About: Fallacy

An Entity of Type: Thing, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

A fallacy is the use of invalid or otherwise faulty reasoning, or "wrong moves," in the construction of an argument which may appear stronger than it really is if the fallacy is not spotted. The term in the Western intellectual tradition was introduced in the Aristotelian De Sophisticis Elenchis. A special case is a mathematical fallacy, an intentionally invalid mathematical proof, often with the error subtle and somehow concealed. Mathematical fallacies are typically crafted and exhibited for educational purposes, usually taking the form of false proofs of obvious contradictions.

Property Value
dbo:abstract
  • Argumentační klam (též řečnický trik nebo argumentační faul) je v řečnictví takový výrok, jehož smyslem je porazit či přesvědčit oponenta bez ohledu na pravdivost zastávaných názorů.[zdroj?!] Podstatou argumentačního klamu bývá nenápadné porušení pravidel logického důkazu, působení na emoce místo na rozum, případně obojí.[zdroj?!] Argumentační klamy bývají oblíbenou součástí argumentace propagandy a manipulátorů. Rozlišujeme (Aristotelés aj., resp. viz zde v dalším odstavci uvedení František Koukolík a Jana Drtilová) jich celou řadu a každý se dále často dělí podle jemných rozdílů v použití. Argumentační klamy a jejich různé druhy byly rozlišovány již Aristotelem (provedl jejich analýzu a klasifikaci ve spise O sofistických důkazech), rádi je promýšleli i středověcí logikové. Tento článek uvádí výběr z rozdělení podle Koukolíka a Drtilové. Pokud řečník porušil pravidla logického důkazu nezáměrně, pak mluvíme o argumentačním omylu či řečnické chybě. Argumentační klamy (logické klamy) však lidé používají zcela běžně nevědomky na podporu svých jakýchkoliv přesvědčení, kulturních vzorů atd., kdy tak často uvádějí sebe a ostatní v omyl. Naopak záměrné agresivní vedení sporů zaměřené na vítězství za každou cenu bez ohledu na pravdivost argumentace a prosazovaných tvrzení je označováno jako eristická dialektika (eristika). Jeden z nejúplnějších rozborů logických klamů, včetně příkladů použití a podrobnějšího popisu, jak s nimi zacházet, přinesla kniha Eristická dialektika německého filosofa Arthura Schopenhauera. (cs)
  • المغالطة هي استخدام الاستدلال والتفكير غير الصحيح أو الأفعال الخاطئة في التعليل وبناء الحجة. قد تكون حجة المغالطة خادعة من خلال الظهور بشكل أفضل مما هي عليه في الواقع. يتم طرح بعض المغالطات عن قصد للمناورة في النقاش أو لإقناع العامة بواسطة الخداع والتضليل، وأيضًا يتم طرح بعض المغالطات من قبل الآخرين بشكل غير مقصود بسبب الإهمال أو الجهل. تعتمد صحة الحجج القانونية على السياق الذي يتم فيه طرح الحجج. تُصنَّف المغالطات عادة إلى مغالطات صورية ومغالطات غير صورية. يمكن التعبير عن المغالطة الصورية بدقة في نظام منطقي معياري، مثل مذهب المنطق الافتراضي، في حين تظهر المغالطة غير الصورية بسبب خطأ في الاستدلال والتفكير بخلاف الشكل المنطقي المناسب. قد تكون الحجج التي تحتوي على مغالطات غير صورية صالحة بالشكل الرسمي لكنها تبقى مُخادِعَة. وتوجد حالة خاصة تسمى المغالطة الرياضية، وهي طرح برهان رياضي غير صحيح عمدًا، وغالبًا ما يكون ذلك بسبب خطأ واضح يتم إخفاءه بطريقة ما. عادة ما تتم صياغة المغالطات الرياضية وعرضها لأغراض تعليمية، وعادة ما تكون بشكل برهان رياضي خاطئ بسبب التناقضات الواضحة فيه. (ar)
  • Una fal·làcia lògica és l'aplicació incorrecta d'un principi lògic vàlid o l'aplicació d'un principi inexistent en el raonament d'una argumentació, independentment de si es basa en premisses veritables. Per accident, o a voluntat, les fal·làcies poden activar reaccions emocionals en l'audiència o l'interlocutor (apel·lació a l'emoció) o s'aprofiten de les relacions socials entre la gent (apel·lació a l'autoritat). L'argumentació fal·laç és freqüentment estructurada emprant patrons retòrics que ofusquen l'argument lògic, fent les fal·làcies més difícils de diagnosticar. Tanmateix, s'acostumen a incloure en les fal·làcies arguments inductius, abductius o presumptius incorrectes, entimemes, , arguments irrellevants -no pertinents- i fins i tot arguments vàlids com la tautologia inclosa en la fal·làcia de la petició de principi (o argumentació circular). L'entimema és