This HTML5 document contains 499 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
n54http://ia.dbpedia.org/resource/
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
n19http://dbpedia.org/resource/S:The_Faith_of_Catholics/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
dbpedia-elhttp://el.dbpedia.org/resource/
yagohttp://dbpedia.org/class/yago/
n26https://web.archive.org/web/20080504105638/http:/www.revneal.org/Writings/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
dbpedia-kohttp://ko.dbpedia.org/resource/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#
n46http://mg.dbpedia.org/resource/
n18http://dbpedia.org/resource/S:
dbpedia-slhttp://sl.dbpedia.org/resource/
n56http://d-nb.info/gnd/
dbpedia-swhttp://sw.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
n41http://www.ccel.org/ccel/schaff/
n21https://global.dbpedia.org/id/
goldhttp://purl.org/linguistics/gold/
dbpedia-ethttp://et.dbpedia.org/resource/
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
n8http://dbpedia.org/resource/File:
n33http://arz.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mshttp://ms.dbpedia.org/resource/
n11http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/
dbpedia-rohttp://ro.dbpedia.org/resource/
n47https://web.archive.org/web/20060903091451/http:/wesley.nnu.edu/wesleyan_theology/mreview/1870/
n57http://www.newadvent.org/cathen/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
dbpedia-cyhttp://cy.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nohttp://no.dbpedia.org/resource/
dbpedia-dahttp://da.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ishttp://is.dbpedia.org/resource/
dbpedia-svhttp://sv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-skhttp://sk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nnhttp://nn.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nlhttp://nl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-shhttp://sh.dbpedia.org/resource/
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
n36https://web.archive.org/web/20061009081150/http:/www.catholic-pages.com/pope/
yago-reshttp://yago-knowledge.org/resource/
dbpedia-jahttp://ja.dbpedia.org/resource/
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
dbphttp://dbpedia.org/property/
n27http://dbpedia.org/resource/S:Bible_(King_James)/
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
dbpedia-vihttp://vi.dbpedia.org/resource/
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbpedia-idhttp://id.dbpedia.org/resource/
dbpedia-srhttp://sr.dbpedia.org/resource/
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eohttp://eo.dbpedia.org/resource/
dbpedia-zhhttp://zh.dbpedia.org/resource/
n55http://tl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-plhttp://pl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
n39http://ml.dbpedia.org/resource/
dbpedia-lahttp://la.dbpedia.org/resource/

Statements

Subject Item
dbr:Apostolic_succession
rdf:type
yago:Object100002684 yago:Priest110470779 yago:CausalAgent100007347 yago:LivingThing100004258 yago:YagoLegalActor yago:YagoLegalActorGeo yago:PhysicalEntity100001930 yago:Whole100003553 yago:Organism100004475 yago:Leader109623038 yago:Bishop109857200 owl:Thing yago:SpiritualLeader109505153 yago:WikicatBishops yago:Clergyman109927451 yago:Person100007846 dbo:Software
rdfs:label
Apostolische successie Апостольське спадкоємство Apostolic succession Succession apostolique Αποστολική διαδοχή Sucesión apostólica Sucessão apostólica Sukcesja apostolska Apostola posteuleco Successió apostòlica 使徒継承 사도전승 Apoštolská posloupnost الخلافة على الكرسي البابوي Suksesi apostolik Successione apostolica Apostolisk succession Апостольское преемство Apostolische Sukzession 使徒統緒
rdfs:comment
La successione apostolica è la dottrina teologica cristiana secondo la quale gli Apostoli trasmettono la loro autorità ai successori, i Vescovi, imponendo le mani sul capo, nel contesto del sacramento dell'Ordine sacro. L'accettazione di questa dottrina è alla base della struttura episcopale delle maggiori Chiese orientali e occidentali. Attraverso la successione apostolica, che unisce i vescovi di ogni tempo e di ogni luogo con la primitiva comunità cristiana di Gerusalemme e con il suo fondatore Gesù, si trasmette il depositum fidei. La succession apostolique est un concept chrétien selon lequel la mission des apôtres de Jésus s'est transmise au fil des siècles de successeur en successeur. Cette filiation spirituelle, supposée intacte et ininterrompue jusqu'à nos jours, est censé garantir à l'Église qui la détient la fidélité au christianisme primitif et à ses croyances. Cette légitimité est revendiquée par chacune des Églises chrétiennes. Апостольське спадкоємство, Апостольська спадкоємність — принцип церковного права в католицькій і православній церквах та в англіканстві, відповідно до якого церковна ієрархія прямо і спадкоємно сходить, через безперервну низку рукопокладень (хіротоній) єпископів, до поставлених Ісусом Христом апостолів. Найважливішим інструментом і гарантією збереження апостольського спадкоємства вважається законність і правильність здійснення єпископських хіротоній як одного із зовнішніх виразів просторово-часової єдності Церкви. Em algumas vertentes do Cristianismo, a doutrina da Sucessão Apostólica sustenta que a Igreja Cristã, hoje, é a sucessora espiritual do grupo de seguidores de Cristo, composto pelos Doze Apóstolos. Nas Igrejas episcopais, a Sucessão Apostólica é entendida como sendo a base da autoridade dos bispos (o episcopado). Апо́стольское прее́мство — принцип церковного права