An Entity of Type: television show, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

La Comédie humaine (French: [la kɔmediː ymɛːn]; English: The Human Comedy) is Honoré de Balzac's 1829–48 multi-volume collection of interlinked novels and stories depicting French society in the period of the Restoration (1815–30) and the July Monarchy (1830–48). La Comédie humaine consists of 91 finished works (stories, novels, or analytical essays) and 46 unfinished works (some of which exist only as titles). It does not include Balzac's five theatrical plays or his collection of humorous tales: "Les Cent Contes drolatiques" (1832–37).

Property Value
dbo:abstract
  • الملهاة الإنسانية هي سلسلة أعمال أونوريه دي بلزاك. (ar)
  • La Comèdia humana (La Comédie humaine) és el títol d'un conjunt de llibres d'Honoré de Balzac (1799–1850) que entrellacen novel·les i històries per descriure la societat francesa en el període de la Restauració francesa (1815-1830) i la Monarquia de Juliol (1830–1848). Consta de 91 obres acabades (contes, novel·les o assajos analítics) i 46 treballs inacabats (alguns dels quals només existeixen com a títols). No inclou les cinc obres teatrals de Balzac o la seva col·lecció de contes còmics, els "Contes drolàtics" (1832-37). El títol de la sèrie sol considerar-se com una al·lusió a La Divina Comèdia de Dante; mentre que Ferdinand Brunetière, el famós crític literari francès, suggereix que pot provenir de poemes d'Alfred de Musset o Alfred de Vigny. Mentre Balzac buscava abastar-ho tot com Dante, el seu títol indica les inquietuds mundanes i humanes d'un novel·lista realista. Les històries mostren diversitat de configuracions, amb personatges que tornen a aparèixer en diverses històries. (ca)
  • Lidská komedie (francouzsky La Comédie humaine) je název literárního cyklu, který v roce 1842 dal Honoré de Balzac svému soubornému dílu s odkazem na Dantovu Božskou komedii. Lidská komedie se skládá z 97 děl, z čehož tvoří 95 dokončených románů, novel a esejů, 25 nedokončených děl a románů z jeho mládí napsaných v letech 1822–1825 pod různými pseudonymy. Balzac se v tomto rozsáhlém cyklu snažil představit detailní popis soudobé francouzské společnosti první poloviny 19. století v celé své mnohovrstevnatosti. Základ tohoto cyklu tvoří volná trilogie románů Otec Goriot (Le Père Goriot, 1834), Ztracené iluze (Illusions perdues , 1837–1839) a (Splendeurs et misères des courtisanes, 1838–1843), kterými volně procházejí jednotlivé postavy. Celý cyklus je rozdělen do tří skupin: Studie mravů (Études de mœurs), Filosofické studie (Études philosophiques) a Analytické studie (Études analytiques). (cs)
  • Η Ανθρώπινη Κωμωδία (Γαλλικά: La Comédie humaine) είναι ο τίτλος με τον οποίο ο Γάλλος μυθιστοριογράφος και θεατρικός συγγραφέας Ονορέ ντε Μπαλζάκ συγκέντρωσε σχεδόν το σύνολο του έργου του - έργα ρεαλιστικά, ρομαντικά, κοινωνικά, φανταστικά και φιλοσοφικά - τα οποία έγραψε από το 1829 έως το 1848 και απεικονίζουν τη γαλλική κοινωνία στην περίοδο της Παλινόρθωσης (1815–30) και της Ιουλιανής μοναρχίας (1830–48). Η Ανθρώπινη κωμωδία, από τα πιο σημαντικά έργα της γαλλικής λογοτεχνίας του 19ου αιώνα, αποτελείται από 91 ολοκληρωμένα έργα (μυθιστορήματα, διηγήματα, μύθους και δοκίμια) και 46 ημιτελή έργα (μερικά από τα οποία υπάρχουν μόνο ως τίτλοι). Δεν περιλαμβάνει τα πέντε θεατρικά έργα του Μπαλζάκ και τη συλλογή του με χιουμοριστικές ιστορίες: Αστείες ιστορίες (1832–37). (el)
  • La Homa Komedio (franclingve La Comédie Humaine) estas la titolo de la plurvoluma, vasta romanaro verkita de Honoré de Balzac (1799-1850) dum la periodoj de la Dua Burbona Resurtronigo kaj de la Julia monarkio (1815-1848). La Homa Komedio konsistas el 95 kompletaj verkoj (rakontoj, romanoj aŭ analizaj eseoj) kaj el 48 nefinitaj verkoj (por kelkaj el ili ekzistas nur titolo). Ĝi inkludas nek la kvin teatraĵojn fare de Balzac, nek lian kolekton da humuraj fabeloj, la Contes drolatiques (1832-1837). La esprimo La Homa Komedio estas aludo al La Divina Commedia de Dante Alighieri. La intrigoj de la verkoj situas en tre variaj, plejofte realiste priskribitaj lokoj. Multaj personoj reaperas en pluraj romanoj, kaj tiel formas vastan kunligitan familion da protagonistoj. (eo)
