About: Ido

An Entity of Type: language, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Ido (/ˈiːdoʊ/) is a constructed language derived from Reformed Esperanto, and similarly designed with the goal of being a universal second language for people of diverse backgrounds. To function as an effective international auxiliary language, Ido was specifically designed to be grammatically, orthographically, and lexicographically regular (and, above all, easy to learn and use). It is the most successful of the many Esperanto derivatives, called Esperantidoj.

Property Value
dbo:abstract
  • Ido je umělý jazyk vypracovaný v roce 1907 na základě esperanta, proto se mu také někdy říká reformované esperanto. Autory byli Louis Couturat a , kteří jazyk předložili jménem zvláštní delegace jako reformu namísto esperanta. Cílem reformy bylo odstranit některé kritizované vlastnosti esperanta, například koncovku čtvrtého pádu, a zlepšení znění jazyka. Po idu se objevilo množství dalších reformujících projektů. Ido se vyvinulo na začátku dvacátého století a udržuje si poměrně stálé stoupence, zejména v Evropě. V současné době je ido společně s esperantem a Interlinguou jediným pomocným jazykem s vysokým počtem textů a relativně širokou základnou mluvčích. Jedná se o nejrozšířenější esperantido. (cs)
  • Ido és una llengua planificada, derivada de l'esperanto reformat, creada per ser un idioma auxiliar internacional per a parlants de diversos orígens. L'ido va ser específicament dissenyat per ser gramaticalment, ortogràficament i lexicogràficament regular, i sobretot fàcil d'aprendre i utilitzar. En aquest sentit, l'ido es classifica com un llenguatge auxiliar internacional construït. És el més reeixit de les moltes llengües derivades de l'esperanto. Ido usa les mateixes 26 lletres que l'alfabet anglès (llatí), sense cap diacrític. Agafa el seu vocabulari d'anglès, francès, alemany, italià, llatí, rus i espanyol, i és àmpliament intel·ligible per a aquells que han estudiat l'esperanto. Diverses obres de literatura s'han traduït a l'ido, incloent-hi el Petit Príncep i l'Evangeli de Lluc. A partir de l'any 2000, hi havia uns 100-200 parlants d'ido en el món. (ca)
  • لغة إيدو (Ido) هي لغة اصطناعية أبتكرت لتصبح لغة ثانية عالمية لمتحدثي الخلفيات اللغوية المختلفة، وهي أسهل للتعلم من أي لغة عرقية. يوازي هذا الاستعمال المقصود الاستعمال الحالي للغة الإنجليزية كلغة تعارف، وكالفرنسية، والعربية ، واللاتينية، واليونانية في العصور السابقة. بخلاف اللغة الإنجليزية التي تعتبر لغة طبيعية وشاذة أحياناً، لغة إيدو صممت بشكل معين للانتظام المعجمي والإملائي والقواعدي. بهذا المعنى، إيدو تصنف كلغة مساعدة دولية. هي قد تكون ثاني أكثر اللغات استعمالاً بعد الإسبرانتو. لغة إدو طورت مبكراً في بداية القرن العشرين، وتحتفظ بمتابعة صغيرة اليوم في أوروبا. هي بشكل كبير مستندة على الإسبرانتو، المصطنعة من قبل زامنهوف. ظهرت لغة إيدو أولاً في 1907 كنتيجة لرغبة إصلاح العيوب المحسوسة في الإسبيرانتو التي مؤيديها يعتقدون بأنها ليست سهلة التعلم لتكون بمثابة اللغة الثانية. العديد من مشاريع الإصلاح الأخرى ظهرت بعد إدو: أمثال الغربية ونوفيال اللتان ظهرتا بعد ذلك ولكن منذ ذلك الحين قد بهتت إلى الغموض. في الوقت الحاضر، لغة إيدو سوية مع الإسبرانتو واللغات الاصطناعية هم اللغات المساعدة الوحيدة التي تمتلك جزء كبيراً من الأدب وقاعدة متكلمين كبيرة نسبياً. تستعمل لغة إدو الأبجدية اللاتينية ذات الحروف الستة والعشرين المستعملة في الأبجدية الإنجليزية بدون علامات صوتية. بينما لا تزال بشكل صرفي نظامي كاملة، تشبه لغة إدو لغات الرومانسية في الشكل ويظن البعض أحيانا أنها اللغة الإيطالية أو الإسبانية من النظرة الأولى. لغة إدو واضحة بشكل كبير لأولئك الذين درسوا الإسبيرانتو، مع ذلك هناك بعض الاختلافات في تشكيل الكلمة، والقواعد والكلمات الوظيفة القواعدية التي تجعلها أكثر من مشروع إصلاح بسيط. إدو هي لغة مستقلة. بعد استهلالها، كسبت لغة إدو دعماً (تتراوح التخمينات عموماً حول 20 %) من بعض جاليات الإسبيرانتو في ذلك الوقت، لكن بعد الموت المفاجئ في 1914 لأحد أكثر مقترحيها المؤثرين، وهو ، هبطت في الشعبية. كان هناك سببان لهذا: أولاً، ظهور الانشقاقات الدينية الأخرى التي نشأت عن مشاريع الإصلاح المتنافسة؛ وثانية قلة العامة التي تعي لغة إدو كمرشحة للغة دولية. أضعفت هذه العقبات الحركة وهي لم تزيد إلا بعد ظهور الإنترنت حيث بدأت باستعادة زخمها السابق. (ar)
