An Entity of Type: societal event, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

The Sack of Rome, then part of the Papal States, followed the capture of the city on 6 May 1527 by the mutinous troops of Charles V, Holy Roman Emperor during the War of the League of Cognac. Despite not being ordered to storm the city, with Charles V intending to only use the threat of military action to make Pope Clement VII come to his terms, a largely unpaid Imperial army formed by 14,000 Germans, many of Lutheran faith, 6,000 Spaniards and some Italian contingents, occupied the scarcely defended Rome and began looting, slaying and holding citizens for ransom in excess without any restraint. Clement VII took refuge in Castel Sant'Angelo after the Swiss Guard were annihilated in a delaying rearguard action, where he remained until a ransom was paid to the pillagers. Benvenuto Cellini, e

Property Value
dbo:abstract
  • Sacco di Roma je italské označení pro vyplenění Říma v roce 1527. Toto pojmenování se používá v české historiografii relativně často a používá se i v řadě zejména středoevropských jazyků. Toto označení má tu výhodu, že nemusíme upřesňovat kdy k němu došlo. V onen čas se již běžně v Itálii používala toskánština, základ dnešní italštiny, a v ní se o onom plenění psalo. Kdežto o předchozích vypleněních Říma se psalo nejvíce latinsky. Drancování města začalo 6. května 1527 a trvalo až do září téhož roku. (cs)
  • El saqueig de Roma (de l'italià sacco di Roma), el 6 de maig de 1527, per les tropes espanyoles i alemanyes de l'emperador Carles I, va ser una victòria crucial del Sacre Imperi Romanogermànic sobre la Lliga de Cognac (l'aliança entre França, Milà, Venècia, Florència i el Papat, vigent entre 1526 i 1529). (ca)
  • احتلال روما أو نهب روما Sack of Rome آيار 1527 من جنود الإمبراطور الروماني شارل الخامس المتمردين. حدث مهم في الصراع بين الإمبراطورية الرومانية المقدسة وحلف League of Cognac (حلف فرنسا وميلان والبندقية وفلورنسا والباباوية) (ar)
  • Η λεηλασία της Ρώμης διεξήχθη στις 6 Μαΐου 1527 από εξεγερμένα στρατεύματα κατά τη διάρκεια του Πολέμου της Συμμαχίας του Κονιάκ και εγγράφεται στα ευρύτερα πλαίσια των Ιταλικών πολέμων (1494-1559). Μισθοφόροι Προτεστάντες Γερμανοί Λάντσκνεχτ, στην υπηρεσία του αυτοκράτορα Καρόλου Ε', εξεγέρθηκαν για μη καταβολή των μισθών τους και ακολουθούμενοι από Ισπανούς στρατιώτες και Ιταλούς μισθοφόρους μπήκαν στην πόλη της Ρώμης, πρωτεύουσα τότε των Παπικών κρατών, νίκησαν τους λίγους υπερασπιστές της και λεηλάτησαν την πόλη. Ο Πάπας Κλήμης Ζ' κατέφυγε στο καστέλ Σαντ'Άντζελο μετά την εξόντωση της Ελβετικής Φρουράς του και παρέμεινε εκεί έως ότου πληρώθηκαν λύτρα στους εισβολείς. Ο Μπενβενούτο Τσελίνι, αυτόπτης μάρτυρας των γεγονότων και υπερασπιστής της πόλης, άφησε σημαντικές μαρτυρίες στην αυτοβιογραφία του. (el)
  • Disrabado de Romo de 1527 estis efektivigita de la trupoj je soldo de la imperiestro Karlo la 5-a Habsburga. (eo)
  • Der Sacco di Roma (italienisch sacco, veralteter Ausdruck für „Plünderung“) in den Wochen nach dem 6. Mai 1527 war die Plünderung Roms durch deutsche, spanische und italienische Söldner Kaiser Karls V. im Zuge seines Kriegs gegen die Liga von Cognac, ein Bündnis zwischen Frankreich, dem Papst sowie Mailand, Florenz und Venedig. Der 1519 gewählte aber noch immer ungekrönte Kaiser konnte trotz seines Sieges in der Schlacht bei Pavia 1525 seine Truppen in Norditalien nicht mehr adäquat besolden. Die deutschen, zunächst von Georg von Frundsberg geführten Landsknechte, darunter viele Protestanten, sowie die spanischen und italienischen Söldner mussten sich zwei Jahre lang aus den Besitzungen der gegnerischen Städte und des Kirchenstaates selbst versorgen. Nach einem Schlaganfall Frundsbergs und dem Tod ihres Oberfeldherrn Charles de Bourbon führerlos geworden und auf Entlohnung drängend, stürmten sie schließlich Rom und belagerten die Engelsburg, wohin sich Papst Clemens VII. mit den verbliebenen Schweizergardisten zurückgezogen hatte. Die Stadt wurde wochenlang ausgeraubt und verwüstet. Der Sacco di Roma gilt als ein Höhepunkt kriegerischer Gewaltexzesse durch schlecht versorgte und nicht mehr kontrollierbare Söldnerheere. (de)