  • Die menschliche Komödie (frz. La Comédie humaine) ist der Titel, den Honoré de Balzac (1799–1850) – in Anspielung auf Dantes Göttliche Komödie – im Jahre 1842 seinem Romanwerk gab. Thema dieses Romanwerks ist die französische Gesellschaft in der Zeit der konservativ-monarchistischen Restauration. Die menschliche Komödie umfasst sowohl Essays als auch realistische Romane, Kurzgeschichten, Erzählungen, 25 unvollendete Werke, aber auch 8 Frühwerke, die zwischen 1822 und 1825 verfasst wurden. Bis zu seinem Tod vollendete Balzac 91 des auf 137 Romane und Erzählungen angelegten Gesamtwerks. Balzac verbindet die Einzelromane zu einem komplexen System, im Rahmen dessen die Personen von Roman zu Roman immer wieder in Erscheinung treten. Mit dieser literarischen Innovation will Balzac ein umfassendes (Sitten-)Gemälde der französischen Gesellschaft der ersten Hälfte des 19. Jahrhunderts entwerfen:„Die Unermeßlichkeit eines Planes, der zugleich die Geschichte und die Kritik der Gesellschaft, die Analyse ihrer Übel und die Erörterung ihrer Prinzipien umfasst, berechtigt mich, so scheint es mir, meinem Werk den Titel zu geben, unter dem es heute erscheint: Die Menschliche Komödie.“ (de)
  • La comedia humana (en francés, La Comédie humaine) es el título de uno de los mayores proyectos narrativos de la historia de la literatura: Honoré de Balzac (1799-1850), su autor, se propuso escribir 137 novelas e historias interconectadas que retrataran la sociedad francesa en el período que abarca desde la caída del Imperio Napoleónico hasta la Monarquía de Julio (1815-1830). Semejante producción se justifica tanto por la popularidad de Balzac como escritor por entregas como por la constante necesidad de dinero que lo acuciaba. Aunque el proyecto se vio truncado por la muerte de Balzac, este dejó escritas 87 novelas completas y 7 más no previstas en el proyecto, que —por su profundidad— superan con creces el objetivo que Balzac se había marcado. (es)
  • La Comédie humaine (frantsesez: Giza Komedia), literaturaren historiako proiektu narratibo handienetako baten izenburua da. Honoré de Balzac (1799-1850), bere egileak, 137 eleberri eta istorio interkonektatu idaztea proposatu zuen. Kronologikoki Napoleonen Inperioaren erorketatik Uztaileko monarkiaraino (1815-1830) garaia hartzen zuen. Urte horietako frantziar gizartea islatuko nahi zuen lan horiekin. Balzac oso idazle ezaguna zen, bereziki kapitulutan argitaratutako eleberriei esker. Halaber, idazleak diru premia handia zuen eta horrek proiektua justifikatzen du nolabait. Saila Balzacen heriotzak eten zuen arren, nahiko osatuta gelditu zen: 87 eleberri oso eta hasierako proiektuan aurreikusi ez ziren beste 7 utzi zituen idatzita. Esan daiteke Balzacek bere buruari jarritako erronka gainditzen zuela. (eu)
  • La Comédie humaine (French: [la kɔmediː ymɛːn]; English: The Human Comedy) is Honoré de Balzac's 1829–48 multi-volume collection of interlinked novels and stories depicting French society in the period of the Restoration (1815–30) and the July Monarchy (1830–48). La Comédie humaine consists of 91 finished works (stories, novels, or analytical essays) and 46 unfinished works (some of which exist only as titles). It does not include Balzac's five theatrical plays or his collection of humorous tales: "Les Cent Contes drolatiques" (1832–37). A pioneer of the modern novel, Balzac aims to describe the totality of reality and is interested in realities hitherto ignored in literature, because they were ugly or vulgar. He shows in its various forms the rise of capitalism and the omnipotence of money, leading to the disappearance of nobility and the dissolution of social ties. The title was chosen in reference to Dante's Divine