An Entity of Type: disease, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Kidney stone disease, also known as nephrolithiasis or urolithiasis, is a crystallopathy where a solid piece of material (kidney stone) develops in the urinary tract. Kidney stones typically form in the kidney and leave the body in the urine stream. A small stone may pass without causing symptoms. If a stone grows to more than 5 millimeters (0.2 inches), it can cause blockage of the ureter, resulting in sharp and severe pain in the lower back or abdomen. A stone may also result in blood in the urine, vomiting, or painful urination. About half of people who have had a kidney stone will have another within ten years.

Property Value
dbo:abstract
  • الحصاة الكلوية أو التحصي البولي (بالإنجليزية: Urolithiasis)‏، هي كتلة من مواد صلبة تتجمع في مجرى البول. تتشكل حصى الكلى عادة في الكلى، وتترك الجسم خلال تيار البول. قد تمر حصوة صغيرة، وتخرج من الجسم دون التسبب في أعراض. ولكن إذا كان حجم الحصوة أكبر من 5 مللي متر (0.2 بوصة)، فيمكن أن تسبب انسداد الحالب، مما يؤدي إلى ألم شديد في أسفل الظهر أو البطن. وقد تؤدي أيضًا إلى بول دموي أو قيء أو عسر التبول. ويتكون لدى حوالي نصف المرضى حصوات مرة أخرى في غضون عشر سنوات. تتكون معظم الحصوات نتيجة مزيج من الوراثة والعوامل البيئية. وتشمل عوامل الخطر ارتفاع مستويات الكالسيوم في البول، والسمنة، وبعض الأطعمة، وبعض الأدوية، ومكملات الكالسيوم، وفرط نشاط الغدة الدرقية، والنقرس، وعدم شرب السوائل الكافية. وتتشكل الحصوات في الكلى عندما يزيد تركيز المعادن في البول. ويستند التشخيص عادة إلى الأعراض، وتحليل البول، والتصوير التشخيصي الطبي. وقد تكون اختبارات الدم مفيدة أيضًا. وعادة ما تصنف الحصوات حسب مكانها: تحصي الكلية (nephrolithiasis)، أو الحالب (ureterolithiasis)، أو المثانة (cystolithiasis)، أو باسم المادة المصنوعة منها (الكالسيوم، أو حمض اليوريك، أو السيستين). للوقاية في أولئك الذين لديهم حصوات، يجب شرب الكثير من السوائل بحيث يتم إنتاج أكثر من لترين من البول يوميًا. إذا لم يكن هذا فعالًا بما فيه الكفاية، يمكن أخذ ثيازيد المدر للبول، أو سيترات، أو ألوبورينول. ومن المستحسن تجنب المشروبات الغازية التي تحتوي على حمض الفوسفوريك (مثل الكولا). لا حاجة للعلاج، إذا كانت الحصوات لا تسبب أي أعراض. وإلا فإن السيطرة على الألم عادة ما تكون الخطوة الأولى في العلاج، وذلك باستخدام مضادات الالتهاب اللاستيرويدية أو الأفيونيات. ويمكن مساعدة الحصوات الكبيرة على المرور باستخدام التامسولوسين، أو قد تتطلب استخدام بعض الإجراءات، مثل تفتيت الحصوات بموجات صدمة من خارج الجسم، أو بمنظار الحالب، أو استئصال حصاة الكلية عن طريق الجلد. يصاب ما بين 1٪- 15٪ من الناس في جميع أنحاء العالم بحصى الكلى في مرحلة ما من حياتهم. في عام 2015، حدثت 22.1 مليون حالة، مما أدى إلى حوالي 16100 حالة وفاة. وأصبحت أكثر شيوعًا في العالم الغربي منذ سبعينات القرن التاسع عشر. وعمومًا، عدد الرجال الذين يكون لديهم حصوات كلى يكون أكبر من النساء. وقد أصيب البشر بحصى الكلى عبر التاريخ، ويعود تاريخ بداية وصف العمليات الجراحية لإزالتها إلى عام 600 قبل الميلاد. (ar)
  • La litiasi renal és un trastorn que afecta el sistema urinari on es formen càlculs de característiques molt diverses en el ronyó o en les vies urinàries. És deguda a la cristal·lització i precipitació de compostos de l'orina. El seu origen pot ser de naturalesa congènita, hereditària, adquirida o multifactorial. La dieta sovint té un paper important en la seva gènesi. La litiasi renal pot rebre molts noms depenent del lloc on es produeix la deposició dels càlculs: litiasi calicilar (calze), pièlica (pelvis renal), ureteral (urèter), ureteral proximal, vesical (bufeta urinària) i uretral (uretra). (ca)
  • Ledvinové kameny (též močové kameny) (ureterolithiáza) jsou kameny vznikající v močovodech. Jedná se o pevné (krystalické shluky) vznikající v ledvinách z minerálů rozpuštěných v moči. Nefrolithiáza (z řeckého νεφρός (nephros, „ledvina“) a λιθoς (lithos, „kámen“)) je označení pro přítomnost ledvinových kamenů. Urolithiáza neboli obstrukční uropatie označuje přítomnost kamenů ve vylučovací soustavě (která zahrnuje i ledviny), které mohou sestoupit do močového měchýře. označuje přítomnost kamenu v močovodu, který spojuje ledviny a močový měchýř. Ledvinové kameny typicky opouští tělo s močí a mnoho kamenů nevyvolá žádné symptomy. Jestliže se kameny zvětší na velikost 2–3 mm před močovým měchýřem, mohou způsobit zácpu močovodu, která způsobuje zvětšování nebo natahování vyšší části močovodu a ledvinové pánvičky (část ledviny, ve které se shromažďuje moč před vstupem do močovodu) a křeče močovodu, který se snaží kamenem pohnout. Toto vede k bolesti, většinou pociťované v boku, podbřišku a tříslu; tento stav se nazývá renální kolika. Renální kolika může být spojena s nevolností a zvracením. V moči se může kvůli poškození výstelky vylučovací soustavy vyskytovat krev viditelná buď pouhým okem nebo pod mikroskopem ( nebo ). Existuje několik typů ledvinových kamenů v závislosti na typu krystalů, ze kterých se skládají. Většina kamenů je složena ze šťavelanu vápenatého, dále z fosforečnanu vápenatého, vzácněji se objevují kameny vytvářené bakteriemi štěpícími močovinu u lidí s infekcemi vylučovacího traktu. Lidé s určitými metabolickými zvláštnostmi mohou vytvářet kameny z kyseliny močové nebo . Diagnóza ledvinových kamenů může být potvrzena radiologickým vyšetřením nebo ultrazvukem; často se také provádí odběry moči a krve. Když kámen nezpůsobuje žádné symptomy, je možné čekat a sledovat stav pacienta. V jiných případech je potřeba nejdříve zabránit bolesti, použitím například nesteroidních léků proti zánětům nebo opioidů. Pomocí zvukových vln mohou některé kameny být roztříštěny do menších fragmentů; toto se nazývá mimotělní litotripse. Případný zákrok může být proveden pomocí trubičky vložené do močové trubice, měchýře a močovodu (ureteroskopie) nebo chirurgicky ze strany ledviny. Někdy může být v močovodu ponechána trubice (tzv. stent), aby se zabránilo návratu bolestí. Obvykle se doporučuje prevence ve formě pití dostatečného množství vody a mléka, ačkoliv efekt zásahu do diety nebyl prozkoumán. (cs)