  • Η Ίντο (λατινικά: Ido) είναι μια τεχνητή γλώσσα που δημιουργήθηκε με στόχο να καταστεί παγκοσμίως δεύτερη γλώσσα για ομιλητές με διαφορετικές γλωσσικές καταβολές, ως μια γλώσσα ευκολότερη στην εκμάθηση από τις εθνικές γλώσσες. Σε αντίθεση με τα αγγλικά, που είναι μια φυσική και εν πολλοίς ακανόνιστη (με πολλούς ανώμαλους τύπους) γλώσσα, η Ίντο έχει σχεδιαστεί ειδικά για γραμματική, ορθογραφική, και λεξικογραφική ομοιομορφία, και για να μην ευνοηθεί κανένας που ενδεχομένως σε άλλη περίπτωση να ήταν ευνοημένος από την κατάσταση λόγω της άνεσης με την μητρική του γλώσσα. Με αυτήν την έννοια, η Ίντο έχει ταξινομηθεί ως μια συνειδητά κατασκευασμένη Διεθνής βοηθητική γλώσσα (conIAL). Πολλά άλλα εγχειρήματα αναθεώρησης εμφανίστηκαν μετά την Ίντο: παραδείγματα όπως η Οξιντένταλ και η Νόβιαλ εμφανίστηκαν μετά, αλλά τα αποτελέσματά τους παραμένουν ακαθόριστα. Σήμερα, η Ίντο είναι μια από τις τρεις βοηθητικές γλώσσες (μαζί με την Εσπεράντο και την Ιντερλίνγκουα) με ένα σημαντικό σώμα κειμένων και μια σχετικά μεγάλη βάση ομιλητών. Αναπτύχθηκε στις αρχές του 1900, και διατηρεί μια σημαντική υποστήριξη σήμερα, κυρίως στην Ευρώπη. Βασίζεται σε μεγάλο βαθμό στην Εσπεράντο. Εμφανίστηκε για πρώτη φορά το 1907 ως αποτέλεσμα της επιθυμίας για αναθεώρηση θεωρούμενων ατελειών της Εσπεράντο που κάποιοι υποστηρικτές της πίστευαν ότι αποτελούν εμπόδιο για την διάδοσή της ως μια εύκολη στην εκμάθηση 2η γλώσσα. Τα ίχνη του ονόματος της γλώσσας εντοπίζονται στην λέξη ido, που προέρχεται από τα Εσπεράντο και σημαίνει "τέκνο", από την στιγμή που η γλώσσα ήταν "γέννημα" της Εσπεράντο. Η Ίντο χρησιμοποιεί τα 26 Λατινικά γράμματα που χρησιμοποιούνται και στο Αγγλικό αλφάβητο χωρίς την χρήση διακριτικών σημείων. Κι ενώ είναι πλήρως μορφολογικά ομοιόμορφη, η Ίντο ομοιάζει προς τις Ρομανικές γλώσσες στην εμφάνισή της και μερικές φορές εκλαμβάνεται ως Ιταλική ή Ισπανική με την πρώτη ματιά. Η Ίντο σε μεγάλο βαθμό είναι κατανοητή από εκείνους που έχουν μελετήσει την Εσπεράντο, αν και υπάρχουν συγκεκριμένες διαφορές στην παραγωγή των λέξεων, στην γραμματική και την γραμματική λειτουργία των λέξεων, γεγονός που την κάνει κάτι περισσότερο από ένα αναθεωρητικό εγχείρημα της Εσπεράντο. Με αυτήν την έννοια, η Ίντο μπορεί να σταθεί από μόνη της. Μετά από την καθιέρωσή της, η Ίντο κέρδισε την υποστήριξη (εκτιμήσεις γενικά την υπολογίζουν γύρω στο 20%) από μέλη που ανήκαν στην κοινότητα της Εσπεράντο εκείνη την εποχή, αλλά μετά από τον ξαφνικό θάνατο το 1914 ενός από τα πιο σημαντικά μέλη της, του Λουί Κουτυρά (Louis Couturat), έχασε σε δημοφιλία. Υπήρχαν δύο λόγοι γι΄αυτό: εν πρώτοις, ήταν η ανάδυση περαιτέρω σχισμάτων που πήγαζε από τα ανταγωνιστικά αναθεωρητικά εγχειρήματα. Και κατά δεύτερον, η γενική έλλειψη αναγνώρισης της Ίντο ως υποψήφιας για μια διεθνή γλώσσα. Τα εμπόδια αυτά εξασθένησαν το κίνημα μέχρι την ανάπτυξη του Διαδικτύου, όποτε ξεκίνησε να κερδίζει πάλι την προγενέστερη ικανότητά της για ανάπτυξη. (el)
  • Ido ist eine Plansprache, die 1907 durch den französischen Mathematiker und Philosophen Louis Couturat in Abstimmung mit dem französischen Hauslehrer Louis de Beaufront auf der Basis des Esperanto geschaffen wurde (Esperanto ido = Nachkomme, Nachkömmling). Das 1887 veröffentlichte Esperanto erschien ihnen nicht einheitlich und logisch genug. So benutzten sie im Ido lediglich die Buchstaben des lateinischen Alphabetes und verzichteten auf die diakritischen Zeichen des Esperanto. Des Weiteren gestalteten sie den Esperanto-Wortschatz zum Teil nach dem Grundsatz „größtmöglicher Internationalität“ um; gemeint ist damit allerdings nur eine Angleichung an die romanischen Sprachen. Sie gaben ihrem Projekt außerdem ein gegenüber dem Esperanto erweitertes Wortableitungssystem. (de)
