (Sudana regiono) kaj Sub-Sahara Afriko estas ekster la Tri-epoka sistemo, ĉar tie ne estis Bronzepoko, sed la termino "Ferepoko" estas foje uzata reference al fruaj kulturoj kiuj praktikis ferprilaboradon kiel la Nok-kulturo de Niĝerio. (eo)
  • Die Eisenzeit ist eine nach dem verwendeten Material (Eisen) zur Herstellung schneidender Waffen und Gerätschaften benannte Periode der Ur- und Frühgeschichte. Sie ist nach der Steinzeit und der Bronzezeit die dritte große Periode in der einfachen zeitlichen Gliederung des Dreiperiodensystems. Die Eisenzeit beginnt im Nahen Osten um 1200 v. Chr. mit dem Untergang des hethitischen Reiches, in Nordeuropa reicht sie von etwa 750 v. Chr. bis 1025 n. Chr. (de)
  • Burdin Aroa, arkeologian, edozein herritako garapen historikoko epe bat da, non burdinaren erabilpena lanabesetan nagusitzen den. Metal horretaz gain, Burdin Aroko gizarteek beste aldaketa batzuk dituzte aurreko gizarteen aldean, hala nola nekazaritzan, sinesmen erlijiosoetan edo arte estiloetan, nahiz eta kasu guztietan ez den hala gertatzen. Historiaurrea sailkatzeko hiru aroko sistema klasikoan, Burdin Aroa azkena da. "Burdin Aroa" lokalki hasten da burdinaren edo altzairuaren ekoizpenak aurrera egin duenean, harik eta burdinazko erremintek eta armek erabilera komuneko brontzezko baliokideak ordezkatzen dituzten arte. , trantsizio hori deritzonaren ondorioz gertatu zen, K.a. XII. mendean. Teknologia berria laster zabaldu zen Mediterraneoko arroko eskualde osoan eta Asiako hegoaldean. Erdialdeko Asiara eta Ekialdeko Europara ere iritsi zen, eta geroago Erdialdeko Europara. Europako iparraldea ez zen K.a. 500 inguru arte iritsi. (eu)
  • The Iron Age is the final epoch of the three-age division of the prehistory and protohistory of humanity. It was preceded by the Stone Age (Paleolithic, Mesolithic, Neolithic) and the Bronze Age (Chalcolithic). The concept has been mostly applied to Iron Age Europe and the Ancient Near East, but also, by analogy, to other parts of the Old World. The duration of the Iron Age varies depending on the region under consideration. It is defined by archaeological convention. The "Iron Age" begins locally when the production of iron or steel has advanced to the point where iron tools and weapons replace their bronze equivalents in common use. In the Ancient Near East, this transition took place in the wake of the so-called Bronze Age collapse, in the 12th century BCE. The technology soon spread throughout the Mediterranean Basin region and to South Asia (Iron Age in India) between the 12th and 11th century BCE. Its further spread to Central Asia, Eastern Europe, and Central Europe is somewhat delayed, and Northern Europe was not reached until around the start of the 5th century BCE. The Iron Age is taken to end, also by convention, with the beginning of the historiographical record.This usually does not represent a clear break in the archaeological record; for the Ancient Near East, the establishment of the Achaemenid Empire c. 550 BCE is traditionally and still usually taken as a cut-off date, later dates being considered historical by virtue of the record by Herodotus, despite considerable written records from far earlier (well back into the Bronze Age) now being known. In Central and Western Europe, the Roman conquests of the 1st century BC serve as marking for the end of the Iron Age. The Germanic Iron Age of Scandinavia is taken to end c. AD 800, with the beginning of the Viking Age. In the Indian sub-continent, the Iron Age is taken to begin with the ironworking Painted Gray Ware culture. Recent estimates suggest that it ranges from the 15th century BCE, through to the reign of Ashoka in the 3rd century BCE. The use of the term "Iron Age" in the archaeology of South, East, and Southeast Asia is more recent and less common than for Western Eurasia. In China, written history started before iron-working arrived, so the term is infrequently used. The Sahel (Sudan region) and Sub-Saharan Africa are outside of the three-age system, there being no Bronze Age, but the term "Iron Age" is sometimes used in reference to early cultures practicing ironworking, such as the Nok culture of Nigeria. (en)
