An Entity of Type: organisation, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

The autonomic nervous system (ANS), formerly referred to as the vegetative nervous system, is a division of the peripheral nervous system that supplies internal organs, smooth muscle and glands. The autonomic nervous system is a control system that acts largely unconsciously and regulates bodily functions, such as the heart rate, its force of contraction, digestion, respiratory rate, pupillary response, urination, and sexual arousal. This system is the primary mechanism in control of the fight-or-flight response.

Property Value
dbo:abstract
  • الجهاز العصبي الذاتي أو الجهاز العصبي التلقائي أو الجهاز العصبي المستقل (بالإنجليزية: autonomic nervous system)‏ أحد أقسام الجهاز العصبي المحيطي في الكائنات الحية العليا، يختص بالتحكم بالوظائف الحيوية الذاتية اللاإرادية، ويقسم عادة إلى جهازين ذوي مهام متعاكسة هما: الجهاز العصبي الودي والجهاز العصبي اللاودي. أول من تعرف على هذا الجهاز هو الطبيب الإغريقي جالينوس. في عام 1665م، استخدم الطبيب وعالم التشريح الإنجليزي توماس ويليس المصطلح لوصف الجهاز العصبي الذاتي الودي. في عام 1900م، استخدم عالم وظائف الأعضاء الإنجليزي جون نيوبورت لانغلي مصطلح الودي وأضاف وصفًا للقسم الثاني الذي سماه بالجهاز العصبي اللاودي. (ar)
  • El sistema nerviós autònom o SNA controla les funcions que realitzen els òrgans interns sense un control conscient per part de l'individu, com ara el batec cardíac, els moviments respiratoris, la digestió, l'excreció, etc. Està constituït per alguns nervis cranials i raquidis. L'SNA es compon del sistema nerviós simpàtic i del sistema nerviós parasimpàtic. El sistema nerviós entèric és de vegades considerat part del sistema nerviós autònom, i, de vegades considerat com un sistema independent. (ca)
  • Autonomní nervová soustava (ANS) nebo také vegetativní soustava je součástí periferního nervového systému, jehož úlohou je udržovat optimální vnitřní podmínky organismu (homeostázu). Tato činnost je vykonávána bez vědomé činnosti jedince. ANS udržuje a , vykonává proces trávení, pocení, močení, tvoří sliny, ovládá průměr zornice, má důležitou úlohu v pohlavním vzrušení. Ačkoliv nejvíce jeho činností je nevědomých, některé, jako proces dýchání, pracují v součinnosti s vědomými procesy. Jeho hlavními součástmi jsou senzorický systém, motorický systém (sestávající z parasympatického a sympatického systému) a enterický nervový systém. Pojem autonomní nervový systém by se dal jednoduše definovat jako "organizované skupiny senzorických a motorických neuronů, jež inervují útroby (latinsky viscera). Tyto neurony tvoří reflexní oblouky, z nichž část zasahuje do mozkového kmene, konkrétně do jeho části zvané prodloužená mícha. Pokud je poškozen pouze centrální nervový systém (CNS), život je stále možný, neboť nejsou zasaženy jeho hierarchicky podřízené části řídící činnosti kardiovaskulární, trávicí a dýchací soustavy. (cs)
  • Το αυτόνομο νευρικό σύστημα είναι το τμήμα του νευρικού συστήματος το οποίο ρυθμίζει τις σπλαχνικές λειτουργίες. Διακρίνεται σε συμπαθητικό και παρασυμπαθητικό νευρικό σύστημα, τα οποία έχουν ανταγωνιστική λειτουργία: το συμπαθητικό ετοιμάζει τον οργανισμό για μια οξεία κατάσταση όπου θα σπαταλήσει μεγάλη ενέργεια, ενώ το παρασυμπαθητικό έχει αντίθετη λειτουργία. (el)
  • La aŭtonoma aŭ vegeta nerva sistemo (mallonge ANS respektive VNS), estas parto de la periferia nerva sistemo. Ĝi diferenciĝas de aliaj partoj de la periferia nerva sistemo, la motoraj kaj sensaj nervaj fibroj, en tio ke per la aŭtonoma nerva sistemo estas transdonataj "aŭtonomaj" enkorpaj reguligaj mekanismoj sen la eblo rekte konscie influi tiujn procezojn. La nomon "aŭtonoma nerva sistemo" enkondukis la brita fiziologo John Newport Langley (1852–1925). La cetera parto de la periferia nerva sistemo kontraŭe ebligas konsciajn, racie regatajn reagojn de la korpo. La diferencigo de la periferia nerva sistemo en tiujn du kategoriojn estas tamen arbitra: la aŭtonoma nerva sistemo havas nur relativan, certagradan funkcian sendependecon de la centra nerva sistemo kaj ja intense interplektiĝas. Per la aŭtonoma nerva sistemo - cele al konservo de la organisma homeostazo - regiĝas vivnecesaj funkcioj kiel korbatado, spirado, sangopremo, digestado kaj metabolo. Ankaŭ aliaj organoj kaj organsistemoj estas influataj de la aŭtonoma nerva sistemo, ekzemple la reprodukta sistemo, diversaj specoj de glandoj, la angia sistemo (sangopremo) aŭ la internaj okulaj muskoloj (pupila reago). Laŭ funkciaj kaj anatomiaj aspektoj la aŭtonoma nerva sistemo dividiĝas je * la simpata nerva sistemo kaj * la . De la aŭtonoma nerva sistemo distingendas la tiel nomata "intesta nerva sistemo", kiu kontraŭe al la simpatika kaj parasimpatika nervaj sistemoj estas multe malpli interplektita kun kaj reguligata de la centra nerva sistemo. (eo)
