An Entity of Type: military unit, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

The Yugoslav Partisans, or the National Liberation Army, officially the National Liberation Army and Partisan Detachments of Yugoslavia, was the communist-led anti-fascist resistance to the Axis powers (chiefly Germany) in occupied Yugoslavia during World War II. Led by Josip Broz Tito, the Partisans are considered to be Europe's most effective anti-Axis resistance movement during World War II.

Property Value
dbo:abstract
  • الجيش الشعبي اليوغسلافي (بالصربوكرواتية والمقدونية:Jugoslavenska Narodna Armija) هو القوة المسلحة لجمهورية يوغسلافيا الاشتراكية الاتحادية تأسس الجيش في عام 1945 وتألف من من القوة البرية والبحرية والجوية وانحل بتفكك يوغسلافيا في 1992. (ar)
  • L'Exèrcit Popular Iugoslau (en serbi i croat: Jugoslovenska Narodna Armija (JNA); en ciríl·lic: Југословенска Народна Армија; en eslovè: Jugoslovanska Ljudska Armada (JLA)) era la força militar de la República Federal Socialista de Iugoslàvia, liderada pel President de la RFS de Iugoslavia amb quarter general a Belgrad. (ca)
  • Els partisans iugoslaus van ser la principal força de resistència contra les potències de l'Eix als Balcans durant la Segona Guerra Mundial. Amb la denominació oficial d'Exèrcit Popular d'Alliberament i Separació Partisana de Iugoslàvia (Narodno-oslobodilačka vojska i partizanski odredi Jugoslavije), els partisans iugoslaus van ser comandats directament per Josip Broz Tito i el politburó del Partit Comunista de Iugoslàvia. El seu objectiu principal era l'alliberament de l'ocupació de l'Eix i la creació un estat Socialista a Iugoslàvia. El Partit Comunista de Iugoslàvia va intentar aglutinar diversos grups ètnics del país, per la preservació dels drets de cada grup. Els objectius del moviment de resistència rival, els Txètniks, d'ideologia tradicionalista i conservadora eren la permanència en el poder de la monarquia Iugoslava, així com garantir la seguretat de la població ètnica sèrbia, i la creació d'una Gran Sèrbia. Els dos moviments van estar enfrontats des del principi, però a partir de l'octubre de 1941 les relacions van degenerar en un conflicte a mesura que els txètniks evitaven l'enfrontament amb els forces ocupants o hi col·laboraven. Van ser una força guerrillera durant els tres primers anys del conflicte. Amb el creixement de la seva eficàcia i suport popular, des de la segona meitat de 1944, el total de forces partisanes era de més de 650.000 homes i dones organitzats en quatre exèrcits i 52 divisions, que van participar en una guerra més de tipus convencional. L'abril de 1945 ja sumaven més de 800.000 combatents. Els partisans aconseguiren finalment l'alliberament de Iugoslàvia, i esdevingueren una referència popular i cultural amb gran influència durant tot el periode de la Iugoslavia socialista. El nom comú del moviment és el de partisans, mentre que l'adjectiu iugoslaus es fa servir de vegades per a distingir-los d'altres moviments partisans sorgits en la guerra. (ca)
  • Jugoslávská lidová armáda (srbsky Југословенска народна армија, chorvatsky Jugoslavenska narodna armija, slovinsky Jugoslovanska ljudska armada, makedonsky Jугословенската народна армија) byla hlavní ozbrojenou složkou Federativní lidové republiky Jugoslávie v letech 1945 až 1963 a Socialistické federativní republiky Jugoslávie v letech 1963 až 1992. Byla tvořena z 80% srbskými důstojníky. (cs)
  • Jugoslávští partyzáni (oficiálně v letech 1942–1945 Národněosvobozenecká vojska a partyzánské oddíly Jugoslávie, zkratka NOV i POJ) byli antifašistická síla. K ozbrojenému boji proti okupačním silám, které na jaře 1941 velmi rychle obsadily tehdejší království Jugoslávie, se rozhodla jugoslávská komunistická strana, a to pod vedením Josipa Broze Tita. (cs)
  • Οι Γιουγκοσλάβοι Παρτιζάνοι, ή ο Εθνικός Απελευθερωτικός Στρατός, επισήμως ο Εθνικός Απελευθερωτικός Στρατός και Παρτιζανικές Διμοιρίες της Γιουγκοσλαβίας, ήταν η οδηγούμενη από τους κομμουνιστές αντίσταση στις δυνάμεις του Άξονα (κυρίως στη Γερμανία) στην κατεχόμενη Γιουγκοσλαβία κατά τη διάρκεια του Β΄ Παγκοσμίου Πολέμου. Θεωρείται το πιο αποτελεσματικό αντιστασιακό κίνημα κατά του Άξονα κατά τη διάρκεια του Β΄ Παγκοσμίου Πολέμου, συχνά σε σύγκριση με την πολωνική αντίσταση, αν και η τελευταία ήταν ένα κυρίως μη κομμουνιστικό αυτόνομο κίνημα. Η Γιουγκοσλαβική Αντίσταση ήταν υπό την ηγεσία του Κομμουνιστικού Κόμματος της Γιουγκοσλαβίας κατά τη διάρκεια του Β΄ Παγκοσμίου Πολέμου. Ο διοικητής του ήταν ο στρατάρχης Γιόσιπ Μπροζ Τίτο. (el)
  • البارتيزان (بالصربية الكرواتية والمقدونية والسلوفينية: Partizani, Партизани) ويُعرف أيضا باسم جيش التحرير الوطني (بالصربية الكرواتية: Narodnooslobodilačka vojska (NOV), Народноослободилачка војска (НОВ) والمقدونية: Народноослободителна војска (НОВ) والسلوفينية: Narodnoosvobodilna vojska (NOV)) ورسميا جيش التحرير الوطني ومفرزة بارتيزان يوغوسلافيا (بالصربية الكرواتية: Narodnooslobodilačka vojska i partizanski odredi Jugoslavije (NOV i POJ), Народноослободилачка војска и партизански одреди Југославије (НОВ и ПОЈ) والمقدونية: Народноослободителна војска и партизански одреди на Југославија (НОВ и ПОЈ) والسلوفينية: Narodnoosvobodilna vojska in partizanski odredi Jugoslavije (NOV in POJ))، حركة ثورية تزعمها الشيوعيون في يوغوسلافيا إبان الحرب العالمية الثانية وهو الجناح العسكري لإتلاف (JNOF) التي تزعمها بدوره الحزب الشيوعي اليوغوسلافي (KPJ) ممثلا في (AVNOJ) والذي مثّل السلطة السيادية والتشريعية في يوغوسلافيا إبان الحرب في الوقت الذي تولى فيه المارشال جوزيف بروز تيتو قيادة قوات البارتيزان. من جانبهم سعى البارتيزان لإقامة دولة شيوعية في يوغوسلافيا ومن ثم عمل الحزب الشيوعي اليوغوسلافي على نيل قبول مختلف الجماعات العرقية بالبلاد من خلال الحفاظ على حقوق كل جماعة منهم، في حين تمثلت أهداف حركة المقاومة الأحرى التي نشأت قبل خروج البارتيزان لضوء بأسابيع قليلة وعُرفت باسم في استعادة مما يحفظ حقوق الصرب وتأسيس صربيا الكبرى من خلال التطهير العرقي وطرد كافة الجناعات العرقية غير الصربية من جميع الأراضي الصربية التاريخية، وعلى الرغم من توحّد هدف حركتي المقاومة إلا أن العلاقات بينهما لم تكن على ما يرام منذ البداية حتى تصاعدت وتيرة الأحداث بحلول أكتوبر 1941 لتشهد صراعات مسلحة بين الجانبين، حيث بدت حركة البارتيزان التي تزعمها تيتو كحركة مناهضة للصرب في نظر في حين كان دفاع الأخير عن الملكية في يوغوسلافيا عداء واضحا للشيوعية. وبنهاية 1944 وصل إجمالي عدد الأفراد الملتحقين بحركة البارتيزان 650,000 من الرجال والنساء شكلوا أربعة جيوش ميدانية وإثنين وخمسين فرقة انخرطوا جميعا في الحرب التقليدية ومع نهاية إبريل 1945 وصل حجم قوات البارتيزان 800,000 فرد. (ar)
  • Ο Γιουγκοσλαβικός λαϊκός στρατός (σερβοκροατικά: Jugoslavenska narodna armija, JNA) αποτελούσε τις ένοπλες δυνάμεις της Σοσιαλιστικής Ομοσπονδιακής Δημοκρατίας της Γιουγκοσλαβίας κατά το χρονικό διάστημα από το 1945 έως το 1992. Επίσημη γλώσσα του στρατού ήταν τα σερβοκροατικά. (el)
