An Entity of Type: work, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Psychological projection is the process of misinterpreting what is "inside" as coming from "outside". It forms the basis of empathy by the projection of personal experiences to understand someone else's subjective world. In its malignant forms, it is a defense mechanism in which the ego defends itself against disowned and highly negative parts of the self by denying their existence in themselves and attributing them to others, breeding misunderstanding and causing untold interpersonal damage. A bully may project their own feelings of vulnerability onto the target, or a person who is confused may project feelings of confusion and inadequacy onto other people. Projection incorporates blame shifting and can manifest as shame dumping. Projection has been described as an early phase of introjec

Property Value
dbo:abstract
  • الإسقاط (Projection) هو حيلة دفاعية من الحيل النفسية اللاشعورية، وعملية هجوم يحمي الفرد بها نفسه بالصاق عيوبه ونقائصه ورغباته المحرمة أو المستهجنة بالاخرين، كما أنها عملية لوم للآخرين على ما فشل هو فيه بسبب ما يضعونه أمامه من عقبات وما يوقعونه فيه من زلات أو أخطاء، وهو آلية نفسية شائعة يعزو الشخص بوساطتها أو عن طريقها للآخرين احاسيس وعواطف ومشاعر يكون قد كبتها بداخله، ويقول علماء النفس أن الأفراد الذين يستخدمون الإسقاط هم أشخاص على درجة من السرعة في ملاحظة وتجسيم السمات الشخصية التي يرغبونها في الآخرين ولايعترفون بوجودها في انفسهم، ويظن الكثير من الناس أن هذه الإستراتيجية أو الحيلة الدفاعية تقلل من القلق الناتج من مواجهة سمات شخصية مهددة، وتظهر هنا مرة أخرى آلية القمع أو الكبت. يقول عالم النفس سيجموند فرويد مؤسس التحليل النفسي "يشير الإسقاط أولا إلى حيلة لا شعورية من حيل دفاع الأنا بمقتضاها ينسب الشخص إلى غيره ميولاً وافكاراً مستمدة من خبرته الذاتية يرفض الاعتراف بها لما تسببه من ألم وما تثيره من مشاعر الذنب، فالإسقاط بهذه المثابة وسيلة للكبت أي أسلوب لاستبعاد العناصر النفسية المؤلمة عن حيز الشعور ويضيف فرويد أن العناصر التي يتناولها الإسقاط يدركها الشخص ثانية بوصفها موضوعات خارجية منقطعة الصلة بالخبرة الذاتية الصادرة عنها اصلاً، فالإدراك الداخلي يلغى ويصل مضمونه إلى الشعور عوضاً عنه في شكل ادراك صادر عن الخارج بعد أن يكون قد لحقه بعض التشويه. فالكاذب يتهم معظم الناس بالكذب، والإسقاط قد يؤدي إلى عدوان مادي في صورة جرائم، فمثلا الموظف الذي يحمل مشاعر عدوانية نحو رئيسه قد يسقط هذه المشاعر عليه ويتصور أن رئيسه يكيد له ويتربص به لكي يؤذيه ومن ثم يبادر بالهجوم والاعتداء عليه، وهكذا تدفع هذه الحيلة المضربين إلى نسب ما في أنفسهم إلى الناس والتعامل معهم على هذا الأساس، ومن ثم يقومون بارتكاب جرائم فعلية. ونلاحظ ان هناك العديد من الامثلة في حياتنا اليومية ونعايشها وندرك من خلالها سلوك الآخرين، ومنها أن الرجل الذي يخون زوجته كثيراً ما يتهم زوجته بالخيانة ويشك فيها كثيراً أو الزوجة الخائنة التي دأبت على كبت ميولها إلى اقتراف الزنا، تصبح على درجة مبالغ فيها من الغيرة بحيث تتهم زوجها بالخيانة ويمكن أن تحدث اوهام الاضطهاد من خلال الشعور بالذنب الذي يحمل الشخص على تخيل الآخرين وكأنهم يتكلمون عنه ويلقون بالاتهامات عليه. إن آلية الإسقاط هي لا شعورية بحتة، فيقول الشخص في لاشعوره: أنا أكره شخص ما ولكني أقول هو يكرهني، هنا أريد أن أخفف من إثمي ومشاعري الدفينة تجاه ذلك الشخص ويقول علماء النفس إذا ما قارنا الإسقاط بالتبرير -وكلاهما حيل دفاعية يلجأ إليها الفرد- فأننا نجد أن الإسقاط عملية دفاع ضد الآخرين في الخارج، أما التبرير فهي عملية كذب على النفس ويضيف علماء النفس أن الإسقاط إذا كان قائماً على شعور عنيف بالذنب أدى إلى جنون الارتياب أو ما يسمى بـ(البارانويا) وما يصاحبه من هذاءات وهلاوس. ومن أمثلة إسقاط المشاعر في حياتنا اليومية التي لا ندري هل تعيد التوازن إلى النفس أم تكشف خفايا وحقيقة الشخصية، فالفرد الذي يخاف من نزعاته العدوانية والجنسية يصيب شيئاً من التخفف من قلقه حين ينسب هذه النزعات العدوانية والجنسية إلى غيره من الناس، ولاشعوره يقول: إنهم هم الذين يميلون إلى العدوان وهم الذين يفكرون بالاعتداء على الناس و..هم..لا أنا. كما يعتقد، وهو إسقاط مشاعر دفينة في النفس يلصقها الفرد بالآخرين، ويرى فرويد أن الإسقاط حيلة نفسية ينسب فيها الشخص سماته الذاتية وعواطفه وميوله لموضوعات بيئته من أشخاص وأشياء، فالإسقاط لا يقصر على كونه حيلة دفاعية وإنما يفهم بالمعنى الواسع للفظه. (ar)