  • La Edad del Hierro es el periodo en el cual se descubre y populariza el uso del hierro como material para fabricar armas y herramientas. En algunas sociedades antiguas, las tecnologías metalúrgicas necesarias para poder trabajar el hierro aparecieron en forma simultánea con otros cambios tecnológicos y culturales incluyendo muchas veces cambios en la agricultura, las creencias religiosas y los estilos artísticos aunque este no ha sido siempre el caso. La Edad del Hierro es el último de los tres principales períodos en el sistema de las tres edades, utilizado para clasificar las sociedades prehistóricas, siendo precedido por la Edad del Bronce, asimismo la fecha de su aparición, duración y contexto varía según la región estudiada. La primera aparición conocida de sociedades con el nivel cultural y tecnológico correspondiente a la Edad del Hierro se da en el siglo XII a. C. en varios lugares: * en el antiguo Oriente Próximo, * en la antigua India (con la civilización védica, en la época previa a la composición del Rig-veda) y * en Europa, durante la Edad Oscura griega, que abarca desde el colapso del mundo micénico (entre 1200-1100 a. C.) hasta la época arcaica griega (siglo VIII a. C.). En otras regiones europeas, el inicio de la Edad del Hierro fue muy posterior; no se desarrolló en Europa central hasta el siglo VIII a. C., y hasta el siglo VI a. C. en el norte de Europa. En África el primer exponente conocido del uso del hierro mediante fundición y forja se da en la cultura Nok, en la actual Nigeria, hacia el siglo XI a. C.​​ La Edad del Hierro también acabó en periodos distintos dependiendo de la región: * en la zona del mar Mediterráneo, con el inicio de la tradición histórica durante el periodo helenístico y el Imperio romano * en la India, con la llegada del budismo y el jainismo (siglo VII a. C.) * en China, con el inicio del confucianismo * en el norte de Europa se mantuvo hasta la Alta Edad Media. La Edad del Hierro se dio aproximadamente cuando su producción se constituyó en la forma más sofisticada de la metalurgia. Si bien requiere una alta temperatura de fusión, su dureza y la abundancia de fuentes de mineral de hierro lo convirtieron en un material mucho más deseable y fácil de obtener que el bronce, lo que contribuyó de forma decisiva a su adopción como el metal más usado. Se cree que nunca hubo una Edad del Hierro propiamente dicha en América y Australasia, y que en estas regiones las tecnologías para trabajarlo fueron introducidas por la colonización europea, aunque en Sudamérica se haya encontrado una maza de aleación de plomo, hierro cobre y zinc.​ . (es)
  • L’âge du fer est une période archéologique caractérisée par la métallurgie du fer et faisant généralement suite à l'âge du bronze. Toutefois, les limites chronologiques de l'âge du fer varient considérablement selon l'aire culturelle et géographique considérée. L'âge du fer peut être considéré comme appartenant à la Préhistoire, à la Protohistoire ou à l'Histoire selon les populations et régions concernées. L'âge du fer débute vers 1200 av. J.-C. en Anatolie, vers 800 à 700 av. J.-C. en Europe de l'Ouest, et peut-être dès le IIe millénaire av. J.-C. en Afrique centrale. La métallurgie du fer nécessite une température plus élevée que celle du bronze, atteignable grâce à l'évolution technologique des fours. (fr)
  • Séard atá i gceist leis an Iarannaois ná an staid i bhforbairt aon dreama a d’úsáideadh an-chuid uirlisí agus arm arbh é an t-iarann an phríomh-chomhchuid iontu. Is í an Iarannaois an tréimhse tar éis na Clochaoise agus na Cré-umhaoise i gcóras Christian Thornsen. I réigiúin áirithe, mar shampla oileáin an Aigéin Chiúin Theas, tháinig an Iarannaois i ndiaidh na Clochaoise gan aon Chré-umhaois eatarthu. Is minic a tharla go leor athruithe eile sa tsochaí i gcomhthráth le hiarann a bheith á glacadh mar ábhar déanta uirlisí, lena n-áirítear athruithe ar chleachtais talmhaíochta, ar chreidimh reiligiúnda agus ar stíleanna ealaíne. Tháinig an aibitir ar an bhfód san Iarannaois. Bíonn uirlisí agus airm iarainn níos fearr ná cinn chré-umha mar go bhfuil an miotal níos crua agus go bhfanann faobhar orthu