About: Sisyphus

An Entity of Type: person, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

In Greek mythology, Sisyphus or Sisyphos (/ˈsɪsɪfəs/; Ancient Greek: Σίσυφος Sísyphos) was the founder and king of Ephyra (now known as Corinth). Hades punished him for cheating death twice by forcing him to roll an immense boulder up a hill only for it to roll down every time it neared the top, repeating this action for eternity. Through the classical influence on modern culture, tasks that are both laborious and futile are therefore described as Sisyphean (/sɪsɪˈfiːən/).

Property Value
dbo:abstract
  • En la mitologia grega, Sísif (Σίσυφος) fou fundador i rei d'Efira (nom antic de Corint). Era fill d'Èol i d'Enàrete. Es va casar amb la plèiade Mèrope. Va ser el pare de Glauc (déu marí) i d'Halmos, juntament amb Mèrope; i segons algunes fonts (posteriors) fou també pare d'Odisseu amb Anticlea, abans que aquesta es casés amb el seu últim marit, Laertes. Es deia que havia fundat els Jocs ístmics en honor de Melicertes, el cos del qual havia trobat estès a la platja de l'istme de Corint. Va ser promotor de la navegació i el comerç, però també avariciós i mentider. Va recórrer a mètodes il·lícits, entre els quals l'assassinat de viatgers i caminants, per augmentar la seva riquesa. Des dels temps d'Homer, Sísif tingué fama de ser el més astut dels humans. Quan Tànatos anà a buscar-lo, Sísif li va posar grillons, per la qual cosa ningú morí fins que Ares vingué, alliberà Tànatos, i posà Sísif sota la seva custòdia. Però Sísif encara no havia esgotat tots els seus recursos. Abans de morir, digué a la seva muller que quan ell marxés no oferís el sacrifici habitual als morts. Així ho va fer i a l'infern es queixà que la seva dona no complia amb els deures habituals, i va convèncer Hades perquè li permetés tornar al món superior i així dissuadir-la. Però, quan anà a Corint, refusà de qualsevol manera retornar a l'infern, fins que Hermes a la força l'obligà a tornar-hi. A l'infern, Sísif va ser obligat a empènyer una pedra enorme pendent amunt per un vessant costerut, però abans d'arribar al cim de la muntanya la pedra sempre rodava cap avall, i Sísif havia de tornar a començar de nou des del principi (L'Odissea, xi. 593). El motiu d'aquest càstig és esmentat per Homer, i resulta obscur (alguns suggereixen que és un càstig irònic de part de Minos: Sísif no volia morir i mai morirà, però a canvi d'un alt preu i només descansarà en pau fins a haver-lo pagat). Segons alguns, havia revelat els designis dels déus als mortals. D'acord amb d'altres, es deu al seu hàbit d'atacar i assassinar viatgers. També es diu que encara després de vell i cec seguiria amb el seu càstig. Aquest assumpte va ser un tòpic freqüent en els escriptors antics, i va ser representat pel pintor Polignot als seus frescos de Delfos (Pausànies, x. 31). D'acord amb la teoria solar, Sísif és el disc del sol que surt cada matí i després s'enfonsa sota l'horitzó. D'altres hi veuen una personificació de les ones pujant fins a certa alçada i llavors caient bruscament, o del perillós mar. ha suggerit que la llegenda és un símbol de la vana lluita humana per assolir la saviesa. S. Reinach (Revue archéologique, 1904) situa l'origen de la història en una pintura, en què Sísif era representat pujant una enorme pedra per l'Acrocorint, símbol del treball i el talent involucrat en la construcció del . Quan es va fer una distinció entre les ànimes de l'infern, es va suposar que Sísif estava empenyent perpètuament la pedra vessant amunt com a càstig per alguna ofensa comesa a la Terra, i es van inventar diferents raons per explicar-la. El mite de Sísif s'explicava també d'una manera diferent, segons un fragment d'Higí, força incomplet, que no aclareix totalment la història. Narra Higí que Sísif odiava profundament el seu germà Salmoneu, i que va preguntar a l'oracle d'Apol·lo de quina manera podia matar el seu "enemic", referint-se al seu germà. Apol·lo li va respondre que trobaria qui el vengés si donava fills a la seva pròpia neboda Tiro, filla de Salmoneu. Sísif es va convertir en amant de Tiro i aquesta li va donar dos bessons. Però Tiro va conèixer l'oracle i va matar els seus fills acabats de néixer. Aquí hi ha una llacuna al text, i quan s'acaba, trobem Sísif empenyent la pedra als inferns "per culpa de la seva impietat". (ca)