  • Ido (ide: Ido) estas internacia planlingvo kreita de Louis Couturat kaj Louis de Beaufront en 1907 kiel reformita Esperanto. En Finnlando tri homoj parolas Idon denaske. Por pli pri la komparo al Esperanto, vidu Esperanto kaj Ido komparataj (eo)
  • El ido es una lengua auxiliar, posiblemente la cuarta lengua construida más usada en el mundo tras el esperanto, toki pona e interlingua aunque con gran diferencia en cuanto a representación por continentes y número de hablantes. Es una versión reformada del esperanto (idioma creado por L. L. Zamenhof) que en 1907 fue elegida oficialmente por la Delegación para la Adopción de una Lengua Auxiliar Internacional como el mejor proyecto de lengua internacional de todos los existentes.[cita requerida] La decisión no fue transparente:[cita requerida] discusiones solo en francés, los lingüistas eran minoría, siempre hubo ausencias y fueron decisivas el día de la votación, el delegado Louis Couturat y creador del ido (contra la regla de que un creador estuviera en el comité) propuso de la nada y como si de un anónimo se tratara un esperanto "mejorado", el delegado Beaufront escogido por la comunidad esperantófona para representarlos y defender por ellos el esperanto defendió finalmente el ido.[cita requerida] Tiene unos 100 o 200 hablantes reconocidos, con "Congresos de Idistas" cada año en diferentes ciudades de Europa, que congregan a una decena de hablantes. (es)
  • Idoa hizkuntza eraiki bat da, esperantotik abiatuta eratua. 1907an sortu zen, Esperantoa hobetzeko asmoarekin. (eu)
  • Ido (/ˈiːdoʊ/) is a constructed language derived from Reformed Esperanto, and similarly designed with the goal of being a universal second language for people of diverse backgrounds. To function as an effective international auxiliary language, Ido was specifically designed to be grammatically, orthographically, and lexicographically regular (and, above all, easy to learn and use). It is the most successful of the many Esperanto derivatives, called Esperantidoj. Ido was created in 1907 out of a desire to reform perceived flaws in Esperanto, a language that had been created 20 years earlier to facilitate international communication. The name of the language traces its origin to the Esperanto word ido, meaning "offspring", since the language is a "descendant" of Esperanto. After its inception, Ido gained support from some in the Esperanto community. A setback occurred with the sudden death in 1914 of one of its most influential proponents, Louis Couturat. In 1928, leader Otto Jespersen left the movement for his own language Novial. There were two reasons for why Ido declined in popularity: first, the emergence of further schisms arising from competing reform projects; and second, a general lack of awareness of Ido as a candidate for an international language. These obstacles weakened the movement and it was not until the rise of the Internet that it began to regain momentum. Ido uses the same 26 letters as the English (Latin) alphabet, with no diacritics. It draws its vocabulary from English, French, German, Italian, Latin, Russian, Spanish and Portuguese, and is largely intelligible to those who have studied Esperanto. Several works of literature have been translated into Ido, including The Little Prince, the Book of Psalms, and the Gospel of Luke. As of the year 2000, there were approximately 100–200 Ido speakers in the world, though more recent estimates place the number of speakers closer to 1,000–5,000. In 2020, Ido had 24 native speakers in Finland. (en)