в исторических церквях и в англиканстве, в соответствии с которым церковная иерархия прямо и преемственно восходит, чрез непрерывную череду рукоположений (хиротоний) епископов, к поставленным Иисусом Христом апостолам. Важнейшим инструментом и гарантией сохранения апостольского преемства считается законность и правильность совершения епископских хиротоний как одного из внешних выражений пространственно-временно́го единства Церкви. De apostolische successie is de ononderbroken doorgave van het bisschopsambt (episcopaat), waarop de Kerk en haar hiërarchie steunt. Deze doorgave gebeurt door de bisschopswijding, die binnen de apostolische successie gezien wordt als teruggaand op de eerste apostelen. Binnen de Latijnse Kerk en de oosterse orthodoxie garandeert de apostolische successie een rechtstreekse doorgave van de sacramentele volmachten, die de apostelen uit handen van Jezus Christus ontvingen. Het huidige bisschopscollege stelt daarom het oorspronkelijke apostelcollege tegenwoordig. Dentro de la teología católica, ortodoxa, copta y de otras antiguas iglesias orientales, la doctrina de la sucesión apostólica mantiene que la Iglesia católica, la Iglesia ortodoxa, la Iglesia copta y demás antiguas iglesias orientales son las sucesoras y herederas espirituales de los apóstoles. De esta forma, la validez y la autoridad del ministerio ordenado (u orden sagrado) deriva de los apóstoles. Sin embargo, en la gran mayoría de las denominaciones protestantes esta doctrina es rechazada o bien es entendida de modo diferente.[cita requerida] Apostolisk succession (latin successio apostolica) är ett teologiskt begrepp som betyder att man hävdar en obruten vigningskedja mellan Jesu apostlar och deras efterföljare, biskoparna. 使徒継承(しとけいしょう、英: apostolic succession)は、キリスト教においてイエス・キリストの直弟子である十二使徒に直接に連なりその教えを継承するという信念をいう。使徒継承であることを使徒継承性という。日本語の慣行としては、使徒継承の語自体は主にカトリック教会の用語として使われ、正教会では用いられない。正教会ではたんに「使徒の」ということを好む(例:「使徒の教会」)。カトリック教会でも、使徒継承の語は、通常は「使徒的」(しとてき)と訳されるラテン語: apostolicus(古代ギリシア語: αποστολική(apostolike)に由来)の訳語として使われることもある。  Apostolic succession is the method whereby the ministry of the Christian Church is held to be derived from the apostles by a continuous succession, which has usually been associated with a claim that the succession is through a series of bishops. Christians of the Roman Catholic, Eastern Orthodox, Oriental Orthodox, Old Catholic, Moravian, Hussite, Anglican, Church of the East, and Scandinavian Lutheran traditions maintain that "a bishop cannot have regular or valid orders unless he has been consecrated in this apostolic succession". These traditions do not always consider the episcopal consecrations of all of the other traditions as valid. 사도전승(使徒傳承, 영어: apostolic succession)이란 예수 그리스도의 12명의 사도들의 권위가 안수(손을 얹음)라는 형태를 통해 에게 지금까지 전승되고 있다는 기독교 신학 용어로 올바른 교회로 정당성을 갖기 위한 개념이었으나, 현재는 교단의 정당성을 강조하는 용어로 사용된다. "보편교회"(공교회)시기에서 교회는 당연한 사도 전승을 지닌다는 개념이 11세기 보편교회가 분리되는 교회 대분열 시기에 로마교회는 자신들이 사도 정당성을 주장하면서 나머지 네 개 교회 알렉산드리아, 예루살렘, 안디옥, 콘스탄티노폴리스 연합의 사도전승을 부정하였고, 다른 교회는 로마교회의 사도전승을 부정하며 교단 정당성의 개념으로 변화하였다. Suksesi Apostolik atau Suksesi Rasuli merupakan cara di mana pelayanan Gereja Kristen diturunkan dari Para Rasul dalam suatu suksesi yang berkesinambungan, yang biasanya dihubungkan dengan sebuah klaim bahwa suksesi tersebut dilakukan melalui serangkaian uskup. Rangkaian ini sejak awal dipandang sebagaimana yang dilakukan oleh para uskup dari takhta tertentu yang didirikan oleh setidaknya seorang rasul. Justo L. González mengatakan bahwa saat ini suksesi apostolik umumnya dipahami dalam arti serangkaian uskup, tanpa memandang takhta; masing-masing ditahbiskan oleh uskup-uskup lainnya, mereka sendiri kemudian menahbiskan dengan cara yang sama dalam suatu suksesi yang dapat ditelusuri kembali ke para rasul. Namun menurut dokumen yang dihasilkan oleh , "takhta memainkan suatu peranan penti Apoštolská posloupnost (též apoštolská sukcese) je teologický termín, jímž se rozumí návaznost, ve které každý katolický a pravoslavný biskup je „následníkem“ dalších biskupů, kde toto „následnictví“ sahá až k apoštolům (proto apoštolská). Podle tohoto pojetí je katolická církev duchovní nástupkyní apoštolů. Různé křesťanské církve však tuto nauku vykládají různým způsobem. Sukcesja apostolska (gr. ἀποστολικὴ διαδοχή; łac. successio apostolica) – w pierwotnym sensie odnosi się do całego Kościoła i oznacza jego trwałą zgodność, po pierwsze, ze świadectwem dawanym przez apostołów i zapisanym w Biblii. Po drugie, zgodność z tym, jak apostołowie pełnili swą posługę – z misją daną im przez Jezusa Chrystusa, z tym jak założył On Kościół, jak powierzył apostołom kierowanie Kościołem. W sensie pochodnym, węższym o sukcesji apostolskiej mówi się w odniesieniu do misji, sprawowanej w Kościele przez biskupów, przekazywanej poprzez gest nałożenia rąk w nieprzerwanym ciągu następców. الخلافة على الكرسي البابوي هي الطريقة التي تُعتبر بموجبها كهانة الكنيسة المسيحية مستمدة من تلاميذ المسيح عبر خلافة مستمرة، والتي ترتبط عادة بادعاء أن الخلاقة تجري عبر سلسلة من الأساقفة. يعتقد مسيحيو الكنيسة الرومانية الكاثوليكية، والأرثوذكسية الشرقية، والأرثوذكسية المشرقية، والكاثوليكية القديمة، والمورافية، والهوسية التشيكوسلوفاكية، والأنجليكية، وكنيسة المشرق الآشورية، وتقاليد الكنيسة اللوثرية الاسكندنافية بأنه «لا يمكن أن يكون للأسقف أحكام نظامية وفعالة إلا إذا رُسم بموجب هذه الخلافة البابوية». لا تعتبر هذه التقاليد الرسامات البابوية للتقاليد الأخرى فاعلة دائمًا. Apostola posteuleco aŭ apostola sukcedo estas la doktrino per kiu katolikismo, ortodoksismo kaj anglikanismo legitimas siajn episkopojn kaj do iliajn