  • سيزيف أو سيسيفوس (بالإنجليزية: Sisyphus or Sisyphos)‏، اسمه يعني «الخنفسة أو خنفسة الروث»، هو ملك تساليا وإناريتي ومؤسس كورنثة. كما أسس مع غيره الألعاب الإستيمية. يُقال إنه كان لئيمًا شريرًا يكمن للمسافرين ويقتلهم. كان أحد أكثر الشخصيات مكراً في الميثولوجيا الإغريقية، حيث استطاع أن يخدع إله الموت ثاناتوس مما أغضب كبير الآلهة زيوس، فعاقبه بأن يحمل صخرة من أسفل الجبل إلى أعلاه، فإذا وصل القمة تدحرجت إلى الوادي، فيعود إلى رفعها إلى القمة، ويظل هكذا إلى الأبد، فأصبح رمزًا للعذاب الأبدي. ومن خلال التأثير الكلاسيكي على الثقافة الحديثة، توصف المهام الشاقة وغير المجدية بالتالي بأنها عبثية أو سيزيفيَّة. (ar)
  • Sisyfos (latinsky Sisyphus) byl v řecké mytologii syn Aiola a jeho manželky Enareté. Jeho dědem byl Hellén, praotec všech Řeků. Stal se zakladatelem a prvním králem Korinthu. Jeho bratry byli: * Krétheus založil město * Salmóneus založil * Magnés vládl v * Athamás vládl v Orchomenu * Deión vládl ve Fókidě * Periérés vládl v . O Sisyfovi se říkalo, že je nejchytřejší z lidí, nebo také, že je ze všech nejprohnanější. Oženil se s Meropou, jednou ze sedmi dcer Titána Atlanta. Jejich synové se jmenovali Glaukos, a Sinón. Meropé měla pěkné stádo dobytka, ovšem Sisyfos brzy vypozoroval, že stádo je stále menší, zatímco stáda blízkého souseda Autolyka se rozrůstají. Jelikož Autolykos byl v kraji známý jako mistr krádeží (pomáhala mu schopnost měnit podobu ukradených zvířat, schopnost, kterou ho obdaroval otec Hermés), snažil se Sisyfos na něho vyzrát. Povedlo se mu to tak, že na kopyta dobytka vyryl a olovem zalil slova „Ukradl Autolykos“. Když následující den šel po jasných stopách zanechaných dobytkem, došel do Autolykových stájí. Zloděj byl usvědčen. Zatímco se sousedé dohadovali se zlodějem, Sisyfos vstoupil do domu a svedl Autolykovu dceru Antikleiu, která se krátce nato stala ženou argejského krále Láerta. Antikleia otěhotněla a porodila chlapce – Odyssea. Jak jeho příznačná lstivost, tak vytrvalost byly dědictvím po otci. Sisyfos založil město , později zvanou Korinth, zasloužil se o rozvoj loďstva a obchodu, avšak jeho současníci ho znali spíše jako darebáka. Pomstil se svému bratru Salmóneovi, který mu sebral thessalský trůn. Udělal to tak, že svedl jeho dceru Tyró, ta mu zplodila dvě děti, ale když se později dozvěděla, že jeho motivem nebyla láska, nýbrž nenávist k jejímu otci, obě děti zabila. Sisyfos ovšem vznesl proti Salmóneovi falešné obvinění z incestu a vraždy a vyhnal ho z Thessálie. Na svůj prospěch hleděl i tehdy, když říční bůh Asópos hledal ztracenou dceru Aigínu. Sisyfos věděl, že ji unesl nejvyšší bůh Zeus, a věděl také, kde ji schovává, ale Asópovi to prozradil až po slibu, že mu dá na korinthském hradě nevysychající studnu. Zeus se musel zuřivému Asópovi ubránit metáním blesků. Zeus Sisyfovi neprominul a za prozrazení tajemství bohů ho navěky potrestal. Nařídil svému bratru Hádovi, bohu podsvětí, aby Sisyfa odvlekl do Tartaru, propasti věčné temnoty. Jenže Sisyfos Háda přelstil, nasadil mu jeho vlastní pouta a několik dnů ho držel ve svém domě jako vězně. To způsobilo na světě chaos, protože nikdo nemohl zemřít. Háda vysvobodil bůh války Arés a Sisyfa Hádovi vydal. Sisyfos se však nevzdával. Než ho Hádés odvedl do podsvětí, stačil nařídit své ženě, aby ho nepohřbívala. V Hádově paláci vyhledal Hádovou manželku Persefonu, namítal, že jako nepohřbeného ho v podsvětí nemohou držet, a lstivými řečmi ji přesvědčil, že se vrátí na zem jenom potrestat málo truchlící ženu a do tří dnů bude zpět. Protože slib nesplnil a nevrátil se, byl povolán Hermés, posel bohů, aby ho přivedl, třeba násilím. Sisyfos byl přiveden a příkladně a krutě potrestán. Soudci mrtvých mu přikázali, aby tlačil obrovský kámen na kopec a na druhé straně ho skutálel dolů. Jenže to se Sisyfovi nepodařilo, kámen mu vždy těsně pod vrcholem vyklouzl a valil se zpátky dolů. Sisyfos musí začínat stále znovu. A tak je navěky k smrti unaven, trpí marností svého počínání a bezvýchodností situace, na niž je i jeho příslovečná chytrost krátká. Symbolem nesmyslné, otupující a bezvýchodné činnosti, ze které nikdy nemůže být užitek, se stal pojem „sisyfovská práce“. Rčení „sisyfovská práce“ znamená marnou práci, marnou snahu. (cs)