diferent de la fal·làcia. L'entimema és un sil·logisme segons el qual un o diversos arguments són probables o bé no lògicament demostrables. Així, un entimema és fals (o no necessàriament lògic) perquè una o algunes de les premisses són falses o no necessàriament lògiques. Certs sil·logismes o construccions de frases, per exemple d'arguments empírics o morals, són entimemes; poden resultar probables o fins i tot esdevenir casualment certs, però, o no són lògics, o són una estructura lògica mal formada. L'aporia és diferent de la fal·làcia. La fal·làcia és una falsedat desmentida, però es pot dir que l'aporia, almenys com vol ser presentada, és un argument lògic que porta a un absurd, que no es pot desmentir. L'aporia agafa alguna dada sensible i la sotmet a una argumentació per assegurar-ne desmentir-ne la falsedat. Són famoses sobretot les apories de Zenó d'Elea. L'axioma, almenys tal com és vist per Aristòtil, és una veritat fonamental, presentada com a indiscutible. Si un axioma és una conclusió formada per premisses, aleshores aquestes premisses també són axiomes i així successivament, a diferència de l'entimema. (ca)
  • Στη φιλοσοφία, ο όρος λογική πλάνη αναφέρεται στη σχηματική πλάνη, δηλαδή σε ένα ψεγάδι στη δομή ενός επιχειρήματος, το οποίο καθιστά το επιχείρημα άκυρο. Ωστόσο, συχνά απαντά στον ανεπίσημο διάλογο για να υποδηλώσει ένα επιχείρημα το οποίο μπορεί να είναι προβληματικό για οποιονδήποτε λόγο. Σε αυτή την χρήση του όρου συμπεριλαμβάνονται τόσο οι μη σχηματικές πλάνες (δηλαδή έγκυρες αλλά σαθρές προτάσεις ή μη ποιοτική/μη παραγωγική επιχειρηματολογία) όσο και οι σχηματικές πλάνες. Ο όρος είναι γνωστός και ως Διαλληλία. (el)
  • Paralogismo estas aserto, rompanta principojn de logika pruvo. Ĉar nur al malmultaj homoj tio estas unuavide evidenta, la paralogismoj estadas ŝatata parto de argumentado, propagando, kaj . La paralogismojn kaj iliajn diversajn specojn diferencigis jam Aristotelo. Tiu ĉi artikolo prezentas elektitajn partijn el klasigo laŭ kaj . (eo)
  • Als Fehlschluss oder Trugschluss – lateinisch fallacia – bezeichnet man in der philosophischen Logik eine Schlussfolgerung, bei der die abgeleitete Aussage nicht aus den explizit angegebenen oder den implizit angenommenen Voraussetzungen folgt. Das bedeutet nicht unbedingt, dass die abgeleitete Aussage auch falsch ist: Ein Fehlschluss bietet bloß keinen Aufschluss über den tatsächlichen Wahrheitsgehalt der abgeleiteten Aussage. Im Argumentschema der Begriffslogik wird auch der Ausdruck Paralogismus für Fehlschlüsse verwendet. Ein Fehlschluss beruht auf einem Irrtum in der Anwendung von Schlussregeln; er ist nach den Regeln einer formalen Logik nicht korrekt. Gelegentlich werden aber auch formal gültige Schlüsse aus falschen Voraussetzungen als Fehlschlüsse bezeichnet. (de)
  • A fallacy is the use of invalid or otherwise faulty reasoning, or "wrong moves," in the construction of an argument which may appear stronger than it really is if the fallacy is not spotted. The term in the Western intellectual tradition was introduced in the Aristotelian De Sophisticis Elenchis. Some fallacies may be committed intentionally to manipulate or persuade by deception. Others may be committed unintentionally because of human limitations such as carelessness, cognitive or social biases and ignorance, or, potentially, as the inevitable consequence of the limitations of language and understanding of language. This includes ignorance of the right reasoning standard, but also ignorance of relevant properties of the context. For instance, the soundness of legal arguments depends on the context in which the arguments are made. Fallacies are commonly divided into "formal" and "informal." A formal fallacy is a flaw in the structure of a deductive argument which renders the argument invalid, while an informal fallacy originates in an error in reasoning other than an improper logical form. Arguments containing informal fallacies may be formally valid, but still fallacious. A special case is a mathematical fallacy, an intentionally invalid mathematical proof, often with the error subtle and somehow concealed. Mathematical fallacies are typically crafted and exhibited for educational purposes, usually taking the form of false proofs of obvious contradictions. (en)