sakramentojn kaj instruon. Laŭ la doktrino, nur la episkopoj, kiuj sukcedas al la apostoloj de Jesuo Kristo, institucie kaj senrompe, estas fidindaj instruantoj de la kristana vero. La doktrino ricevis klaran esprimon en la skriboj de Sankta Ireneo en la 2-a jarcento. La successió apostòlica és una doctrina teològica cristiana en què els apòstols transmeten la seva autoritat als seus successors, els bisbes, a través de la imposició de les mans, en el context del sagrament de l'Orde Sacerdotal. L'acceptació d'aquesta doctrina és la base de l'estructura episcopal de les principals esglésies d'Orient i Occident. A través de la successió apostòlica, que uneix els bisbes de cada moment i en cada lloc amb la primera comunitat cristiana de Jerusalem i del seu fundador Jesús, es transmet el . Die apostolische Sukzession oder apostolische Nachfolge beschreibt die kontinuierliche Weitergabe des Sendungsauftrags der Apostel und deren Nachfolger bis in die Gegenwart und legitimiert die traditio apostolica, die Treue zur urchristlichen Tradition und die unverfälschte Weitergabe der Glaubensinhalte. Zur Erfüllung dieser Kontinuität wird vor allem in den vorreformatorischen Kirchen eine stetige Reihe von Bischofsweihen als konstitutiv für das Bischofsamt angesehen. Η Αποστολική διαδοχή είναι η μέθοδος με την οποία διεξάγεται η διακονία της Χριστιανικής Εκκλησίας που προέρχεται από τους αποστόλους με μια συνεχόμενη διαδοχή, η οποία συνήθως συνδέεται με τον ισχυρισμό ότι η διαδοχή γίνεται μέσω μιας σειράς επισκόπων. Αυτή η σειρά θεωρείτο αρχικά ως εκείνη των επισκόπων μιας συγκεκριμένης έδρας που ιδρύθηκε από έναν ή περισσότερους από τους αποστόλους, αλλά γενικά σήμερα έχει γενικά την σημασία μιας σειράς επισκόπων, ασχέτως έδρας, έκαστος των οποίων είναι χειροτονημένος από άλλους επισκόπους οι οποίοι είναι παρομοίως χειροτονημένοι σε μια διαδοχή που ανάγεται στους αποστόλους. 使徒統緒(Apostolic succession),天主教中文译作宗徒傳承,是指基督教教會的聖職是從耶稣的十二使徒傳承開始代代相傳,通常與聲稱是一系列的主教有關這一系列的主教,起初被視為的主教,但現在被理解為一系列的主教(不論來自那個教座)受其他主教祝聖,而施行祝聖的主教也是以同樣的方式受祝聖,一直追溯至使徒。 使徒統緒也可以理解成從使徒至今的教義連續性。例如,英國循道宗會議將「真實連續」定為「基督經歷的連續,同一靈所賜的團契,屬於一主的連續,訊息的持續宣告,使命的持續領受……」。 一些人視按手禮為使徒統緒的重要部分,因新約聖經提及個人的使徒傳承(例如從保羅到提摩太和提多)。他們也認為早期教會書信,特別是聖紀文書信。紀文特別提到,使徒委派主教為繼承人,並指示主教也應照樣委派繼承人,因此,這樣的教會領袖不能無故罷免。此外,提倡主教擁有個人使徒傳承的人指出,早教統一的教會(公元431年及之前)普遍奉行這規定。 很多新教教派(包括信義宗和歸正宗)否定使徒統緒的必要,並質疑這些歷史聲稱的真實性。
foaf:depiction
n11:Cheirotonia_Presbyter_2.jpeg n11:Ärkebiskopsvigning.jpg n11:AugsburgConfessionArticle7OftheChurch.jpg n11:Saint_Raphael_Catholic_Church_(Springfield,_Ohio)_-_stained_glass,_Upon_this_Rock,_detail_-_St._Peter's_Basilica.jpg n11:Leo_XIII.jpg n11:Seaburytablet.jpg n11:Peter_as_Pope_.png n11:Consécration-de-Déodat.jpg n11:John_Wesley_by_William_Hamilton.jpg n11:Priestly_ordination.jpg
dcterms:subject
dbc:Episcopacy_in_Eastern_Orthodoxy dbc:Episcopacy_in_Anglicanism dbc:Succession dbc:Christian_terminology dbc:Ecclesiology dbc:Episcopacy_in_the_Catholic_Church
dbo:wikiPageID
2257
dbo:wikiPageRevisionID
1124710452
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Litice_nad_Orlicí dbr:Council_of_Chalcedon dbr:Episcopal_polity dbr:Anointing_of_the_sick dbr:Episcopal_see dbr:Martin_Luther dbr:Bishop_of_Down_and_Dromore dbr:Protestant dbr:Christian_laying_on_of_hands dbr:Oliver_Cowdery n8:Seaburytablet.JPG dbr:Methodist_Church_in_Ireland dbr:Apostle_Titus dbr:Basil_Hume dbr:Pentecostal dbr:Holy_Orders dbr:Epistle_of_Clement dbr:Syriac_Catholic_Church n8:Cheirotonia_Presbyter_2.jpeg dbc:Episcopacy_in_Eastern_Orthodoxy dbr:Laying_on_of_hands dbr:Anglican_ministry dbr:Consecration_(Catholic_Church) dbr:Confirmation dbr:Dogmatic_constitution dbr:Roman_Catholic_Church dbr:World_Methodist_Council dbr:Thomas_the_Apostle dbr:Holy_orders dbr:Church_of_Alexandria dbr:Anglicanism dbr:Eucharist dbr:Church_of_Ireland dbr:List_of_bishops dbr:Bishop_of_Antioch dbr:Latter_Day_Saint_movement dbr:Jerome dbr:William_III_of_England dbr:Erdek dbr:Greek_Orthodox n18:Augsburg_Confession n19:Section_1 dbr:British_Methodist_Church dbr:Archbishop_of_Dublin_(Church_of_Ireland) dbr:C._K._Barrett dbr:Eritrean_Orthodox_Tewahedo_Church dbr:Holy_See dbr:Georgian_Orthodox_Church dbr:Evangelical_Lutheran_Church_of_Iceland dbr:Church_of_God_(Cleveland,_Tennessee) dbr:Evangelical_Lutheran_Church_of_Finland dbr:Lutheran_Orthodox_Church dbr:Clement_of_Rome dbr:Sacraments dbr:Church_of_England dbr:Baptism dbr:Syro-Malabar_Catholic_Church dbr:Church_of_Denmark dbr:Evangelical_Lutheran_Church_in_America dbr:Ontology dbr:Johannes_Bugenhagen dbr:Presbyterian dbr:Church_of_Cyprus dbr:President_of_the_Church_(LDS_Church) dbr:Malankara_Orthodox_Syrian_Church dbr:Hussite_Church dbr:The_Church_of_Jesus_Christ_of_Latter-day_Saints dbr:Centro_Pro_Unione n8:Consécration-de-Déodat.jpg dbr:Archbishop_of_Canterbury n27:Matthew dbr:Church_of_South_India dbr:Bulgarian_Orthodox_Church dbc:Episcopacy_in_Anglicanism dbr:John_Wesley dbr:World_Council_of_Churches dbr:Raymond_E._Brown dbr:Barnabas dbr:Church_of_Norway dbr:The_Lutheran_Evangelical_Protestant_Church dbr:Maronite_Church dbr:Church_of_Sweden dbr:St._Peter's_Basilica dbr:Church_Fathers dbr:Mark_the_Evangelist dbr:Oriental_Orthodox dbr:Praemunire dbr:Moscow_Sobor_of_1666–1667 dbr:Called_to_Common_Mission dbr:Max_Thurian dbr:Methodist_local_preacher dbr:Reformed_Church dbr:Pietist_Lutheranism dbr:Patriarchate_of_Antioch dbr:Altar_and_pulpit_fellowship dbr:Matrimony dbr:Patriarchate_of_Alexandria dbr:Communion_of_Nordic_Lutheran_Dioceses dbr:Lutheran_Church_-_International dbr:Papal_primacy dbr:Hochkirchliche_St._Johannes-Bruderschaft dbr:John_Calvin