  • Στην Αρχαία ελληνική μυθολογία ο Σίσυφος ήταν ιδρυτής της πανάρχαιας πόλης Εφύρα που έμεινε αργότερα γνωστή ως Αρχαία Κόρινθος. Έμεινε γνωστός για τις δυο απάτες του απέναντι στον μέγιστο θεό Δία με τις οποίες απέφυγε τον θάνατο, τιμωρήθηκε να σηκώνει στους ώμους έναν βράχο στην κορυφή ενός βουνού, κατόπιν ο βράχος έπεφτε και ο Σίσυφος επαναλάμβανε αιώνια την σκληρή δοκιμασία. Ο Κλασικισμός στην σύγχρονη λογοτεχνία περιγράφει την επίπονη εργασία χωρίς αποτέλεσμα ως "Σισυφισμός". Οι σύχρονοι ιστορικοί προσδίδουν ένα Προελληνικό υπόστρωμα στο όνομα του, κατά άλλους μεταφράζεται ως "σοφός" κατά άλλους ως "δέρμα κατσίκας" που χρησιμοποιούσαν εκείνη την εποχή.Ο Σίσυφος ήταν γιος του Αίολου και της Εναρέτης, αδελφός του ήταν ο Σαλμωνέας. Παντρεύτηκε την Πλειάδα Μερόπη, παιδιά του ήταν ο Γλαύκος του Σισύφου, ο Ορνύτιων, Θέρσανδρος , ο Άλμος, ο Σίνων και ο Πορφυρίων. Ο εγγονός του μέσω του Γλαύκου ήταν ο Βελλεροφόντης και ο εγγονός του μέσω του Άλμου ο Μινύας ιδρυτής του Ορχομενού. (el)
  • Sisyphos (altgriechisch Σίσυφος Sísyphos, latinisiert Sisyphus) ist eine Figur der griechischen Mythologie. Er war ein Sohn des Aiolos und König in Korinth. Sisyphos zeichnete sich durch große Weisheit aus und trug stark zur Vergrößerung Korinths bei. Heute bekannt ist er vor allem in seiner Funktion im Volksglauben als Schalk, gerissenes Schlitzohr und Urbild des Menschen und Götter verachtenden „Frevlers“, dem es durch skrupellose Schlauheit mehrfach gelingt, trickreich den Tod zu überlisten und den Zustrom zum Hades zu sperren, indem er den Todesgott Thanatos fesselt. Nach dessen Befreiung wird Sisyphos festgesetzt, aber es gelingt dem Toten mit einer List, erneut ins Leben zurückzukehren: Er befiehlt seiner Frau, der Plejade Merope, ihn nicht zu bestatten und keine Totenopfer für ihn darzubringen. Um dieses Ärgernis zu regeln, entlässt ihn Thanatos noch einmal ins Leben, wodurch Sisyphos dem Tod ein weiteres Mal entgeht. Sprichwörtlich ist die Sisyphos ereilende Strafe geworden. Homer nennt keinen Grund für die Strafe, weshalb schon in der Antike verschiedene Autoren unterschiedliche Gründe dafür angeben: Einmal wird Sisyphos für seine Renitenz dem Gott Thanatos gegenüber bestraft, einmal für seine Verschlagenheit, einmal weil er den Göttervater Zeus an den Flussgott Asopos verrät, weil jener dessen Tochter Aigina geraubt hat. Schließlich wird er von Hermes für seinen Frevel in die Unterwelt gezwungen, wo er zur Strafe einen Felsblock auf ewig einen Berg hinaufwälzen muss, der, fast am Gipfel, jedes Mal wieder ins Tal rollt. Dieses Motiv ist schon in der Antike prägend für die Sisyphosrezeption gewesen, heute ist Sisyphusarbeit bzw. Sisyphusaufgabe ein geflügeltes Wort für eine ertraglose und dabei schwere Tätigkeit ohne absehbares Ende. In der Neuzeit wurde Sisyphos durch Albert Camus’ Essay Der Mythos des Sisyphos zu einer Leitfigur der Philosophie des Absurden. Diese radikale Neuinterpretation belebte die Sisyphos-Rezeption und regte viele weitere neue Deutungen der Sisyphosfigur an. (de)
  • Sizifo (Σίσυφος) laŭ greka mitologio estis viro por puno devigata suprenruli rokegon, kiu ĉiam denove malsuprenruliĝas. Sisifo estis filo de Eolo (Ajolos) kaj Enarete;li fondis la urbon Efira (posta Korinto) kaj estis ties reĝo.Li estis konsiderata la plej ruza, sagaca kaj mensogema el ĉiuj homoj;li perfidis la planojn de la diojkaj sukcesis kateni la morton (Tanatos),tiel ke dum certa tempo neniu povis morti.Li atakis kaj murdis vojaĝantojn kaj pro tio estis mortigita de Tezeo.En la submondo (Hadeso) li ricevis la menciitan punon.Pri tio raportas la Odiseado. Odiseo laŭdire estis eksteredzeca filo de Sizifo (kun Antiklejo)kaj heredis de li la ruzecon. (eo)
  • Sisifo (antzinako grezieraz: Σίσυφος, Sísyphos), Greziar mitologian, Eolo eta semea eta senarra zen. (Korintoren antzinako izena) fundatzailea eta erregea izan zen. (eu)