  • La projecció és un mecanisme de defensa pel qual el subjecte atribueix a altres persones les pròpies virtuts o defectes, fins i tot les seves carències (falta). En el cas de la projecció negativa, aquesta opera en situacions de conflicte emocional o amenaça d'origen intern o extern, atribuint a altres persones o objectes els sentiments, impulsos o pensaments propis que resulten inacceptables per al subjecte. Es «projecten» els sentiments, pensaments o desitjos que no acaben d'acceptar-se com a propis perquè generen angoixa o ansietat, dirigint-los cap a alguna cosa o algú i atribuint-los totalment a aquest objecte extern. Per aquesta via, la defensa psíquica aconsegueix posar aquests continguts amenaçadors fora. La projecció positiva es dona quan el subjecte atribueix a una altra persona qualitats dignes de ser admirades, envejades, estimades, etc. és un component habitual, fins i tot necessari en el procés de l'enamorament. El tipus de projecció que el subjecte realitzi dependrà de la seva estructura psíquica i de la introjecció que faci de si mateix i la seva autopercepció. Encara que el terme va ser utilitzat per Sigmund Freud a partir de 1895 per referir-se específicament a un mecanisme que observava en les personalitats paranoides o en subjectes directament paranoics, les diverses escoles psicoanalítiques han generalitzat més tard el concepte per designar una defensa primària. Com a tal, es troba present en totes les estructures psíquiques (en la psicosi, la neurosi i la perversió). Per tant, de manera atenuada, opera també en certes formes de pensament completament normals de la vida quotidiana. Amb freqüència s'utilitza també el terme com a sinònim d'un altre concepte psicoanalític, el de transferència. Encara que estan relacionats, no signifiquen exactament el mateix, sent la projecció un concepte més ampli: la transferència és una forma particular de la projecció, en la qual els desitjos inconscients corresponents a una situació relacional del passat es reactiven i transfereixen (projectant-los) a una nova constel·lació de relacions presents, com és el cas de la transferència en el context de la relació terapèutica. (ca)
  • (Psychologická) projekce je jev popsaný Sigmundem Freudem coby obranný mechanismus ega spočívající v popírání podvědomých (pozitivních i negativních) impulzů a charakteristik u sebe sama a naopak připisování jich jiným. Před Freudem se tomto principu zmínil italský filosof Giambattista Vico na začátku 18. století. V roce 1841 použil stejný princip Ludwig Feuerbach jako první osvícenecký myslitel při své systematické kritice církve. Projekci coby lidskou tendenci chování okrajově zmiňují i některé náboženské texty jako Talmud a Nový zákon. Freud projekci popsal někdy po roce 1890 a využíval ji jako nedílnou součást psychoanalytické terapie. Později se přikláněl k tomu, že projekce v člověku nenastává svévolně a z ničeho, nýbrž je zveličována z vlastností, které u druhého člověka již existovaly, byť ne v takové míře. Projekce negativních vlastností v sobě zahrnuje svalování viny na druhé, dřív než bude subjekt obviněn sám – obrana ega preventivním útokem. Projekci lze částečně vystihnout lidovým rčením „Podle sebe soudím tebe.“ Za (pozitivní) projekci se dá považovat i obranný mechanismus spočívající v připisování vlastních pozitivních charakteristik jiným osobám[zdroj?!]. Melanie Kleinová vidí projekci pozitivních vlastností na druhé jako proces, který vede k přílišnému idealizování jiného člověka v očích subjektu. Projekce je jeden z projevů hraniční poruchy osobnosti a je častý průvodní jev narcisismu. (cs)
