About: Duḥkha

An Entity of Type: Thing, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Duḥkha (/ˈduːkə/; Sanskrit: दुःख; Pāli: dukkha), commonly translated as "suffering", "pain," or "unhappiness," is an important concept in Buddhism, Jainism and Hinduism. Its meaning depends on the context, and may refer more specifically to the "unsatisfactoriness" or "unease" of mundane life when driven by craving/ grasping and ignorance. It is the first of the Four Noble Truths and it is one of the three marks of existence. The term also appears in scriptures of Hinduism, such as the Upanishads, in discussions of moksha (spiritual liberation).

Property Value
dbo:abstract
  • تعد الدوكخا أو الدوكها (تُلفظ: دوكَّا) (بالبالية وبالسنسكريتية: दुक्ख، وبالتبتية: སྡུག་བསྔལ་، أو «إسدوغ بييسنغال») مفهوماً مهماً في البوذية، وتتم ترجمتها عادة إلى «المعاناة»، أو «الألم»، أو «عدم لإرضاء»، أو «التوتر»، وتشير إلى الإيلام وعدم الإرضاء الجوهريين في الحياة الدنيوية، كما تُعتبر أولى الحقائق النبيلة الأربع، وتم العثور على هذا المصطلح أيضاً في النصوص الهندوسية، كالأبانيشاد، ضمن مناقشات الموكشا؛ أي التحرر الروحي. (ar)
  • Dukkha (pálí), duḥkha (दुःख - sanskrt) se skládá ze dvou slov, duḥ = obtíž, nesnáz + kha = snést, vydržet, zvládnout. Tedy překlad může být strast, nepříjemnost, neuspokojivost, neklid ve významu nepohodlí, frustrace a nesouladu se skutečností. Do češtiny bývá výraz dukkha nejčastěji překládán jako „utrpení“, což však bývá kritizováno jako zavádějící, protože v buddhistickém pojetí jsou dukkha i příjemné zkušenosti. Jako vhodnější překlady jsou navrhovány „neuspokojivost“ nebo „náchylnost k utrpení“. Obdobný překladový problém existuje také v jiných evropských jazycích. Jedná se o jeden z ústředních pojmů buddhismu tvořící základní kámen čtyř ušlechtilých pravd (arija sačča). Dukkha je také jednou ze tří základních charakteristik veškeré existence, zbylé dvě jsou pomíjivost (aničča) a ne-já (anattá). Nevztahuje se pouze na nirvánu, která jako jediná nepomíjí. Podle Buddhova učení zrození (džáti) je strastné, tak i stáří a rozklad (džará), nemoc (vjádhi), smrt (marana), odloučení od milovaného a nezískání toho, po čem toužíme. Zkrátka, pět složek (khand) ulpívání je strastných. Smyslová vnímání nás ovlivňují natolik, že věříme v existenci „JÁ“ (viz anattá). Čím víc ulpíváme na této iluzi, tím větší nakonec bude naše utrpení. Ulpívání na smyslových objektech a neznalost nebo nevědomost (avidždžá) ohledně jejich nestálosti (aničča) tvoří základ příčiny strasti (dukha), která se manifestuje jako žádostivost (tanhá). Buddhismus nepopírá existenci šťastných okamžiků v lidském životě, ale tvrdí, že vzhledem k jejich pomíjivosti i ony vedou ke strasti a jsou proto neuspokojivé. Na obviňování z pesimismu odpovídají buddhisté tím, že tento poznatek je ve skutečnosti osvobozující. Pokud je doopravdy vše pomíjivé a neuspokojivé, znamená to, že není třeba na ničem lpět a po ničem toužit a je možné se od všech těchto věcí odpoutat a věnovat se dosažení nirvány. Rozlišují se tři typy strasti (dukkha): 1. * Utrpení mysli a těla v běžném slova smyslu, tedy bolest, nepohodlí atd. 2. * Útisk složek (khand) následkem neustálého vznikání a zanikání chvilkového okamžiku existence. 3. * Strastiplnost zapříčiněná změnou, nebo pomíjivostí. (pozn.: pojmy jsou uváděny v pálí, není-li uvedeno jinak) (cs)