  • En la mitología griega, Sísifo (Σίσυφος) fue fundador y rey de Éfira, más tarde conocida como Corinto;​ si es que no es cierto que heredó el trono de Medea.​ Era uno de los siete hijos de Eolo y Enareta, y esposo de Mérope, hija de Atlante.​ Sísifo era un ejemplo de rey impío y es conocido por su castigo ejemplar que fue empujar una piedra cuesta arriba por una montaña pero, antes de llegar a la cima, volvía a rodar hacia abajo, hecho que se repetía una y otra vez como ejemplo de lo frustrante y absurdo del proceso.​ El término «trabajo de Sísifo», que se utiliza en la actualidad para describir un trabajo duro que debe hacerse una y otra vez, tiene su origen en el castigo de Sísifo.​ Sísifo era notable por su astucia, pero ni siquiera él supo prever a Autólico, que le robaba su ganado.​ (es)
  • I miotaseolaíocht na Gréige is ionann Sisifeas ( nó Sisyphus)(fuaimniú /ˈsɪsəfəs/; Gréigis: Σίσυφος sísypʰos [ˈsisifos]) agus rí ar cuireadh de phíonós air bollán ollmhór a bhrú go barr cnoic, le ligean dó rothlú síos go bun arís agus leanacht ar an nós seo ar feadh na síoraíochta. Déantar tagairt don duine céanna i . (ga)
  • Dans la mythologie grecque, Sisyphe (en grec ancien Σίσυφος / Sísuphos), fils d'Éole (le fils d'Hellen) et d'Énarété, est le fondateur mythique de Corinthe. Certains textes de l'Antiquité le nomment « Sesephos ». Il est l'époux de la Pléiade Mérope, fille d'Atlas et de Pléioné, de qui il a trois enfants : Ornytion, Sinon et Glaucos, qui devint le grand-père de Bellérophon. Pausanias en cite deux autres : Almos et Thersandre. Certains récits font de lui le père d'Ulysse après avoir violé Anticlée. Sisyphe est surtout connu pour son châtiment, consistant à pousser une pierre au sommet d'une montagne, d'où elle finit toujours par retomber. (fr)
  • In Greek mythology, Sisyphus or Sisyphos (/ˈsɪsɪfəs/; Ancient Greek: Σίσυφος Sísyphos) was the founder and king of Ephyra (now known as Corinth). Hades punished him for cheating death twice by forcing him to roll an immense boulder up a hill only for it to roll down every time it neared the top, repeating this action for eternity. Through the classical influence on modern culture, tasks that are both laborious and futile are therefore described as Sisyphean (/sɪsɪˈfiːən/). (en)
  • Dalam mitologi Yunani, Sisifos (Σίσυφος) adalah anak dari Aiolos dan . Sisifos adalah suami dan merupakan pendiri sekaligus raja , Korintus. Menurut beberapa sumber lain, Sisifos adalah ayah Odisseus dari hubungannya dengan . (in)
  • シーシュポス(古希: Σίσυφος, Sīsyphos, ラテン語: Sisyphus)は、ギリシア神話に登場する人物である。長母音表記を略してシシュポス、シジフォス、シシュフォスとも省略される。コリントスの創建者。徒労を意味する「シーシュポスの岩」で知られる。 シーシュポスはテッサリア王アイオロスとエナレテーの息子で、兄弟にサルモーネウス、アタマースなどがいる。プレイアデスのひとりメロペーを妻とし、グラウコス、、テルサンドロス、ハルモスをもうけた。シーシュポスの子のうちグラウコスはベレロポーンの父である。 シーシュポスはエピュラーを創建し、エピュラーは後にコリントスの名で知られるようになった。一説には、メデイアがシーシュポスにコリントスを贈ったともいう。また、ヘーラーに狂気を吹き込まれたアタマースに追われたイーノーとメリケルテースが海に身を投げた事件を追悼してイストミア大祭を創始した。 (ja)
  • ( 시지프스는 여기로 연결됩니다. 드라마에 대해서는 시지프스 : the myth 문서를 참고하십시오.) 시시포스(고대 그리스어: Σίσυφος['sɪsɪfəs], 라틴어: Sisyphus)는 고대 그리스 신화의 인물이다. 시지푸스, 시지프스, 시지프 등으로 표기하고 불리기도 한다. 그는 코린토스 시를 건설한 왕이었다. 영원한 죄수의 화신으로 현대에 이르기까지 잘 알려져 있다. 현대 작품으로는 알베르 카뮈의 에세이 《시지프 신화》가 있다. 그리스, 헬레니즘 시대의 코린토스 왕국에서는 그를 전설적인 시조로 받들었다. 전설에 따르면 테살리아의 왕 헬렌의 아들, 혹은 후손이었던 아이올로스와 에나레테의 아들이라 한다. 다른 설에는 그의 아버지가 바람의 신 아이올로스라고도 한다. 플레이아데스 메로페의 남편으로서 에피라(코린토스)를 건설해 왕이 되었다고 한다. 이후 기록에 따르면 오디세우스의 아버지라고도 한다(오디세우스의 어머니 안티클레아가 라에르테스와 혼인하기 전). 시시포스는 꾀가 많은 것으로 명성을 떨쳤는데 욕심이 많고 속이기를 좋아했다. 여객과 방랑자를 살해하기도 했다. 시시포스는 죽음의 신 타나토스가 그를 데리러 오자 오히려 타나토스를 잡아 족쇄를 채워 한동안 아무도 죽지 않았다. 결국 전쟁의 신 아레스가 와서 타나토스를 구출하고 시시포스를 데려갔다. 하지만 시시포스는 죽기 전 꾀를 내어 아내에게 죽으면 제사를 지내지 말라고 일러뒀었다. 그래서 저승에서 제사를 받지 못하자 저승의 신 하데스에게 아내에게 제사를 지내도록 설득하기 위해 이승으로 다시 보내줄 것을 부탁했다. 그러나 코린토스에 가서는 저승에 돌아오기를 거부해, 나중에 헤르메스가 억지로 돌려보냈다. 그는 저승에서 벌로 큰 돌을 가파른 언덕 위로 굴려야 했다. 정상에 올리면 돌은 다시 밑으로 굴러내려가 처음부터 다시 돌을 밀어 올리는 일을 시작해야 했다(오디세이아, xi. 593-600). 그가 이 벌을 받은 정확한 이유는 확실하지 않다. 혹자는 그가 신들의 비밀을 인간에게 알린 벌이라 하고 다른 이들은 그가 여행하는 이들을 살해한 벌이라고 한다. 한편 플레이아데스 7자매는 사후에 하늘로 올려져 별자리가 되었는데, 그중 신과 연애했던 6명은 빛을 발하였으나 인간 시지포스의 아내였던 메로페만이 부끄러워서 빛이 약하다는 전승도 있다. 또한 시시포스의 아들인 글라우코스는 벌로 불임하는 저주를 받았다는 설과 말에게 잡아먹혔다는 전승도 있다. (ko)
  • Sisyphos (Oudgrieks: Σίσυφος) of Sisyphus (Latijn) is een figuur uit de Griekse mythologie. Hij was de stichter en koning van Korinthe en getrouwd met de Pleiade Merope. Hij was een sluwe man, maar beging de vergissing de goden uit te dagen. Hij wist telkens aan hen te ontsnappen, maar verergerde hiermee zijn uiteindelijke straf. Die luidde dat hij tot het einde der tijden in de Tartarus een rotsblok tegen een berg moest duwen. (nl)