Comedy. But instead of a theological enterprise, the author wanted to be a sociologist and created a non-Manichean universe, where love and friendship hold a great place, and which highlights the complexity of beings and the deep immorality of a social mechanism where the weak are crushed while the crooked banker and the venal politician triumph. Gifted with a genius for observation, Balzac created human types that are strikingly true. Some of his characters are so vivid that they have become archetypes, such as Rastignac, the ambitious young provincial, Grandet, the miserly domestic tyrant, or Father Goriot, the icon of fatherhood. He gives an important place to financiers and notaries, but also to the character of Vautrin, the outlaw with multiple identities. His work includes a large proportion of courtesans and grisettes, alongside admirable and angelic women. The importance he gives to these women and their psychology earned him an enthusiastic female readership very early on. In spite of the opposition of the Church, this work quickly became a printing phenomenon and obtained an immense repercussion in France and in Europe, deeply influencing the genre of the novel. Translated into many languages, it is still published today and has often been adapted for film and television. (en)
  • La Comédie humaine est le titre sous lequel Honoré de Balzac a regroupé un ensemble de plus de quatre-vingt-dix ouvrages — romans, nouvelles, contes et essais — de genres réaliste, romantique, fantastique ou philosophique, et dont l’écriture s’échelonne de 1829 à 1850. Par cette œuvre, Balzac veut faire une « histoire naturelle de la société », explorant de façon systématique les groupes sociaux et les rouages de la société, afin de brosser une vaste fresque de son époque susceptible de servir de référence aux générations futures. Il répartit ses récits en trois grands ensembles : Études de mœurs, Études philosophiques et Études analytiques. Le premier est le plus important et se divise lui-même en six sections, explorant divers milieux sociaux et régions de la France. Les ouvrages sont liés entre eux de façon organique par plusieurs centaines de personnages susceptibles de reparaître dans divers romans, à des moments variés de leur existence. Pour assurer l'unité de son œuvre, Balzac corrige et réécrit inlassablement nombre de ses ouvrages, afin de mieux les fondre dans un plan d'ensemble qui est allé compter jusqu'à cent quarante-cinq titres. Créateur du roman moderne, Balzac veut décrire la totalité du réel et s'intéresse à des réalités jusque-là ignorées en littérature, parce que laides ou vulgaires. Il montre sous ses diverses formes la montée du capitalisme et la toute-puissance de l'argent, menant à la disparition de la noblesse et à la dissolution des liens sociaux. Le titre a été choisi en référence à la Divine Comédie de Dante. Mais au lieu d'une entreprise théologique, l'auteur s'est voulu sociologue et a créé un univers non manichéen, où l'amour et l'amitié tiennent une grande place, et qui met en lumière la complexité des êtres et la profonde immoralité d'une mécanique sociale où les faibles sont écrasés tandis que triomphent le banquier véreux et le politicien vénal. Doué du génie de l'observation, Balzac a créé des types humains saisissants de vérité. Certains de ses personnages sont tellement vivants qu'ils sont devenus des archétypes, tels Rastignac, le jeune provincial ambitieux, Grandet, l'avare tyran domestique, ou le père Goriot, icône de la paternité. Il accorde une place importante aux financiers et aux notaires, mais aussi au personnage de Vautrin, le hors-la-loi aux identités multiples. Son œuvre compte une importante proportion de courtisanes et de grisettes, à côté de femmes admirables et angéliques. L'importance qu'il donne à celles-ci et à leur psychologie lui a valu très tôt un lectorat féminin enthousiaste. En dépit de l'opposition de l'Église, cette œuvre devient très vite un phénomène d'imprimerie et obtient un immense retentissement en France et en Europe, influençant profondément le genre du roman. Traduite en de nombreuses langues, elle est encore rééditée aujourd'hui et a souvent fait l'objet d'adaptations au cinéma et à la télévision. (fr)