  • Projektion bezeichnet in der Psychoanalyse allgemein – und von Schulen unabhängig – einen Abwehrmechanismus. Der Begriff Projektion umfasst das Übertragen und Verlagern innerpsychischer Inhalte oder eines innerpsychischen Konfliktes durch die Abbildung eigener Emotionen, Affekte, Wünsche, Impulse und Eigenschaften, die im Widerspruch zu eigenen und/oder gesellschaftlichen Normen stehen können, auf andere Personen, Menschengruppen, Lebewesen oder Objekte der Außenwelt. Die „Abwehr“ besteht dabei darin, dass durch Projektion vermieden wird, sich mit Inhalten bei sich selbst auseinanderzusetzen, die man beim anderen sieht. (de)
  • La proyección es un mecanismo de defensa por el que el sujeto atribuye a otras personas las propias virtudes o defectos, incluso sus carencias. En el caso de la proyección negativa, esta opera en situaciones de conflicto emocional o amenaza de origen interno o externo, atribuyendo a otras personas u objetos los sentimientos, impulsos o pensamientos propios que resultan inaceptables para el sujeto. De esta forma, se «proyectan» los sentimientos, pensamientos o deseos que no terminan de aceptarse como propios porque generan angustia o ansiedad, dirigiéndolos hacia algo o alguien y atribuyéndolos totalmente a ese objeto externo. Por esta vía, la defensa psíquica logra poner estos contenidos amenazantes afuera. Por su parte, la proyección positiva se da cuando el sujeto atribuye a otra persona cualidades dignas de ser admiradas, envidiadas o amadas; además, es un componente habitual —incluso necesario— en el proceso del enamoramiento. El tipo de proyección que el sujeto realice dependerá de su estructura psíquica y de la introyección que haga de sí mismo y su autopercepción. Aunque el término fue utilizado por Sigmund Freud a partir de 1895 para referirse específicamente a un mecanismo que observaba en las personalidades paranoides o en sujetos directamente paranoicos, las diversas escuelas psicoanalíticas han generalizado más tarde el concepto para designar una defensa primaria.​ Como tal, se encuentra presente en todas las estructuras psíquicas (en la psicosis, la neurosis y la perversión). Por tanto, de manera atenuada, opera también en ciertas formas de pensamiento completamente normales de la vida cotidiana. Con frecuencia se utiliza también el término como sinónimo de otro concepto psicoanalítico, el de transferencia. Aunque están relacionados, no significan exactamente lo mismo, siendo la proyección un concepto más amplio: la transferencia es una forma particular de la proyección, en la que los deseos inconscientes correspondientes a una situación relacional del pasado se reactivan y transfieren (proyectándolos) a una nueva constelación de relaciones presentes, como es el caso de la transferencia en el contexto de la relación terapéutica. (es)
  • Psychological projection is the process of misinterpreting what is "inside" as coming from "outside". It forms the basis of empathy by the projection of personal experiences to understand someone else's subjective world. In its malignant forms, it is a defense mechanism in which the ego defends itself against disowned and highly negative parts of the self by denying their existence in themselves and attributing them to others, breeding misunderstanding and causing untold interpersonal damage. A bully may project their own feelings of vulnerability onto the target, or a person who is confused may project feelings of confusion and inadequacy onto other people. Projection incorporates blame shifting and can manifest as shame dumping. Projection has been described as an early phase of introjection. (en)
  • En psychologie, la projection consiste chez un sujet à transporter un élément de son espace psychique interne dans un monde qui lui est extérieur : un objet ou une personne.En psychanalyse, la projection est un concept utilisé dans plusieurs domaines, spécialement convoqué par Sigmund Freud dans son analyse du cas Schreber. (fr)
  • 心理学における投影(とうえい、英: Psychological projection)とは、自己のとある衝動や資質を認めたくないとき(否認)、自分自身を守るため(防衛機制)それを認める代わりに、他の人間にその悪い面を押し付けてしまう(帰属させる)ような心の働きをいう。たとえば「私は彼を憎んでいる」は「彼は私を憎んでいる」に置き換わる。そのひとつに責任転嫁(Blame shifting)があり、たとえば習慣的に失礼な振る舞いをしている人は、いつも他者を失礼な人だと言って回っているケースがある。一般的には悪い面を強調することが多いが、良い投影も存在する。 投影は日常生活においてよく起こっている。例えば、なんとなく嫌いだった人物が、実は自分の否定的な、認めたくない面を体現していたなどである。また、この概念はパーソナリティ障害の治療において、医者に向けられる怒りとして専門的に語られることもある(精神分析における対象関係論の投影性同一視)。統合失調症における迫害妄想との関連も語られている。 ユング心理学では、元型の一つ影 (Schatten) とも関連し、否定するのではなくそれを自分の一面として認識し受容することで、もっと大きな「大いなる自己」・自己実現へと成長するきっかけとして活かすことができると言う。 (ja)