  • Οι πέτρες στα νεφρά είναι στέρεες μάζες που σχηματίζονται στα νεφρά από άλατα των ούρων. Συνήθως αποβάλλονται από το ουροποιητικό σύστημα μέσω της ούρησης, και εάν η πέτρα είναι μικρή μπορεί να μην παρουσιαστούν συμπτώματα. Σε περίπτωση που η πέτρα γίνει αρκετά μεγάλη (συνήθως τουλάχιστον 3 mm) μπορεί να προκαλέσει απόφραξη του ουρητήρα. Κάτι τέτοιο προκαλεί πόνο συνήθως στα πλευρά ή στο κάτω μέρος της πλάτης. Ο πόνος συχνά αντανακλά στη και στους όρχεις. Αυτός ο πόνος ονομάζεται κολικός του νεφρού και συνήθως εμφανίζεται σε κύματα διάρκειας 20 έως 60 λεπτών. Άλλα συμπτώματα περιλαμβάνουν: ναυτία, εμετό, πυρετό, αίμα στα ούρα και επώδυνη διούρηση. Απόφραξη του ουρητήρα μπορεί να μειώσει τη νεφρική λειτουργία και να προκαλέσει . Τις περισσότερες φορές η δημιουργία πετρών στους νεφρούς οφείλεται σε συνδυασμό γενετικών και περιβαλλοντικών παραγόντων. Παράγοντες κινδύνου αποτελούν η παχυσαρκία, κάποια τρόφιμα, φάρμακα καθώς και η μειωμένη πρόσληψη υγρών. Η διάγνωση συνήθως βασίζεται στα συμπτώματα, σε τεστ ούρησης και κάποιες διαγνωστικές απεικονιστικές μεθόδους. Οι εξετάσεις αίματος μπορεί επίσης να χρησιμεύσουν. Οι πέτρες του ουροποιητικού μπορούν να ταξινομηθούν ανάλογα με την τοποθεσία τους στο νεφρό (νεφρολιθίαση) στον ουρητήρα (ουρητηρολιθίαση) ή στην ουροδόχο κύστη (κυστολιθίαση). Η ταξινόμηση μπορεί ακόμη να γίνει με βάση τη χημική τους σύσταση (με ασβέστιο, εναμμώνιο φωσφορικού μαγνησίου, ουρικό οξύ, ή άλλες ενώσεις). Σε άτομα που είχαν παρουσιάσει λίθο στο παρελθόν, προς αποφυγήν σχηματισμού νέων λίθων, συνιστάται λήψη αρκετών υγρών ώστε να παράγονται πάνω από δύο λίτρα ούρα ημερησίως. Εάν αυτό δεν είναι αρκετό, μπορεί να χρειαστεί η λήψη θειαζιδικών διουρητικών, κιτρικού άλατος ή αλλοπουρινόλης. Προτείνεται η αποφυγή κατανάλωσης αναψυκτικών που περιέχουν φωσφορικό οξύ (όπως οι κόλες). Εάν μια πέτρα δεν παρουσιάζει συμπτώματα, δεν χρειάζεται θεραπεία. Εάν αντιθέτως παρουσιάζονται συμπτώματα, τότε το πρώτο μέτρο είναι συνήθως η χρήση αναλγητικών φαρμάκων όπως μη στεροειδή αντιφλεγμονώδη ή οπιοειδή. Πιο σοβαρές περιπτώσεις μπορεί να χρειαστούν κάποια επιπλέον διαδικασία όπως τον θρυμματισμό του λίθου σε μικρότερα θραύσματα με τη χρήση εξωσωματικής ESWL. Σε άλλες περιπτώσεις μπορεί να χρειάζονται κυστεοσοπικές διαδικασίες. Στις ΗΠΑ περίπου 9% του πληθυσμού είχε κάποια στιγμή πέτρα στο νεφρό. Η συχνότητα εμφάνισης είναι λίγο μεγαλύτερη στους άντρες. Το 2013 πέτρες στο νεφρό ήταν αιτία θανάτου περίπου 15.000 ανθρώπων παγκοσμίως. (el)
  • Nierensteine oder Nephrolithen (griechisch νεφρός nephrós, deutsch ‚Niere‘, und λίθος líthos ‚Stein‘) sind kristalline Ablagerungen (Harnsteine) des Nierenbeckenkelchsystems. Mit dem Eintritt in den Harnleiter werden sie zu Harnleitersteinen und können eine Kolik auslösen. Umgangssprachlich werden die Begriffe Nierenstein und Harnleiterstein – obwohl falsch – oft synonym gebraucht. Weitere Namen sind Nierenkonkrement, calculus renum oder Calculus renalis (in der Homöopathie auch als Pulver); im Rahmen der Isopathie oder als Amulett „gegen nierenweh“ auch nephriticus lapis. Eine Ansammlung vieler kleiner Nierensteine wird auch Nierengrieß genannt. Der medizinische Fachausdruck für die Nierensteinkrankheit ist Nephrolithiasis. (de)
  • Kalkuluso, litiazo aŭ urinŝtono referencas al la formado de peco de solida materialo komponita de saloj de fosfato kaj kalcia karbonato, ene de reno el substancoj kiuj estas en la urino. Malgranda ŝtoneto povus foriri sen okazigi dolorajn simptomojn. Sed se kalkuluso pligrandiĝas pli ol 5 milimetrojn), povas okazigi ŝtopigon de la uretro, kio siavice okazigos intensan doloron en la malsupra parto de la dorso aŭ en la abdomeno. Kalkuluso povas ankaŭ krei sangon en la urino, vomadon aŭ doloron dum pisado. Ĉirkaŭ la duono de la personoj kiuj suferis pro kalkuluso havos alian en la venonta jardeko. Plej parto de kalkulusoj formiĝas pro kombino de genetikaj kaj mediaj faktoroj. La okazigaj faktoroj povas esti altaj niveloj de kalcio en la urino; obezeco; kelkaj manĝaĵoj; kelkaj kuraciloj kiel suplementoj de kalcio; hiperparatiroidismo; podagro kaj malsufiĉa likvengluto. Inter 1% kaj 15% el personoj je tutmonda nivelo suferis renkalkulusojn iam en siaj vivoj. La frekvenco de nefrolitiazo (renkalkuluso) laŭ sekso estas de 13 % por viroj kaj 7 % por virinoj. (eo)