  • Saco de Roma es la denominación con la que se conoce el saqueo que llevaron a cabo en la ciudad de Roma las tropas alemanas y españolas de Carlos V el 6 de mayo de 1527. Este hecho señaló una victoria imperial crucial en el conflicto entre el emperador y la Liga de Cognac (la alianza formada por el Papado, Francia, Milán, Venecia, y Florencia firmada el 2 de mayo de 1526). «Saco» es la adaptación al castellano de la voz italiana sacco, que significa literalmente «saqueo».​ (es)
  • Le sac de Rome est un événement militaire de la septième guerre d'Italie qui s'est produit le 6 mai 1527 et se poursuivit jusqu'en février 1528. Rome, qui fait alors partie des États pontificaux, est mise à sac par des troupes mutines de Charles Quint essentiellement composées de lansquenets allemands luthériens, qui se révoltent au sujet de salaires impayés. À la suite du décès de Charles III de Bourbon, commandant l'armée assiégeante, les lansquenets accompagnés de soldats espagnols et italiens pénètrent sans ordre dans la ville et défont les défenseurs, très inférieurs en nombre. Après l'anéantissement de la Garde suisse, le pape Clément VII se réfugie au château Saint-Ange où il demeure six mois, jusqu'à ce qu'une rançon soit payée aux pillards et qu'il puisse quitter la ville. Le sac affaiblit fortement la Ligue de Cognac, alliance formée par la France, la papauté, la république de Venise, l'Angleterre, le duché de Milan et Florence contre Charles Quint. (fr)
  • The Sack of Rome, then part of the Papal States, followed the capture of the city on 6 May 1527 by the mutinous troops of Charles V, Holy Roman Emperor during the War of the League of Cognac. Despite not being ordered to storm the city, with Charles V intending to only use the threat of military action to make Pope Clement VII come to his terms, a largely unpaid Imperial army formed by 14,000 Germans, many of Lutheran faith, 6,000 Spaniards and some Italian contingents, occupied the scarcely defended Rome and began looting, slaying and holding citizens for ransom in excess without any restraint. Clement VII took refuge in Castel Sant'Angelo after the Swiss Guard were annihilated in a delaying rearguard action, where he remained until a ransom was paid to the pillagers. Benvenuto Cellini, eyewitness to the events, described the sack in his works. It was not until February, 1528 that the spread of a plague and the approach of the League forces under Odet de Foix forced the army to withdraw towards Naples from the city. Rome's population had dropped from 55,000 to 10,000 due to the atrocities, famine, an outbreak of plague and fleeing the city. The subsequent loss of the League army during the Siege of Naples secured a victory in the War of the League of Cognac for Charles V. The Emperor denied responsibility in the sack and was eventually absolved by Clement VII for the event. On the other hand, the Sack of Rome further exacerbated religious hatred and antagonism between Catholics and Lutherans. (en)
  • Jatuhnya Roma pada tanggal 6 Mei 1527 akibat serangan tentara Charles V menandai kemenangan penting bagi pihak kekaisaran dalam konflik antara Kekaisaran Romawi Suci dan Liga Cognac (1526-1529) - aliansi dari Prancis, Milan, Venice, Florence dan Vatikan. (in)
