| dbo:abstract
|
- Tanhá (pálí, sanskrt: trišna) je buddhistický termín, který se překládá jako touha, žádostivost, žízeň, odpovídajícím překladem je však význam "vášeň", v porovnání Buddhovy identifikace příčiny utrpení v tanhá s latinskou etymologií anglického slova pro vášeň passion v infinitivu passió ("trpět"). Porovnat lze rovněž sanskrtský tvar slova "trišna" s českým "trýzeň". Nejde o náhodu, ale o etymologickou spojitost – oba tvary pocházejí z téhož praindoevropského kořene. Tanhá je jedním z 12 článků řetězu podmíněného vznikání. Tanhá je také tématem Druhé vznešené pravdy, ve které se praví, že touha je základní příčinou veškerého utrpení. Buddhistické spisy ji popisují jako touhu po smyslových objektech, které jsou spojeny s příjemnými pocity, nebo jako touhu po smyslových potěšeních. Tanhá je termín jak pro „touhu mít (získat) …“, tak pro „touhu nemít (zbavit se)…“. Můžeme toužit po přítomnosti příjemných pocitů i po nepřítomnosti nepříjemných pocitů. Touha či žádostivost pramení z mylného konceptu existence „já“, přesněji řečeno z mylného přesvědčení, že pokud „má“ přání budou splněna, povede to k „mému“ trvalému štěstí. Takovéto mylné domněnky obyčejně mají za následek další a další touhy a opakovanou snahu dosáhnout žádaného výsledku. Pro žádostivost existuje ještě jeden odlišný buddhistický termín lobha. Tanhá představuje spíše abstraktní pohled na žádostivost jako na příčinu znovuzrozování, zatímco lobha je žádostivost jako jedna z příčin konkrétního karmicky neprospěšného jednání, mluvení a myšlení (viz akusala múla). Tanhá nezahrnuje jen touhu po materiálních objektech či smyslových potěšeních, ale i touhu po (dalším) životě nebo smrti (pokud si někdo přeje spáchat sebevraždu), touhu po slávě (nebo po zapomenutí), touhu po různých mentálních nebo emočních stavech (štěstí, radosti, lásce). Tanhá zahrnuje všechno toužení, všechny žádosti a každé chtění, nezávisle na jejich intenzitě. Bližší pohled odhalí, že světské touhy nemohou být plně uspokojeny, vinou pomíjivosti všech podmíněných věcí. Buddhistickým řešením problému žádostivosti je snaha o její úplné vyhasnutí a zničení sledováním ušlechtilé osmidílné stezky a kultivací Ctností. (cs)
- Tanhā (Pali: Taṇhā, Sanskrit: Tṛṣṇā, Chin: 愛) kann mit Begehren, Verlangen, Gier, Durst oder Wollen übersetzt werden, der „Ich-will“- oder „Ich-will-nicht“-Geist. Tanhā, die „Gier“, gilt im Buddhismus als Ursache allen Leidens (Dukkha) die den Menschen an den Kreislauf der Wiedergeburten (Samsara) fesselt. Mit Tanha sind alle Formen des Verlangens gemeint, ob sie sich auf Nahrung, Leben, Sex, oder irgendein anderes Objekt richten. Als Nährboden für Tanha gilt die Illusion eines festen Wesenskerns, erst wer diese Illusion überwunden hat (Anatta), kann auch Tanha überwinden. Die Definition von Tanha geht über das Verlangen nach materiellen Objekten oder sinnlichen Freuden hinaus. Sie beinhaltet ebenso das Verlangen nach Leben, nach Ruhm, nach Schlaf, nach emotionalen Zuständen (Freude, Begeisterung, Liebe …) unabhängig von der jeweiligen Intensität des Verlangens. Tanha ist das achte Glied in der zwölfgliederigen Kette des bedingten Entstehens (Pratitya-samutpada). Tanha ist ebenso ein Bestandteil von Samudaya, der zweiten der Vier Edlen Wahrheiten. Gemäß den buddhistischen Schriften entspringt Begierde der Auffassung, dass ihre Erfüllung zu dauerhaftem Glück oder Frieden führen könnte. Da jedoch der Lehre entsprechend alle Dinge sowohl leidvoll, unbeständig als auch leer sind (siehe Drei Daseinsmerkmale), kann es zu keiner dauerhaften Befriedigung kommen. Daher entstehen immer wieder neue Begierden, deren Erfüllung wiederum illusorisch ein dauerhaftes Glück herbeiführen sollen. Dies wird im Lebensrad graphisch dargestellt: Das wiederholte Kreisen durch mentale und weltliche Zustände, getrieben durch Begierde und seine ständigen Begleiter, Hass und Verblendung. Die buddhistische Antwort auf das Problem von Tanha ist die dritte der Vier Edlen Wahrheiten, Nirodha, das Aufhören des Leidens durch den Achtfachen Pfad und die Verwirklichung der Paramitas. Besonders durch das Üben von Großzügigkeit (Dāna) kann Tanha verringert und überwunden werden. In klassischen buddhistischen Schriften wird Tanha auf verschiedene Weise weiter differenziert: Grundsätzlich: 1.