  • Un cálculo renal o piedra en el riñón es un trozo de material sólido compuesto de sales de fosfato y carbonato cálcico o úricas, que se forma dentro del riñón a partir de sustancias que están en la orina.​ La nefrolitiasis, litiasis renal o antiguamente mal de piedra es la formación de dichos cálculos en el riñón. Una piedra pequeña puede pasar sin causar síntomas. Si un cálculo crece a más de 5 milímetros (0,2 pulgadas), puede causar un bloqueo del uréter, lo que provocará un dolor intenso en la parte inferior de la espalda o el abdomen.​​ Un cálculo también puede producir sangre en la orina, vómitos o dolor al orinar.​ Alrededor de la mitad de las personas que sufrieron de un cálculo renal tendrán otro en los próximos diez años.​ La mayoría de los cálculos se forman debido a una combinación de factores genéticos y ambientales.​​ Los factores de riesgo incluyen niveles altos de calcio en la orina; obesidad; ciertos alimentos; algunos medicamentos como los suplementos de calcio; hiperparatiroidismo; gota y la ingesta insuficiente de líquidos. (es)
  • Giltzurruneko kalkuluak edo giltzurruneko harriak (edo nefrolitiasia, urolitiasia) giltzurrun barruan eratzen diren materia solidozko formazioak dira. Formazio hauek gernuko berezko osagaiez osaturik daude, kaltzioz %85ean (oxalazetato forman) azido urikoz %10ean eta zistinaz %2an (zistinuriadun pertsonetan) besteak beste; baina kontzentrazio altuetan, non gernuan ezin diren behar bezala diluitu, kristaldu eta solidotu egin daitezke, harriak eratuz eta litiasia sortuz. Harri txikiek ez dituzte sintomak ematen, baina harria 5 milimetro baino handiagoa bada, ureterra oztopatu dezake eta honek min zorrotza ematen du abdomen edo bizkarraren beheko aldean. Horrez gain, harriek gernuan odola, oka egiteko gogoa edo txiza egitean mina sor dezakete. Estimatzen da, noizbait giltzurruneko harria izan duten pertsonen erdiak beste bat izango duela hurrengo 10 urteetan zehar. Harri gehienak faktore genetiko eta ingurumeneko faktoreen konbinazioaren ondorioz sortzen dira. Hainbat arrisku faktore daude: * Deshidratazioa: ur nahikoa ez edatea. * Obesitatea * Elikagai batzuk, besteak beste proteina, sodio (gatza) eta azukre handiko dietek harriak edukitzeko arriskua handitu dezakete. Izan ere, honek giltzurrunak iragazi behar duen kaltzio kontzentrazio handitzea eragiten du, kristalen eraketa erraztuz. Hari beretik jarraituz, kaltzio suplementua duten medikamentuak hartzeak ere arriskua suposa dezake. * Zenbait gaixotasun: hiperparatiroidismoa, gota, … izanak. (eu)
  • Kidney stone disease, also known as nephrolithiasis or urolithiasis, is a crystallopathy where a solid piece of material (kidney stone) develops in the urinary tract. Kidney stones typically form in the kidney and leave the body in the urine stream. A small stone may pass without causing symptoms. If a stone grows to more than 5 millimeters (0.2 inches), it can cause blockage of the ureter, resulting in sharp and severe pain in the lower back or abdomen. A stone may also result in blood in the urine, vomiting, or painful urination. About half of people who have had a kidney stone will have another within ten years. Most stones form by a combination of genetics and environmental factors. Risk factors include high urine calcium levels, obesity, certain foods, some medications, calcium supplements, hyperparathyroidism, gout and not drinking enough fluids. Stones form in the kidney when minerals in urine are at high concentration. The diagnosis is usually based on symptoms, urine testing, and medical imaging. Blood tests may also be useful. Stones are typically classified by their location: nephrolithiasis (in the kidney), ureterolithiasis (in the ureter), cystolithiasis (in the bladder), or by what they are made of (calcium oxalate, uric acid, struvite, cystine). In those who have had stones, prevention is by drinking fluids such that more than two liters of urine are produced per day. If this is not effective enough, thiazide diuretic, citrate, or allopurinol may be taken. It is recommended that soft drinks containing phosphoric acid (typically colas) be avoided. When a stone causes no symptoms, no treatment is needed; otherwise, pain control is usually the first measure, using medications such as nonsteroidal anti-inflammatory drugs or opioids. Larger stones may be helped to pass with the medication tamsulosin or may require procedures such as extracorporeal shock wave lithotripsy, ureteroscopy, or percutaneous nephrolithotomy. Between 1% and 15% of people globally are affected by kidney stones at some point in their lives. In 2015, 22.1 million cases occurred, resulting in about 16,100 deaths. They have become more common in the Western world since the 1970s. Generally, more men are affected than women. Kidney stones have affected humans throughout history with descriptions of surgery to remove them dating from as early as 600 BC. (en)
  • La lithiase urinaire (du grec lithos, pierre) est une maladie caractérisée par la formation de calculs (du latin calculus, caillou), c’est-à-dire des accrétions cristallines qui se forment dans les voies urinaires (cavités rénales (calices et bassinet), uretères et vessie) à partir de minéraux dissous dans l'urine. La taille des calculs varie d'un grain de sable à celle d'une balle de golf. Les plus gros, dits « coralliformes », moulent l'intérieur du rein, ayant ainsi l'aspect de branches de corail. Les calculs sont généralement évacués par miction. S'ils grandissent jusqu'à une taille relativement importante (de l'ordre de quelques millimètres), ils entraînent l'obstruction d'un uretère et la distension des cavités rénales par l'urine. Cela peut provoquer de violentes douleurs (dites « coliques néphrétiques »), siégeant en général au flanc et dans le bas abdomen. Certains calculs sont idiopathiques, c'est-à-dire qu'on ne comprend pas encore les causes de leur apparition. Le calcium relativement dense rend ces calculs radio-opaques et ils peuvent être détectés par radiographie de l'abdomen. L'échographie, le scanner et la radiographie numérisée sont les examens de diagnostic les plus précis pour la détection des calculs. La lithiase urinaire est également connue sous le nom de urolithiase, lithiase rénale, néphrolithiase ou gravelle. (fr)
