An Entity of Type: book, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (English: Mathematical Principles of Natural Philosophy) by Isaac Newton, often referred to as simply the Principia (/prɪnˈsɪpiə, prɪnˈkɪpiə/), is a work expounding Newton's laws of motion and his law of universal gravitation; in three books written in Latin, first published 5 July 1687. After annotating and correcting his personal copy of the first edition, Newton published two further editions, during 1713 with errors of the 1687 corrected, and an improved version of 1726.

Property Value
dbo:abstract
  • Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica ('Principis matemàtics de la filosofia natural'), sovint abreujat també com els Principia o Principia Mathematica, és un llibre de ciència escrit per Isaac Newton. Publicat per primer cop el 1687, a instàncies del seu amic Edmond Halley; Newton hi descrivia els seus descobriments en física i càlcul matemàtic. Aquesta obra va marcar un punt d'inflexió en la història de la ciència. La seva publicació s'havia retardat enormement per la por de Newton al fet que altres intentessin apropiar-se de les seves descobertes. Els tres llibres de l'obra contenen els fonaments de la física i l'astronomia, escrits en el llenguatge de la geometria pura. El “Llibre I” conté el mètode de les "primeres i últimes raons" i, en forma de notes, es troba com a annex del “Llibre III” la teoria de les fluxions. Encara que aquesta obra monumental li va aportar un gran renom, va resultar un treball difícil de llegir en l'actualitat a causa del llenguatge i to utilitzats. És per això que, en el càlcul diferencial, per exemple, és la notació de Leibniz la que s'ha anat imposant, més intuïtiva i que facilita els càlculs. La notació de Newton resulta més pesada. En el camp de la mecànica, va recopilar la seva obra en descobriments de Galileo Galilei i va enunciar les tres lleis de Newton. D'aquestes, va poder deduir la força gravitatòria entre la Terra i la Lluna; i va demostrar que aquesta és directament proporcional al producte de les masses i inversament proporcional al quadrat de la distància, multiplicant aquest quocient per una constant anomenada constant gravitatòria universal. A més a més, va tenir la gran intuïció de generalitzar aquesta llei a tots els cossos de l'univers, amb la qual cosa aquesta equació es va convertir en la llei de la gravitació universal. L'exemplar de la primera edició que va pertànyer a Newton, que contenia anotacions i correccions manuscrites, està guardat a la del Trinity College de Cambridge. També hi ha conservada una primera edició a la biblioteca de la University College de Londres. Va existir una polèmica dels Principia Mathematica relacionada amb qui havia estat l'inventor del càlcul, títol que es van disputar Newton i Leibniz. El cert és que, si bé Leibniz va publicar abans les seves idees, Newton havia elaborat tota la seva teoria molt abans, però trigà a publicar-la. (ca)
  • الأصول الرياضية للفلسفة الطبيعية هو عمل من ثلاثة كتب للسير إسحاق نيوتن، نُشر لأول مرة 5 يوليو 1687م. «ويعدّ من أهم الأعمال في تاريخ العلم». وفيه صاغ نيوتن قوانين نيوتن للحركة التي تعدّ أساس الميكانيكا الكلاسيكية، كما صاغ أيضاً قانون الجذب العام، واشتقاق قوانين كبلر لحركة الكواكب (التي وضعها كبلر على أسس تجريبية)،من الجدير بالذكر أن الأكاديمية البريطانية للعلوم عجزت عن نشره حينئذ فنشره عالم الفلك الإنجليزي إدموند هالي الذي سمي مذنب هالى باسمه. (ar)
  • Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica, česky Matematické principy přírodní filozofie, často pouze Principia, je nejslavnější spis fyzika Isaaca Newtona, jeden z pilířů moderní vědy. Má tři díly (De motu corporum, De motu corporum II, De mundi systemate). První kniha je takřka nezměněným Newtonovým starším traktátem De motu corporum z roku 1684. Newton v knize popisuje zákon všeobecné gravitace a své pohybové zákony, které položily základy klasické mechaniky. Tyto pasáže silně ovlivnily fyziku a fyziku moderní do značné míry ustavily. Matematiku zase ovlivnily revoluční pasáže o diferenciálním a integrálním počtu, astronomii kapitoly o Keplerových zákonech a o vlivu gravitace na pohyb Měsíce, příliv, dráhu komet atp. Na vydání spisu měl velký podíl Edmund Halley. Ten roku 1684 vedl debatu o pohybu planet s Christopherem Wrenem a Robertem Hookem. Protože nemohli najít shodu, navštívil Halley v srpnu 1684 Newtona, jestli by se tématu nechtěl věnovat. Ten mu odpověděl, že o tom již napsal text, ale bude ho muset najít. Na konci roku se dočkal Halley spisu, který poté Hallye vydal pod názvem De motu corporum. Halley byl nadšen a motivoval Newtona k dalšímu bádání. Ten se skutečně vrhl do práce a jak ukazují jeho badatelské záznamy, do dokončení spisu přerušil i své chemické a alchymistické pokusy. Spis byl dodán Královské společnosti v roce 1686, kompletně byl vydán v roce 1687, vydání financoval sám Halley. Druhé vydání vyšlo v roce 1713, třetí v roce 1726. Ke druhému vydání Newton přiložil esej General Scholium, v němž formuloval známou větu Hypotheses non fingo („Nikdy nepředkládám hypotézy“). (cs)
