An Entity of Type: place, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

The Armenian Kingdom of Cilicia (Middle Armenian: Կիլիկիոյ Հայոց Թագաւորութիւն, Giligio Hayoc’ T’akavorut’iun), also known as Cilician Armenia (Armenian: Կիլիկեան Հայաստան, Giligian Hayastan), Lesser Armenia, Little Armenia or New Armenia, and formerly known as the Armenian Principality of Cilicia (Armenian: Կիլիկիայի հայկական իշխանութիւն), was an Armenian state formed during the High Middle Ages by Armenian refugees fleeing the Seljuk invasion of Armenia. Located outside the Armenian Highlands and distinct from the Kingdom of Armenia of antiquity, it was centered in the Cilicia region northwest of the Gulf of Alexandretta.

Property Value
dbo:abstract
  • كانت مملكة قيليقيا الأرمنية، المعروفة أيضًا بأرمينيا القيليقية (بالأرمنية: Կիլիկեան Հայաստան)‏، أو أرمينيا الصغرى، أو أرمينيا الجديدة وعُرفت سابقًا بإمارة قيليقيا الأرمنية (بالأرمنية: Կիլիկիայի հայկական իշխանութիւն)‏، دولة أرمنية تأسست خلال العصور الوسطى العليا من قِبل لاجئين أرمن هاربين من الاحتلال السلجوقي لأرمينيا. وقعت خارج المرتفعات الأرمنية وتختلف عن مملكة أرمينيا التي وُجدت في العصور الكلاسيكية القديمة، إذ تمركزت في منطقة قيليقيا شمال غرب خليج اسكندرون. ترجع أصول المملكة إلى الإمارة المؤسسة نحو عام 1080 من قِبل السلالة الروبينية، يُزعم بأنها فرع من العائلة الباغراتيونية الأكبر، التي تولت عرش أرمينيا في أوقات مختلفة. كانت عاصمتهم في طرسوس أساسًا، وأصبحت لاحقًا في سيس (أو سيسية). كانت قيليقيا حليفًا قويًا للصليبيين الأوروبيين، واعتبرت نفسها معقل المسيحية في الشرق. كانت أيضًا بمثابة ركيزة للقومية والثقافة الأرمنية، بما أن أراض أرمينيا الفعلية كانت تحت احتلال أجنبي في ذلك الوقت. وُثّق استقلال قيليقيا وأهميتها في التاريخ الأرمني من خلال انتقال مقر الجاثليق (الكاثوليكوس) الخاص بالكنيسة الرسولية الأرمنية، القيادة الروحية للشعب الأرمني، إلى المنطقة. في عام 1198، أصبحت قيليقيا الأرمنية مملكة، بتتويج ليو العظيم من السلالة الروبينية. في عام 1226، انتقل العرش إلى الهيثوميين المنافسين من خلال هيثوم الأول، الزوج الثاني لابنة ليو، إيزابيلا. مع احتلال المغول مناطقًا واسعة في آسيا الوسطى والشرق الأوسط، سعى هيثوم والحكام الهيثوميين المتعاقبين إلى تشكيل تحالف أرمني مغولي ضد الخصوم المسلمين المشتركين، ولاسيما المماليك. في القرنين الثالث عشر والرابع عشر، تفككت الدول الصليبية والإلخانية المغولية، مما ترك المملكة الأرمنية دون أي حلفاء إقليميين. بعد هجمات عنيفة من قِبل المماليك في مصر في القرن الرابع عشر، سقطت أرمينيا القيليقية التي تحكمها سلالة لوزينيان والغارقة في صراع ديني داخلي، في النهاية عام 1375. جلبت التعاملات العسكرية والتجارية مع الأوروبيين تأثيرًا غربيًا جديدًا إلى المجتمع الأرمني القيليقي. اتُخذت عدة نواحي من الحياة الغربية الأوروبية من قِبل طبقة النبلاء من ضمنها المروءة والأزياء واستخدام الألقاب والأسماء واللغة الفرنسية. علاوة على ذلك، تحول تنظيم المجتمع القيليقي من نظامه التقليدي ليصبح أقرب إلى الإقطاعية. استعار الصليبيون الأوروبيون بأنفسهم مهاراتٍ متنوعة، مثل المقومات الأرمنية في بناء القلاع وعمارة الكنائس. ازدهرت أرمينيا القيليقية اقتصاديًا، بكون ميناء أياس مركزًا تجاريًا بين الشرق والغرب. (ar)
  • El Regne de la Petita Armènia, Armènia Menor o Regne Armeni de Cilícia es va fundar a Cilícia a partir del 1064 i va tenir un paper destacat a les croades. (ca)
  • Arménské království v Kilíkii (arménsky Կիլիկիոյ Հայկական Թագաւորութիւն, Kilikioj Hajkakan Thagauruthjun), neboli zkráceně Kilikijská Arménie či Malá Arménie (nezaměňovat s Malou Arménií v zeměpisném významu, jež ležela jinde), byl vrcholně středověký státní útvar v historické zemi Kilíkii, na pomezí dnešního jižního Turecka, severozápadní Sýrie a při březích severovýchodní části Středozemního moře. Hlavním městem Kilikijského království byl Sis, dnešní turecké město . Během křížových výprav byli Arméni blízkými spojenci evropských křižáků a sami se nazývali baštou křesťanství na východě. Nezávislým státem byla Kilikijská Arménie přibližně v letech 1078 až 1375. Kilíkie od doby, co byli Arméni pod cizí nadvládou, sloužila jako centrum arménské kultury a nacionalismu. Arménské království v Kilíkii ovládalo velká města a hrady, například přístav , Partzerpert, Vlaha (dnešní ), Hromgla, Tarsos, Anazarbe, Til Hamdoun, Mamistra (dnešní ), Adana a přístav Ayas (Aias). (cs)
  • Das Armenische Königreich von Kilikien, genannt Königreich Kleinarmenien (armenisch Կիլիկիայի հայկական թագավորություն , Kilikiaji hajkakan tagaworutjun, mittelarmenisch Կիլիկիոյ Հայոց Թագաւորութիւն, Kilikioj Hajoz Tagaworutiun), war ein mittelalterlicher Staat, der von Armeniern gegründet wurde, die nach der seldschukischen Eroberung aus Armenien geflohen waren. Das Königreich war von 1080 bis 1375 unabhängig. Es lag im Südosten der heutigen Türkei in der Region Kilikien und stellte das südwestlichste Siedlungsgebiet der Armenier dar. Es ist nicht zu verwechseln mit der gleichnamigen antiken Region Kleinarmenien (Armenia Minor), die sich am Oberlauf des Euphrat in Ostanatolien erstreckte. (de)