  • Cruthú calcalas sna duáin, sna húiréadair is/nó sa lamhnán. Salainn fosfáite, carbonáite is ocsaláit chailciam, maignéisiam is amóiniam is mó a bhíonn iontu. Bíonn claonadh ann iad a chruthú nuair a bhíonn an fual tiubhaithe, mar shampla i gcás díhiodráitithe. Fachtóirí eile a chuireann leis an gclaonadh seo is ea tiúchan ard cailciam is ocsaláite sa chothú agus fachtóirí géiniteacha clainne. Faightear clocha aigéid úraigh nuair a bhíonn gúta ag duine, agus clocha cistín i gcás an ghalar tearc cothaithe cisteanúire. Is féidir go ngreannóidh clocha mar seo an chonair úiríneach, go dtarlóidh rith fola dá mbarr agus ionfhabhtú sna duáin. Nuair a bhíonn clocha san úiréadra, bíonn pianta géara ag duine ina dhroim is na cliathán. Uaireanta tagann siad amach uathu féin, agus uaireanta eile is gá iad a bhriseadh le tonnta turrainge ultrafhuaime, próiseas a dtugtar lititripse air. (ga)
  • Batu ginjal adalah Batu-batu urine dalam piala ginjal. Lebih sering lagi terdapat di kandung kencing. Sebab utama dalam pembentukan endapan-endapan batu urine adalah urine mengandung terlalu banyak garam atau karena garam-garam yang tidak larut atau larutnya hanya sedikit. Dalam proses selanjutnya batu-batu tersebut mengendap di sekitar benda-benda asing. Inti atau pusat dari sebutir batu biasanya adalah sel epitel, lendir, nanah, sel darah merah dsb. Dalam beberapa hal makanan yang mengandung garam dari berbagai jenis akan mempercepat pembentukan batu. Di beberapa daerah tertentu, yang airnya kaya akan zat-zat mineral, batu-batu tsb. sering dijumpai. Penyakit-penyakit peradangan dari saluran urine atau urine yang tidak dapat mengalir akibat sesuatu sebab akan menimbulkan pembentukan batu kencing dengan mengubah sifat urine dan garam-garam yang dikandungnya. Gambaran klinis dari penyakit batu ginjal adalah sama dengan yang terdapat pada kecuali bahwa sakit yang terlihat adalah lebih parah. Gejala yang sangat nyata adalah serangan kolik. Tertimbunnya urine karena terhalang keluar mengakibatkan gejala-gejala . Bila urine diperiksa di bawah mikroskop, terlihat adanya sel nanah, sel epitel, dan sering kali butiran-butiran batu yang sangat kecil. Sel darah sering kali juga terdapat akibat adanya perdarahan. Dengan memperhatikan kekerasan dan bentuk ginjal, maka ada tidaknya batu ginjal mudah diketahui. (in)
  • 尿路結石(にょうろけっせき、英語: kidney stone disease, urolithiasis, urinary calculi)は、尿路系に沈着する結晶の石である結石のこと。もしくは、その石が詰まることにより起きる症状のこと。しばしば激痛を伴う。 要因は明確にはなっていないが、発症は動脈硬化と類似し、メタボリックシンドロームの病態の一つだと考えられ、予防法に共通点も多い。(ESWL=Extracorporeal Shock Wave Lithotripsy)の登場により尿路結石の治療は変化し、患者の負担は少なくなった。 しかし再発予防は重要で、水分を多く摂る・肥満防止・食生活改善が予防の基本である。脂肪・動物性たんぱく質・茶・紅茶・酒(特にビール)を減らし、ホウレンソウなどシュウ酸の豊富な野菜に気を付け、カルシウムは多すぎも少なすぎもせず摂取することである。 (ja)
  • 신장결석(腎臟結石, 영어: kidney stone)이란 신장에 결석이 생기는 증상을 말한다. 흔히 수분이 감소하여 무기질 농도가 증가할 때 결석의 발생이 쉬워지며 세균 덩어리나 세포 찌꺼기, 혈액 응고물 따위가 엉겨 핵(核)으로 작용하여 소변의 염류를 응집시키게 된다. 작은 결석은 무증상이며 오줌으로 배설되기도 하나, 결석의 크기가 증가할 경우 결석이 이동하는 도중 요로, 방광 및 요도와 같은 비뇨기계에 문제를 일으킬 수 있다. 특히 결석이 소변의 흐름을 차단할 경우 신장이 붓고 옆구리에 심한 통증이 유발되며 결석이 요로에 박혀 출혈을 일으키면 혈뇨 등의 증상이 나타난다. 이외의 증상으로는 탁뇨, 발열, , 등이 있을 수 있다. 예방을 위해서는 충분한 수분을 섭취할 것이 권고된다. 치료를 위해서는 염증을 완화시킨 후 결석을 용해하는 약물을 투여할 수 있으나, 때로는 외과적 수술로 제거해야 한다. 특히 결석은 치료 후 재발할 확률이 높으므로 결석 환자의 경우 식습관의 주의가 필요하다. (ko)
  • Een niersteen is een kristal dat zich vormt in de urinewegen. Urine kan onder bepaalde omstandigheden (over)verzadigd zijn met bepaalde oplosbare stoffen, die daaruit soms neerslaan in de vorm van kristallen. Die kristallen kunnen soms groot genoeg worden om obstructies te vormen of andere klachten te veroorzaken in de urinewegen. Men spreekt dan van nierstenen, ureterstenen of blaasstenen, afhankelijk van waar de steen zich bevindt. Medische termen zijn nefrolithiasis (niersteen) of urolithiasis (urinewegsteen). Nierstenen ontstaan vaak in de nierkelken en het nierbekken. (nl)
  • La calcolosi delle vie urinarie, o urolitiasi, è una condizione clinica caratterizzata dalla presenza di uno o più calcoli di dimensioni variabili, contenuti all’interno delle cavità escretrici del sistema urinario, dai calici, all'interno del rene, all’uretra. Quando è formata da cristalli di dimensioni molto ridotte, come granelli di sabbia, prende il nome di renella, ed è formata soprattutto da urati e fosfati. I calcoli urinari si formano tipicamente nel rene e possono spostarsi all'interno del apparato urinario fino a lasciare l'organismo insieme al flusso di urina. Un piccolo calcolo può passare senza causare sintomi. Se un calcolo diventa più grande di 5 millimetri, può causare il blocco dell'uretere con un conseguente forte dolore nella parte bassa della schiena o dell'addome. Un calcolo può anche essere causa di sangue nelle urine, vomito e minzione dolorosa. Circa la metà delle persone che hanno sofferto di questa condizione, avrà