níos faide. Tá sé níos saoire freisin iarann a chruthú mar go bhfuil an iarnmhian ar fáil go héasca (mar anseo in Éirinn). Thart ar 800 R.C., leath grúpa treabh, ar a dtugaimid na Ceiltigh, óna n-áiteanna dúchais sna hAlpa, trasna ar lár agus ar iarthar na hEorpa. Bhí an-bhaint ag a gcuid arm iarainn lena bhforleathnú. Chas na Rómhánaigh orthu nuair a rinne siad ionradh ar an nGaill (an Fhrainc) agus ar dheisceart na Breataine. Creidtear go forleathan go ndearna na Ceiltigh ionradh ar Éirinn thart ar 500 R.C., ach níl fianaise fhoirfe air sin. Is ar éigin go bhfuil aon cheann de na séadchomharthaí ná na déantúsáin a bhain go tipiciúil leis na Ceiltigh ar fáil in Éirinn. Is é an dún cnoic an príomhshéadchomhartha atá bainteach leis an Iarannaois. Aimsíodh thart ar 70 sampla díobh in Éirinn. Is imfháluithe móra iad suite ar bharr cnoic. Nuair a rinne Caesar ionradh ar an nGaill (an Fhrainc) agus ar dheisceart na Breataine, bhí na Ceiltigh ina gcónaí sna dúnta daingnithe seo. Cé nach ndearnadh tochailt ach ar fíorbheagán dún cnoic anseo in Éirinn, taispeánann an fhianaise a fuarthas nárbh iad ionróirí a bhí ina gcónaí iontu, acu sliocht mhuintir dhúchasach na Cré-umhaoise. Ní áit soicheallach í barr cnoic. Tá Cathair Conraoi, ar leithinis Daingin i gCo. Chiarraí, ar bharr sléibhe atá an-ghéar. Scoitheann balla cloiche (é 5 m ar leithead agus níos mó ná 100 m ar fad) teanga bheag talún atá níos mó ná 700 m os cionn na farraige. De réir seanscéil, choimeád Cú Raoi Bláthnaid, leannán Chú Chulainn, ansin nuair a d’fhuadaigh sé í. (ga)
  • Dalam arkeologi, Zaman Besi adalah zaman terahir dari pembagian tiga zaman prasejarah suatu tahap perkembangan budaya manusia di mana penggunaan besi untuk pembuatan alat dan senjata sangat dominan. Penggunaan bahan baru ini, di dalam suatu masyarakat sering kali mencakup perubahan praktik pertanian, kepercayaan agama, dan gaya seni, walaupun hal ini tidak selalu terjadi. Zaman Besi ini di dahului oleh zaman Batu. Zaman Besi adalah periode utama terakhir dalam sistem tiga zaman untuk mengklasifikasi masyarakat prasejarah, yang didahului oleh Zaman Perunggu. Waktu berlangsung dan konteks zaman ini berbeda, tergantung pada negara atau wilayah geografis. Secara klasik, Zaman Besi dianggap dimulai pada Zaman Kegelapan Yunani pada abad ke-12 SM dan Timur Tengah Kuno, abad ke-11 SM di India, dan antara abad ke-8 SM (Eropa Tengah) dan abad ke-6 SM (Eropa Utara) di Eropa. Zaman Besi dianggap berakhir dengan kebangkitan kebudayaan Hellenisme dan Kekaisaran Romawi, atau Zaman Pertengahan Awal untuk kasus Eropa Utara. Zaman Besi berhubungan dengan suatu tahap di mana produksi besi adalah salah satu bentuk paling rumit dari kerajinan logam. Kekerasan besi, titik lebur yang tinggi, dan sumber bijih besi yang melimpah, membuat besi lebih dipilih dan murah daripada perunggu, yang memengaruhi dipilihnya besi sebagai logam yang paling umum digunakan. Karena kerajinan besi diperkenalkan secara langsung ke Benua Amerika dan Australasia oleh kolonisasi Eropa, daerah-daerah tersebut tidak pernah mengalami Zaman Besi. (in)
  • 철기 시대(鐵器時代, 기원전 1200년경 ~ 586년경)는 철을 주로 사용하여 도구나 무기와 같은 철기를 만들던 시대를 말한다. 고고학에서 선사 시대를 분류하는 세 단계 중 마지막 단계이다. 일반적으로 철기 시대의 연대와 물품들은 분포된 나라와 지역에 따라 다르지만, 기원전 12세기 그리스와 고대 중동 지역(메소포타미아 지역), 기원전 11세기 인도, 기원전 8세기(중앙유럽)와 6세기(남유럽)에 걸친 유럽지역으로부터 철기 시대가 시작되었고 로마 제국과 헬레니즘 혹은 북유럽 초기 중세기 즈음에 막을 내린다는 것이 학계의 공통적인 의견이다. 철기 시대는 또한 철제품을 만들 때 최고로 정교한 금속 가공법이 개발되었던 시대라고도 칭할 수 있다. 쇠의 단단함, 높은 용해온도, 그리고 풍요한 철광자원 (구리보다 저렴한 생산비용)을 바탕으로 철은 청동기를 몰아내고 가장 많이 사용되는 금속으로 군림하게 되었다. 흥미로운 사실은 아메리카과 오세아니아 등 유럽인들에 의하여 개척되고 식민지화 된 지역 중에는 철기 시대가 존재하지 않는 예외적 경우도 존재한다. (ko)