  • The autonomic nervous system (ANS), formerly referred to as the vegetative nervous system, is a division of the peripheral nervous system that supplies internal organs, smooth muscle and glands. The autonomic nervous system is a control system that acts largely unconsciously and regulates bodily functions, such as the heart rate, its force of contraction, digestion, respiratory rate, pupillary response, urination, and sexual arousal. This system is the primary mechanism in control of the fight-or-flight response. The autonomic nervous system is regulated by integrated reflexes through the brainstem to the spinal cord and organs. Autonomic functions include control of respiration, cardiac regulation (the cardiac control center), vasomotor activity (the vasomotor center), and certain reflex actions such as coughing, sneezing, swallowing and vomiting. Those are then subdivided into other areas and are also linked to autonomic subsystems and the peripheral nervous system. The hypothalamus, just above the brain stem, acts as an integrator for autonomic functions, receiving autonomic regulatory input from the limbic system. Although conflicting reports about its subdivisions exist in the literature, the autonomic nervous system has four branches: the sympathetic nervous system, the parasympathetic nervous system, the visceral sensory nervous system and the enteric nervous system. Some textbooks do not include the enteric nervous system as part of this system. The sympathetic nervous system is often considered the "fight or flight" system, while the parasympathetic nervous system is often considered the "rest and digest" or "feed and breed" system. In many cases, both of these systems have "opposite" actions where one system activates a physiological response and the other inhibits it. An older simplification of the sympathetic and parasympathetic nervous systems as "excitatory" and "inhibitory" was overturned due to the many exceptions found. A more modern characterization is that the sympathetic nervous system is a "quick response mobilizing system" and the parasympathetic is a "more slowly activated dampening system", but even this has exceptions, such as in sexual arousal and orgasm, wherein both play a role. There are inhibitory and excitatory synapses between neurons. A third subsystem of neurons has been named as non-noradrenergic, non-cholinergic transmitters (because they use nitric oxide as a neurotransmitter) and are integral in autonomic function, in particular in the gut and the lungs. Interestingly, although the ANS is also known as the visceral nervous system and although most of its fibers carry non-somatic information to the CNS, many authors still consider it only connected with the motor side. Most autonomous functions are involuntary but they can often work in conjunction with the somatic nervous system which provides voluntary control. (en)
  • Das vegetative Nervensystem (VNS), auch viszerales Nervensystem (VNS, von lateinisch viscus, „Eingeweide“), autonomes Nervensystem (ANS) oder Vegetativum (englisch: autonomic nervous system, ANS), genannt, bildet zusammen mit dem somatischen Nervensystem das gesamte periphere und zentrale Nervensystem. Die „Autonomie“ dieser vegetativen Selbststeuerung bezieht sich darauf, dass über das VNS biologisch festliegende, automatisch ablaufende innerkörperliche Vorgänge angepasst und reguliert werden, die deswegen vom Menschen willentlich nicht direkt, sondern allenfalls indirekt beeinflusst werden können. Der Begriff „autonomes Nervensystem“ wurde von dem britischen Physiologen John Newport Langley (1852–1925) geprägt. Das somatische oder animalische Nervensystem ermöglicht dagegen eine willkürliche und bewusste Reaktionsweise. Manche Organe von zentraler Bedeutung, wie die Lunge (Atmung, Sprache), werden von beiden Systemen gesteuert. Bei beiden Systemen liegt ein Teil im zentralen Nervensystem (ZNS), also im Gehirn und Rückenmark, und der andere Teil liegt außerhalb davon und gehört deshalb zum peripheren Nervensystem. (de)