dbr:Pope_of_Alexandria dbr:K._P._Yohannan dbr:Syro-Malankara_Catholic_Church dbr:Setting_apart dbr:Lutheran dbr:Believers_Eastern_Church dbr:Russian_Orthodox_Church dbr:Wesleyan_Quadrilateral dbr:Saint_Peter dbr:Spanish_Reformed_Episcopal_Church dbr:C._F._W._Walther dbr:John_Henry_Newman dbr:Melkite_Greek_Catholic_Church dbr:Restoration_(Latter_Day_Saints) dbr:Anglican_Communion dbr:KJV dbr:Book_of_Discipline_(United_Methodist) dbr:Independent_Catholic dbr:Independent_Catholic_Churches dbr:Independent_Catholic_churches dbr:Church_Order_(Lutheran) dbr:Thomas_Cranmer n8:Leo_XIII.jpg dbr:Sola_Scriptura dbr:Evangelical_Lutheran_Mission_Diocese_of_Finland dbr:Church_of_North_India dbr:Edward_VI_of_England dbr:Episcopi_vagantes dbr:Evangelical_Lutheran_Diocese_of_Norway dbr:Evangelical_Lutheran_Church_of_Latvia dbr:Anglican_Church dbr:On_the_Detection_and_Overthrow_of_the_So-Called_Gnosis dbr:Apostolic_Age dbr:Ignatius_of_Antioch dbr:Graham_Leonard dbr:Sacred_tradition dbr:United_and_uniting_churches dbr:Anglican dbr:International_Lutheran_Council dbr:The_Tablet dbr:Ambrose_Jessup_Tomlinson dbr:Pope dbr:Episcopal_Church_(United_States) dbr:Meletius_IV_of_Constantinople dbr:Armenian_Apostolic_Church dbr:Moravian_Church dbr:Cyprian dbr:Anglican_Bishop_of_Nagpur dbr:Scott_Hahn dbr:Decius dbr:United_Methodist_Church dbr:Evangelical_Lutheran_Church_in_Kenya dbr:Porvoo_Cathedral dbr:British_colonization_of_the_Americas dbc:Succession dbr:Irenaeus dbr:Unity_of_the_Brethren_(Czech_Republic) dbr:Apostolic_see dbc:Ecclesiology dbr:Armenian_Catholic_Church dbr:Protestants dbr:Westminster_Assembly dbr:Hippolytus_of_Rome dbr:Novatian dbc:Christian_terminology dbr:Bible dbr:Worship_service dbr:Church_in_Wales dbr:Congregation_for_the_Doctrine_of_the_Faith dbr:Greek_Orthodox_Church_of_Alexandria dbr:Anglo-Lutheran_Catholic_Church dbr:Four_Marks_of_the_Church n8:Ärkebiskopsvigning.jpg dbr:J._B._Lightfoot dbr:Beirut dbr:Antiochian_Orthodox_Christian_Archdiocese_of_North_America dbr:Eastern_Orthodox_Patriarchate_of_Jerusalem dbr:Thomas_Coke_(bishop) dbr:Valid_but_illicit dbr:Confession_(religion) dbr:Holy_Tradition dbr:Cathedra dbr:Revival_meeting dbr:Catholic_Church dbr:Christian_Church dbr:Apostolicae_curae dbr:First_Council_of_Ephesus dbr:First_Council_of_Nicaea dbr:Bishop_of_London dbr:Baptist_successionism dbr:Kyiv dbr:Diocese_of_Rome dbr:Everett_Ferguson dbr:Augustine_of_Hippo dbr:Ethiopian_Orthodox_Tewahedo_Church dbr:Ordination dbr:Prussian_Union_of_churches dbr:Old_Catholic dbr:Old_Catholic_Church dbr:Greek_Orthodox_Church_of_Antioch dbr:High_Church_Lutheranism dbr:James_II_of_England dbr:Eric_Jay dbr:German_Confederation dbr:Priesthood_(Latter_Day_Saints) dbr:Waldensian dbr:Saint_Thomas_Christians dbr:Saint_Timothy dbr:Priesthood dbr:Matthew_Parker dbr:Church_of_Pakistan dbr:Prussian_Union_(Evangelical_Christian_Church) dbr:International_Theological_Commission dbr:Orthodox_Tewahedo dbr:Philip_the_Evangelist dbr:Melchizedek_priesthood_(Latter_Day_Saints) dbr:Bishop dbr:Gnosticism dbr:Ecumenical_Patriarch_of_Constantinople n8:John_Wesley_by_William_Hamilton.jpg dbr:Ecumenical_Patriarchate_of_Constantinople dbr:Tractarian dbr:Paul_the_Apostle dbr:Mar_Thoma_Syrian_Church dbr:Richard_Hooker dbr:Estonian_Evangelical_Lutheran_Church dbr:Joseph_Smith dbc:Episcopacy_in_the_Catholic_Church dbr:Quorum_of_the_Twelve_Apostles_(LDS_Church) dbr:Pope_Linus dbr:Reformed_tradition dbr:List_of_presidents_of_The_Church_of_Jesus_Christ_of_Latter-day_Saints dbr:Joint_International_Commission_for_Theological_Dialogue_Between_the_Catholic_Church_and_the_Orthodox_Church dbr:Bartholomew_the_Apostle dbr:Mother_See_of_Holy_Etchmiadzin dbr:Scottish_Episcopal_Church dbr:Faith_and_Order_Commission dbr:Papal_bull dbr:Ancient_Church_of_the_East dbr:Oriental_Orthodoxy dbr:Twelve_Apostles dbr:Evangelical_Catholic_Church_(Lutheran) dbr:Polish_National_Catholic_Church dbr:New_Testament dbr:New_Apostolic_Church dbr:Full_communion dbr:World_Alliance_of_Reformed_Churches dbr:Lumen_gentium dbr:Tertullian dbr:Porvoo_Communion dbr:Holy_Spirit dbr:Apostolic_throne dbr:Hegesippus_(chronicler) dbr:Sacraments_of_the_Catholic_Church dbr:Patriarchate_of_Cilicia dbr:Syriac_Orthodox_Church dbr:Jacobite_Syrian_Christian_Church dbr:Church_of_India,_Burma_and_Ceylon dbr:Tracts_for_the_Times dbr:Eusebius dbr:Church_of_the_East dbr:Bishop_(Catholic_Church) dbr:Annianus dbr:Bishop_of_Carthage dbr:Last_Supper dbr:President_of_the_Quorum_of_the_Twelve_Apostles dbr:National_church dbr:Romanian_Orthodox_Church dbr:Nathan_Söderblom dbr:Methodism dbr:Pope_Leo_XIII dbr:Apostasy dbr:Lusitanian_Catholic_Apostolic_Evangelical_Church dbr:Chaldean_Catholic_Church dbr:Second_Vatican_Council dbr:House_church dbr:Andrew_the_Apostle dbr:Arthur_Headlam dbr:Justo_L._González dbr:Simon_the_Zealot dbr:Saepius_officio dbr:James_the_Just dbr:Historical_episcopate dbr:Evangelical_Lutheran_Church_of_Lithuania dbr:Convergence_Movement dbr:Paul_of_Tarsus dbr:Assyrian_Church_of_the_East dbr:Baptism,_Eucharist_and_Ministry dbr:Christian_ministry dbr:Anglican_Bishop_of_Nottingham dbr:Elder_(Methodism) dbr:Mesopotamia dbr:Eastern_Orthodoxy n8:Priestly_ordination.jpg dbr:Hochkirchlicher_Apostolat_St._Ansgar dbr:Jude_the_Apostle dbr:Henry_Mackenzie_(bishop) dbr:High_church dbr:Eastern_Orthodox_Church dbr:Michael_Ramsey dbr:Lutheran_Church–Missouri_Synod dbr:Coptic_Orthodox_Church dbr:Walter_Kasper dbr:Lutheran_Church_in_Great_Britain dbr:Lutheranism dbr:Coptic_Catholic_Church n8:Peter_as_Pope_.png dbr:William_Griffith_Thomas dbr:Apostle_(LDS_Church) dbr:Järvenpää dbr:Erasmus_of_Arcadia dbr:Henry_VIII_of_England dbr:Missionsprovinsen dbr:Economy_(Eastern_Orthodoxy) dbr:Treatise_on_the_Power_and_Primacy_of_the_Pope dbr:Evangelical_Catholic