  • Η Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (Φυσική Φιλοσοφία με Μαθηματικές Αρχές) είναι γραμμένη από τον Ισαάκ Νεύτωνα και δημοσιευμένη στις 5 Ιουλίου του 1687 στα λατινικά, και το 1729 στα αγγλικά. (el)
  • Philosophiae Naturalis Principia Mathematica, oft auch Principia Mathematica oder einfach Principia genannt, ist das Hauptwerk von Isaac Newton. Der lateinische Titel bedeutet übersetzt Die mathematischen Grundlagen der Naturphilosophie. Das Werk wurde 1686 erstmals als Manuskript der Royal Society vorgelegt, erhielt am 5. Juli 1686 die Druckerlaubnis von Samuel Pepys und wurde 1687 in lateinischer Sprache veröffentlicht. Von Edmund Halley, dem Initiator des Werkes und Organisator der Erstausgabe, immer wieder ermuntert, verfasste Newton eines der einflussreichsten physikalischen und astronomischen Bücher aller Zeiten. (de)
  • Philosophiae Naturalis Principia Mathematica, ofte nomata ankaŭ Principia Mathematica aŭ simple Principia, estas la plej grava verko de Isaac Newton. La latina titolo signifas Matematikaj Principoj de Naturfilozofio. Ĝi estis unue publikigita la 5-an de julio 1687 kaj enhavas la formuliĝon de la leĝoj de Neŭtono pri movado kiuj muldis la fundamentan formon de klasika mekaniko, same kiel la universalan gravitleĝon kiun li elpensis, kaj la derivadon de la leĝoj de Kepler pri la moviĝo de planedoj (unue malkovrite empirie). Krom la fizikaj novigoj, ĉi tiu eseo estis la unua kiu estis uzata sisteme kaj tiel sukcese en matematiko por priskribi kaj klarigi la leĝojn de naturo kaj fenomenoj. "Principa" estas konsiderata unu el la plej gravaj sciencaj verkoj de ĉiuj tempoj. Kiel multaj sciencaj verkoj en tiuj jaroj, la libro estis origine skribita en la latina (Nova latina). La franca fizikisto kaj matematikisto skribis en 1747 ke "la publikigo de la libro de la matematikaj principoj de naturfilozofio simbolas la komencon de periodo de revolucio en la scienco de fiziko. La metodo priskribita fare de la verkinto Sir Isaac Newton... disvastigis la lumon de matematiko al scienco kiu estis en la mallumo de nepruvitaj hipotezoj kaj spekulacioj." Pli posta takso de la influo de la libro deklaris ke kvankam la teorioj de Neŭtono ne estis tuj akceptitaj, tamen cent jarojn post la publikigo de la libro en 1687, "neniu povis nei ke el Principia ekestis nova scienco kiu, almenaŭ en kelkaj rilatoj, tiel superis ĉion kion antaŭis ĝin; kaj ke ĝi staris sola kiel la finfina demonstranto de scienco kiel tutaĵo." Eble estis la potenco de la "Principia" kiu klarigis tiom multe pri la naturo de la mondo en ekzempla, kompleta, kohera kaj harmonia stilo, kiu kaŭzis tiun sciencan metodon esti identigita kun la scienco de fiziko jarcentojn post ĝia komenco. La "Principia" estis konsiderata siatempe verko, kiu estas la gloro de penso, kaj ĝi estas konsiderata, eĉ post kelkaj jarcentoj, monumento al la granda komprenkapablo de la homo. Formulante siajn fizikajn teoriojn, Neŭtono evoluigis kampon de matematiko nomita kalkulo (infinitezima kalkulo), kiu formas la matematikan bazon por liaj teorioj. Tamen, la lingvo de la kalkulado konata al ni hodiaŭ ne aperas en la teoremoj kaj pruvoj en "Principa". Anstataŭe, Neŭtono uzis geometriajn argumentojn, pro pluraj kialoj: La unua estas ke la markoj de Neŭtono estis diferencaj de la markoj de Leibniz (kaj la markoj de Leibniz estas la markoj kiuj okupis la centran lokon en moderna kalkulo). Krome, la konsideroj de Neŭtono estis geometriaj ĉar en tiu tempo estis kutime rigardi kurbojn uzante geometrion, kaj la sama ligo inter geometrio kaj algebro ankoraŭ ne estis formita. Nur poste, kiam la ligo inter kurboj kaj algebro estis establita laŭ algebra aspekto, oni komencis uzi la lingvon kiun ni konas hodiaŭ. En la apendico kiun Neŭtono aldonis al "Principa", nomata General Scholium (ĝeneralaj kometarioj), Neŭtono esprimis tion, kio iĝis konata kiel sia fama "Mi ne elpensas hipotezojn" (latine hypotheses non fingo). (eo)
  • Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (euskaraz Naturaren Filosofiaren Oinarri Matematikoak), laburbilduz Principia (Oinarriak) soilik ere deitua, 1687ko uztailaren 5ean Sir Isaac Newtonek idatziriko idazlan bat da, hau hiru liburuz osatua zegoen. Behin bere lehenbiziko argitalpenari zuzenketak burutu ondoren, 1713 eta 1726an ere beste bi argitalpen aurkeztu zituen. Idazlan honek zientziaren historiako inflexio une bat adierazi zuen, eta askok inoiz argitaratua izan den zientzia-lan nabarmenentzat jo ohi dute. (eu)
  • Philosophiæ naturalis principia mathematica (Principios matemáticos de la filosofía natural), también conocida simplemente como Principia,​ es una obra publicada en latín por Isaac Newton el 5 de julio de 1687​ a instancias de su amigo Edmund Halley,[cita requerida] donde recoge sus descubrimientos en mecánica y cálculo matemático. Este trabajo marcó un punto de inflexión en la historia de la ciencia y es considerada, por muchos, como la obra científica más importante de la historia. Su publicación se había demorado enormemente dado el temor de Newton a que otros intentaran apropiarse de sus descubrimientos. Sin embargo Edmund Halley presionó a Newton hasta que publicara; Newton se lo agradece en las primeras páginas del libro. Los tres libros de esta obra contienen los fundamentos de la física y la astronomía escritos en el lenguaje de la geometría pura. El Libro I contiene el método de las "primeras y últimas razones" y, bajo la forma de notas o escolios, se encuentra como anexo del Libro III la teoría de las fluxiones. Aunque esta obra monumental le aportó un gran renombre, resulta un trabajo difícil de leer en la actualidad dado el lenguaje y tono utilizados. Es por ello, que por ejemplo en el cálculo diferencial, es la notación de Gottfried Leibniz la que se utiliza en la actualidad, más intuitiva y que facilita los cálculos, y no la de Newton. En el campo de la mecánica recopiló en su obra los hallazgos de Galileo y enunció sus tres famosas leyes del movimiento. De ellas pudo deducir la fuerza gravitatoria entre la Tierra y la Luna y demostrar que esta es directamente proporcional al producto de las masas e inversamente proporcional al cuadrado de la distancia, multiplicando este cociente por una constante llamada constante de gravitación universal. Tuvo además la gran intuición de generalizar esta ley a todos los cuerpos del universo, con lo que esta ecuación se convirtió en la ley de gravitación universal. El ejemplar de la primera edición de los Principia que perteneció a Isaac Newton, conteniendo anotaciones y correcciones manuscritas, se encuentra en la Biblioteca Wren del Trinity College de Cambridge.​​ Existió una polémica concerniente a quién había sido el inventor del cálculo, título que se disputaron Newton y Leibniz. Lo cierto es que si bien Leibniz publicó antes sus ideas, Newton había elaborado toda su teoría mucho antes, pero se demoró en publicarla. (es)
  • D'fhoilsigh Isaac Newton i 1687 a chuid fionnachtana i bhfisic agus calcalas i saothar faoin teideal Laidineach Philoshophiae Naturalis Principa Mathematica (prionsabail matamaiticiúla fhealsúnacht nádúrtha). Bá chéim mhór í seo i stair na heolaíochta. Bhí eagla ar Newton a chuid smaointe a chur i gcló mar cheap sé go raibh daoine eile ann ag iarraidh a chuid oibre a chóipeáil. Tá trí leabhar sa saothar. (ga)
  • Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (English: Mathematical Principles of Natural Philosophy) by Isaac Newton, often referred to as simply the Principia (/prɪnˈsɪpiə, prɪnˈkɪpiə/), is a work expounding Newton's laws of motion and his law of universal gravitation; in three books written in Latin, first published 5 July 1687. After annotating and correcting his personal copy of the first edition, Newton published two further editions, during 1713 with errors of the 1687 corrected, and an improved version of 1726. The Principia forms the foundation of classical mechanics. Among other achievements, it explains Johannes Kepler's laws of planetary motion, which Kepler had first obtained empirically. The Principia is considered one of the most important works in the history of science. The French mathematical physicist Alexis Clairaut assessed it in 1747: "The famous book of Mathematical Principles of Natural Philosophy marked the epoch of a great revolution in physics. The method