* Sinnliches Begehren - kāma-tanhā 2.
* Gier nach Existenz - bhava-tanhā 3.
* Gier nach Nichtexistenz - vibhava-tanhā In Bezug auf die Sinnesobjekte: 1.
* Formen - rūpa-tanhā 2.
* Töne - saddha-tanhā 3.
* Gerüche - gandha-tanhā 4.
* Geschmäcke - rasa-tanhā 5.
* Körperempfindungen - potthabba-tanhā 6.
* Geistesobjekte - dhamma-tanhā In Bezug auf das Begehren nach Existenz: 1.
* Sinnliches Begehren - kama-tanhā 2.
* Begehren nach feinkörperlichem Dasein - rūpa-tanhā 3.
* Begehren nach unkörperlichem Dasein - arūpa-tanhā (de)
- Trisna o tṛṣṇā (sánscrito; pali: taṇhā) significa ‘sed’ o ‘apego’. (es)
- Taṇhā (pāli ; sanskrit : tṛṣṇā ; chinois : tān 贪 ; japonais : ton 貪 ; tibétain : sred pa) signifie : soif, avidité, désir, convoitise, envie irrésistible, attachement, fixation. C'est, selon la deuxième noble vérité, l'origine de dukkha. Il s'agit de la fièvre de la convoitise insatiable, par opposition à la paix de l’esprit (upekkhā). La soif est précisément le désir de posséder encore et encore. Taṇhā recouvre les désirs brûlants (concupiscence, convoitise), « mais également le prurit spéculatif de l’insatiable mental qui fomente les apories métaphysiques ». La soif s'empare de l'objet, l'assume et s'y attache. Lui succède donc l'attachement ou appropriation (upādāna). La soif est associée au plaisir (sanskrit IAST: nāndī) et à l'attachement (rāga). Cette soif est soif de plaisir, d'existence, d'inexistence, mais également soif à l'égard des mondes de la forme, du sans forme (les extases), ainsi que le désir de l'arrêt (nirodha) du devenir. Taṇhā est l'un des Trois Poisons. C'est également un chaînon de la coproduction conditionnée. Cette soif est conditionnée par la sensation, vedana, et conditionne à son tour l'attachement, upadana. Des synonymes de taṇhā sont rāga, lobha et abhijjhā. (fr)
- Taṇhā adalah kata dalam bahasa Pali yang terkait dengan kata dalam bahasa Weda, tṛṣṇā dan tarśa, yang berarti "nafsu keinginan". Konsep ini merupakan konsep yang penting dalam kepercayaan Buddha. Terdapat tiga jenis taṇhā, yaitu:
* Kama-taṇhā (nafsu kesenangan sensual): bernafsu terhadap rasa senang atau kenikmatan inderawi. Walpola Rahula menyatakan bahwa taṇhā tidak hanya terbatas pada nafsu inderawi, kekayaan atau kekuasaan, tetapi juga nafsu terhadap gagasan atau idealisme, cara pandang, pendapat, teori dan kepercayaan (dhamma-taṇhā)."