  • Die Jugoslawische Volksbefreiungsarmee und Jugoslawischen Partisanen (offizielle Bezeichnungen: serbokroatisch Народноослободилачка војска и партизански одреди Југославије Narodnooslobodilačka vojska i partizanski odredi Jugoslavije (NOV i POJ), slowenisch Narodnoosvobodilna vojska in partizanski odredi Jugoslavije (NOV in POJ)) wurde 1941 gegründet. Sie war der militärischen Teil der Volksbefreiungsbewegung (serbokroatisch Народноослободилачки покрет/Narodnooslobodilački pokret; kurz NOP), die von der Kommunistischen Partei Jugoslawiens (KPJ) unter Josip Broz Tito angeführt wurde. Ihre Angehörigen wurden daher auch als Tito-Partisanen bezeichnet. Während des Zweiten Weltkriegs kämpfte die Volksbefreiungsarmee von 1941 bis 1945 in Jugoslawien gegen die nationalsozialistischen bzw. faschistischen Besatzungsmächte Deutschland und Italien. Ihr Kampf galt auch den einheimischen Kollaborateuren, vor allem den kroatischen Streitkräften, der slowenischen Heimwehr und den serbischen Draža-Mihailović-Tschetniks. Später bekämpfte sie auch die Organisationen der italienischen, deutschen (AVNOJ-Beschlüsse) und der ungarischen Minderheit. Anfangs wendete die Volksbefreiungsarmee eine asymmetrische Kriegführung an. Im Laufe des Krieges änderte sie ihre Strategie und bekämpfte die Gegner auch frontal. Diese Kombination wurde später die offizielle Verteidigungsdoktrin des sozialistischen Jugoslawiens. Die Volksbefreiungsarmee ging 1945 in der Jugoslawischen Volksarmee (Jugoslovenska narodna armija, JNA) auf. (de)
  • La Jugoslava Popola Armeo (JNA) (serbokroate: Југословенска народна армија (ЈНА) / Jugoslovenska narodna armija (JNA)) estas armitaj fortoj de Socialisma Federacia Respubliko Jugoslavio (SFRJ), kiu ekzistis inter 1946 kaj 1992. (eo)
  • La Jugoslavaj Partizanoj (en serb-kroata, makedona, slovena: Partizani, Партизани), aŭ Naciliberiga Armeo (en serb-kroata: Narodnooslobodilačka vojska (NOV), Народноослободилачка војска (НОВ); makedona: Народноослободителна војска (НОВ); slovena: Narodnoosvobodilna vojska (NOV)), oficiale la Naciliberiga Armeo kaj Partizanaj Taĉmentoj de Jugoslavio (en serb-kroata: Narodnooslobodilačka vojska i partizanski odredi Jugoslavije (NOV i POJ), Народноослободилачка војска и партизански одреди Југославије (НОВ и ПОЈ); makedona: Народноослободителна војска и партизански одреди на Југославија (НОВ и ПОЈ); slovena: Narodnoosvobodilna vojska in partizanski odredi Jugoslavije (NOV in POJ)), estis la rezistada movado, ĉefe de komunistoj, kontraŭ la ŝtatoj de la Akso (ĉefe Nazia Germanio) en okupaciita Jugoslavio dum la Dua Mondmilito. Ĝi estis konsiderata la plej efika en Eŭropo el la kontraŭ-Aksaj rezistomovadoj dum la Dua Mondmilito, ofte kompare kun la Pola Rezistomovado, kvankam tiu lasta estis ĉefe ne-komunisma sendependa movado. La Jugoslava Rezistomovado estis estrita de la Komunisma Partio de Jugoslavio dum la Dua Mondmilito. Ties komandanto estis la marŝalo Josip Broz Tito. (eo)
  • Die Jugoslawische Volksarmee (serbokroatisch Југословенска народна армија Jugoslovenska/Jugoslavenska narodna armija, kurz JNA beziehungsweise; slowenisch Jugoslovanska ljudska armada) waren die von 1945 bis 1992 bestehenden Streitkräfte der Sozialistischen Föderativen Republik Jugoslawien. Während des Zerfalls Jugoslawiens entstand aus ihr 1992 nach Umstrukturierung die Armee Jugoslawiens. (de)
  • Los partisanos de Yugoslavia fueron el principal movimiento de resistencia enrolado en la lucha contra las Potencias del Eje en los Balcanes durante la Segunda Guerra Mundial. El nombre oficial completo del movimiento fue Ejército Popular de Liberación y Destacamentos Partisanos de Yugoslavia.​​​ Su comandante en jefe fue Josip Broz Tito. El objetivo principal de los partisanos era la creación de un estado comunista en Yugoslavia. En este sentido, el Partido Comunista de Yugoslavia intentó aglutinar a los diversos grupos étnicos del país, con la preservación de los derechos de cada grupo. Los objetivos del movimiento de resistencia rival, los chetniks, eran la permanencia en el poder de la monarquía yugoslava, así como garantizar la seguridad de la población étnica serbia, y la creación de una Gran Serbia. Las relaciones entre ambos movimientos fueron turbulentas desde el principio, pero desde octubre de 1941 estas degeneraron en un conflicto a gran escala. A pesar de que su nombre sugiere que fue una fuerza guerrillera, esto solo fue cierto durante los tres primeros años del conflicto. A finales de 1944, las fuerzas totales de los partisanos incluían 650 000 hombres y mujeres organizados en cuatro ejércitos de campaña y 52 divisiones, que mantuvieron una guerra convencional. En abril de 1945, los partisanos sumaban ya más de 800 000.​ Al final de la contienda era el cuarto Ejército más importante de Europa.​ El nombre común del movimiento es partisanos, mientras que el adjetivo yugoslavos se utiliza a veces en exclusiva para distinguirlos de los otros movimientos similares surgidos en la guerra. El movimiento tuvo una gran influencia social y cultural en la Yugoslavia socialista. (es)
  • L’Armée populaire yougoslave (Jugoslavenska/Jugoslovenska narodna armija, JNA, en slovène Jugoslovanska ljudska armada, JLA) était l’armée de la république fédérative socialiste de Yougoslavie avant son effondrement. (fr)
  • El Ejército Popular Yugoslavo (22 de diciembre de 1951-20 de mayo de 1992) o JNA (del serbocroata Jugoslovenska narodna armija; en cirílico Југословенска народна армија; en esloveno Jugoslovanska ljudska armada) fue la fuerza militar de la República Federal Socialista de Yugoslavia. Su predecesor fue el Real Ejército Yugoslavo, las fuerzas armadas del antiguo Reino de Yugoslavia. Las raíces del JNA datan de la Segunda Guerra Mundial, del ejército partisano comandado por Josip Broz Tito, desde 1942 denominado Ejército Popular de Liberación y Destacamentos Partisanos de Yugoslavia (Narodnoslobodilačka vojska i partizanski odredi Jugoslavije – NOV i POJ). En marzo de 1945 se le cambió el nombre por el de Ejército Yugoslavo (Jugoslovenska armija) y finalmente obtuvo el adjetivo de popular el 22 de diciembre de 1951 para subrayar el carácter socialista de las Fuerzas Armadas.​ El JNA disfrutó de reputación internacional como una fuerza poderosa, bien equipada y entrenada​ Sus ramas eran las Fuerzas de Tierra (KoV), la Armada (JRM), la Fuerza Aérea (RV i PVO), la Defensa Territorial (TO) y Protección Civil (ONO I DSZ) (es)
  • Les Partisans (Partizan, pluriel Partizani) étaient un mouvement armé de résistance yougoslave d'inspiration communiste qui était dirigé par Josip Broz Tito, et combattit contre l'État indépendant de Croatie, l'Allemagne nazie et l'Italie fasciste durant la Seconde Guerre mondiale. Mouvement de guérilla au début du conflit, les Partisans renforcèrent leurs capacités militaires au fur et à mesure du conflit. Ils portèrent successivement les noms officiels de Détachements partisans de libération populaire de Yougoslavie (Narodnooslobodilački partizanski odredi Jugoslavije, ou NOPOJ) de juin 1941 à janvier 1942, puis Détachements partisans de libération populaire et Armée des volontaires de Yougoslavie (Narodnooslobodilačka partizanska i dobrovoljačka vojska Jugoslavije, ou NOP I DVJ) de janvier à novembre 1942, avant d'adopter leur nom définitif d'Armée de libération nationale et détachements de partisans de Yougoslavie (NOVJ) (serbo-croate : Narodnooslobodilačka vojska i partizanski odredi Jugoslavije; slovène : Narodnoosvobodilna vojska in partizanski odredi Jugoslavije; macédonien : Narodno osloboditelna vojska i partizanski odredi na Jugoslavija, initiales NOV i POJ). En mars 1945, les Partisans devinrent officiellement l'Armée populaire yougoslave, qui fut ensuite l'armée de la Yougoslavie communiste. Le terme de Partisans désigne exclusivement, dans les pays de l'ex-Yougoslavie et dans le contexte de la Seconde Guerre mondiale, les résistants communistes. (fr)