  • Το Αρμενικό Βασίλειο της Κιλικίας, γνωστό επίσης ως Κιλικιανή Αρμενία, Βασίλειο της Κιλικιανής Αρμενίας ή Νέα Αρμενία, ήταν ανεξάρτητο βασίλειο που σχηματίστηκε την Ύστερη Μεσαιωνική Περίοδο από Αρμένιους πρόσφυγες που εκδιώχθηκαν κατά την σελτζουκική εισβολή στην Αρμενία. Ευρισκόμενη εκτός του Αρμενικού Οροπεδίου σε χώρο διαφορετικό από αυτόν του Αρμενικού Βασιλείου της Αρχαιότητας, είχε έδρα την περιοχή της Κιλικίας βορειοδυτικά του κόλπου της Αλεξανδρέττας, στη σημερινή νότια Τουρκία. Το βασίλειο είχε τις καταβολές του στο πριγκηπάτο που ιδρύθηκε το (1080) από τη δυναστεία των Ρουπενιδών, θεωρούμενη ως παρακλάδι της μεγαλύτερης οικογένειας των Μπαγρατιδών, η οποία με έδρα το Ανί σε διάφορες περιόδους κατείχε τους θρόνους της Αρμενίας και της Γεωργίας. Πρωτεύουσά του ήταν αρχικώς η Ταρσός και αργότερα η . Πρώτος πρίγκιπας ήταν ο Ρουπέν Α΄ συγγενής του τελευταίου βασιλιά της οικογένειας των Μπαγρατιδών της Αρμενίας του Ανί Γκαζίκ Β', ο οποίος είχε δολοφονηθεί στην Καισάρεια της Καππαδοκίας έναν χρόνο νωρίτερα (1079) από Ορθόδοξους Βυζαντινούς λόγω θρησκευτικών διαφορών. Έναν αιώνα αργότερα, λόγω των μεγάλων υπηρεσιών που είχε προσφέρει το πριγκιπάτο στους Σταυροφόρους και τον χριστιανισμό, προήχθη σε βασίλειο με την σύμφωνη γνώμη των Σταυροφόρων και των Βυζαντινών: ο πρίγκιπας Λέων Β΄ της Αρμενίας δισεγγονός του Ρουπέν Α' ορκίστηκε βασιλιάς της Αρμενικής Κιλικίας με το όνομα Λέων Α' (1199). Ο Λέων Α΄ απεβίωσε χωρίς γιους, γι'αυτό το βασίλειο πέρασε στην μικρότερη κόρη του Ισαβέλλα, η οποία, προκειμένου να διατηρηθεί η δυναστεία του Ρουπέν, υποχρεώθηκε να παντρευτεί στον τελευταίο της γάμο τον μακρινό της εξάδελφο Χετούμ Α' ιδρυτή του κλάδου των Χετουμιδών της δυναστείας των Μπαγρατιδών της Κιλικιακής Αρμενίας, σύμμαχο των Μογγόλων προκειμένου να εξασφαλιστεί η ακεραιότητα του βασιλείου. Τελευταίος βασιλιάς των Χετουμιδών ήταν ο Λέων Δ΄ δισεγγονός του Χετούμ Α΄. Μετά τη δολοφονία του (1341) το Αρμενικό βασίλειο της Κιλικίας πέρασε στον από μητέρας εξάδελφό του Κωνσταντίνο B' από τον Οίκο των Λουζινιάν, ο οποίος εξασθένησε τόσο πολύ το βασίλειο, που προκάλεσε γρήγορα την πτώση του. Τελευταίος βασιλιάς της Αρμενικής Κιλικίας ήταν ο Λέων Ε΄ από τον Οίκο των Πουατιέ-Λουζινιάν, που ηττήθηκε και ανατράπηκε από τους Μαμελούκους της Αιγύπτου (1375). Μετά από αυτόν η περιοχή της Κιλικίας πέρασε μόνιμα στα χέρια των μουσουλμάνων. Το Αρμενικό Βασίλειο της Κιλικίας ήταν ισχυρός σύμμαχος των Ευρωπαίων Σταυροφόρων και έβλεπε τον εαυτό του ως στήριγμα της Χριστιανοσύνης στην Ανατολή. Επίσης χρησίμευσε ως λίκνο του αρμενικού εθνικισμού και διατήρησης της αρμενικής κουλτούρας, τα χρόνια που η καθαυτή Αρμενία ήταν υπό ξενική κατοχή. (el)
  • The Armenian Kingdom of Cilicia (Middle Armenian: Կիլիկիոյ Հայոց Թագաւորութիւն, Giligio Hayoc’ T’akavorut’iun), also known as Cilician Armenia (Armenian: Կիլիկեան Հայաստան, Giligian Hayastan), Lesser Armenia, Little Armenia or New Armenia, and formerly known as the Armenian Principality of Cilicia (Armenian: Կիլիկիայի հայկական իշխանութիւն), was an Armenian state formed during the High Middle Ages by Armenian refugees fleeing the Seljuk invasion of Armenia. Located outside the Armenian Highlands and distinct from the Kingdom of Armenia of antiquity, it was centered in the Cilicia region northwest of the Gulf of Alexandretta. The kingdom had its origins in the principality founded c. 1080 by the Rubenid dynasty, an alleged offshoot of the larger Bagratuni dynasty, which at various times had held the throne of Armenia. Their capital was originally at Tarsus, and later became Sis. Cilicia was a strong ally of the European Crusaders, and saw itself as a bastion of Christendom in the East. It also served as a focus for Armenian nationalism and culture, since Armenia proper was under foreign occupation at the time. Cilicia's significance in Armenian history and statehood is also attested by the transfer of the seat of the Catholicos of the Armenian Apostolic Church, spiritual leader of the Armenian people, to the region. In 1198, with the crowning of Leo I, King of Armenia of the Rubenid dynasty, Cilician Armenia became a kingdom. In 1226, the crown was passed to rival Hethumids through Leo's daughter Isabella's second husband, Hethum I. As the Mongols conquered vast regions of Central Asia and the Middle East, Hethum and succeeding Hethumid rulers sought to create an Armeno-Mongol alliance against common Muslim foes, most notably the Mamluks. In the thirteenth and fourteenth centuries, the Crusader states and the Mongol Ilkhanate disintegrated, leaving the Armenian Kingdom without any regional allies. After relentless attacks by the Mamluks in Egypt in the fourteenth century, the Cilician Armenia of the Lusignan dynasty, mired in an internal religious conflict, finally fell in 1375. Commercial and military interactions with Europeans brought new Western influences to the Cilician Armenian society. Many aspects of Western European life were adopted by the nobility including chivalry, fashions in clothing, and the use of French titles, names, and language. Moreover, the organization of the Cilician society shifted from its traditional system to become closer to Western feudalism. The European Crusaders themselves borrowed know-how, such as elements of Armenian castle-building and church architecture. Cilician Armenia thrived economically, with the port of Ayas serving as a center for East–West trade. (en)