un altro calcolo entro i successivi dieci anni. La maggior parte dei calcoli si formano a causa di una combinazione di fattori genetici e ambientali. I fattori di rischio includono elevati livelli di calcio nell'urina, l'obesità, l'assunzione di alcuni alimenti, alcuni farmaci, gli integratori di calcio, l'iperparatiroidismo, la gotta e non bere liquidi a sufficienza. La diagnosi solitamente si basa sui sintomi, sull'esame delle urine e con tecniche di imaging biomedico. Anche gli esami del sangue possono essere utili. In coloro che hanno avuto calcoli urinari, la prevenzione consiste nel bere liquidi in modo tale che si producano circa due litri di urina al giorno. Se questo non fosse sufficientemente efficace, possono essere prescritti diuretici tiazidici, citrati o l'allopurinolo. Si raccomanda di evitare bevande analcoliche contenenti acido fosforico (tipicamente le cole). Quando un calcolo non provoca sintomi, non è necessario alcun trattamento. In caso contrario, la prima misura consiste nel controllo del dolore, grazie all'impiego di farmaci oppioidi o FANS. I calcoli più grandi possono richiedere procedure come la litotrissia extracorporea o intracorporea. Tra l'1% e il 15% delle persone nel mondo sono state colpite da calcolosi urinaria, in un certo punto della loro vita. Nel 2013, si sono verificati 49 milioni di casi, causando circa 15.000 decessi. A partire dal 1960, sono diventati più comuni nel mondo occidentale. In generale, gli uomini sono più colpiti rispetto alle donne. La calcolosi urinaria ha colpito gli esseri umani nel corso della storia; vi è una descrizione di un intervento chirurgico per rimuoverli risalente al 600 a.C. (it)
  • Kamica nerkowa (moczowa) (łac. nephrolithiasis, urolithiasis) – choroba polegająca na powstawaniu złogów (tzw. „kamieni”) w nerkach lub drogach moczowych na skutek wytrącania się związków chemicznych stanowiących prawidłowe lub patologiczne składniki obecne w moczu. Kamica moczowa występuje u 1-2% populacji z przewagą płci męskiej. Szczyt zachorowalności przypada między 3. i 5. dekadą życia. (pl)
  • Calculose renal, conhecida vulgarmente por pedra no rim, é a presença no trato urinário de um cálculo formado a partir de sais minerais presentes na urina. Os cálculos renais formam-se no rim e são geralmente expelidos do corpo na urina. Os cálculos de pequena dimensão podem passar pelo trato urinário sem causar sintomas. No entanto, quando um cálculo cresce mais do que 5 mm pode causar o bloqueio da uretra, provocando dor intensa na parte inferior e posterior do abdómen. A presença de um cálculo pode também causar sangue na urina, vómitos ou dor ao urinar. Cerca de metade das pessoas com episódios de calculose renal apresenta um novo episódio no prazo de dez anos. A formação de maior parte dos cálculos tem origem numa combinação de fatores genéticos e ambientais. Entre os fatores de risco estão a quantidade excessiva de cálcio na urina, obesidade, determinados alimentos, alguns medicamentos, suplementos de cálcio, hiperparatiroidismo, gota e não ingerir líquidos em quantidade suficiente. Os cálculos formam-se no rim quando existem elevadas concentrações de minerais na urina. O diagnóstico baseia-se geralmente nos sinais e sintomas, análises à urina e exames imagiológicos. Em alguns casos podem ser realizadas análises ao sangue. Os cálculos podem ser classificados de acordo com a sua localização: nefrolitíase (no rim), uretrolitíase (na uretra), cistolitíase (na bexiga); ou em função da sua composição química (oxalato de cálcio, ácido úrico, , cistina). Em pessoas com antecedentes de cálculos renais, a prevenção consiste em beber líquidos de forma a produzir mais de dois litros de urina por dia. Quando isto não é suficientemente eficaz, podem ser administrados tiazida, citrato ou alopurinol. Recomenda-se que sejam evitados os refrigerantes que contenham ácido fosfórico, como as bebidas de cola. Quando um cálculo não causa sintomas, não é necessário tratamento. Quando causa sintomas, geralmente a primeira medida é a administração de analgésicos como anti-inflamatórios não esteroides ou opioides. Para auxiliar a passagem de cálculos de maior dimensão podem ser administrados medicamentos como a tamsulosina ou realizadas intervenções como a litotripsia, ureteroscopia ou nefrolitotomia percutânea. Em todo o mundo, entre 1% e 15% das pessoas são afetadas por um cálculo renal pelo menos uma vez na vida. Em 2015 ocorreram 22,1 milhões de casos, responsáveis por cerca de 16 100 mortes. Desde a década de 1970 que a condição se tem tornado cada vez mais comum no Mundo Ocidental. Geralmente afeta mais homens que mulheres. As primeiras descrições da realização de cirurgias para remover cálculos renais datam de 600 a.C. (pt)
  • Njursten är sjuklig utfällning av salter med stenbildning, konkrement, i njurarna, en sjukdom som drabbar cirka 10 procent av männen och 3 % av kvinnorna i Sverige. Förekomsten av olika typer av njursten varierar i olika delar av världen. I Europa är stenar med högt kalciuminnehåll vanligast. Stenarna kan vara av varierande storlek. Stenar fastnar framför allt på tre ställen: Vid ingången från njure till uretär, där uretären passerar iliacakärl, eller vid ingången till urinblåsan. Njursten kan leda till sekundära sjukdomar såsom hydronefros samt pyelonefrit. (sv)