followed by its illustrious author Sir Newton ... spread the light of mathematics on a science which up to then had remained in the darkness of conjectures and hypotheses." A more recent assessment has been that while acceptance of Newton's laws was not immediate, by the end of the century after publication in 1687, "no one could deny that" (out of the Principia) "a science had emerged that, at least in certain respects, so far exceeded anything that had ever gone before that it stood alone as the ultimate exemplar of science generally". In formulating his physical laws, Newton developed and used mathematical methods now included in the field of calculus, expressing them in the form of geometric propositions about "vanishingly small" shapes. In a revised conclusion to the Principia (see ), Newton emphasized the empirical nature of the work with the expression Hypotheses non fingo ("I frame/feign no hypotheses"). (en)
  • Buku Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica, yang berarti dalam bahasa Latin "Prinsip Matematika dari Filsafat Alam" adalah sebuah buku karya Isaac Newton. Buku ini diterbitkan pada 5 Juli 1687. Dalam buku ini, Newton menyatakan ketiga hukum gerakannya yang membentuk dasar mekanika klasik, serta hukum gravitasi universal, dan penurunan hukum Kepler yang sebelumnya diperoleh secara empiris. Dalam merumuskan teori-teori fisikanya, Newton mengembangkan cabang matematika yang kemudian dikenal dengan nama kalkulus. Namun dalam buku bahasa kalkulus hanya sedikit dipakai. Newton mengubah kebanyakan bukti-buktinya ke dalam bentuk argumentasi geometris. (in)
  • Philosophiæ naturalis principia mathematica (latin pour « Principes mathématiques de la philosophie naturelle »), souvent abrégé en Principia ou Principia Mathematica, est l'œuvre maîtresse d'Isaac Newton. Cet ouvrage en latin est publié à Londres en 1687. Sa troisième édition latine de 1726, dont le texte a été révisé et enrichi une dernière fois par Newton, est généralement considérée comme une référence. (fr)
  • 『自然哲学の数学的諸原理』(しぜんてつがくのすうがくてきしょげんり、羅: Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica)は、アイザック・ニュートンの著書で、ニュートン力学体系の解説書である。1687年7月5日刊、全3巻。古典力学の基礎を築いた画期的なもので、近代科学における最も重要な著作の1つ。運動の法則を数学的に論じ、天体の運動や万有引力の法則を扱っている。Principia という略称でもよく知られている。日本語では『自然哲学の数学的原理』、『プリンキピア』、あるいは『プリンシピア』とも表記される(や、等)。 (ja)
  • 《자연철학의 수학적 원리》(自然哲學- 數學的原理, 라틴어: Philosophiae Naturalis Principia Mathematica 필로소피아이 나투랄리스 프린키피아 마테마티카[*])는 서양의 과학 혁명을 집대성한 책의 하나이다. 줄여서 '프린키피아'(Principia)라고 불리기도 한다. 1687년에 나온 아이작 뉴턴의 세 권짜리 저작으로, 라틴어로 썼다. 이 책에서 뉴턴은 고전 역학의 바탕을 이루는 뉴턴의 운동 법칙과 만유인력의 법칙을 기술하고 있다. 당시 요하네스 케플러가 천체의 운동에 대한 자료를 바탕으로 알아낸 케플러의 행성운동법칙을 뉴턴은 자신의 위 두 법칙들로써 증명해 낸다. 그는 이러한 일련의 작업을 통해서 코페르니쿠스에서 시작되어 케플러, 갈릴레오를 거치면서 이루어져 온 천문학의 혁명을 완성하는 한편, 갈릴레오 이후 데카르트, 하위헌스 등을 통해서 이루어져 온 근대 역학의 성공을 눈부시게 보여주고 있다. 에드먼드 핼리도 이 책을 바탕으로 1530년, 1607년, 1682년에 나타났던 혜성들의 궤도를 계산해, 이 혜성 모두가 동일한 하나의 천체일 가능성이 높다는 사실을 발견했고 일정한 주기에 따라 1750년대 말에 다시 나타나리라고 예견했다. 뉴턴도 핼리도 죽은 뒤인 1758년에 수수께끼 같은 천체가 발견되었는데 그것이 다름 아닌 핼리 혜성이다. 제1편은 운동에 관한 일반적 명제를 논술하였고, 제2편은 매질 속에서의 물체의 운동을 다루고, 마지막 제3편은 코페르니쿠스의 지동설, 케플러의 행성의 타원궤도 등의 행성의 운동을 증명하였다. 뉴턴은 그의 이론을 기술하기 위해 미적분학을 역학에 적용하였지만, 이 책에서는 주로 기하학적인 증명 방법을 사용하고 미적분을 거의 사용하지 않고 있는데, 이는 당시의 사람들의 이해를 고려해서라고 한다. 1687년에 초판, 1712년 증보 개정판, 그리고 1726년 제3판이 출간되었다. (ko)
  • Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (italiano: I principi matematici della filosofia naturale), noto semplicemente come Principia, è un trattato in tre libri di Isaac Newton, pubblicato il 5 luglio 1687: unanimemente considerato una delle più importanti opere del pensiero scientifico, in essa lo scienziato inglese enunciò le leggi della dinamica e la legge di gravitazione universale. (it)
  • Philosophiae Naturalis Principia Mathematica (Lat.: "De wiskundige beginselen van de natuurfilosofie", kortweg de Principia) is een werk van Isaac Newton gepubliceerd op 5 juli 1687. Bekend is dat Newton het werk van ruim 500 pagina's schreef tussen augustus 1684 en april 1686 (minder dan twee jaar dus) naar aanleiding van een bezoek dat Edmond Halley aan hem bracht. Het is echter zeer waarschijnlijk dat hij zijn ideeën erover al eerder ontwikkelde omdat hij tegenover Halley gewag maakte van zijn oplossing voor het probleem van de banen van de planeten (de reden voor Halley's bezoek). Al in november 1684 zond hij hem en de Royal Society een uitgewerkte wiskundige beschrijving daarvan, onder de titel De motu corporum in gyrum (Over de beweging van lichamen in een baan), een artikel van negen pagina's. Hierop liet Halley weten dat de Royal Society graag meer van zulk werk zou ontvangen, en het ook zou uitgeven. Volgens ooggetuigen werkte Newton vervolgens bijna dag en nacht aan het boek. Toen Newton de Principia afgerond had, had de Royal Society echter net haar hele budget gespendeerd aan de uitgave van De historia piscium, een boek over vissen, geschreven door Francis Willughby. Dat boek verkocht zeer slecht, en uiteindelijk financierde Edmond Halley de eerste druk van de Principia. Het werk is een van de invloedrijkste publicaties ooit verschenen in de exacte wetenschappen. (nl)