  • Armena reĝlando en Kilikio (konata ankaŭ kiel Malgranda Armenio aŭ Nova Armenio; armene Կիլիկիոյ Հայկական Թագաւորութիւն; Armena reĝlando en Kilikio ne devas esti intermiksata kun la antikva Armena Reĝlando) estis mezepoka ŝtato fondita fare de armenaj fuĝintoj, kiuj elmigris en Kilikion antaŭ selĝuka invado sur Kaŭkazio. La ŝtato etendiĝis en Aleksandreta golfo en Mediteraneo, en la hodiaŭa Turkio. La reĝlando estis sendependa proksimume en la jaroj 1078 - 1375. La reĝlando en Kilikio naskiĝis el armena princlando fondita en la jaro 1080 fare de Rubenida Dinastio, la apuda branĉo de Bagratida dinastio, kiu regis en Armenio kaj Kartvelio. La unua ĉefurbo de la kilikia reĝlando estis Tarsus sed poste estis Siso, la hodiaŭa turka urbo Kozan. Dum la krucmilitoj la armenoj estis proksimaj aliancanoj de eŭropaj krucistoj kaj ili mem nomiĝis ŝirmejo de la kristanismo en la oriento. Kilikio ekde la tempo, kiam la armenoj estis sub fremda regado, servis kiel centro de la armena kulturo kaj naciismo. Armena reĝlando en Kilikio priregis grandajn urbojn kaj burgojn, ekz. havenon Korikos, Partzerpert, Vlaha (la hodiaŭa Feke), Hromgla, Tarsus, Anazarbe, Til Hamdun, Mamistra (la hodiaŭa ), Adana kaj havenon Aias. La komercaj kaj militistaj interŝanĝoj kun la eŭropanoj alportis okcidentajn influojn al la armena kilikia socio. Multaj trajtoj de la okcidenteŭropa vivo estis adoptitaj de la nobelaro, inkluzive de la kavalireco, vestmaniero, uzo de francaj nomoj, nobelaj titoloj kaj lingvo. Pli ol tio, ĝi adoptis la eŭropan feŭdismon kaj anstataŭis la tradician sistemon de "naĥararo". La eŭropaj krucistoj ankaŭ konatiĝis kun armenaj tradicioj kaj konstrumaneroj, ĉefe de kasteloj kaj preĝejoj, kiujn ili poste portis en Eŭropon. Armena Kilikio ekonomie prosperis danke al la haveno de Ayas funkciante kiel centro por la komerco de Oriento al Okcidento. (eo)
  • El reino armenio de Cilicia (también conocido como Pequeña Armenia, Armenia cilicia, Reino de Cilicia o Nueva Armenia​) fue un reino formado en la Edad Media por refugiados armenios que huyeron de la invasión selyúcida de la Armenia bagrátida. Se encontraba en lo que actualmente es Turquía sudoriental, en la región de Cilicia. El reino fue independiente de 1078 a 1375 aproximadamente. El reino fue fundado por la dinastía rubénida, una rama menor de la gran familia de los Bagratuni, que ocupó en diversas ocasiones los tronos de Armenia y de Georgia. Su capital fue la ciudad de Sis. El reino armenio de Cilicia fue un firme y poderoso aliado de los Estados cruzados fundados por los europeos, y se consideraba a sí mismo como un bastión de la cristiandad en Oriente. También sirvió como un foco para el nacionalismo y la cultura de Armenia, en un momento en el que la mayor parte de la Armenia original (la Armenia mayor o Gran Armenia, al pie del Cáucaso) se encontraba bajo ocupación turca. A mediados de 1200, el rey Haitón I de Armenia sometió voluntariamente el país a la supremacía mongola, y trató de alentar a otros países a hacer lo mismo, pero solo fue capaz de persuadir a su yerno, Bohemundo VI de Antioquía, quien se sometió en 1259; sin embargo, Antioquía fue aniquilada en represalia por los musulmanes en 1268. Cilicia se mantuvo como un vasallo mongol hasta que también fue destruida a mediados de 1300 por los mamelucos de Egipto. (es)
  • Le royaume arménien de Cilicie ou royaume de Petite-Arménie (en arménien Կիլիկիոյ Հայկական Թագաւորութիւն, transcrit Kilikio Haykakan T’agavorout’ioun, à ne pas confondre avec les royaumes de la Grande Arménie) est un État fondé en Cilicie, au sud-est de l'Anatolie, par des réfugiés arméniens fuyant l'invasion turque seldjoukide de l'Arménie. Soutenu par les Croisés de 1100 à 1250, puis allié inféodé aux Mongols de 1250 à 1300, il est finalement vaincu par les Mamelouks d'Égypte après avoir été indépendant de 1080 à 1375. Le royaume de Petite-Arménie fut fondé par la dynastie roupénide, une famille arménienne apparentée aux rois bagratides et Arçrouni, qui régnèrent à diverses époques sur l'Arménie et la Géorgie. Ce bastion de la chrétienté orientale fut un allié précieux pour les Croisés, et il fut également le cœur du nationalisme et de la culture arménienne, l'Arménie elle-même se trouvant alors sous occupation étrangère. Parmi les principales villes et châteaux du royaume, on comptait le port de Korykos, Vitzada, Lampron, Barbaron, Partzerpert, Vahka, Hromgla, Tarse, Anazarbe, Tel Hamdoun, Mamistra (actuelle Misis), Adana et le port d'Ayas (Aias). (fr)