  • Sisifo (in greco antico: Σίσυφος, Sísyphos; in latino: Sisyphus) è un personaggio della mitologia greca, fondatore della città di Efira (l'odierna Corinto) della quale divenne re. Ritratto come un uomo ingannatore e astuto, in una versione del mito viene addirittura considerato il padre di Ulisse. (it)
  • Syzyf (gr. Σίσυφος Sísyphos, Sisyphos Aiolides, łac. Sisyphus) – w mitologii greckiej założyciel i król miasta Efyra (późniejszy Korynt), syn Eola, postać tragiczna, archetyp. Miał być ojcem Odyseusza i Glaukosa, późniejszego króla Koryntu. Bogowie lubili Syzyfa i zapraszali go na swoje uczty, skąd król zawsze podkradał trochę ambrozji, a także słuchał pogłosek i plotek wymienianych przy stole, które potem powtarzał wśród innych śmiertelnych. Bogowie wybaczali jego przewinienia do czasu, gdy ten zdradził pewien poufny sekret Zeusa. Postanowili zabić Syzyfa, ten jednak uwięził bożka śmierci, Tanatosa. Kiedy zauważony został fakt nagłej nieśmiertelności ludzi, Tanatos został odbity. Sprytny Syzyf zdołał powiedzieć swej żonie, aby nie chowała go zgodnie z ceremoniałem greckim – tym samym jego dusza nie mogła zapłacić Charonowi za przeprawę przez Styks. Hades pozwolił mu więc na powrót do krainy żywych, aby dopilnować odpowiedniego pochówku swojego ciała. Syzyf jednak wykorzystał ten fakt i skrył się przed boskim wzrokiem. Żył bardzo długo, lecz w końcu przypomniano sobie o uciekinierze. Wtedy to bogowie zdecydowali, że ukarzą Syzyfa wieczną i bezużyteczną pracą – ma on wtaczać na szczyt ogromnej góry wielki głaz, który jednak przed wierzchołkiem zawsze wymyka mu się z rąk i stacza się na sam dół zbocza. Wnukiem Syzyfa był Bellerofont, który zabił przez nieostrożność swojego brata. W mieście Efyrze, w zakątku Argos, gdzie dobrej nie braknie paszy dla koni, żył Syzyf najprzebieglejszy wśród ludzi, syn Ajolosa.Ów Syzyf miał także syna Glaukosa, a zaś z Glaukosa zrodzony był Bellerofont bez skazy.Tego pięknością bogowie i pełną powabu siłą obdarowali.(Homer – Iliada, Pieśń VI) Siedziba Korynt Współcześnie określenie „syzyfowa praca” oznacza ciężką, prawie niemożliwą, bezcelową pracę, nie mającą końca, z góry skazaną na niepowodzenie. Dla starożytnych los Syzyfa był zapewne głównie przestrogą, by szanować bogów – jest to przecież kolejny buntownik przeciw boskiej władzy, ale pokolenia późniejszych odbiorców odczytały mit o Syzyfie jako obraz absurdu ludzkiego istnienia. Ludzkie życie jest jak trud Syzyfa, bez sensu, podległe wyższym siłom. Syzyf stał się swoistym symbolem ludzkiego heroizmu i wytrwałości. Uosabia trud i bunt walczącego z bogami o swoją godność. (pl)
  • Na mitologia grega, Sísifo (em grego: Σίσυφος, transl.: Sísyphos), filho do rei Éolo, da Tessália, e Enarete, era considerado o mais astuto de todos os mortais. Foi o fundador e primeiro rei de Éfira, depois chamada Corinto, onde governou por diversos anos. Casou-se com Mérope, filha de Atlas, sendo pai de Glauco e avô de Belerofonte. (pt)
  • Sisyfos (Σίσυφος) var i grekisk mytologi kung av Korinth. Han var son till kung Aiolos (Αἴολος) av Thessalien och enligt legenden grundare av Korinth. Enligt berättelsen rövade Zeus, i skepnad av en örn, bort Egina och Sisyfos såg henne i örnens klor när han flög iväg med henne. Sisyfos berättade vad han sett för hennes far, flodguden Asopos. Som straff för att Sisyfos avslöjat honom skickade Zeus dödsguden Thanatos för att döda Sisyfos, som dock lyckades fängsla och oskadliggöra Thanatos, vilket bröt dödens makt och ledde till att ingen längre dog. Först när krigsguden Ares befriade Thanatos (eftersom han inte trivdes med att ingen av hans fiender längre dog) kunde denne fortsätta med sin uppgift att döda folk. Sisyfos däremot bortfördes av Ares till underjorden, men lyckades innan dess förbjuda sin fru att offra för honom. När ingen offrade för Sisyfos kunde denna övertala dödsrikets herre, Hades, att släppa honom så att han kunde beordra sin fru att offra för honom. När han väl var tillbaka i övre jorden struntade han