| dbo:abstract
|
- Burgundské státy (francouzsky États bourguignons) je jedno z možných moderních názvů užívaných historiky pro personální unii Burgundska a vlámských států sdružených v Burgundském Nizozemí, kterým vládli burgunští vévodové z dynastie Valois. Toto bezejmenné soustátí se rozkládalo na východě dnešní Francie a zemí Beneluxu, Belgie a Nizozemska a dnes bývá historiky označováno různě jako Burgundský stát (francouzsky État bourguignon), Burgundská říše (nizozemsky Bourgondische Rijk), Burgundsko-vlámský stát (État burgundo-flamand) nebo obecně Valoiské Burgundsko. Zahrnovalo zejména Burgundské vévodství, Burgundské hrabství, Lucembursko, Flandry, Henegavsko, Brabantsko, Holandsko a mnoho dalších drobnějších státních útvarů Burgundského Nizozemí. Za vlády burgundské větve Kapetovců rodu Valois dosáhlo Burgundsko vrcholu své moci, kdy bylo v 15. a na počátku 16. století lokální mocností, přestože většina států stále spadala pod Svatou říši římskou nebo byly lény Francie. Vévodové proto usilovali o získání nezávislosti a založení vlastního království, které by se vyrovnalo Francii, což se nakonec nepodařilo, a to ani prostřednictvím účasti ve stoleté válce na straně Anglie. Přesto bývá personální unie dnes nadneseně nazývána „Třetím Burgundským královstvím“. V roce 1430 Jana z Arku upadá do zajetí v Burgundsku, záhy jí Burgunďané předávají svým anglickým spojencům. Od roku 1482 se unie burgundsko-vlámských států začíná postupně v důsledku válečné porážky a sporného následnictví rozpadat, přičemž největší z nich se stávají součástí Francie nebo Habsburské monarchie. Svazek se definitivně stává minulostí v roce 1512, kdy je její zbytek přetvořen v Burgundský říšský kraj. (cs)
- The Burgundian state (French: État bourguignon; Dutch: Bourgondische Rijk) is a concept coined by historians to describe the vast complex of territories that is also referred to as Valois Burgundy. It developed in the Late Middle Ages under the rule of the Dukes of Burgundy from the French House of Valois and was composed of both French and Imperial fiefs (ducal and comital Burgundy and the Burgundian Netherlands). That territorial construction outlasted the properly 'Burgundian' dynasty and the loss of the Duchy of Burgundy itself. As such, it must not be confused with that sole fief. It is regarded as one of the major powers in Europe of the 15th century and the early 16th century. The Dukes of Burgundy were among the wealthiest and the most powerful princes in Europe and were sometimes called "Grand Dukes of the West". Including the thriving regions of Flanders and Brabant, the Burgundian State was a major centre of trade and commerce and a focal point of courtly culture that set the fashion for European royal houses and their court. It nearly turned into a kingdom of its own right, but Charles the Bold's early death at the Battle of Nancy put an end to his Lotharingian dream and his legacy passed to the House of Habsburg through the marriage of his daughter Mary to Maximilian of Austria. Meanwhile Picardy and the Duchy of Burgundy were conquered by the King of France. The partition of the Burgundian heritage marked the beginning of the centuries-long French–Habsburg rivalry and played a pivotal role in European politics long after Burgundy had lost its role as an independent political identity. With the abdication of Emperor Charles V in 1555, the Burgundian Netherlands passed to the Spanish Empire of King Philip II. During the Dutch Revolt, or the Eighty Years' War (1568–1648), the northern provinces of the Low Countries gained their independence from Spanish rule and formed the Dutch Republic (now the Netherlands). The southern provinces remained under Spanish rule until the 18th century and became known as the Spanish Netherlands, or Southern Netherlands (corresponding roughly to present day Belgium, Luxembourg and northern Hauts-de-France). (en)
- Estado borgoñón es un término moderno, acuñado para designar la unión política bajo la autoridad del duque de Borgoña, pero que tiene fundamentos históricos al derivarse de las mismas denominaciones de los siglos XV y XVI. Este conglomerado de territorios carecía de un título singular que expresara la idea de unidad política, pero de entre todos destaca el Ducado de Borgoña, ya que el titular del ducado era el Gran Maestre y Jefe Soberano de la Orden del Toisón de Oro, de aquí el hecho de que una vez perdido del territorio propiamente ducal se siguiera manteniendo el título, dado el prestigio del mismo. (es)
