| dbpprop:abstract
|
- Sylvester was pope from January 31, 314 to December 31, 335, succeeding Pope Miltiades. He filled the See of Rome at a very important era in the history of the Catholic Church, but very little is known of him. The accounts of the papacy of Pope Sylvester I preserved in the Liber Pontificalis (7th or 8th century) are little else than a record of the gifts said to have been conferred on the Church by Emperor Constantine I, but it does say that he was the son of a Roman named Rufinus. During his pontificate were built the great churches founded at Rome by Constantine, e.g. the Basilica of St. John Lateran, Santa Croce in Gerusalemme, St. Peter's Basilica, and several cemeterial churches over the graves of martyrs. Saint Sylvester did not himself attend the First Council of Nicaea in 325, but he was represented by two legates, Vitus and Vincentius, and he approved the council's decision. At an early stage copious legend supplemented his scanty history, bringing him into close relationship with the first Christian emperor. These legends were introduced especially into the "Vita beati Sylvestri", which appeared in the East and has been preserved in Greek and Syriac; and in Latin in the "Constitutum Sylvestri" – an apocryphal account of an alleged Roman council which belongs to the Symmachian forgeries and appeared between 501 and 508. They also appear in the "Donation of Constantine". He has been stated by certain Church authorities to have baptized Constantine, but this is most likely a myth.
- Silvester I. , dessen Namenstag am letzten Tag des Kalenderjahres gefeiert wird, amtierte von 314 bis zu seinem Tod 335 als Bischof von Rom. Silvester folgte am 31. Januar 314 Miltiades als Papst. Sein Name wurde 813 in den Kirchenkalender aufgenommen. Nach ihm wurde der später heilig gesprochene Marcus Papst. Nach einer Legende aus dem 5. Jahrhundert soll Silvester den kranken römischen Kaiser Konstantin den Großen vom Aussatz geheilt und getauft haben. Dies berichtet die mittelalterliche Legenda Aurea des Jacobus de Voragine. Dafür soll Silvester von Konstantin das sogenannte Patrimonium Petri, das die Grundlage des späteren Kirchenstaates bildete, zum Geschenk erhalten haben, siehe auch Konstantinische Schenkung. Diese Legende entspricht jedoch nicht der Wahrheit. Konstantin hatte bereits 313 im Toleranzedikt von Mailand das Christentum offiziell erlaubt und beim Konzil von Nicaea 325, an dem Silvester persönlich nicht teilnahm, sich aber von zwei Presbytern vertreten ließ, das erste Glaubensbekenntnis, das Nicaenum, festschreiben lassen. Silvester starb am 31. Dezember 335. Sein Leichnam wurde in der Priscillakatakombe an der Via Salaria Nova in Rom beigesetzt.
- Silvestre I va ser Papa entre el 314 i el 335. La seva mort es commemora el darrer dia de l'any. Es creu que va ser el primer Papa que no va morir màrtir, ja que el cristianisme ja no es perseguia a l'imperi Romà des de la publicació de l'Edicte de Milà, una llei promoguda per Constantí el Gran. Va convocar el primer de la llarga llista de concilis, el de Nicea. Allà es va discutir sobre l'arrianisme, doctrina que va ser considerada finalment com una heretgia.