  • Dukkha (Pali दुक्ख; Sanskrit दुःख duḥkha, „schwer zu ertragen“) ist ein Schlüsselbegriff im Buddhismus, der meist als „Leiden“ übersetzt wird. Er ist zu unterscheiden von dukkhatā, der „Leidhaftigkeit“. Dukkha ist neben anatta (Sanskrit अनात्मन् anātman) „Unpersönlichkeit“ und anicca (Sanskrit अिनत्य, anitya) „Unbeständigkeit“ eines der drei Daseinsmerkmale und gleichzeitig der Zentralbegriff in den vier edlen Wahrheiten. Sie wurden von Siddhartha Gautama zunächst mündlich überliefert und erstmals in der (saṃyutta nikaya 56.11) verschriftlicht, sie gilt als die erste Lehrrede nach dem bodhi („Erwachen“) des Buddha. (de)
  • Dukĥo, Duḥkha ([ˈ|d|uː|k|ə]; en Sanskrito:दुःख; en Palia lingvo: dukkha) estas grava koncepto en Hinduismo kaj Budhismo, ofte tradukita kiel "sufero", "malfeliĉo", "peno", "malkontento" aŭ streso. Ĝi referencas al la fundamenta nekontenteco kaj doloro pro la ĉiutaga vivo. Ĝi estas la unua el la Kvar noblaj veroj kaj ĝi estas unu el la Tri markiloj de ekzistado. La termino aperas ankaŭ en skribaĵoj de Hinduismo, kiel en Upaniŝadoj, en studado pri Mokŝo (spirita liberigo). (eo)
  • Duḥkha (/ˈduːkə/; Sanskrit: दुःख; Pāli: dukkha), commonly translated as "suffering", "pain," or "unhappiness," is an important concept in Buddhism, Jainism and Hinduism. Its meaning depends on the context, and may refer more specifically to the "unsatisfactoriness" or "unease" of mundane life when driven by craving/ grasping and ignorance. While the term dukkha has often been derived from the prefix du ("bad" or "difficult") and the root kha, "empty," "hole," a badly fitting axle-hole of a cart or chariot giving "a very bumpy ride," it may actually be derived from duḥ-stha, a "dis-/ bad- + stand-," that is, "standing badly , unsteady," "unstable." It is the first of the Four Noble Truths and it is one of the three marks of existence. The term also appears in scriptures of Hinduism, such as the Upanishads, in discussions of moksha (spiritual liberation). (en)
  • Duḥkha es un término budista relacionado con el sufrimiento. (es)
  • Dukkha (pāli ; sanskrit : duḥkha) est un concept central du bouddhisme, composant des Quatre nobles vérités. Le terme n'a pas d'équivalent exact en français mais peut être traduit par « souffrance », « malaise », « insatisfaction », ou « més-existence », « mal-être ». Les trois premières vérités expliquent ce qu'est dukkha, son origine (la soif, taṇhā) et la possibilité de le faire cesser (nirodha) ; la quatrième noble vérité donne le chemin vers la libération (noble sentier octuple). Le Bouddha a déclaré que la raison majeure qui retient les êtres dans le samsara et les empêche de devenir éveillés est qu’ils ne comprennent pas pleinement dukkha (Dīgha Nikāya, 16, 2, 1). On peut relier dukkha à plusieurs concepts : * le dukkha fait partie des trois caractéristiques de l'existence ; * la coproduction conditionnée donne une explication de la production de dukkha ; * les kleshas créent dukkha, notamment les Trois Poisons. (fr)