  • El sistema nervioso autónomo (SNA), sistema nervioso neurovegetativo o sistema nervioso visceral es la parte del sistema nervioso periférico que controla las funciones involuntarias de las vísceras, tales como la frecuencia cardíaca, la digestión, la frecuencia respiratoria, la salivación, la sudoración, la dilatación de las pupilas, la micción. Se subdivide clásicamente en dos subsistemas: el sistema nervioso simpático y el sistema nervioso parasimpático. El sistema nervioso autónomo cumple un rol fundamental en el mantenimiento de la homeostasis fisiológica.​​​ El sistema nervioso autónomo es, sobre todo, un sistema eferente, es decir, transmite impulsos nerviosos desde el sistema nervioso central hasta la periferia estimulando los aparatos y sistemas orgánicos periféricos. La mayoría de las acciones que controla son involuntarias, aunque algunas, como la respiración, actúan junto con acciones conscientes. El mal funcionamiento de este sistema puede provocar diversos síntomas, que se agrupan bajo el nombre genérico de disautonomía. El sistema nervioso autónomo o neurovegetativo, al contrario del sistema nervioso somático y central, es involuntario y responde principalmente por impulsos nerviosos en la médula espinal, tallo cerebral e hipotálamo. También, algunas porciones de la corteza cerebral como la corteza límbica, pueden transmitir impulsos a los centros inferiores y así, influir en el control autónomo.​ Los nervios autónomos están formados por todas las fibras eferentes que abandonan el sistema nervioso central, excepto aquellas que inervan el músculo esquelético. Existen fibras autonómicas aferentes, que transmiten información desde la periferia al sistema nervioso central, encargándose de transmitir la sensación visceral y la regulación de reflejos vasomotores y respiratorios, por ejemplo los barorreceptores y quimiorreceptores del seno carotídeo y arco aórtico que son muy importantes en el control del ritmo cardíaco, presión sanguínea y movimientos respiratorios. Estas fibras aferentes son transportadas al sistema nervioso central por nervios autonómicos principales como el neumogástrico, nervios esplácnicos o nervios pélvicos. También el sistema nervioso autónomo funciona a través de reflejos viscerales, es decir, las señales sensoriales que entran en los ganglios autónomos, la médula espinal, el tallo cerebral o el hipotálamo pueden originar respuestas reflejas adecuadas que son devueltas a los órganos para controlar su actividad.​ Reflejos simples terminan en los órganos correspondientes, mientras que reflejos más complejos son controlados por centros autonómicos superiores en el sistema nervioso central, principalmente el hipotálamo. (es)
  • Nerbio-sistema autonomoak, nerbio-sistema begetatibo bezala ere ezaguna, informazio eta barne ingurunetik jasotzen du, ondoren odol hodi, guruin eta muskulu leunaren gain eragiteko. Nerbio-sistema somatikoan ez bezala, nahigabekoa da eta bizkarrezur-muin, entzefalo enbor eta hipotalamoan dauden nerbio zentroek aktibatzen dute. Sistema eferentea da non inpultsuak NSZtik organo periferikoetara bidaltzen dituen, hauetan borondatez egiten ez diren ekintzak bultzatuz. Ekintza hauen artean daude: bihotzaren maiztasun eta uzkurketa indarraren kontrola, odol hodien uzkurketa eta zabalkuntza, hainbat organoetako muskulu leunaren uzkurketa eta erlaxazioa, begi-niniaren uzkurketa, guruin exokrino eta endokrinoen jariaketa, digestioaren, odol zirkulazioaren, arnasketaren edo metabolismoaren erregulazioa. Sistema honen funtzionamendu txarrak sintoma ugari sor ditzake zeinak bezala ezagutzen diren. Nerbio-sistema autonomoa muskulu eskeletikoa inerbatzen duten nerbioak izan ezik, NSZtik ateratzen diren gainerako nerbio guztiek osatzen dute. Nerbio autonomo nagusienak pneumogastrikoa, esplanknikoak edo pelbikoak dira. Nerbio-sistema autonomoa bi ataletan banatzen da: * Nerbio-sistema sinpatikoa. Sistema honek noradrenalina erabiltzen du neurotransmisore gisa. Energia gastua eskatzen duten ekintzekin erlazionatua dago. Sistema adrenergiko edo noradrenergiko bezala ere ezagutzen da, gorputza estres egoera batean erreakzionatzeko prestatzen baitu. * Nerbio-sistema parasinpatikoa. Gongoil isolatuek osatzen dute eta azetilkolina erabiltzen du. Energia gordetzearen arduraduna da. Sistema kolinergikoa ere esaten zaio, gorputza egoera normaletan mantentzen duena da eta sinpatikoaren antagonista da. (eu)