  • L’ido est une langue construite dérivée de l'espéranto (ido signifie « fils/fille, descendant » en espéranto, on utilise aussi le terme d'« espérantide »), proposée en 1907 par une commission à l'initiative du Français Léopold Leau. Elle est également inspirée de l'Idiom Neutral. L'élaboration de la langue dura plusieurs années et ce n'est qu'en 1912 qu'elle arriva à maturité. Par la suite, la langue ne subit que des modifications mineures. L'élan des premières années fut brutalement interrompu par la Première Guerre mondiale. Une nouvelle impulsion fut donnée au début des années 1920 puis au début des années 1930. (fr)
  • Is teanga idirnáisiúnta shaorga í an teanga Ídis (nó Ido). Tá sí cosúil le (agus bunaithe ar) Esperanto. Tá formhór na bhfocal sa teanga bunaithe ar an Laidin, ar an nGréigis, ar an bhFraincis, ar an nGearmáinis agus ar an mBéarla. (ga)
  • Bahasa Ido adalah sebuah bahasa artifisial (conlang atau constructed language) yang dibuat pada awal abad ke-20 dengan tujuan untuk memecahkan masalah komunikasi internasional. Bahasa ini muncul dari perbaikan atau penyempurnaan bahasa Esperanto. Bahasa Ido dikembangkan oleh ilmuwan dan ahli bahasa selama beberapa tahun dan hasilnya adalah satu bahasa yang paling praktis yang pernah ada. Bahasa Ido kini masih mempunyai komunitas pengguna yang kecil yang kebanyakan berada di india. (in)
  • イド語、イード (Ido) は、人工言語の一種で、エスペラントの改修案として1908年に発表されたものである。 はじめはノーベル賞受賞者ヴィルヘルム・オストヴァルトなどの宣伝によってある程度の普及をおさめたが、改造が続き、エスペラントから移ってきた者はエスペラントへまた戻って行ってしまい、1930年を過ぎるころにはほぼ終息した。 (ja)
  • ( 다른 뜻에 대해서는 이도 문서를 참고하십시오.) 이도(Ido)는 에스페란토의 개선안에서 출발한 국제어이다. 그렇기 때문에 에스페란토와 비슷한 점이 많다. 이름은 에스페란토로 '자식'을 뜻하는 낱말 'ido'에서 유래했다. 20세기 초에 만들어진 이도는 현재 사용자가 몇천 명 존재한다고 알려져 있으며, 독일, 프랑스와 스페인에 특히 많다. 이것은 보프롱이 만든 언어로서, 단순한 에스페란토 개선안이 아니며 자멘호프의 동의 없이 이루어진 것이다. 또 이도는 개선안이 아닌 새 언어로 발표되었지만, 많은 사람들은 그것을 에스페란토의 개선안으로 생각하고 있다. 이도는 로마자에 나오는 글자 26개를 그대로 쓰며, 음성구분에도 필요한 특별한 글자가 없다. 문법적으로 예외가 없지만 얼핏 보기에는 로망스어, 특히 프랑스어, 이탈리아어와 스페인어와 모습이 비슷하다. 에스페란토를 배운 경험이 있는 사람이라면 이도를 대부분 이해할 수 있지만 단어구조에 차이가 많아, 문법상에 다른 점이 많기 때문에 단순한 에스페란토 개선안이 아니다. (ko)
  • Ido is een herziene versie van de kunsttaal Esperanto. Ido is ontwikkeld in het begin van de 20e eeuw, en wordt heden ten dage nog door een klein aantal mensen gesproken, hoofdzakelijk in Europa. (nl)
  • L'ido (pronunciato come in italiano /ido/) è una lingua artificiale ausiliaria creata da Louis de Beaufront, e sviluppata dalla Delegazione per l'adozione di una lingua ausiliaria internazionale, come tentativo di creare una versione più semplice dell'esperanto. Non a caso, ido in esperanto significa discendente ma è anche l'abbreviazione di esperantido. Fu adottata nell'ottobre 1907, a Parigi, da un comitato internazionale di scienziati e linguisti che la scelsero tra tutte le altre proposte dopo aver esaminato ogni progetto, vecchio e nuovo, di lingua universale. L'idioma venne poi discusso pubblicamente, tra il 1908 e il 1914, nella rivista ufficiale Progreso, e fu completato dopo un lungo ed estenuante lavoro dalla Uniono por la Linguo Internaciona Ido (Unione per la lingua internazionale Ido). L'ido eredita molte delle caratteristiche grammaticali dell'esperanto ed in molti casi il vocabolario di cui si serve è altrettanto simile. Altre cose in comune tra i due idiomi sono le semplicissime costruzioni grammaticali e la notevole velocità d'apprendimento consentita dalla regolarità dell'uso degli affissi e dall'uso di parole comuni alle varie lingue europee. Nonostante i numerosi cambiamenti apportati rispetto all'esperanto, le due lingue risultano reciprocamente comprensibili. Estratto: Il Padre Nostro: Patro nia, Qua esas en la cielo,Tua Nomo santigesez;Tua Regno advenez;Tua Volo facesezquale en la cielo tale anke sur la tero.Donez a ni cadie l'omnidiala pano,e pardonez a ni nia ofensi,quale anke ni pardonas a nia ofensanti,e ne duktez ni aden la tento,ma liberigez ni del malajo. (it)