  • Matematyczne zasady filozofii naturalnej (łac. Philosophiae naturalis principia mathematica) – dzieło Isaaca Newtona, w którym przedstawił prawo powszechnego ciążenia, a także prawa ruchu leżące u podstaw mechaniki klasycznej. Newton wyprowadził prawa Keplera dla ruchu planet (sformułowane na podstawie obserwacji astronomicznych). Zostało opublikowane 5 lipca 1687. Wydanie angielskie w przekładzie Motte'a nosi tytuł The Mathematical Principles of Natural Philosophy i zostało wydane w Londynie w 1803 roku. (pl)
  • Os Princípios Matemáticos da Filosofia Natural (em latim: Philosophiae naturalis principia mathematica, também referido como Principia Mathematica ou simplesmente, Principia) é uma obra de três volumes escrita por Isaac Newton, publicada em 5 de julho de 1687. Newton publicou outras duas edições, em 1713 e 1726. Este trabalho é considerado uma das obras fundamentais mais importantes realizados em mecânica no século XVII, sendo os outros dois os Discursos de Galileu e as Demonstrações Matemáticas Relativas a Duas Novas Ciências (1638) e o Horologium Oscillatorium (1673) de Christiaan Huygens. (pt)
  • Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (latin för naturfilosofins matematiska principer, ofta förkortat till enbart Principia) är ett banbrytande vetenskapligt arbete av Isaac Newton (1642–1727), som utkom år 1687. Verket innehåller bland annat Newtons rörelselagar samt klassisk mekanik i sina huvuddrag. Vidare ingår gravitationslagen som bland annat förklarar fallrörelsen och alla himlakroppars rörelser. Principia är författad på latin, som var dåtidens ledande vetenskapliga språk. Imprimatur till förstaupplagan gavs 1686 av Samuel Pepys. (sv)
  • «Математические начала натуральной философии» (лат. Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica) — фундаментальный труд Ньютона, в котором он сформулировал закон всемирного тяготения и три закона движения, ставшие основой классической механики и названные его именем. (ru)
  • «Математи́чні нача́ла натура́льної філосо́фії» (лат. Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica) або, скорочено, «Начала» (лат. Principia) — фундаментальна праця І. Ньютона, у якій він сформулював закон всесвітнього тяжіння і три закони Ньютона, котрі заклали основи класичної механіки. Праця у трьох книгах вперше була опублікована 5 липня 1687 року. Згодом Ньютон опублікував ще дві редакції у 1713 та у 1726 роках. Потім було ще п'ять чи шість видань латинською. Останнє з цих латинських видань здійснене у Глазго в 1871 р. за підтримки В. Томсона (лорда Кельвіна) і Г. Блакбурна. Англійською «Начала» перекладені А. Моттом (англ. Andrew Motte) і видані у 1727 р.; наступним був французький переклад, виконаний маркізою дю Шатле (Дюшатле, фр. Gabrielle Émilie Le Tonnelier de Breteuil, marquise du Châtelet) з примітками А. К. Клеро, виданий у 1759 р., і німецький переклад І. Вольферса, виданий у Берліні 1871 р. (uk)
  • 《自然哲学的数学原理》(拉丁語:Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica),是英国科学家艾萨克·牛顿的三卷本代表作,成书于1686年。1687年7月5日该书的拉丁文版首次出版发行。牛顿本人之后又分别于1713年与1726年进行了两次修订。1729年由将其译成英文付印,就是现在所见流行的英文本。各版均由牛顿本人作了增订,并加序言。后世有多种文字的译本,中译本出版於1931年。 该书的宗旨在于从各种运动现象探究自然力,再用这些力说明各种自然现象。牛顿在书中首次提出牛顿运动定律,奠定了经典力学的基础。牛顿也是在此书中首次发表了万有引力定律,还给出了开普勒行星运动定律的一个理论推导(开普勒最早给出的只是经验公式)。《自然哲学的数学原理》被认为是“科学史上最重要的论著之一”。 1747年法国数学家、物理学家亚历克西斯·克劳德·克莱罗称“《自然哲学的数学原理》标志着一个物理学革命的新纪元。伟大的作者牛顿爵士在书中采用的方法……使数学的光辉照亮了笼罩在假设与猜想的黑暗中的科学。”虽然牛顿的思想在当时没有立即被接受,在它出版一个世纪后,“没人可以否认(从《自然哲学的数学原理》中)诞生了一门新的学科,这门学科(至少在特定方面)远远超越了它之前的一切事物,成为科学规范的最佳典范。” 為了完整描述其物理理論,牛頓發展且使用了新的數學理論,包括了現代稱之為微積分的領域。牛顿偏重通过绘制图形的方法来证明,多采用通过消去高阶无穷小量取极限的几何证法。。在《原理》中關於微积分,牛顿称其为“流数” 牛顿还在《自然哲学的数学原理》的修订版中提出了他的名言“ (Hypotheses non fingo)”。 (zh)
dbo:author
dbo:language
dbo:lcc
  • QA803 .A53
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 48781 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 96968 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1117470779 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:author