* Bhava-taṇhā (nafsu untuk ada): bernafsu untuk menjadi sesuatu dan bersatu dengan suatu pengalaman. Nafsu ini terkait dengan ego, yaitu pencarian identitas tertentu dan nafsu untuk terlahir kembali untuk selamanya. Menurut penjelasan yang lain, nafsu ini dipicu oleh pandangan yang salah mengenai kehidupan abadi dan keabadian.
* Vibhava-taṇhā (nafsu untuk tidak ada): nafsu untuk tidak mengalami hal yang tidak menyenangkan dalam kehidupan saat ini atau masa depan, seperti orang-orang atau situasi yang tidak menyenangkan. Akibatnya muncul keinginan untuk bunuh diri atau memusnahkan diri sendiri, dan dalam kepercayaan Buddha tindakan ini hanya akan membuat mereka terlahir kembali dalam kehidupan yang lebih buruk. Menurut Phra Thepyanmongkol, nafsu ini dipicu oleh pandangan yang salah mengenai bunuh diri karena pelakunya mengira bahwa mereka tidak akan terlahir kembali. Taṇhā dianggap sebagai penyebab dukkha (penderitaan) dan siklus kelahiran kembali. Ajaran Buddha berusaha menghilangkan taṇhā dengan mengajak penganutnya untuk mengikuti Jalan Utama Berunsur Delapan untuk melenyapkan dukkha. (in)
- Taṇhā (Pāli; Sanskrit: tṛ́ṣṇā तृष्णा IPA: [trʂɳa] ) is an important concept in Buddhism, referring to "thirst, desire, longing, greed", either physical or mental. It is typically translated as craving, and is of three types: kāma-taṇhā (craving for sensual pleasures), bhava-taṇhā (craving for existence), and vibhava-taṇhā (craving for non-existence). Taṇhā appears in the Four Noble Truths, wherein taṇhā arises with, or exists together with, dukkha (dissatisfaction, suffering, pain) and the cycle of repeated birth, becoming and death (Saṃsāra). (en)
- 渇愛（かつあい、巴: Taṇhā, 梵: tṛṣṇā）とは、十二因縁の一つで、対象のものごとを貪ったり、執着することを指す。仏教においては中核的概念のひとつであり、身体・精神的な「渇き、欲望、渇望、貪欲」を指している。愛（あい）とも訳される。
* 欲愛（巴: kāmataṇhā） - 感官によって得られる刺激・快楽への渇愛
* 有愛（巴: bhavataṇhā） - 存在することへの渇愛
* 非有愛（巴: vibhavataṇhā） - 存在しなくなることへの渇愛 という以上の三種に分類される。 さらに渇愛は四諦にも記されており、それは苦の原因であり、これによって生けるものは輪廻の輪において死と再生を繰り返すとしている。 (ja)
- Taṇhā (pali; sanskrit: tṛṣṇā, även trishna) är en buddhistisk term som bokstavligen betyder "törst" och vanligen är översatt som starkt begär. Inom buddhismen benämns tre typer av tanha: tanha för känslobegär, för existens och för icke-existens. I Sunakkhatta Sutta (Majihima Nikaya 105) görs följande liknelse: Tanha är... en pil. Giftet av ignorans sprider dess gift genom begär, passion och dåliga avsikter Tanha sägs vara en orsak till att medvetna varelser är fast i samsara, och även en orsak till dukkha (lidande/otillfredsställelse). Anledningen till att det benämns som en orsak till dukkha är att dessa typer av begär anses vara omättliga. När det gäller begär efter njutning är njutningen alltid förgänglig, den som njuter blir aldrig permanent nöjd av den njutning som individen får och söker därefter ständigt efter mer. På samma sätt söker medvetna varelser efter makt, kändisskap och liknande, likväl som en del suktar efter att dö, eller att vara okänd i världen. En önskar/tror på en evig själ som innebär att egot fortsätter existera bortom döden - det vill säga, vissa tror eller önskar odödlighet - medan andra tror/önskar att vid döden upphör allt medvetande. Enligt buddhismen är alla dessa begär, önskningar och trosuppfattningar manifestationer av tanha, det starka begäret för sensualitet, existens och/eller icke-existens. (sv)