  • Il sacco di Roma (saccheggio) ebbe inizio il 6 maggio 1527 a opera delle truppe imperiali che erano state al soldo di Carlo V d'Asburgo, composte principalmente da lanzichenecchi tedeschi, circa 14000, oltre che da 6000 soldati spagnoli e da un imprecisato numero di bande di italiani. Una prima formazione di truppe imperiali, costituita in prevalenza da spagnoli sbarcati a Genova sotto la guida di Carlo III di Borbone, era stata impegnata nella seconda parte del 1526 nella pianura padana contro la lega di Cognac. L'imperatore aveva quindi fatto scendere a rinforzo dal Tirolo i lanzichenecchi alla guida di von Frundsberg, i quali però erano stati inizialmente contrastati con efficacia da Giovanni delle Bande Nere. Morto Giovanni e conquistata Milano, spagnoli e lanzichenecchi si riunirono a febbraio del 1527 a Piacenza. I possedimenti veneziani a est erano protetti da Francesco Maria, duca di Urbino, che ben poco aveva fatto per impedire le azioni imperiali nelle terre del ducato di Milano. Lanzichenecchi e spagnoli, mal assortiti e mal disposti gli uni verso gli altri, decisero di muoversi congiuntamente verso sud a caccia di bottino, sotto il comando parziale di Carlo III di Borbone, che poteva contare solo sul prestigio personale, visto che le truppe non vedevano il soldo da mesi, mentre Frundsberg, vecchio e malato, rimase a Ferrara. Affamate e desiderose di preda, lasciarono indietro la poca artiglieria. Aggirata Firenze, considerata un obiettivo difficile in quanto ben difesa, a marce forzate e spinte dalla fame si diressero verso Roma. La città era praticamente sguarnita di difensori, in quanto papa Clemente VII per risparmiare il soldo aveva licenziato le truppe, convinto di poter trattare con Carlo V per cambiare nuovamente partito. A quel punto gli imperiali, fuori controllo per i mancati pagamenti, agirono di propria iniziativa e assalirono la città, andando oltre le intenzioni dello stesso Carlo V, che voleva limitarsi a minacciare l'uso della forza per costringere Clemente VII a venire a patti. Il sacco di Roma ebbe un tragico bilancio, sia nei danni alle persone sia al patrimonio artistico. Circa 20000 cittadini furono uccisi, 10000 fuggirono, 30000 morirono per la peste portata dai lanzichenecchi. Clemente VII, rifugiatosi in Castel Sant'Angelo mentre gran parte della guardia svizzera venne massacrata, dovette pagare 400000 ducati per essere liberato. I lanzichenecchi, di prevalente fede protestante, erano animati anche da fervore antipapale e furono responsabili delle maggiori crudeltà verso religiosi e religiose e dei danni agli edifici di culto. L'evento segnò un momento importante delle lunghe guerre per il predominio in Europa tra il Sacro Romano Impero e il Regno di Francia, alleato con lo Stato della Chiesa. La devastazione e l'occupazione della città di Roma sembrarono confermare simbolicamente il declino dell'Italia in balia degli eserciti stranieri e l'umiliazione della Chiesa cattolica impegnata a contrastare anche il movimento della Riforma luterana sviluppatosi in Germania. Carlo V negò di avere responsabilità nell'accaduto, e ottenne in tal senso l'assoluzione di Clemente VII quando i due vennero a patti, mentre crebbe ulteriormente l'astio tra cattolici e luterani. (it)
  • 로마 약탈(1527)은 코냑동맹전쟁(1526~1530)이 진행 중이던 1527년 5월 6일에 교황령의 수도 로마를 침략한 신성로마제국군 가운데 일부가 통제에서 벗어나 로마 시내에서 무차별적으로 약탈을 자행한 사건을 말한다. 약탈로 인한 피해는 과거에 있었던 그 어떤 로마약탈(사코 디 로마)사건 보다 처참하고 컸으며 성도 로마는 도시로서의 기능이 완전히 마비되어 버렸다. 교황은 산탄젤로성으로 피신하여 간신히 목숨을 부지하였으며 산탄젤로 성에서 7개월간 자진하여 유폐 생활을 하였다. 이 사건을 통해 코냑동맹군(프랑스, 밀라노, 베네치아, 피렌체,교황령)과 신성로마 제국군간에 벌어진 코냑 동맹전쟁(1526~1530)에서 제국의 군대가 결정적인 승기를 잡았음이 드러났다. 결국 코냑 동맹전쟁은 1530년에 동맹군이 패배하여 제국군의 승리속에 종료되었다. 교황령에 대한 공격은 황제의 명령으로 수행되었으며 교황이 동맹결성과 전쟁을 주도하여 황제에게 정면으로 대항함에 따라 전쟁의 적대국가에 대한 응징차원에서 전격적으로 진행되었다. 교황 클레멘스 7세(재위 1523-34)는 평소 황제에게 대적하며 친프랑스적이면서 편파적인 정책을 펼쳤다. 또한 과거 1519년에 신성로마제국의 황제선출시 카를 5세가 황제로 선출되는것을 반대했었기에 묵은 감정에 대한 앙갚픔 성격도 있었다. 사건의 불똥은 엉뚱하게 잉글랜드로 튀었다. 생각지도 못한 사람이 피해를 보았는데 그가 바로 잉글랜드의 국왕 헨리 8세(재위1509-1547)다. 그가 왕비 캐서린과 이혼(혼인무효선언) 허락을 교황청에 요청하였으나 불허되었다. 보통의 경우에는 교황들이 국왕의 손을 들어주는 편이였으나 이번 만큼은 그럴수 없었다. 그 이유는 헨리 8세의 왕비인 캐서린(생몰 1485~1536)이 바로 황제 카를 5세의 이모였기 때문이다. 황제 카를 5세는 언제든지 마음만 먹으면 교황을 갈아치울 수 있을 정도의 강력한 힘을 가지고 있었고 금번 로마약탈을 통해 그 위력을 과시한바 있다. 교황은 자신의 코가 석자인터라 이혼을 허락하지 말라고 계속 협박과 으름장을 놓는 황제의 뜻을 감히 거역할 수 없는 처지였다. (ko)
  • ローマ劫掠(ローマごうりゃく、イタリア語: Sacco di Roma)は、1527年5月、神聖ローマ皇帝兼スペイン王カール5世の軍勢がイタリアに侵攻し、教皇領のローマで殺戮、破壊、強奪、強姦などを行った事件を指す。 (ja)