  • Le système nerveux autonome ou système nerveux viscéral (aussi appelé système nerveux végétatif) est la partie du système nerveux périphérique responsable des fonctions non soumises au contrôle volontaire. Il contrôle notamment les muscles lisses (digestion, vascularisation...), les muscles cardiaques, la majorité des glandes exocrines (digestion, sudation...) et certaines glandes endocrines. Le système nerveux autonome contient des neurones périphériques mais aussi centraux. Il est composé de voies afférentes (composées par les ganglions sensoriels crâniens) relayant les informations sensitives, comme les mesures de la pression artérielle ou de la teneur en oxygène du sang. Ces informations convergent au niveau d'un centre intégrateur, le noyau du tractus solitaire, situé dans le système nerveux central. Celui-ci envoie des informations dans les voies efférentes pour modifier par exemple la dilatation des bronches ou la libération de sucs digestifs. La partie efférente du système nerveux autonome est divisée en deux composantes aux fonctions antagonistes, le système nerveux orthosympathique et le système nerveux parasympathique. L'appartenance du système nerveux entérique au système nerveux autonome est discutée. (fr)
  • Cuid den néarchóras a thugann seirbhís do na faireoga (mar shampla, na faireoga seileacha is allais), matán an chroí, agus an matán mín (mar atá i mballaí na bhfuileadán is an lamhnáin). Cuimsíonn sé grúpaí néarcheall taobh amuigh de lárchóras na néaróg, idir an córas sin is na spriocorgáin. Roinntear an t-uathchóras ina chóras simpiteach (S) atá dáilte ar fud na colainne ach ar na fuileadáin go príomha, agus ina chóras paraisimpiteach (P) atá dáilte ar an gcóras gastraistéigeach, an córas riospráide, an córas úirigéiniteach, is na súile. Nuair a bhíonn an dá fho-chóras seo, S is P, araon ceangailte le córas ar leith, is minic a bhíonn a n-iarmhairtí i gcoinne a chéile chun gur féidir cothromaíocht ilréimnithe a bheith i gceist. Mar shampla, méadaíonn gníomhaíocht S ráta buailte an chroí, ach moillíonn gníomhaíocht P an croí; bolgann S mac imrisc na súile, agus crapann P é. Den chuid is mó, ullmhaíonn fo-chóras S an cholainn i gcomhair gníomhaithe, agus feidhmíonn P chun fuinneamh a chaomhnú is scíth a ligean. (ga)
  • 自律神経系(じりつしんけいけい、英: Autonomic nervous system)は、末梢神経系のうち植物性機能を担う神経系であり、動物性機能を担う体性神経系に対比される。自律神経系は内臓諸臓器の機能を調節する遠心性機序と内臓からの情報を中枢神経系に伝える求心性の機序、という2つの系からなる。交感神経系と副交感神経系の2つの神経系で構成されている。また、腸管を支配する神経系として壁内腸神経系と呼ばれる神経系もある。発生学的には脳よりも早い。 (ja)
  • 자율신경계(自律神經系, 영어: autonomic nervous system, ANS)는 말초신경계에 속하는 신경계로 평활근과 심근, 외분비샘과 일부 내분비샘을 통제하여 동물 내부의 환경을 일정하게 유지하는 역할을 한다. 자율신경이란 이름은 대뇌의 직접적인 지배를 받지 않는다는 의미로 붙여진 것이나 실제는 시상하부와 그 밖의 여러 중추신경의 지배를 받아 어느 정도 의식적인 조절이 가능하다. 자율신경계는 일반적으로 중추신경계로부터 반응기까지 하나의 뉴런으로 이어져 있는 체성신경계와 달리 중추신경계와 이어져 있는 신경절이라는 뉴런의 집합체로부터 나온다. 자율신경계는 교감신경계와 부교감신경계로 분류된다. (ko)
  • Het autonome zenuwstelsel, ook onwillekeurige, vegetatieve of viscerale zenuwstelsel genoemd, is het deel van het perifeer zenuwstelsel dat een groot aantal onbewust plaatsvindende functies reguleert. Het autonome zenuwstelsel regelt vooral de werking van inwendige organen, onder andere de ademhaling, de spijsvertering en het verwijden en vernauwen van bloedvaten en het beïnvloedt ook de hartslag. Bij gewervelde dieren is naast het autonome zenuwstelsel het zogenaamde animale zenuwstelsel ontstaan, dat behalve het centrale zenuwstelsel (hersenen en ruggenmerg), ook het somatische deel van het perifere stelsel omvat. (nl)
  • Il sistema nervoso autonomo (SNA), conosciuto anche come sistema nervoso vegetativo o viscerale, è quell'insieme di cellule e fibre che innervano gli organi interni e le ghiandole, controllando le cosiddette , ossia quelle funzioni che generalmente sono al di fuori del controllo volontario, per questo viene anche definito "sistema autonomo involontario". (it)
  • Autonomiczny układ nerwowy (łac. systema nervosum autonomicum), wegetatywny układ nerwowy – część układu nerwowego, którego nerwy unerwiają narządy wewnętrzne, wyodrębniony ze względu na pełnione przez siebie funkcje i budowę. W przeciwieństwie do somatycznego układu nerwowego działanie układu autonomicznego powoduje reakcje niezależne od woli, czyli na przykład wydzielanie soku żołądkowego, ruchy perystaltyczne jelit. Układ autonomiczny dzieli się na układ współczulny, inaczej sympatyczny (pobudzający), i przywspółczulny, inaczej parasympatyczny (hamujący). Wszystkie narządy wewnętrzne są unerwione jednocześnie przez oba te układy – ich działanie jest względem siebie antagonistyczne. W sytuacjach stresowych działanie układu współczulnego przeważa nad działaniem układu przywspółczulnego. Część sympatyczna i parasympatyczna