  • Sir Isaac Newton (en)
dbp:caption
  • Title page of Principia, first edition (en)
dbp:congress
  • QA803 .A53 (en)
dbp:englishPubDate
  • 1728 (xsd:integer)
dbp:language
dbp:name
  • Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (en)
dbp:nativeWikisource
  • Philosophiae Naturalis Principia Mathematica (en)
dbp:origLangCode
  • la (en)
dbp:pubDate
  • 1687 (xsd:integer)
dbp:titleOrig
  • Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbp:wikisource
  • The Mathematical Principles of Natural Philosophy (en)
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • الأصول الرياضية للفلسفة الطبيعية هو عمل من ثلاثة كتب للسير إسحاق نيوتن، نُشر لأول مرة 5 يوليو 1687م. «ويعدّ من أهم الأعمال في تاريخ العلم». وفيه صاغ نيوتن قوانين نيوتن للحركة التي تعدّ أساس الميكانيكا الكلاسيكية، كما صاغ أيضاً قانون الجذب العام، واشتقاق قوانين كبلر لحركة الكواكب (التي وضعها كبلر على أسس تجريبية)،من الجدير بالذكر أن الأكاديمية البريطانية للعلوم عجزت عن نشره حينئذ فنشره عالم الفلك الإنجليزي إدموند هالي الذي سمي مذنب هالى باسمه. (ar)
  • Η Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (Φυσική Φιλοσοφία με Μαθηματικές Αρχές) είναι γραμμένη από τον Ισαάκ Νεύτωνα και δημοσιευμένη στις 5 Ιουλίου του 1687 στα λατινικά, και το 1729 στα αγγλικά. (el)
  • Philosophiae Naturalis Principia Mathematica, oft auch Principia Mathematica oder einfach Principia genannt, ist das Hauptwerk von Isaac Newton. Der lateinische Titel bedeutet übersetzt Die mathematischen Grundlagen der Naturphilosophie. Das Werk wurde 1686 erstmals als Manuskript der Royal Society vorgelegt, erhielt am 5. Juli 1686 die Druckerlaubnis von Samuel Pepys und wurde 1687 in lateinischer Sprache veröffentlicht. Von Edmund Halley, dem Initiator des Werkes und Organisator der Erstausgabe, immer wieder ermuntert, verfasste Newton eines der einflussreichsten physikalischen und astronomischen Bücher aller Zeiten. (de)
  • Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (euskaraz Naturaren Filosofiaren Oinarri Matematikoak), laburbilduz Principia (Oinarriak) soilik ere deitua, 1687ko uztailaren 5ean Sir Isaac Newtonek idatziriko idazlan bat da, hau hiru liburuz osatua zegoen. Behin bere lehenbiziko argitalpenari zuzenketak burutu ondoren, 1713 eta 1726an ere beste bi argitalpen aurkeztu zituen. Idazlan honek zientziaren historiako inflexio une bat adierazi zuen, eta askok inoiz argitaratua izan den zientzia-lan nabarmenentzat jo ohi dute. (eu)
  • D'fhoilsigh Isaac Newton i 1687 a chuid fionnachtana i bhfisic agus calcalas i saothar faoin teideal Laidineach Philoshophiae Naturalis Principa Mathematica (prionsabail matamaiticiúla fhealsúnacht nádúrtha). Bá chéim mhór í seo i stair na heolaíochta. Bhí eagla ar Newton a chuid smaointe a chur i gcló mar cheap sé go raibh daoine eile ann ag iarraidh a chuid oibre a chóipeáil. Tá trí leabhar sa saothar. (ga)
  • Philosophiæ naturalis principia mathematica (latin pour « Principes mathématiques de la philosophie naturelle »), souvent abrégé en Principia ou Principia Mathematica, est l'œuvre maîtresse d'Isaac Newton. Cet ouvrage en latin est publié à Londres en 1687. Sa troisième édition latine de 1726, dont le texte a été révisé et enrichi une dernière fois par Newton, est généralement considérée comme une référence. (fr)
  • 『自然哲学の数学的諸原理』(しぜんてつがくのすうがくてきしょげんり、羅: Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica)は、アイザック・ニュートンの著書で、ニュートン力学体系の解説書である。1687年7月5日刊、全3巻。古典力学の基礎を築いた画期的なもので、近代科学における最も重要な著作の1つ。運動の法則を数学的に論じ、天体の運動や万有引力の法則を扱っている。Principia という略称でもよく知られている。日本語では『自然哲学の数学的原理』、『プリンキピア』、あるいは『プリンシピア』とも表記される(や、等)。 (ja)
  • Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (italiano: I principi matematici della filosofia naturale), noto semplicemente come Principia, è un trattato in tre libri di Isaac Newton, pubblicato il 5 luglio 1687: unanimemente considerato una delle più importanti opere del pensiero scientifico, in essa lo scienziato inglese enunciò le leggi della dinamica e la legge di gravitazione universale. (it)
  • Matematyczne zasady filozofii naturalnej (łac. Philosophiae naturalis principia mathematica) – dzieło Isaaca Newtona, w którym przedstawił prawo powszechnego ciążenia, a także prawa ruchu leżące u podstaw mechaniki klasycznej. Newton wyprowadził prawa Keplera dla ruchu planet (sformułowane na podstawie obserwacji astronomicznych). Zostało opublikowane 5 lipca 1687. Wydanie angielskie w przekładzie Motte'a nosi tytuł The Mathematical Principles of Natural Philosophy i zostało wydane w Londynie w 1803 roku. (pl)