i att göra som han hade lovat utan njöt av livet med sin fru. Thanatos dök upp och förde med våld Sisyfos tillbaka till Hades och dödsriket, där han i dess djupaste grotta fick till uppgift att rulla ett stort stenblock uppför en kulle. Om Sisyfos lyckades med att få upp stenblocket på kullen skulle han bli fri. Varje gång han nästan var uppe på kullens topp slant han dock med stenblocket, som störtade ner i avgrunden, så att han fick börja om från början. Han fortsätter ännu med detta meningslösa sisyfosarbete som aldrig tar slut. Sisyfos har använts av Albert Camus (Le Mythe de Sisyphe (1942), "Myten om Sisyfos") som ett porträtt av människans situation i dagens värld. Essän börjar: "Det finns endast ett verkligt allvarligt filosofiskt problem: självmordet." och slutar: "Man måste tänka sig Sisyfos lycklig." (sv)
  • Сизи́ф (точнее Сиси́ф, др.-греч. Σίσυφος) — в древнегреческой мифологии строитель и царь Коринфа, после смерти приговорённый богами катить на гору в Тартаре тяжёлый камень, который, едва достигнув вершины, раз за разом скатывался вниз. Отсюда выражение «сизифов труд», означающее тяжёлую, бесконечную, безрезультатную работу и муки. Согласно Гомеру — мудрый, порочный и корыстолюбивый человек. Первый воспользовавшийся корыстолюбием и обманом (среди эллинов). (ru)
  • 西西弗斯(希臘語:Σίσυφος;又譯西緒弗斯、薛西弗斯、西西佛斯等),是希腊神话中一位被惩罚的人。他受罚的方式是:必须将一块巨石推上山顶,而每次到达山顶后巨石又滚回山下,如此永无止境地重复下去。在西方语境中,形容词“西西弗斯式的”(英語:sisyphean)形容“永无尽头而又徒劳无功的任务”。 (zh)
  • Сізі́ф або Сісі́ф (дав.-гр. Σίσυφος) — напівміфічний цар давньогрецького міста Ефіри (Коринфа), батько Главка, засновник династії Сізіфідів. Відомий спробою уникнути смерті, за що був покараний богами і мусив вічно виконувати важку марну працю. (uk)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 75864 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 22985 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1120537098 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • Sisifo (antzinako grezieraz: Σίσυφος, Sísyphos), Greziar mitologian, Eolo eta semea eta senarra zen. (Korintoren antzinako izena) fundatzailea eta erregea izan zen. (eu)
  • En la mitología griega, Sísifo (Σίσυφος) fue fundador y rey de Éfira, más tarde conocida como Corinto;​ si es que no es cierto que heredó el trono de Medea.​ Era uno de los siete hijos de Eolo y Enareta, y esposo de Mérope, hija de Atlante.​ Sísifo era un ejemplo de rey impío y es conocido por su castigo ejemplar que fue empujar una piedra cuesta arriba por una montaña pero, antes de llegar a la cima, volvía a rodar hacia abajo, hecho que se repetía una y otra vez como ejemplo de lo frustrante y absurdo del proceso.​ El término «trabajo de Sísifo», que se utiliza en la actualidad para describir un trabajo duro que debe hacerse una y otra vez, tiene su origen en el castigo de Sísifo.​ Sísifo era notable por su astucia, pero ni siquiera él supo prever a Autólico, que le robaba su ganado.​ (es)
  • I miotaseolaíocht na Gréige is ionann Sisifeas ( nó Sisyphus)(fuaimniú /ˈsɪsəfəs/; Gréigis: Σίσυφος sísypʰos [ˈsisifos]) agus rí ar cuireadh de phíonós air bollán ollmhór a bhrú go barr cnoic, le ligean dó rothlú síos go bun arís agus leanacht ar an nós seo ar feadh na síoraíochta. Déantar tagairt don duine céanna i . (ga)
  • In Greek mythology, Sisyphus or Sisyphos (/ˈsɪsɪfəs/; Ancient Greek: Σίσυφος Sísyphos) was the founder and king of Ephyra (now known as Corinth). Hades punished him for cheating death twice by forcing him to roll an immense boulder up a hill only for it to roll down every time it neared the top, repeating this action for eternity. Through the classical influence on modern culture, tasks that are both laborious and futile are therefore described as Sisyphean (/sɪsɪˈfiːən/). (en)
  • Dalam mitologi Yunani, Sisifos (Σίσυφος) adalah anak dari Aiolos dan . Sisifos adalah suami dan merupakan pendiri sekaligus raja , Korintus. Menurut beberapa sumber lain, Sisifos adalah ayah Odisseus dari hubungannya dengan . (in)
  • シーシュポス(古希: Σίσυφος, Sīsyphos, ラテン語: Sisyphus)は、ギリシア神話に登場する人物である。長母音表記を略してシシュポス、シジフォス、シシュフォスとも省略される。コリントスの創建者。徒労を意味する「シーシュポスの岩」で知られる。 シーシュポスはテッサリア王アイオロスとエナレテーの息子で、兄弟にサルモーネウス、アタマースなどがいる。プレイアデスのひとりメロペーを妻とし、グラウコス、、テルサンドロス、ハルモスをもうけた。シーシュポスの子のうちグラウコスはベレロポーンの父である。 シーシュポスはエピュラーを創建し、エピュラーは後にコリントスの名で知られるようになった。一説には、メデイアがシーシュポスにコリントスを贈ったともいう。また、ヘーラーに狂気を吹き込まれたアタマースに追われたイーノーとメリケルテースが海に身を投げた事件を追悼してイストミア大祭を創始した。 (ja)