wzajemnie uzupełniają się w działaniu. Autonomiczny układ nerwowy składa się z: * zespołu ośrodków nerwowych * odśrodkowych * dróg nerwowych dośrodkowych. Wyróżnia się następujące różnice w stosunku do somatycznego układu nerwowego: * nierównomierne rozmieszczenie ośrodków w ośrodkowym układzie nerwowym * występowanie włókien nerwowych przed- i zazwojowych * odmienna budowa * względnie wolne przewodzenie impulsów nerwowych (0,5 m/s) * wydzielanie w synapsach eferentnych (ruchowych, odśrodkowych) nie tylko acetylocholiny, ale również noradrenaliny * efektory, którymi są mięśnie gładkie, tkanka mięśniowa poprzecznie prążkowana typu sercowego i gruczoły. Omawiając budowę układu, należy rozróżnić jego trzy elementy budowy: * (korowe, podwzgórzowe i rdzeniowe), kierujące częścią współczulną i przywspółczulną * część współczulną i przywspółczulną * sploty autonomiczne narządowe. Najważniejsze czynności tego układu to: * rozszerzanie lub zwężanie źrenicy * pobudzanie ślinianek do wydzielania śliny lub ich hamowanie * przyśpieszanie lub hamowanie czynności serca * rozkurczanie lub zwężanie oskrzeli * zwężanie naczyń krwionośnych powodujące wzrost ciśnienia tętniczego krwi/ rozszerzanie naczyń krwionośnych powodujące spadek ciśnienia tętniczego krwi * pobudzenie gruczołów nadnerczowych do wydzielania * nasilenie skurczów przewodu pokarmowego * rozszerzanie/kurczenie pęcherza moczowego. Większość narządów wewnętrznych jest unerwiana przez włókna zarówno układu współczulnego, jak i przywspółczulnego. Obie części tego układu działają jednocześnie, a harmonijna praca danego narządu jest efektem ich współdziałania. W ramach autonomicznego układu nerwowego wyróżnia się . (pl)
  • Вегетативная нервная систе́ма (от лат. vegetatio — возбуждение, от лат. vegetativus — растительный), ВНС, автономная нервная система, ганглионарная нервная система (от лат. ganglion — нервный узел), висцеральная нервная система (от лат. viscera — внутренности), органная нервная система, чревная нервная система, systema nervosum autonomicum — часть нервной системы организма, комплекс центральных и периферических клеточных структур, регулирующих функциональный уровень организма, необходимый для адекватной реакции всех его систем. Вегетативная нервная система регулирует деятельность внутренних органов, желёз внутренней и внешней секреции, кровеносных и лимфатических сосудов, гладкой и отчасти поперечно-полосатой мышечной ткани. Играет ведущую роль в поддержании постоянства внутренней среды организма и в приспособительных реакциях всех позвоночных. Анатомически и функционально вегетативная нервная система подразделяется на симпатическую, парасимпатическую и метасимпатическую. Симпатические и парасимпатические центры находятся под контролем коры больших полушарий и гипоталамических центров. В симпатическом и парасимпатическом отделах имеются центральная и периферическая части. Центральную часть образуют тела нейронов, лежащих в спинном и головном мозге. Эти скопления нервных клеток получили название вегетативных ядер. Отходящие от ядер волокна, вегетативные ганглии, лежащие за пределами центральной нервной системы, и нервные сплетения в стенках внутренних органов образуют периферическую часть вегетативной нервной системы. Симпатические ядра расположены в спинном мозге. Отходящие от него нервные волокна заканчиваются за пределами спинного мозга в симпатических узлах, от которых берут начало нервные волокна. Эти волокна подходят ко всем органам. Парасимпатические ядра лежат в среднем и продолговатом мозге и в крестцовой части спинного мозга. Нервные волокна от ядер продолговатого мозга входят в состав блуждающих нервов. От ядер крестцовой части нервные волокна идут к кишечнику, органам выделения. Метасимпатическая нервная система представлена нервными сплетениями и мелкими ганглиями в стенках пищеварительного тракта, мочевого пузыря, сердца и некоторых других органов. Деятельность вегетативной нервной системы не зависит от воли человека. Это означает, что в обычных условиях человек не может волевым усилием заставить сердце биться реже или мышцы желудка — не сокращаться. Однако достичь сознательного влияния на многие параметры, контролируемые ВНС, можно с помощью специальных методов тренировки — например, с использованием методов биологической обратной связи. Cимпатическая нервная система усиливает обмен веществ, повышает возбуждаемость большинства тканей, мобилизует силы организма на активную деятельность. Парасимпатическая система способствует восстановлению израсходованных запасов энергии, регулирует работу организма во время сна. Под контролем автономной системы находятся органы кровообращения, дыхания, пищеварения, выделения, размножения, а также обмен веществ и рост. Фактически эфферентный отдел ВНС осуществляет нервную регуляцию функций всех органов и тканей, кроме скелетных мышц, которыми управляет соматическая нервная система. В отличие от соматической нервной системы, двигательный эффекторный нейрон в автономной нервной системе находится на периферии, и спинной мозг лишь косвенно управляет его импульсами. (ru)