  • Partisan Yugoslavia atau Angkatan Darat Pembebasan Nasional, adalah gerakan perlawanan komunis di wilayah Yugoslavia yang diduduki oleh negara-negara Blok Poros (terutama Jerman Nazi) selama Perang Dunia II. Gerakan ini dianggap sebagai salah satu gerakan perlawanan anti-Blok Poros yang paling efektif di Eropa dan sering kali dibandingkan dengan , walaupun gerakan perlawanan di Polandia bukanlah gerakan komunis. Gerakan Partisan Yugoslavia dipimpin oleh Partai Komunis Yugoslavia dan komandannya adalah Marsekal Josip Broz Tito. (in)
  • Tentara Rakyat Yugoslavia, juga sering di sebut sebagai Tentara Nasional Yugoslavia (bahasa Serbo-Kroasia: Jugoslavenska narodna armija - JNA, Југословенска народна армија - ЈНА / Jugoslovenska narodna armija - JNA; bahasa Makedonia: Југословенската народна армија - ЈНА; bahasa Slovenia: Jugoslovanska ljudska armada - JLA) Biasa disingkat menjadi JNA, adalah badan pertahanan milik negara Yugoslavia. (in)
  • Esercito popolare di liberazione della Jugoslavia (in cirillico: Народноослободилачка војска Југославије; in serbo e croato: Narodnooslobodilačka vojska i partizanski odredi Jugoslavije - NOV i POJ; in sloveno Narodnoosvobodilna vojska in partizanski odredi Jugoslavije, "Esercito popolare di liberazione e distaccamenti partigiani della Jugoslavia") era la denominazione assunta durante la seconda guerra mondiale dai partigiani jugoslavi (Partizani), che, guidati dal capo comunista Josip Broz Tito, svilupparono un grande movimento di resistenza militare contro le potenze occupanti dell'Asse. La resistenza armata dei partigiani jugoslavi si sviluppò a partire dal crollo del Regno di Jugoslavia e ottenne crescenti successi; i partigiani, guidati da Tito e da altri capi molto capaci come Koča Popović, Sava Kovačević, Milovan Đilas e Peko Dapčević, combatterono con abilità e determinazione non solo contro gli eserciti occupanti tedeschi e italiani ma anche le forze militari collaborazioniste dello Stato Croato, del governo-fantoccio serbo e soprattutto contro le formazioni monarchico-nazionaliste dei cetnici. Le forze partigiane comuniste, che assunsero ufficialmente il nome di "Esercito popolare di liberazione della Jugoslavia" nel novembre del 1942, furono in grado di resistere nel periodo 1942-1943 alle ripetute offensive degli eserciti dell'Asse; quindi a partire dal crollo dell'Italia nel settembre 1943, estesero progressivamente la loro azione e potenziarono le loro forze grazie anche all'aiuto militare dell'Unione Sovietica e della Regno Unito. Nel periodo finale della guerra i partigiani jugoslavi, equipaggiati finalmente con armi pesanti, divennero sempre più un esercito regolare che, organizzato in quattro armate con circa 800.000 combattenti, contribuì in modo decisivo alla liberazione dei territori occupati. Dopo la liberazione di Belgrado nell'ottobre 1944, nella primavera del 1945 le armate dell'Esercito di Liberazione entrarono a Sarajevo, Zagabria e Lubiana e avanzarono fino ai territori contesi di confine con Italia e Austria. (it)
  • ユーゴスラビア人民軍(ユーゴスラビアじんみんぐん)は、ユーゴスラビア社会主義連邦共和国の軍隊。パルチザンから編成され、冷戦時代には非同盟諸国の軍事における一角を成した。ユーゴスラビア社会主義連邦共和国軍、ユーゴスラビア軍とも呼ばれる。 (ja)
  • ユーゴスラビアのパルチザン(partizani / партизани)は、マケドニア語:Народноослободителна војска и партизанските одреди на Југославија、略称:NOV i POЈ / НОВ и ПОЈ)といい、第二次世界大戦時のユーゴスラビアにおける、枢軸国の支配に抵抗した共産主義者主体の勢力である。 正式名称はユーゴスラビア人民解放軍およびパルチザン部隊(スロベニア語:Narodnoosvobodilna vojska in partizanski odredi Jugoslavije、セルビア・クロアチア語:Narodnooslobodilačka vojska i partizanski odredi Jugoslavije / Народноослободилачка војска и партизански одреди Југославије。パルチザンは、ユーゴスラビア共産党率いるの軍であり、その最高意思決定機関はユーゴスラビア人民解放反ファシスト会議(AVNOJ)であり、ヨシップ・ブロズ・ティトーを最高指導者としていた。 (ja)
  • ( 다른 뜻에 대해서는 유고슬라비아군 문서를 참고하십시오.) 유고슬라비아 민족해방군과 파르티잔 분견대(세르보크로아트어: Narodnooslobodilačka vojska i partizanski odredi Jugoslavije, 슬로베니아어: Narodnoosvobodilna vojska in partizanski odredi Jugoslavije, 마케도니아어: Народноослободителна војска и партизански одреди на Југославија, 약칭 NOV i POЈ)는 제2차 세계 대전 중이던 1941년부터 1945년까지 추축국에 대항했던 유고슬라비아의 저항운동 조직으로, 흔히 파르티잔이라고 불렸다. (ko)
  • The Yugoslav Partisans, or the National Liberation Army, officially the National Liberation Army and Partisan Detachments of Yugoslavia, was the communist-led anti-fascist resistance to the Axis powers (chiefly Germany) in occupied Yugoslavia during World War II. Led by Josip Broz Tito, the Partisans are considered to be Europe's most effective anti-Axis resistance movement during World War II. Primarily a guerilla force at its inception, the Partisans developed into a large fighting force engaging in conventional warfare later in the war, numbering around 650,000 in late 1944 and organized in four field armies and 52 divisions. The main stated objectives of the Partisans were the liberation of Yugoslav lands from occupying forces and the creation of a federal, multi-ethnic socialist state in Yugoslavia. The Partisans were organized on the initiative of Tito following the Axis invasion of Yugoslavia in April 1941, and began an active guerrilla campaign against occupying forces after Germany invaded the Soviet Union in June. A large-scale uprising was launched in July, later joined by Draža Mihailović's Chetniks, which led to the creation of the short-lived Republic of Užice. The Axis mounted a series of offensives in response but failed to completely destroy the highly mobile Partisans and their leadership. By late 1943 the Allies had shifted their support from Mihailović to Tito as the extent of Chetnik collaboration became evident, and the Partisans received official recognition at the Tehran Conference. In Autumn 1944, the Partisans and the Soviet Red Army liberated Belgrade following the Belgrade Offensive. By the end of the war, the Partisans had gained control of the entire country as well as Trieste and Carinthia. After the war, the Partisans were reorganized into the regular armed force of the newly established Federal People's Republic of Yugoslavia. (en)
  • La Jugoslovenska narodna armija (JNA) o Armata Popolare Iugoslava (in cirillico Југословенска народна армија, JHA; in sloveno Jugoslovanska ljudska armada, JLA) è il nome dato alle forze armate della Jugoslavia dal 1945 al 1992. Con la dissoluzione della RFS di Iugoslavia, l'Armata Popolare Iugoslava venne sciolta il 20 maggio 1992 e la sua eredità raccolta dalle forze armate della nuova Repubblica Federale di Iugoslavia. (it)