  • Ido (-ides – grecki przyrostek patronimiczny = odojcowski) – sztuczny język opracowany w 1908 na bazie esperanto, stąd jego druga nazwa: esperanto reformita = 'esperanto reformowane'. Jego autorami byli Louis Couturat i . Celem reformy było usunięcie niektórych krytykowanych cech esperanta, jak końcówka biernika czy tabela korelatywów, a także poprawienie brzmienia języka. Ido jest zasadniczo językiem schematycznym z pewnymi cechami języka naturalistycznego. Wielkim propagatorem esperanto reformita był laureat Nagrody Nobla w dziedzinie chemii Wilhelm Ostwald, który część otrzymanych pieniędzy przekazał na promocję języka ido. Liczba użytkowników ido jest niewielka (wynosi szacunkowo od 200 do 5000); mieszkają oni także w Polsce, gdzie miały miejsce dwie międzynarodowe konwencje poświęcone temu językowi (w 1998 w Białobrzegach oraz w 2002 w Krakowie). Przykładowy tekst (modlitwa "Ojcze Nasz"): Patro nia, qua esas en la cielo,tua nomo santigesez;tua regno advenez;tua volo facesez quale en la cielotale anke sur la tero.Donez a ni cadie l'omnidiala pano,e pardonez a ni nia ofensi,quale anke ni pardonas a nia ofensanti,e ne duktez ni aden la tento,ma liberigez ni del malajo. (pl)
  • И́до (эспер. ido — потомок) — плановый международный язык, принятый в 1907 году Делегацией по принятию международного вспомогательного языка как усовершенствованный вариант эсперанто. Считается, что его автором был французский эсперантист Луи де Бофрон, представлявший в этой Делегации интересы Заменгофа, создателя эсперанто. Кроме него в создании нового языка участвовали французский математик Луи Кутюра, российско-германский физик Вильгельм Оствальд и датский лингвист Отто Есперсен. (ru)
  • Ido är en reformerad variant av det konstgjorda språket esperanto. Esperanto, som är tänkt som ett internationellt och neutralt hjälpspråk konstruerat för kommunikation mellan människor med olika modersmål, men som enligt idos anhängare anses innehålla en rad komplicerade som inte krävs för att göra sig fullt förstådd. (sv)
  • O ido é uma língua auxiliar, possivelmente a segunda língua construída mais usada do mundo atrás do esperanto, com o qual tem uma grande diferença no número de falantes. É uma versão restaurada do esperanto (idioma criado por L. L. Zamenhof) que em 1907 foi oficialmente escolhida pela Délégation pour l'Adoption d'une Langue Auxiliaire Internationale (Delegação para a Adoção de uma Língua Auxiliar Internacional) como o melhor projeto de língua internacional de todos os propostos até meados do século XX. Foi considerada uma língua morta por uns anos, até que, pelo advento da Internet, a língua começou a renascer. Diversas obras literárias foram publicadas e traduzidas para Ido, incluindo O Pequeno Príncipe, o Evangelho Segundo São Lucas, Pinóquio, Romeu e Julieta e O Guardador de Rebanhos. A partir do ano 2000, estima-se que havia aproximadamente de 100 a 200 falantes de ido no mundo. (pt)
  • 伊多語(英語:Ido)是以世界語改造而成的人工語言,於1900年代造出,至今仍有為數不多的使用者,主要分佈於歐洲。 (zh)
  • І́до (есперанто ido — дитина, нащадок) — штучна мова, створена, як друга після есперанто універсальна міжнародна мова, яка була б дуже легкою у вивченні для носіїв усіх національних мов. Створена на основі есперанто. На відміну від англійської, котра є природною, і часто не регульованою мовою, ідо проєктувалася, як мова зі сталою граматикою, орфографією і лексикографією. Через це ідо класифікують, як «допоміжну міжнародну мову». Це друга за популярністю штучна міжнародна мова після свого попередника есперанто. Однак, цей момент є суперечливим, адже багато хто вважає, що друге місце варто присвоїти мові інтерлінґва. (uk)