  • 《인간 희극》(프랑스어: La Comédie humaine)은 오노레 드 발자크가 90편이 넘는 사실주의, 낭만주의, 환상소설 또는 철학소설 양식의 작품들ー소설, 단편, 콩트와 에세이ー을 묶은 총서의 제목이다. 이 작품을 통해 발자크는 후대에게 있어 참고 자료가 될, 그의 시대에 관한 광대한 프레스코화를 묘사하려는 목적으로 사회 집단와 사회의 톱니바퀴들의 체계적인 형태를 탐구하고자 “사회의 자연사”를 쓰고 싶어했다. 그는 자신의 이야기를 풍속 연구, 철학 연구와 분석 연구라는 세 개의 큰 집단으로 나눴다. 프랑스의 지방과 다양한 사회 계층들에 관하여 탐구 한 첫번째 연구는 가장 중요하며, 6개의 부분으로 다시 나뉜다. 이 작품들은 각기 다른 시절을 다루고 있는 여러 소설들 속에서 등장하는 수백명의 인물들에 의해 글로 서로 체계적으로 연결된다. 발자크는 작품의 통일성을 확실히 하기 위해, 145편 정도의 작품들을 전체적인 계획 속에 집어넣고자 하고자 자신의 수많은 작품들을 꾸준히 개작하며 수정했다. 현대 소설의 창시자로서, 발자크는 실재(réel)의 전체성을 묘사하고자 하며, 추하고 저속하다는 이유로 그 전까지 문학에서 무시당했던 (réalités)에 관심을 보인다. 그는 여러 형태로 귀족의 해체와 사회적 유대의 소멸을 이끈 자본주의의 발흥과 돈의 전능함을 보여준다. 총서의 제목은 단테의 신곡에서 따왔다. 허나 신곡의 신학적인 계획과 달리 작가는 사회학자가 되고자 했고, 사랑과 우정이 큰 위치를 차지하며, 존재들의 복합성과, 부패한 은행가와 매수당한 정치가는 의기양양한 반면 약자는 굴복당하는 사회 체계의 심한 부도덕성이 조명되는, 반反마니교적(반이원론적)인 세계를 창조한다. 관찰력의 천재성을 갖고 태어난 발자크는 놀랍도록 진실된 인간 유형을 창조한다. 젊은 지방출신 야망가 라스티냐크, 집안의 폭군이자 구두쇠 그랑데 혹은 부성애의 상징 고리오 영감과 같은 그의 몇몇 인물들은 그런 성격을 가진 인물의 전형이 될 만큼 생생하다. (ko)
  • La commedia umana (La Comédie humaine) è un insieme di scritti di Honoré de Balzac composto da 137 opere comprendenti romanzi realistici, fantastici e filosofici, ma anche racconti, saggi, studi , e novelle a volte raggruppate in un solo titolo, secondo le edizioni. I testi sono classificati per ambiente sociale, per luoghi geografici o per categorie psicologiche (scene di vita privata, scene della vita di provincia) riunite in insiemi generici (studi di costume, studi analitici, studi filosofici). La scrittura dell'insieme si estende dal 1831, con La pelle di zigrino, al 1850, con le opere incompiute alla sua morte e completate da Charles Rabou: Il deputato d'Arcis (1854), I piccoli borghesi di Parigi (1856), Il conte di Sallenauve (1856) e anche I paesani, pubblicati nel 1854 dalla moglie, Évelyne Hanska. L'opera, raccolta per la prima volta in volumi nel 1841, è costituita da 137 libri nei quali si intrecciano le vicende di vita di ben 2209 personaggi. L'ambizione dell'autore era di descrivere in modo quasi esaustivo la società che lo circondava, costruendo così un edificio che avrebbe potuto "fare concorrenza allo stato civile". Voleva racchiudere tutta la propria epoca nella sua Commedia umana. Tuttavia, nel 1837, il titolo che aveva immaginato per la sua opera era Studi sociali, che poi diventerà La commedia umana nel 1842, con riferimento a Dante. (it)
  • La Comédie humaine is een groep werken van Honoré de Balzac waarmee de schrijver een volledig beeld wilde geven van de Franse maatschappij na de val van Napoleon. Balzac schreef hiervoor in de periode 1829 tot 1850 meer dan negentig romans, novelles, verhalen en essays die een beeld toonden van de sociale toestanden in de verschillende klassen in Frankrijk ten tijde van 1815. Enkele van zijn romans zijn uitgegroeid tot klassiekers in de Franse literatuur, zoals Eugénie Grandet en Le Père Goriot. Hierdoor wordt Balzac beschouwd als een van de grote romanciers van de Franse en zelfs van de wereldliteratuur. Men beschouwt Balzac ook wel als een van de grondleggers van de realistische roman. (nl)
  • 『人間喜劇』(にんげんきげき、La Comédie humaine)は、フランスの文学者オノレ・ド・バルザックの作品群の総称。 (ja)
  • La comédie humaine (em português A comédia humana) é o título pelo qual o autor francês Honoré de Balzac decidiu chamar todo o conjunto de sua obra, com exceção de alguns romances iniciais, e que constitui 95 obras concluídas e 48 inconclusas, em sua maior parte romances, novelas e contos, que retratam principalmente a ascensão da burguesia, ocorrida à época da Restauração francesa. La comédie humaine é constantemente republicada na íntegra ou experimenta a publicação solitária de alguns de seus romances. No Brasil, foi publicada integralmente em dezessete volumes, entre 1945 e 1953, pela Editora Globo, de Porto Alegre e reeditada entre 1989 e 1993, pela nova Editora Globo em ambas as ocasiões com orientação, introduções e notas de Paulo Rónai. (pt)