  • De Joegoslavische partizanen, officieel het Volksbevrijdingsleger en Partizanen Detachementen van Joegoslavië (Servo-Kroatisch: Narodnooslobodilačka vojska i partizanski odredi Jugoslavije (NOV i POJ); Sloveens: Narodnoosvobodilna vojska in partizanski odredi Jugoslavije; Macedonisch/Servisch: Народноослободителна војска и партизански одреди на Југославија (Нов и поЈ) was een communistische organisatie van partizanen in Joegoslavië tijdens de Tweede Wereldoorlog Ze streden van 1941 tot 1945 tegen het fascisme van de bezettingslanden nazi-Duitsland en fascistisch Italië, de Kroatische Ustašabeweging en later ook tegen de Servische nationalistisch-monarchistische Četniks. Deze laatsten werden nog enige tijd met wapenleveranties gesteund door de geallieerden, totdat bekend werd dat deze ook wel gemene zaak maakten met de Duitsers. Daarop besloten de geallieerden de communistische partizanen te steunen. Tot de Joegoslavische partizanen behoorden strijders uit alle Joegoslavische deelrepublieken en ook strijders uit de Sloveense bevolkingsgroep in Karinthie. Ze stonden onder leiding van Josip Broz Tito, beter bekend als Tito, die later tijdens een groot deel van de 20e eeuw de leider van Joegoslavië zou worden. Ook andere Joegoslavische staatslieden uit diens gevolg die politieke kopstukken werden in de naoorlogse Joegoslavische Federatie, zoals Milovan Djilas en Edvard Kardelj kwamen voort uit de partizanenstrijd. Op 22 juni 1941 werd in het bos Brezovica bij Sisak in Kroatië de eerste partizaneneenheid opgericht. Dit was de eerste antifascistische militaire eenheid van niet alleen Kroatië, maar ook van de rest van Zuid-Europa. Tegenwoordig wordt deze dag nog als Dag van de antifascistische Strijd gevierd in Kroatië. (nl)
  • ( 다른 뜻에 대해서는 유고슬라비아군 문서를 참고하십시오.) 유고슬라비아 인민군 또는 유고슬라비아 국가군(세르보크로아트어: Jugoslavenska narodna armija - JNA, Југословенска народна армија - ЈНА / Jugoslovenska narodna armija - JNA; 마케도니아어: Југословенската народна армија - ЈНА; 슬로베니아어: Jugoslovanska ljudska armada - JLA), 또는 간단하게 JNA은 유고슬라비아 사회주의 연방 공화국의 군대였다. (ko)
  • Het Joegoslavisch Volksleger (Servisch: Jugoslovenska Narodna Armija (JNA), Југословенска народна армија (Јна); Sloveens: Jugoslovanska ljudska armada (Jla)) werd gedurende Tweede Wereldoorlog opgericht als gewapende tak van het antifascistische verzet in Joegoslavië. Na de oorlog werd het omgevormd tot een nationaal leger met een sterk communistisch karakter. Zo bestond in 1990 96% van de officieren en de helft van de burgermedewerkers uit leden van de Joegoslavische Communistenbond. Hoewel al in 1953 de naar Sovjetmodel ingestelde werd afgeschaft, bleef politiek een belangrijke rol spelen in de JNA. In de jaren tachtig had de JNA een mankracht van 240.000 soldaten (190.000 bij de landmacht, 37.000 bij de luchtmacht en 13.000 bij de marine). Daarnaast waren er 500.000 reservisten, bestond er een territoriale verdediging van 1 miljoen man en bestond er een burgerverdediging van 2 miljoen man. De dienstplicht duurde 15 maanden. Er bestond geen mogelijkheid van dienstweigering. Aan het begin van de jaren negentig was de JNA het vierde leger in Europa. Toen in de jaren negentig verschillende Joegoslavische republieken zich afscheidden en zich onafhankelijk verklaarden, werd het JNA ingezet in de strijd tegen deze republieken. Het werd daardoor al snel geassocieerd met een Servisch leger. Na de oorlog is een groot deel van het JNA-materieel in Servië en Montenegro terechtgekomen, maar veel materiaal bleef ook achter in de andere republieken, of was verwoest. Overigens was het niet alleen in het Servische leger waar delen van het nationale Joegoslavische leger werden teruggevonden. Tijdens de Bosnische Oorlog waren de territoriale verdediging en de burgerverdediging de fundamenten voor verschillende lokale milities. (nl)
  • Jugosłowiańska Armia Ludowa (JAL, serb. i maced. Југословенска народна армија – JHA, serbska łacinka: Jugoslovenska narodna armija – JNA, chorw. i bośń. Jugoslavenska narodna armija – JNA, słoweń. Jugoslovanska ljudska armada – JLA) – siły zbrojne Socjalistycznej Federacyjnej Republiki Jugosławii. (pl)
  • O Exército Popular da Iugoslávia (22 de dezembro de 1951 - 20 de maio de 1992) ou JNA (do servo-croata Jugoslovenska Národná Armijo, em cirílico Југословенска народна армија, em esloveno Jugoslovanska ljudska Marinha) foi a força militar da República Federal Socialista da Iugoslávia. (pt)
  • Os partisans iugoslavos ou partisans jugoslavos foram um movimento de resistência cujo principal objectivo era combater e desestabilizar as forças do Eixo na Jugoslávia de 1941 até 1945. O líder do movimento foi Josip Broz Tito. Antes de Josip Broz Tito houve a formação dos partisans chetnicks sob o comando de Draza Mihailovic. Estes foram os primeiros a apresentar resistência aos invasores Alemães, Italianos e outros. Em vista de Tito professar ideologia comunista, recebeu toda a ajuda material da URSS e acabou se impondo como líder da resistência partisan o que no final da guerra propiciou o estabelecimento de um regime comunista no país que perdurou até a desfeita do país. (pt)
  • Наро́дно-освободи́тельная а́рмия Югосла́вии, сокращённо НОАЮ (сербохорв. Narodnooslobodilačka vojska Jugoslavije / Народноослободилачка војска Југославије), также партиза́ны, партиза́ны Ти́то — вооружённые силы антинацистского и антифашистского Сопротивления Югославии, действовавшие под руководством КПЮ во время Второй Мировой войны. НОАЮ была самой мощной и организованной из вооружённых сил антифашистских и антинацистских движений Сопротивления в оккупированных нацистами и их союзниками странах Европы (за исключением территории СССР). С июля 1941 по май 1945 года она вела освободительную и оборонительную войну против оккупационных сил стран гитлеровской «оси» и их пособников и союзников, а также гражданскую войну за политическую власть в Югославии, первоначально не считаясь с человеческими жертвами. В конце войны НОАЮ участвовала в массовых казнях сдавшихся в плен солдат Вермахта, хорватских вооружённых сил и других коллаборационистов. За время существования имела следующие названия: * Народно-освободительные партизанские отряды (НОПО) Югославии — с июня 1941 до января 1942 года; * Народно-освободительная партизанская и добровольческая армия Югославии — с января до ноября 1942 года; * Народно-освободительная армия и партизанские отряды (НОАиПО) Югославии — с 1 ноября 1942 года до 1 марта 1945 года. Создание партизанских вооружённых сил на оккупированных и разделённых странами «оси» землях Югославии началось вскоре после нападения нацистской Германии на СССР. 22 июня 1941 года Политбюро ЦК КПЮ обратилось к народу страны с призывом о подготовке к вооружённой борьбе с коллаборационистами и оккупантами. 27 июня в Белграде был создан Главный штаб (с сентября 1941 года Верховный штаб) народно-освободительных партизанских отрядов Югославии во главе с Иосипом Брозом Тито. 4 июля Политбюро ЦК КПЮ приняло решение о переходе ко всеобщему восстанию против оккупантов и коллаборационистов, опубликованное в воззвании ЦК КПЮ к народам Югославии от 12 июля 1941 года. Процесс создания и развития НОАЮ включал четыре этапа. На первом, со времени начала восстания в июле 1941 года, основной организационной формой ВС народно-освободительного движения являлись партизанские отряды. 