dbo:wikiPageExternalLink
n26:apostoli.htm n36:hahn.asp n41:anf01.ix.iv.iv.html n47:A_%201878_%20Was%20Wesley%20Ordained%20Bishop%20by%20Erasmus_%2088-111.htm n57:01648b.htm
owl:sameAs
dbpedia-ko:사도전승 dbpedia-sl:Apostolsko_nasledstvo dbpedia-ms:Pewaris_Apostolik dbpedia-sr:Апостолско_прејемство n21:4azh1 dbpedia-cy:Olyniaeth_apostolaidd dbpedia-es:Sucesión_apostólica dbpedia-no:Apostolisk_suksesjon dbpedia-uk:Апостольське_спадкоємство dbpedia-ro:Succesiune_apostolică dbpedia-zh:使徒統緒 yago-res:Apostolic_succession n33:خلافه_رسوليه dbpedia-vi:Tông_truyền dbpedia-el:Αποστολική_διαδοχή dbpedia-fi:Apostolinen_suksessio wikidata:Q49482 n39:അപ്പോസ്തലിക_പിന്തുടർച്ച dbpedia-sk:Apoštolská_postupnosť dbpedia-ar:الخلافة_على_الكرسي_البابوي dbpedia-fa:خلافت_رسولی dbpedia-ru:Апостольское_преемство dbpedia-da:Apostolisk_succession n46:Fifandimbiasana_apôstôlika dbpedia-nn:Apostolisk_suksesjon dbpedia-is:Postulleg_vígsluröð freebase:m.0y2g dbpedia-la:Successio_Apostolica dbpedia-ja:使徒継承 dbpedia-eo:Apostola_posteuleco n54:Succession_apostolic n55:Paghaliling_apostoliko n56:4002463-5 dbpedia-de:Apostolische_Sukzession dbpedia-sh:Apostolsko_nasledstvo dbpedia-ca:Successió_apostòlica dbpedia-id:Suksesi_apostolik dbpedia-cs:Apoštolská_posloupnost dbpedia-nl:Apostolische_successie dbpedia-pt:Sucessão_apostólica dbpedia-sv:Apostolisk_succession dbpedia-fr:Succession_apostolique dbpedia-sw:Mlolongo_wa_Kitume dbpedia-pl:Sukcesja_apostolska dbpedia-et:Apostellik_suktsessioon dbpedia-it:Successione_apostolica
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Original_research_inline dbt:Ill dbt:Short_description dbt:For dbt:Anglicanism_footer dbt:Who dbt:Quote dbt:Quotation dbt:Citation_needed dbt:Circa dbt:Apostles dbt:Authority_control dbt:See_below dbt:Portal_bar dbt:Main dbt:Cite_book dbt:Rp dbt:Rquote dbt:Em dbt:Self-published_source dbt:Catholic_Church_footer dbt:Use_dmy_dates dbt:Multiple_image dbt:Reflist
dbo:thumbnail
n11:Consécration-de-Déodat.jpg?width=300
dbp:align
right
dbp:caption
978.0 A 17th century illustration of Article VII: Of the Church from the Lutheran Augsburg Confession, which states "...one holy Church is to continue forever. The Church is the congregation of saints, in which the Gospel is rightly taught and the Sacraments are rightly administered." Here the rock from Matthew 16:18 refers to the preaching and ministry of Jesus as the Christ, a view discussed at length in the 1537 Treatise.
dbp:image
AugsburgConfessionArticle7OftheChurch.jpg Saint Raphael Catholic Church - stained glass, Upon this Rock, detail - St. Peter's Basilica.jpg
dbp:totalWidth
400
dbo:abstract
Apoštolská posloupnost (též apoštolská sukcese) je teologický termín, jímž se rozumí návaznost, ve které každý katolický a pravoslavný biskup je „následníkem“ dalších biskupů, kde toto „následnictví“ sahá až k apoštolům (proto apoštolská). Podle tohoto pojetí je katolická církev duchovní nástupkyní apoštolů. Různé křesťanské církve však tuto nauku vykládají různým způsobem. Apostola posteuleco aŭ apostola sukcedo estas la doktrino per kiu katolikismo, ortodoksismo kaj anglikanismo legitimas siajn episkopojn kaj do iliajn sakramentojn kaj instruon. Laŭ la doktrino, nur la episkopoj, kiuj sukcedas al la apostoloj de Jesuo Kristo, institucie kaj senrompe, estas fidindaj instruantoj de la kristana vero. La doktrino ricevis klaran esprimon en la skriboj de Sankta Ireneo en la 2-a jarcento. Post du mil jaroj la doktrinon ankoraŭ tenas katolikismo, ortodoksismo kaj anglikanismo -- aŭ 67% de la kristana mondo -- sed ne de protestantismo, kiu anstataŭ instruas la doktrinon de sola scriptura. De apostolische successie is de ononderbroken doorgave van het bisschopsambt (episcopaat), waarop de Kerk en haar hiërarchie steunt. Deze doorgave gebeurt door de bisschopswijding, die binnen de apostolische successie gezien wordt als teruggaand op de eerste apostelen. Binnen de Latijnse Kerk en de oosterse orthodoxie garandeert de apostolische successie een rechtstreekse doorgave van de sacramentele volmachten, die de apostelen uit handen van Jezus Christus ontvingen. Het huidige bisschopscollege stelt daarom het oorspronkelijke apostelcollege tegenwoordig. Clemens I († ca. 100) introduceerde de apostolische successie met een hiërarchische keten: God, Christus, de apostelen, de bisschoppen. Hierop werd voortgebouwd door kerkvader Ireneüs van Lyon († ca. 202). In een uiteenzetting tegen de leer van de gnostiek, die zich op geheimgehouden overleveringen van Jezus en de apostelen beriep, noemt Ireneüs de doorgave en bewaking van de juiste geloofsleer als zin van de apostolische successie. Een bisschop die in de apostolische successie staat wordt doorgaans een authentiek getuigenis verondersteld. Uit het principe van de apostolische successie volgt de praktijk dat priesters (die deel hebben aan het bisschopsambt) en bisschoppen (die over de volheid van het priesterambt beschikken) uitsluitend door bisschoppen middels handoplegging gewijd kunnen worden. Suksesi Apostolik atau Suksesi Rasuli merupakan cara di mana pelayanan Gereja Kristen diturunkan dari Para Rasul dalam suatu suksesi yang berkesinambungan, yang biasanya dihubungkan dengan sebuah klaim bahwa suksesi tersebut dilakukan melalui serangkaian uskup. Rangkaian ini sejak awal dipandang sebagaimana yang dilakukan oleh para uskup dari takhta tertentu yang didirikan oleh