  • De Plundering van Rome (algemeen bekend als Il Sacco di Roma) was een gebeurtenis waaraan Rome ten prooi viel op 6 mei 1527 en de volgende dagen. Een ongedisciplineerd leger van 25.000 Duitse en Spaanse soldaten ging zich te buiten aan plundering, verwoesting, ontering, verkrachting en moord. Met dit wapenfeit waren de vijandelijkheden tussen keizer Karel V en paus Clemens VII beslecht. (nl)
  • Sacco di Roma (wł. Złupienie Rzymu) – zdobycie i złupienie Rzymu w dniach 6–14 maja 1527 przez niemiecko-hiszpańskie wojska Karola V podczas wojny z Francją, papieżem Klemensem VII oraz miastami włoskimi (Wojna Ligi z Cognac). Barbarzyńskie zniszczenie miasta położyło kres epoce odrodzenia w Rzymie. Miasto musiało zostać odbudowane, jednak brak środków w wyniszczonym wojnami kraju nie pozwalał na to, by odrestaurować je z rozmachem. Ku pamięci bohaterskiej obrony bazyliki św. Piotra, gdzie poległa większość jej obrońców, 6 maja zaprzysięgani są nowi członkowie gwardii papieskiej. (pl)
  • Roms skövling (italienska Sacco di Roma) ägde rum mellan den 6 och 13 maj 1527 och innebar att kejsar Karl V:s legoknektar skövlade, brände och plundrade Rom. Stadens invånarantal halverades; före skövlingen hade den 85 000 invånare. Skyddad av Schweizergardet flydde påven Clemens VII genom en hemlig gång, il Passetto, till Castel Sant'Angelo. Den 5 maj 1527 uppenbarade sig framför Roms portar en kejserlig armé, bestående av bortåt 20 000 man, under högsta befäl av Charles III, hertig av Bourbon. Styrkan utgjordes till största delen av tyska landsknektar som hörsammat fältöversten Georg von Frundsbergs maning att tåga till Rom och tukta påven. Förutom tyskarna bestod skaran av spanjorer och italienare. Själv hade von Frundsberg endast kunnat föra dem till Bologna, där han dog i ett slaganfall i samband med ett myteri som utgick från de spanska soldaterna. Styrkan tågade efter von Frundsbergs död vidare mot Rom. På kvällen den 6 maj var staden i deras händer – endast med undantag av Castel Sant'Angelo, dit Clemens VII tagit sin tillflykt. Rom, en stad som i århundraden samlat på sig omätliga skatter, plundrades nu skoningslöst i åtta dagar. En av befälhavarna för landsknektarna, Sebastian Schärtlin von Burtenbach, berättar om skövlingen i sin levnadsbeskrivning: "Den 6:te dagen i May hafva vi med storm intagit Rom, omkr. 6,000 man däri ihjälslagit, plundrat hela staden, i alla kyrkor och ofvan marken tagit, hvad vi funnit, afbränt en stor del af staden." Efter den tidens krigsrätt utgjordes bytet inte endast av gods och ägodelar utan också av Roms invånare, som utsattes för otaliga övergrepp, särskilt från de spanska och italienska soldaternas sida. Inte minst kvinnorna drabbades, inklusive romarinnorna ur de högsta klasserna. Även de höga prelaterna blev måltavlor för övergreppen. Kardinal Thomas Cajetanus, känd för att sina insatser för att bekämpa Martin Luthers läror, rycktes av de tyska landsknektarna genom gatorna, "än framdriven med sparkar, än omkringburen med en bäraremössa på huvudet", tills han lyckats samla ihop en stor lösensumma. Begreppet "sacco di Roma" kan ibland även avse visigoternas plundring av Rom år 410 eller vandalernas skövling av staden år 455. (sv)
  • O saque de Roma, ocorrido em 6 de maio de 1527, foi um evento militar realizado na cidade de Roma, então parte do Estados Pontifícios pelas tropas rebeldes de Carlos V, imperador do Sacro Império Romano-Germânico. O saque marcou uma vitória crucial do império no conflito entre Carlos e a Liga de Cognac (1526-1529) — aliança da França, Milão, Veneza, Florença e do Papado. O Papa Clemente VII havia dado seu apoio ao Reino de França em uma tentativa de alterar o equilíbrio de poder na região e libertar o papado de dependência crescente em relação ao Sacro Império Romano-Germânico (e da dinastia de Habsburgo). O exército do imperador do Sacro Império Romano-Germânico derrotou o exército francês na Itália, mas os fundos do império e os espólios de guerra não foram suficientes para pagar os soldados. Os 34 000 soldados da tropa imperial se amotinaram e forçaram seu comandante, Carlos