  • Почечнокаменная болезнь (нефролитиаз, от греч. νεφρός — почка, греч. λίθος — камень) — наиболее частое из урологических заболеваний, проявляющееся отложением конкрементов в почках. (ru)
  • Сечокам'яна хвороба (уролітіаз, лат. urolithiasis) — захворювання, яке виникає внаслідок утворення каменів (конкрементів) у органах сечовидільної системи. Найчастішою формою сечокам'яної хвороби є нирковокам'яна хвороба (нефролітіаз, лат. nephrolithiasis), що проявляється відкладанням конкрементів у нирках. Звідти вони можуть потрапляти до сечоводів і залишатися там або проходити надалі до сечового міхура і по уретрі назовні. Просування каменю з нирок до уретри може призводити до відчуття болю, розвитку ниркової кольки. У деяких випадках утворення конкрементів може первинно відбуватися у сечовому міхурі (цистолітіаз, лат. cystolithiasis), що призводить до його подразнення і подальшого запалення (цистит). (uk)
  • 腎結石(英語:Kidney stones)是尿液中的礦物質結晶沈積在腎臟裡,有時會移動到輸尿管。它們的體積小至沙粒般,也有些大到像個高爾夫球。較小的腎結石常會隨尿液排出體外,但如果直徑增加到數毫米,可能會堵住輸尿管,造成尿液受阻,引起劇烈腰痛,有時疼痛會延伸到下腹部或腹股溝。腎結石的成因和膽結石不同。 (zh)
dbo:alias
  • Urolithiasis, kidney stone, renal calculus, nephrolith, kidney stone disease, (en)
dbo:diseasesDB
  • 11346
dbo:eMedicineSubject
  • (en)
  • med (en)
dbo:eMedicineTopic
  • 1600 (en)
  • (en)
dbo:icd10
  • N20.0
  • N20.9
dbo:icd9
  • 594.9
  • 592.0
dbo:medlinePlus
  • 000458
dbo:meshId
  • D052878
dbo:omim
  • 167030 (xsd:integer)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 38074 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 132209 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1122854561 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:align
  • right (en)
dbp:alt
  • A color photograph of a kidney stone, 8 millimetres in length. (en)
dbp:caption
  • A kidney stone at the tip of an ultrasonic stone disintegration apparatus (en)
  • A kidney stone, in diameter (en)
  • Three-dimensional reconstructed CT scan image of a ureteral stent in the left kidney , with a kidney stone in the inferior renal pelvis and one in the ureter beside the stent (en)
dbp:causes
  • Genetic and environmental factors (en)
dbp:deaths
  • 16100 (xsd:integer)
dbp:diagnosis
  • Based on symptoms, urine testing, medical imaging (en)
dbp:differential
dbp:direction
  • vertical (en)
dbp:diseasesdb
  • 11346 (xsd:integer)
dbp:emedicinesubj
  • med (en)
dbp:emedicinetopic
  • 1600 (xsd:integer)
dbp:field
dbp:frequency
  • 22100000 (xsd:integer)
dbp:icd
  • 592 (xsd:integer)
  • 594.900000 (xsd:double)
  • (en)
  • (en)
  • N20.0 (en)
  • N20.9 (en)
dbp:image
  • Kidney Stone Image 4172-PH.jpg (en)
  • Ureterstent double J 3D legend.jpg (en)
dbp:medlineplus
  • 458 (xsd:integer)
dbp:meshid
  • D052878 (en)
dbp:name
  • Kidney stone disease (en)
dbp:omim
  • 167030 (xsd:integer)
dbp:prevention
  • Drinking fluids such that more than two liters of urine are produced per day (en)
dbp:symptoms
  • Severe pain in the lower back or abdomen, blood in the urine, vomiting, nausea (en)
dbp:synonyms
  • Urolithiasis, kidney stone, renal calculus, nephrolith, kidney stone disease, (en)
dbp:treatment
dbp:width
  • 220 (xsd:integer)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbp:wordnet_type
dcterms:subject
rdf:type
rdfs:comment
  • Nierensteine oder Nephrolithen (griechisch νεφρός nephrós, deutsch ‚Niere‘, und λίθος líthos ‚Stein‘) sind kristalline Ablagerungen (Harnsteine) des Nierenbeckenkelchsystems. Mit dem Eintritt in den Harnleiter werden sie zu Harnleitersteinen und können eine Kolik auslösen. Umgangssprachlich werden die Begriffe Nierenstein und Harnleiterstein – obwohl falsch – oft synonym gebraucht. Weitere Namen sind Nierenkonkrement, calculus renum oder Calculus renalis (in der Homöopathie auch als Pulver); im Rahmen der Isopathie oder als Amulett „gegen nierenweh“ auch nephriticus lapis. Eine Ansammlung vieler kleiner Nierensteine wird auch Nierengrieß genannt. Der medizinische Fachausdruck für die Nierensteinkrankheit ist Nephrolithiasis. (de)
  • 尿路結石(にょうろけっせき、英語: kidney stone disease, urolithiasis, urinary calculi)は、尿路系に沈着する結晶の石である結石のこと。もしくは、その石が詰まることにより起きる症状のこと。しばしば激痛を伴う。 要因は明確にはなっていないが、発症は動脈硬化と類似し、メタボリックシンドロームの病態の一つだと考えられ、予防法に共通点も多い。(ESWL=Extracorporeal Shock Wave Lithotripsy)の登場により尿路結石の治療は変化し、患者の負担は少なくなった。 しかし再発予防は重要で、水分を多く摂る・肥満防止・食生活改善が予防の基本である。脂肪・動物性たんぱく質・茶・紅茶・酒(特にビール)を減らし、ホウレンソウなどシュウ酸の豊富な野菜に気を付け、カルシウムは多すぎも少なすぎもせず摂取することである。 (ja)
  • 신장결석(腎臟結石, 영어: kidney stone)이란 신장에 결석이 생기는 증상을 말한다. 흔히 수분이 감소하여 무기질 농도가 증가할 때 결석의 발생이 쉬워지며 세균 덩어리나 세포 찌꺼기, 혈액 응고물 따위가 엉겨 핵(核)으로 작용하여 소변의 염류를 응집시키게 된다. 작은 결석은 무증상이며 오줌으로 배설되기도 하나, 결석의 크기가 증가할 경우 결석이 이동하는 도중 요로, 방광 및 요도와 같은 비뇨기계에 문제를 일으킬 수 있다. 특히 결석이 소변의 흐름을 차단할 경우 신장이 붓고 옆구리에 심한 통증이 유발되며 결석이 요로에 박혀 출혈을 일으키면 혈뇨 등의 증상이 나타난다. 이외의 증상으로는 탁뇨, 발열, , 등이 있을 수 있다. 예방을 위해서는 충분한 수분을 섭취할 것이 권고된다. 치료를 위해서는 염증을 완화시킨 후 결석을 용해하는 약물을 투여할 수 있으나, 때로는 외과적 수술로 제거해야 한다. 특히 결석은 치료 후 재발할 확률이 높으므로 결석 환자의 경우 식습관의 주의가 필요하다. (ko)
  • Een niersteen is een kristal dat zich vormt in de urinewegen. Urine kan onder bepaalde omstandigheden (over)verzadigd zijn met bepaalde oplosbare stoffen, die daaruit soms neerslaan in de vorm van kristallen. Die kristallen kunnen soms groot genoeg worden om obstructies te vormen of andere klachten te veroorzaken in de urinewegen. Men spreekt dan van nierstenen, ureterstenen of blaasstenen, afhankelijk van waar de steen zich bevindt. Medische termen zijn nefrolithiasis (niersteen) of urolithiasis (urinewegsteen). Nierstenen ontstaan vaak in de nierkelken en het nierbekken. (nl)