  • De ijzertijd is de periode van de prehistorie die volgde op de bronstijd en gekenmerkt werd door het gebruik van ijzer. De naam ijzertijd duidt op het veelvuldig gebruik van ijzer bij het maken van metalen voorwerpen. IJzer heeft diverse voordelen ten opzichte van brons. Brons is harder, dus beter geschikt voor wapens en gereedschap, maar de grondstof voor ijzer komt op veel meer plaatsen voor. IJzer was lange tijd een weinig gebruikt metaal omdat het weinig als vrij metaal in gedegen vorm voorkomt, in tegenstelling tot koper. Oorspronkelijk kende men daarom alleen het meteoritisch ijzer, een zeldzaamheid. Het duurde lang voordat men leerde het metaal uit zijn erts vrij te maken. De voordelen zorgden ervoor dat bij voorkeur ijzer werd gebruikt voor allerlei wapens (vooral het zwaard) en gereedschap. Brons bleef echter belangrijk voor sieraden en siervoorwerpen (vooral armbanden en paardentuig). De IJzertijd moet niet worden verward met de IJzeren Eeuw, al heeft het Nederlandse woord "eeuw" (net als het Franse siècle) een dubbele betekenis die van oudsher ook naar "tijd" kan verwijzen, in tegenstelling tot bijvoorbeeld het Engels (age, century). (nl)
  • Epoka żelaza – okres dziejów ludzkości następujący po epoce brązu, w której żelazo stało się głównym surowcem w wytwarzaniu narzędzi. Ramy czasowe epoki żelaza są różne i uzależnioneod , zróżnicowania kulturowego i rozwoju społeczno-gospodarczego. W znaczeniu historycznym trwa do dziś (w sensie archeologicznym skończyła się w XIII w.). Żelazo jest materiałem znacznie bardziej dostępnym niż brąz. Najpopularniejszym surowcem do wytwarzania żelaza w starożytności były tzw. rudy darniowe oraz błotne, w których zawartość żelaza wahała się od 30% do 50%. Występowały one przy powierzchni, więc były bardzo łatwe w eksploatacji. Rzadko sięgano do głębszych pokładów rud żelaza, gdyż wiązało się to z czasochłonnymi metodami górniczymi. Żelazo otrzymywano poprzez termiczną redukcję tlenków zawartych w rudzie i oddzielenie czystego surowca od zanieczyszczeń, w tym celu po wydobyciu rudy segregowano oraz oczyszczano konkrecje następnie poddając je procesowi prażenia z węglem drzewnym. W najwcześniejszym okresie wytopu dokonywano w ogniskach otwartych, a dopiero z biegiem czasu stosowano do wytopu dymarki. Żelazo umieszczano w piecu warstwowo na przemian z węglem drzewnym. Następnie podgrzewano piec do temperatury 1300 stopni, ponieważ wtedy dochodziło do redukcji tlenków i utworzenia się metalu. W wyniku tego procesu otrzymywano metal w postaci łupki, zanieczyszczonej węglem drzewnym. Następnie w celu pozbycia się zanieczyszczeń przekuwano i podgrzewano łupki. Żelazo poddawano dalszej obróbce. Bardzo ważne w późniejszym procesie obróbki żelaza było nawęglanie oraz hartowanie. Najstarsze wyroby z kutego żelaza (głównie pochodzenia meteorytowego), pochodzą z XV i XIV wieku p.n.e. z terenów państwa Hetytów (Azja Mniejsza), skąd po roku 1180 p.n.e. żelazo przez Palestynę dotarło do Egiptu, i dalej do Mezopotamii i Iranu. Następnie na Kaukaz, w XII w p.n.e. do Grecji oraz w XI–X w. p.n.e. do Italii. Do dalszych części Europy żelazo dotarło przez Półwysep Bałkański oraz Kaukaz. (pl)
  • L'età del ferro indica, in base al sistema delle tre età, un periodo della preistoria o protostoria europea caratterizzato dall'utilizzo della metallurgia del ferro, soprattutto per la fabbricazione di armi e utensili, e che abbraccia grosso modo un periodo che va dalla fine del II millennio a tutto il I millennio a.C. (inizia intorno al XIII secolo a.C. nel mondo mediterraneo e nel Vicino Oriente; tra il IX e l'VIII secolo a.C. nell'Europa settentrionale). L'adozione di questo nuovo materiale spesso coincide con altri mutamenti nella società, non escluse le divergenti pratiche agricole, credenze religiose e stili artistici. (it)
  • 鉄器時代(てっきじだい)は、デンマークのクリスチャン・トムセンが提唱した歴史区分法の1つ。主に利用されていた道具の材料で時代を、石器時代、青銅器時代、鉄器時代と3つに区分する三時代(時期)法を採用し、鉄器時代はその中の最後の時代に相当する。 (ja)
  • Желе́зный век — эпоха в преистории и истории человечества, характеризующаяся распространением металлургии железа и изготовлением железных орудий. В различных регионах технология выплавки железа появилась в разное время. Самые ранние известные железные орудия появились в Передней Азии, Индии и в Южной Европе, где технология была известна уже на рубеже II и I тысячелетий до н. э. Скорость её распространения зависела от многих факторов, в первую очередь от запасов сырья и характера культурных и торговых факторов. Представление о трёх веках (каменном, бронзовом и железном) существовало ещё в античном мире, оно упоминается в работах Тита Лукреция Кара. Однако сам термин «железный век» появился в научных работах в середине XIX века, его ввёл датский археолог Кристиан Юргенсен Томсен. Период, когда начала распространяться железная металлургия, прошли все страны, однако к железному веку современные исследователи, как правило, относят только те культуры первобытных племён, которые обитали вне владений древних государств, образовавшихся во времена неолита и бронзового века — Месопотамии, Древнего Египта, Древней Греции, Индии, Китая. (ru)