  • Os Princípios Matemáticos da Filosofia Natural (em latim: Philosophiae naturalis principia mathematica, também referido como Principia Mathematica ou simplesmente, Principia) é uma obra de três volumes escrita por Isaac Newton, publicada em 5 de julho de 1687. Newton publicou outras duas edições, em 1713 e 1726. Este trabalho é considerado uma das obras fundamentais mais importantes realizados em mecânica no século XVII, sendo os outros dois os Discursos de Galileu e as Demonstrações Matemáticas Relativas a Duas Novas Ciências (1638) e o Horologium Oscillatorium (1673) de Christiaan Huygens. (pt)
  • Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (latin för naturfilosofins matematiska principer, ofta förkortat till enbart Principia) är ett banbrytande vetenskapligt arbete av Isaac Newton (1642–1727), som utkom år 1687. Verket innehåller bland annat Newtons rörelselagar samt klassisk mekanik i sina huvuddrag. Vidare ingår gravitationslagen som bland annat förklarar fallrörelsen och alla himlakroppars rörelser. Principia är författad på latin, som var dåtidens ledande vetenskapliga språk. Imprimatur till förstaupplagan gavs 1686 av Samuel Pepys. (sv)
  • «Математические начала натуральной философии» (лат. Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica) — фундаментальный труд Ньютона, в котором он сформулировал закон всемирного тяготения и три закона движения, ставшие основой классической механики и названные его именем. (ru)
  • Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica ('Principis matemàtics de la filosofia natural'), sovint abreujat també com els Principia o Principia Mathematica, és un llibre de ciència escrit per Isaac Newton. Publicat per primer cop el 1687, a instàncies del seu amic Edmond Halley; Newton hi descrivia els seus descobriments en física i càlcul matemàtic. Aquesta obra va marcar un punt d'inflexió en la història de la ciència. (ca)
  • Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica, česky Matematické principy přírodní filozofie, často pouze Principia, je nejslavnější spis fyzika Isaaca Newtona, jeden z pilířů moderní vědy. Má tři díly (De motu corporum, De motu corporum II, De mundi systemate). První kniha je takřka nezměněným Newtonovým starším traktátem De motu corporum z roku 1684. Newton v knize popisuje zákon všeobecné gravitace a své pohybové zákony, které položily základy klasické mechaniky. Tyto pasáže silně ovlivnily fyziku a fyziku moderní do značné míry ustavily. Matematiku zase ovlivnily revoluční pasáže o diferenciálním a integrálním počtu, astronomii kapitoly o Keplerových zákonech a o vlivu gravitace na pohyb Měsíce, příliv, dráhu komet atp. (cs)
  • Philosophiae Naturalis Principia Mathematica, ofte nomata ankaŭ Principia Mathematica aŭ simple Principia, estas la plej grava verko de Isaac Newton. La latina titolo signifas Matematikaj Principoj de Naturfilozofio. Ĝi estis unue publikigita la 5-an de julio 1687 kaj enhavas la formuliĝon de la leĝoj de Neŭtono pri movado kiuj muldis la fundamentan formon de klasika mekaniko, same kiel la universalan gravitleĝon kiun li elpensis, kaj la derivadon de la leĝoj de Kepler pri la moviĝo de planedoj (unue malkovrite empirie). (eo)
  • Philosophiæ naturalis principia mathematica (Principios matemáticos de la filosofía natural), también conocida simplemente como Principia,​ es una obra publicada en latín por Isaac Newton el 5 de julio de 1687​ a instancias de su amigo Edmund Halley,[cita requerida] donde recoge sus descubrimientos en mecánica y cálculo matemático. Este trabajo marcó un punto de inflexión en la historia de la ciencia y es considerada, por muchos, como la obra científica más importante de la historia. (es)
  • Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (English: Mathematical Principles of Natural Philosophy) by Isaac Newton, often referred to as simply the Principia (/prɪnˈsɪpiə, prɪnˈkɪpiə/), is a work expounding Newton's laws of motion and his law of universal gravitation; in three books written in Latin, first published 5 July 1687. After annotating and correcting his personal copy of the first edition, Newton published two further editions, during 1713 with errors of the 1687 corrected, and an improved version of 1726. (en)