  • Kamica nerkowa (moczowa) (łac. nephrolithiasis, urolithiasis) – choroba polegająca na powstawaniu złogów (tzw. „kamieni”) w nerkach lub drogach moczowych na skutek wytrącania się związków chemicznych stanowiących prawidłowe lub patologiczne składniki obecne w moczu. Kamica moczowa występuje u 1-2% populacji z przewagą płci męskiej. Szczyt zachorowalności przypada między 3. i 5. dekadą życia. (pl)
  • Njursten är sjuklig utfällning av salter med stenbildning, konkrement, i njurarna, en sjukdom som drabbar cirka 10 procent av männen och 3 % av kvinnorna i Sverige. Förekomsten av olika typer av njursten varierar i olika delar av världen. I Europa är stenar med högt kalciuminnehåll vanligast. Stenarna kan vara av varierande storlek. Stenar fastnar framför allt på tre ställen: Vid ingången från njure till uretär, där uretären passerar iliacakärl, eller vid ingången till urinblåsan. Njursten kan leda till sekundära sjukdomar såsom hydronefros samt pyelonefrit. (sv)
  • Почечнокаменная болезнь (нефролитиаз, от греч. νεφρός — почка, греч. λίθος — камень) — наиболее частое из урологических заболеваний, проявляющееся отложением конкрементов в почках. (ru)
  • Сечокам'яна хвороба (уролітіаз, лат. urolithiasis) — захворювання, яке виникає внаслідок утворення каменів (конкрементів) у органах сечовидільної системи. Найчастішою формою сечокам'яної хвороби є нирковокам'яна хвороба (нефролітіаз, лат. nephrolithiasis), що проявляється відкладанням конкрементів у нирках. Звідти вони можуть потрапляти до сечоводів і залишатися там або проходити надалі до сечового міхура і по уретрі назовні. Просування каменю з нирок до уретри може призводити до відчуття болю, розвитку ниркової кольки. У деяких випадках утворення конкрементів може первинно відбуватися у сечовому міхурі (цистолітіаз, лат. cystolithiasis), що призводить до його подразнення і подальшого запалення (цистит). (uk)
  • 腎結石(英語:Kidney stones)是尿液中的礦物質結晶沈積在腎臟裡,有時會移動到輸尿管。它們的體積小至沙粒般,也有些大到像個高爾夫球。較小的腎結石常會隨尿液排出體外,但如果直徑增加到數毫米,可能會堵住輸尿管,造成尿液受阻,引起劇烈腰痛,有時疼痛會延伸到下腹部或腹股溝。腎結石的成因和膽結石不同。 (zh)
  • الحصاة الكلوية أو التحصي البولي (بالإنجليزية: Urolithiasis)‏، هي كتلة من مواد صلبة تتجمع في مجرى البول. تتشكل حصى الكلى عادة في الكلى، وتترك الجسم خلال تيار البول. قد تمر حصوة صغيرة، وتخرج من الجسم دون التسبب في أعراض. ولكن إذا كان حجم الحصوة أكبر من 5 مللي متر (0.2 بوصة)، فيمكن أن تسبب انسداد الحالب، مما يؤدي إلى ألم شديد في أسفل الظهر أو البطن. وقد تؤدي أيضًا إلى بول دموي أو قيء أو عسر التبول. ويتكون لدى حوالي نصف المرضى حصوات مرة أخرى في غضون عشر سنوات. (ar)
  • La litiasi renal és un trastorn que afecta el sistema urinari on es formen càlculs de característiques molt diverses en el ronyó o en les vies urinàries. És deguda a la cristal·lització i precipitació de compostos de l'orina. El seu origen pot ser de naturalesa congènita, hereditària, adquirida o multifactorial. La dieta sovint té un paper important en la seva gènesi. (ca)
  • Ledvinové kameny (též močové kameny) (ureterolithiáza) jsou kameny vznikající v močovodech. Jedná se o pevné (krystalické shluky) vznikající v ledvinách z minerálů rozpuštěných v moči. Nefrolithiáza (z řeckého νεφρός (nephros, „ledvina“) a λιθoς (lithos, „kámen“)) je označení pro přítomnost ledvinových kamenů. Urolithiáza neboli obstrukční uropatie označuje přítomnost kamenů ve vylučovací soustavě (která zahrnuje i ledviny), které mohou sestoupit do močového měchýře. označuje přítomnost kamenu v močovodu, který spojuje ledviny a močový měchýř. (cs)
  • Οι πέτρες στα νεφρά είναι στέρεες μάζες που σχηματίζονται στα νεφρά από άλατα των ούρων. Συνήθως αποβάλλονται από το ουροποιητικό σύστημα μέσω της ούρησης, και εάν η πέτρα είναι μικρή μπορεί να μην παρουσιαστούν συμπτώματα. Σε περίπτωση που η πέτρα γίνει αρκετά μεγάλη (συνήθως τουλάχιστον 3 mm) μπορεί να προκαλέσει απόφραξη του ουρητήρα. Κάτι τέτοιο προκαλεί πόνο συνήθως στα πλευρά ή στο κάτω μέρος της πλάτης. Ο πόνος συχνά αντανακλά στη και στους όρχεις. Αυτός ο πόνος ονομάζεται κολικός του νεφρού και συνήθως εμφανίζεται σε κύματα διάρκειας 20 έως 60 λεπτών. Άλλα συμπτώματα περιλαμβάνουν: ναυτία, εμετό, πυρετό, αίμα στα ούρα και επώδυνη διούρηση. Απόφραξη του ουρητήρα μπορεί να μειώσει τη νεφρική λειτουργία και να προκαλέσει . (el)
  • Kalkuluso, litiazo aŭ urinŝtono referencas al la formado de peco de solida materialo komponita de saloj de fosfato kaj kalcia karbonato, ene de reno el substancoj kiuj estas en la urino. Malgranda ŝtoneto povus foriri sen okazigi dolorajn simptomojn. Sed se kalkuluso pligrandiĝas pli ol 5 milimetrojn), povas okazigi ŝtopigon de la uretro, kio siavice okazigos intensan doloron en la malsupra parto de la dorso aŭ en la abdomeno. Kalkuluso povas ankaŭ krei sangon en la urino, vomadon aŭ doloron dum pisado. Ĉirkaŭ la duono de la personoj kiuj suferis pro kalkuluso havos alian en la venonta jardeko. (eo)
  • Un cálculo renal o piedra en el riñón es un trozo de material sólido compuesto de sales de fosfato y carbonato cálcico o úricas, que se forma dentro del riñón a partir de sustancias que están en la orina.​ La nefrolitiasis, litiasis renal o antiguamente mal de piedra es la formación de dichos cálculos en el riñón. (es)