setidaknya seorang rasul. Justo L. González mengatakan bahwa saat ini suksesi apostolik umumnya dipahami dalam arti serangkaian uskup, tanpa memandang takhta; masing-masing ditahbiskan oleh uskup-uskup lainnya, mereka sendiri kemudian menahbiskan dengan cara yang sama dalam suatu suksesi yang dapat ditelusuri kembali ke para rasul. Namun menurut dokumen yang dihasilkan oleh , "takhta memainkan suatu peranan penting dalam menempatkan uskup tersebut ke dalam jantung apostolisitas gerejawi". Mereka yang berpegang pada pentingnya suksesi apostolik (dari para rasul) melalui penumpangan tangan uskup merujuk pada Perjanjian Baru, yang mana dipandang mengisyaratkan suatu suksesi apostolik perorangan (misalnya dari Paulus kepada Timotius dan Titus). Selain itu mereka juga merujuk pada dokumen lain dari Gereja perdana, terutama . Dalam konteks ini, Klemens secara eksplisit menyatakan bahwa para rasul menunjuk para uskup sebagai penerus mereka dan mengarahkan supaya para uskup ini pada gilirannya harus menentukan penerus mereka juga; mengingat akan hal ini, para pemimpin Gereja tersebut tidak akan diturunkan tanpa sebab dan tidak dengan cara ini. Selanjutnya, para pendukung dari kebutuhan akan suksesi apostolik uskup secara personal di dalam Gereja menunjuk pada praktik universal dari Gereja awal mula yang tak terpisahkan (sampai dengan tahun 431), sebelum terpisah-pisah menjadi Gereja dari Timur, Gereja Ortodoks Oriental, Gereja Ortodoks Timur, dan Gereja Katolik. Umat Kristen dari tradisi Katolik Roma, , Katolik Lama, Anglikan, Moravian, dan Lutheran Skandinavia bersikeras bahwa "seorang uskup tidak memiliki imamat yang lazim atau valid kecuali ia dikonsekrasi dalam suksesi apostolik ini." Dan selain itu, masing-masing kelompok tersebut belum tentu menganggap konsekrasi dari kelompok lainnya adalah valid. Meskipun demikian, beberapa kalangan Protestan menyangkal perlunya kontinuitas semacam ini, dan klaim sejarah yang terkait sangat dipertanyakan oleh mereka; Eric G. Jay berkomentar bahwa cerita mengenai kehadiran para uskup tersebut pada ensiklik Lumen Gentium (1964) bab III "adalah sangat kabur, dan banyak kerancuan dalam sejarah awal pelayanan Kristen yang diabaikan". Denominasi-denominasi ini, sebaliknya, berpegang bahwa suksesi apostolik adalah "dipahami sebagai suatu kesinambungan dalam pengajaran doktrinal sejak zaman para rasul hingga saat ini." Die apostolische Sukzession oder apostolische Nachfolge beschreibt die kontinuierliche Weitergabe des Sendungsauftrags der Apostel und deren Nachfolger bis in die Gegenwart und legitimiert die traditio apostolica, die Treue zur urchristlichen Tradition und die unverfälschte Weitergabe der Glaubensinhalte. Zur Erfüllung dieser Kontinuität wird vor allem in den vorreformatorischen Kirchen eine stetige Reihe von Bischofsweihen als konstitutiv für das Bischofsamt angesehen. Im Neuen Testament wurden die Apostel durch Jesus Christus ausgesandt und mit Vollmacht ausgestattet, die Kirche zu leiten. Diese gaben ihre Sendung weiter, woraus sich nach der Tradition der frühen Kirche das Bischofsamt entwickelte. Durch eine ununterbrochene Kette von Handauflegungen gelten die Bischöfe in den vorreformatorischen Kirchen bis in die heutige Zeit als Nachfolger der Apostel. Während die apostolische Sukzession in den ersten christlichen Jahrhunderten aus Sicht der historischen Wissenschaft nicht nachweisbar ist, gilt sie ab dem 12. Jahrhundert als historisch gesichert. Im Protestantismus wird die Sukzession nicht primär auf die Weitergabe der Amtsvollmacht, sondern auf die Treue zum Glauben (successio fidei) bezogen. 使徒継承(しとけいしょう、英: apostolic succession)は、キリスト教においてイエス・キリストの直弟子である十二使徒に直接に連なりその教えを継承するという信念をいう。使徒継承であることを使徒継承性という。日本語の慣行としては、使徒継承の語自体は主にカトリック教会の用語として使われ、正教会では用いられない。正教会ではたんに「使徒の」ということを好む(例:「使徒の教会」)。カトリック教会でも、使徒継承の語は、通常は「使徒的」(しとてき)と訳されるラテン語: apostolicus(古代ギリシア語: αποστολική(apostolike)に由来)の訳語として使われることもある。  La successió apostòlica és una doctrina teològica cristiana en què els apòstols transmeten la seva autoritat als seus successors, els bisbes, a través de la imposició de les mans, en el context del sagrament de l'Orde Sacerdotal. L'acceptació d'aquesta doctrina és la base de l'estructura episcopal de les principals esglésies d'Orient i Occident. A través de la successió apostòlica, que uneix els bisbes de cada moment i en cada lloc amb la primera comunitat cristiana de Jerusalem i del seu fundador Jesús, es transmet el . La succession apostolique est un concept chrétien selon lequel la mission des apôtres de Jésus s'est transmise au fil des siècles de successeur en successeur. Cette filiation spirituelle, supposée intacte et ininterrompue jusqu'à nos jours, est censé garantir à l'Église qui la détient la fidélité au christianisme primitif et à ses croyances. Cette légitimité est revendiquée par chacune des Églises chrétiennes. Les Églises catholique et orthodoxe affirment que la succession apostolique est assurée par la consécration épiscopale. Dans la plupart des Églises protestantes, la succession dans la foi revêt plus d'importance que la notion d'autorité inhérente à la succession par consécration. Apostolisk succession (latin successio apostolica) är ett teologiskt begrepp som betyder att man hävdar en obruten vigningskedja mellan Jesu apostlar och deras efterföljare, biskoparna. Η Αποστολική διαδοχή είναι η μέθοδος με την οποία διεξάγεται η διακονία της Χριστιανικής Εκκλησίας που προέρχεται από τους αποστόλους με μια συνεχόμενη διαδοχή, η οποία συνήθως συνδέεται με τον ισχυρισμό ότι η διαδοχή γίνεται μέσω μιας σειράς επισκόπων. Αυτή η σειρά θεωρείτο αρχικά ως εκείνη των επισκόπων μιας συγκεκριμένης έδρας που ιδρύθηκε από έναν ή περισσότερους από τους αποστόλους, αλλά γενικά σήμερα έχει γενικά την σημασία μιας σειράς επισκόπων, ασχέτως έδρας, έκαστος των οποίων είναι χειροτονημένος από άλλους επισκόπους οι οποίοι είναι παρομοίως χειροτονημένοι σε μια διαδοχή που ανάγεται στους αποστόλους. Η αποστολική διαδοχή "μπορεί επίσης να γίνει κατανοητή ως η συνέχεια στην δογματική διδασκαλία από την εποχή των αποστόλων μέχρι σήμερα" 使徒統緒(Apostolic succession),天主教中文译作宗徒傳承,是指基督教教會的聖職是從耶稣的十二使徒傳承開始代代相傳,通常與聲稱是一系列的主教有關這一系列的主教,起初被視為的主教,但現在被理解為一系列的主教(不論來自那個教座)受其他主教祝聖,而施行祝聖的主教也是以同樣的方式受祝聖,一直追溯至使徒。 