  • Dukkha (bahasa Pali: दुक्ख; bahasa Sanskerta: दुःख duḥkha) merupakan istilah dalam bahasa Pali yang sering kali diartikan sebagai penderitaan, ketidakpuasan, kesedihan, kemalangan dan keputus-asaan. Secara harafiah, dukkha berarti sulit bertahan / sulit ditahan. Menghentikan dukkha merupakan tujuan utama ajaran Buddha. (in)
  • 仏教における苦(く、巴: dukkha、梵: दुःख, duḥkha、蔵: sdug pa)とは、苦しみや悩み、精神や肉体を悩ませる状態を指す。対義語は楽。 仏教は無常、苦、無我の3つで三相を形成する。四諦の4つすべては苦に関する真理である。仏教は、この苦の滅尽をめざす学問体系である。 (ja)
  • Il termine pāli dukkha (दुक्ख), in sanscrito duḥkha (दुःख), indica una condizione di sofferenza, etimologicamente: "difficile da sopportare", da du = difficile e kha = sopportare. È, come disse il Buddha Śākyamuni in occasione del suo primo discorso, la condizione di sofferenza che accomuna tutti gli esseri senzienti (esseri infernali, spiriti famelici (preta, sans., peta, pāli, yidak, tib.), animali, uomini, dèi invidiosi (aśura, sans., asura, pāli, lha ma yin, tib.) e divinità (deva, sans. e pāli, lha, tib.) e inerente a tutti gli stati di dell'esistenza ciclica.Insieme al concetto di non-anima o non-Io o non-sé (anātman, sans., anattā, pāli), dell'impermanenza (anitya, sans., anicca, pāli, mitagpa, tib.) e altre, dukkha è dunque una delle caratteristiche principali degli esseri del saṃsāra. La sofferenza è immancabile nel saṃsāra e, a causa del karma, delle "Sei afflizioni mentali" (malevolenza, bramosia, visioni errate, gelosia, avidità, orgoglio), delle impronte sottili abituali (sans.: vaśana, tib.: bhak chak) e ignoranza fondamentale (avidyā, sans., avijjā, pāli, marigpa, tib.) che è la vera radice del saṃsāra si sperimentano le "Quattro sofferenze principali" degli esseri umani: nascita, vecchiaia, malattia e morte, nonché le "Quattro sofferenze secondarie" che sono: ottenere quello che non si desidera; non ottenere quello che si desidera; non riuscire a mantenere quello che si ha; ...... Tutte le sofferenze degli esseri nel saṃsāra si possono riassumere in tre categorie: 1. * - la "sofferenza onnipervadente", inerente ai cinque aggregati contaminati della persona (samsarica); 2. * - la "sofferenza-della-sofferenza", lo sperimentare sulla base dei "cinque aggregati" della persona si sperimentano malattie, colpi, mutilazioni, disperazione, ... 3. * - la "sofferenza del cambiamento", dovuta al fatto che inevitabilmente alla giovinezza segue la vecchiaia, alla salute la malattia, alla nascita la morte, alla sazietà la fame, al benessere il malessere, al riposo il bisogno di dormire, al caldo il freddo, alle comodità le fatiche, l'incertezza che, una volta ottenuto un oggetto di un nostro desiderio, lo si possa perdere (ad es. il lavoro, il marito o la moglie, la salute, ...). Ci sono anche gli aspetti sottili della sofferenza del cambiamento come l'aspetto dell'impermanenza sottile (quindi non quella grossolana del tipo una tazza intatta che si rompe). (it)