  • 심리 투영 (心理 投影, psychological projection) 혹은 심리 투사 (心理 投射)는 자기의 측면을 타인에게 전가하는 것을 말한다. 방어 기제의 일종으로, 자신의 무의식적 충동이나 특성 (긍정적인 것과 부정적인 것 모두)을 타인에게 전가함으로써 자신에게 그런 충동이나 특성이 있다는 사실을 부정한다. 자신이 의식적으로 억누른 자신의 측면을 타인의 것으로 보는 것이 투영의 정의이다. 일반적으로는 본인의 부정적 측면을 전가하는 현상이지만 좋은 투영도 존재한다. 투영은 일상생활에서 잘 일어나고 있다. 어딘지 모르게 싫었던 인물이, 실은 자신의 부정적인, 인정하고 싶지 않은 면을 재현하고 있었다는 걸 깨닫는 게 투사작용으로 일어난다.자신의 측면을 타인에게 투영하다보면 타인의 태도와 상태를 오판하게 된다. 이 개념은 인격 장애의 치료에서, 의사로 향해지는 분노로서 전문적으로 말해지기도 한다 (정신 분석에서의 대상 관계론의 투영 동일시). 조현병에서의 박해 망상과의 관련도 말해지고 있다. 융 심리학에서는, 원형의 하나인 그림자 (Schatten)와도 관련해, 부정하는 것이 아니라 그것을 자신의 일면으로서 인식해 수용하는 것으로, 더 큰 '커다란 자기'·으로 성장하는 계기로서 보람있게 쓸 수 있다고 한다. (ko)
  • La proiezione è un meccanismo di difesa arcaico e primitivo che consiste nello spostare sentimenti o caratteristiche propri, o parti del Sé, su altri oggetti o persone. Benché per la psicoanalisi la proiezione quale processo psichico venga considerata come una modalità universale dello psichismo, Freud si appoggia soprattutto a questo meccanismo della psiche per rendere conto di alcune fenomenologie psicopatologiche, in particolare la paranoia. Proiezione di archetipi in forma di ombre come nel mito platonico della caverna (it)
  • Projectie is onder andere een term uit de psychologie. Van projectie kan sprake zijn wanneer men eigenschappen of emoties van zichzelf tracht te ontkennen, verbergen of verdringen door deze toe te schrijven aan iets of iemand anders. De klassieke opvatting en uitleg van projectie is dat het een afweermechanisme is tegen negatieve emoties. Projectie neemt nervositeit weg over zaken die men in zichzelf niet graag erkent door ze aan anderen toe te schrijven. Dit gebeurt vaak onbewust zodat het ego niet met deze zaken hoeft om te gaan. Het Jungiaanse begrip schaduw hangt nauw samen met het begrip projectie. Deze gevoelens die wij niet erkennen noemen wij onze schaduw. Door een negatief en subjectief gevoel (schaduwzijde) te projecteren op een ander, verlegt iemand als het ware een innerlijk conflict en daarmee ook de oorzaak. Deze theorie werd ontwikkeld door Sigmund Freud, wiens dochter Anna Freud de theorie verfijnde. Ook Carl Gustav Jung heeft veel geschreven over dit onderwerp en gaat dieper dan Freud, die zich vooral richtte op zaken omtrent het ego. Bij Jung gaat het om andere aspecten van het zelf (de ), bijvoorbeeld de ziel en zo koos hij een spirituelere benadering. beschreef het fenomeen als: "het mechanisme dat ervoor zorgt dat gevoelens of verlangens die een individu geheel onacceptabel vindt (te beschamend, te obsceen, te gevaarlijk) aan een ander toegeschreven worden." Friedrich Nietzsche zei erover: "Wer mit Ungeheuern kämpft, mag zusehn, dass er nicht dabei zum Ungeheuer wird. Und wenn du lange in einen Abgrund blickst, blickt der Abgrund auch in dich hinein." ("Hij die met monsters vecht moet er op toezien dat hijzelf geen monster zal worden. En als je maar te lang in de afgrond staart zal de afgrond ook in jou staren.") (nl)
  • Projekcja (od łac. proicere – "wyrzucać przed siebie") – mechanizm obronny polegający na przypisywaniu innym własnych niepożądanych uczuć, poglądów, zachowań lub cech najczęściej negatywnych. Przyczyną jest większa dostępność tych uczuć, poglądów, zachowań i cech u osoby, która je posiada, a tym samym łatwiejsze podciąganie pod daną kategorię. Przykład: Matka krzyczy na dziecko. Sądzi, że dziecko jest wyjątkowo agresywne. W rzeczywistości sama jest agresywna. Jak zwykle w przypadku mechanizmów obronnych; mamy tu dwa aspekty: * uniknięcie frustracji (matka nie musi się czuć winna za niesłuszne skarcenie dziecka - zob. dysonans poznawczy), * zniekształcenie rzeczywistości (dziecko cierpi i nie rozumie, czemu jest karcone). Projekcja często uzasadnia agresywne zachowania poprzez podbudowywanie wiary w agresywne nastawienie całego świata i konieczność samoobrony. Staje się to wówczas według Freuda źródłem zaburzeń paranoicznych. (pl)