  • Komedia ludzka (oryg. fr. La Comédie Humaine) – cykl powieści i opowiadań francuskiego pisarza Honoriusza Balzaka składający się z ponad 130 utworów, w których wielokrotnie pojawiają się te same postacie, a jest ich ponad 2000. Balzak potraktował człowieka jako gatunek przyrodniczy i rozpatruje jego odmiany występujące w różnych środowiskach. Bazą danych Balzaka były luźne, odręczne notatki, ustawicznie przenoszone z jednego miejsca pobytu do innego. Jądrem cyklu jest powieść Ojciec Goriot, od której zaczęła się koncepcja Komedii ludzkiej. Pomysł polegał na zaludnieniu tymi samymi postaciami cyklu utworów. Styl utworów Balzaka odznacza się licznymi obszernymi opisami tła historycznego oraz środowiska, co odzwierciedla zasadnicze założenie autora, że istnieje wzajemna zależność między charakterem jednostki a otoczeniem. Siłą napędową jego postaci jest dążenie do kariery i zdobycie pieniędzy. Sprawy finansowe Balzak znał z własnego doświadczenia. Opisy operacji kredytowych (weksle, długi, wierzyciele, egzekucje) mogą służyć jako przykłady podręcznikowe z ekonomii. Mało który pisarz poświęcił tyle miejsca w swych dziełach pieniądzowi, ponieważ to pieniędzmi jest wyłożona droga do sukcesu, władzy i luksusu. Obok pieniądza ważnym tematem jest miłość. Balzak zgłębił duszę (psychikę) kobiety, jak mało który pisarz. Po pierwszych sukcesach literackich Balzak prowadził bujne życie towarzyskie, był ulubieńcem pań z towarzystwa, które nie szczędziły mu swych wdzięków. On za to, chcąc zaimponować kochankom, wydawał więcej, niż zarabiał. Tonął więc w długach i ratował się, biorąc zaliczki na powieści, których jeszcze nie napisał. Struktura Komedii ludzkiej – Balzak przedstawił założenia do cyklu w obszernej przedmowie do tomu I Komedii ludzkiej, podpisanej przez niego w lipcu 1842, gdzie napisał między innymi: Jeżeli Georges Leclerc de Buffon stworzył wspaniałe dzieło, próbując dać w jednej książce całokształt zoologii, czyż nie można by podobnego dzieła dokonać dla społeczeństwa? Tam również znajdujemy przewidziany przez niego podział, w którym wykazano również utwory wydane później: * Część I – Studia obyczajowe, które tworzą historię powszechną społeczeństwa, zbiór wszystkich jego dzieł i spraw..., składające się z sześciu (jak to ujął Balzak) ksiąg: * sceny z życia prywatnego * sceny z życia prowincji * sceny z życia paryskiego * sceny z życia politycznego * sceny z życia wojskowego * sceny z życia wiejskiego * Studia filozoficzne, druga część cyklu, wspierająca się na części I W nich wykazuję przyczynę społeczną wszystkich zjawisk; odmalowuję kolejno spustoszenia myśli * Studia analityczne Utwory wydane w ramach Komedii ludzkiej: (pl)
  • «Человеческая комедия» (фр. La Comédie humaine) — цикл сочинений французского писателя Оноре де Бальзака, составленный им самим из его 137 (91 законченного и 46 незаконченных, в том числе существующих только в планировавшихся названиях) произведений и включающий романы с реальными, фантастическими и философскими сюжетами, изображающими французское общество в период Реставрации Бурбонов и Июльской монархии (1815—1848). Объединены многочисленными сквозными персонажами. (ru)
  • La Comédie humaine (Den mänskliga komedin) är en romanserie av den franske författaren Honoré de Balzac. På 1830-talet fick Balzac idén att samordna sina olika romaner till en rundmålning av det franska samhället och började samla allt han skrev under den gemensamma titeln La Comédie humaine (Namnet anses anspela på Den gudomliga komedin av Dante Alighieri). Det gigantiska verket, som består av mer än 90 romaner, är uppdelat i tre huvudkategorier: sedestudier, filosofiska studier och analytiska studier. Den första kategorin är mest omfattande och är i sin tur uppdelad i olika serier. Varje serie behandlar ett särskilt tema, en behandlar livet i Paris (t.ex. , 1847), en annan lantlivet (t.ex. Eugénie Grandet, 1833), en tredje privatlivet (t.ex. Pappa Goriot, 1834) etc. Romanerna ger en bild av Frankrike efter Julirevolutionen 1830 där pengarnas makt spelar den största rollen. Hela verket sammanbinds av ett delvis gemensamt persongalleri som sammanlagt omfattar mer än 2000 personer. (sv)