  • Kerajaan Armenia Kilikia (Armenia Pertengahan: Կիլիկիոյ Հայոց Թագաւորութիւն Kilikio Hayots Tagavorutyun; bahasa Prancis: Le Royaume arménien de Cilicie), juga disebut Armenia Kilikia, Kerajaan Kilikia, atau Armenia Baru, adalah sebuah kepangeranan yang dibentuk pada abad pertengahan akhir oleh pengungsi-pengungsi Armenia yang melarikan diri dari serangan Seljuk ke Armenia. Negeri ini terletak di luar dan terpisah dari Kerajaan Armenia. Kerajaan ini berpusat di wilayah Kilikia di sebelah barat laut . Asal mula kerajaan ini dapat ditilik kembali ke masa pendirian Kepangeranan Kilikia pada tahun 1080 oleh . Ibu kota Kerajaan Armenia Kilikia awalnya terletak di Tarsus, tetapi kemudian dipindah ke . Kilikia adalah sekutu Tentara Salib, dan menganggap dirinya sebagai benteng pertahanan Kekristenan di Timur. Negeri ini juga menjadi tempat berkembangnya nasionalisme dan budaya Armenia, karena wilayah asal orang-orang Armenia pada saat itu sedang diduduki oleh pasukan asing. Pada abad ketigabelas dan keempatbelas, negara-negara Tentara Salib mulai bubar, sehingga Kerajaan Armenia tidak memiliki sekutu lokal. Setelah terus menerus diserang oleh Mamluk pada abad ke-14, kerajaan ini akhirnya jatuh pada tahun 1375. (in)
  • 킬리키아 아르메니아 왕국(아르메니아어: Կիլիկիոյ Հայոց Թագաւորութիւն, Kilikio Hayots Tagavorutyun; 프랑스어: Le Royaume Arménien de Cilicie) 또는 소아르메니아 왕국은 중세 중기 당시 아르메니아 유민들이 세운 왕국이다. (ko)
  • Il Regno armeno di Cilicia (in armeno: Կիլիկիոյ Հայկական Թագաւորութիւն?), noto anche come Armenia Minor o Piccola Armenia (da non confondere con il Regno d'Armenia o Armenia maggiore dell'antichità), fu creato durante il Medioevo dagli esuli armeni che fuggivano dall'invasione dei Selgiuchidi della loro madrepatria.Era situato sul golfo di Alessandretta del Mar Mediterraneo, in quella che oggi è la Turchia meridionale.Il regno rimase una entità autonoma dal 1078 al 1375. Il regno di Cilicia venne fondato dalla dinastia Rupenide, un ramo collaterale della dinastia Bagratide che in tempi diversi salì sui troni di Armenia e Georgia. La capitale del regno era Sis, e per lungo tempo la Cilicia rimase alleata dei Crociati e si promosse come caposaldo e baluardo della Cristianità in Oriente. Essa ebbe anche la funzione di fulcro della cultura e della identità nazionale armena quando l'Armenia rimase sotto la dominazione di potenze straniere. Il re Leone II d'Armenia contribuì a coltivare l'economia e il commercio della Cilicia mentre crescevano le relazioni con i mercanti europei.Le città ed i castelli più importanti del regno comprendevano il porto di Corico, Lampron, Partzerpert, Vahka, Hromgla, Tarso, Anazarbe, Til Hamdoun, Mamistra e il porto di Laiazzo che serviva come terminal occidentale verso oriente.Pisani, genovesi e veneziani fondarono colonie a Laiazzo attraverso trattati con la Cilicia armena nel XIII secolo.Marco Polo, per esempio, partì per il suo viaggio in Cina da Laiazzo nel 1271. (it)
  • Ormiańskie Królestwo Cylicji (orm. Կիլիկիոյ Հայոց Թագաւորութիւն, trans. Kilikio Hayots Tagavorutyun) znane również jako Armenia Mała, Armenia Cylicyjska, Nowa Armenia i Ormiańska Cylicja – państwo istniejące w czasach średniowiecza, stworzone przez Ormian, którzy w obawie przed Seldżukami przenosili się z właściwej Armenii do południowo-wschodniej części Azji Mniejszej. Jego centrum znajdowało się w Cylicji, na terenach dzisiejszej południowo-wschodniej Turcji. Korzenie królestwa sięgają około 1080 roku, kiedy to ormiańska dynastia Rubenidów utworzyła w Cylicji własne, niepodległe księstwo. Rubenidzi uważali się za ród wywodzący się od dynastii Bagratydów, rządzącej na Kaukazie. Pierwszą siedzibą władców z dynastii Rubenidów był Tars, później Sis. Wzmocnienie pozycji cylicyjskich Ormian względem Bizancjum i Seldżuków było efektem wypraw krzyżowych, a przetrwanie księstwa było mocno zależne od współpracy z łacińskimi przybyszami z Europy. Ormianie, którzy już od dłuższego czasu pałali nienawiścią do muzułmanów, w połączeniu z ideologią krucjat, widzieli swoje państwo jako bastion chrześcijaństwa na wschodzie. Fakt istnienia niepodległego ormiańskiego państwa w Cylicji oraz walki z muzułmanami i Bizancjum miały duży wpływ na wzrost nacjonalizmu i świadomości etnicznej wśród Ormian. Znaczenie księstwa obrazuje również fakt, iż patriarcha Apostolskiego Kościoła Ormiańskiego przeniósł swą siedzibę do Cylicji. W 1198 roku Leon II Rubenida został koronowany na króla, a jego państwa uzyskało status królestwa. W 1226 roku władzę przejęła nowa dynastia - . Na czas ich panowania przypada obecność militarna i polityczna Mongołów w zachodniej Azji. Podporządkowali oni sobie znaczną część Bliskiego Wschodu i Półwyspu Anatolijskiego. Jako że ich przeciwnikami byli głównie wyznawcy islamu, chrześcijańscy Ormianie ujrzeli w przybyszach