使徒統緒也可以理解成從使徒至今的教義連續性。例如,英國循道宗會議將「真實連續」定為「基督經歷的連續,同一靈所賜的團契,屬於一主的連續,訊息的持續宣告,使命的持續領受……」。 一些人視按手禮為使徒統緒的重要部分,因新約聖經提及個人的使徒傳承(例如從保羅到提摩太和提多)。他們也認為早期教會書信,特別是聖紀文書信。紀文特別提到,使徒委派主教為繼承人,並指示主教也應照樣委派繼承人,因此,這樣的教會領袖不能無故罷免。此外,提倡主教擁有個人使徒傳承的人指出,早教統一的教會(公元431年及之前)普遍奉行這規定。 很多新教教派(包括信義宗和歸正宗)否定使徒統緒的必要,並質疑這些歷史聲稱的真實性。 Em algumas vertentes do Cristianismo, a doutrina da Sucessão Apostólica sustenta que a Igreja Cristã, hoje, é a sucessora espiritual do grupo de seguidores de Cristo, composto pelos Doze Apóstolos. Nas Igrejas episcopais, a Sucessão Apostólica é entendida como sendo a base da autoridade dos bispos (o episcopado). Diferentes denominações Cristãs interpretam esta doutrina, de diferentes maneiras. A Igreja Católica, a Igreja Ortodoxa, a Igreja Anglicana e outras denominações reivindicam suas linhas episcopais desde os apóstolos. Essa doutrina é rejeitada por muito dos Protestantes, embora algumas de suas denominações, também, reivindiquem essa doutrina e sucessão. Dentro de la teología católica, ortodoxa, copta y de otras antiguas iglesias orientales, la doctrina de la sucesión apostólica mantiene que la Iglesia católica, la Iglesia ortodoxa, la Iglesia copta y demás antiguas iglesias orientales son las sucesoras y herederas espirituales de los apóstoles. De esta forma, la validez y la autoridad del ministerio ordenado (u orden sagrado) deriva de los apóstoles. Sin embargo, en la gran mayoría de las denominaciones protestantes esta doctrina es rechazada o bien es entendida de modo diferente.[cita requerida] Apostolic succession is the method whereby the ministry of the Christian Church is held to be derived from the apostles by a continuous succession, which has usually been associated with a claim that the succession is through a series of bishops. Christians of the Roman Catholic, Eastern Orthodox, Oriental Orthodox, Old Catholic, Moravian, Hussite, Anglican, Church of the East, and Scandinavian Lutheran traditions maintain that "a bishop cannot have regular or valid orders unless he has been consecrated in this apostolic succession". These traditions do not always consider the episcopal consecrations of all of the other traditions as valid. This series was seen originally as that of the bishops of a particular see founded by one or more of the apostles. According to historian Justo L. González, apostolic succession is generally understood today as meaning a series of bishops, regardless of see, each consecrated by other bishops, themselves consecrated similarly in a succession going back to the apostles. According to the Joint International Commission for Theological Dialogue Between the Catholic Church and the Orthodox Church, "apostolic succession" means more than a mere transmission of powers. It is succession in a church which witnesses to the apostolic faith, in communion with the other churches, witnesses of the same apostolic faith. The "see (cathedra) plays an important role in inserting the bishop into the heart of ecclesial apostolicity", but, once ordained, the bishop becomes in his church the guarantor of apostolicity and becomes a successor of the apostles. Those who hold for the importance of apostolic succession via episcopal laying on of hands appeal to the New Testament, which, they say, implies a personal apostolic succession (from Paul to Timothy and Titus, for example). They appeal as well to other documents of the early Church, especially the Epistle of Clement. In this context, Clement explicitly states that the apostles appointed bishops as successors and directed that these bishops should in turn appoint their own successors; given this, such leaders of the Church were not to be removed without cause and not in this way. Further, proponents of the necessity of the personal apostolic succession of bishops within the Church point to the universal practice of the undivided early Church (up to AD 431), before it was divided into the Church of the East, Oriental Orthodoxy, the Eastern Orthodox Church and the Roman Catholic Church. Some Protestants deny the need for this type of continuity, and the historical claims involved have been severely questioned by them; Anglican academic Eric G. Jay comments that the account given of the emergence of the episcopate in Chapter III of the dogmatic constitution Lumen gentium (1964) "is very sketchy, and many ambiguities in the early history of the Christian ministry are passed over". Апо́стольское прее́мство — принцип церковного права в исторических церквях и в англиканстве, в соответствии с которым церковная иерархия прямо и преемственно восходит, чрез непрерывную череду рукоположений (хиротоний) епископов, к поставленным Иисусом Христом апостолам. Важнейшим инструментом и гарантией сохранения апостольского преемства считается законность и правильность совершения епископских хиротоний как одного из внешних выражений пространственно-временно́го единства