  • Järnåldern är, enligt Thomsens treperiodsystem, den tidsepok i Gamla världens förhistoria som inleds när människan lär sig utvinna och bearbeta metallen järn. Man började då successivt att tillverka bland annat verktyg och vapen av järn istället för av brons. Så småningom övergick det även till stål. Smycken, spännen och liknande var dock fortfarande ofta i brons. Järnåldern upphör i och med att historiska epoker börjar, med skrivna källor. Årtalen för när detta skedde är olika på olika platser. Järnåldern föregicks av bronsåldern, då verktyg och vapen framställdes av brons. I Nordeuropa (Skandinavien) avslutas järnåldern traditionellt med vikingatiden, varvid medeltiden inleds med kristendomens införande runt 1050 e.Kr., när kristendomen fått en dominerande ställning och de inhemska skriftliga källorna börjar bli bättre. Innan dess rådde en polyteistisk religion, idag ofta refererad till som asatro. Skiftet från yngre järnålder till medeltid gällande Skandinavien kan inte tidsbestämmas till ett visst årtal. Ur ett flertal aspekter (både sekulära som religionsskiftesmässiga) kvardröjer vikingatiden/yngre järnåldern i till exempel Sverige en god bit in på 1100-talet. (sv)
  • A Idade do Ferro (c. de 1 200 a.C. à c. 1 000 d.C.) se refere ao período em que ocorreu a metalurgia do ferro (metal superior ao bronze em relação à dureza e abundância de jazidas). Essa Idade é caracterizada pela utilização do ferro como metal, utilização importada do Oriente através da emigração de tribos indo-europeias (celtas), que a partir de 1 200 a.C. começaram a chegar a Europa Ocidental, e o seu período alcança até a época romana e na Escandinávia até a época dos viquingues (por volta do ano 1 000 d.C.). A Idade do Ferro é o último dos três principais períodos no Sistema de Três Idades, utilizado para classificar as sociedades pré-históricas, sendo precedido pela Idade do Bronze. A data de início, duração e contexto varia de acordo com a região estudada. O primeiro surgimento conhecido de sociedades com nível cultural e tecnológico correspondente à Idade do Ferro se dá no século XII a.C. em diversos locais: no Oriente Próximo, na Índia antiga, com a civilização védica, na Grécia antiga, durante a Idade das Trevas grega e na França pré-indo-européia/pré-romana. Em outras regiões europeias, o início da Idade do Ferro foi bastante posterior, não tendo se desenvolvido na Europa central até século VIII a.C., até o século VI a.C. no norte de Europa. Na África o primeiro exponente conhecido do uso do ferro pela fundição e forja se dá na cultura de Noque, na atual Nigéria, por volta do século XI a.C. Porém se acredita que o ferro meteorítico, uma liga de ferro-níquel, fosse já usado por diversos povos antigos milhares de anos antes da Idade do Ferro, já que sendo nativo no seu estado metálico, não necessitava a extração e fusão do mineral. (pt)
  • 铁器时代是考古學上继青铜时代之后的一个人类社会发展时代。这是实际上所说的铁器时代是指的早期阶段,在晚期各国都已经进入了有文字记载的文明时代,也就多以各国的朝代来称呼其时代。当时人們已能冶铁和製造鐵器作为生产工具。其與之前時代的主要區別在於農業發展,宗教信仰與文化模式。 鐵器時代是在三時代系統中最後的主要時期,三時代系統是丹麥考古學家克里斯蒂安·于恩森·汤姆森在1836年時所提出,共分為石器時代、青銅器時代與鐵器時代。 各地區進入鐵器時代的時間不盡相同,亦難以準確的年份標示,即使同在歐洲,日耳曼地區和羅馬進入鐵器時代的時間亦有所不同。世界上最早进入铁器时代的是赫梯王国,在公元前15世纪已能大量炼铁,而近年考古發現的證據顯示其鐵器的生產至少可以追溯到公元前20世紀。中国在春秋末期(公元前五世纪),大部分地区已使用铁器。在美洲及大洋洲的鐵器時代並不是發展自青銅器時代,因為鐵的運用是由歐洲探險家傳入的。 雖然不同地區進入鐵器時代的時間有所不同,但鐵器時代與之前時代的區別仍是十分明顯的。鐵的製程較難掌握,故鐵器時代是指已經能運用很複雜的金屬加工來生產工具。而鐵的硬度,高熔點與鐵礦的高蘊含量,使得鐵相對青銅來得便宜及可在各方面運用,所以其需求很快便遠超青銅,文明規模也急速發展。 (zh)