  • Sistema nervoso autônomo (português brasileiro) ou sistema nervoso autónomo (português europeu) (também chamado sistema neurovegetativo ou sistema nervoso visceral) é a parte do sistema nervoso que está relacionada ao controle da vida vegetativa, ou seja, controla funções como a respiração, circulação do sangue, controle de temperatura e digestão. No entanto, ele não se restringe a isso. É também o principal responsável pelo controle automático do corpo frente às modificações do ambiente. Por exemplo, quando o indivíduo entra em uma sala com um ar-condicionado que lhe dá frio, o sistema nervoso autônomo começa a agir, tentando impedir uma queda de temperatura corporal. Dessa maneira, seus pelos se arrepiam (devido a contração do músculo pilo-eretor) e ele começa a tremer para gerar calor. Ao mesmo tempo ocorre vasoconstrição nas extremidades para impedir a dissipação do calor para o meio. Essas medidas, aliadas à sensação desagradável de frio, foram as principais responsáveis pela sobrevivência de espécies em condições que deveriam impedir o funcionamento de um organismo. Dessa maneira, pode-se perceber que o organismo possui um mecanismo que permite ajustes corporais, mantendo assim o equilíbrio do corpo: a homeostasia. (pt)
  • Автоно́мна нерво́ва систе́ма (АНС) — у ссавців частина нервової системи, яка керує мимовільними діями гладеньких м'язів (стравоходу, кровоносних судин), серця і залоз. Функцією автономної нервової системиє підтримка гомеостазу — сталості внутрішнього середовища організму. Вона не підкоряється свідомості, хоча й підпорядкована спинному та головному мозку. (uk)
  • 自主神经系统(英語:autonomic nervous system,縮寫為ANS),又称植物神经系统(vegetative nervous system,VNS),与躯体神经系统共同组成脊椎动物的周围神经系统。 所谓“自律(自主)”,是因为未受训练的人无法靠意识控制该部分神经的活动。自律神經系統控制體內各器官系統的平滑肌、心肌、腺體等組織的功能,如心臟搏動、呼吸、血壓、消化和新陳代謝。 自主神經系統可進一步分為三个部分: * 交感神经系统:負責調動身體的資源來應對環境中的壓力 * 副交感神经系统:於休眠時負責補充修復的功能 * 肠神经系统:腸神經系統接受中樞調節較少,時常被歸類為一個獨立的系統。 与躯体神经系统一样,自主神经系统中神经,既有脑神经也有脊神经。 (zh)
dbo:latinName
  • Autonomici systematis nervosi
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 166189 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 26421 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1123636176 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:caption
  • Autonomic nervous system innervation (en)
dbp:date
  • 2021-03-05 (xsd:date)
dbp:latin
  • Autonomici systematis nervosi (en)
dbp:name
  • Autonomic nervous system (en)
dbp:url
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • El sistema nerviós autònom o SNA controla les funcions que realitzen els òrgans interns sense un control conscient per part de l'individu, com ara el batec cardíac, els moviments respiratoris, la digestió, l'excreció, etc. Està constituït per alguns nervis cranials i raquidis. L'SNA es compon del sistema nerviós simpàtic i del sistema nerviós parasimpàtic. El sistema nerviós entèric és de vegades considerat part del sistema nerviós autònom, i, de vegades considerat com un sistema independent. (ca)
  • Το αυτόνομο νευρικό σύστημα είναι το τμήμα του νευρικού συστήματος το οποίο ρυθμίζει τις σπλαχνικές λειτουργίες. Διακρίνεται σε συμπαθητικό και παρασυμπαθητικό νευρικό σύστημα, τα οποία έχουν ανταγωνιστική λειτουργία: το συμπαθητικό ετοιμάζει τον οργανισμό για μια οξεία κατάσταση όπου θα σπαταλήσει μεγάλη ενέργεια, ενώ το παρασυμπαθητικό έχει αντίθετη λειτουργία. (el)
  • 自律神経系(じりつしんけいけい、英: Autonomic nervous system)は、末梢神経系のうち植物性機能を担う神経系であり、動物性機能を担う体性神経系に対比される。自律神経系は内臓諸臓器の機能を調節する遠心性機序と内臓からの情報を中枢神経系に伝える求心性の機序、という2つの系からなる。交感神経系と副交感神経系の2つの神経系で構成されている。また、腸管を支配する神経系として壁内腸神経系と呼ばれる神経系もある。発生学的には脳よりも早い。 (ja)
  • 자율신경계(自律神經系, 영어: autonomic nervous system, ANS)는 말초신경계에 속하는 신경계로 평활근과 심근, 외분비샘과 일부 내분비샘을 통제하여 동물 내부의 환경을 일정하게 유지하는 역할을 한다. 자율신경이란 이름은 대뇌의 직접적인 지배를 받지 않는다는 의미로 붙여진 것이나 실제는 시상하부와 그 밖의 여러 중추신경의 지배를 받아 어느 정도 의식적인 조절이 가능하다. 자율신경계는 일반적으로 중추신경계로부터 반응기까지 하나의 뉴런으로 이어져 있는 체성신경계와 달리 중추신경계와 이어져 있는 신경절이라는 뉴런의 집합체로부터 나온다. 자율신경계는 교감신경계와 부교감신경계로 분류된다. (ko)