- Svatý Silvestr I. (také Sylvestr) byl 33. papežem katolické církve. Jeho pontifikát trval od 31. ledna? 314 do 31. prosince 335. Za jeho pontifikátu si katolická církev upevnila své postavení ve světě, kterého se již nikdy nemusela vzdát. Je osmým nejdéle vládnoucím papežem (21 let, 11 měsíců a 1 den). Datum narození není známo. Některé prameny uvádějí, že byl zvolen papežem ve věku 21 let, což by odpovídalo roku narození cca 292. Podle Liber pontificalis byl narozen v Římě, jeho otcem byl Rufus. Legenda Vita beati Sylvestri uvádí, že jeho matkou byla Justa. Přijal křest jako mladík a v době pronásledování křesťanů za císaře Diocletiana se ukrýval v lesích na Monte Soracte nedaleko Říma. Odtud podle legendy pochází i jméno, které si zvolil po svém zvolením římským biskupem. Silvestr pochází z latinského slova silva, znamenajícího les a které označuje i obyvatele lesa. Podle legendy měl římského císaře Konstantina Velikého vyléčit z lepry a pokřtít. Od něj pak získal darem tzv. Patrimonium Petri, pozemek, na kterém později vznikl Vatikán. Po smrti papeže Miltiada byl 31. ledna 314 (přesný den v lednu není jistý) zvolen biskupem římským. Byl papežem za vlády císaře Konstantina Velkého, který byl sám křesťanem a který v roce 313 povolil takzvaným Milánským ediktem křesťanství. Postavení církve se v době jeho vlády výrazně zlepšilo. Tím spíše lze litovat, že se z této doby dochovalo málo hodnověrných historických pramenů. Informace jsou vesměs čerpány z pozdějších legend, např. již zmíněné Vita beati Sylvestri, která byla objevena na východě a existuje v řecké, syrské a latinské verzi. Dále z apokryfního Constitutum Sylvestri, pocházejícího z let 501 až 508, který je připisován údajnému římskému koncilu o kterém však není jiných zpráv. Konečně ze spisu Donatio Constantini (Konstantinova donace), který se převážně týká okolností údajného císařova křtu a podle nějž císař, poté co přenesl sídlo říše římské do Konstantinopole, předal Silvestrovi a jeho nástupcům světskou moc nad Římem, Itálií i celým Západem. Tento dokument se stal podkladem pro nároky papežů na politickou moc. Tento spis je však zcela určitě falsifikátem pocházejícím ze 7. století. Papeži Silvestrovi se nevyhnuly spory, které již několik desetiletí ohrožovaly jednotu církve. Kromě donatistů zmíněných v článku o papeži Miltiadovi šlo zejména o ariánství. Ariánci byli stoupenci alexandrijského kněze Areia, který někdy kolem roku 318 začal popírat božství Ježíše Krista. Tvrdil, že Ježíš není stejné podstaty jako Bůh Otec, ale pouze vznešeným tvorem, později Bohem přijatým za jeho Syna. I když alexandrijský biskup odsoudil názory svého podřízeného, popularita Areia, který byl vynikajícím kazatelem, přispěla k rozšíření tohoto názoru. Císař, který se obával že spory povedou k rozdělení říše svolal v roce 325 do Niceji v Malé Asii první koncil (častý omyl je, že tento všeobecný sněm se konal v Nice ve Francii). Na něm se tzv. nicejským vyznáním víry rozhodlo, že Ježíš je jedné podstaty s Bohem Otcem. Papež se nicejského koncilu sám nezúčastnil, ale poslal na ně pouze své dva presbytery a dva diákony. Pravděpodobně tím papež dával najevo nesouhlas se skutečností, že koncil svolal císař, ale také možná tím protestoval proti některým císařovým praktikám (nechal zavraždit svého syna Crispa i svou druhou manželku, měl několik konkubín a křest mu byl proto až do chvíle jeho umírání odepírán). Nicejský koncil definoval víru a dogmata a odsoudil vše, co se odlišuje - mezi prvními ariánství a nestoriánství. Koncil formuloval a vyhlásil tzv. Nicaeum (starokřesťanské vyznání víry). Koncil rozhodl i otázku, kdy mají být slaveny Velikonoce. Za termín Zmrtvýchvstání byla stanovena první neděle po prvním jarním úplňku. V roce 330 povýšil císař Konstantin Byzanc na hlavní město celé římské říše, od té doby na jeho počest nazývané Konstantinopolí. Tím se předurčil úpadek Říma, který zůstal nadále pouze centrem křesťanství, zatímco světská moc říše se přesunula do nového centra. To mělo mít v budoucnu vážné důsledky, protože konstantinopolský patriarcha nepatřil do té doby mezi přední křesťanské biskupy. Papež Silvestr pak provedl úpravu bohoslužeb a vydal řadu liturgických nařízení. Kromě jiného přikázal, aby napříště oltáře byly místo ze dřeva staveny z kamene. Oltáře neměly být pokryty hedvábím, ale pouze plátnem. Stanovil přesné stupně svěcení kněží. Je spojován i se vznikem římské pěvecké školy a také nechal sestavit první římskou martyrologii (seznam křesťanských mučedníků). Podle další tradice právě tento papež zavedl slavení neděle jako „dies dominica“, Den Páně a poprvé použil při liturgii papežskou korunu složenou ze tří korun, tzv. tiáru. Za Silvestrova pontifikátu došlo k definitivní proměně pohanského Říma na křesťanský. S pomocí císaře byly v Římě postaveny čtyři slavné baziliky: sv. Jana v Lateráně,sv. Petra ve Vatikánu, sv. Pavla za hradbami a sv. Vavřince za hradbami. Nad katakombami svaté Prisily nechal zbudovat kostel v němž byl později sám pohřben. Silvestr zemřel 31. prosince 335 po dlouhém pontifikátu, který trval 21 let a 11 měsíců. Jako první papež byl pohřben v chrámě, v bazilice sv. Priscilly na Via Salaria, kde byli pochováni i někteří další papežové. Jeho hrob objevil v roce 1890 archeolog De Rossi. V té době však už jeho ostatky byly uloženy v chrámě San Silvestro in Capite, kam je dal v 8. století přenést papež Pavel I. Památku svatého Silvestra uctívá (nejen) církev 31. prosince. Den jeho svátku má ale i symbolický význam. Tak jako 31. prosice končí jeden rok a s nadějí očekáváme příchod nového, tak i pontifikát Silvestra I. označuje konec éry pronásledování křesťanů a začíná zlatý věk církve. Silvestr je jedním z prvních uctívaných světců a jeho kult se rozšířil do celé Evropy. Stal se patronem domácího zvířectva a dobré úrody. Bývá zobrazován v papežském ornátu, knihou a mušlí nebo býkem.