26 сентября 1941 года на совещании Политбюро ЦК КПЮ и Главного штаба НОПО Югославии, состоявшемся в селе Столице (теперь часть села Брштица, Сербия), были приняты решения о единой организации вооружённых сил и постепенном переходе к формированию регулярных воинских частей. Второй этап связан с созданием мобильных соединений — бригад, первой из которых стала 1-я Пролетарская бригада, образованная 22 декабря 1941 года. Третий этап начался 1 ноября 1942 года, со дня издания приказа Верховного командующего НОАЮ о формировании первых дивизий и корпусов. В течение четвёртого этапа, начавшегося со второй половины 1944 года, НОАЮ реструктурировалась по советскому образцу с целью приспособления к требованиям ведения фронтальных военных действий, формировались оперативно-стратегические объединения, армейские группы и армии. 1 марта 1945 года НОАЮ переименована в Югославскую армию (ЮА), Верховный штаб НОАиПО Югославии преобразован в Генеральный штаб ЮА, созданы Министерство народной обороны и Военный кабинет, произошло окончательное оформление организационной структуры ВС, создавались и развивались виды, рода и службы вооружённых сил. В конце 1941 года в составе НОПО Югославии сражались около 80 тысяч человек. В день окончания войны 15 мая 1945 года Югославская армия насчитывала 800 тысяч человек. В рядах НОАЮ воевали свыше 6 тысяч граждан СССР многих национальностей, в том числе в «русских» воинских формированиях. (ru)
  • Narodowa Armia Wyzwolenia Jugosławii (serb.-chorw. Narodnooslobodilačka vojska Jugoslavije, cyrylicą Народноослободилачка војска Југославије, NOVJ) – partyzantka w Jugosławii działająca podczas trwania II wojny światowej. W latach 1941–1945 walczyła przeciwko okupantom niemieckim i włoskim, a także przeciwko chorwackim ustaszom i serbsko-nacjonalistycznym czetnikom. NOVJ posiadała trzy oficjalne nazewnictwa: * Ludowowowyzwoleńcze Partyzanckie Oddziały Jugosławii (serb.-chorw. Narodnooslobodilački partizanski odredi Jugoslavije, NOPOJ) – od czerwca 1941 do stycznia 1942 * Ludowowowyzwoleńcza Partyzantka i Ochotnicze Wojsko Jugosławii (Narodnooslobodilačka partizanska i dobrovoljačka vojska Jugoslavije, NOP i DVJ) – od stycznia do listopada 1942 * Wojsko Ludowowyzwoleńcze i Oddziały Partyzanckie Jugosławii (Narodnooslobodilačka vojska i partizanski odredi Jugoslavije, NOV i POJ) – od listopada 1942 do marca 1945 Członkami armii byli obywatele wszystkich republik jugosłowiańskich. W szczytowym okresie armia liczyła 800 tysięcy żołnierzy. Była najbardziej efektywnym ruchem oporu antyfaszystowskiego w okupowanej Europie. Na czele NOVJ stał Związek Komunistów Jugosławii. Głównodowodzącym był Marszałek Jugosławii, Josip Broz ps. „Tito”. Mottem organizacji było hasło Smrt fašizmu, sloboda narodu! („Śmierć faszyzmowi, wolność ludowi!”). Walczyła o wyzwolenie kraju spod okupacji i odbudowę Jugosławii jako państwa federalnego. W marcu 1945 przeformowana w Jugosłowiańską Armię Ludową. 6 września 1944 r. doszło do pierwszego spotkania NOVJ z Armią Czerwoną na lewym brzegu Dunaju w Serbii. Oddziały titowskie które znalazły się po radzieckiej stronie frontu, po doposażeniu przez Sowietów oraz zwiększeniu liczebności poprzez obowiązkowy pobór, wkrótce przybyły na front by walczyć razem z Sowietami. Po niemieckiej stronie frontu nadal funkcjonowały tzw. partyzanckie kraje – spore tereny wyzwolone przez partyzantów(z których prowadzono działania partyzanckie). Ostatnie z takich „wysp” istniały jeszcze na początku maja 1945 r., na północy kraju do czasu kapitulacji niemieckiej. (pl)
  • Jugoslaviska folkarmén (Југословенска Hародна Aрмија, Jugoslovenska Narodna Armija, JNA) var Socialistiska Federativa Republiken Jugoslaviens (SFRJ:s) armé. (sv)
  • De jugoslaviska partisanerna eller bara partisanerna (bosniska, kroatiska och slovenska: Partizani, montenegrinska och serbiska: Партизани/Partizani, makedonska: Партизани), officiellt namn Jugoslaviska folkets befrielsearmé och partisanska enheter ("NOV i POЈ"), var en kommunistledd gerilla eller motståndsrörelse i andra världskrigets Jugoslavien. Partisanerna var den militära grenen av koalitionen (JNOF), vilken leddes av Jugoslaviens kommunistförbund (KJP). Partisanerna representerades av paraplyorganisationen (Antifascistiska rådet för jugoslaviska folkets befrielsefront), sedermera landets beslutande församling. Partisanernas ledare var sedan 1937 Josip Broz Tito, och deras mål var att etablera en socialistisk, sydslavisk stat genom att befria landet från axelmakternas ockupation och förtryck. Även partisanerna begick krigsförbrytelser, den mest kända är Bleiburgmassakern. Partisanerna blev senare den reguljära armén Jugoslaviska folkets armé. (sv)
  • Югославская народная армия или ЮНА (сербохорв. Jugoslovenska narodna armija/Југословенска народна армија, ЈNА, JНА, хорв. и босн. Jugoslovenska narodna armija, JNA, словен. Jugoslovanska ljudska armada, JLA, серб. , черног. и макед. Jугословенска народна армиjа, JНА) — вооружённые силы Социалистической Федеративной Республики Югославия. (ru)
  • Югославська Народна Армія (скорочено ЮНА, хорв. Jugoslavenska narodna armija, серб. Југословенска народна армија, мак. Југословенската народна армија, словен. Jugoslovanska ljudska armada) — головна і оперативна частина об'єднаних збройних сил колишньої Соціалістичної Федеративної Республіки Югославії, другою складовою яких була Територіальна оборона. Найпослідовніший провідник централізаторсько-комуністичної політики Тіто. Існувала до розпаду Югославії, ставши на початку 1990-х знаряддям великосербської політики президента Сербії Слободана Мілошевича і втягуючись у війни у Словенії, Хорватії та Боснії і Герцеговині. Частини ЮНА в Боснії і Герцеговині та Хорватії лягли в основу відповідно Війська Республіки Сербської та Війська Республіки Сербська Країна. 20 травня 1992 року залишки армії, дислоковані на території Сербії і Чорногорії, було перейменовано на Армію Югославії. Верховним Головнокомандувачем ЮНА до самої своєї смерті у 1980 році був президент СФРЮ, маршал Йосип Броз Тіто, а після нього цю функцію перебрала на себе Президія СФРЮ або відповідно Голова Президії. (uk)
  • Народно-визвольна армія і партизанські загони Югославії (НВАЮ) (серб. Народноослободилачка војска и партизански одреди Југославије, хорв. Narodnooslobodilačka vojska i partizanski odredi Jugoslavije, мак. Народноослободителна војска и партизански одреди на Југославија, словен. Narodnoosvobodilna vojska in partizanski odredi Jugoslavije) — збройне формування руху опору фашистському режиму в Югославії у роки Другої світової війни на чолі з Йосипом Брозом Тіто. Наприкінці 1941 року у складі 51 партизанських загонів і 29 окремих батальйонів налічувалося близько 80 000 бійців. На день закінчення війни 15 травня 1945 року Югославська армія мала 59 дивізій і нараховувала 800 000 осіб. У лавах НВАЮ воювали сотні людей українського походження, найбільш відомими з яких є командир бригади, харків'янин Анатолій Гнатович Дяченко та Народний герой Югославії Іван Сенюк. На заключному етапі війни бійцями НВАЮ були не менше чотирьох тисяч русинів і українців, що становило 10 % усієї чисельності цієї національної меншини Югославії. Багато русинів і українців Югославії, активних учасників опору, отримали високі державні нагороди СФРЮ. (uk)