  • Il sistema nervoso autonomo (SNA), conosciuto anche come sistema nervoso vegetativo o viscerale, è quell'insieme di cellule e fibre che innervano gli organi interni e le ghiandole, controllando le cosiddette , ossia quelle funzioni che generalmente sono al di fuori del controllo volontario, per questo viene anche definito "sistema autonomo involontario". (it)
  • Автоно́мна нерво́ва систе́ма (АНС) — у ссавців частина нервової системи, яка керує мимовільними діями гладеньких м'язів (стравоходу, кровоносних судин), серця і залоз. Функцією автономної нервової системиє підтримка гомеостазу — сталості внутрішнього середовища організму. Вона не підкоряється свідомості, хоча й підпорядкована спинному та головному мозку. (uk)
  • 自主神经系统(英語:autonomic nervous system,縮寫為ANS),又称植物神经系统(vegetative nervous system,VNS),与躯体神经系统共同组成脊椎动物的周围神经系统。 所谓“自律(自主)”,是因为未受训练的人无法靠意识控制该部分神经的活动。自律神經系統控制體內各器官系統的平滑肌、心肌、腺體等組織的功能,如心臟搏動、呼吸、血壓、消化和新陳代謝。 自主神經系統可進一步分為三个部分: * 交感神经系统:負責調動身體的資源來應對環境中的壓力 * 副交感神经系统:於休眠時負責補充修復的功能 * 肠神经系统:腸神經系統接受中樞調節較少,時常被歸類為一個獨立的系統。 与躯体神经系统一样,自主神经系统中神经,既有脑神经也有脊神经。 (zh)
  • الجهاز العصبي الذاتي أو الجهاز العصبي التلقائي أو الجهاز العصبي المستقل (بالإنجليزية: autonomic nervous system)‏ أحد أقسام الجهاز العصبي المحيطي في الكائنات الحية العليا، يختص بالتحكم بالوظائف الحيوية الذاتية اللاإرادية، ويقسم عادة إلى جهازين ذوي مهام متعاكسة هما: الجهاز العصبي الودي والجهاز العصبي اللاودي. (ar)
  • Autonomní nervová soustava (ANS) nebo také vegetativní soustava je součástí periferního nervového systému, jehož úlohou je udržovat optimální vnitřní podmínky organismu (homeostázu). Tato činnost je vykonávána bez vědomé činnosti jedince. ANS udržuje a , vykonává proces trávení, pocení, močení, tvoří sliny, ovládá průměr zornice, má důležitou úlohu v pohlavním vzrušení. Ačkoliv nejvíce jeho činností je nevědomých, některé, jako proces dýchání, pracují v součinnosti s vědomými procesy. Jeho hlavními součástmi jsou senzorický systém, motorický systém (sestávající z parasympatického a sympatického systému) a enterický nervový systém. (cs)
  • The autonomic nervous system (ANS), formerly referred to as the vegetative nervous system, is a division of the peripheral nervous system that supplies internal organs, smooth muscle and glands. The autonomic nervous system is a control system that acts largely unconsciously and regulates bodily functions, such as the heart rate, its force of contraction, digestion, respiratory rate, pupillary response, urination, and sexual arousal. This system is the primary mechanism in control of the fight-or-flight response. (en)
  • La aŭtonoma aŭ vegeta nerva sistemo (mallonge ANS respektive VNS), estas parto de la periferia nerva sistemo. Ĝi diferenciĝas de aliaj partoj de la periferia nerva sistemo, la motoraj kaj sensaj nervaj fibroj, en tio ke per la aŭtonoma nerva sistemo estas transdonataj "aŭtonomaj" enkorpaj reguligaj mekanismoj sen la eblo rekte konscie influi tiujn procezojn. La nomon "aŭtonoma nerva sistemo" enkondukis la brita fiziologo John Newport Langley (1852–1925). La cetera parto de la periferia nerva sistemo kontraŭe ebligas konsciajn, racie regatajn reagojn de la korpo. La diferencigo de la periferia nerva sistemo en tiujn du kategoriojn estas tamen arbitra: la aŭtonoma nerva sistemo havas nur relativan, certagradan funkcian sendependecon de la centra nerva sistemo kaj ja intense interplektiĝas. (eo)
  • Das vegetative Nervensystem (VNS), auch viszerales Nervensystem (VNS, von lateinisch viscus, „Eingeweide“), autonomes Nervensystem (ANS) oder Vegetativum (englisch: autonomic nervous system, ANS), genannt, bildet zusammen mit dem somatischen Nervensystem das gesamte periphere und zentrale Nervensystem. (de)
  • Nerbio-sistema autonomoak, nerbio-sistema begetatibo bezala ere ezaguna, informazio eta barne ingurunetik jasotzen du, ondoren odol hodi, guruin eta muskulu leunaren gain eragiteko. Nerbio-sistema somatikoan ez bezala, nahigabekoa da eta bizkarrezur-muin, entzefalo enbor eta hipotalamoan dauden nerbio zentroek aktibatzen dute. Sistema honen funtzionamendu txarrak sintoma ugari sor ditzake zeinak bezala ezagutzen diren. Nerbio-sistema autonomoa bi ataletan banatzen da: (eu)
  • Le système nerveux autonome ou système nerveux viscéral (aussi appelé système nerveux végétatif) est la partie du système nerveux périphérique responsable des fonctions non soumises au contrôle volontaire. Il contrôle notamment les muscles lisses (digestion, vascularisation...), les muscles cardiaques, la majorité des glandes exocrines (digestion, sudation...) et certaines glandes endocrines. Le système nerveux autonome contient des neurones périphériques mais aussi centraux. (fr)