  • ( 불교의 우주론은 4성제 가운데 고제(苦諦)에 해당합니다. 불교의 우주론 문서를 참고하십시오.)( 고제는 여기로 연결됩니다. 맥주에 대해서는 고제 (맥주) 문서를 참고하십시오.) 고(苦)는 괴로움을 뜻하는 불교 용어이다. 고 즉 괴로움은 불교에서 크게 두 가지 뜻으로 해석한다. 첫 번째는 이 세상의 모든 것을 괴로움과 즐거움의 관점에서 크게 나누어, 괴로운 느낌을 일으키는 것, 즐거운 느낌을 일으키는 것, 괴롭지도 즐겁지도 않은 느낌을 일으키는 것의 세 가지로 나눌 수 있다는 것이다. 이렇게 나눌 때, 고는 첫 번째의, 그 성질이 괴로운 것을 말한다. 달리 말해, 이 세상에 즐거운 것이 없는 것이 아니라, 괴롭지도 즐겁지도 않은 무덤덤한 것이 없는 것이 아니라, 이 세상에는 이 둘과 더불어 괴로운 것도 있다는 사실적인 관점에서의 해석이다. 두 번째는 세상의 즐거움을 다른 관점[異門]에서 보아 고통인 것으로 보는 눈을 길러야 한다는 의미에서의 괴로움을 말한다. 즉, 비록 그 성질상 즐거운 것이라 할지라도 세상의 모든 것은 일시적이고 또한 바뀌는 것이므로 진정한 궁극적 즐거움 또는 진정한 해결책이 아니다. 그리고 궁극적 즐거움인 열반을 찾으려고 할 때 이 세상의 즐거움에 맛들인 상태 그리고 이것이 더 심해져 집착이 된 상태는 열반으로 나아감에 있어 극심한 장애가 된다. 따라서 열반을 향해 나아가려 할 때 가장 우선 요구되는 것이 세상의 즐거움에 집착 당하지 않는 상태, 맛들임 당하지 않는 상태, 즉, 탐욕으로부터 (일부나마) 해탈된 상태를 만드는 것이 필요하다. 이 상태는 세상의 즐거움을 다른 관점[異門]에서 봄[觀]에 의해서 획득된다는 것이다. 이 두 번째의 해석이 4성제의 고제의 관점에서 말하는 고 즉 괴로움이다. 첫 번째 관점에서 살펴보면, 세친의 《대승오온론》에 따르면 괴로움의 느낌으로서의 고(苦: 괴로움) 즉 고수(苦受)는 어떤 일 또는 대상이 생겨날 때 그것과 떨어지려는 욕구가 있는 것[生時有乖離欲]으로 정의된다. 이에 대해 즐거움의 느낌으로서의 낙(樂: 즐거움) 즉 낙수(樂受)는 어떤 일 또는 대상이 사라질 때에 그것과 떨어지지 않으려는 욕구가 있는 것[滅時有和合欲]으로 정의된다. 또한 괴롭지도 즐겁지도 않음의 느낌으로서의 불고불락(不苦不樂: 괴롭지도 즐겁지도 않음) 즉 사수(捨受)는 이들 2가지 욕구가 없는 것[無二欲]으로 정의된다. 즉, 고 즉 괴로움이란 만나고 싶지 않은 사람(나와 관계가 나쁜 직장 상사 등) 또는 사물(이별, 질병, 죽음 등)을 만나게 되는 혹은 만나야 하는 어쩔 수 없는 상황이 벌어지는 것을 말한다. 그렇기는 하지만 이 세상에 즐거움(예를 들어, 맛있는 음식, 사랑하는 사람을 만나는 것)이 없다는 뜻은 아니다. 그리고 이 첫 번째 관점에서 볼 때, 즐거움을 누리기 위해 필요한 것은 과도하지 않는 것이다. 예를 들어, 성질상 즐거운 것인 맛있는 음식을 너무 많이 먹어 배탈이 나게 하는 것은 즐거움이 과도하여 고통으로 바뀐 것이다. 이런 의미에서 즉 성질상 즐거운 것이 현실의 사용에서도 즐거운 것이 되기 위해서는 중용 즉 절제가 요구된다. 이것은 인과의 법칙 또는 연기의 법칙에 따른 것으로, 씨가 발아하여 싹이 되기 위해서는 먼저 씨앗이라는 원인[因, 生因]이 있고 거기에 온도, 물, 산소라는 원인[緣, 起因]이 더해져야 하듯이, 성질상 즐거운 것[因, 生因]이 현실의 사용에서 즐거운 것[果, 有]으로 나타나기 위해서는 때와 장소에 적절한 중용[緣, 起因]이 더해져야 한다. 성질상 괴로운 것에 대해서는 마음의 동요를 최대한 가라앉히고 직면하여 불가피하지 않은 것이라면 그것을 경감시키는 방안을 행하고 불가피한 것이라면 극단적으로 되지 않고 의연하게 맞이하는 태도, 즉, 수양으로서의 중용이 요구된다. 불교의 관점에서도 즐거운 것과 괴로운 것에 대한 이러한 중용의 태도는 훌륭한 것이다. 하지만 윤회를 인정하는 불교로서는 만약 삶이 이번 한 번뿐이라면 이러한 중용이 나름 최선의 해결책이겠지만 삶은 내가 그것을 벗어날 수 있는 상태가 되기 전에는 다시 반복되므로 이러한 중용의 태도가 훌륭한 것이긴 하나 근원적인 해결책으로서의 중도가 아니라는 것을 명확히 인식한다. 세상의 사실의 입장에서의 고(苦)가 아니라 두 번째 관점 즉 근원적인 해결책을 구한다는 관점에서 살펴보면, 《잡아함경》 제2권 제58경 〈음근경(陰根經)〉에서 고타마 붓다가 설하는 바에 따르면, 고는 본질상 무상(無常)한 것 즉 본질상 영원하지 않은 것을 가리킨다. 그렇기 때문에, 미워하는 사람을 만날 때와 같은 그 자체의 성질이 괴로운 것인, 3수 가운데 고수(苦受)와 연결된, 괴로움의 느낌[苦苦]이건, 혹은 사랑하는 사람을 떠날 때와 같은, 3수 가운데 낙수(樂受)와 연결된, 이차적인 괴로움의 느낌[壞苦]이건, 혹은 무상한 것이므로 해탈이 아니어서 머물만한 것이 아니라는, 3수 가운데 사수(捨受)와 연결된, 성인의 뛰어난 괴로움의 느낌[行苦]이건 간에, 고(苦) 즉 괴로움이란 고수(苦受) 즉 괴로움의 느낌 그 자체 또는 괴로움의 느낌을 일으키는 사물을 말한다. 즉, 미워하는 사람을 만나는 일이건, 사랑하는 사람과 헤어지는 일이건, 해탈이 아니어서 머물만한 대상이 아닌 것이건 이것들은 모두, 열반으로 나아가는 입장에서 볼 때, 그 일 또는 대상에서 떨어지려는 욕구를 일으키는 그러한 일 또는 대상이다. 이러한 이유로 총괄적으로 말하자면, 고(苦)는 기꺼이 안주하여 즐길만한 것이 아닌 것을 말한다. 그리고 이와 같이 다른 관점[異門]에서 보기 때문에, 고타마 붓다는 염세(厭世) 즉 좌절을 겪은 욕구(선욕 또는 악욕)에 무지가 함께하는 불선한 마음인 염(厭: 싫어함)이 아니라 수염(修厭: 싫어하는 마음을 닦음) 즉 무탐(無貪)과 지혜[慧]가 함께하는 선한 마음인 염(厭: 싫어함)을 닦으라고 말한다. 또한 그렇기 때문에 무상한 것 즉 괴로운 것 즉 변하고 바뀌는 법[變易法]에 대해 '이것은 나다[是我, This is my self]. 이것은 나의 것이다[異我, This is mine]. 나는 이러한 존재이다[相在, This is what I am]'라고 보지 않는 것[苦諦現觀] 또는 보지 않을 수 있는 것[苦智]을 뜻한다. 고(苦)는 특히 색(色) · 수(受) · 상(想) · 행(行) · 식(識)의 5온과 결부하여 설해지는데, 5온은 변하고 바뀌는 법[變易法] 즉 유위법 전체를 의미하므로 궁극적으로 모든 유위법에 대해 이렇게 보지 않는 것 또는 보지 않을 수 있는 것을 뜻한다. 또한 '모든 유위법'이란 곧 3계와 동일한 것이므로 궁극적으로 욕계 · 색계 · 무색계의 3계에 대해 이렇게 보지 않는 것[苦諦現觀] 또는 보지 않을 수 있는 것[苦智], 즉 고제현관(苦諦現觀) 등과 이를 통해 증득된 고지(苦智)를 뜻한다. 