III de Bourbon, condestável da França, a conduzi-los em direção a Roma. Além de tal contingente havia cerca de 6 000 espanhóis sob comando do duque, cerca de 14 000 Lansquenetes sob comando de Georg von Frundsberg, um corpo de infantaria italiano liderada por , os poderosos cardeais italianos, Pompeio Colonna e Luigi Gonzaga, e também alguns homens de cavalaria sob o comando de Ferdinando Gonzaga e Philibert, Príncipe de Orange. Apesar de Martinho Lutero ser pessoalmente contra o conflito, alguns que se consideravam seguidores do movimento protestante de Lutero enxergavam, por motivos religiosos, a capital papal como um alvo, objetivo último compartilhado com os demais soldados que marcharam a Roma com o intuito de saquear e pilhar a cidade, que além de muito rica era aparentemente um alvo fácil. Numerosos bandidos, junto com desertores da Liga, se juntaram ao exército durante a sua marcha. O duque deixou Arezzo em 20 de abril 1527, aproveitando o caos entre os venezianos e os seus aliados depois de uma revolta que eclodiu em Florença contra os Médici. Desta forma as tropas, em grande parte indisciplinadas, saquearam Acquapendente e San Lorenzo alle Grotte, e ocuparam Viterbo e Ronciglione, atingindo as paredes de Roma no dia 5 de maio. O saque marcou o fim da Renascença Italiana, atingiu o prestígio papal e liberou o imperador de agir contra a Reforma Protestante na Alemanha, para impor o poder católico, bem como o levou a não mais reprimir os príncipes germânicos revoltosos, aliados de Lutero. (pt)
  • Разграбление Рима 6 мая 1527 года (итал. Sacco di Roma) — ключевой эпизод войны Коньякской лиги, в ходе которого вышедшие из-под контроля войска императора Карла V взяли «вечный город» и разграбили его, а римский папа Климент VII оказался осаждён в Замке Святого Ангела. Папа Климент VII из флорентийского рода Медичи видел своей задачей ослабление экономического и политического влияния Габсбургов на Святой Престол. С этой целью он создал Коньякскую лигу, в которую помимо Франции вошли итальянские государства — родная для понтифика Флоренция, Венеция и Милан. Одним из плодов этого альянса стал брак племянницы Климента, Екатерины Медичи, с сыном короля Франции Генрихом. В апреле 1527 года, когда во Флоренции разгоралось народное восстание против Медичи, по Апеннинам бродило до 34 тысяч имперских наёмников — испанцы во главе с Шарлем де Бурбоном, немецкие ландскнехты во главе с Георгом фон Фрундсбергом, итальянские пехотинцы и отряды конницы под начальством Ферранте Гонзага и принца Оранского. Императорская казна была пуста, и платить наёмникам было нечем. В поисках лёгкой добычи имперцы неожиданно выдвинулись из Ареццо в сторону папской столицы — Рима. Внимание папы было занято событиями во Флоренции, и защитники города были немногочисленны — около 5000 ополченцев во главе с кондотьером Ренцо да Чери и швейцарская гвардия. Императорская армия (к которой примкнуло немало разбойников со всей Италии) 6 мая приступила к осаде Рима. Сложилась немыслимая доселе ситуация, когда христианское войско осадило город «наместника Христа на Земле». Среди осаждавших Рим встречались лютеране, однако сам Лютер не одобрял это предприятие. Не был доволен (по крайней мере, внешне) этими событиями и император, хотя унижение папы, безусловно, усиливало его позиции в Европе. Но основной контингент осаждавших составляли немецкие наёмники, для которых Рим был символом отступничества от христианских ценностей, погрязшим в грехах. Во время обстрела городских стен погиб бывший коннетабль Франции Шарль де Бурбон и в стане осаждавших воцарилась анархия. Как гласит легенда, роковой выстрел был сделан золотых дел мастером Бенвенуто Челлини. Имперцы ворвались в город и подвергли его такому разорению, какого он не видел со времён варварских нашествий. Швейцарская гвардия была перебита на ступенях собора св. Петра (из 189 гвардейцев уцелело всего 42). Это событие овеяно легендами в истории Ватикана — до сих пор гвардейцы принимают присягу в роковой