  • 人間喜劇(法語:la Comédie Humaine),法國小說,作者為奥诺雷·德·巴尔扎克,一共有91部,包含了各式各樣的長、中、短篇小說和隨筆,總名為《人間喜劇》,《人間喜劇》的命名是受但丁長詩《神聖喜劇》,也就是《神曲》的啟發,代表作為《歐也妮·葛朗台》、《高老頭》、《紐沁根銀行》、《幻滅》、《煙花女榮辱記》等,堪稱是人類精神文明的奇蹟。 (zh)
  • «Людська комедія» (фр. La Comédie humaine) — багатотомна колекція пов'язаних між собою творів французького письменника Оноре де Бальзака, в яких в найрізноманітніших аспектах відображено французьке суспільство часів Реставрації та Липневої монархії. «Людська комедія» складається з 91 завершеного твору (оповідання, повісті, романи та есе) й 46 незавершених творів, деякі з яких мали тільки назви. До «Людської комедії» не належать 5 п'єс Бальзака та збірка гумористичних оповідань. Зазвичай, назва творів вважається алюзією на «Божественну комедію» Данте. Водночас французький критик притримується думки, що назва збірки взята з віршів Альфреда Мюссе або Альфреда де Віньї. Бальзак прагнув досягти розмаху Данте, однак назва вказує на те, що його твори присвячені життю людей в традиціях реалістичної літератури. Дія творів відбувається у різних місцях, водночас персонажі одних творів з'являються в інших, зв'язуючи їх між собою. Передмова до «Людської комедії» стала літературним маніфестом критичного реалізму. (uk)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 2501468 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 30555 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1112207415 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:id
  • balzac (en)
  • Honore_de_Balzac (en)
dbp:name
  • Honoré de Balzac (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • الملهاة الإنسانية هي سلسلة أعمال أونوريه دي بلزاك. (ar)
  • La comedia humana (en francés, La Comédie humaine) es el título de uno de los mayores proyectos narrativos de la historia de la literatura: Honoré de Balzac (1799-1850), su autor, se propuso escribir 137 novelas e historias interconectadas que retrataran la sociedad francesa en el período que abarca desde la caída del Imperio Napoleónico hasta la Monarquía de Julio (1815-1830). Semejante producción se justifica tanto por la popularidad de Balzac como escritor por entregas como por la constante necesidad de dinero que lo acuciaba. Aunque el proyecto se vio truncado por la muerte de Balzac, este dejó escritas 87 novelas completas y 7 más no previstas en el proyecto, que —por su profundidad— superan con creces el objetivo que Balzac se había marcado. (es)
  • 『人間喜劇』(にんげんきげき、La Comédie humaine)は、フランスの文学者オノレ・ド・バルザックの作品群の総称。 (ja)
  • «Человеческая комедия» (фр. La Comédie humaine) — цикл сочинений французского писателя Оноре де Бальзака, составленный им самим из его 137 (91 законченного и 46 незаконченных, в том числе существующих только в планировавшихся названиях) произведений и включающий романы с реальными, фантастическими и философскими сюжетами, изображающими французское общество в период Реставрации Бурбонов и Июльской монархии (1815—1848). Объединены многочисленными сквозными персонажами. (ru)
  • 人間喜劇(法語:la Comédie Humaine),法國小說,作者為奥诺雷·德·巴尔扎克,一共有91部,包含了各式各樣的長、中、短篇小說和隨筆,總名為《人間喜劇》,《人間喜劇》的命名是受但丁長詩《神聖喜劇》,也就是《神曲》的啟發,代表作為《歐也妮·葛朗台》、《高老頭》、《紐沁根銀行》、《幻滅》、《煙花女榮辱記》等,堪稱是人類精神文明的奇蹟。 (zh)
  • La Comèdia humana (La Comédie humaine) és el títol d'un conjunt de llibres d'Honoré de Balzac (1799–1850) que entrellacen novel·les i històries per descriure la societat francesa en el període de la Restauració francesa (1815-1830) i la Monarquia de Juliol (1830–1848). (ca)