  • En lógica, una falacia (del latín fallacia ‘engaño’) es un argumento que parece válido, pero no lo es.​​ Algunas falacias se cometen intencionadamente para persuadir o manipular a los demás, mientras que otras se cometen sin intención debido a descuidos o ignorancia. En ocasiones las falacias pueden ser muy sutiles y persuasivas, por lo que se debe poner mucha atención para detectarlas.​ Que un argumento sea falaz no implica que sus premisas o su conclusión sean falsas ni que sean verdaderas. Un argumento puede tener premisas y conclusión verdaderas y aun así ser falaz. Lo que hace falaz a un argumento es la invalidez del argumento en sí. De hecho, inferir que una proposición es falsa porque el argumento que la contiene por conclusión es falaz es en sí una falacia conocida como argumento ad logicam.​ El estudio de las falacias se remonta por lo menos hasta Aristóteles, quien en sus Refutaciones sofísticas identificó y clasificó trece clases de falacias.​ Desde entonces se han agregado a la lista cientos de otras falacias y se han propuesto varios sistemas de clasificación.​ Las falacias son de interés no solo para la lógica, sino también para la política, la retórica, el derecho, la ciencia, la religión, el periodismo, la mercadotecnia, el cine y, en general, cualquier área en la cual la argumentación y la persuasión sean de especial relevancia. (es)
  • Sofisma edo falazia argumentu baten eraikuntzan baliogabe edo akastun baten erabilerari deitzen zaio. Falaziazko argumentu bat iruzurtia izan daiteke, dena baino hobea denaren itxura izan dezakeelako. Falaziak premisa multzo batetik logikaz eratortzen ez den ondorio batera darama; hala ere, falaziaren ondorioa egiazkoa izan daitekeela hartu behar da kontuan, falazian ondorio horretara heltzeko prozesua baita okerra. Falazia batzuk intentzionalak dira, norbait manipulatzeko edota konbentzitzeko asmoarekin; beste batzuk aldiz, intentzio gabekoak dira, ezjakintasun edota hutsegite batek bultzatuta egindakoak. Batzuetan falaziak oso burutsuak eta limurtzaileak dira, eta horregatik arreta handia jarri behar da antzemateko. Sofismak edo falaziak, normalean “formal” eta “ez-formaletan” bana daitezke. Falazia formala logika sistema estandar edo arrunt batean txukunki espresatua izan daiteke; adibidez, logika proposizionala. Aldiz, falazia informala arrazoiketan izandako akats baten ondorioz sortutakoa da, eta ez logika forma desegoki batetatik eratorria. Garrantzitsua da aipatzea falazia eta gezurra ez direla gauza bera. Gezurra baieztapen faltsua da, falazia aldiz, baieztapen horien arteko erlazio logiko okerra. (eu)
  • Un raisonnement fallacieux est un raisonnement incorrect qui a pourtant une apparence de validité logique. On distingue généralement deux types de raisonnements fallacieux : le sophisme, qui est une argumentation destinée à tromper autrui, et le paralogisme qui est une erreur de raisonnement involontaire. Kant effectuait cette distinction dans son ouvrage Logique (1800) indiquant qu'un syllogisme erroné quant à sa forme est un paralogisme quand il trompe son auteur, et un sophisme quand il vise à tromper autrui. Le raisonnement visé est formellement le même que l'auteur trompe lui-même, ou qu'il mente en toute connaissance de cause. Cela rend difficile (voire impossible par le seul examen du raisonnement) de déterminer l'état d'esprit de l'auteur, et la distinction entre paralogisme et sophisme est parfois contestée. La traduction en français du terme anglais fallacy est sujette à débat car bien que pouvant être traduit par « sophisme », le terme désigne aussi le paralogisme, lequel n'est pas volontaire. Il est aussi parfois traduit par « raisonnement fallacieux ». (fr)