день 6 мая. Сам папа оказался заперт в замке Святого Ангела, куда он бежал из Ватиканского дворца, воспользовавшись укрепленным переходом (пассетто). После казни защитников города началось повальное разграбление дворцов вельмож и кардиналов, известных своей близостью к понтифику. Проимперски настроенным римлянам пришлось откупаться от оккупантов золотом. Даже злейший враг папы, кардинал Колонна, оказался бессилен остановить происходящее. В начале июня к городу были стянуты силы, сохранившие верность папе. 6 июня Климент VII был выпущен из замка Святого Ангела, заплатив фантастический по тем временам выкуп в 400 тысяч дукатов. Кроме того, святейший престол отказывался от своих прав на Парму, Пьяченцу, Чивитавеккью и Модену. Разграбление Рима стало переломным моментом в истории папства. За время заточения понтифика венецианцы заняли папские города Равенну и Червию. Потребовалось несколько десятилетий на восстановление утраченных позиций в Италии, однако в Европе политический престиж Ватикана был подорван навсегда. Через несколько лет от Рима отпала англиканская церковь, за которой последовало создание национальных церквей на севере Европы. Разорённый город обезлюдел, от папского двора начался отток художников, ещё недавно составлявших его гордость. Над эпохой Возрождения в Риме опустился занавес. Из потрясений 1527 года родилось новое художественное течение — маньеризм. (ru)
  • 羅馬之劫發生於1527年5月6日,是神聖羅馬皇帝查理五世屬下的軍隊譁變后,对羅馬進行的軍事行動。該次事件是查理五世(身兼西班牙國王,史稱卡洛斯一世)與1526年-1529年的衝突中的重要勝利。 (zh)
  • Пограбува́ння Ри́ма (італ. Sacco di Roma) — пограбування міста Рим в травні 1527 року обуреними найманцями імператора Карла V, які вийшли з-під контролю. Подія вважається одним з ключових моментів Італійських воєн 16 століття. (uk)
dbo:causalties
  • 1,000 militiamen killed
  • 458 Swiss Guards killed
dbo:combatant
  • France
  • Papal States
  • *Spain
  • *Holy Roman Empire
  • County of Guastalla
  • Mutinoustroops ofCharles V:
dbo:commander
dbo:date
  • 1527-05-06 (xsd:date)
dbo:isPartOfMilitaryConflict
dbo:place
dbo:strength
  • *14,000 German Landsknechte
  • *6,000 Spanish soldiers
  • *Unclear number of Italian mercenaries
  • 20,000+ (mutinous)
  • 5,000 militiamen
  • 500Swiss Guards
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 676377 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 24252 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1123869405 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:caption
  • The sack of Rome in 1527, by Johannes Lingelbach, 17th century (en)
dbp:casualties
  • 458 (xsd:integer)
  • 1000 (xsd:integer)
  • 45000 (xsd:integer)
  • unknown (en)
dbp:combatant
  • France (en)
  • Papal States (en)
  • Mutinous troops of Charles V: * Holy Roman Empire * Spain County of Guastalla (en)
dbp:commander
  • (en)
  • Clement VII (en)
  • Ferrante Gonzaga (en)
  • Charles de Bourbon (en)
  • Kaspar Röist (en)
  • Michele Antonio of Saluzzo (en)
  • Philibert of Châlon (en)
  • Renzo da Ceri (en)
dbp:conflict
  • Sack of Rome (en)
dbp:date
  • 0001-05-06 (xsd:gMonthDay)
dbp:imageSize
  • 300 (xsd:integer)
dbp:partof
  • the War of the League of Cognac (en)
dbp:place
dbp:strength
  • 500 (xsd:integer)
  • 5000 (xsd:integer)
  • 20000 (xsd:integer)
  • (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbp:wordnet_type
dcterms:subject
gold:hypernym
georss:point
  • 41.833333333333336 12.5
rdf:type
rdfs:comment
  • Sacco di Roma je italské označení pro vyplenění Říma v roce 1527. Toto pojmenování se používá v české historiografii relativně často a používá se i v řadě zejména středoevropských jazyků. Toto označení má tu výhodu, že nemusíme upřesňovat kdy k němu došlo. V onen čas se již běžně v Itálii používala toskánština, základ dnešní italštiny, a v ní se o onom plenění psalo. Kdežto o předchozích vypleněních Říma se psalo nejvíce latinsky. Drancování města začalo 6. května 1527 a trvalo až do září téhož roku. (cs)