  • Lidská komedie (francouzsky La Comédie humaine) je název literárního cyklu, který v roce 1842 dal Honoré de Balzac svému soubornému dílu s odkazem na Dantovu Božskou komedii. Lidská komedie se skládá z 97 děl, z čehož tvoří 95 dokončených románů, novel a esejů, 25 nedokončených děl a románů z jeho mládí napsaných v letech 1822–1825 pod různými pseudonymy. (cs)
  • Die menschliche Komödie (frz. La Comédie humaine) ist der Titel, den Honoré de Balzac (1799–1850) – in Anspielung auf Dantes Göttliche Komödie – im Jahre 1842 seinem Romanwerk gab. Thema dieses Romanwerks ist die französische Gesellschaft in der Zeit der konservativ-monarchistischen Restauration. Die menschliche Komödie umfasst sowohl Essays als auch realistische Romane, Kurzgeschichten, Erzählungen, 25 unvollendete Werke, aber auch 8 Frühwerke, die zwischen 1822 und 1825 verfasst wurden. Bis zu seinem Tod vollendete Balzac 91 des auf 137 Romane und Erzählungen angelegten Gesamtwerks. (de)
  • Η Ανθρώπινη Κωμωδία (Γαλλικά: La Comédie humaine) είναι ο τίτλος με τον οποίο ο Γάλλος μυθιστοριογράφος και θεατρικός συγγραφέας Ονορέ ντε Μπαλζάκ συγκέντρωσε σχεδόν το σύνολο του έργου του - έργα ρεαλιστικά, ρομαντικά, κοινωνικά, φανταστικά και φιλοσοφικά - τα οποία έγραψε από το 1829 έως το 1848 και απεικονίζουν τη γαλλική κοινωνία στην περίοδο της Παλινόρθωσης (1815–30) και της Ιουλιανής μοναρχίας (1830–48). (el)
  • La Homa Komedio (franclingve La Comédie Humaine) estas la titolo de la plurvoluma, vasta romanaro verkita de Honoré de Balzac (1799-1850) dum la periodoj de la Dua Burbona Resurtronigo kaj de la Julia monarkio (1815-1848). La Homa Komedio konsistas el 95 kompletaj verkoj (rakontoj, romanoj aŭ analizaj eseoj) kaj el 48 nefinitaj verkoj (por kelkaj el ili ekzistas nur titolo). Ĝi inkludas nek la kvin teatraĵojn fare de Balzac, nek lian kolekton da humuraj fabeloj, la Contes drolatiques (1832-1837). La esprimo La Homa Komedio estas aludo al La Divina Commedia de Dante Alighieri. (eo)
  • La Comédie humaine (frantsesez: Giza Komedia), literaturaren historiako proiektu narratibo handienetako baten izenburua da. Honoré de Balzac (1799-1850), bere egileak, 137 eleberri eta istorio interkonektatu idaztea proposatu zuen. Kronologikoki Napoleonen Inperioaren erorketatik Uztaileko monarkiaraino (1815-1830) garaia hartzen zuen. Urte horietako frantziar gizartea islatuko nahi zuen lan horiekin. (eu)
  • La Comédie humaine (French: [la kɔmediː ymɛːn]; English: The Human Comedy) is Honoré de Balzac's 1829–48 multi-volume collection of interlinked novels and stories depicting French society in the period of the Restoration (1815–30) and the July Monarchy (1830–48). La Comédie humaine consists of 91 finished works (stories, novels, or analytical essays) and 46 unfinished works (some of which exist only as titles). It does not include Balzac's five theatrical plays or his collection of humorous tales: "Les Cent Contes drolatiques" (1832–37). (en)
  • La Comédie humaine est le titre sous lequel Honoré de Balzac a regroupé un ensemble de plus de quatre-vingt-dix ouvrages — romans, nouvelles, contes et essais — de genres réaliste, romantique, fantastique ou philosophique, et dont l’écriture s’échelonne de 1829 à 1850. Par cette œuvre, Balzac veut faire une « histoire naturelle de la société », explorant de façon systématique les groupes sociaux et les rouages de la société, afin de brosser une vaste fresque de son époque susceptible de servir de référence aux générations futures. (fr)
  • La commedia umana (La Comédie humaine) è un insieme di scritti di Honoré de Balzac composto da 137 opere comprendenti romanzi realistici, fantastici e filosofici, ma anche racconti, saggi, studi , e novelle a volte raggruppate in un solo titolo, secondo le edizioni. I testi sono classificati per ambiente sociale, per luoghi geografici o per categorie psicologiche (scene di vita privata, scene della vita di provincia) riunite in insiemi generici (studi di costume, studi analitici, studi filosofici). La scrittura dell'insieme si estende dal 1831, con La pelle di zigrino, al 1850, con le opere incompiute alla sua morte e completate da Charles Rabou: Il deputato d'Arcis (1854), I piccoli borghesi di Parigi (1856), Il conte di Sallenauve (1856) e anche I paesani, pubblicati nel 1854 dalla mogli (it)