  • Kesesatan adalah kesalahan yang terjadi dalam aktivitas berpikir karena penyalahgunaan bahasa (verbal) dan/atau relevansi (materi). Kesesatan merupakan bagian dari logika yang mempelajari beberapa jenis kesesatan penalaran sebagai lawan dari argumentasi logis. Kesalahan yang disebabkan oleh bahasa yang salah antara lain karena pemilihan istilah yang salah, sedangkan relevansi yang salah dapat disebabkan oleh (1) pemilihan premis yang salah (pembuatan premis dari proposisi yang salah), atau (2) prosesnya dalam mendeduksi premis yang salah (premis tidak terkait dengan proposisi salah pada kesimpulan yang harus dicari). Suatu kesalahan yang kejadiannya terdapat dalam kesalahan penalaran, hal inilah yang disebut kesalahan logika. (in)
  • Le fallacie sono errori nascosti nel ragionamento che comportano la violazione delle regole di un confronto argomentativo corretto. (it)
  • 오류(誤謬, 영어: fallacy)는 논리학에서 일반적으로는 옳지 않은 추리를 가리키나, 특히 옳은 듯이 겉으로만 보이려는 옳지 않은 추론(推論)을 말한다. , 선결문제 요구의 허위 등 외에 (같은 글자이나 뜻이 다른 말로 속이는 것), (문장 구조를 불완전하고 명확하지 못한 뜻으로 하여 추론을 속이는 것) 등 많이 있다. 그리고 위와 같은 의미를 지닌 팰러시(fallacy)를 오류(誤謬)로 번역하는 수도 있다. 즉, 오류(誤謬)의 일반적인 의미는 "틀린 것(error)"이지만, 허위(fallacy) 즉 논리적 오류와 같은 뜻으로 쓰이기도 한다. (ko)
  • Een drogreden, schijnreden of sofisme is een reden of redenering die niet correct is, maar wel aannemelijk lijkt. De oudste bekende teksten hierover zijn de dialoog Euthydemus van Plato, waarin een reeks onbenoemde drogredenen de revue passeert, en het werk sophistikoi elenchoi van diens leerling Aristoteles. In dit werk werden door hem diverse figuren voor het eerst benoemd en ontleed. Het staat nog steeds model voor publicaties over drogredenen, denkfouten, informele logica en argumentatietheorie. (nl)
  • 論理学における誤謬(ごびゅう、英: logical fallacy)は、論証の過程に論理的または形式的な明らかな瑕疵があり、その論証が全体として妥当でないこと。つまり、間違っていること。意図した論述上の誤謬は「詭弁」と呼ばれる。論証において、誤謬には「形式的」なものと「非形式的」なものがある。 (ja)
  • Argumentationsfel, även kallat fallasi och bedrägliga argument är argument som ser ut som ett bra argument av en speciell typ, men som i själva verket inte alls är det. Det kan vara irrelevanta argument vid saklig debatt eller felaktighet i ett logiskt resonemang (logiskt felslut). Vid saklig debatt leder argumentationsfel ofta till felaktiga slutsatser. Vissa former av argumentationsfel är retoriskt effektiva och kan nyttjas medvetet för att lura en motståndare. Exempel är ledande frågor, åldersargument utan relevans och . Att känna igen argumentationsfel kan vara svårt, men det är nyttigt att känna till dem då det underlättar analys av resonemang och debatter. En kunnig retoriker kan påpeka gjorda argumentationsfel för att minska debattmotståndarens trovärdighet. Aristoteles var den första som systematiskt studerade argumentationsfel. (sv)
  • Błąd logiczny – w logice niewłaściwa metoda rozumowania. Błędy można podzielić na paralogizmy (nieświadome błędy logiczne) oraz sofizmaty (świadome błędy wprowadzane w celu wywarcia pozaracjonalnego wpływu na słuchacza). Do błędów logicznych można zaliczyć m.in.: * Błędne koło – stosowanie tezy jako przesłanki dowodu np. "Islandia nie może istnieć, ponieważ widzieli ją tylko głupi marynarze. Marynarze zaś są głupi tylko dlatego, że twierdzą, iż widzieli Islandię" * Argumentum ad ignorantiam - próba obalenia tezy na podstawie braku dowodów np. "Nie ma dowodów na istnienie Absolutu. A więc Absolut nie istnieje.". Takie twierdzenie jest nielogiczne, gdyż bez dowodów obalających można co najwyżej zawiesić sąd. * Ignoratio elenchi – łac. nieznajomość tezy dowodzonej, czyli udowadnianie czegoś innego niż się miało dowodzić, albo zbić. * Projekcje własnych poglądów na innych ludzi. * Błąd atrybucji – nieuzasadnione przyjmowanie, że przyczyną działań innych ludzi jest raczej ich osobowość niż czynniki zewnętrzne. * Nadmierne uogólnianie, np. „Nigdy już nie będę szczęśliwy.” * Argumenty odwołujące się do emocji. Np. podawanie jednostkowego przypadku matki płaczącej po zamordowanym synu jako argumentu na rzecz powstrzymania wojny albo jej eskalacji. * Presupozycje, czyli przemycanie ukrytych treści w założeniach. Np. „Wolisz to zrobić dziś czy jutro?” (ukryte założenie: zrobisz to dziś lub jutro). Paradoksy Zenona z Elei opierały się na ukrytej (nieprawdziwej) presupozycji, że suma nieskończonego szeregu liczbowego nie może być skończona. * lub inny dowód uznający dużą liczbę przypadków jako pewną przesłankę dowodzenia. Przykład: „Dowód, że każda