  • 南斯拉夫人民軍(塞爾維亞-克羅埃西亞語:Југословенска народна армија/Jugoslavenska narodna armija—JNA;馬其頓語:Југословенска народна армија—ЈНА;斯洛文尼亞語:Jugoslovanska ljudska armada—JLA),一般簡稱為JNA,國際场合有時會採用英語Yugoslav People's Army的簡稱YPA。 (zh)
  • 南斯拉夫人民解放軍和游擊隊(塞爾維亞-克羅埃西亞語:Narodnooslobodilačka vojska i partizanski odredi Jugoslavije (NOV i POJ), Народноослободилачка војска и партизански одреди Југославије (НОВ и ПОЈ);馬其頓語:Народноослободителна војска и партизански одреди на Југославија (НОВ и ПОЈ);斯洛維尼亞語:Narodnoosvobodilna vojska in partizanski odredi Jugoslavije (NOV in POJ)),為南斯拉夫共產黨為對抗納粹德國和其軸心國盟友所組成的武裝部隊。通常簡稱為南斯拉夫人民(或譯作民族)解放軍或南斯拉夫游擊隊。 (zh)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 1115992 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 111533 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1122972707 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:active
  • 1941 (xsd:integer)
dbp:allegiance
  • Yugoslav Communist Party (en)
dbp:allies
  • Chetniks (en)
  • (en)
  • Allies of World War II (en)
  • Yugoslav government-in-exile (en)
  • Former Axis powers: (en)
  • National Liberation Movement (Albania) (en)
  • Other Allied factions: (en)
  • Other Allied support: (en)
dbp:area
  • (en)
  • Axis-occupied Yugoslavia (en)
dbp:battles
dbp:caption
  • Flag of the Yugoslav Partisans (en)
dbp:headquarters
  • Mobile, attached to the Main Operational Group (en)
dbp:leaders
dbp:name
  • National Liberation Army and (en)
  • Partisan Detachments of Yugoslavia (en)
dbp:opponents
  • 25 (xsd:integer)
  • dbr:Sandžak_Muslim_militia
  • dbr:Serbian_Volunteer_Corps_(World_War_II)
  • Chetniks (en)
  • Pećanac Chetniks (en)
  • (en)
  • *** (en)
  • Yugoslav government-in-exile (en)
  • Russian Protective Corps (en)
  • Serbian State Guard (en)
  • ** Albania * ** Montenegro ** Albania * * * Other Axis collaborators: (en)
  • ** Slovene Home Guard ** Montenegro ** (en)
  • Axis powers: * ** Nedić's regime *** (en)
  • Other opponents: (en)
dbp:position
dbp:size
  • 80000 (xsd:integer)
dbp:successor
dbp:war
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
schema:sameAs
rdf:type
rdfs:comment
  • الجيش الشعبي اليوغسلافي (بالصربوكرواتية والمقدونية:Jugoslavenska Narodna Armija) هو القوة المسلحة لجمهورية يوغسلافيا الاشتراكية الاتحادية تأسس الجيش في عام 1945 وتألف من من القوة البرية والبحرية والجوية وانحل بتفكك يوغسلافيا في 1992. (ar)
  • L'Exèrcit Popular Iugoslau (en serbi i croat: Jugoslovenska Narodna Armija (JNA); en ciríl·lic: Југословенска Народна Армија; en eslovè: Jugoslovanska Ljudska Armada (JLA)) era la força militar de la República Federal Socialista de Iugoslàvia, liderada pel President de la RFS de Iugoslavia amb quarter general a Belgrad. (ca)
  • Jugoslávská lidová armáda (srbsky Југословенска народна армија, chorvatsky Jugoslavenska narodna armija, slovinsky Jugoslovanska ljudska armada, makedonsky Jугословенската народна армија) byla hlavní ozbrojenou složkou Federativní lidové republiky Jugoslávie v letech 1945 až 1963 a Socialistické federativní republiky Jugoslávie v letech 1963 až 1992. Byla tvořena z 80% srbskými důstojníky. (cs)
  • Jugoslávští partyzáni (oficiálně v letech 1942–1945 Národněosvobozenecká vojska a partyzánské oddíly Jugoslávie, zkratka NOV i POJ) byli antifašistická síla. K ozbrojenému boji proti okupačním silám, které na jaře 1941 velmi rychle obsadily tehdejší království Jugoslávie, se rozhodla jugoslávská komunistická strana, a to pod vedením Josipa Broze Tita. (cs)
  • Ο Γιουγκοσλαβικός λαϊκός στρατός (σερβοκροατικά: Jugoslavenska narodna armija, JNA) αποτελούσε τις ένοπλες δυνάμεις της Σοσιαλιστικής Ομοσπονδιακής Δημοκρατίας της Γιουγκοσλαβίας κατά το χρονικό διάστημα από το 1945 έως το 1992. Επίσημη γλώσσα του στρατού ήταν τα σερβοκροατικά. (el)
  • La Jugoslava Popola Armeo (JNA) (serbokroate: Југословенска народна армија (ЈНА) / Jugoslovenska narodna armija (JNA)) estas armitaj fortoj de Socialisma Federacia Respubliko Jugoslavio (SFRJ), kiu ekzistis inter 1946 kaj 1992. (eo)
  • Die Jugoslawische Volksarmee (serbokroatisch Југословенска народна армија Jugoslovenska/Jugoslavenska narodna armija, kurz JNA beziehungsweise; slowenisch Jugoslovanska ljudska armada) waren die von 1945 bis 1992 bestehenden Streitkräfte der Sozialistischen Föderativen Republik Jugoslawien. Während des Zerfalls Jugoslawiens entstand aus ihr 1992 nach Umstrukturierung die Armee Jugoslawiens. (de)
  • L’Armée populaire yougoslave (Jugoslavenska/Jugoslovenska narodna armija, JNA, en slovène Jugoslovanska ljudska armada, JLA) était l’armée de la république fédérative socialiste de Yougoslavie avant son effondrement. (fr)
  • Partisan Yugoslavia atau Angkatan Darat Pembebasan Nasional, adalah gerakan perlawanan komunis di wilayah Yugoslavia yang diduduki oleh negara-negara Blok Poros (terutama Jerman Nazi) selama Perang Dunia II. Gerakan ini dianggap sebagai salah satu gerakan perlawanan anti-Blok Poros yang paling efektif di Eropa dan sering kali dibandingkan dengan , walaupun gerakan perlawanan di Polandia bukanlah gerakan komunis. Gerakan Partisan Yugoslavia dipimpin oleh Partai Komunis Yugoslavia dan komandannya adalah Marsekal Josip Broz Tito. (in)
  • Tentara Rakyat Yugoslavia, juga sering di sebut sebagai Tentara Nasional Yugoslavia (bahasa Serbo-Kroasia: Jugoslavenska narodna armija - JNA, Југословенска народна армија - ЈНА / Jugoslovenska narodna armija - JNA; bahasa Makedonia: Југословенската народна армија - ЈНА; bahasa Slovenia: Jugoslovanska ljudska armada - JLA) Biasa disingkat menjadi JNA, adalah badan pertahanan milik negara Yugoslavia. (in)
  • ユーゴスラビア人民軍(ユーゴスラビアじんみんぐん)は、ユーゴスラビア社会主義連邦共和国の軍隊。パルチザンから編成され、冷戦時代には非同盟諸国の軍事における一角を成した。ユーゴスラビア社会主義連邦共和国軍、ユーゴスラビア軍とも呼ばれる。 (ja)
  • ユーゴスラビアのパルチザン(partizani / партизани)は、マケドニア語:Народноослободителна војска и партизанските одреди на Југославија、略称:NOV i POЈ / НОВ и ПОЈ)といい、第二次世界大戦時のユーゴスラビアにおける、枢軸国の支配に抵抗した共産主義者主体の勢力である。 正式名称はユーゴスラビア人民解放軍およびパルチザン部隊(スロベニア語:Narodnoosvobodilna vojska in partizanski odredi Jugoslavije、セルビア・クロアチア語:Narodnooslobodilačka vojska i partizanski odredi Jugoslavije / Народноослободилачка војска и партизански одреди Југославије。パルチザンは、ユーゴスラビア共産党率いるの軍であり、その最高意思決定機関はユーゴスラビア人民解放反ファシスト会議(AVNOJ)であり、ヨシップ・ブロズ・ティトーを最高指導者としていた。 (ja)
  • ( 다른 뜻에 대해서는 유고슬라비아군 문서를 참고하십시오.) 유고슬라비아 민족해방군과 파르티잔 분견대(세르보크로아트어: Narodnooslobodilačka vojska i partizanski odredi Jugoslavije, 슬로베니아어: Narodnoosvobodilna vojska in partizanski odredi Jugoslavije, 마케도니아어: Народноослободителна војска и партизански одреди на Југославија, 약칭 NOV i POЈ)는 제2차 세계 대전 중이던 1941년부터 1945년까지 추축국에 대항했던 유고슬라비아의 저항운동 조직으로, 흔히 파르티잔이라고 불렸다. (ko)
  • La Jugoslovenska narodna armija (JNA) o Armata Popolare Iugoslava (in cirillico Југословенска народна армија, JHA; in sloveno Jugoslovanska ljudska armada, JLA) è il nome dato alle forze armate della Jugoslavia dal 1945 al 1992. Con la dissoluzione della RFS di Iugoslavia, l'Armata Popolare Iugoslava venne sciolta il 20 maggio 1992 e la sua eredità raccolta dalle forze armate della nuova Repubblica Federale di Iugoslavia. (it)