dbo:iso6391Code
  • io
dbo:iso6392Code
  • ido
dbo:iso6393Code
  • ido
dbo:languageFamily
dbo:languageRegulator
dbo:soundRecording
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 15040 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 53977 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1122494479 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:agency
dbp:auto
  • 1 (xsd:integer)
dbp:commons
  • Category:Ido (en)
dbp:created
  • 1907 (xsd:integer)
dbp:creator
dbp:d
  • y (en)
dbp:fam
dbp:filename
  • Padrenuestro.ogg (en)
dbp:glotto
  • idoo1234 (en)
dbp:imagesize
  • 200 (xsd:integer)
dbp:iso
  • io (en)
  • ido (en)
dbp:iw
  • y (en)
dbp:lingua
  • 51 (xsd:integer)
dbp:name
  • Ido (en)
dbp:nativename
  • Ido (en)
dbp:notice
  • IPA (en)
dbp:posteriori
  • based on Esperanto 1894 (en)
dbp:script
dbp:setting
dbp:speakers
  • Estimated 3,000 (en)
dbp:title
  • The Lord's Prayer in Ido (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbp:wordnet_type
dcterms:subject
rdf:type
rdfs:comment
  • Ido je umělý jazyk vypracovaný v roce 1907 na základě esperanta, proto se mu také někdy říká reformované esperanto. Autory byli Louis Couturat a , kteří jazyk předložili jménem zvláštní delegace jako reformu namísto esperanta. Cílem reformy bylo odstranit některé kritizované vlastnosti esperanta, například koncovku čtvrtého pádu, a zlepšení znění jazyka. Po idu se objevilo množství dalších reformujících projektů. Ido se vyvinulo na začátku dvacátého století a udržuje si poměrně stálé stoupence, zejména v Evropě. V současné době je ido společně s esperantem a Interlinguou jediným pomocným jazykem s vysokým počtem textů a relativně širokou základnou mluvčích. Jedná se o nejrozšířenější esperantido. (cs)
  • Ido ist eine Plansprache, die 1907 durch den französischen Mathematiker und Philosophen Louis Couturat in Abstimmung mit dem französischen Hauslehrer Louis de Beaufront auf der Basis des Esperanto geschaffen wurde (Esperanto ido = Nachkomme, Nachkömmling). Das 1887 veröffentlichte Esperanto erschien ihnen nicht einheitlich und logisch genug. So benutzten sie im Ido lediglich die Buchstaben des lateinischen Alphabetes und verzichteten auf die diakritischen Zeichen des Esperanto. Des Weiteren gestalteten sie den Esperanto-Wortschatz zum Teil nach dem Grundsatz „größtmöglicher Internationalität“ um; gemeint ist damit allerdings nur eine Angleichung an die romanischen Sprachen. Sie gaben ihrem Projekt außerdem ein gegenüber dem Esperanto erweitertes Wortableitungssystem. (de)
  • Ido (ide: Ido) estas internacia planlingvo kreita de Louis Couturat kaj Louis de Beaufront en 1907 kiel reformita Esperanto. En Finnlando tri homoj parolas Idon denaske. Por pli pri la komparo al Esperanto, vidu Esperanto kaj Ido komparataj (eo)
  • Idoa hizkuntza eraiki bat da, esperantotik abiatuta eratua. 1907an sortu zen, Esperantoa hobetzeko asmoarekin. (eu)
  • Is teanga idirnáisiúnta shaorga í an teanga Ídis (nó Ido). Tá sí cosúil le (agus bunaithe ar) Esperanto. Tá formhór na bhfocal sa teanga bunaithe ar an Laidin, ar an nGréigis, ar an bhFraincis, ar an nGearmáinis agus ar an mBéarla. (ga)
  • Bahasa Ido adalah sebuah bahasa artifisial (conlang atau constructed language) yang dibuat pada awal abad ke-20 dengan tujuan untuk memecahkan masalah komunikasi internasional. Bahasa ini muncul dari perbaikan atau penyempurnaan bahasa Esperanto. Bahasa Ido dikembangkan oleh ilmuwan dan ahli bahasa selama beberapa tahun dan hasilnya adalah satu bahasa yang paling praktis yang pernah ada. Bahasa Ido kini masih mempunyai komunitas pengguna yang kecil yang kebanyakan berada di india. (in)