krowa jest fioletowa: Jeśli nie byłaby to prawda, to musiałaby istnieć rzecz, która nie jest fioletowa, ale jest krową. Rozejrzyjmy się dokoła – w moim mieście są miliony rzeczy, które nie są fioletowe, a żadna z nich nie jest krową!” * Ignorowanie konsekwencji własnego dowodu. * Przyjmowanie że maksimum w dużym zbiorze jest zawsze nieskończone. Przykład: Dowód istnienia Boga 'ze stopni doskonałości' (łac. ex gradibus perfectionis), w którym analiza coraz doskonalszych bytów prowadzi do wniosku, że musi istnieć byt nieskończenie doskonały, czyli Bóg. * Utożsamianie idei (memów) z bytami. Przykład: „Jeśli twierdzenie Pitagorasa jest prawdą, to w którym miejscu się ono znajduje?” * Odwracanie implikacji. Przykład: „Mężczyźni to ludzie, więc ludzie to mężczyźni." * Ekwiwokacja, czyli stosowanie różnych definicji tego samego pojęcia na różnych etapach rozumowania. Polega na ignorowaniu wieloznaczności użytego pojęcia. Przykład: „Wierzysz, że bliska osoba Cię nie oszuka? Więc jesteś osobą wierzącą (religijną).” „Skoro rak jest chorobą, a rak żyje w wodzie, to choroby mogą żyć w wodzie”. * Przywoływanie skrajności. Przykład: Wychodząc na ulicę możesz zostać przejechany przez samochód. Lepiej zostań w domu. * Stosowanie nieścisłych (rozmytych) pojęć, takich jak „ciekawy” jako ścisłych. Przykład: paradoks nieciekawej liczby. * Stosowanie sprzecznych wewnętrznie pojęć np. "niezamężna żona". Niektórzy na podstawie tzw. paradoksu omnipotencji do takich pojęć zaliczają także "wszechmoc". * Błędne stosowanie indukcji matematycznej. Przykład: paradoks koni. * Amfibolia * Błąd formalny * Błąd akcydentalizacji, A dicto simplicter ad dictum secundum quid * Błąd odwróconej akcydentalizacji, A dicto secundum quid ad dictum simplicter * Paradoks hazardzisty oraz odwrotny paradoks hazardzisty. (pl)
  • O termo falácia deriva do verbo latino fallere, que significa enganar. Designa-se por falácia um raciocínio errado com aparência de verdadeiro. Na lógica e na retórica, uma falácia é um argumento logicamente incoerente, sem fundamento, inválido ou falho na tentativa de provar eficazmente o que alega. Argumentos que se destinam à persuasão podem parecer convincentes para grande parte do público apesar de conterem falácias, mas não deixam de ser falsos por causa disso. Reconhecer as falácias é por vezes difícil. Os argumentos falaciosos podem ter validade emocional, íntima, psicológica, mas não validade lógica. É importante conhecer os tipos de falácia para evitar armadilhas lógicas na própria argumentação e para analisar a argumentação alheia. As falácias que são cometidas involuntariamente designam-se por paralogismos e as que são produzidas de forma a confundir alguém numa discussão designam-se por sofismas. É importante observar que o simples fato de alguém cometer uma falácia não invalida toda a sua argumentação. Ninguém pode dizer: "Li um livro de Rousseau, mas ele cometeu uma falácia, então todo o seu pensamento deve estar errado". A falácia invalida imediatamente o argumento no qual ela ocorre, o que significa que só esse argumento específico será descartado da argumentação, mas pode haver outros argumentos que tenham sucesso. Por exemplo, se alguém diz: "O fogo é quente e sei disso por dois motivos: 1. * ele é vermelho; e 2. * medi sua temperatura com um termômetro". Nesse exemplo, foi de fato comprovado que o fogo é quente por meio da premissa 2. A premissa 1 deve ser descartada como falaciosa, mas a argumentação não está de todo destruída. O básico de um argumento é que a conclusão deve decorrer das premissas. Se uma conclusão não é consequência das premissas, o argumento é inválido. Deve-se observar que um raciocínio pode incorrer em mais de um tipo de falácia, assim como que muitas delas são semelhantes. (pt)