- Trishna (sânscrito. Em alfabeto Devanāgarī: तृष्णा) ou tanha (Páli. Em alfabeto Devanāgarī: तण्हा. Lê-se /tã-há/, com o h aspirado.) significa literalmente "sede". É um dos conceitos básicos do budismo. Diz respeito à insaciabilidade dos desejos humanos, insaciabilidade esta que é o motivo principal do sofrimento humano. (pt)
- 愛（巴利文與梵語：Taṇhā、tṛṣṇā、trishna），或譯欲、慾、愛欲、貪愛、渴愛等等，字面意思是渴，十二因緣之一。因為得到某種感受（受），對於外境產生需要、不放棄的念頭，希望能夠得到（取），這是所有有情都會產生的基本衝動。 (zh)
- Тришна (санскр. तृष्णा), также Танха (пали: तण्हा) —понятие индийской философии, обозначающее тягу к жизни как фундаментальное свойство психики всех живых существ. Термин «тришна» используется в индуизме, буддизме и джайнизме для обозначения жажды существования, обусловливающей сансарическое бытие. Тришна тесно связана со страстью (кама). Обычно употребление слова «тришна» несёт в себе негативные коннотации, поскольку им обозначают качество, которое, в соответствии с традиционным индийским мировоззрением, следует преодолеть. (ru)
|
| rdfs:comment
|
- Trisna o tṛṣṇā (sánscrito; pali: taṇhā) significa ‘sed’ o ‘apego’. (es)
- Taṇhā (Pāli; Sanskrit: tṛ́ṣṇā तृष्णा IPA: [trʂɳa] ) is an important concept in Buddhism, referring to "thirst, desire, longing, greed", either physical or mental. It is typically translated as craving, and is of three types: kāma-taṇhā (craving for sensual pleasures), bhava-taṇhā (craving for existence), and vibhava-taṇhā (craving for non-existence). Taṇhā appears in the Four Noble Truths, wherein taṇhā arises with, or exists together with, dukkha (dissatisfaction, suffering, pain) and the cycle of repeated birth, becoming and death (Saṃsāra). (en)
- 渇愛（かつあい、巴: Taṇhā, 梵: tṛṣṇā）とは、十二因縁の一つで、対象のものごとを貪ったり、執着することを指す。仏教においては中核的概念のひとつであり、身体・精神的な「渇き、欲望、渇望、貪欲」を指している。愛（あい）とも訳される。
* 欲愛（巴: kāmataṇhā） - 感官によって得られる刺激・快楽への渇愛
* 有愛（巴: bhavataṇhā） - 存在することへの渇愛
* 非有愛（巴: vibhavataṇhā） - 存在しなくなることへの渇愛 という以上の三種に分類される。 さらに渇愛は四諦にも記されており、それは苦の原因であり、これによって生けるものは輪廻の輪において死と再生を繰り返すとしている。 (ja)
- Trishna (sânscrito. Em alfabeto Devanāgarī: तृष्णा) ou tanha (Páli. Em alfabeto Devanāgarī: तण्हा. Lê-se /tã-há/, com o h aspirado.) significa literalmente "sede". É um dos conceitos básicos do budismo. Diz respeito à insaciabilidade dos desejos humanos, insaciabilidade esta que é o motivo principal do sofrimento humano. (pt)
- 愛（巴利文與梵語：Taṇhā、tṛṣṇā、trishna），或譯欲、慾、愛欲、貪愛、渴愛等等，字面意思是渴，十二因緣之一。因為得到某種感受（受），對於外境產生需要、不放棄的念頭，希望能夠得到（取），這是所有有情都會產生的基本衝動。 (zh)
- Тришна (санскр. तृष्णा), также Танха (пали: तण्हा) —понятие индийской философии, обозначающее тягу к жизни как фундаментальное свойство психики всех живых существ. Термин «тришна» используется в индуизме, буддизме и джайнизме для обозначения жажды существования, обусловливающей сансарическое бытие. Тришна тесно связана со страстью (кама). Обычно употребление слова «тришна» несёт в себе негативные коннотации, поскольку им обозначают качество, которое, в соответствии с традиционным индийским мировоззрением, следует преодолеть. (ru)