  • Залі́зна доба (I тис. до н. е.) — період ранньої історії людства, який визначається розвитком металургії і використанням залізних виробів (ножі, сокири, посуд, зброя, прикраси тощо). Тривав приблизно від 1200 р. до н. е. до 340 р. н. е. Уявлення про три доби (кам'яну, бронзову і залізну) існувало ще в античному світі, про нього згадує в своїх роботах Тит Лукрецій Кар. Проте сам термін «залізна доба» з'явився в наукових роботах в середині XIX століття, його ввів данський археолог Християн Юргенсен Томсен. Період, коли почала поширюватися залізна металургія, пройшли всі країни, проте до залізної доби зазвичай відносять тільки ті культури первісних племен, які мешкали поза володіннями стародавніх держав, що утворилися в часи неоліту і бронзової доби — Межиріччя, Стародавнього Єгипту, Греції, Індії, Китаю. (uk)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 14711 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 61951 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1124281640 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:about
  • yes (en)
dbp:by
  • no (en)
dbp:label
  • Iron Age (en)
dbp:onlinebooks
  • yes (en)
dbp:others
  • yes (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • Στην αρχαιολογία, η Εποχή του Σιδήρου αναφέρεται σε εκείνη την περίοδο της ιστορίας κατά την οποία οι άνθρωποι χρησιμοποιούσαν το σίδηρο για την κατασκευή εργαλείων και όπλων. Η υιοθέτηση αυτού του υλικού συνέπεσε με άλλες αλλαγές των κοινωνιών του παρελθόντος όσον αφορά στις καλλιεργητικές μεθόδους, τις θρησκευτικές πίστεις, και το καλλιτεχνικό ύφος. (el)
  • Die Eisenzeit ist eine nach dem verwendeten Material (Eisen) zur Herstellung schneidender Waffen und Gerätschaften benannte Periode der Ur- und Frühgeschichte. Sie ist nach der Steinzeit und der Bronzezeit die dritte große Periode in der einfachen zeitlichen Gliederung des Dreiperiodensystems. Die Eisenzeit beginnt im Nahen Osten um 1200 v. Chr. mit dem Untergang des hethitischen Reiches, in Nordeuropa reicht sie von etwa 750 v. Chr. bis 1025 n. Chr. (de)
  • 철기 시대(鐵器時代, 기원전 1200년경 ~ 586년경)는 철을 주로 사용하여 도구나 무기와 같은 철기를 만들던 시대를 말한다. 고고학에서 선사 시대를 분류하는 세 단계 중 마지막 단계이다. 일반적으로 철기 시대의 연대와 물품들은 분포된 나라와 지역에 따라 다르지만, 기원전 12세기 그리스와 고대 중동 지역(메소포타미아 지역), 기원전 11세기 인도, 기원전 8세기(중앙유럽)와 6세기(남유럽)에 걸친 유럽지역으로부터 철기 시대가 시작되었고 로마 제국과 헬레니즘 혹은 북유럽 초기 중세기 즈음에 막을 내린다는 것이 학계의 공통적인 의견이다. 철기 시대는 또한 철제품을 만들 때 최고로 정교한 금속 가공법이 개발되었던 시대라고도 칭할 수 있다. 쇠의 단단함, 높은 용해온도, 그리고 풍요한 철광자원 (구리보다 저렴한 생산비용)을 바탕으로 철은 청동기를 몰아내고 가장 많이 사용되는 금속으로 군림하게 되었다. 흥미로운 사실은 아메리카과 오세아니아 등 유럽인들에 의하여 개척되고 식민지화 된 지역 중에는 철기 시대가 존재하지 않는 예외적 경우도 존재한다. (ko)
  • L'età del ferro indica, in base al sistema delle tre età, un periodo della preistoria o protostoria europea caratterizzato dall'utilizzo della metallurgia del ferro, soprattutto per la fabbricazione di armi e utensili, e che abbraccia grosso modo un periodo che va dalla fine del II millennio a tutto il I millennio a.C. (inizia intorno al XIII secolo a.C. nel mondo mediterraneo e nel Vicino Oriente; tra il IX e l'VIII secolo a.C. nell'Europa settentrionale). L'adozione di questo nuovo materiale spesso coincide con altri mutamenti nella società, non escluse le divergenti pratiche agricole, credenze religiose e stili artistici. (it)
  • 鉄器時代(てっきじだい)は、デンマークのクリスチャン・トムセンが提唱した歴史区分法の1つ。主に利用されていた道具の材料で時代を、石器時代、青銅器時代、鉄器時代と3つに区分する三時代(時期)法を採用し、鉄器時代はその中の最後の時代に相当する。 (ja)
  • 铁器时代是考古學上继青铜时代之后的一个人类社会发展时代。这是实际上所说的铁器时代是指的早期阶段,在晚期各国都已经进入了有文字记载的文明时代,也就多以各国的朝代来称呼其时代。当时人們已能冶铁和製造鐵器作为生产工具。其與之前時代的主要區別在於農業發展,宗教信仰與文化模式。 鐵器時代是在三時代系統中最後的主要時期,三時代系統是丹麥考古學家克里斯蒂安·于恩森·汤姆森在1836年時所提出,共分為石器時代、青銅器時代與鐵器時代。 各地區進入鐵器時代的時間不盡相同,亦難以準確的年份標示,即使同在歐洲,日耳曼地區和羅馬進入鐵器時代的時間亦有所不同。世界上最早进入铁器时代的是赫梯王国,在公元前15世纪已能大量炼铁,而近年考古發現的證據顯示其鐵器的生產至少可以追溯到公元前20世紀。中国在春秋末期(公元前五世纪),大部分地区已使用铁器。在美洲及大洋洲的鐵器時代並不是發展自青銅器時代,因為鐵的運用是由歐洲探險家傳入的。 雖然不同地區進入鐵器時代的時間有所不同,但鐵器時代與之前時代的區別仍是十分明顯的。鐵的製程較難掌握,故鐵器時代是指已經能運用很複雜的金屬加工來生產工具。而鐵的硬度,高熔點與鐵礦的高蘊含量,使得鐵相對青銅來得便宜及可在各方面運用,所以其需求很快便遠超青銅,文明規模也急速發展。 (zh)
  • العصر الحديدي هو تلك الفترة من العصور التاريخية التي برز فيها استعمال الإنسان للحديد في صناعة الأدوات والأسلحة. ويعتبر آخر العصور الرئيسية في نظام الحقب الثلاث ويسبقه العصر البرونزي. وتختلف تاريخيا بداية العصر الكريمي اعتمادا على المنطقة الجغرافية ولكن عموما تعتبر بداية العصر الحديدي في القرن الثاني عشر قبل الميلاد أي بين 1500 و1000ق.م في مناطق الشرق الأوسط والهند واليونان، وفي القرن الثامن قبل الميلاد في مناطق وسط أوروبا، والقرن السادس قبل الميلاد في مناطق . (ar)