  • Логі́чна хи́ба (лат. captio, англ. fallacy, нім. Fehlschluss) — термін логіки, філософії та інших наук, що вивчають пізнання, порушення логічної послідовності, або використання некоректних прийомів для доведення деякого твердження. Хибність, зумовлена недоліком у доведенні, робить таке доведення нечинним. З іншого боку, нечинність доведення не означає, що саме твердження неправильне. Логічні хиби поділяються на формальні та неформальні. Формальна логічна хиба може бути акуратно визначена у рамках стандартної системи логіки, наприклад, логіки висловлень. Неформальна логічна хиба, з іншого боку, викликана іншими недоліками мислення, аспекти якого не мають формальної логічної структури. Аргументація з неформальними логічними хибами може бути вірною формально, але хибною по суті. Хиби припущення не доводять висновок, тому що припускають висновок у процесі доведення. Хиби слабкого виводу не доводять висновок внаслідок нестачі доказів. Хиби відволікання не доводять висновок, тому що використовують недоречні свідчення, такі як емоції. Хиби неясності або двозначності не доводять висновок внаслідок неоднозначності у словах, фразах або граматиці. (uk)
  • Логическая ошибка — в логике, философии и прочих науках, изучающих познание — ошибка, связанная с нарушением логической правильности умозаключений. Ошибочность обусловлена каким-либо логическим недочётом в доказательстве, что делает доказательство в целом неверным. (ru)
  • 謬論或(思考)謬誤是指錯誤的思維方式。有部分邏輯書會將謬誤定義為錯誤的論證,但一般不會以此解釋謬誤的定義,因自相矛盾不是錯誤的論證,但屬謬誤的一種。惡意或別有所圖的謬論又稱作詭辯。 知識或資料的錯誤,稱作訛誤,但日常習慣上,謬論或謬誤有時也用於泛指錯誤的言論或想法。 一個好的論證必須有效且健全。所謂有效是指如果前提為真則結論必定為真,所謂健全是指除了有效以外,所有前提都是真的,健全的論證保證結論為真。反之,如果前提不為真或前提為真不能保證結論為真,則不是好論證。 論證有謬誤,不表示其結論不正確,有時一些人可能會使用充滿謬誤的論證,但卻意外得到正確的結論,關於這點可參見謬誤論證。 此外,盡管謬誤經常和謊言有關,但論證有謬誤,不代表論者在說謊,論者可能真心相信自己的推理正確,但因各種原因而犯下錯誤,而單單看到他人論證出現謬誤就指稱對方在撒謊的做法,也可能構成關聯謬誤和人身攻擊。 對於尚未相信結論的人而言,論證過程有謬誤會導致他們無法被論證說服,但另一方面,就算論證過程無誤,論證也未必讓人信服,因為聽眾也可能受到各種條件的影響,像是一些論證所用的言詞、語調、語氣、說話者的身分、聽者的既定觀點等都有可能會影響聽眾的觀感;然而論證是否好的,關鍵還是在於論證是否有效且健全,任何的外在條件都無法影響論證本身的有效性。 (zh)
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 53986 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 47182 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1123893536 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:date
  • 2020-02-14 (xsd:date)
dbp:url
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • Στη φιλοσοφία, ο όρος λογική πλάνη αναφέρεται στη σχηματική πλάνη, δηλαδή σε ένα ψεγάδι στη δομή ενός επιχειρήματος, το οποίο καθιστά το επιχείρημα άκυρο. Ωστόσο, συχνά απαντά στον ανεπίσημο διάλογο για να υποδηλώσει ένα επιχείρημα το οποίο μπορεί να είναι προβληματικό για οποιονδήποτε λόγο. Σε αυτή την χρήση του όρου συμπεριλαμβάνονται τόσο οι μη σχηματικές πλάνες (δηλαδή έγκυρες αλλά σαθρές προτάσεις ή μη ποιοτική/μη παραγωγική επιχειρηματολογία) όσο και οι σχηματικές πλάνες. Ο όρος είναι γνωστός και ως Διαλληλία. (el)
  • Paralogismo estas aserto, rompanta principojn de logika pruvo. Ĉar nur al malmultaj homoj tio estas unuavide evidenta, la paralogismoj estadas ŝatata parto de argumentado, propagando, kaj . La paralogismojn kaj iliajn diversajn specojn diferencigis jam Aristotelo. Tiu ĉi artikolo prezentas elektitajn partijn el klasigo laŭ kaj . (eo)
  • Kesesatan adalah kesalahan yang terjadi dalam aktivitas berpikir karena penyalahgunaan bahasa (verbal) dan/atau relevansi (materi). Kesesatan merupakan bagian dari logika yang mempelajari beberapa jenis kesesatan penalaran sebagai lawan dari argumentasi logis. Kesalahan yang disebabkan oleh bahasa yang salah antara lain karena pemilihan istilah yang salah, sedangkan relevansi yang salah dapat disebabkan oleh (1) pemilihan premis yang salah (pembuatan premis dari proposisi yang salah), atau (2) prosesnya dalam mendeduksi premis yang salah (premis tidak terkait dengan proposisi salah pada kesimpulan yang harus dicari). Suatu kesalahan yang kejadiannya terdapat dalam kesalahan penalaran, hal inilah yang disebut kesalahan logika. (in)
  • Le fallacie sono errori nascosti nel ragionamento che comportano la violazione delle regole di un confronto argomentativo corretto. (it)
  • 오류(誤謬, 영어: fallacy)는 논리학에서 일반적으로는 옳지 않은 추리를 가리키나, 특히 옳은 듯이 겉으로만 보이려는 옳지 않은 추론(推論)을 말한다. , 선결문제 요구의 허위 등 외에 (같은 글자이나 뜻이 다른 말로 속이는 것), (문장 구조를 불완전하고 명확하지 못한 뜻으로 하여 추론을 속이는 것) 등 많이 있다. 그리고 위와 같은 의미를 지닌 팰러시(fallacy)를 오류(誤謬)로 번역하는 수도 있다. 즉, 오류(誤謬)의 일반적인 의미는 "틀린 것(error)"이지만, 허위(fallacy) 즉 논리적 오류와 같은 뜻으로 쓰이기도 한다. (ko)
