An Entity of Type: WikicatHebrewBibleTopics, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

In Judaism, the Seven Laws of Noah (Hebrew: שבע מצוות בני נח, Sheva Mitzvot B'nei Noach), otherwise referred to as the Noahide Laws or the Noachian Laws (from the Hebrew pronunciation of "Noah"), are a set of universal moral laws which, according to the Talmud, were given by God as a covenant with Noah and with the "sons of Noah"—that is, all of humanity. The Seven Laws of Noah include prohibitions against worshipping idols, cursing God, murder, adultery and sexual immorality, theft, eating flesh torn from a living animal, as well as the obligation to establish courts of justice.

Property Value
dbo:abstract
  • Les Set lleis dels fills de Noè (en hebreu: שבע מצוות בני נח) són segons el judaisme, el nombre de manaments bàsics d'origen diví que van ser lliurats al profeta Noè, els quals han de ser obeïts pels fills de Noè, és a dir per tota la humanitat. Aquests preceptes són citats en el Talmud com: un manament positiu pel que fa a establir corts de justícia, i sis prohibicions en contra de la idolatria, la blasfèmia, l'assassinat, la conducta sexual impròpia, el robatori, i el menjar carn d'un animal viu. Les persones que compleixen els set preceptes per a les nacions s'anomenen noahites. El pacte d'Elohim amb Noè és anterior a l'entrega de la Torà al profeta Moisès, tant els hebreus com les altres nacions del món es guiaven sota aquests set preceptes bàsics, els patriarques d'Israel; Abraham, Isaac, i Jacob es van regir sota aquestes senzilles normes. El profeta Noè és l'avantpassat de tota la humanitat, i el dipositari dels set preceptes universals, la seva descendència ha de seguir aquestes lleis. Noè i la seva família van ser salvats del gran Diluvi, i quan van emergir de l'arca que havien construït, Jehovà va celebrar un nou pacte amb ells i amb tota la humanitat. (ca)
  • Sedm noachidských přikázání (hebrejsky שֶׁבַע מִצְווֹת בְּנֵי־נֹחַ‎, ševa micvot bnej Noach) je soubor zásad, které byly podle židovské tradice předány prostřednictvím Noemovým všem jeho potomkům jako závazný pokyn pro život lidstva na zemi. Kabalisté věří, že dodržováním těchto přikázání mohou nežidé, podobně jako židé dodržováním 613 přikázání, uskutečňovat tzv. tikun (תִקוּן) neboli nápravu světa. První doklad o existenci podobného souboru přikázání se nachází v židovském spise, jenž není součástí biblického kánonu a jenž je znám pod označením kniha Jubileí: Jiný doklad o snaze vytvořit jakýsi soubor zásad, jimiž by se měli řídit všichni věřící nežidovského původu, můžeme najít v křesťanské tradici, v novozákonní knize Skutky apoštolů, kde čteme, že všem věřícím lidem z národů bylo apoštoly přikázáno, aby se řídili těmito naprosto nutnými povinnostmi: Toto apoštolské nařízení bylo v souladu s pojetím, jaké zastávali v době druhého Chrámu farizeové, kteří považovali každého člověka nežidovského původu, jenž dodržoval noachidská přikázání, prakticky za konvertitu. V rámci judaismu se má dodnes za to, že ti z nežidů, kteří dodržují sedm noachidských přikázání, si zaslouží úctu nejen v tomto životě, ale budou mít podíl na světě budoucím. Ti z nežidů, kteří tato přikázání dodržují, jsou hodni označení chasidej umot ha-olam (חָסִידֵי אוּמוֹת הָעוֹלָם‎, doslova „zbožní mezi národy světa“). Sedm noachidských přikázání se týká těchto oblastí: 1. * avoda zara (עֲבוֹדָה זָרָה‎) – doslova „služba cizí“ či „nevěrná“, jedná se o zákaz modloslužebnictví. 2. * šefichat damim (שְׁפִיכַת דָּמִים‎) či též šefichut damim (שְׁפִיכוּת דָּמִים‎) – doslova „prolévání krve“, jedná se o zákaz vraždy. 