Церкви. Апостольське спадкоємство, Апостольська спадкоємність — принцип церковного права в католицькій і православній церквах та в англіканстві, відповідно до якого церковна ієрархія прямо і спадкоємно сходить, через безперервну низку рукопокладень (хіротоній) єпископів, до поставлених Ісусом Христом апостолів. Найважливішим інструментом і гарантією збереження апостольського спадкоємства вважається законність і правильність здійснення єпископських хіротоній як одного із зовнішніх виразів просторово-часової єдності Церкви. Sukcesja apostolska (gr. ἀποστολικὴ διαδοχή; łac. successio apostolica) – w pierwotnym sensie odnosi się do całego Kościoła i oznacza jego trwałą zgodność, po pierwsze, ze świadectwem dawanym przez apostołów i zapisanym w Biblii. Po drugie, zgodność z tym, jak apostołowie pełnili swą posługę – z misją daną im przez Jezusa Chrystusa, z tym jak założył On Kościół, jak powierzył apostołom kierowanie Kościołem. W sensie pochodnym, węższym o sukcesji apostolskiej mówi się w odniesieniu do misji, sprawowanej w Kościele przez biskupów, przekazywanej poprzez gest nałożenia rąk w nieprzerwanym ciągu następców. Ten węższy sens przyjmowany jest w katolicyzmie, prawosławiu, starokatolicyzmie, anglikanizmie i niektórych kościołach protestanckich tradycji luterańskiej: legitymizacja władzy biskupiej poprzez przekazywanie jej w hierarchii kościelnej od apostołów. W rozumieniu katolickim sukcesja ta polega na nieprzerwanym łańcuchu nakładania rąk przez biskupów od czasów apostolskich do dni dzisiejszych. Zgodnie z tą nauką przerwa w tym obrzędzie spowodowałaby wygaśnięcie sukcesji apostolskiej i kapłaństwa. W protestantyzmie sukcesja apostolska ogranicza się do pierwotnego pojęcia, ale w sensie zawężonym do samej doktryny, do słowa. Polega ona na wierności nauce Chrystusa, jaką głosili apostołowie pierwszych wieków chrześcijaństwa. Argument za tym widzą w zdaniu z Ewangelii Jana 17,20, gdzie Jezus podkreśla rolę słowa apostołów: „Nie tylko za nimi proszę, ale i za tymi, którzy dzięki ich słowu będą wierzyć we Mnie”. الخلافة على الكرسي البابوي هي الطريقة التي تُعتبر بموجبها كهانة الكنيسة المسيحية مستمدة من تلاميذ المسيح عبر خلافة مستمرة، والتي ترتبط عادة بادعاء أن الخلاقة تجري عبر سلسلة من الأساقفة. يعتقد مسيحيو الكنيسة الرومانية الكاثوليكية، والأرثوذكسية الشرقية، والأرثوذكسية المشرقية، والكاثوليكية القديمة، والمورافية، والهوسية التشيكوسلوفاكية، والأنجليكية، وكنيسة المشرق الآشورية، وتقاليد الكنيسة اللوثرية الاسكندنافية بأنه «لا يمكن أن يكون للأسقف أحكام نظامية وفعالة إلا إذا رُسم بموجب هذه الخلافة البابوية». لا تعتبر هذه التقاليد الرسامات البابوية للتقاليد الأخرى فاعلة دائمًا. نُظر إلى هذه السلسلة في الأصل على أنها سلسلة أساقفة كرسي مُعين أسسه واحد أو أكثر من تلاميذ المسيح. وفقًا للمؤرخ هوستو إل. غونثاليث، فإن الخلافة البابوية تُفهم عمومًا اليوم على أنها تعني سلسلة من الأساقفة، بصرف النظر عن الكرسي، رُسم كل منهم على أيدي أساقفة آخرين، هم أنفسهم رُسموا بالطريقة نفسها في سلسلة ترجع إلى التلاميذ. وفقًا للجنة الدولية المشتركة للحوار اللاهوتي بين الكنيسة الكاثوليكية والكنيسة الأرثوذكسية الشرقية، فإن «الخلافة البابوية» تعني أكثر من مجرد انتقال للسلطات. إنها خلافة في كنيسة تقر بالإيمان الرسولي، بالاشتراك مع كنائس أخرى، تقر بالإيمان الرسولي نفسه. «يلعب (عرش الأسقف) دورًا مهمًا في إدخال الأسقف إلى قلب البابوية الكنسية»، لكن حالما يترسم الأسقف، يصير في كنيسته كفيل الرسولية وخليفة تلاميذ المسيح. إن أولئك الذين يؤمنون بأهمية الخلافة البابوية من خلال وضع الأيدي الأسقفي يلجؤون إلى العهد الجديد، الذي، كما يقولون، يشير ضمنًا إلى خلافة بابوية شخصية (من بولس الطرسوسي إلى تيموثاوس إلى تيطس مثلًا). يلجؤون أيضًا إلى وثائق أخرى من الكنيسة الأولى، ولا سيما رسالة كليمنت الأولى. في هذا السياق، ذكر كليمنت بوضوح على أن تلاميذ المسيح عينوا الأساقفة خلفاء لهم وأعطوا توجيهات بأن على الأساقفة أن يعينوا بدورهم خلفاءهم، وفي ضوء ذلك، لا يمكن عزل قادة الكنيسة أولاء من دون سبب وليس بهذه الطريقة. علاوة على ذلك، يشير مؤيدو ضرورة الخلافة البابوية الشخصية للأساقفة داخل الكنيسة إلى الممارسة الشاملة للكنيسة المبكرة غير المنقسمة (حتى عام 431م)، قبل تقسيمها إلى كنيسة الشرق، والأرثوذكسية المشرقية، والكنيسة الأرثوذكسية الشرقية والكنيسة الرومانية الكاثوليكية. ينكر بعض البروتستانتيين الحاجة إلى هذا النوع من الاستمرارية، وقد شككوا تشكيكًا شديدًا بالمزاعم التاريخية المعنية في ذلك، إذ علق الأكاديمي الأنجيليكي إريك جي. جاي قائلًا بأن الرواية المروية عن ظهور الأسقفية في الفصل الثالث من الدستور العقائدي لومن جينيوم (1964) «هزيلة للغاية، وقد جرى تجاوز العديد من الالتباسات في التاريخ المبكر للكهانة المسيحية». 사도전승(使徒傳承, 영어: apostolic succession)이란 예수 그리스도의 12명의 사도들의 권위가 안수(손을 얹음)라는 형태를 통해 에게 지금까지 전승되고 있다는 기독교 신학 용어로 올바른 교회로 정당성을 갖기 위한 개념이었으나, 현재는 교단의 정당성을 강조하는 용어로 사용된다. "보편교회"(공교회)시기에서 교회는 당연한 사도 전승을 지닌다는 개념이 11세기 보편교회가 분리되는 교회 대분열 시기에 로마교회는 자신들이 사도 정당성을 주장하면서 나머지 네 개 교회 알렉산드리아, 예루살렘, 안디옥, 콘스탄티노폴리스 연합의 사도전승을 부정하였고, 다른 교회는 로마교회의 사도전승을 부정하며 교단 정당성의 개념으로 변화하였다. La successione apostolica è la dottrina teologica cristiana secondo la quale gli Apostoli trasmettono la loro autorità ai successori, i Vescovi, imponendo le mani sul capo, nel contesto del sacramento dell'Ordine sacro. L'accettazione di questa dottrina è alla base della struttura episcopale delle maggiori Chiese orientali e occidentali. Attraverso la successione apostolica, che unisce i vescovi di ogni tempo e di ogni luogo con la primitiva comunità cristiana di Gerusalemme e con il suo fondatore Gesù, si trasmette il depositum fidei.
gold:hypernym
dbr:Method
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Apostolic_succession?oldid=1124710452&ns=0
dbo:wikiPageLength
146213
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Apostolic_succession