  • El saqueig de Roma (de l'italià sacco di Roma), el 6 de maig de 1527, per les tropes espanyoles i alemanyes de l'emperador Carles I, va ser una victòria crucial del Sacre Imperi Romanogermànic sobre la Lliga de Cognac (l'aliança entre França, Milà, Venècia, Florència i el Papat, vigent entre 1526 i 1529). (ca)
  • احتلال روما أو نهب روما Sack of Rome آيار 1527 من جنود الإمبراطور الروماني شارل الخامس المتمردين. حدث مهم في الصراع بين الإمبراطورية الرومانية المقدسة وحلف League of Cognac (حلف فرنسا وميلان والبندقية وفلورنسا والباباوية) (ar)
  • Disrabado de Romo de 1527 estis efektivigita de la trupoj je soldo de la imperiestro Karlo la 5-a Habsburga. (eo)
  • Saco de Roma es la denominación con la que se conoce el saqueo que llevaron a cabo en la ciudad de Roma las tropas alemanas y españolas de Carlos V el 6 de mayo de 1527. Este hecho señaló una victoria imperial crucial en el conflicto entre el emperador y la Liga de Cognac (la alianza formada por el Papado, Francia, Milán, Venecia, y Florencia firmada el 2 de mayo de 1526). «Saco» es la adaptación al castellano de la voz italiana sacco, que significa literalmente «saqueo».​ (es)
  • Jatuhnya Roma pada tanggal 6 Mei 1527 akibat serangan tentara Charles V menandai kemenangan penting bagi pihak kekaisaran dalam konflik antara Kekaisaran Romawi Suci dan Liga Cognac (1526-1529) - aliansi dari Prancis, Milan, Venice, Florence dan Vatikan. (in)
  • ローマ劫掠(ローマごうりゃく、イタリア語: Sacco di Roma)は、1527年5月、神聖ローマ皇帝兼スペイン王カール5世の軍勢がイタリアに侵攻し、教皇領のローマで殺戮、破壊、強奪、強姦などを行った事件を指す。 (ja)
  • De Plundering van Rome (algemeen bekend als Il Sacco di Roma) was een gebeurtenis waaraan Rome ten prooi viel op 6 mei 1527 en de volgende dagen. Een ongedisciplineerd leger van 25.000 Duitse en Spaanse soldaten ging zich te buiten aan plundering, verwoesting, ontering, verkrachting en moord. Met dit wapenfeit waren de vijandelijkheden tussen keizer Karel V en paus Clemens VII beslecht. (nl)
  • Sacco di Roma (wł. Złupienie Rzymu) – zdobycie i złupienie Rzymu w dniach 6–14 maja 1527 przez niemiecko-hiszpańskie wojska Karola V podczas wojny z Francją, papieżem Klemensem VII oraz miastami włoskimi (Wojna Ligi z Cognac). Barbarzyńskie zniszczenie miasta położyło kres epoce odrodzenia w Rzymie. Miasto musiało zostać odbudowane, jednak brak środków w wyniszczonym wojnami kraju nie pozwalał na to, by odrestaurować je z rozmachem. Ku pamięci bohaterskiej obrony bazyliki św. Piotra, gdzie poległa większość jej obrońców, 6 maja zaprzysięgani są nowi członkowie gwardii papieskiej. (pl)
  • 羅馬之劫發生於1527年5月6日,是神聖羅馬皇帝查理五世屬下的軍隊譁變后,对羅馬進行的軍事行動。該次事件是查理五世(身兼西班牙國王,史稱卡洛斯一世)與1526年-1529年的衝突中的重要勝利。 (zh)
  • Пограбува́ння Ри́ма (італ. Sacco di Roma) — пограбування міста Рим в травні 1527 року обуреними найманцями імператора Карла V, які вийшли з-під контролю. Подія вважається одним з ключових моментів Італійських воєн 16 століття. (uk)
  • Η λεηλασία της Ρώμης διεξήχθη στις 6 Μαΐου 1527 από εξεγερμένα στρατεύματα κατά τη διάρκεια του Πολέμου της Συμμαχίας του Κονιάκ και εγγράφεται στα ευρύτερα πλαίσια των Ιταλικών πολέμων (1494-1559). Μισθοφόροι Προτεστάντες Γερμανοί Λάντσκνεχτ, στην υπηρεσία του αυτοκράτορα Καρόλου Ε', εξεγέρθηκαν για μη καταβολή των μισθών τους και ακολουθούμενοι από Ισπανούς στρατιώτες και Ιταλούς μισθοφόρους μπήκαν στην πόλη της Ρώμης, πρωτεύουσα τότε των Παπικών κρατών, νίκησαν τους λίγους υπερασπιστές της και λεηλάτησαν την πόλη. (el)
  • Der Sacco di Roma (italienisch sacco, veralteter Ausdruck für „Plünderung“) in den Wochen nach dem 6. Mai 1527 war die Plünderung Roms durch deutsche, spanische und italienische Söldner Kaiser Karls V. im Zuge seines Kriegs gegen die Liga von Cognac, ein Bündnis zwischen Frankreich, dem Papst sowie Mailand, Florenz und Venedig. (de)
  • Le sac de Rome est un événement militaire de la septième guerre d'Italie qui s'est produit le 6 mai 1527 et se poursuivit jusqu'en février 1528. Rome, qui fait alors partie des États pontificaux, est mise à sac par des troupes mutines de Charles Quint essentiellement composées de lansquenets allemands luthériens, qui se révoltent au sujet de salaires impayés. À la suite du décès de Charles III de Bourbon, commandant l'armée assiégeante, les lansquenets accompagnés de soldats espagnols et italiens pénètrent sans ordre dans la ville et défont les défenseurs, très inférieurs en nombre. (fr)