3. * giluj arajot (גִּילוּי עֲרָיוֹת‎) – doslova „odhalení nahoty“, jedná se o zákaz praktikování sexuální nemorálnosti – incest, sodomie, homosexuální styk, cizoložství atd.; jedná se především o takové sexuální praktiky, jež jsou vyjmenovány v Tóře a zároveň je o nich řečeno, že si tím národy, jež je praktikovaly, přivodily Boží nelibost. 4. * gezel (גֵּזֶל‎) či gazal (גָּזַל‎) – doslova „pobrání, uchvácení“ či „loupež“, jedná se o zákaz krádeže, unášení a zotročování lidí. 5. * ever min ha-chaj (אֵבֶר מִן־הָחַי‎) – doslova „část z živého“, jedná se o zákaz pojídání masa z živých zvířat. Tento zákaz se vztahuje na všechny formy krutostí páchaných na živých tvorech, zvláště pak na záměrné mučení lidských bytostí nebo týrání zvířat včetně kastrace, a podle Rašiho i na jedení krve. 6. * birkat ha-Šem (בִּרְכַּת הַשֵּׁם‎) – doslova „požehnání [Božího] jména“, jedná se o eufemismus, jehož skutečným významem je zákaz takového jednání, které by znevažovalo Boží jméno – rouhání, proklínání, zneužívání (např. při okultních praktikách, při přísaze, při vydávání křivého svědectví apod.). 7. * dinim (דִּינִים‎) – doslova „práva, práva obhajoby, pře, rozepře“; jedná se o povinnost ustanovit takový právní systém, který by hájil spravedlnost a trestal porušování výše uvedených přikázání. Jak je vidět z výše uvedeného seznamu, nejedná se ani tak o přesně definovaná přikázání, jako spíše o jakési okruhy oblastí, v nichž je nutno postupovat podle určitých zásad. Výše uvedená noachidská přikázání je proto možné ještě více zevšeobecnit a přeformulovat i takto: 1. * Věř v Boha 2. * Cti lidský život 3. * Cti rodinu 4. * Cti práva ostatních i jejich majetek 5. * Cti všechna stvoření 6. * Cti a chval Boha 7. * Cti zřízení soudního systému Podle Talmudu byl svět zničen potopou kvůli avoda zara, šefichat damim a giluj arajot. Na základě toho Talmud (Sanhedrin 74a) uvádí, že žid kvůli záchraně svého života může porušit jakýkoliv příkaz Tóry, kromě těchto tří přikázání. Tomuto pravidlu se v židovském prostředí říká pikuach nefeš (פִּקּוּחַ נֶפֶשׁ, „hlídání duše“), protože člověk má povinnost chránit svůj život a nemá tedy právo činit ze sebe vždy a za všech okolností mučedníka. Podle tohoto pravidla je nutné, aby se slovům z knihy Leviticus 18:5 rozumělo tak, že příčinou něčí smrti, až na uvedené tři výjimky, nemá být skutečnost, že zachovává Hospodinova nařízení a řády, přičemž Talmud to komentuje takto: „Člověk bude žít a nezemře kvůli nim.“ (Joma 85b). (cs)
  • شرائع نوح السبع أو الشرائع النوحية (بالعبرية: שבע מצוות בני נח، شِڤَع مِصْڤَوْت بْنِي نُوَح) هي سبعة أوامر أخلاقية أعطاها الله إلى نوح كأوامر لكل البشر حسب التلمود. وحسب اليهودية فأي شخص غير يهودي يتبع هذه الشرائع يعتبر أممياً صالحاً ويضمن له مكاناً في العالم القادم (بالعبرية: עולם הבּא، عَوْلَم هَبَا). يسمى الملتزمون بالعهد بني نوح أو النوحيين. الشرائع السبعة حسب التلمود تمنع: 1. * الوثنية 2. * جريمة القتل 3. * السرقة 4. * الانحلال الجنسي 5. * التجديف 6. * أكل لحم حيوان حي 7. * فرض إقامة نظام عدل لتطبيق الشرائع الستة السابقة (ar)
  • Als Noachidische Gebote (auch Noachitische Gebote und veraltet Noachische Gebote) werden im Judentum sieben Gebote bezeichnet, die für alle Menschen Geltung haben sollen. Nichtjuden, die diese einhalten, können als Zaddik („Gerechte“) „Anteil an der kommenden Welt“ erhalten, weswegen das Judentum keine Notwendigkeit der Mission Andersglaubender lehrt. Der Noahidismus geht zurück auf die Tradition von Noach in der Tora und Auslegungen im Talmud. Als Rückübersetzung aus dem Englischen wird teilweise auch von Noachidischen Gesetzen gesprochen. Da sich der Begriff jedoch aus dem hebräischen Mitzwa („Gebot“) ableitet, hat sich dies in der deutschsprachigen Literatur nicht durchgesetzt. (de)