  • Sisyphos (Oudgrieks: Σίσυφος) of Sisyphus (Latijn) is een figuur uit de Griekse mythologie. Hij was de stichter en koning van Korinthe en getrouwd met de Pleiade Merope. Hij was een sluwe man, maar beging de vergissing de goden uit te dagen. Hij wist telkens aan hen te ontsnappen, maar verergerde hiermee zijn uiteindelijke straf. Die luidde dat hij tot het einde der tijden in de Tartarus een rotsblok tegen een berg moest duwen. (nl)
  • Sisifo (in greco antico: Σίσυφος, Sísyphos; in latino: Sisyphus) è un personaggio della mitologia greca, fondatore della città di Efira (l'odierna Corinto) della quale divenne re. Ritratto come un uomo ingannatore e astuto, in una versione del mito viene addirittura considerato il padre di Ulisse. (it)
  • Na mitologia grega, Sísifo (em grego: Σίσυφος, transl.: Sísyphos), filho do rei Éolo, da Tessália, e Enarete, era considerado o mais astuto de todos os mortais. Foi o fundador e primeiro rei de Éfira, depois chamada Corinto, onde governou por diversos anos. Casou-se com Mérope, filha de Atlas, sendo pai de Glauco e avô de Belerofonte. (pt)
  • Сизи́ф (точнее Сиси́ф, др.-греч. Σίσυφος) — в древнегреческой мифологии строитель и царь Коринфа, после смерти приговорённый богами катить на гору в Тартаре тяжёлый камень, который, едва достигнув вершины, раз за разом скатывался вниз. Отсюда выражение «сизифов труд», означающее тяжёлую, бесконечную, безрезультатную работу и муки. Согласно Гомеру — мудрый, порочный и корыстолюбивый человек. Первый воспользовавшийся корыстолюбием и обманом (среди эллинов). (ru)
  • 西西弗斯(希臘語:Σίσυφος;又譯西緒弗斯、薛西弗斯、西西佛斯等),是希腊神话中一位被惩罚的人。他受罚的方式是:必须将一块巨石推上山顶,而每次到达山顶后巨石又滚回山下,如此永无止境地重复下去。在西方语境中,形容词“西西弗斯式的”(英語:sisyphean)形容“永无尽头而又徒劳无功的任务”。 (zh)
  • Сізі́ф або Сісі́ф (дав.-гр. Σίσυφος) — напівміфічний цар давньогрецького міста Ефіри (Коринфа), батько Главка, засновник династії Сізіфідів. Відомий спробою уникнути смерті, за що був покараний богами і мусив вічно виконувати важку марну працю. (uk)
  • سيزيف أو سيسيفوس (بالإنجليزية: Sisyphus or Sisyphos)‏، اسمه يعني «الخنفسة أو خنفسة الروث»، هو ملك تساليا وإناريتي ومؤسس كورنثة. كما أسس مع غيره الألعاب الإستيمية. يُقال إنه كان لئيمًا شريرًا يكمن للمسافرين ويقتلهم. (ar)
  • En la mitologia grega, Sísif (Σίσυφος) fou fundador i rei d'Efira (nom antic de Corint). Era fill d'Èol i d'Enàrete. Es va casar amb la plèiade Mèrope. Va ser el pare de Glauc (déu marí) i d'Halmos, juntament amb Mèrope; i segons algunes fonts (posteriors) fou també pare d'Odisseu amb Anticlea, abans que aquesta es casés amb el seu últim marit, Laertes. Es deia que havia fundat els Jocs ístmics en honor de Melicertes, el cos del qual havia trobat estès a la platja de l'istme de Corint. (ca)
  • Sisyfos (latinsky Sisyphus) byl v řecké mytologii syn Aiola a jeho manželky Enareté. Jeho dědem byl Hellén, praotec všech Řeků. Stal se zakladatelem a prvním králem Korinthu. Jeho bratry byli: * Krétheus založil město * Salmóneus založil * Magnés vládl v * Athamás vládl v Orchomenu * Deión vládl ve Fókidě * Periérés vládl v . O Sisyfovi se říkalo, že je nejchytřejší z lidí, nebo také, že je ze všech nejprohnanější. Oženil se s Meropou, jednou ze sedmi dcer Titána Atlanta. Jejich synové se jmenovali Glaukos, a Sinón. (cs)
  • Στην Αρχαία ελληνική μυθολογία ο Σίσυφος ήταν ιδρυτής της πανάρχαιας πόλης Εφύρα που έμεινε αργότερα γνωστή ως Αρχαία Κόρινθος. Έμεινε γνωστός για τις δυο απάτες του απέναντι στον μέγιστο θεό Δία με τις οποίες απέφυγε τον θάνατο, τιμωρήθηκε να σηκώνει στους ώμους έναν βράχο στην κορυφή ενός βουνού, κατόπιν ο βράχος έπεφτε και ο Σίσυφος επαναλάμβανε αιώνια την σκληρή δοκιμασία. Ο Κλασικισμός στην σύγχρονη λογοτεχνία περιγράφει την επίπονη εργασία χωρίς αποτέλεσμα ως "Σισυφισμός". Οι σύχρονοι ιστορικοί προσδίδουν ένα Προελληνικό υπόστρωμα στο όνομα του, κατά άλλους μεταφράζεται ως "σοφός" κατά άλλους ως "δέρμα κατσίκας" που χρησιμοποιούσαν εκείνη την εποχή.Ο Σίσυφος ήταν γιος του Αίολου και της Εναρέτης, αδελφός του ήταν ο Σαλμωνέας. Παντρεύτηκε την Πλειάδα Μερόπη, παιδιά του ήταν ο Γλαύκος (el)