  • ( 다른 뜻에 대해서는 유고슬라비아군 문서를 참고하십시오.) 유고슬라비아 인민군 또는 유고슬라비아 국가군(세르보크로아트어: Jugoslavenska narodna armija - JNA, Југословенска народна армија - ЈНА / Jugoslovenska narodna armija - JNA; 마케도니아어: Југословенската народна армија - ЈНА; 슬로베니아어: Jugoslovanska ljudska armada - JLA), 또는 간단하게 JNA은 유고슬라비아 사회주의 연방 공화국의 군대였다. (ko)
  • Jugosłowiańska Armia Ludowa (JAL, serb. i maced. Југословенска народна армија – JHA, serbska łacinka: Jugoslovenska narodna armija – JNA, chorw. i bośń. Jugoslavenska narodna armija – JNA, słoweń. Jugoslovanska ljudska armada – JLA) – siły zbrojne Socjalistycznej Federacyjnej Republiki Jugosławii. (pl)
  • O Exército Popular da Iugoslávia (22 de dezembro de 1951 - 20 de maio de 1992) ou JNA (do servo-croata Jugoslovenska Národná Armijo, em cirílico Југословенска народна армија, em esloveno Jugoslovanska ljudska Marinha) foi a força militar da República Federal Socialista da Iugoslávia. (pt)
  • Jugoslaviska folkarmén (Југословенска Hародна Aрмија, Jugoslovenska Narodna Armija, JNA) var Socialistiska Federativa Republiken Jugoslaviens (SFRJ:s) armé. (sv)
  • Югославская народная армия или ЮНА (сербохорв. Jugoslovenska narodna armija/Југословенска народна армија, ЈNА, JНА, хорв. и босн. Jugoslovenska narodna armija, JNA, словен. Jugoslovanska ljudska armada, JLA, серб. , черног. и макед. Jугословенска народна армиjа, JНА) — вооружённые силы Социалистической Федеративной Республики Югославия. (ru)
  • 南斯拉夫人民軍(塞爾維亞-克羅埃西亞語:Југословенска народна армија/Jugoslavenska narodna armija—JNA;馬其頓語:Југословенска народна армија—ЈНА;斯洛文尼亞語:Jugoslovanska ljudska armada—JLA),一般簡稱為JNA,國際场合有時會採用英語Yugoslav People's Army的簡稱YPA。 (zh)
  • 南斯拉夫人民解放軍和游擊隊(塞爾維亞-克羅埃西亞語:Narodnooslobodilačka vojska i partizanski odredi Jugoslavije (NOV i POJ), Народноослободилачка војска и партизански одреди Југославије (НОВ и ПОЈ);馬其頓語:Народноослободителна војска и партизански одреди на Југославија (НОВ и ПОЈ);斯洛維尼亞語:Narodnoosvobodilna vojska in partizanski odredi Jugoslavije (NOV in POJ)),為南斯拉夫共產黨為對抗納粹德國和其軸心國盟友所組成的武裝部隊。通常簡稱為南斯拉夫人民(或譯作民族)解放軍或南斯拉夫游擊隊。 (zh)
  • البارتيزان (بالصربية الكرواتية والمقدونية والسلوفينية: Partizani, Партизани) ويُعرف أيضا باسم جيش التحرير الوطني (بالصربية الكرواتية: Narodnooslobodilačka vojska (NOV), Народноослободилачка војска (НОВ) والمقدونية: Народноослободителна војска (НОВ) والسلوفينية: Narodnoosvobodilna vojska (NOV)) ورسميا جيش التحرير الوطني ومفرزة بارتيزان يوغوسلافيا (بالصربية الكرواتية: Narodnooslobodilačka vojska i partizanski odredi Jugoslavije (NOV i POJ), Народноослободилачка војска и партизански одреди Југославије (НОВ и ПОЈ) والمقدونية: Народноослободителна војска и партизански одреди на Југославија (НОВ и ПОЈ) والسلوفينية: Narodnoosvobodilna vojska in partizanski odredi Jugoslavije (NOV in POJ))، حركة ثورية تزعمها الشيوعيون في يوغوسلافيا إبان الحرب العالمية الثانية وهو الجناح العسكري لإتلاف (JNOF) الت (ar)
  • Els partisans iugoslaus van ser la principal força de resistència contra les potències de l'Eix als Balcans durant la Segona Guerra Mundial. Amb la denominació oficial d'Exèrcit Popular d'Alliberament i Separació Partisana de Iugoslàvia (Narodno-oslobodilačka vojska i partizanski odredi Jugoslavije), els partisans iugoslaus van ser comandats directament per Josip Broz Tito i el politburó del Partit Comunista de Iugoslàvia. El seu objectiu principal era l'alliberament de l'ocupació de l'Eix i la creació un estat Socialista a Iugoslàvia. El Partit Comunista de Iugoslàvia va intentar aglutinar diversos grups ètnics del país, per la preservació dels drets de cada grup. Els objectius del moviment de resistència rival, els Txètniks, d'ideologia tradicionalista i conservadora eren la permanència (ca)
  • Οι Γιουγκοσλάβοι Παρτιζάνοι, ή ο Εθνικός Απελευθερωτικός Στρατός, επισήμως ο Εθνικός Απελευθερωτικός Στρατός και Παρτιζανικές Διμοιρίες της Γιουγκοσλαβίας, ήταν η οδηγούμενη από τους κομμουνιστές αντίσταση στις δυνάμεις του Άξονα (κυρίως στη Γερμανία) στην κατεχόμενη Γιουγκοσλαβία κατά τη διάρκεια του Β΄ Παγκοσμίου Πολέμου. (el)
  • Die Jugoslawische Volksbefreiungsarmee und Jugoslawischen Partisanen (offizielle Bezeichnungen: serbokroatisch Народноослободилачка војска и партизански одреди Југославије Narodnooslobodilačka vojska i partizanski odredi Jugoslavije (NOV i POJ), slowenisch Narodnoosvobodilna vojska in partizanski odredi Jugoslavije (NOV in POJ)) wurde 1941 gegründet. Sie war der militärischen Teil der Volksbefreiungsbewegung (serbokroatisch Народноослободилачки покрет/Narodnooslobodilački pokret; kurz NOP), die von der Kommunistischen Partei Jugoslawiens (KPJ) unter Josip Broz Tito angeführt wurde. Ihre Angehörigen wurden daher auch als Tito-Partisanen bezeichnet. (de)
  • La Jugoslavaj Partizanoj (en serb-kroata, makedona, slovena: Partizani, Партизани), aŭ Naciliberiga Armeo (en serb-kroata: Narodnooslobodilačka vojska (NOV), Народноослободилачка војска (НОВ); makedona: Народноослободителна војска (НОВ); slovena: Narodnoosvobodilna vojska (NOV)), oficiale la Naciliberiga Armeo kaj Partizanaj Taĉmentoj de Jugoslavio (en serb-kroata: Narodnooslobodilačka vojska i partizanski odredi Jugoslavije (NOV i POJ), Народноослободилачка војска и партизански одреди Југославије (НОВ и ПОЈ); makedona: Народноослободителна војска и партизански одреди на Југославија (НОВ и ПОЈ); slovena: Narodnoosvobodilna vojska in partizanski odredi Jugoslavije (NOV in POJ)), estis la rezistada movado, ĉefe de komunistoj, kontraŭ la ŝtatoj de la Akso (ĉefe Nazia Germanio) en okupaciita J (eo)
  • Los partisanos de Yugoslavia fueron el principal movimiento de resistencia enrolado en la lucha contra las Potencias del Eje en los Balcanes durante la Segunda Guerra Mundial. El nombre oficial completo del movimiento fue Ejército Popular de Liberación y Destacamentos Partisanos de Yugoslavia.​​​ Su comandante en jefe fue Josip Broz Tito. (es)
  • El Ejército Popular Yugoslavo (22 de diciembre de 1951-20 de mayo de 1992) o JNA (del serbocroata Jugoslovenska narodna armija; en cirílico Југословенска народна армија; en esloveno Jugoslovanska ljudska armada) fue la fuerza militar de la República Federal Socialista de Yugoslavia. Su predecesor fue el Real Ejército Yugoslavo, las fuerzas armadas del antiguo Reino de Yugoslavia. (es)
  • Les Partisans (Partizan, pluriel Partizani) étaient un mouvement armé de résistance yougoslave d'inspiration communiste qui était dirigé par Josip Broz Tito, et combattit contre l'État indépendant de Croatie, l'Allemagne nazie et l'Italie fasciste durant la Seconde Guerre mondiale. Le terme de Partisans désigne exclusivement, dans les pays de l'ex-Yougoslavie et dans le contexte de la Seconde Guerre mondiale, les résistants communistes. (fr)
  • The Yugoslav Partisans, or the National Liberation Army, officially the National Liberation Army and Partisan Detachments of Yugoslavia, was the communist-led anti-fascist resistance to the Axis powers (chiefly Germany) in occupied Yugoslavia during World War II. Led by Josip Broz Tito, the Partisans are considered to be Europe's most effective anti-Axis resistance movement during World War II. (en)