  • La Sep Leĝoj de Noa (hebree שבע מצוות בני נח, ŝeva micvot benej Noaĥ), referencata ankaŭ kiel Noahidaj Leĝoj aŭ la Noah-aj Leĝoj (el la Hebrea prononco de "Noaĥ"), estas serio de ordonoj kiuj, laŭ la Talmudo, estis donitaj de Dio kiel ligiga serio de leĝoj por la "filoj de Noa" – tio estas, la tutan homaron konsiderinte Noa-on kaj lian familion kiel nura praulo. Laŭ la juda tradicio, ne-judoj kiuj aliĝas al tiuj leĝoj ĉar ili estis donitaj de Moseo estas sekvantoj de kaj konsiderataj kiel justaj gojoj, kiuj ricevos lokon en Olam Haba (en Hebrea עולם הבא, nome la venonta mondo), la fina premio por la justuloj. La Sep Leĝoj de Noa inkludas malpermesojn kontraŭ adorado de idoloj, nomi dion, murdon, adulton kaj seksan malmoralecon, ŝtelon, manĝon de vivanta animalo, same kiel la devigon establi tribunalojn. (eo)
  • Las Siete leyes de Noé (en hebreo: שבע מצוות בני נח, Sheva' Mitzvot Bene Noaj), también conocidas como Siete preceptos de las naciones o Leyes noájidas, son una colección de leyes que según el judaísmo rabínico, fueron otorgadas por Dios​ como un conjunto de leyes que agrupan a los «Hijos de Noé», es decir, la humanidad entera.​​ En detalle, cualquier no-judío que se adhiera a estas leyes, por ser reveladas a Noé, se convierte en un «justo gentil», y se le asegura un lugar en «el Mundo venidero» (en hebreo, עולם הבא, Olam Habá), la recompensa final de los justos.​​ Las siete leyes son tradicionalmente listadas como:​ 1. * No adorar ídolos. 2. * No blasfemar. 3. * No cometer pecados de índole sexual. 4. * No robar. 5. * No asesinar. 6. * No comer la carne de un animal vivo. 7. * Establecer cortes de justicia para implementar el cumplimiento de dichas leyes. De acuerdo al Talmud,​ los rabinos están de acuerdo en que las leyes fueron otorgadas a los «Hijos de Noé». Sin embargo, no pueden concordar en cuáles, precisamente, fueron reveladas a Adán y Eva. Las seis primeras leyes fueron derivadas del libro de Génesis, siendo la séptima establecida a través de cortes. (es)
  • Les Sept Lois de Noé (hébreu : שבע מצוות בני נח - Sheva mitzvot B'nei Noa'h), plus souvent appelées lois noahides et parfois lois noachiques, sont une liste de sept impératifs moraux qui auraient été donnés, d'après la tradition juive, par Dieu à Noé comme une alliance éternelle avec toute l'humanité. (fr)
  • Tujuh Hukum Nuh ((bahasa Ibrani: שבע מצוות בני נח‎ Sheva mitzvot B'nei Noach, bahasa Inggris: Seven Laws of Noah atau Noahide Laws, Noachide Laws) adalah sekumpulan perintah yang menurut Talmud, diberikan oleh Allah sebagai hukum yang mengikat bagi "anak-anak Nuh" – yaitu, seluruh umat manusia. Dengan demikian, semua orang bukan-Yahudi yang menuruti hukum ini karena diberikan oleh Musa dianggap sebagai ger toshav ("orang asing yang saleh"; "righteous gentile"), dan dipastikan mendapat tempat dalam akhirat atau "dunia mendatang" (bahasa Ibrani: עולם הבא‎ ), hadiah terakhir orang saleh. Tujuh Hukum Nuh secara tradisional diurutkan: 1. * Jangan menyangkal Allah (Do not deny God). 2. * Jangan menghujat Allah (Do not blaspheme God). 3. * Jangan membunuh (Do not murder). 4. * Jangan berhubungan seksual yang tidak patut seperti hubungan seks pra-nikah (Do not engage in illicit sexual relations). 5. * Jangan mencuri (Do not steal). 6. * Jangan makan binatang hidup (Do not eat of a live animal). 7. * Bentuklah sistem hukum/pengadilan untuk menjaga ketaatan hukum (Establish courts/legal system to ensure obedience to the law). Menurut Talmud, para rabbi sepakat bahwa ketujuh hukum itu diberikan kepada putra-putra Nuh. Namun, mereka tidak sepakat hukum-hukum mana yang diberikan kepada Adam dan Hawa. Enam dari tujuh hukum secara eksegesis diturunkan dari bagain Kitab Kejadian, ditambah ketujuh yaitu pembentukan pengadilan. (in)