  • Een drogreden, schijnreden of sofisme is een reden of redenering die niet correct is, maar wel aannemelijk lijkt. De oudste bekende teksten hierover zijn de dialoog Euthydemus van Plato, waarin een reeks onbenoemde drogredenen de revue passeert, en het werk sophistikoi elenchoi van diens leerling Aristoteles. In dit werk werden door hem diverse figuren voor het eerst benoemd en ontleed. Het staat nog steeds model voor publicaties over drogredenen, denkfouten, informele logica en argumentatietheorie. (nl)
  • 論理学における誤謬(ごびゅう、英: logical fallacy)は、論証の過程に論理的または形式的な明らかな瑕疵があり、その論証が全体として妥当でないこと。つまり、間違っていること。意図した論述上の誤謬は「詭弁」と呼ばれる。論証において、誤謬には「形式的」なものと「非形式的」なものがある。 (ja)
  • Логическая ошибка — в логике, философии и прочих науках, изучающих познание — ошибка, связанная с нарушением логической правильности умозаключений. Ошибочность обусловлена каким-либо логическим недочётом в доказательстве, что делает доказательство в целом неверным. (ru)
  • 謬論或(思考)謬誤是指錯誤的思維方式。有部分邏輯書會將謬誤定義為錯誤的論證,但一般不會以此解釋謬誤的定義,因自相矛盾不是錯誤的論證,但屬謬誤的一種。惡意或別有所圖的謬論又稱作詭辯。 知識或資料的錯誤,稱作訛誤,但日常習慣上,謬論或謬誤有時也用於泛指錯誤的言論或想法。 一個好的論證必須有效且健全。所謂有效是指如果前提為真則結論必定為真,所謂健全是指除了有效以外,所有前提都是真的,健全的論證保證結論為真。反之,如果前提不為真或前提為真不能保證結論為真,則不是好論證。 論證有謬誤,不表示其結論不正確,有時一些人可能會使用充滿謬誤的論證,但卻意外得到正確的結論,關於這點可參見謬誤論證。 此外,盡管謬誤經常和謊言有關,但論證有謬誤,不代表論者在說謊,論者可能真心相信自己的推理正確,但因各種原因而犯下錯誤,而單單看到他人論證出現謬誤就指稱對方在撒謊的做法,也可能構成關聯謬誤和人身攻擊。 對於尚未相信結論的人而言,論證過程有謬誤會導致他們無法被論證說服,但另一方面,就算論證過程無誤,論證也未必讓人信服,因為聽眾也可能受到各種條件的影響,像是一些論證所用的言詞、語調、語氣、說話者的身分、聽者的既定觀點等都有可能會影響聽眾的觀感;然而論證是否好的,關鍵還是在於論證是否有效且健全,任何的外在條件都無法影響論證本身的有效性。 (zh)
  • المغالطة هي استخدام الاستدلال والتفكير غير الصحيح أو الأفعال الخاطئة في التعليل وبناء الحجة. قد تكون حجة المغالطة خادعة من خلال الظهور بشكل أفضل مما هي عليه في الواقع. يتم طرح بعض المغالطات عن قصد للمناورة في النقاش أو لإقناع العامة بواسطة الخداع والتضليل، وأيضًا يتم طرح بعض المغالطات من قبل الآخرين بشكل غير مقصود بسبب الإهمال أو الجهل. تعتمد صحة الحجج القانونية على السياق الذي يتم فيه طرح الحجج. (ar)
  • Una fal·làcia lògica és l'aplicació incorrecta d'un principi lògic vàlid o l'aplicació d'un principi inexistent en el raonament d'una argumentació, independentment de si es basa en premisses veritables. Per accident, o a voluntat, les fal·làcies poden activar reaccions emocionals en l'audiència o l'interlocutor (apel·lació a l'emoció) o s'aprofiten de les relacions socials entre la gent (apel·lació a l'autoritat). L'argumentació fal·laç és freqüentment estructurada emprant patrons retòrics que ofusquen l'argument lògic, fent les fal·làcies més difícils de diagnosticar. (ca)
  • Argumentační klam (též řečnický trik nebo argumentační faul) je v řečnictví takový výrok, jehož smyslem je porazit či přesvědčit oponenta bez ohledu na pravdivost zastávaných názorů.[zdroj?!] Podstatou argumentačního klamu bývá nenápadné porušení pravidel logického důkazu, působení na emoce místo na rozum, případně obojí.[zdroj?!] Argumentační klamy bývají oblíbenou součástí argumentace propagandy a manipulátorů. Rozlišujeme (Aristotelés aj., resp. viz zde v dalším odstavci uvedení František Koukolík a Jana Drtilová) jich celou řadu a každý se dále často dělí podle jemných rozdílů v použití. (cs)
  • Als Fehlschluss oder Trugschluss – lateinisch fallacia – bezeichnet man in der philosophischen Logik eine Schlussfolgerung, bei der die abgeleitete Aussage nicht aus den explizit angegebenen oder den implizit angenommenen Voraussetzungen folgt. Das bedeutet nicht unbedingt, dass die abgeleitete Aussage auch falsch ist: Ein Fehlschluss bietet bloß keinen Aufschluss über den tatsächlichen Wahrheitsgehalt der abgeleiteten Aussage. (de)
  • A fallacy is the use of invalid or otherwise faulty reasoning, or "wrong moves," in the construction of an argument which may appear stronger than it really is if the fallacy is not spotted. The term in the Western intellectual tradition was introduced in the Aristotelian De Sophisticis Elenchis. A special case is a mathematical fallacy, an intentionally invalid mathematical proof, often with the error subtle and somehow concealed. Mathematical fallacies are typically crafted and exhibited for educational purposes, usually taking the form of false proofs of obvious contradictions. (en)