ze stepów sojuszników i nawiązali z nimi bliskie kontakty. Dysproporcja sił i ideologia władzy wyznawana przez Mongołów sprawiły, że do sojuszu doszło, ale nie był to alians równorzędnych partnerów – Ormianie zostali po prostu wasalami Mongołów. Przez cały XIII i XIV wiek wspierali oni wysiłek zbrojny swoich mongolskich i łacińskich sojuszników, ale ci pierwsi ulegli w końcu islamizacji, a ci drudzy zostali wyparci z Bliskiego Wschodu. Królestwo Cylicji zostało zatem osamotnione. W 1342 roku władzę w Cylicji przejęła łacińska dynastia , ale kraj szybko popadł w wewnętrzne konflikty i jego ostateczny upadek nastąpił w 1375 roku. Królestwo Cylicji odegrało znaczącą rolę w okresie swego istnienia. Poza oczywistym wpływem na historię Ormian miało swój wpływ na łaciński zachód, jako sojusznik i ważny punkt w handlu między Europą, Azją a Północną Afryką oraz w kontaktach między katolikami a mieszkańcami Środkowego i Dalekiego Wschodu. Łacinnicy przejęli również wiele z ormiańskich osiągnięć w dziedzinie architektury sakralnej i obronnej. Wpływy były jednak wzajemne i w społeczeństwie ormiańskim przyjęło się wiele instytucji i zwyczajów charakterystycznych dla Zachodniej Europy, takich jak np. ciężkozbrojne rycerstwo, moda, tytuły szlacheckie czy imiona. (pl)
  • Cilicisch-Armenië was een middeleeuwse Armeense staat aan de Middellandse Zee, op het gebied van het huidige Turkije. Van de 12e tot de 14e eeuw was het een koninkrijk. Het heette toen officieel Armeens Koninkrijk Cilicië. Dit Armeense koninkrijk ontstond naast de Armeense gebieden uit het Byzantijnse Rijk waar in de elfde eeuw ook de Seltsjoekse en Bagrandse gebieden van Armenië bijkwamen en het gebied ging op in het mammelukken-sultanaat Caïro. De hoofdstad was Sis (Kozan); daarnaast was de havenstad Ayaş het belangrijkste cultuur- en handelscentrum. Cilicisch-Armenië speelde een grote rol in de ontwikkeling van de Armeense literatuur, tekenkunst, theater, architectuur, rechtsleer, taal (het Middel-Armeens) en krijgskunde. In de 13e eeuw kwam de Armeense cultuur tot haar volle bloei in Cilicië. Sindsdien zagen de Armeniërs hun cultuur als een westerse beschaving. De laatste koning van Armenië, Leo VI Lusignan, herinnerde in zijn testament als zijn neven de koningen van Engeland, Aragon en Castilië. Voor de westerse wereld zelf gold Cilicisch-Armenië als de Poort van Azië. Zo was Ayas de plaats in Azië, vanwaaruit Marco Polo in 1271 vertrok voor zijn beroemde reis naar het Verre Oosten. In 1375 werd het rijk ten val gebracht door de mammelukken. Toen veel Armeense vorsten daarna naar het westen trokken, brachten ze, volgens historicus Johan Huizinga, de glans van het wonderlijke Oosten met zich mee. (nl)
  • キリキア・アルメニア王国(キリキア・アルメニアおうこく、アルメニア語:Կիլիկիայի Հայկական Թագավորություն kilikiayi haykakan thagavoruthyun、1080年あるいは1198年 - 1375年)は、現在のトルコ南岸部のキリキア地方においてアルメニア人により建国された王国。単にキリキア王国、もしくはキリキアのアルメニア王国という言い方もされる。また、紀元前にカフカス地方に存在したアルメニア王国(大アルメニア王国)と区別して小アルメニア王国と呼ぶこともある。ただし、単に「小アルメニア」と呼ぶ場合は、時に、古代の大アルメニア王国がローマ帝国によって部分的に間接統治されたときの地域・アルメニア属州のことを指すこともあるため、注意が必要である。 建国年については、第一王朝()の創始年である1080年をして建国年とみなす説と、ローマ教皇らに王冠を授けられて独立国と認められた1198年からとみなす説があり、文献によってまちまちである(本項では、あくまで章の分割の容易さなどから、前説を採ることにする)。1198年に当時のキリキア侯レヴォン2世が王として認められるまでは、代々の君主は侯 (prince) であり、国も王国ではなく侯国であったことに注意を要する。 建国当時は隣にアンティオキア公国などの十字軍国家があり、それらの国々や西欧諸国と密接に関わっていた国である。 (ja)
  • O Reino Arménio da Cilícia(PE) ou Reino Armênio da Cilícia(PB) (também chamado de Arménia Menor, Reino da Arménia Menor, Reino da Cilícia ou Nova Arménia (em Arménio clássico: Կիլիկիոյ Հայկական Թագաւորութիւն) foi um estado formado na Idade Média por refugiados arménios das invasões dos turcos seljúcidas à Arménia. Diferentemente do Reino da Armênia da antiguidade clássica, o Reino Arménio da Cilícia localizava-se ao redor do golfo de Alexandreta, no mar Mediterrâneo (atualmente, sul da Turquia), e permaneceu independente de 1078 a 1375. O reino foi fundado pela dinastia dos Rubenidas, um ramo dos Bagrátidas armênios, que detiveram por diversas vezes os tronos da Arménia e da Geórgia. Inicialmente com a capital em Tarso e posteriormente em Sis (actual , na província de Adana), a Cilícia foi um forte aliado dos cruzados europeus e considerava-se um bastião do cristianismo no Médio Oriente. Também serviu como ponto focal do nacionalismo e da cultura dos arménios, cuja nação original se encontrava sob o domínio muçulmano. (pt)