  • In Judaism, the Seven Laws of Noah (Hebrew: שבע מצוות בני נח, Sheva Mitzvot B'nei Noach), otherwise referred to as the Noahide Laws or the Noachian Laws (from the Hebrew pronunciation of "Noah"), are a set of universal moral laws which, according to the Talmud, were given by God as a covenant with Noah and with the "sons of Noah"—that is, all of humanity. The Seven Laws of Noah include prohibitions against worshipping idols, cursing God, murder, adultery and sexual immorality, theft, eating flesh torn from a living animal, as well as the obligation to establish courts of justice. According to modern Jewish law, non-Jews (gentiles) are not obligated to convert to Judaism, but they are required to observe the Seven Laws of Noah to be assured of a place in the World to Come (Olam Ha-Ba), the final reward of the righteous. The non-Jews that choose to follow the Seven Laws of Noah are regarded as "Righteous Gentiles" (Hebrew: חסידי אומות העולם, Chassiddei Umot ha-Olam: "Pious People of the World"). (en)
  • ノアの7つの戒め(Hebrew: שבע מצוות בני נח Sheva mitzvot B'nei Noach)とは、タルムードの記載によれば神がノアを通じて全人類に与えたものといわれる七つの戒めのことである。英語では、Noahide Lawとも表記する。 (ja)
  • 노아의 7계명(또는 7법)은 노아의 법으로 언급되는 일곱 가지의 도덕적 명령이다. 그것은 탈무드에 따르면 하느님에 의해 노아에게 모든 인간을 위한 법으로 주어졌다.유다교에 따르면 이 법을 따르며 사는 그 어떠한 비(非)유다인도 선한 이교도로 여겨지며, 유다교의 천국인 올람 하바의 위치를 보장받는다. 신봉자들은 브네이 노아(노아의 자녀들)라 불리며 유다교 집회에 참여할 수 있다.그리고 노아의 법보다 먼저 에덴 동산에서 아담에게 주어진 여섯 가지 법이 있다.후에 시나이 계시에서 노아의 7계명이 인류에 다시 주어졌고 십계명과 함께 이스라엘 자녀들에게 주어진 613개의 미츠봇(법) 안에 들어 있다.이들 법은 토라에 언급되어 있으며 유다교에 따르면 613개의 미츠봇 명령서에 기록된 토라(Torah)에 주어져 있다. (ko)
  • De Noachitische geboden, Noachidische geboden of de Zeven Wetten van Noach (Hebreeuws: שבע מצוות בני נח) zijn een rabbinale constructie op grond van de Hebreeuwse Bijbel (Genesis 2:16 en 9:4 en verder), die speciaal bestemd is voor niet-Joden die willen leven zoals God het bedoeld heeft. Men noemt dit ook wel Briet Noach, het "Verbond van Noach". De Noachitische Geboden zijn: 1. * Gebod om rechtvaardigheid te betrachten, rechtbanken in te stellen en in stand te houden om de volgende verboden te kunnen handhaven. 2. * Verbod om de Schepper te vervloeken of Zijn Naam te gebruiken of om (iets van) het geschapene te vervloeken. 3. * Verbod op afgoderij (schepselen dienen of aanbidden). 4. * Verbod om te moorden. 5. * Verbod op onzedelijkheid zoals incest. 6. * Verbod om te stelen of iemand te ontvoeren. 7. * Verbod op het eten van het vlees van een nog levend dier. Degenen die deze geboden bewust willen naleven worden Noachieten genoemd. In paragraaf 73 van boek III van Jehuda Halevi’s Kuzari wordt het vers “En God de Heer beval de mens zeggende: van elke boom van de tuin moogt gij vrijelijk eten” (Genesis II, 16vv.) als volgt geïnterpreteerd: 1. * “[Hij] beval”: jurisdictie (rechtvaardigheid, instelling van rechtbanken). 2. * “De Heer”: verbod op godslastering. 3. * “God”: verbod op afgoderij. 4. * “De mens”: verbod op moord. 5. * “Zeggende”: verbod op incest. 6. * “Van elke boom van de tuin”: verbod op ontvoering (maagdenroof). 7. * “Gij moogt vrijelijk eten”: verbod op het eten van het vlees van een levend dier. Een primitief volk dat aan kannibalisme doet, is in deze zienswijze afgeweken van de weg van de Noachieten. Daarentegen volgen hindoes en boeddhisten het Noachitisch verbond. Deze gedachte is uitgewerkt door rabbi uit Livorno over wie schrijft in diens boek Le sanctuaire inconnu en komt ook voor in de geschriften van Henri van Praag over het jodendom. Hugo de Groot zou door deze universele regels zijn gekomen tot zijn concept van het natuurrecht. De Groot werd evenals Noach, Mozes en Jochanan ben Zakkai in een kist (ark, biezen mandje, lijkkist, boekenkist) gered. (nl)