  • Giltzurruneko kalkuluak edo giltzurruneko harriak (edo nefrolitiasia, urolitiasia) giltzurrun barruan eratzen diren materia solidozko formazioak dira. Formazio hauek gernuko berezko osagaiez osaturik daude, kaltzioz %85ean (oxalazetato forman) azido urikoz %10ean eta zistinaz %2an (zistinuriadun pertsonetan) besteak beste; baina kontzentrazio altuetan, non gernuan ezin diren behar bezala diluitu, kristaldu eta solidotu egin daitezke, harriak eratuz eta litiasia sortuz. Harri txikiek ez dituzte sintomak ematen, baina harria 5 milimetro baino handiagoa bada, ureterra oztopatu dezake eta honek min zorrotza ematen du abdomen edo bizkarraren beheko aldean. Horrez gain, harriek gernuan odola, oka egiteko gogoa edo txiza egitean mina sor dezakete. (eu)
  • Kidney stone disease, also known as nephrolithiasis or urolithiasis, is a crystallopathy where a solid piece of material (kidney stone) develops in the urinary tract. Kidney stones typically form in the kidney and leave the body in the urine stream. A small stone may pass without causing symptoms. If a stone grows to more than 5 millimeters (0.2 inches), it can cause blockage of the ureter, resulting in sharp and severe pain in the lower back or abdomen. A stone may also result in blood in the urine, vomiting, or painful urination. About half of people who have had a kidney stone will have another within ten years. (en)
  • Cruthú calcalas sna duáin, sna húiréadair is/nó sa lamhnán. Salainn fosfáite, carbonáite is ocsaláit chailciam, maignéisiam is amóiniam is mó a bhíonn iontu. Bíonn claonadh ann iad a chruthú nuair a bhíonn an fual tiubhaithe, mar shampla i gcás díhiodráitithe. Fachtóirí eile a chuireann leis an gclaonadh seo is ea tiúchan ard cailciam is ocsaláite sa chothú agus fachtóirí géiniteacha clainne. Faightear clocha aigéid úraigh nuair a bhíonn gúta ag duine, agus clocha cistín i gcás an ghalar tearc cothaithe cisteanúire. Is féidir go ngreannóidh clocha mar seo an chonair úiríneach, go dtarlóidh rith fola dá mbarr agus ionfhabhtú sna duáin. Nuair a bhíonn clocha san úiréadra, bíonn pianta géara ag duine ina dhroim is na cliathán. Uaireanta tagann siad amach uathu féin, agus uaireanta eile is gá (ga)
  • La lithiase urinaire (du grec lithos, pierre) est une maladie caractérisée par la formation de calculs (du latin calculus, caillou), c’est-à-dire des accrétions cristallines qui se forment dans les voies urinaires (cavités rénales (calices et bassinet), uretères et vessie) à partir de minéraux dissous dans l'urine. La taille des calculs varie d'un grain de sable à celle d'une balle de golf. Les plus gros, dits « coralliformes », moulent l'intérieur du rein, ayant ainsi l'aspect de branches de corail. Les calculs sont généralement évacués par miction. (fr)
  • Batu ginjal adalah Batu-batu urine dalam piala ginjal. Lebih sering lagi terdapat di kandung kencing. Sebab utama dalam pembentukan endapan-endapan batu urine adalah urine mengandung terlalu banyak garam atau karena garam-garam yang tidak larut atau larutnya hanya sedikit. Dalam proses selanjutnya batu-batu tersebut mengendap di sekitar benda-benda asing. Inti atau pusat dari sebutir batu biasanya adalah sel epitel, lendir, nanah, sel darah merah dsb. Dalam beberapa hal makanan yang mengandung garam dari berbagai jenis akan mempercepat pembentukan batu. Di beberapa daerah tertentu, yang airnya kaya akan zat-zat mineral, batu-batu tsb. sering dijumpai. (in)
  • La calcolosi delle vie urinarie, o urolitiasi, è una condizione clinica caratterizzata dalla presenza di uno o più calcoli di dimensioni variabili, contenuti all’interno delle cavità escretrici del sistema urinario, dai calici, all'interno del rene, all’uretra. Quando è formata da cristalli di dimensioni molto ridotte, come granelli di sabbia, prende il nome di renella, ed è formata soprattutto da urati e fosfati. (it)
  • Calculose renal, conhecida vulgarmente por pedra no rim, é a presença no trato urinário de um cálculo formado a partir de sais minerais presentes na urina. Os cálculos renais formam-se no rim e são geralmente expelidos do corpo na urina. Os cálculos de pequena dimensão podem passar pelo trato urinário sem causar sintomas. No entanto, quando um cálculo cresce mais do que 5 mm pode causar o bloqueio da uretra, provocando dor intensa na parte inferior e posterior do abdómen. A presença de um cálculo pode também causar sangue na urina, vómitos ou dor ao urinar. Cerca de metade das pessoas com episódios de calculose renal apresenta um novo episódio no prazo de dez anos. (pt)
rdfs:label
  • حصاة كلوية (ar)
  • Litiasi renal (ca)
  • Ledvinové kameny (cs)
  • Nierenstein (de)
  • Πέτρα στα νεφρά (el)
  • Kalkuluso (eo)
  • Cálculo renal (es)
  • Giltzurruneko kalkulu (eu)
  • Clocha fuail (ga)
  • Batu ginjal (in)
  • Lithiase urinaire (fr)
  • Kidney stone disease (en)
  • Calcolosi delle vie urinarie (it)
  • 尿路結石 (ja)
  • 신장결석 (ko)
  • Niersteen (nl)
  • Kamica nerkowa (pl)
  • Cálculo renal (pt)
  • Почечнокаменная болезнь (ru)
  • Njursten (sv)
  • Сечокам'яна хвороба (uk)
  • 腎結石 (zh)
rdfs:seeAlso
owl:sameAs
skos:closeMatch
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:differentialDiagnosis of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:differential of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License