| dbo:abstract
|
- Bánovina byla územní jednotka v královské Jugoslávii. Jednalo se o hlavní územní jednotky státu - království se dělilo celkem do devíti bánovin. Ty nesly názvy podle významných řek a neodpovídaly národnostnímu rozložení obyvatelstva. To však byl také záměr. Představitelem každé bánoviny byl bán. Dělení státu do jednotlivých bánovin následovalo krátce po zrušení Vidovdanské ústavy a zákazu politických stran, tedy převratu, ke kterému došlo 6. ledna 1929. Nová politika dvora striktně prosazovala národní jednotu a odmítala jakékoliv dělení na základě náboženství či národností. Přesto tyto rozdíly nebylo možné snadno potlačit. Srbové měli převahu v celkem pěti bánovinách, Chorvati ve dvou, Slovinci pak obývali nejsevernější Drávskou bánovinu. Národnostní menšiny, tedy Albánci, Němci, či Maďaři neměli převahu v žádné z bánovin. V roce 1931 byla schválena tzv. Oktrojovaná ústava, během které byly hranice těchto celků upraveny. Město Bělehrad získalo zcela nové a samostatné postavení v rámci státu. Vzhledem k nespokojenosti mnohých (hlavně Chorvatů), došlo ke konci 30. let k úpravě tohoto dělení. Na základě dohody mezi tehdejší vládou a chorvatskou opozicí byly Přímořská, Sávská a okraje dalších bánovin sloučeny spolu v Chorvatskou bánovinu. Dělení státu na bánoviny zaniklo spolu s královstvím. Jugoslávie se rozpadla na Srbsko a Chorvatsko, zbytek státu obsadily okupační mocnosti. Po osvobození bylo zaručeno dělení takové, které již bralo ohled na jednotlivé národy a jejich etnické a historické hranice. (cs)
- Μπανόβινες ονομάζονταν οι διοικητικές υποδιαιρέσεις του Βασιλείου της Γιουγκοσλαβίας από το 1929 ως το 1941. (el)
- The subdivisions of the Kingdom of Yugoslavia (initially known as the Kingdom of Serbs, Croats, and Slovenes) existed successively in three different forms. From 1918 to 1922, the kingdom maintained the pre-World War I subdivisions of Yugoslavia's predecessor states. In 1922, the state was divided into 33 oblasts or provinces and, in 1929, a new system of nine banates (in Serbo-Croatian, the word for "banate" is banovina) was implemented. (en)
- Il Regno di Jugoslavia, formatosi nel 1918 alla conclusione della prima guerra mondiale e dissoltosi nell'aprile 1941, in seguito alla invasione tedesca, durante la sua storia ebbe tre forme di suddivisioni amministrative:
* dal 1918 al 1922 il regno mantenne la struttura degli stati predecessori della Jugoslavia;
* dal 1922 al 1929 il regno fu suddiviso in 33 oblasti o province;
* dal 1929 in 9 banovine o regioni, con larga autonomia. (it)
- As subdivisões do Reino da Jugoslávia (inicialmente chamado de Reino dos Sérvios, Croatas e Eslovenos) existiram em três formas diferentes. De 1918 a 1922, o reino manteve as subdivisões anteriores à Primeira Guerra Mundial dos estados predecessores da Jugoslávia. Em 1922, o estado foi dividido em 33 oblasts ou províncias e, em 1929, um novo sistema de nove (em sérvio-croata, a palavra "banato" é banovina) foi implementado. (pt)
- Банови́на (серб. бановина, хорв. banovina) — адміністративно-територіальна одиниця в Королівстві Югославія в 1929-1941 роках на чолі з баном. (uk)
- Банови́на — административно-территориальная единица в Королевстве сербов, хорватов и словенцев (КСХС) (позд. Королевство Югославия) в 1929—1941 годах во главе с баном. Представительными органами бановин были бановинские советы (Бановинско веће), избиравшиеся населением, исполнительными органами бановинские комитеты (Бановински одбор), избиравшиеся бановинскими советами, глава бановины — губернатор (Бан) Характерной особенностью административно-территориального деления КСХС являлось отсутствие (до создания Хорватской бановины) национальной привязки в названиях бановин, а также намеренное проведение границ таким образом, чтобы их этнический состав был смешанным — для исключения возможных попыток сепаратизма. В 1938 году в Румынии в похожих условиях и с той же целью было введено деление на Цинуты. В состав государства входили: 1.