달리 말해 고지(苦智)는 고제현관(苦諦現觀) 등의 수행을 통해 3계에 대해 무상의 진리 즉 괴로움의 진리 즉 고제(苦諦)를 체득한 상태의 무루의 지혜를 말한다. 한편, 불교 교의에 따르면, 유위법이지만 무루인 것, 즉, 출세간의 무루법인 4성제 · 37도품 · 6바라밀 · 12연기설 등은 비록 유위법이지만 그 성질상 맛들임 · 집착 등의 번뇌를 일으키는 것이 아니고 오히려 그것을 제거하는 것이므로 고에 속하지 않는다. 즉, 이들과 이들에 따른 즐거움은 고제의 관찰 대상이 아니다. 다른 관점[異門]에서 보아야[觀] 하는 대상이 아니다. 이런 맥락에서, 진리 즉 열반을 구하는 불교의 용어로서의 고(苦)는 항상 고(苦) · 집(集) · 멸(滅) · 도(道)의 4성제(四聖諦)의 문맥 속에서의 첫 번째 진리로서의 고(苦)를 의미한다. 유루(有漏) 즉 번뇌에 속박된 상태인 한 필연적으로 받을 수 밖에 없는 과보로서의 3계에서의 삶을 성자의 눈으로 진실한 실상 그대로 관찰할 때 3계에서의 삶의 본질은 고(苦: 무상한 것, 괴로운 것, 변하고 바뀌는 것)로서 안락할 수는 없다는 것이 확인되므로 고제(苦諦) 즉 괴로움의 진리라 한다. 즉, 고는 괴로움의 느낌인 고수(苦受)에서 단지 그치는 것이 아니며 괴로움의 진리인 고제(苦諦) 또는 고성제(苦聖諦)를 뜻한다. 그리고 이러한 진리를 깨우치는 방편으로서의 고제현관(苦諦現觀) 등의 수행과 이러한 진리를 깨우친 상태의 무루지인 고지(苦智)를 뜻한다. 그리고 초기 불교에서는 이와 같은 진리를 실천적으로 깨우치기 위한 보다 구체적인 방편으로 4념처를 비롯한 37도품을 제시하고 있다. 한편,《구사론》《대승아비달마집론》《천태사교의》 등의 부파불교와 대승불교의 논서들에 따르면, 불교의 우주론 즉 유정세간과 기세간은 유정의 현실세계 또는 유정의 실제 모습으로서의 현재 상태를 밝히는 것으로 곧 4성제 가운데 고제(苦諦)에 해당한다. 달리 말하면, 불교의 입장에서 볼 때 우주론이란 '괴로움의 현실이라는 진리[苦諦]' 즉 무상(無常)의 진리를 밝히는 것 또는 깨치는 것의 일부를 이룬다. (ko)
  • Duḥkha (pal. dukkha दुक्ख; skt दुःख; chiń. ku 苦; kor. ko 고(苦); jap. ku 苦; wiet. khổ) – buddyjskie określenie pochodzące z sanskrytu oznaczający cierpienie lub bolesność, często jest też tłumaczone jako psychiczny dyskomfort związany z brakiem trwałego zadowolenia. (pl)
  • Dukkha (दुःख) is lijden, pijn, onbevredigende ervaringen, ongemak of stress in het boeddhisme. Dukkha is de notie dat ongemak en pijn onlosmakelijk verbonden zijn aan het leven. Het bestaan van dukkha is de eerste edele waarheid en een van de drie karakteristieken van bestaan. De term komt ook voor in Hindoeïstische teksten met betrekking tot moksha, zoals de upanishaden. (nl)
  • Dukkha (pali, दुक्ख ; ’otillfredsställelse’ eller 'lidande') eller duhka är ett begrepp inom klassisk indisk världsbild, och som inom såväl indisk filosofi i stort som inom hinduism och buddhism beskriver det grundläggande lidande, stort som smått, som existensen innebär. (sv)
  • Dukkha (traduzido do páli, "sofrimento"; lê-se /dúk-kha/, com o h aspirado, como no inglês) é um dos princípios fundamentais do budismo. É chamado de "a primeira nobre verdade", sendo causado pelas nossas emoções perturbadoras (kleshas). A transitoriedade e insubstancialidade de todos os fenômenos é um fato que pode ou não causar sofrimento, de acordo com nossa visão. (pt)
  • Ду́ккха, ду́хкха (санскр. दुःख, IAST: duḥkha; букв. «болезненность, неприятность») — термин, обычно передаваемый с языков пали и санскрита как «страдание». Играет центральную роль в буддизме, где Четыре Благородные Истины о страдании преподаются как ключ для достижения конечной цели — просветления, освобождения от страданий. Наряду с анитья и анатманом составляет Три характеристики бытия. (ru)
  • 苦(梵語:दुःख,羅馬化:duḥkha,巴利語:dukkha),佛教的術語,意義為痛苦、不安、不滿足等。這是佛教中,最基本的教導意義之一種,四聖諦之一。 (zh)
  • Ду́кха, ду́хкха (санскр. दुःख, duḥkha IAST; букв. «хворобливість, неприємність») — термін, що зазвичай передається з мов палі та санскриту як «страждання». Відіграє важливу роль в буддизмі, де Чотири Благородні Істини про страждання викладаються як ключ для досягнення завершальної мети — нірвани, звільнення від страждань. Разом з анітья та анатманом становить . (uk)