  • Siedem Praw Noego (hebr. שבע מצוות בני נח, Szewa micwot Bnei Noach), Prawa Noego, Prawa Noachidów – zapis siedmiu przykazań moralnych, które – według biblii hebrajskiej, Tanachu – były dane Noemu przez Boga, jako wiążący całą ludzkość zestaw uniwersalnych praw. Według judaizmu każdy nie-żyd, który żyje według tych zasad i uznaje, że pochodzą one od Boga, uznany jest za sprawiedliwego obcego i ma udział w przyszłym świecie. Ktokolwiek żyje według tych praw, ale nie uznaje ich Boskiego pochodzenia, stosując się do nich z przyczyn intelektualnych lub etycznych nazywany jest w literaturze rabinicznej „mądrym nie-żydem”. Osoby żyjące według siedmiu praw Noego zwykły nazywać się (Dzieci Noego, Potomkowie Noego, hebr. בני נח) lub Noachidzi. Prawa Noego poprzedzone były sześcioma (uboższymi o przykazanie zabraniające okrucieństwa wobec zwierząt), które Bóg dał Adamowi w Raju. Później, na górze Synaj, siedem Praw Noego zostało zastąpionych przez Dziesięć Przykazań i całą Torę. Wedle religii żydowskiej 613 micwot (l.poj. micwa – przykazanie) zawartych w Torze pisanej, wraz z komentarzami Tory ustnej, wiążą tylko wyznawców judaizmu, jako że miały zostać nałożone na potomków tych, którzy sami zgodzili się je przyjąć. Tora zabrania nie-żydom – których wciąż obowiązują Prawa Noego – stosowania się do niektórych żydowskich micwot (przykazań). Niektóre organizacje żydowskie, jak np. Chabad, pomagają w organizacji aktywności , ale sami Noachidzi rzadziej niż inne grupy religijne tworzą sformalizowane wspólnoty i dlatego ich liczba jest słabo znana. W dużej mierze Noachidzi działają w Stanach Zjednoczonych oraz krajach Ameryki Południowej i Europy. (pl)
  • Семь законов потомков Ноя или Семь заповедей потомков Ноя (ивр. ‏שֶׁבַע מִצְווֹת בְּנֵי נֹח‏‎, шева мицвот бнэй Hoax) или Ноев Завет — семь заповедей, считающихся, согласно иудаизму, необходимым минимумом, возложенным Торой на всё человечество. В самой Торе нет прямого упоминания того, что Ною даны были эти законы. Семь законов выделили из всех законов Торы, как наиболее общих для всех людей по мнению учителей Торы. (ru)
  • Noakidiska lagarna härstammar från judendomens Torah och utgör en universell samling bindande lagar för icke-judar. Lagarnas uppkomst och benämning är relaterad till berättelsen om Syndafloden där Gud sluter ett förbund med Noa och hans efterkommande. De Noakidiska lagarna betraktas av troende judar som bindande för icke-judar i deras kontakt med Gud. Troende som följer de Noakidiska lagarna benämns som noakider, eller B'Nei Noah (hebr. för Noas söner). (sv)
  • No Judaísmo, as Sete Leis de Noé ( do hebraico: שבע מצוות בני נח (Sheva Mitzvot Bnei Noach)), também chamadas de Pacto do Arco-celeste são os mandamentos que, de acordo com a tradição judaica, foram ordenados a Noé e sua família após o Dilúvio como regra para toda a humanidade. O judaísmo, como estilo de vida e fé, classifica os seres humanos em dois grupos de acordo com o pacto estabelecido com seus ancestrais: os israelitas, os filhos de Abraão, Isaque e Jacó; e os noachitas, os filhos de Noé. A diferença entre esses grupos decorre da responsabilidade no que tange às regras de comportamento. Enquanto os israelitas são regidos por 613 leis da Torá, os noachitas são disciplinados por 7 leis morais universais referidas na Torá e enumeradas pela tradição judaica. O ser humano que respeita as 7 leis de Noé é considerado justo entre as nações e possui lugar no mundo vindouro. (pt)
  • 挪亞七律(希伯來語:שבע מצוות בני נח‎,Sheva mitzvot B'nei Noach,英語:Seven Laws of Noah),猶太傳統律法,據說是由耶和華在大洪水後,直接給與挪亞子孫的戒律,記載於《塔木德》與《陀瑟他》(Tosefta)中。猶太人相信這是所有人類都應該遵守的命令。 (zh)