  • El sistema nervioso autónomo (SNA), sistema nervioso neurovegetativo o sistema nervioso visceral es la parte del sistema nervioso periférico que controla las funciones involuntarias de las vísceras, tales como la frecuencia cardíaca, la digestión, la frecuencia respiratoria, la salivación, la sudoración, la dilatación de las pupilas, la micción. Se subdivide clásicamente en dos subsistemas: el sistema nervioso simpático y el sistema nervioso parasimpático. El sistema nervioso autónomo cumple un rol fundamental en el mantenimiento de la homeostasis fisiológica.​​​ (es)
  • Cuid den néarchóras a thugann seirbhís do na faireoga (mar shampla, na faireoga seileacha is allais), matán an chroí, agus an matán mín (mar atá i mballaí na bhfuileadán is an lamhnáin). Cuimsíonn sé grúpaí néarcheall taobh amuigh de lárchóras na néaróg, idir an córas sin is na spriocorgáin. Roinntear an t-uathchóras ina chóras simpiteach (S) atá dáilte ar fud na colainne ach ar na fuileadáin go príomha, agus ina chóras paraisimpiteach (P) atá dáilte ar an gcóras gastraistéigeach, an córas riospráide, an córas úirigéiniteach, is na súile. Nuair a bhíonn an dá fho-chóras seo, S is P, araon ceangailte le córas ar leith, is minic a bhíonn a n-iarmhairtí i gcoinne a chéile chun gur féidir cothromaíocht ilréimnithe a bheith i gceist. Mar shampla, méadaíonn gníomhaíocht S ráta buailte an chroí, (ga)
  • Het autonome zenuwstelsel, ook onwillekeurige, vegetatieve of viscerale zenuwstelsel genoemd, is het deel van het perifeer zenuwstelsel dat een groot aantal onbewust plaatsvindende functies reguleert. Het autonome zenuwstelsel regelt vooral de werking van inwendige organen, onder andere de ademhaling, de spijsvertering en het verwijden en vernauwen van bloedvaten en het beïnvloedt ook de hartslag. (nl)
  • Autonomiczny układ nerwowy (łac. systema nervosum autonomicum), wegetatywny układ nerwowy – część układu nerwowego, którego nerwy unerwiają narządy wewnętrzne, wyodrębniony ze względu na pełnione przez siebie funkcje i budowę. W przeciwieństwie do somatycznego układu nerwowego działanie układu autonomicznego powoduje reakcje niezależne od woli, czyli na przykład wydzielanie soku żołądkowego, ruchy perystaltyczne jelit. Autonomiczny układ nerwowy składa się z: * zespołu ośrodków nerwowych * odśrodkowych * dróg nerwowych dośrodkowych. Najważniejsze czynności tego układu to: (pl)
  • Вегетативная нервная систе́ма (от лат. vegetatio — возбуждение, от лат. vegetativus — растительный), ВНС, автономная нервная система, ганглионарная нервная система (от лат. ganglion — нервный узел), висцеральная нервная система (от лат. viscera — внутренности), органная нервная система, чревная нервная система, systema nervosum autonomicum — часть нервной системы организма, комплекс центральных и периферических клеточных структур, регулирующих функциональный уровень организма, необходимый для адекватной реакции всех его систем. (ru)
  • Sistema nervoso autônomo (português brasileiro) ou sistema nervoso autónomo (português europeu) (também chamado sistema neurovegetativo ou sistema nervoso visceral) é a parte do sistema nervoso que está relacionada ao controle da vida vegetativa, ou seja, controla funções como a respiração, circulação do sangue, controle de temperatura e digestão. (pt)
rdfs:label
  • Autonomic nervous system (en)
  • جهاز عصبي ذاتي (ar)
  • Sistema nerviós autònom (ca)
  • Autonomní nervová soustava (cs)
  • Vegetatives Nervensystem (de)
  • Αυτόνομο νευρικό σύστημα (el)
  • Aŭtonoma nerva sistemo (eo)
  • Sistema nervioso autónomo (es)
  • Nerbio-sistema autonomo (eu)
  • Uathchóras na néaróg (ga)
  • Sistema nervoso autonomo (it)
  • Système nerveux autonome (fr)
  • 自律神経系 (ja)
  • 자율신경계 (ko)
  • Autonoom zenuwstelsel (nl)
  • Autonomiczny układ nerwowy (pl)
  • Sistema nervoso autônomo (pt)
  • Вегетативная нервная система (ru)
  • Автономна нервова система (uk)
  • 自主神经系统 (zh)
owl:sameAs
skos:closeMatch
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
foaf:name
  • Autonomic nervous system (en)
is dbo:academicDiscipline of
is dbo:knownFor of
is dbo:nerve of
is dbo:symptom of
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:fields of
is dbp:knownFor of
is rdfs:seeAlso of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License