- Silvestre I. Papa n. º 33 de la Iglesia Católica. Nació en el año 270 en Roma y sufrió los últimos períodos de persecución a los cristianos. Sucedió como pontífice a San Melquíades el 31 de enero de 314 como Silvestre I, un año después de que promulgase el Edicto de Milán, por el que los cristianos podían reunirse libremente y predicar su religión. Su gobierno parece que estuvo muy deslucido por la figura y la intervención en el gobierno de la Iglesia por parte del Emperador Constantino I el Grande. Silvestre vio surgir el arrianismo. Convocó el primer concilio ecuménico que se celebró en Nicea en el 325. Este concilio condenó las enseñanzas de Arrio y redactó el Credo Niceno. Su pontificado fue muy tranquilo. Es conocido por ser el primer papa que no murió mártir, pero sí santo, el 31 de diciembre de 335. Su fiesta se celebra el último día del año. El Papa Silvestre I fue el primero en ceñir la Tiara, o Triple Corona Pontificia. Para recordar la Resurrección instituyó Oficialmente el Domingo como Dia del Señor. Creó la "Corona Férrea" con un clavo de la Cruz y Proclamó a la Basílica de San Juan de Letrán como Catedral de Roma.
- Pyhä Sylvester I (k. 31. joulukuuta 335) oli katolisen kirkon paavi 31. tammikuuta 314 – 31. joulukuuta 335. Sylvester I oli paavina silloin, kun keisari Konstantinus Suuri teki kristinuskosta Rooman valtakunnan valtionuskonnon. Hänen toimikautensa oli siis kirkkohistorian tärkeimpiä käännekohtia, mutta silti hänestä tiedetään varsin vähän. Katolisen kirjon virallisessa paavien luettelossa hänestä kertovat kohdat ovat varsin niukkasanaisia, eikä niissä sanota paljon muuta kuin että hän sai lahjoituksia keisari Konstantinukselta ja että hänen isänsä nimi oli Rufinus. Sylvester I:n paavikautena Roomaan rakennettiin suuria kirkkoja kuten Lateraanikirkko eli San Giovanni in Laterano ja Konstantinuksen basilika eli Vanha Pietarinkirkko nykyisen Pietarinkirkon paikalla sekä lisäksi joukko kirkkoja marttyyrien haudoille. Paavi Sylvester ei itse ollut läsnä Nikean kirkolliskokouksessa 325, mutta hän lähetti sinne kaksi edustajaa, joiden nimet olivat Vitus ja Vincentius. Hänet tunnetaankin kirkolliskokouksen aikaan areiolaisuutta vastaan käymästään kamppailusta. Missä määrin Sylvester I vaikutti Konstantinuksen kääntymykseen ja kristinuskon tuloon valtionuskonnoksi, ei tiedetä, mutta asiasta on useita legendoja. Myöhemmän perimätiedon mukaan Sylvester I olisi kastanut Konstantinuksen. Kuitenkin hänen aikalaisensa Eusebius Kesarealainen kirjoitti, että kasteen toimeenpani Nikomedeian piispa Eusebius Nikomedeialainen. Sylvesterin nimeä käytettiin useita satoja vuosia myöhemmin väärennetyssä niin sanotussa Konstantinuksen lahjakirjassa. Paavi Sylvester I on haudattu Rooman Priscillan katakombiin. Sekä katolinen että ortodoksinen kirkko kunnioittavat häntä pyhimyksenä. Hänen muistopäivänsä on katolisessa kirkossa 31. joulukuuta, joka on Suomessakin Sylvesterin nimipäivä, ortodoksisessa kirkossa sen sijaan 2. tammikuuta.