  • Сім зако́нів наща́дків Но́я чи Сім заповідей нащадків Ноя (івр. שֶׁבַע מִצְווֹת בְּנֵי נֹח‎, шева міцвот бней Hoax) або Заповіт Ноя — сім заповідей, які згідно з юдаїзмом є тим мінімумом заповідей, які дані всьому людству Всевишнім у Святому Писанні. Ці правила не простежуються конкретно, чітко й одне за одним, але їх можна віднайти у різних місцях по всій Книзі, що й дозволило теологам виокремити ці Божі заповіти. Згідно з Талмудом Бог дав людству через праотців Адама і Ноя таких 7 законів: 1. * Заборона ідолослужіння, тобто заповідь єдинобожжя, визнання існування єдиного Бога (біблійного): «Бо ти не повинен поклонятися іншому богові, крім Ягве Кана — Ревнивому Богу. Ім’я Моє — Ель Кана, Ревнивий Бог» (Вихід 34:14); «Литих богів не зробиш собі» (Вихід 34:17). 2. * Заборона богохульства: «А той, хто богозневажив Господнє Ймення, — буде конче забитий, конче укаменує його вся громада; чи приходько, чи тубілець…» (Левит 24:16). 3. * Заборона вбивства чи завдання фізичної шкоди: «Хто виллє кров людську з людини, то виллята буде його кров…» (Буття 9:5); «І кожен, хто заб'є людину, — буде конче забитий» (Левит 24:17); «І кожен, коли зробить ваду своєму ближньому, — як хто зробив, так буде зроблено йому» (Левит 24:19). Проте варто пам'ятати, що жертвоприношення людини в Ім'я Бога у старозавітні часи не було забороненими — ні з боку людей, ані з боку Бога кари передбачено не було. Якщо у випадку з Авраамом Бог, що хотів перевірити його відданість, звелів принести сина в жертву, але в останній момент затримав його, то у випадку з Їфтахом (Суддів 11:29-40), який пообіцяв Богові за перемогу в бою принести в жертву того, хто першим вийде зустрічати його після битви, Їфтахову дочку таки було вбито для цілопалення (жертву зарізали, а потім спалювали). Це свідчить про те, що, незважаючи на офіційну заборону вбивства людини, в давніх юдеїв могли мати місце людські жертвоприношення. 4. * Заборона розпусти: інцесту, сексуальних зв'язків із заміжньою жінкою та зоофілії. 5. * Заборона крадіжки. 6. * Заборона вживання у їжу плоті чи органів тварини, доки та ще жива. 7. * Обов'язок створити судову систему. Згідно з Торою, неєврей, який виконує заповіді Ноя, має статус жителя-прибульця. З точки зору Маймоніда, всі народи світу мають прийняти ці заповіді і тоді кожен неєврей, який їх виконує, потрапить до царства небесного. (uk)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 21907 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 82736 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1123937376 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • شرائع نوح السبع أو الشرائع النوحية (بالعبرية: שבע מצוות בני נח، شِڤَع مِصْڤَوْت بْنِي نُوَح) هي سبعة أوامر أخلاقية أعطاها الله إلى نوح كأوامر لكل البشر حسب التلمود. وحسب اليهودية فأي شخص غير يهودي يتبع هذه الشرائع يعتبر أممياً صالحاً ويضمن له مكاناً في العالم القادم (بالعبرية: עולם הבּא، عَوْلَم هَبَا). يسمى الملتزمون بالعهد بني نوح أو النوحيين. الشرائع السبعة حسب التلمود تمنع: 1. * الوثنية 2. * جريمة القتل 3. * السرقة 4. * الانحلال الجنسي 5. * التجديف 6. * أكل لحم حيوان حي 7. * فرض إقامة نظام عدل لتطبيق الشرائع الستة السابقة (ar)
  • Les Sept Lois de Noé (hébreu : שבע מצוות בני נח - Sheva mitzvot B'nei Noa'h), plus souvent appelées lois noahides et parfois lois noachiques, sont une liste de sept impératifs moraux qui auraient été donnés, d'après la tradition juive, par Dieu à Noé comme une alliance éternelle avec toute l'humanité. (fr)
  • ノアの7つの戒め(Hebrew: שבע מצוות בני נח Sheva mitzvot B'nei Noach)とは、タルムードの記載によれば神がノアを通じて全人類に与えたものといわれる七つの戒めのことである。英語では、Noahide Lawとも表記する。 (ja)
  • 노아의 7계명(또는 7법)은 노아의 법으로 언급되는 일곱 가지의 도덕적 명령이다. 그것은 탈무드에 따르면 하느님에 의해 노아에게 모든 인간을 위한 법으로 주어졌다.유다교에 따르면 이 법을 따르며 사는 그 어떠한 비(非)유다인도 선한 이교도로 여겨지며, 유다교의 천국인 올람 하바의 위치를 보장받는다. 신봉자들은 브네이 노아(노아의 자녀들)라 불리며 유다교 집회에 참여할 수 있다.그리고 노아의 법보다 먼저 에덴 동산에서 아담에게 주어진 여섯 가지 법이 있다.후에 시나이 계시에서 노아의 7계명이 인류에 다시 주어졌고 십계명과 함께 이스라엘 자녀들에게 주어진 613개의 미츠봇(법) 안에 들어 있다.이들 법은 토라에 언급되어 있으며 유다교에 따르면 613개의 미츠봇 명령서에 기록된 토라(Torah)에 주어져 있다. (ko)