  • Buku Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica, yang berarti dalam bahasa Latin "Prinsip Matematika dari Filsafat Alam" adalah sebuah buku karya Isaac Newton. Buku ini diterbitkan pada 5 Juli 1687. Dalam buku ini, Newton menyatakan ketiga hukum gerakannya yang membentuk dasar mekanika klasik, serta hukum gravitasi universal, dan penurunan hukum Kepler yang sebelumnya diperoleh secara empiris. (in)
  • 《자연철학의 수학적 원리》(自然哲學- 數學的原理, 라틴어: Philosophiae Naturalis Principia Mathematica 필로소피아이 나투랄리스 프린키피아 마테마티카[*])는 서양의 과학 혁명을 집대성한 책의 하나이다. 줄여서 '프린키피아'(Principia)라고 불리기도 한다. 1687년에 나온 아이작 뉴턴의 세 권짜리 저작으로, 라틴어로 썼다. 이 책에서 뉴턴은 고전 역학의 바탕을 이루는 뉴턴의 운동 법칙과 만유인력의 법칙을 기술하고 있다. 당시 요하네스 케플러가 천체의 운동에 대한 자료를 바탕으로 알아낸 케플러의 행성운동법칙을 뉴턴은 자신의 위 두 법칙들로써 증명해 낸다. 그는 이러한 일련의 작업을 통해서 코페르니쿠스에서 시작되어 케플러, 갈릴레오를 거치면서 이루어져 온 천문학의 혁명을 완성하는 한편, 갈릴레오 이후 데카르트, 하위헌스 등을 통해서 이루어져 온 근대 역학의 성공을 눈부시게 보여주고 있다. 제1편은 운동에 관한 일반적 명제를 논술하였고, 제2편은 매질 속에서의 물체의 운동을 다루고, 마지막 제3편은 코페르니쿠스의 지동설, 케플러의 행성의 타원궤도 등의 행성의 운동을 증명하였다. (ko)
  • Philosophiae Naturalis Principia Mathematica (Lat.: "De wiskundige beginselen van de natuurfilosofie", kortweg de Principia) is een werk van Isaac Newton gepubliceerd op 5 juli 1687. Bekend is dat Newton het werk van ruim 500 pagina's schreef tussen augustus 1684 en april 1686 (minder dan twee jaar dus) naar aanleiding van een bezoek dat Edmond Halley aan hem bracht. Het is echter zeer waarschijnlijk dat hij zijn ideeën erover al eerder ontwikkelde omdat hij tegenover Halley gewag maakte van zijn oplossing voor het probleem van de banen van de planeten (de reden voor Halley's bezoek). Al in november 1684 zond hij hem en de Royal Society een uitgewerkte wiskundige beschrijving daarvan, onder de titel De motu corporum in gyrum (Over de beweging van lichamen in een baan), een artikel van nege (nl)
  • «Математи́чні нача́ла натура́льної філосо́фії» (лат. Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica) або, скорочено, «Начала» (лат. Principia) — фундаментальна праця І. Ньютона, у якій він сформулював закон всесвітнього тяжіння і три закони Ньютона, котрі заклали основи класичної механіки. Праця у трьох книгах вперше була опублікована 5 липня 1687 року. Згодом Ньютон опублікував ще дві редакції у 1713 та у 1726 роках. Потім було ще п'ять чи шість видань латинською. Останнє з цих латинських видань здійснене у Глазго в 1871 р. за підтримки В. Томсона (лорда Кельвіна) і Г. Блакбурна. Англійською «Начала» перекладені А. Моттом (англ. Andrew Motte) і видані у 1727 р.; наступним був французький переклад, виконаний маркізою дю Шатле (Дюшатле, фр. Gabrielle Émilie Le Tonnelier de Breteuil, marquise d (uk)
  • 《自然哲学的数学原理》(拉丁語:Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica),是英国科学家艾萨克·牛顿的三卷本代表作,成书于1686年。1687年7月5日该书的拉丁文版首次出版发行。牛顿本人之后又分别于1713年与1726年进行了两次修订。1729年由将其译成英文付印,就是现在所见流行的英文本。各版均由牛顿本人作了增订,并加序言。后世有多种文字的译本,中译本出版於1931年。 该书的宗旨在于从各种运动现象探究自然力,再用这些力说明各种自然现象。牛顿在书中首次提出牛顿运动定律,奠定了经典力学的基础。牛顿也是在此书中首次发表了万有引力定律,还给出了开普勒行星运动定律的一个理论推导(开普勒最早给出的只是经验公式)。《自然哲学的数学原理》被认为是“科学史上最重要的论著之一”。 1747年法国数学家、物理学家亚历克西斯·克劳德·克莱罗称“《自然哲学的数学原理》标志着一个物理学革命的新纪元。伟大的作者牛顿爵士在书中采用的方法……使数学的光辉照亮了笼罩在假设与猜想的黑暗中的科学。”虽然牛顿的思想在当时没有立即被接受,在它出版一个世纪后,“没人可以否认(从《自然哲学的数学原理》中)诞生了一门新的学科,这门学科(至少在特定方面)远远超越了它之前的一切事物,成为科学规范的最佳典范。” (zh)
rdfs:label
  • الأصول الرياضية للفلسفة الطبيعية (ar)
  • Philosophiae Naturalis Principia Mathematica (ca)
  • Philosophiae Naturalis Principia Mathematica (cs)
  • Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (de)
  • Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (el)
  • Philosophiae Naturalis Principia Mathematica (eo)
  • Philosophiæ naturalis principia mathematica (es)
  • Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (eu)
  • Philosophiae Naturalis Principia Mathematica (ga)
  • Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (in)
  • Philosophiæ naturalis principia mathematica (fr)
  • Philosophiae Naturalis Principia Mathematica (it)
  • 自然哲学の数学的諸原理 (ja)
  • 자연철학의 수학적 원리 (ko)
  • Philosophiae Naturalis Principia Mathematica (nl)
  • Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (en)
  • Matematyczne zasady filozofii naturalnej (pl)
  • Princípios Matemáticos da Filosofia Natural (pt)
  • Математические начала натуральной философии (ru)
  • Philosophiae Naturalis Principia Mathematica (sv)
  • Математичні начала натуральної філософії (uk)
  • 自然哲学的数学原理 (zh)
rdfs:seeAlso
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
foaf:name
  • Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (en)
is dbo:knownFor of
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License