  • L'edat del ferro és l'últim període principal de la tradicional divisió de les tres edats, establerta el 1820 per Christian Jürgensen (que establí una classificació segons els materials emprats en cada període), i és posterior a l'edat del bronze. Actualment, el terme ha perdut valor com a etapa històrica, car és tan sols aplicable dins l'àmbit europeu. El període de l'edat del ferro es divideix en període de la cultura de Hallstatt i període de la cultura de La Tène. L'edat del ferro es caracteritza per la utilització del ferro com a metall, utilització importada d'Orient per l'emigració de tribus indoeuropees que, a partir del 1200 aC començaren a arribar a Europa occidental. Sembla que no van creuar els Pirineus abans del 900 aC. (ca)
  • V archeologii je dobou železnou označováno stádium ve vývoji lidstva, kdy člověk používal převážně železo pro výrobu nástrojů a zbraní. U mnoha společností je tato doba spojena rovněž se změnami v technikách zemědělství, v náboženství, či uměleckých technikách. Okrouhlá kamenná věž (tzv. broch) , Lewis, Skotsko. Výroba železa má své počátky u kmene Chetitů v Malé Asii asi okolo 1500 př. n. l. Od nich se šířila na Balkán a v průběhu 7.–6. století př. n. l. pronikla i do střední Evropy. (cs)
  • Ferepoko aŭ fera epoko estas la lasta etapo de la prahistorio de la homaro, post la Ŝtonepoko (Paleolitiko, Mezolitiko, Neolitiko, kaj Ĥalkolitiko) kaj la Bronzepoko, laŭ la teorio de la tri epokoj. La koncepto estis aplikita ĉefe al Eŭropo kaj al la Antikva Proksima Oriento, kaj, pro analogio, ankaŭ al aliaj partoj de la Malnova Mondo. (eo)
  • The Iron Age is the final epoch of the three-age division of the prehistory and protohistory of humanity. It was preceded by the Stone Age (Paleolithic, Mesolithic, Neolithic) and the Bronze Age (Chalcolithic). The concept has been mostly applied to Iron Age Europe and the Ancient Near East, but also, by analogy, to other parts of the Old World. (en)
  • La Edad del Hierro es el periodo en el cual se descubre y populariza el uso del hierro como material para fabricar armas y herramientas. En algunas sociedades antiguas, las tecnologías metalúrgicas necesarias para poder trabajar el hierro aparecieron en forma simultánea con otros cambios tecnológicos y culturales incluyendo muchas veces cambios en la agricultura, las creencias religiosas y los estilos artísticos aunque este no ha sido siempre el caso. La Edad del Hierro también acabó en periodos distintos dependiendo de la región: . (es)
  • Burdin Aroa, arkeologian, edozein herritako garapen historikoko epe bat da, non burdinaren erabilpena lanabesetan nagusitzen den. Metal horretaz gain, Burdin Aroko gizarteek beste aldaketa batzuk dituzte aurreko gizarteen aldean, hala nola nekazaritzan, sinesmen erlijiosoetan edo arte estiloetan, nahiz eta kasu guztietan ez den hala gertatzen. (eu)
  • Séard atá i gceist leis an Iarannaois ná an staid i bhforbairt aon dreama a d’úsáideadh an-chuid uirlisí agus arm arbh é an t-iarann an phríomh-chomhchuid iontu. Is í an Iarannaois an tréimhse tar éis na Clochaoise agus na Cré-umhaoise i gcóras Christian Thornsen. I réigiúin áirithe, mar shampla oileáin an Aigéin Chiúin Theas, tháinig an Iarannaois i ndiaidh na Clochaoise gan aon Chré-umhaois eatarthu. Is minic a tharla go leor athruithe eile sa tsochaí i gcomhthráth le hiarann a bheith á glacadh mar ábhar déanta uirlisí, lena n-áirítear athruithe ar chleachtais talmhaíochta, ar chreidimh reiligiúnda agus ar stíleanna ealaíne. Tháinig an aibitir ar an bhfód san Iarannaois. Bíonn uirlisí agus airm iarainn níos fearr ná cinn chré-umha mar go bhfuil an miotal níos crua agus go bhfanann faobha (ga)
  • Dalam arkeologi, Zaman Besi adalah zaman terahir dari pembagian tiga zaman prasejarah suatu tahap perkembangan budaya manusia di mana penggunaan besi untuk pembuatan alat dan senjata sangat dominan. Penggunaan bahan baru ini, di dalam suatu masyarakat sering kali mencakup perubahan praktik pertanian, kepercayaan agama, dan gaya seni, walaupun hal ini tidak selalu terjadi. Zaman Besi ini di dahului oleh zaman Batu. (in)
  • L’âge du fer est une période archéologique caractérisée par la métallurgie du fer et faisant généralement suite à l'âge du bronze. Toutefois, les limites chronologiques de l'âge du fer varient considérablement selon l'aire culturelle et géographique considérée. L'âge du fer peut être considéré comme appartenant à la Préhistoire, à la Protohistoire ou à l'Histoire selon les populations et régions concernées. (fr)