  • Sizifo (Σίσυφος) laŭ greka mitologio estis viro por puno devigata suprenruli rokegon, kiu ĉiam denove malsuprenruliĝas. Sisifo estis filo de Eolo (Ajolos) kaj Enarete;li fondis la urbon Efira (posta Korinto) kaj estis ties reĝo.Li estis konsiderata la plej ruza, sagaca kaj mensogema el ĉiuj homoj;li perfidis la planojn de la diojkaj sukcesis kateni la morton (Tanatos),tiel ke dum certa tempo neniu povis morti.Li atakis kaj murdis vojaĝantojn kaj pro tio estis mortigita de Tezeo.En la submondo (Hadeso) li ricevis la menciitan punon.Pri tio raportas la Odiseado. (eo)
  • Sisyphos (altgriechisch Σίσυφος Sísyphos, latinisiert Sisyphus) ist eine Figur der griechischen Mythologie. Er war ein Sohn des Aiolos und König in Korinth. Sisyphos zeichnete sich durch große Weisheit aus und trug stark zur Vergrößerung Korinths bei. In der Neuzeit wurde Sisyphos durch Albert Camus’ Essay Der Mythos des Sisyphos zu einer Leitfigur der Philosophie des Absurden. Diese radikale Neuinterpretation belebte die Sisyphos-Rezeption und regte viele weitere neue Deutungen der Sisyphosfigur an. (de)
  • Dans la mythologie grecque, Sisyphe (en grec ancien Σίσυφος / Sísuphos), fils d'Éole (le fils d'Hellen) et d'Énarété, est le fondateur mythique de Corinthe. Certains textes de l'Antiquité le nomment « Sesephos ». Il est l'époux de la Pléiade Mérope, fille d'Atlas et de Pléioné, de qui il a trois enfants : Ornytion, Sinon et Glaucos, qui devint le grand-père de Bellérophon. Pausanias en cite deux autres : Almos et Thersandre. Certains récits font de lui le père d'Ulysse après avoir violé Anticlée. (fr)
  • ( 시지프스는 여기로 연결됩니다. 드라마에 대해서는 시지프스 : the myth 문서를 참고하십시오.) 시시포스(고대 그리스어: Σίσυφος['sɪsɪfəs], 라틴어: Sisyphus)는 고대 그리스 신화의 인물이다. 시지푸스, 시지프스, 시지프 등으로 표기하고 불리기도 한다. 그는 코린토스 시를 건설한 왕이었다. 영원한 죄수의 화신으로 현대에 이르기까지 잘 알려져 있다. 현대 작품으로는 알베르 카뮈의 에세이 《시지프 신화》가 있다. 그리스, 헬레니즘 시대의 코린토스 왕국에서는 그를 전설적인 시조로 받들었다. 전설에 따르면 테살리아의 왕 헬렌의 아들, 혹은 후손이었던 아이올로스와 에나레테의 아들이라 한다. 다른 설에는 그의 아버지가 바람의 신 아이올로스라고도 한다. 플레이아데스 메로페의 남편으로서 에피라(코린토스)를 건설해 왕이 되었다고 한다. 이후 기록에 따르면 오디세우스의 아버지라고도 한다(오디세우스의 어머니 안티클레아가 라에르테스와 혼인하기 전). (ko)
  • Syzyf (gr. Σίσυφος Sísyphos, Sisyphos Aiolides, łac. Sisyphus) – w mitologii greckiej założyciel i król miasta Efyra (późniejszy Korynt), syn Eola, postać tragiczna, archetyp. Miał być ojcem Odyseusza i Glaukosa, późniejszego króla Koryntu. Bogowie lubili Syzyfa i zapraszali go na swoje uczty, skąd król zawsze podkradał trochę ambrozji, a także słuchał pogłosek i plotek wymienianych przy stole, które potem powtarzał wśród innych śmiertelnych. Bogowie wybaczali jego przewinienia do czasu, gdy ten zdradził pewien poufny sekret Zeusa. Postanowili zabić Syzyfa, ten jednak uwięził bożka śmierci, Tanatosa. Kiedy zauważony został fakt nagłej nieśmiertelności ludzi, Tanatos został odbity. Sprytny Syzyf zdołał powiedzieć swej żonie, aby nie chowała go zgodnie z ceremoniałem greckim – tym samym jego (pl)
  • Sisyfos (Σίσυφος) var i grekisk mytologi kung av Korinth. Han var son till kung Aiolos (Αἴολος) av Thessalien och enligt legenden grundare av Korinth. Enligt berättelsen rövade Zeus, i skepnad av en örn, bort Egina och Sisyfos såg henne i örnens klor när han flög iväg med henne. Sisyfos berättade vad han sett för hennes far, flodguden Asopos. Som straff för att Sisyfos avslöjat honom skickade Zeus dödsguden Thanatos för att döda Sisyfos, som dock lyckades fängsla och oskadliggöra Thanatos, vilket bröt dödens makt och ledde till att ingen längre dog. Först när krigsguden Ares befriade Thanatos (eftersom han inte trivdes med att ingen av hans fiender längre dog) kunde denne fortsätta med sin uppgift att döda folk. (sv)
rdfs:label
  • Sisyphus (en)
  • سيزيف (ar)
  • Sísif (ca)
  • Sisyfos (cs)
  • Sisyphos (de)
  • Σίσυφος (el)
  • Sizifo (eo)
  • Sísifo (es)
  • Sisifo (eu)
  • Sisifeas (ga)
  • Sisifos (in)
  • Sisyphe (fr)
  • Sisifo (it)
  • シーシュポス (ja)
  • 시시포스 (ko)
  • Sisyphos (nl)
  • Syzyf (pl)
  • Sísifo (pt)
  • Сизиф (ru)
  • Sisyfos (sv)
  • 西西弗斯 (zh)
  • Сізіф (uk)
owl:sameAs
skos:exactMatch
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:consort of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License