  • Семь законов потомков Ноя или Семь заповедей потомков Ноя (ивр. ‏שֶׁבַע מִצְווֹת בְּנֵי נֹח‏‎, шева мицвот бнэй Hoax) или Ноев Завет — семь заповедей, считающихся, согласно иудаизму, необходимым минимумом, возложенным Торой на всё человечество. В самой Торе нет прямого упоминания того, что Ною даны были эти законы. Семь законов выделили из всех законов Торы, как наиболее общих для всех людей по мнению учителей Торы. (ru)
  • Noakidiska lagarna härstammar från judendomens Torah och utgör en universell samling bindande lagar för icke-judar. Lagarnas uppkomst och benämning är relaterad till berättelsen om Syndafloden där Gud sluter ett förbund med Noa och hans efterkommande. De Noakidiska lagarna betraktas av troende judar som bindande för icke-judar i deras kontakt med Gud. Troende som följer de Noakidiska lagarna benämns som noakider, eller B'Nei Noah (hebr. för Noas söner). (sv)
  • 挪亞七律(希伯來語:שבע מצוות בני נח‎,Sheva mitzvot B'nei Noach,英語:Seven Laws of Noah),猶太傳統律法,據說是由耶和華在大洪水後,直接給與挪亞子孫的戒律,記載於《塔木德》與《陀瑟他》(Tosefta)中。猶太人相信這是所有人類都應該遵守的命令。 (zh)
  • Les Set lleis dels fills de Noè (en hebreu: שבע מצוות בני נח) són segons el judaisme, el nombre de manaments bàsics d'origen diví que van ser lliurats al profeta Noè, els quals han de ser obeïts pels fills de Noè, és a dir per tota la humanitat. Aquests preceptes són citats en el Talmud com: un manament positiu pel que fa a establir corts de justícia, i sis prohibicions en contra de la idolatria, la blasfèmia, l'assassinat, la conducta sexual impròpia, el robatori, i el menjar carn d'un animal viu. Les persones que compleixen els set preceptes per a les nacions s'anomenen noahites. (ca)
  • Sedm noachidských přikázání (hebrejsky שֶׁבַע מִצְווֹת בְּנֵי־נֹחַ‎, ševa micvot bnej Noach) je soubor zásad, které byly podle židovské tradice předány prostřednictvím Noemovým všem jeho potomkům jako závazný pokyn pro život lidstva na zemi. Kabalisté věří, že dodržováním těchto přikázání mohou nežidé, podobně jako židé dodržováním 613 přikázání, uskutečňovat tzv. tikun (תִקוּן) neboli nápravu světa. První doklad o existenci podobného souboru přikázání se nachází v židovském spise, jenž není součástí biblického kánonu a jenž je znám pod označením kniha Jubileí: (cs)
  • Als Noachidische Gebote (auch Noachitische Gebote und veraltet Noachische Gebote) werden im Judentum sieben Gebote bezeichnet, die für alle Menschen Geltung haben sollen. Nichtjuden, die diese einhalten, können als Zaddik („Gerechte“) „Anteil an der kommenden Welt“ erhalten, weswegen das Judentum keine Notwendigkeit der Mission Andersglaubender lehrt. Der Noahidismus geht zurück auf die Tradition von Noach in der Tora und Auslegungen im Talmud. (de)
  • La Sep Leĝoj de Noa (hebree שבע מצוות בני נח, ŝeva micvot benej Noaĥ), referencata ankaŭ kiel Noahidaj Leĝoj aŭ la Noah-aj Leĝoj (el la Hebrea prononco de "Noaĥ"), estas serio de ordonoj kiuj, laŭ la Talmudo, estis donitaj de Dio kiel ligiga serio de leĝoj por la "filoj de Noa" – tio estas, la tutan homaron konsiderinte Noa-on kaj lian familion kiel nura praulo. La Sep Leĝoj de Noa inkludas malpermesojn kontraŭ adorado de idoloj, nomi dion, murdon, adulton kaj seksan malmoralecon, ŝtelon, manĝon de vivanta animalo, same kiel la devigon establi tribunalojn. (eo)
  • Las Siete leyes de Noé (en hebreo: שבע מצוות בני נח, Sheva' Mitzvot Bene Noaj), también conocidas como Siete preceptos de las naciones o Leyes noájidas, son una colección de leyes que según el judaísmo rabínico, fueron otorgadas por Dios​ como un conjunto de leyes que agrupan a los «Hijos de Noé», es decir, la humanidad entera.​​ En detalle, cualquier no-judío que se adhiera a estas leyes, por ser reveladas a Noé, se convierte en un «justo gentil», y se le asegura un lugar en «el Mundo venidero» (en hebreo, עולם הבא, Olam Habá), la recompensa final de los justos.​​ (es)