  • Киликийское армянское царство (арм. Կիլիկիայի հայկական թագավորություն, среднеарм. Կիլիկիոյ Հայոց Թագաւորութիւն, фр. Royaume arménien de Cilicie / Le royaume de Petite-Arménie) — армянское феодальное княжество, а затем королевство, существовавшее в Киликии с 1080 по 1375 годы, горная Киликия — до 1424 года. Этот бастион восточного христианства был ценным союзником крестоносцев. Торговые и военные отношения с европейцами принесли новые западные влияния в киликийское армянское общество. Многие аспекты западноевропейской жизни были приняты дворянством, включая рыцарство, моду в одежде и использование французских титулов. Сами европейские крестоносцы заимствовали элементы армянского замкового строительства и церковной архитектуры. Государство процветало экономически, порт Айас служил центром торговли между Востоком и Западом. Киликийская Армения была единственным государством в коалиции крестоносных царств, чья церковь не была Латинской, но её народ считался принадлежащим к западноевропейской цивилизации. Армянская Апостольская Церковь была союзником папы в древней борьбе Рима с греками. Такие понтифики, как Евгений III, Луций III, Иннокентий III и Гонорий III не раз признавали православие Армянской церкви. ААЦ не подчинялась Риму и не принимала остальные соборы, однако на протяжении всего XIII века находилась в общении с Латинской церковью. Профессор Ягеллонского университета Кшиштоф Ян Стопка называет этот период армяно-римских отношений «вселенским братством». (ru)
  • Кілікійське королівство — вірменське феодальне князівство, у подальшому королівство, яке існувало у Кілікії (північно-східне узбережжя Середземного моря, сучасн. Туреччина) з 1080 до 1375 року. Виникло на початку XI століття у результаті масового мігрування вірмен з території Вірменії, викликаного нападом сельджуків, а також захопленням Візантією міст Васпуракана, Ані та Карса, переселенням вірмен до західних областей імперії. (uk)
  • 奇里乞亞亞美尼亞王國(:Կիլիկիոյ Հայկական Թագաւորութիւն, 转写:Kilikio Haykakan T'agavorout'ioun),是由中世纪中期塞尔柱人入侵亞美尼亞时逃亡的亚美尼亚难民组成的国家。此王國建立於亞美尼亞高原以外的奇里乞亞,瀕臨東地中海的亚历山大勒塔灣(今土耳其南部的伊斯肯德倫灣)。奇里乞亞於1080-1198年為親王國,直至1198年才登位為首位亞美尼亞國王,此後至1375年奇里乞亞均為王國。 奇里乞亞親王國由魯本王朝於1080年創立。該王朝是巴格拉提德王朝的一個分支,曾不同时期登上亚美尼亚和格鲁吉亚国王宝座。最初王國的首都在塔爾索,至1173年遷往西斯。奇里乞亚是欧洲十字军的一個堅實盟友,並視自己為基督教在東方的一个堡壘。因為當時亞美尼亞高原被格魯吉亞、塞爾柱等外族占領,她亦肩負著維護亞美尼亞民族與傳统文化的重任。 於12世紀,由於蒙古人佔領了至中亞至中東的大幅領土,奇里乞亞與蒙古人結盟以對抗穆斯林,尤其是埃及的馬木留克。13-14世紀,各十字軍國家逐漸崩潰、蒙古人伊斯蘭化,使奇里乞亞失去盟友。在內部宗教衝突和馬木留克不斷進攻下,王國最終於1375年滅亡。 (zh)
dbo:capital
dbo:originalName
  • Կիլիկիոյ Հայոց Թագաւորութիւն (en)
dbo:religion
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 1118477 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 65850 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1124041672 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:borderP
  • no (en)
dbp:borderS
  • no (en)
dbp:capital
  • (en)
  • Sis (en)
  • Tarson (en)
dbp:commonLanguages
dbp:commonName
  • Cilicia (en)
dbp:conventionalLongName
  • Armenian Kingdom of Cilicia (en)
  • Armenian Principality of Cilicia (en)
dbp:dateEvent
  • 1236 (xsd:integer)
dbp:dateStart
  • 0001-01-06 (xsd:gMonthDay)
dbp:era
  • Middle Ages (en)
dbp:event
  • Tributary to the Mongols (en)
dbp:eventEnd
  • Sis is conquered by the Mamluks, putting an end to the kingdom (en)
dbp:eventStart
  • Prince Levon II of Armenian Cilicia crowned as king Levon I (en)
dbp:flagP
  • Bagratuni flag.svg (en)
dbp:flagS
  • Mameluke Flag.svg (en)
  • Royal banner of Janus of Cyprus.svg (en)
  • Yuregir.svg (en)
dbp:flagType
  • (en)
  • Flag of the Rubenid dynasty (en)
dbp:footnotes
  • Although the kingdom was established in 1198, its foundations were laid in 1080 by Ruben I when the Rubenid principality of Cilicia was founded. (en)
dbp:governmentType
  • Feudal Monarchy (en)
dbp:imageCoat
  • Coat of arms of the Armenian Kingdom of Cilicia.svg (en)
dbp:imageFlag
  • Flag of the Rubenid Dynasty.svg (en)
dbp:imageMap
  • Cilician Armenia-en.svg (en)
dbp:nativeName
  • Կիլիկիոյ Հայոց Թագաւորութիւն (en)
dbp:p
  • Bagratid Armenia (en)
  • Byzantine Empire under the Doukas dynasty (en)
  • Seljuq Armenia (en)
dbp:religion
dbp:s
  • Mamluk Sultanate (en)
  • Ramadanid Emirate (en)
  • Kingdom of CyprusKingdom of Cyprus, Jerusalem and Armenia (en)
dbp:status
  • Kingdom (en)
  • Independent principality (en)
dbp:symbolType
  • Coat of arms (en)
  • of the Hethumid dynasty (en)
dbp:today
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbp:yearEnd
  • 1375 (xsd:integer)
dbp:yearStart
  • 1080 (xsd:integer)
dcterms:subject
gold:hypernym
schema:sameAs
georss:point
  • 37.0 35.5
rdf:type
rdfs:comment
  • El Regne de la Petita Armènia, Armènia Menor o Regne Armeni de Cilícia es va fundar a Cilícia a partir del 1064 i va tenir un paper destacat a les croades. (ca)
  • 킬리키아 아르메니아 왕국(아르메니아어: Կիլիկիոյ Հայոց Թագաւորութիւն, Kilikio Hayots Tagavorutyun; 프랑스어: Le Royaume Arménien de Cilicie) 또는 소아르메니아 왕국은 중세 중기 당시 아르메니아 유민들이 세운 왕국이다. (ko)
  • Кілікійське королівство — вірменське феодальне князівство, у подальшому королівство, яке існувало у Кілікії (північно-східне узбережжя Середземного моря, сучасн. Туреччина) з 1080 до 1375 року. Виникло на початку XI століття у результаті масового мігрування вірмен з території Вірменії, викликаного нападом сельджуків, а також захопленням Візантією міст Васпуракана, Ані та Карса, переселенням вірмен до західних областей імперії. (uk)