  • Epoka żelaza – okres dziejów ludzkości następujący po epoce brązu, w której żelazo stało się głównym surowcem w wytwarzaniu narzędzi. Ramy czasowe epoki żelaza są różne i uzależnioneod , zróżnicowania kulturowego i rozwoju społeczno-gospodarczego. W znaczeniu historycznym trwa do dziś (w sensie archeologicznym skończyła się w XIII w.). Bardzo ważne w późniejszym procesie obróbki żelaza było nawęglanie oraz hartowanie. (pl)
  • De ijzertijd is de periode van de prehistorie die volgde op de bronstijd en gekenmerkt werd door het gebruik van ijzer. De naam ijzertijd duidt op het veelvuldig gebruik van ijzer bij het maken van metalen voorwerpen. IJzer heeft diverse voordelen ten opzichte van brons. Brons is harder, dus beter geschikt voor wapens en gereedschap, maar de grondstof voor ijzer komt op veel meer plaatsen voor. (nl)
  • Желе́зный век — эпоха в преистории и истории человечества, характеризующаяся распространением металлургии железа и изготовлением железных орудий. В различных регионах технология выплавки железа появилась в разное время. Самые ранние известные железные орудия появились в Передней Азии, Индии и в Южной Европе, где технология была известна уже на рубеже II и I тысячелетий до н. э. Скорость её распространения зависела от многих факторов, в первую очередь от запасов сырья и характера культурных и торговых факторов. (ru)
  • A Idade do Ferro (c. de 1 200 a.C. à c. 1 000 d.C.) se refere ao período em que ocorreu a metalurgia do ferro (metal superior ao bronze em relação à dureza e abundância de jazidas). Essa Idade é caracterizada pela utilização do ferro como metal, utilização importada do Oriente através da emigração de tribos indo-europeias (celtas), que a partir de 1 200 a.C. começaram a chegar a Europa Ocidental, e o seu período alcança até a época romana e na Escandinávia até a época dos viquingues (por volta do ano 1 000 d.C.). (pt)
  • Järnåldern är, enligt Thomsens treperiodsystem, den tidsepok i Gamla världens förhistoria som inleds när människan lär sig utvinna och bearbeta metallen järn. Man började då successivt att tillverka bland annat verktyg och vapen av järn istället för av brons. Så småningom övergick det även till stål. Smycken, spännen och liknande var dock fortfarande ofta i brons. Järnåldern upphör i och med att historiska epoker börjar, med skrivna källor. Årtalen för när detta skedde är olika på olika platser. Järnåldern föregicks av bronsåldern, då verktyg och vapen framställdes av brons. (sv)
  • Залі́зна доба (I тис. до н. е.) — період ранньої історії людства, який визначається розвитком металургії і використанням залізних виробів (ножі, сокири, посуд, зброя, прикраси тощо). Тривав приблизно від 1200 р. до н. е. до 340 р. н. е. Уявлення про три доби (кам'яну, бронзову і залізну) існувало ще в античному світі, про нього згадує в своїх роботах Тит Лукрецій Кар. Проте сам термін «залізна доба» з'явився в наукових роботах в середині XIX століття, його ввів данський археолог Християн Юргенсен Томсен. (uk)
rdfs:label
  • Iron Age (en)
  • العصر الحديدي (ar)
  • Edat del ferro (ca)
  • Doba železná (cs)
  • Eisenzeit (de)
  • Εποχή του Σιδήρου (el)
  • Ferepoko (eo)
  • Edad del Hierro (es)
  • Burdin Aroa (eu)
  • An Iarnnaois (ga)
  • Âge du fer (fr)
  • Zaman Besi (in)
  • Età del ferro (it)
  • 鉄器時代 (ja)
  • 철기 시대 (ko)
  • IJzertijd (nl)
  • Idade do Ferro (pt)
  • Epoka żelaza (pl)
  • Железный век (ru)
  • Järnåldern (sv)
  • Залізна доба (uk)
  • 铁器时代 (zh)
rdfs:seeAlso
owl:sameAs
skos:exactMatch
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:architecturalStyle of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:age of
is dbp:built of
is dbp:collection of
is dbp:constructionStartDate of
is dbp:created of
is dbp:cultures of
is dbp:discipline of
is dbp:epochs of
is dbp:era of
is dbp:establishedDate of
is dbp:label of
is dbp:name of
is dbp:period of
is dbp:subDiscipline of
is rdfs:seeAlso of
is owl:differentFrom of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License