- Le terme d'État bourguignon sert dans l'historiographie contemporaine à désigner l'ensemble des possessions rassemblées par les Valois-Bourgogne aux XIVe siècle et au XVe siècle, en partie transmis à la maison de Habsbourg (Maximilien d'Autriche, puis Charles Quint) après la mort de Charles le Téméraire (1477), puis à la branche des Habsbourg d'Espagne (Philippe II et ses descendants). On trouve aussi les formules : États bourguignons, Grande Principauté de Bourgogne et État burgundo-flamand. Cet agrégat de principautés féodales de statut divers (duchés, comtés, seigneuries), relevant de la France ou de l'Empire, a constitué à la fin du Moyen Âge et durant la Renaissance le fondement d'une puissance politique de premier plan. C'est un exemple de tentative de construction étatique parvenant presque au XVe siècle à être le premier royaume créé en Occident depuis plusieurs siècles. Son existence est formalisée au XVIe siècle dans le cadre de l'Empire à travers le cercle de Bourgogne, composé des anciens Pays-Bas et du comté de Bourgogne, dont l'indivisibilité est officiellement reconnue par la Pragmatique Sanction de 1549, puis renforcée par la réforme des diocèses des Pays-Bas en 1559 (création du siège primatial de Malines). Mais cette existence est remise en cause par la révolte des Pays-Bas contre Philippe II (1566), qui aboutit en 1581 à la sécession des Provinces-Unies au cours de la guerre de Quatre-Vingts Ans. (fr)
|
| rdfs:comment
|
- Estado borgoñón es un término moderno, acuñado para designar la unión política bajo la autoridad del duque de Borgoña, pero que tiene fundamentos históricos al derivarse de las mismas denominaciones de los siglos XV y XVI. Este conglomerado de territorios carecía de un título singular que expresara la idea de unidad política, pero de entre todos destaca el Ducado de Borgoña, ya que el titular del ducado era el Gran Maestre y Jefe Soberano de la Orden del Toisón de Oro, de aquí el hecho de que una vez perdido del territorio propiamente ducal se siguiera manteniendo el título, dado el prestigio del mismo. (es)
- Burgundské státy (francouzsky États bourguignons) je jedno z možných moderních názvů užívaných historiky pro personální unii Burgundska a vlámských států sdružených v Burgundském Nizozemí, kterým vládli burgunští vévodové z dynastie Valois. Toto bezejmenné soustátí se rozkládalo na východě dnešní Francie a zemí Beneluxu, Belgie a Nizozemska a dnes bývá historiky označováno různě jako Burgundský stát (francouzsky État bourguignon), Burgundská říše (nizozemsky Bourgondische Rijk), Burgundsko-vlámský stát (État burgundo-flamand) nebo obecně Valoiské Burgundsko. Zahrnovalo zejména Burgundské vévodství, Burgundské hrabství, Lucembursko, Flandry, Henegavsko, Brabantsko, Holandsko a mnoho dalších drobnějších státních útvarů Burgundského Nizozemí. (cs)
- The Burgundian state (French: État bourguignon; Dutch: Bourgondische Rijk) is a concept coined by historians to describe the vast complex of territories that is also referred to as Valois Burgundy. It developed in the Late Middle Ages under the rule of the Dukes of Burgundy from the French House of Valois and was composed of both French and Imperial fiefs (ducal and comital Burgundy and the Burgundian Netherlands). That territorial construction outlasted the properly 'Burgundian' dynasty and the loss of the Duchy of Burgundy itself. As such, it must not be confused with that sole fief. (en)
- Le terme d'État bourguignon sert dans l'historiographie contemporaine à désigner l'ensemble des possessions rassemblées par les Valois-Bourgogne aux XIVe siècle et au XVe siècle, en partie transmis à la maison de Habsbourg (Maximilien d'Autriche, puis Charles Quint) après la mort de Charles le Téméraire (1477), puis à la branche des Habsbourg d'Espagne (Philippe II et ses descendants). On trouve aussi les formules : États bourguignons, Grande Principauté de Bourgogne et État burgundo-flamand. (fr)
|
.svg){kind=link}
.svg){kind=link}
.svg){kind=link}
.svg){kind=link}
.svg){kind=link}