  • Projektion, en term som används inom psykologin för att beskriva en försvarsmekanism som en person begagnar sig av då den inte vill eller kan kännas vid sina egna svagheter tillskriver andra personer eller sin omgivning dessa egenskaper för att försvara sin självbild. Enligt Sigmund Freud är detta en psykologisk försvarsmekanism, som verkar för att förmildra ens egna oönskade tankar, värden, etc. Personen (A) vill bli "rentvådd", varför denne projicerar sin svaghet på en annan person (B), i till exempel sociala sammanhang för att få bekräftelsen av andra att svagheten ej längre kan associeras med en själv och på så sätt rentvår sig själv (A). (sv)
  • Em psicologia, projecção é um mecanismo de defesa no qual os atributos pessoais de determinado indivíduo, sejam pensamentos inaceitáveis ou indesejados, sejam emoções de qualquer espécie, são atribuídos a outra(s) pessoa(s). De acordo com Tavris Wade, a projecção psicológica ocorre quando os sentimentos ameaçados ou inaceitáveis de determinada pessoa são reprimidos e, então, projetados em alguém ou algo. A projecção psicológica reduz a ansiedade por permitir a expressão de impulsos inconscientes, indesejados ou não, fazendo com que a mente consciente não os reconheça. Um exemplo de tal comportamento pode ser o de culpar determinado indivíduo por um fracasso próprio. Em tal caso, a mente evita o desconforto da admissão consciente da falta cometida, mantém os sentimentos no inconsciente e projecta, assim, as falhas em outra(s) pessoa(s) ou algo. A teoria foi desenvolvida por Sigmund Freud e posteriormente refinada por sua filha Anna Freud e, por conta de tal ação, ela também é chamada de "Projecção Freudiana" em certas literaturas. (pt)
  • Прое́кция (лат. projectio — «бросание вперед») — механизм психологической защиты, в результате которого внутреннее ошибочно воспринимается как приходящее извне. Человек приписывает кому-то или чему-то собственные мысли, чувства, мотивы, черты характера и пр., полагая, что он воспринял что-то приходящее извне, а не изнутри самого себя. Проекция — это общий психологический механизм, с помощью которого субъективные содержания переносятся на объект. К примеру, цвет является субъективным переживанием. Так, фраза «комната жёлтого цвета» — это проекция, ибо в объекте самом по себе нет желтизны (хотя есть объективное доминирование определённых длин световых волн, отражающихся от объекта), желтизна есть только в нашем восприятии. То же касается звука: поскольку сам по себе он не существует и звук этот лишь у нас в голове, то его восприятие можно назвать проецированием. (ru)
  • Психологічна проєкція (від лат. projectio — кидання вперед) — теорія в психології — психологічний процес, який відноситься до захисних механізмів психіки, в результаті якого внутрішнє помилково сприймається як таке, що відбувається ззовні. Людина приписує іншим власні думки, почуття, мотиви, якості характеру тощо, вважаючи, що він/вона прийняли дещо, що відбувається ззовні, а не всередині цієї самої людини. По суті проєкція є «віддаленням» загрози від себе. Зигмунд Фрейд вперше описав це явище. Як захисний механізм психіки проєкція дозволяє людині вважати власні неприпустимі чи неприйнятні почуття, бажання, мотиви, ідеї тощо чужими і, як наслідок, не відчувати за них відповідальність. Коли щось засуджується в інших, часто саме це людина не приймає в собі самій, але не може визнати цього, не хоче зрозуміти того, що ці ж самі якості властиві і їй також. Негативним наслідком такого захисту є бажання виправити зовнішній об'єкт, на який спроєктовано щось негативне, або взагалі позбутись його, щоб таким чином позбутись почуттів, які викликає цей об'єкт. Між іншим, зовнішній об'єкт може не мати нічого спільного з тим, що на нього спроєктовано. Проєкція, як правило, виходить