  • 奇里乞亞亞美尼亞王國(:Կիլիկիոյ Հայկական Թագաւորութիւն, 转写:Kilikio Haykakan T'agavorout'ioun),是由中世纪中期塞尔柱人入侵亞美尼亞时逃亡的亚美尼亚难民组成的国家。此王國建立於亞美尼亞高原以外的奇里乞亞,瀕臨東地中海的亚历山大勒塔灣(今土耳其南部的伊斯肯德倫灣)。奇里乞亞於1080-1198年為親王國,直至1198年才登位為首位亞美尼亞國王,此後至1375年奇里乞亞均為王國。 奇里乞亞親王國由魯本王朝於1080年創立。該王朝是巴格拉提德王朝的一個分支,曾不同时期登上亚美尼亚和格鲁吉亚国王宝座。最初王國的首都在塔爾索,至1173年遷往西斯。奇里乞亚是欧洲十字军的一個堅實盟友,並視自己為基督教在東方的一个堡壘。因為當時亞美尼亞高原被格魯吉亞、塞爾柱等外族占領,她亦肩負著維護亞美尼亞民族與傳统文化的重任。 於12世紀,由於蒙古人佔領了至中亞至中東的大幅領土,奇里乞亞與蒙古人結盟以對抗穆斯林,尤其是埃及的馬木留克。13-14世紀,各十字軍國家逐漸崩潰、蒙古人伊斯蘭化,使奇里乞亞失去盟友。在內部宗教衝突和馬木留克不斷進攻下,王國最終於1375年滅亡。 (zh)
  • كانت مملكة قيليقيا الأرمنية، المعروفة أيضًا بأرمينيا القيليقية (بالأرمنية: Կիլիկեան Հայաստան)‏، أو أرمينيا الصغرى، أو أرمينيا الجديدة وعُرفت سابقًا بإمارة قيليقيا الأرمنية (بالأرمنية: Կիլիկիայի հայկական իշխանութիւն)‏، دولة أرمنية تأسست خلال العصور الوسطى العليا من قِبل لاجئين أرمن هاربين من الاحتلال السلجوقي لأرمينيا. وقعت خارج المرتفعات الأرمنية وتختلف عن مملكة أرمينيا التي وُجدت في العصور الكلاسيكية القديمة، إذ تمركزت في منطقة قيليقيا شمال غرب خليج اسكندرون. في عام 1198، أصبحت قيليقيا الأرمنية مملكة، بتتويج ليو العظيم من السلالة الروبينية. (ar)
  • Arménské království v Kilíkii (arménsky Կիլիկիոյ Հայկական Թագաւորութիւն, Kilikioj Hajkakan Thagauruthjun), neboli zkráceně Kilikijská Arménie či Malá Arménie (nezaměňovat s Malou Arménií v zeměpisném významu, jež ležela jinde), byl vrcholně středověký státní útvar v historické zemi Kilíkii, na pomezí dnešního jižního Turecka, severozápadní Sýrie a při březích severovýchodní části Středozemního moře. (cs)
  • Το Αρμενικό Βασίλειο της Κιλικίας, γνωστό επίσης ως Κιλικιανή Αρμενία, Βασίλειο της Κιλικιανής Αρμενίας ή Νέα Αρμενία, ήταν ανεξάρτητο βασίλειο που σχηματίστηκε την Ύστερη Μεσαιωνική Περίοδο από Αρμένιους πρόσφυγες που εκδιώχθηκαν κατά την σελτζουκική εισβολή στην Αρμενία. Ευρισκόμενη εκτός του Αρμενικού Οροπεδίου σε χώρο διαφορετικό από αυτόν του Αρμενικού Βασιλείου της Αρχαιότητας, είχε έδρα την περιοχή της Κιλικίας βορειοδυτικά του κόλπου της Αλεξανδρέττας, στη σημερινή νότια Τουρκία. (el)
  • The Armenian Kingdom of Cilicia (Middle Armenian: Կիլիկիոյ Հայոց Թագաւորութիւն, Giligio Hayoc’ T’akavorut’iun), also known as Cilician Armenia (Armenian: Կիլիկեան Հայաստան, Giligian Hayastan), Lesser Armenia, Little Armenia or New Armenia, and formerly known as the Armenian Principality of Cilicia (Armenian: Կիլիկիայի հայկական իշխանութիւն), was an Armenian state formed during the High Middle Ages by Armenian refugees fleeing the Seljuk invasion of Armenia. Located outside the Armenian Highlands and distinct from the Kingdom of Armenia of antiquity, it was centered in the Cilicia region northwest of the Gulf of Alexandretta. (en)
  • Armena reĝlando en Kilikio (konata ankaŭ kiel Malgranda Armenio aŭ Nova Armenio; armene Կիլիկիոյ Հայկական Թագաւորութիւն; Armena reĝlando en Kilikio ne devas esti intermiksata kun la antikva Armena Reĝlando) estis mezepoka ŝtato fondita fare de armenaj fuĝintoj, kiuj elmigris en Kilikion antaŭ selĝuka invado sur Kaŭkazio. La ŝtato etendiĝis en Aleksandreta golfo en Mediteraneo, en la hodiaŭa Turkio. La reĝlando estis sendependa proksimume en la jaroj 1078 - 1375. (eo)
  • Das Armenische Königreich von Kilikien, genannt Königreich Kleinarmenien (armenisch Կիլիկիայի հայկական թագավորություն , Kilikiaji hajkakan tagaworutjun, mittelarmenisch Կիլիկիոյ Հայոց Թագաւորութիւն, Kilikioj Hajoz Tagaworutiun), war ein mittelalterlicher Staat, der von Armeniern gegründet wurde, die nach der seldschukischen Eroberung aus Armenien geflohen waren. Das Königreich war von 1080 bis 1375 unabhängig. (de)
  • El reino armenio de Cilicia (también conocido como Pequeña Armenia, Armenia cilicia, Reino de Cilicia o Nueva Armenia​) fue un reino formado en la Edad Media por refugiados armenios que huyeron de la invasión selyúcida de la Armenia bagrátida. Se encontraba en lo que actualmente es Turquía sudoriental, en la región de Cilicia. El reino fue independiente de 1078 a 1375 aproximadamente. El reino fue fundado por la dinastía rubénida, una rama menor de la gran familia de los Bagratuni, que ocupó en diversas ocasiones los tronos de Armenia y de Georgia. Su capital fue la ciudad de Sis. (es)
  • Le royaume arménien de Cilicie ou royaume de Petite-Arménie (en arménien Կիլիկիոյ Հայկական Թագաւորութիւն, transcrit Kilikio Haykakan T’agavorout’ioun, à ne pas confondre avec les royaumes de la Grande Arménie) est un État fondé en Cilicie, au sud-est de l'Anatolie, par des réfugiés arméniens fuyant l'invasion turque seldjoukide de l'Arménie. Soutenu par les Croisés de 1100 à 1250, puis allié inféodé aux Mongols de 1250 à 1300, il est finalement vaincu par les Mamelouks d'Égypte après avoir été indépendant de 1080 à 1375. (fr)