  • イド語、イード (Ido) は、人工言語の一種で、エスペラントの改修案として1908年に発表されたものである。 はじめはノーベル賞受賞者ヴィルヘルム・オストヴァルトなどの宣伝によってある程度の普及をおさめたが、改造が続き、エスペラントから移ってきた者はエスペラントへまた戻って行ってしまい、1930年を過ぎるころにはほぼ終息した。 (ja)
  • ( 다른 뜻에 대해서는 이도 문서를 참고하십시오.) 이도(Ido)는 에스페란토의 개선안에서 출발한 국제어이다. 그렇기 때문에 에스페란토와 비슷한 점이 많다. 이름은 에스페란토로 '자식'을 뜻하는 낱말 'ido'에서 유래했다. 20세기 초에 만들어진 이도는 현재 사용자가 몇천 명 존재한다고 알려져 있으며, 독일, 프랑스와 스페인에 특히 많다. 이것은 보프롱이 만든 언어로서, 단순한 에스페란토 개선안이 아니며 자멘호프의 동의 없이 이루어진 것이다. 또 이도는 개선안이 아닌 새 언어로 발표되었지만, 많은 사람들은 그것을 에스페란토의 개선안으로 생각하고 있다. 이도는 로마자에 나오는 글자 26개를 그대로 쓰며, 음성구분에도 필요한 특별한 글자가 없다. 문법적으로 예외가 없지만 얼핏 보기에는 로망스어, 특히 프랑스어, 이탈리아어와 스페인어와 모습이 비슷하다. 에스페란토를 배운 경험이 있는 사람이라면 이도를 대부분 이해할 수 있지만 단어구조에 차이가 많아, 문법상에 다른 점이 많기 때문에 단순한 에스페란토 개선안이 아니다. (ko)
  • Ido is een herziene versie van de kunsttaal Esperanto. Ido is ontwikkeld in het begin van de 20e eeuw, en wordt heden ten dage nog door een klein aantal mensen gesproken, hoofdzakelijk in Europa. (nl)
  • И́до (эспер. ido — потомок) — плановый международный язык, принятый в 1907 году Делегацией по принятию международного вспомогательного языка как усовершенствованный вариант эсперанто. Считается, что его автором был французский эсперантист Луи де Бофрон, представлявший в этой Делегации интересы Заменгофа, создателя эсперанто. Кроме него в создании нового языка участвовали французский математик Луи Кутюра, российско-германский физик Вильгельм Оствальд и датский лингвист Отто Есперсен. (ru)
  • Ido är en reformerad variant av det konstgjorda språket esperanto. Esperanto, som är tänkt som ett internationellt och neutralt hjälpspråk konstruerat för kommunikation mellan människor med olika modersmål, men som enligt idos anhängare anses innehålla en rad komplicerade som inte krävs för att göra sig fullt förstådd. (sv)
  • 伊多語(英語:Ido)是以世界語改造而成的人工語言,於1900年代造出,至今仍有為數不多的使用者,主要分佈於歐洲。 (zh)
  • لغة إيدو (Ido) هي لغة اصطناعية أبتكرت لتصبح لغة ثانية عالمية لمتحدثي الخلفيات اللغوية المختلفة، وهي أسهل للتعلم من أي لغة عرقية. يوازي هذا الاستعمال المقصود الاستعمال الحالي للغة الإنجليزية كلغة تعارف، وكالفرنسية، والعربية ، واللاتينية، واليونانية في العصور السابقة. بخلاف اللغة الإنجليزية التي تعتبر لغة طبيعية وشاذة أحياناً، لغة إيدو صممت بشكل معين للانتظام المعجمي والإملائي والقواعدي. بهذا المعنى، إيدو تصنف كلغة مساعدة دولية. هي قد تكون ثاني أكثر اللغات استعمالاً بعد الإسبرانتو. (ar)
  • Ido és una llengua planificada, derivada de l'esperanto reformat, creada per ser un idioma auxiliar internacional per a parlants de diversos orígens. L'ido va ser específicament dissenyat per ser gramaticalment, ortogràficament i lexicogràficament regular, i sobretot fàcil d'aprendre i utilitzar. En aquest sentit, l'ido es classifica com un llenguatge auxiliar internacional construït. És el més reeixit de les moltes llengües derivades de l'esperanto. (ca)
  • Η Ίντο (λατινικά: Ido) είναι μια τεχνητή γλώσσα που δημιουργήθηκε με στόχο να καταστεί παγκοσμίως δεύτερη γλώσσα για ομιλητές με διαφορετικές γλωσσικές καταβολές, ως μια γλώσσα ευκολότερη στην εκμάθηση από τις εθνικές γλώσσες. Σε αντίθεση με τα αγγλικά, που είναι μια φυσική και εν πολλοίς ακανόνιστη (με πολλούς ανώμαλους τύπους) γλώσσα, η Ίντο έχει σχεδιαστεί ειδικά για γραμματική, ορθογραφική, και λεξικογραφική ομοιομορφία, και για να μην ευνοηθεί κανένας που ενδεχομένως σε άλλη περίπτωση να ήταν ευνοημένος από την κατάσταση λόγω της άνεσης με την μητρική του γλώσσα. Με αυτήν την έννοια, η Ίντο έχει ταξινομηθεί ως μια συνειδητά κατασκευασμένη Διεθνής βοηθητική γλώσσα (conIAL). Πολλά άλλα εγχειρήματα αναθεώρησης εμφανίστηκαν μετά την Ίντο: παραδείγματα όπως η Οξιντένταλ και η Νόβιαλ εμφανί (el)