  • En lógica, una falacia (del latín fallacia ‘engaño’) es un argumento que parece válido, pero no lo es.​​ Algunas falacias se cometen intencionadamente para persuadir o manipular a los demás, mientras que otras se cometen sin intención debido a descuidos o ignorancia. En ocasiones las falacias pueden ser muy sutiles y persuasivas, por lo que se debe poner mucha atención para detectarlas.​ (es)
  • Sofisma edo falazia argumentu baten eraikuntzan baliogabe edo akastun baten erabilerari deitzen zaio. Falaziazko argumentu bat iruzurtia izan daiteke, dena baino hobea denaren itxura izan dezakeelako. Falaziak premisa multzo batetik logikaz eratortzen ez den ondorio batera darama; hala ere, falaziaren ondorioa egiazkoa izan daitekeela hartu behar da kontuan, falazian ondorio horretara heltzeko prozesua baita okerra. Garrantzitsua da aipatzea falazia eta gezurra ez direla gauza bera. Gezurra baieztapen faltsua da, falazia aldiz, baieztapen horien arteko erlazio logiko okerra. (eu)
  • Un raisonnement fallacieux est un raisonnement incorrect qui a pourtant une apparence de validité logique. On distingue généralement deux types de raisonnements fallacieux : le sophisme, qui est une argumentation destinée à tromper autrui, et le paralogisme qui est une erreur de raisonnement involontaire. Kant effectuait cette distinction dans son ouvrage Logique (1800) indiquant qu'un syllogisme erroné quant à sa forme est un paralogisme quand il trompe son auteur, et un sophisme quand il vise à tromper autrui. Le raisonnement visé est formellement le même que l'auteur trompe lui-même, ou qu'il mente en toute connaissance de cause. Cela rend difficile (voire impossible par le seul examen du raisonnement) de déterminer l'état d'esprit de l'auteur, et la distinction entre paralogisme et sop (fr)
  • Błąd logiczny – w logice niewłaściwa metoda rozumowania. Błędy można podzielić na paralogizmy (nieświadome błędy logiczne) oraz sofizmaty (świadome błędy wprowadzane w celu wywarcia pozaracjonalnego wpływu na słuchacza). Do błędów logicznych można zaliczyć m.in.: (pl)
  • O termo falácia deriva do verbo latino fallere, que significa enganar. Designa-se por falácia um raciocínio errado com aparência de verdadeiro. Na lógica e na retórica, uma falácia é um argumento logicamente incoerente, sem fundamento, inválido ou falho na tentativa de provar eficazmente o que alega. Argumentos que se destinam à persuasão podem parecer convincentes para grande parte do público apesar de conterem falácias, mas não deixam de ser falsos por causa disso. "O fogo é quente e sei disso por dois motivos: 1. * ele é vermelho; e 2. * medi sua temperatura com um termômetro". (pt)
  • Argumentationsfel, även kallat fallasi och bedrägliga argument är argument som ser ut som ett bra argument av en speciell typ, men som i själva verket inte alls är det. Det kan vara irrelevanta argument vid saklig debatt eller felaktighet i ett logiskt resonemang (logiskt felslut). Vid saklig debatt leder argumentationsfel ofta till felaktiga slutsatser. Vissa former av argumentationsfel är retoriskt effektiva och kan nyttjas medvetet för att lura en motståndare. Exempel är ledande frågor, åldersargument utan relevans och . (sv)
  • Логі́чна хи́ба (лат. captio, англ. fallacy, нім. Fehlschluss) — термін логіки, філософії та інших наук, що вивчають пізнання, порушення логічної послідовності, або використання некоректних прийомів для доведення деякого твердження. Хибність, зумовлена недоліком у доведенні, робить таке доведення нечинним. З іншого боку, нечинність доведення не означає, що саме твердження неправильне. (uk)
rdfs:label
  • مغالطة (ar)
  • Fal·làcia (ca)
  • Argumentační klam (cs)
  • Fehlschluss (de)
  • Fallacy (en)
  • Λογική πλάνη (el)
  • Paralogismo (eo)
  • Falacia (es)
  • Falazia (eu)
  • Kesesatan (in)
  • Fallacia (it)
  • Raisonnement fallacieux (fr)
  • 오류 (논리학) (ko)
  • 誤謬 (ja)
  • Drogreden (nl)
  • Błąd logiczny (pl)
  • Falácia (pt)
  • Логическая ошибка (ru)
  • Argumentationsfel (sv)
  • 謬誤 (zh)
  • Логічна хиба (uk)
rdfs:seeAlso
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is gold:hypernym of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License