  • Tujuh Hukum Nuh ((bahasa Ibrani: שבע מצוות בני נח‎ Sheva mitzvot B'nei Noach, bahasa Inggris: Seven Laws of Noah atau Noahide Laws, Noachide Laws) adalah sekumpulan perintah yang menurut Talmud, diberikan oleh Allah sebagai hukum yang mengikat bagi "anak-anak Nuh" – yaitu, seluruh umat manusia. Dengan demikian, semua orang bukan-Yahudi yang menuruti hukum ini karena diberikan oleh Musa dianggap sebagai ger toshav ("orang asing yang saleh"; "righteous gentile"), dan dipastikan mendapat tempat dalam akhirat atau "dunia mendatang" (bahasa Ibrani: עולם הבא‎ ), hadiah terakhir orang saleh. (in)
  • In Judaism, the Seven Laws of Noah (Hebrew: שבע מצוות בני נח, Sheva Mitzvot B'nei Noach), otherwise referred to as the Noahide Laws or the Noachian Laws (from the Hebrew pronunciation of "Noah"), are a set of universal moral laws which, according to the Talmud, were given by God as a covenant with Noah and with the "sons of Noah"—that is, all of humanity. The Seven Laws of Noah include prohibitions against worshipping idols, cursing God, murder, adultery and sexual immorality, theft, eating flesh torn from a living animal, as well as the obligation to establish courts of justice. (en)
  • De Noachitische geboden, Noachidische geboden of de Zeven Wetten van Noach (Hebreeuws: שבע מצוות בני נח) zijn een rabbinale constructie op grond van de Hebreeuwse Bijbel (Genesis 2:16 en 9:4 en verder), die speciaal bestemd is voor niet-Joden die willen leven zoals God het bedoeld heeft. Men noemt dit ook wel Briet Noach, het "Verbond van Noach". De Noachitische Geboden zijn: Degenen die deze geboden bewust willen naleven worden Noachieten genoemd. (nl)
  • Siedem Praw Noego (hebr. שבע מצוות בני נח, Szewa micwot Bnei Noach), Prawa Noego, Prawa Noachidów – zapis siedmiu przykazań moralnych, które – według biblii hebrajskiej, Tanachu – były dane Noemu przez Boga, jako wiążący całą ludzkość zestaw uniwersalnych praw. Niektóre organizacje żydowskie, jak np. Chabad, pomagają w organizacji aktywności , ale sami Noachidzi rzadziej niż inne grupy religijne tworzą sformalizowane wspólnoty i dlatego ich liczba jest słabo znana. W dużej mierze Noachidzi działają w Stanach Zjednoczonych oraz krajach Ameryki Południowej i Europy. (pl)
  • No Judaísmo, as Sete Leis de Noé ( do hebraico: שבע מצוות בני נח (Sheva Mitzvot Bnei Noach)), também chamadas de Pacto do Arco-celeste são os mandamentos que, de acordo com a tradição judaica, foram ordenados a Noé e sua família após o Dilúvio como regra para toda a humanidade. (pt)
  • Сім зако́нів наща́дків Но́я чи Сім заповідей нащадків Ноя (івр. שֶׁבַע מִצְווֹת בְּנֵי נֹח‎, шева міцвот бней Hoax) або Заповіт Ноя — сім заповідей, які згідно з юдаїзмом є тим мінімумом заповідей, які дані всьому людству Всевишнім у Святому Писанні. Ці правила не простежуються конкретно, чітко й одне за одним, але їх можна віднайти у різних місцях по всій Книзі, що й дозволило теологам виокремити ці Божі заповіти. Згідно з Талмудом Бог дав людству через праотців Адама і Ноя таких 7 законів: (uk)
rdfs:label
  • شرائع نوح السبع (ar)
  • Set lleis dels fills de Noè (ca)
  • Sedm noachidských přikázání (cs)
  • Noachidische Gebote (de)
  • Sep Leĝoj de Noa (eo)
  • Siete preceptos de las naciones (es)
  • Tujuh Hukum Nuh (in)
  • Lois noahides (fr)
  • Sette leggi di Noè (it)
  • 노아의 7법 (ko)
  • ノアの法 (ja)
  • Noachitische geboden (nl)
  • Seven Laws of Noah (en)
  • Siedem Praw Noego (pl)
  • As sete Leis de Noé (pt)
  • Семь законов потомков Ноя (ru)
  • Noakidiska lagarna (sv)
  • Сім законів нащадків Ноя (uk)
  • 挪亞七律 (zh)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:homepage
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is rdfs:seeAlso of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License