на перший план у нормальних людей в часи особистої або політичної кризи, але частіше зустрічається в невротичних або психотичних особистостей, що функціонують на примітивному рівні, як і в нарцисичних розладах особистості або межовому розладі особистості. Проєкція — це один з основних захисних механізмів при паранояльному розладі особистості. Але водночас цей же механізм лежить в основі емпатії — розуміння стосунків, почуттів, психічних станів іншої особи в формі співпереживання, коли людина може співпереживати. Корисною є у випадку недостатності інформації про об'єкт, тобто виноситься певне судження або ставлення за браком, наприклад, часу (таким чином знижується тривожність). В «патологічному» варіанті суб'єкт не усвідомлює чи навіть не приймає наявність у нього риси або бажання, що проєктується. (uk)
  • 投射(英語:projection)是一种心理防御机制,一个人下意识地否认自身不良的思绪、动机、欲望或情感,而将責任推卸給外部世界以及其他人。因此,投射包含想象。 这种行为的一个例子是自己失败後反而去指责他人,認為是他人造成自己的失敗。 这一理论是由西格蒙德·弗洛伊德在他写给威廉佛里斯的信中提出 - 并由他的女儿安娜·弗洛伊德进一步细化;因此,有时称为弗洛伊德投射。 一些說法認為,從事霸凌行為的人,可能在事實上藉由欺負他人,將自己脆弱的一面投射到他人身上,盡管霸凌加害者對他人的詆毀,通常都針對受害者,但這類言行真正的來源幾乎總是加害者自身的不安全感或心理脆弱的一面。這種用以取代負面情感的侵略性的投射,可出現在任何層面上,大凡一個人小至個人人際關係,大至國際政治和武裝衝突等的各種表現,都有可能是這種投射的結果。 (zh)
dbo:wikiPageID
  • 299609 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 17273 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1120505185 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • Projektion bezeichnet in der Psychoanalyse allgemein – und von Schulen unabhängig – einen Abwehrmechanismus. Der Begriff Projektion umfasst das Übertragen und Verlagern innerpsychischer Inhalte oder eines innerpsychischen Konfliktes durch die Abbildung eigener Emotionen, Affekte, Wünsche, Impulse und Eigenschaften, die im Widerspruch zu eigenen und/oder gesellschaftlichen Normen stehen können, auf andere Personen, Menschengruppen, Lebewesen oder Objekte der Außenwelt. Die „Abwehr“ besteht dabei darin, dass durch Projektion vermieden wird, sich mit Inhalten bei sich selbst auseinanderzusetzen, die man beim anderen sieht. (de)
  • En psychologie, la projection consiste chez un sujet à transporter un élément de son espace psychique interne dans un monde qui lui est extérieur : un objet ou une personne.En psychanalyse, la projection est un concept utilisé dans plusieurs domaines, spécialement convoqué par Sigmund Freud dans son analyse du cas Schreber. (fr)
  • 心理学における投影(とうえい、英: Psychological projection)とは、自己のとある衝動や資質を認めたくないとき(否認)、自分自身を守るため(防衛機制)それを認める代わりに、他の人間にその悪い面を押し付けてしまう(帰属させる)ような心の働きをいう。たとえば「私は彼を憎んでいる」は「彼は私を憎んでいる」に置き換わる。そのひとつに責任転嫁(Blame shifting)があり、たとえば習慣的に失礼な振る舞いをしている人は、いつも他者を失礼な人だと言って回っているケースがある。一般的には悪い面を強調することが多いが、良い投影も存在する。 投影は日常生活においてよく起こっている。例えば、なんとなく嫌いだった人物が、実は自分の否定的な、認めたくない面を体現していたなどである。また、この概念はパーソナリティ障害の治療において、医者に向けられる怒りとして専門的に語られることもある(精神分析における対象関係論の投影性同一視)。統合失調症における迫害妄想との関連も語られている。 ユング心理学では、元型の一つ影 (Schatten) とも関連し、否定するのではなくそれを自分の一面として認識し受容することで、もっと大きな「大いなる自己」・自己実現へと成長するきっかけとして活かすことができると言う。 (ja)
  • La proiezione è un meccanismo di difesa arcaico e primitivo che consiste nello spostare sentimenti o caratteristiche propri, o parti del Sé, su altri oggetti o persone. Benché per la psicoanalisi la proiezione quale processo psichico venga considerata come una modalità universale dello psichismo, Freud si appoggia soprattutto a questo meccanismo della psiche per rendere conto di alcune fenomenologie psicopatologiche, in particolare la paranoia. Proiezione di archetipi in forma di ombre come nel mito platonico della caverna (it)
  • Projektion, en term som används inom psykologin för att beskriva en försvarsmekanism som en person begagnar sig av då den inte vill eller kan kännas vid sina egna svagheter tillskriver andra personer eller sin omgivning dessa egenskaper för att försvara sin självbild. Enligt Sigmund Freud är detta en psykologisk försvarsmekanism, som verkar för att förmildra ens egna oönskade tankar, värden, etc. Personen (A) vill bli "rentvådd", varför denne projicerar sin svaghet på en annan person (B), i till exempel sociala sammanhang för att få bekräftelsen av andra att svagheten ej längre kan associeras med en själv och på så sätt rentvår sig själv (A). (sv)