  • 《인간 희극》(프랑스어: La Comédie humaine)은 오노레 드 발자크가 90편이 넘는 사실주의, 낭만주의, 환상소설 또는 철학소설 양식의 작품들ー소설, 단편, 콩트와 에세이ー을 묶은 총서의 제목이다. 이 작품을 통해 발자크는 후대에게 있어 참고 자료가 될, 그의 시대에 관한 광대한 프레스코화를 묘사하려는 목적으로 사회 집단와 사회의 톱니바퀴들의 체계적인 형태를 탐구하고자 “사회의 자연사”를 쓰고 싶어했다. 그는 자신의 이야기를 풍속 연구, 철학 연구와 분석 연구라는 세 개의 큰 집단으로 나눴다. 프랑스의 지방과 다양한 사회 계층들에 관하여 탐구 한 첫번째 연구는 가장 중요하며, 6개의 부분으로 다시 나뉜다. 이 작품들은 각기 다른 시절을 다루고 있는 여러 소설들 속에서 등장하는 수백명의 인물들에 의해 글로 서로 체계적으로 연결된다. 발자크는 작품의 통일성을 확실히 하기 위해, 145편 정도의 작품들을 전체적인 계획 속에 집어넣고자 하고자 자신의 수많은 작품들을 꾸준히 개작하며 수정했다. (ko)
  • Komedia ludzka (oryg. fr. La Comédie Humaine) – cykl powieści i opowiadań francuskiego pisarza Honoriusza Balzaka składający się z ponad 130 utworów, w których wielokrotnie pojawiają się te same postacie, a jest ich ponad 2000. Balzak potraktował człowieka jako gatunek przyrodniczy i rozpatruje jego odmiany występujące w różnych środowiskach. Bazą danych Balzaka były luźne, odręczne notatki, ustawicznie przenoszone z jednego miejsca pobytu do innego. Mało który pisarz poświęcił tyle miejsca w swych dziełach pieniądzowi, ponieważ to pieniędzmi jest wyłożona droga do sukcesu, władzy i luksusu. (pl)
  • La Comédie humaine is een groep werken van Honoré de Balzac waarmee de schrijver een volledig beeld wilde geven van de Franse maatschappij na de val van Napoleon. Balzac schreef hiervoor in de periode 1829 tot 1850 meer dan negentig romans, novelles, verhalen en essays die een beeld toonden van de sociale toestanden in de verschillende klassen in Frankrijk ten tijde van 1815. (nl)
  • La comédie humaine (em português A comédia humana) é o título pelo qual o autor francês Honoré de Balzac decidiu chamar todo o conjunto de sua obra, com exceção de alguns romances iniciais, e que constitui 95 obras concluídas e 48 inconclusas, em sua maior parte romances, novelas e contos, que retratam principalmente a ascensão da burguesia, ocorrida à época da Restauração francesa. (pt)
  • La Comédie humaine (Den mänskliga komedin) är en romanserie av den franske författaren Honoré de Balzac. På 1830-talet fick Balzac idén att samordna sina olika romaner till en rundmålning av det franska samhället och började samla allt han skrev under den gemensamma titeln La Comédie humaine (Namnet anses anspela på Den gudomliga komedin av Dante Alighieri). Det gigantiska verket, som består av mer än 90 romaner, är uppdelat i tre huvudkategorier: sedestudier, filosofiska studier och analytiska studier. Den första kategorin är mest omfattande och är i sin tur uppdelad i olika serier. Varje serie behandlar ett särskilt tema, en behandlar livet i Paris (t.ex. , 1847), en annan lantlivet (t.ex. Eugénie Grandet, 1833), en tredje privatlivet (t.ex. Pappa Goriot, 1834) etc. (sv)
  • «Людська комедія» (фр. La Comédie humaine) — багатотомна колекція пов'язаних між собою творів французького письменника Оноре де Бальзака, в яких в найрізноманітніших аспектах відображено французьке суспільство часів Реставрації та Липневої монархії. Передмова до «Людської комедії» стала літературним маніфестом критичного реалізму. (uk)
rdfs:label
  • La Comédie humaine (en)
  • الملهاة الإنسانية (سلسلة) (ar)
  • La Comèdia humana (ca)
  • Lidská komedie (cs)
  • Die menschliche Komödie (de)
  • Η Ανθρώπινη κωμωδία (el)
  • La Homa Komedio (eo)
  • La comedia humana (es)
  • Giza Komedia (eu)
  • La Comédie humaine (fr)
  • La commedia umana (it)
  • 인간 희극 (ko)
  • 人間喜劇 (バルザック) (ja)
  • La Comédie humaine (nl)
  • Komedia ludzka (pl)
  • La comédie humaine (pt)
  • La Comédie humaine (sv)
  • Человеческая комедия (ru)
  • 人间喜剧 (zh)
  • Людська комедія (uk)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:notableWork of
is dbo:series of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:series of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License