- Tanhá (pálí, sanskrt: trišna) je buddhistický termín, který se překládá jako touha, žádostivost, žízeň, odpovídajícím překladem je však význam "vášeň", v porovnání Buddhovy identifikace příčiny utrpení v tanhá s latinskou etymologií anglického slova pro vášeň passion v infinitivu passió ("trpět"). Porovnat lze rovněž sanskrtský tvar slova "trišna" s českým "trýzeň". Nejde o náhodu, ale o etymologickou spojitost – oba tvary pocházejí z téhož praindoevropského kořene. Bližší pohled odhalí, že světské touhy nemohou být plně uspokojeny, vinou pomíjivosti všech podmíněných věcí. (cs)
- Tanhā (Pali: Taṇhā, Sanskrit: Tṛṣṇā, Chin: 愛) kann mit Begehren, Verlangen, Gier, Durst oder Wollen übersetzt werden, der „Ich-will“- oder „Ich-will-nicht“-Geist. Tanhā, die „Gier“, gilt im Buddhismus als Ursache allen Leidens (Dukkha) die den Menschen an den Kreislauf der Wiedergeburten (Samsara) fesselt. Mit Tanha sind alle Formen des Verlangens gemeint, ob sie sich auf Nahrung, Leben, Sex, oder irgendein anderes Objekt richten. Als Nährboden für Tanha gilt die Illusion eines festen Wesenskerns, erst wer diese Illusion überwunden hat (Anatta), kann auch Tanha überwinden. Grundsätzlich: (de)
- Taṇhā (pāli ; sanskrit : tṛṣṇā ; chinois : tān 贪 ; japonais : ton 貪 ; tibétain : sred pa) signifie : soif, avidité, désir, convoitise, envie irrésistible, attachement, fixation. C'est, selon la deuxième noble vérité, l'origine de dukkha. Il s'agit de la fièvre de la convoitise insatiable, par opposition à la paix de l’esprit (upekkhā). La soif est précisément le désir de posséder encore et encore. Taṇhā recouvre les désirs brûlants (concupiscence, convoitise), « mais également le prurit spéculatif de l’insatiable mental qui fomente les apories métaphysiques ». La soif s'empare de l'objet, l'assume et s'y attache. Lui succède donc l'attachement ou appropriation (upādāna). La soif est associée au plaisir (sanskrit IAST: nāndī) et à l'attachement (rāga). Cette soif est soif de plaisir, d'exis (fr)
- Taṇhā adalah kata dalam bahasa Pali yang terkait dengan kata dalam bahasa Weda, tṛṣṇā dan tarśa, yang berarti "nafsu keinginan". Konsep ini merupakan konsep yang penting dalam kepercayaan Buddha. Terdapat tiga jenis taṇhā, yaitu: Taṇhā dianggap sebagai penyebab dukkha (penderitaan) dan siklus kelahiran kembali. Ajaran Buddha berusaha menghilangkan taṇhā dengan mengajak penganutnya untuk mengikuti Jalan Utama Berunsur Delapan untuk melenyapkan dukkha. (in)
- Taṇhā (pali; sanskrit: tṛṣṇā, även trishna) är en buddhistisk term som bokstavligen betyder "törst" och vanligen är översatt som starkt begär. Inom buddhismen benämns tre typer av tanha: tanha för känslobegär, för existens och för icke-existens. I Sunakkhatta Sutta (Majihima Nikaya 105) görs följande liknelse: Tanha är... en pil. Giftet av ignorans sprider dess gift genom begär, passion och dåliga avsikter (sv)
|