  • 投射(英語:projection)是一种心理防御机制,一个人下意识地否认自身不良的思绪、动机、欲望或情感,而将責任推卸給外部世界以及其他人。因此,投射包含想象。 这种行为的一个例子是自己失败後反而去指责他人,認為是他人造成自己的失敗。 这一理论是由西格蒙德·弗洛伊德在他写给威廉佛里斯的信中提出 - 并由他的女儿安娜·弗洛伊德进一步细化;因此,有时称为弗洛伊德投射。 一些說法認為,從事霸凌行為的人,可能在事實上藉由欺負他人,將自己脆弱的一面投射到他人身上,盡管霸凌加害者對他人的詆毀,通常都針對受害者,但這類言行真正的來源幾乎總是加害者自身的不安全感或心理脆弱的一面。這種用以取代負面情感的侵略性的投射,可出現在任何層面上,大凡一個人小至個人人際關係,大至國際政治和武裝衝突等的各種表現,都有可能是這種投射的結果。 (zh)
  • الإسقاط (Projection) هو حيلة دفاعية من الحيل النفسية اللاشعورية، وعملية هجوم يحمي الفرد بها نفسه بالصاق عيوبه ونقائصه ورغباته المحرمة أو المستهجنة بالاخرين، كما أنها عملية لوم للآخرين على ما فشل هو فيه بسبب ما يضعونه أمامه من عقبات وما يوقعونه فيه من زلات أو أخطاء، وهو آلية نفسية شائعة يعزو الشخص بوساطتها أو عن طريقها للآخرين احاسيس وعواطف ومشاعر يكون قد كبتها بداخله، ويقول علماء النفس أن الأفراد الذين يستخدمون الإسقاط هم أشخاص على درجة من السرعة في ملاحظة وتجسيم السمات الشخصية التي يرغبونها في الآخرين ولايعترفون بوجودها في انفسهم، ويظن الكثير من الناس أن هذه الإستراتيجية أو الحيلة الدفاعية تقلل من القلق الناتج من مواجهة سمات شخصية مهددة، وتظهر هنا مرة أخرى آلية القمع أو الكبت. (ar)
  • La projecció és un mecanisme de defensa pel qual el subjecte atribueix a altres persones les pròpies virtuts o defectes, fins i tot les seves carències (falta). En el cas de la projecció negativa, aquesta opera en situacions de conflicte emocional o amenaça d'origen intern o extern, atribuint a altres persones o objectes els sentiments, impulsos o pensaments propis que resulten inacceptables per al subjecte. Es «projecten» els sentiments, pensaments o desitjos que no acaben d'acceptar-se com a propis perquè generen angoixa o ansietat, dirigint-los cap a alguna cosa o algú i atribuint-los totalment a aquest objecte extern. Per aquesta via, la defensa psíquica aconsegueix posar aquests continguts amenaçadors fora. La projecció positiva es dona quan el subjecte atribueix a una altra persona q (ca)
  • (Psychologická) projekce je jev popsaný Sigmundem Freudem coby obranný mechanismus ega spočívající v popírání podvědomých (pozitivních i negativních) impulzů a charakteristik u sebe sama a naopak připisování jich jiným. Před Freudem se tomto principu zmínil italský filosof Giambattista Vico na začátku 18. století. V roce 1841 použil stejný princip Ludwig Feuerbach jako první osvícenecký myslitel při své systematické kritice církve. Projekci coby lidskou tendenci chování okrajově zmiňují i některé náboženské texty jako Talmud a Nový zákon. (cs)
  • La proyección es un mecanismo de defensa por el que el sujeto atribuye a otras personas las propias virtudes o defectos, incluso sus carencias. En el caso de la proyección negativa, esta opera en situaciones de conflicto emocional o amenaza de origen interno o externo, atribuyendo a otras personas u objetos los sentimientos, impulsos o pensamientos propios que resultan inaceptables para el sujeto. De esta forma, se «proyectan» los sentimientos, pensamientos o deseos que no terminan de aceptarse como propios porque generan angustia o ansiedad, dirigiéndolos hacia algo o alguien y atribuyéndolos totalmente a ese objeto externo. Por esta vía, la defensa psíquica logra poner estos contenidos amenazantes afuera. Por su parte, la proyección positiva se da cuando el sujeto atribuye a otra persona (es)
  • Psychological projection is the process of misinterpreting what is "inside" as coming from "outside". It forms the basis of empathy by the projection of personal experiences to understand someone else's subjective world. In its malignant forms, it is a defense mechanism in which the ego defends itself against disowned and highly negative parts of the self by denying their existence in themselves and attributing them to others, breeding misunderstanding and causing untold interpersonal damage. A bully may project their own feelings of vulnerability onto the target, or a person who is confused may project feelings of confusion and inadequacy onto other people. Projection incorporates blame shifting and can manifest as shame dumping. Projection has been described as an early phase of introjec (en)