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 8702 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 32632 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1124862768 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:bn
  • (en)
dbp:bnLatn
  • dukkhô (en)
dbp:bo
  • སྡུག་བསྔལ། (en)
dbp:boLatn
  • THL: dukngal (en)
  • Wylie: sdug bsngal; (en)
dbp:en
  • suffering, unhappiness, pain, unsatisfactoriness, unease, stress (en)
dbp:fontsize
  • 100.0
dbp:group
  • note (en)
  • web (en)
dbp:ja
  • (en)
dbp:jaLatn
  • ku (en)
dbp:ka
  • ದುಃಖ (en)
dbp:kaLatn
  • Duḥkha (en)
dbp:km
  • (en)
  • ទុក្ខ (en)
dbp:ko
  • (en)
  • (en)
dbp:koLatn
  • ko (en)
dbp:mr
  • दुःख (en)
dbp:mrLatn
  • Duhkha (en)
dbp:my
  • ဒုက္ခ (en)
dbp:myLatn
  • doʊʔkʰa̰ (en)
dbp:name
  • Translation (en)
  • Translations (en)
dbp:pi
  • Dukkha (en)
dbp:sa
  • दुःख (en)
dbp:saLatn
  • Duḥkha (en)
dbp:siLatn
  • dukkha satyaya (en)
dbp:ta
  • துக்கம் (en)
dbp:taLatn
  • thukkam (en)
dbp:tgl
  • dukha (en)
dbp:thLatn
  • thuk (en)
dbp:title
  • Duḥkha (en)
dbp:tl
  • dukha (en)
dbp:vi
  • Bất toại (en)
  • khổ (en)
  • 災害 (en)
  • (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbp:zh
  • (en)
dbp:zhLatn
  • (en)
dcterms:subject
rdf:type
rdfs:comment
  • تعد الدوكخا أو الدوكها (تُلفظ: دوكَّا) (بالبالية وبالسنسكريتية: दुक्ख، وبالتبتية: སྡུག་བསྔལ་، أو «إسدوغ بييسنغال») مفهوماً مهماً في البوذية، وتتم ترجمتها عادة إلى «المعاناة»، أو «الألم»، أو «عدم لإرضاء»، أو «التوتر»، وتشير إلى الإيلام وعدم الإرضاء الجوهريين في الحياة الدنيوية، كما تُعتبر أولى الحقائق النبيلة الأربع، وتم العثور على هذا المصطلح أيضاً في النصوص الهندوسية، كالأبانيشاد، ضمن مناقشات الموكشا؛ أي التحرر الروحي. (ar)
  • Dukkha (Pali दुक्ख; Sanskrit दुःख duḥkha, „schwer zu ertragen“) ist ein Schlüsselbegriff im Buddhismus, der meist als „Leiden“ übersetzt wird. Er ist zu unterscheiden von dukkhatā, der „Leidhaftigkeit“. Dukkha ist neben anatta (Sanskrit अनात्मन् anātman) „Unpersönlichkeit“ und anicca (Sanskrit अिनत्य, anitya) „Unbeständigkeit“ eines der drei Daseinsmerkmale und gleichzeitig der Zentralbegriff in den vier edlen Wahrheiten. Sie wurden von Siddhartha Gautama zunächst mündlich überliefert und erstmals in der (saṃyutta nikaya 56.11) verschriftlicht, sie gilt als die erste Lehrrede nach dem bodhi („Erwachen“) des Buddha. (de)
  • Dukĥo, Duḥkha ([ˈ|d|uː|k|ə]; en Sanskrito:दुःख; en Palia lingvo: dukkha) estas grava koncepto en Hinduismo kaj Budhismo, ofte tradukita kiel "sufero", "malfeliĉo", "peno", "malkontento" aŭ streso. Ĝi referencas al la fundamenta nekontenteco kaj doloro pro la ĉiutaga vivo. Ĝi estas la unua el la Kvar noblaj veroj kaj ĝi estas unu el la Tri markiloj de ekzistado. La termino aperas ankaŭ en skribaĵoj de Hinduismo, kiel en Upaniŝadoj, en studado pri Mokŝo (spirita liberigo). (eo)
  • Duḥkha es un término budista relacionado con el sufrimiento. (es)