  • Kerajaan Armenia Kilikia (Armenia Pertengahan: Կիլիկիոյ Հայոց Թագաւորութիւն Kilikio Hayots Tagavorutyun; bahasa Prancis: Le Royaume arménien de Cilicie), juga disebut Armenia Kilikia, Kerajaan Kilikia, atau Armenia Baru, adalah sebuah kepangeranan yang dibentuk pada abad pertengahan akhir oleh pengungsi-pengungsi Armenia yang melarikan diri dari serangan Seljuk ke Armenia. Negeri ini terletak di luar dan terpisah dari Kerajaan Armenia. Kerajaan ini berpusat di wilayah Kilikia di sebelah barat laut . (in)
  • Il Regno armeno di Cilicia (in armeno: Կիլիկիոյ Հայկական Թագաւորութիւն?), noto anche come Armenia Minor o Piccola Armenia (da non confondere con il Regno d'Armenia o Armenia maggiore dell'antichità), fu creato durante il Medioevo dagli esuli armeni che fuggivano dall'invasione dei Selgiuchidi della loro madrepatria.Era situato sul golfo di Alessandretta del Mar Mediterraneo, in quella che oggi è la Turchia meridionale.Il regno rimase una entità autonoma dal 1078 al 1375. (it)
  • キリキア・アルメニア王国(キリキア・アルメニアおうこく、アルメニア語:Կիլիկիայի Հայկական Թագավորություն kilikiayi haykakan thagavoruthyun、1080年あるいは1198年 - 1375年)は、現在のトルコ南岸部のキリキア地方においてアルメニア人により建国された王国。単にキリキア王国、もしくはキリキアのアルメニア王国という言い方もされる。また、紀元前にカフカス地方に存在したアルメニア王国(大アルメニア王国)と区別して小アルメニア王国と呼ぶこともある。ただし、単に「小アルメニア」と呼ぶ場合は、時に、古代の大アルメニア王国がローマ帝国によって部分的に間接統治されたときの地域・アルメニア属州のことを指すこともあるため、注意が必要である。 建国年については、第一王朝()の創始年である1080年をして建国年とみなす説と、ローマ教皇らに王冠を授けられて独立国と認められた1198年からとみなす説があり、文献によってまちまちである(本項では、あくまで章の分割の容易さなどから、前説を採ることにする)。1198年に当時のキリキア侯レヴォン2世が王として認められるまでは、代々の君主は侯 (prince) であり、国も王国ではなく侯国であったことに注意を要する。 (ja)
  • Cilicisch-Armenië was een middeleeuwse Armeense staat aan de Middellandse Zee, op het gebied van het huidige Turkije. Van de 12e tot de 14e eeuw was het een koninkrijk. Het heette toen officieel Armeens Koninkrijk Cilicië. Dit Armeense koninkrijk ontstond naast de Armeense gebieden uit het Byzantijnse Rijk waar in de elfde eeuw ook de Seltsjoekse en Bagrandse gebieden van Armenië bijkwamen en het gebied ging op in het mammelukken-sultanaat Caïro. De hoofdstad was Sis (Kozan); daarnaast was de havenstad Ayaş het belangrijkste cultuur- en handelscentrum. (nl)
  • O Reino Arménio da Cilícia(PE) ou Reino Armênio da Cilícia(PB) (também chamado de Arménia Menor, Reino da Arménia Menor, Reino da Cilícia ou Nova Arménia (em Arménio clássico: Կիլիկիոյ Հայկական Թագաւորութիւն) foi um estado formado na Idade Média por refugiados arménios das invasões dos turcos seljúcidas à Arménia. Diferentemente do Reino da Armênia da antiguidade clássica, o Reino Arménio da Cilícia localizava-se ao redor do golfo de Alexandreta, no mar Mediterrâneo (atualmente, sul da Turquia), e permaneceu independente de 1078 a 1375. (pt)
  • Ormiańskie Królestwo Cylicji (orm. Կիլիկիոյ Հայոց Թագաւորութիւն, trans. Kilikio Hayots Tagavorutyun) znane również jako Armenia Mała, Armenia Cylicyjska, Nowa Armenia i Ormiańska Cylicja – państwo istniejące w czasach średniowiecza, stworzone przez Ormian, którzy w obawie przed Seldżukami przenosili się z właściwej Armenii do południowo-wschodniej części Azji Mniejszej. Jego centrum znajdowało się w Cylicji, na terenach dzisiejszej południowo-wschodniej Turcji. (pl)
  • Киликийское армянское царство (арм. Կիլիկիայի հայկական թագավորություն, среднеарм. Կիլիկիոյ Հայոց Թագաւորութիւն, фр. Royaume arménien de Cilicie / Le royaume de Petite-Arménie) — армянское феодальное княжество, а затем королевство, существовавшее в Киликии с 1080 по 1375 годы, горная Киликия — до 1424 года. Этот бастион восточного христианства был ценным союзником крестоносцев. Торговые и военные отношения с европейцами принесли новые западные влияния в киликийское армянское общество. Многие аспекты западноевропейской жизни были приняты дворянством, включая рыцарство, моду в одежде и использование французских титулов. Сами европейские крестоносцы заимствовали элементы армянского замкового строительства и церковной архитектуры. Государство процветало экономически, порт Айас служил центром то (ru)
rdfs:label
  • Armenian Kingdom of Cilicia (en)
  • مملكة أرمينيا الصغرى (ar)
  • Regne Armeni de Cilícia (ca)
  • Arménské království v Kilíkii (cs)
  • Königreich Kleinarmenien (de)
  • Αρμενικό Βασίλειο της Κιλικίας (el)
  • Armena reĝlando en Kilikio (eo)
  • Reino armenio de Cilicia (es)
  • Kerajaan Armenia Kilikia (in)
  • Royaume arménien de Cilicie (fr)
  • Regno armeno di Cilicia (it)
  • 킬리키아 아르메니아 왕국 (ko)
  • キリキア・アルメニア王国 (ja)
  • Cilicisch-Armenië (nl)
  • Armenia Mała (pl)
  • Киликийское армянское царство (ru)
  • Reino Arménio da Cilícia (pt)
  • Кілікійське царство (uk)
  • 奇里乞亚亚美尼亚王国 (zh)
rdfs:seeAlso
owl:sameAs
geo:geometry
  • POINT(35.5 37)
geo:lat
  • 37.000000 (xsd:float)
geo:long
  • 35.500000 (xsd:float)
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
foaf:name
  • Armenian Kingdom of Cilicia (en)
  • Cilicia (en)
  • Armenian Principality of Cilicia (en)
is dbo:builder of
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:birthPlace of
is dbp:builder of
is dbp:combatant of
is dbp:deathPlace of
is dbp:establishedEvent of
is dbp:succession of
is dbp:title of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License