* — Город Белград вместе с городами Земун и Панчево, составляло отдельную административно-территориальную единицу как бановина. 2.
* Дравская бановина 3.
* Приморская бановина 4.
* Зетская бановина 5.
* Савская бановина 6.
* Моравская бановина 7.
* Врбавская бановина 8.
* Дринская бановина 9.
* Вардарская бановина 10.
* Дунайская бановина 11.
* Хорватская бановина, пользующаяся автономией (с 1939 года) — возникла в результате объединения Савской и Приморской бановин в августе 1939 года в результате соглашения (Споразум) Крестьянско-демократической коалиции с правительством Драгиша Цветковича о предоставлении хорватам определённой автономии. (ru)
|
| rdfs:comment
|
- Μπανόβινες ονομάζονταν οι διοικητικές υποδιαιρέσεις του Βασιλείου της Γιουγκοσλαβίας από το 1929 ως το 1941. (el)
- The subdivisions of the Kingdom of Yugoslavia (initially known as the Kingdom of Serbs, Croats, and Slovenes) existed successively in three different forms. From 1918 to 1922, the kingdom maintained the pre-World War I subdivisions of Yugoslavia's predecessor states. In 1922, the state was divided into 33 oblasts or provinces and, in 1929, a new system of nine banates (in Serbo-Croatian, the word for "banate" is banovina) was implemented. (en)
- Il Regno di Jugoslavia, formatosi nel 1918 alla conclusione della prima guerra mondiale e dissoltosi nell'aprile 1941, in seguito alla invasione tedesca, durante la sua storia ebbe tre forme di suddivisioni amministrative:
* dal 1918 al 1922 il regno mantenne la struttura degli stati predecessori della Jugoslavia;
* dal 1922 al 1929 il regno fu suddiviso in 33 oblasti o province;
* dal 1929 in 9 banovine o regioni, con larga autonomia. (it)
- As subdivisões do Reino da Jugoslávia (inicialmente chamado de Reino dos Sérvios, Croatas e Eslovenos) existiram em três formas diferentes. De 1918 a 1922, o reino manteve as subdivisões anteriores à Primeira Guerra Mundial dos estados predecessores da Jugoslávia. Em 1922, o estado foi dividido em 33 oblasts ou províncias e, em 1929, um novo sistema de nove (em sérvio-croata, a palavra "banato" é banovina) foi implementado. (pt)
- Банови́на (серб. бановина, хорв. banovina) — адміністративно-територіальна одиниця в Королівстві Югославія в 1929-1941 роках на чолі з баном. (uk)
- Bánovina byla územní jednotka v královské Jugoslávii. Jednalo se o hlavní územní jednotky státu - království se dělilo celkem do devíti bánovin. Ty nesly názvy podle významných řek a neodpovídaly národnostnímu rozložení obyvatelstva. To však byl také záměr. Představitelem každé bánoviny byl bán. V roce 1931 byla schválena tzv. Oktrojovaná ústava, během které byly hranice těchto celků upraveny. Město Bělehrad získalo zcela nové a samostatné postavení v rámci státu. (cs)
- Банови́на — административно-территориальная единица в Королевстве сербов, хорватов и словенцев (КСХС) (позд. Королевство Югославия) в 1929—1941 годах во главе с баном. Представительными органами бановин были бановинские советы (Бановинско веће), избиравшиеся населением, исполнительными органами бановинские комитеты (Бановински одбор), избиравшиеся бановинскими советами, глава бановины — губернатор (Бан) В состав государства входили: (ru)
|