  • The Sack of Rome, then part of the Papal States, followed the capture of the city on 6 May 1527 by the mutinous troops of Charles V, Holy Roman Emperor during the War of the League of Cognac. Despite not being ordered to storm the city, with Charles V intending to only use the threat of military action to make Pope Clement VII come to his terms, a largely unpaid Imperial army formed by 14,000 Germans, many of Lutheran faith, 6,000 Spaniards and some Italian contingents, occupied the scarcely defended Rome and began looting, slaying and holding citizens for ransom in excess without any restraint. Clement VII took refuge in Castel Sant'Angelo after the Swiss Guard were annihilated in a delaying rearguard action, where he remained until a ransom was paid to the pillagers. Benvenuto Cellini, e (en)
  • 로마 약탈(1527)은 코냑동맹전쟁(1526~1530)이 진행 중이던 1527년 5월 6일에 교황령의 수도 로마를 침략한 신성로마제국군 가운데 일부가 통제에서 벗어나 로마 시내에서 무차별적으로 약탈을 자행한 사건을 말한다. 약탈로 인한 피해는 과거에 있었던 그 어떤 로마약탈(사코 디 로마)사건 보다 처참하고 컸으며 성도 로마는 도시로서의 기능이 완전히 마비되어 버렸다. 교황은 산탄젤로성으로 피신하여 간신히 목숨을 부지하였으며 산탄젤로 성에서 7개월간 자진하여 유폐 생활을 하였다. (ko)
  • Il sacco di Roma (saccheggio) ebbe inizio il 6 maggio 1527 a opera delle truppe imperiali che erano state al soldo di Carlo V d'Asburgo, composte principalmente da lanzichenecchi tedeschi, circa 14000, oltre che da 6000 soldati spagnoli e da un imprecisato numero di bande di italiani. (it)
  • O saque de Roma, ocorrido em 6 de maio de 1527, foi um evento militar realizado na cidade de Roma, então parte do Estados Pontifícios pelas tropas rebeldes de Carlos V, imperador do Sacro Império Romano-Germânico. O saque marcou uma vitória crucial do império no conflito entre Carlos e a Liga de Cognac (1526-1529) — aliança da França, Milão, Veneza, Florença e do Papado. (pt)
  • Разграбление Рима 6 мая 1527 года (итал. Sacco di Roma) — ключевой эпизод войны Коньякской лиги, в ходе которого вышедшие из-под контроля войска императора Карла V взяли «вечный город» и разграбили его, а римский папа Климент VII оказался осаждён в Замке Святого Ангела. В апреле 1527 года, когда во Флоренции разгоралось народное восстание против Медичи, по Апеннинам бродило до 34 тысяч имперских наёмников — испанцы во главе с Шарлем де Бурбоном, немецкие ландскнехты во главе с Георгом фон Фрундсбергом, итальянские пехотинцы и отряды конницы под начальством Ферранте Гонзага и принца Оранского. (ru)
  • Roms skövling (italienska Sacco di Roma) ägde rum mellan den 6 och 13 maj 1527 och innebar att kejsar Karl V:s legoknektar skövlade, brände och plundrade Rom. Stadens invånarantal halverades; före skövlingen hade den 85 000 invånare. Skyddad av Schweizergardet flydde påven Clemens VII genom en hemlig gång, il Passetto, till Castel Sant'Angelo. Begreppet "sacco di Roma" kan ibland även avse visigoternas plundring av Rom år 410 eller vandalernas skövling av staden år 455. (sv)
rdfs:label
  • احتلال روما (1527) (ar)
  • Saqueig de Roma (1527) (ca)
  • Sacco di Roma (cs)
  • Sacco di Roma (de)
  • Λεηλασία της Ρώμης (1527) (el)
  • Disrabado de Romo (1527) (eo)
  • Saco de Roma (es)
  • Jatuhnya Roma (1527) (in)
  • Sacco di Roma (1527) (it)
  • Sac de Rome (1527) (fr)
  • ローマ劫掠 (ja)
  • 로마 약탈 (1527년) (ko)
  • Plundering van Rome (1527) (nl)
  • Sack of Rome (1527) (en)
  • Saque de Roma (1527) (pt)
  • Sacco di Roma (pl)
  • Разграбление Рима (1527) (ru)
  • Пограбування Рима (1527) (uk)
  • Roms skövling (1527) (sv)
  • 羅馬之劫 (1527年) (zh)
owl:sameAs
geo:geometry
  • POINT(12.5 41.833332061768)
geo:lat
  • 41.833332 (xsd:float)
geo:long
  • 12.500000 (xsd:float)
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
foaf:name
  • Sack of Rome (en)
is dbo:battle of
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License