  • Dukkha (bahasa Pali: दुक्ख; bahasa Sanskerta: दुःख duḥkha) merupakan istilah dalam bahasa Pali yang sering kali diartikan sebagai penderitaan, ketidakpuasan, kesedihan, kemalangan dan keputus-asaan. Secara harafiah, dukkha berarti sulit bertahan / sulit ditahan. Menghentikan dukkha merupakan tujuan utama ajaran Buddha. (in)
  • 仏教における苦(く、巴: dukkha、梵: दुःख, duḥkha、蔵: sdug pa)とは、苦しみや悩み、精神や肉体を悩ませる状態を指す。対義語は楽。 仏教は無常、苦、無我の3つで三相を形成する。四諦の4つすべては苦に関する真理である。仏教は、この苦の滅尽をめざす学問体系である。 (ja)
  • Duḥkha (pal. dukkha दुक्ख; skt दुःख; chiń. ku 苦; kor. ko 고(苦); jap. ku 苦; wiet. khổ) – buddyjskie określenie pochodzące z sanskrytu oznaczający cierpienie lub bolesność, często jest też tłumaczone jako psychiczny dyskomfort związany z brakiem trwałego zadowolenia. (pl)
  • Dukkha (दुःख) is lijden, pijn, onbevredigende ervaringen, ongemak of stress in het boeddhisme. Dukkha is de notie dat ongemak en pijn onlosmakelijk verbonden zijn aan het leven. Het bestaan van dukkha is de eerste edele waarheid en een van de drie karakteristieken van bestaan. De term komt ook voor in Hindoeïstische teksten met betrekking tot moksha, zoals de upanishaden. (nl)
  • Dukkha (pali, दुक्ख ; ’otillfredsställelse’ eller 'lidande') eller duhka är ett begrepp inom klassisk indisk världsbild, och som inom såväl indisk filosofi i stort som inom hinduism och buddhism beskriver det grundläggande lidande, stort som smått, som existensen innebär. (sv)
  • Dukkha (traduzido do páli, "sofrimento"; lê-se /dúk-kha/, com o h aspirado, como no inglês) é um dos princípios fundamentais do budismo. É chamado de "a primeira nobre verdade", sendo causado pelas nossas emoções perturbadoras (kleshas). A transitoriedade e insubstancialidade de todos os fenômenos é um fato que pode ou não causar sofrimento, de acordo com nossa visão. (pt)
  • Ду́ккха, ду́хкха (санскр. दुःख, IAST: duḥkha; букв. «болезненность, неприятность») — термин, обычно передаваемый с языков пали и санскрита как «страдание». Играет центральную роль в буддизме, где Четыре Благородные Истины о страдании преподаются как ключ для достижения конечной цели — просветления, освобождения от страданий. Наряду с анитья и анатманом составляет Три характеристики бытия. (ru)
  • 苦(梵語:दुःख,羅馬化:duḥkha,巴利語:dukkha),佛教的術語,意義為痛苦、不安、不滿足等。這是佛教中,最基本的教導意義之一種,四聖諦之一。 (zh)
  • Ду́кха, ду́хкха (санскр. दुःख, duḥkha IAST; букв. «хворобливість, неприємність») — термін, що зазвичай передається з мов палі та санскриту як «страждання». Відіграє важливу роль в буддизмі, де Чотири Благородні Істини про страждання викладаються як ключ для досягнення завершальної мети — нірвани, звільнення від страждань. Разом з анітья та анатманом становить . (uk)
  • Dukkha (pálí), duḥkha (दुःख - sanskrt) se skládá ze dvou slov, duḥ = obtíž, nesnáz + kha = snést, vydržet, zvládnout. Tedy překlad může být strast, nepříjemnost, neuspokojivost, neklid ve významu nepohodlí, frustrace a nesouladu se skutečností. Do češtiny bývá výraz dukkha nejčastěji překládán jako „utrpení“, což však bývá kritizováno jako zavádějící, protože v buddhistickém pojetí jsou dukkha i příjemné zkušenosti. Jako vhodnější překlady jsou navrhovány „neuspokojivost“ nebo „náchylnost k utrpení“. Obdobný překladový problém existuje také v jiných evropských jazycích. (cs)