  • 심리 투영 (心理 投影, psychological projection) 혹은 심리 투사 (心理 投射)는 자기의 측면을 타인에게 전가하는 것을 말한다. 방어 기제의 일종으로, 자신의 무의식적 충동이나 특성 (긍정적인 것과 부정적인 것 모두)을 타인에게 전가함으로써 자신에게 그런 충동이나 특성이 있다는 사실을 부정한다. 자신이 의식적으로 억누른 자신의 측면을 타인의 것으로 보는 것이 투영의 정의이다. 일반적으로는 본인의 부정적 측면을 전가하는 현상이지만 좋은 투영도 존재한다. 투영은 일상생활에서 잘 일어나고 있다. 어딘지 모르게 싫었던 인물이, 실은 자신의 부정적인, 인정하고 싶지 않은 면을 재현하고 있었다는 걸 깨닫는 게 투사작용으로 일어난다.자신의 측면을 타인에게 투영하다보면 타인의 태도와 상태를 오판하게 된다. 이 개념은 인격 장애의 치료에서, 의사로 향해지는 분노로서 전문적으로 말해지기도 한다 (정신 분석에서의 대상 관계론의 투영 동일시). 조현병에서의 박해 망상과의 관련도 말해지고 있다. (ko)
  • Projekcja (od łac. proicere – "wyrzucać przed siebie") – mechanizm obronny polegający na przypisywaniu innym własnych niepożądanych uczuć, poglądów, zachowań lub cech najczęściej negatywnych. Przyczyną jest większa dostępność tych uczuć, poglądów, zachowań i cech u osoby, która je posiada, a tym samym łatwiejsze podciąganie pod daną kategorię. Przykład: Matka krzyczy na dziecko. Sądzi, że dziecko jest wyjątkowo agresywne. W rzeczywistości sama jest agresywna. Jak zwykle w przypadku mechanizmów obronnych; mamy tu dwa aspekty: (pl)
  • Projectie is onder andere een term uit de psychologie. Van projectie kan sprake zijn wanneer men eigenschappen of emoties van zichzelf tracht te ontkennen, verbergen of verdringen door deze toe te schrijven aan iets of iemand anders. Deze theorie werd ontwikkeld door Sigmund Freud, wiens dochter Anna Freud de theorie verfijnde. Ook Carl Gustav Jung heeft veel geschreven over dit onderwerp en gaat dieper dan Freud, die zich vooral richtte op zaken omtrent het ego. Bij Jung gaat het om andere aspecten van het zelf (de ), bijvoorbeeld de ziel en zo koos hij een spirituelere benadering. (nl)
  • Em psicologia, projecção é um mecanismo de defesa no qual os atributos pessoais de determinado indivíduo, sejam pensamentos inaceitáveis ou indesejados, sejam emoções de qualquer espécie, são atribuídos a outra(s) pessoa(s). De acordo com Tavris Wade, a projecção psicológica ocorre quando os sentimentos ameaçados ou inaceitáveis de determinada pessoa são reprimidos e, então, projetados em alguém ou algo. A teoria foi desenvolvida por Sigmund Freud e posteriormente refinada por sua filha Anna Freud e, por conta de tal ação, ela também é chamada de "Projecção Freudiana" em certas literaturas. (pt)
  • Прое́кция (лат. projectio — «бросание вперед») — механизм психологической защиты, в результате которого внутреннее ошибочно воспринимается как приходящее извне. Человек приписывает кому-то или чему-то собственные мысли, чувства, мотивы, черты характера и пр., полагая, что он воспринял что-то приходящее извне, а не изнутри самого себя. (ru)
  • Психологічна проєкція (від лат. projectio — кидання вперед) — теорія в психології — психологічний процес, який відноситься до захисних механізмів психіки, в результаті якого внутрішнє помилково сприймається як таке, що відбувається ззовні. Людина приписує іншим власні думки, почуття, мотиви, якості характеру тощо, вважаючи, що він/вона прийняли дещо, що відбувається ззовні, а не всередині цієї самої людини. По суті проєкція є «віддаленням» загрози від себе. Зигмунд Фрейд вперше описав це явище. (uk)
rdfs:label
  • إسقاط نفسي (ar)
  • Projecció (psicologia) (ca)
  • Projekce (psychologie) (cs)
  • Projektion (Psychoanalyse) (de)
  • Proyección (psicología) (es)
  • Proiezione (psicologia) (it)
  • Projection (psychologie) (fr)
  • 投影 (ja)
  • 심리 투영 (ko)
  • Projectie (psychologie) (nl)
  • Psychological projection (en)
  • Projekcja (psychologia) (pl)
  • Projeção (psicologia) (pt)
  • Projektion (psykologi) (sv)
  • Проекция (психология) (ru)
  • Проєкція (психологія) (uk)
  • 投射 (zh)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:notableIdea of
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License