  • El ido es una lengua auxiliar, posiblemente la cuarta lengua construida más usada en el mundo tras el esperanto, toki pona e interlingua aunque con gran diferencia en cuanto a representación por continentes y número de hablantes. Es una versión reformada del esperanto (idioma creado por L. L. Zamenhof) que en 1907 fue elegida oficialmente por la Delegación para la Adopción de una Lengua Auxiliar Internacional como el mejor proyecto de lengua internacional de todos los existentes.[cita requerida] La decisión no fue transparente:[cita requerida] discusiones solo en francés, los lingüistas eran minoría, siempre hubo ausencias y fueron decisivas el día de la votación, el delegado Louis Couturat y creador del ido (contra la regla de que un creador estuviera en el comité) propuso de la nada y co (es)
  • Ido (/ˈiːdoʊ/) is a constructed language derived from Reformed Esperanto, and similarly designed with the goal of being a universal second language for people of diverse backgrounds. To function as an effective international auxiliary language, Ido was specifically designed to be grammatically, orthographically, and lexicographically regular (and, above all, easy to learn and use). It is the most successful of the many Esperanto derivatives, called Esperantidoj. (en)
  • L’ido est une langue construite dérivée de l'espéranto (ido signifie « fils/fille, descendant » en espéranto, on utilise aussi le terme d'« espérantide »), proposée en 1907 par une commission à l'initiative du Français Léopold Leau. Elle est également inspirée de l'Idiom Neutral. (fr)
  • L'ido (pronunciato come in italiano /ido/) è una lingua artificiale ausiliaria creata da Louis de Beaufront, e sviluppata dalla Delegazione per l'adozione di una lingua ausiliaria internazionale, come tentativo di creare una versione più semplice dell'esperanto. Non a caso, ido in esperanto significa discendente ma è anche l'abbreviazione di esperantido. Estratto: Il Padre Nostro: (it)
  • Ido (-ides – grecki przyrostek patronimiczny = odojcowski) – sztuczny język opracowany w 1908 na bazie esperanto, stąd jego druga nazwa: esperanto reformita = 'esperanto reformowane'. Jego autorami byli Louis Couturat i . Celem reformy było usunięcie niektórych krytykowanych cech esperanta, jak końcówka biernika czy tabela korelatywów, a także poprawienie brzmienia języka. Ido jest zasadniczo językiem schematycznym z pewnymi cechami języka naturalistycznego. Przykładowy tekst (modlitwa "Ojcze Nasz"): (pl)
  • O ido é uma língua auxiliar, possivelmente a segunda língua construída mais usada do mundo atrás do esperanto, com o qual tem uma grande diferença no número de falantes. É uma versão restaurada do esperanto (idioma criado por L. L. Zamenhof) que em 1907 foi oficialmente escolhida pela Délégation pour l'Adoption d'une Langue Auxiliaire Internationale (Delegação para a Adoção de uma Língua Auxiliar Internacional) como o melhor projeto de língua internacional de todos os propostos até meados do século XX. (pt)
  • І́до (есперанто ido — дитина, нащадок) — штучна мова, створена, як друга після есперанто універсальна міжнародна мова, яка була б дуже легкою у вивченні для носіїв усіх національних мов. Створена на основі есперанто. На відміну від англійської, котра є природною, і часто не регульованою мовою, ідо проєктувалася, як мова зі сталою граматикою, орфографією і лексикографією. Через це ідо класифікують, як «допоміжну міжнародну мову». (uk)
rdfs:label
  • Ido (en)
  • لغة إيدو (ar)
  • Ido (ca)
  • Ido (cs)
  • Ido (Sprache) (de)
  • Ίντο (el)
  • Ido (lingvo) (eo)
  • Ido (es)
  • Ido (eu)
  • An Ídis (ga)
  • Bahasa Ido (in)
  • Lingua ido (it)
  • Ido (fr)
  • 이도 (언어) (ko)
  • イド語 (ja)
  • Ido (taal) (nl)
  • Ido (pl)
  • Ido (pt)
  • Ido (sv)
  • Идо (ru)
  • 伊多語 (zh)
  • Ідо (uk)
rdfs:seeAlso
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
foaf:name
  • Ido (en)
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License