  • Duḥkha (/ˈduːkə/; Sanskrit: दुःख; Pāli: dukkha), commonly translated as "suffering", "pain," or "unhappiness," is an important concept in Buddhism, Jainism and Hinduism. Its meaning depends on the context, and may refer more specifically to the "unsatisfactoriness" or "unease" of mundane life when driven by craving/ grasping and ignorance. It is the first of the Four Noble Truths and it is one of the three marks of existence. The term also appears in scriptures of Hinduism, such as the Upanishads, in discussions of moksha (spiritual liberation). (en)
  • Dukkha (pāli ; sanskrit : duḥkha) est un concept central du bouddhisme, composant des Quatre nobles vérités. Le terme n'a pas d'équivalent exact en français mais peut être traduit par « souffrance », « malaise », « insatisfaction », ou « més-existence », « mal-être ». On peut relier dukkha à plusieurs concepts : * le dukkha fait partie des trois caractéristiques de l'existence ; * la coproduction conditionnée donne une explication de la production de dukkha ; * les kleshas créent dukkha, notamment les Trois Poisons. (fr)
  • Il termine pāli dukkha (दुक्ख), in sanscrito duḥkha (दुःख), indica una condizione di sofferenza, etimologicamente: "difficile da sopportare", da du = difficile e kha = sopportare. È, come disse il Buddha Śākyamuni in occasione del suo primo discorso, la condizione di sofferenza che accomuna tutti gli esseri senzienti (esseri infernali, spiriti famelici (preta, sans., peta, pāli, yidak, tib.), animali, uomini, dèi invidiosi (aśura, sans., asura, pāli, lha ma yin, tib.) e divinità (deva, sans. e pāli, lha, tib.) e inerente a tutti gli stati di dell'esistenza ciclica.Insieme al concetto di non-anima o non-Io o non-sé (anātman, sans., anattā, pāli), dell'impermanenza (anitya, sans., anicca, pāli, mitagpa, tib.) e altre, dukkha è dunque una delle caratteristiche principali degli esseri del saṃs (it)
  • ( 불교의 우주론은 4성제 가운데 고제(苦諦)에 해당합니다. 불교의 우주론 문서를 참고하십시오.)( 고제는 여기로 연결됩니다. 맥주에 대해서는 고제 (맥주) 문서를 참고하십시오.) 고(苦)는 괴로움을 뜻하는 불교 용어이다. 고 즉 괴로움은 불교에서 크게 두 가지 뜻으로 해석한다. 첫 번째는 이 세상의 모든 것을 괴로움과 즐거움의 관점에서 크게 나누어, 괴로운 느낌을 일으키는 것, 즐거운 느낌을 일으키는 것, 괴롭지도 즐겁지도 않은 느낌을 일으키는 것의 세 가지로 나눌 수 있다는 것이다. 이렇게 나눌 때, 고는 첫 번째의, 그 성질이 괴로운 것을 말한다. 달리 말해, 이 세상에 즐거운 것이 없는 것이 아니라, 괴롭지도 즐겁지도 않은 무덤덤한 것이 없는 것이 아니라, 이 세상에는 이 둘과 더불어 괴로운 것도 있다는 사실적인 관점에서의 해석이다. 두 번째는 세상의 즐거움을 다른 관점[異門]에서 보아 고통인 것으로 보는 눈을 길러야 한다는 의미에서의 괴로움을 말한다. 즉, 비록 그 성질상 즐거운 것이라 할지라도 세상의 모든 것은 일시적이고 또한 바뀌는 것이므로 진정한 궁극적 즐거움 또는 진정한 해결책이 아니다. 그리고 궁극적 즐거움인 열반을 찾으려고 할 때 이 세상의 즐거움에 맛들인 상태 그리고 이것이 더 심해져 집착이 된 상태는 열반으로 나아감에 있어 극심한 장애가 된다. 따라서 열반을 향해 나아가려 할 때 가장 우선 요구되는 것이 세상의 즐거움에 집착 당하지 않는 상태, 맛들임 당하지 않는 상태, 즉, 탐욕으로부터 (일부나마) 해탈된 상태를 만드는 것이 필요하다. 이 상태는 세상의 즐거움을 다른 관점[異門]에서 (ko)
rdfs:label
  • دوكخا (ar)
  • Duḥkha (en)
  • Dukkha (cs)
  • Dukkha (de)
  • Dukkha (eo)
  • Duḥkha (es)
  • Dukkha (fr)
  • Dukkha (in)
  • Duḥkha (it)
  • 苦 (仏教) (ja)
  • 고 (불교) (ko)
  • Dukkha (nl)
  • Duhkha (pl)
  • Dukkha (pt)
  • Дуккха (ru)
  • Dukkha (sv)
  • Дукха (uk)
  • 苦 (佛教) (zh)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License