  • Esercito popolare di liberazione della Jugoslavia (in cirillico: Народноослободилачка војска Југославије; in serbo e croato: Narodnooslobodilačka vojska i partizanski odredi Jugoslavije - NOV i POJ; in sloveno Narodnoosvobodilna vojska in partizanski odredi Jugoslavije, "Esercito popolare di liberazione e distaccamenti partigiani della Jugoslavia") era la denominazione assunta durante la seconda guerra mondiale dai partigiani jugoslavi (Partizani), che, guidati dal capo comunista Josip Broz Tito, svilupparono un grande movimento di resistenza militare contro le potenze occupanti dell'Asse. (it)
  • De Joegoslavische partizanen, officieel het Volksbevrijdingsleger en Partizanen Detachementen van Joegoslavië (Servo-Kroatisch: Narodnooslobodilačka vojska i partizanski odredi Jugoslavije (NOV i POJ); Sloveens: Narodnoosvobodilna vojska in partizanski odredi Jugoslavije; Macedonisch/Servisch: Народноослободителна војска и партизански одреди на Југославија (Нов и поЈ) was een communistische organisatie van partizanen in Joegoslavië tijdens de Tweede Wereldoorlog (nl)
  • Het Joegoslavisch Volksleger (Servisch: Jugoslovenska Narodna Armija (JNA), Југословенска народна армија (Јна); Sloveens: Jugoslovanska ljudska armada (Jla)) werd gedurende Tweede Wereldoorlog opgericht als gewapende tak van het antifascistische verzet in Joegoslavië. Na de oorlog werd het omgevormd tot een nationaal leger met een sterk communistisch karakter. Zo bestond in 1990 96% van de officieren en de helft van de burgermedewerkers uit leden van de Joegoslavische Communistenbond. Hoewel al in 1953 de naar Sovjetmodel ingestelde werd afgeschaft, bleef politiek een belangrijke rol spelen in de JNA. (nl)
  • Os partisans iugoslavos ou partisans jugoslavos foram um movimento de resistência cujo principal objectivo era combater e desestabilizar as forças do Eixo na Jugoslávia de 1941 até 1945. O líder do movimento foi Josip Broz Tito. (pt)
  • Narodowa Armia Wyzwolenia Jugosławii (serb.-chorw. Narodnooslobodilačka vojska Jugoslavije, cyrylicą Народноослободилачка војска Југославије, NOVJ) – partyzantka w Jugosławii działająca podczas trwania II wojny światowej. W latach 1941–1945 walczyła przeciwko okupantom niemieckim i włoskim, a także przeciwko chorwackim ustaszom i serbsko-nacjonalistycznym czetnikom. NOVJ posiadała trzy oficjalne nazewnictwa: (pl)
  • Наро́дно-освободи́тельная а́рмия Югосла́вии, сокращённо НОАЮ (сербохорв. Narodnooslobodilačka vojska Jugoslavije / Народноослободилачка војска Југославије), также партиза́ны, партиза́ны Ти́то — вооружённые силы антинацистского и антифашистского Сопротивления Югославии, действовавшие под руководством КПЮ во время Второй Мировой войны. НОАЮ была самой мощной и организованной из вооружённых сил антифашистских и антинацистских движений Сопротивления в оккупированных нацистами и их союзниками странах Европы (за исключением территории СССР). С июля 1941 по май 1945 года она вела освободительную и оборонительную войну против оккупационных сил стран гитлеровской «оси» и их пособников и союзников, а также гражданскую войну за политическую власть в Югославии, первоначально не считаясь с человеческим (ru)
  • De jugoslaviska partisanerna eller bara partisanerna (bosniska, kroatiska och slovenska: Partizani, montenegrinska och serbiska: Партизани/Partizani, makedonska: Партизани), officiellt namn Jugoslaviska folkets befrielsearmé och partisanska enheter ("NOV i POЈ"), var en kommunistledd gerilla eller motståndsrörelse i andra världskrigets Jugoslavien. Partisanerna var den militära grenen av koalitionen (JNOF), vilken leddes av Jugoslaviens kommunistförbund (KJP). Partisanerna representerades av paraplyorganisationen (Antifascistiska rådet för jugoslaviska folkets befrielsefront), sedermera landets beslutande församling. Partisanernas ledare var sedan 1937 Josip Broz Tito, och deras mål var att etablera en socialistisk, sydslavisk stat genom att befria landet från axelmakternas ockupation oc (sv)
  • Югославська Народна Армія (скорочено ЮНА, хорв. Jugoslavenska narodna armija, серб. Југословенска народна армија, мак. Југословенската народна армија, словен. Jugoslovanska ljudska armada) — головна і оперативна частина об'єднаних збройних сил колишньої Соціалістичної Федеративної Республіки Югославії, другою складовою яких була Територіальна оборона. Найпослідовніший провідник централізаторсько-комуністичної політики Тіто. Існувала до розпаду Югославії, ставши на початку 1990-х знаряддям великосербської політики президента Сербії Слободана Мілошевича і втягуючись у війни у Словенії, Хорватії та Боснії і Герцеговині. Частини ЮНА в Боснії і Герцеговині та Хорватії лягли в основу відповідно Війська Республіки Сербської та Війська Республіки Сербська Країна. 20 травня 1992 року залишки армії, (uk)
  • Народно-визвольна армія і партизанські загони Югославії (НВАЮ) (серб. Народноослободилачка војска и партизански одреди Југославије, хорв. Narodnooslobodilačka vojska i partizanski odredi Jugoslavije, мак. Народноослободителна војска и партизански одреди на Југославија, словен. Narodnoosvobodilna vojska in partizanski odredi Jugoslavije) — збройне формування руху опору фашистському режиму в Югославії у роки Другої світової війни на чолі з Йосипом Брозом Тіто. (uk)
rdfs:label
  • Yugoslav Partisans (en)
  • بارتيزان يوغوسلاف (ar)
  • جيش يوغوسلافيا الشعبي (ar)
  • Exèrcit Popular Iugoslau (ca)
  • Partisans (Iugoslàvia) (ca)
  • Jugoslávská lidová armáda (cs)
  • Jugoslávští partyzáni (cs)
  • Jugoslawische Volksarmee (de)
  • Volksbefreiungsarmee (Jugoslawien) (de)
  • Γιουγκοσλάβοι Παρτιζάνοι (el)
  • Γιουγκοσλαβικός Λαϊκός Στρατός (el)
  • Jugoslavaj Partizanoj (eo)
  • Jugoslava Popola Armeo (eo)
  • Ejército Popular Yugoslavo (es)
  • Partisanos yugoslavos (es)
  • Partisan Yugoslavia (in)
  • Tentara Rakyat Yugoslavia (in)
  • Armée populaire yougoslave (fr)
  • Esercito Popolare di Liberazione della Jugoslavia (it)
  • Partisans (Yougoslavie) (fr)
  • Jugoslovenska narodna armija (it)
  • 유고슬라비아 파르티잔 (ko)
  • パルチザン (ユーゴスラビア) (ja)
  • 유고슬라비아 인민군 (ko)
  • Joegoslavische partizanen (nl)
  • ユーゴスラビア人民軍 (ja)
  • Narodowa Armia Wyzwolenia Jugosławii (pl)
  • Joegoslavisch Volksleger (nl)
  • Jugosłowiańska Armia Ludowa (pl)
  • Exército Popular Iugoslavo (pt)
  • Partisans iugoslavos (pt)
  • Югославская народная армия (ru)
  • Народно-освободительная армия Югославии (ru)
  • Jugoslaviska partisaner (sv)
  • Jugoslaviska folkarmén (sv)
  • 南斯拉夫人民解放军和游击队 (zh)
  • Народно-визвольна армія Югославії (uk)
  • 南斯拉夫人民軍 (zh)
  • Югославська Народна Армія (uk)
rdfs:seeAlso
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:homepage
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:battle of
is dbo:commandStructure of
is dbo:country of
is dbo:deathCause of
is dbo:militaryBranch of
is dbo:militaryUnit of
is dbo:occupation of
is dbo:owner of
is dbo:place of
is dbo:victim of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:allegiance of
is dbp:allies of
is dbp:branch of
is dbp:commands of
is dbp:dedicatedTo of
is dbp:history of
is dbp:liberatedBy of
is dbp:occupation of
is dbp:organization of
is dbp:partof of
is dbp:perpetrator of
is dbp:perps of
is dbp:usedBy of
is dbp:wing of
is rdfs:seeAlso of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License