- Sylvestre I (ou Silvestre) fut pape de 314 à 335, pendant le règne de l'empereur Constantin I, qui instaura la tolérance du christianisme au sein de l'Empire romain. Il est l'un des premiers saints canonisés sans avoir subi le martyre. Fête : 31 décembre.
- I. Szent Szilveszter volt a 33. pápa a történelemben. 314. január 31-én választották meg a keresztény egyház vezetőjének, és egészen 335. december 31-éig töltötte be ezt a hivatalt. Életéről és uralkodásáról Caesareai Euszebiosz Konstantin-életrajzából maradtak fenn adatok. Rómában született, és Melkiadesz pápa pontifikátusa alatt már magas rangú, elismert egyházi vezető volt, aki belelátott a pápa politikai ügyeibe. Így amikor megválasztották nem csoda, hogy I. Constantinus császárral nagyon jó kapcsolatot épített ki, és ezt fenn is tartotta. Pontifikátusának legfontosabb eseménye volt a 325-ben összehívott I. niceai zsinat, amelyen maga Szilveszter nem vett részt, de két követével képviseltette magát. Ez volt az egyház történetének első egyetemes zsinata, amelyet I. Constantinus hívott össze. A zsinat célja az volt, hogy egységesítsék a Jézus személyéről és természetéről vallott nézeteket. A megbeszélés a 325. június 19-én elfogadott Niceai hitvalláshoz vezetett, vagy másnéven a Nicaenumhoz. Ezt Euszebiosz püspök tárta a zsinat elé. Ebben elfogadják azt a hitelvet, miszerint az Atya és a Fiú egylényegű lények, és egyik sem áll alárendelt viszonyban a másikkal. Ezen a zsinaton ítélték el az arianizmust is, amely a Szentháromságról egészen más elveket vallott. A hagyomány szerint Szilveszter kigyógyította I. Constantinust a leprából, egy vérrel telt medencében való fürdést javasolva. A császár ezután olyan hálás volt a pápának, hogy felvette a keresztséget. Noha a hagyomány a keresztelést is Szilveszternek tulajdonítja, ez történelmileg vitatott tény. A császári hála nem merült ki ennyiben. Ugyanis I. Constantinus császár kiadta a Donatio Constantinit (vagyis Constantinus adománylevelét), amelyben az állt, hogy a császári hatalom elismeri a pápai jogok felsőbbrendűségét a keleti pátriárkák felett minden hitbéli kérdésben. Ráadásul az adománylevél világi hatalommal is felruházta a mindenkori római püspököt, a szent város, Róma és a nyugati világ felett. Ez az adománylevél azonban nem volt igazi. I. Adorján pápa hamisítványa volt, akinek a 8. században szüksége volt jogainak megerősítésére ezen a téren. Szilveszter olyan jelzőkkel vonult be a pápák történelmébe, mint aki jó és közeli kapcsolatokat ápol a világi hatalmakkal. A későbbi egyházfők, akik szintén ezt a nevet választották uralkodói nevüknek, hasonló célokat követtek. Szilveszter uralkodása alatt jelentős templomépítkezések is zajlottak. Ekkor épült a római Lateráni Szent János-bazilika is. Ünnepnapját december 31-én tartják, de talán ez a legismertebb névnap, hiszen az újévhez is kötődik.
- ファイル:San Silvestro. JPG シルウェステル1世の像 シルウェステル1世（Papa Silvester / Sylvester I, ? - 335年12月31日）は、ローマ教皇（在位：314年1月 - 335年12月31日）。在位期間は21年11か月1日で、歴代教皇の中で8番目に長い在位期間をもつ。カトリック教会と正教会で聖人。カトリック教会での記念日は12月31日であるため西ヨーロッパでは12月31日を「シルヴェスター」等と呼称する地域もある。 正教会では聖神父ロマの「パパ」聖シルウェストルと呼ばれ、記憶日は1月2日（ユリウス暦を使用する正教会では1月15日に相当） 。 ローマ帝国のコンスタンティヌス1世に洗礼を施した教皇とされてきたが、現在ではこれは史実でなく、伝説であることがわかっている。
- Silvester I, ook wel Sylvester I of Sint-Silvester was de 33ste paus van de Rooms-Katholieke Kerk. Hij vervulde de rol van paus van januari 314 tot aan zijn dood op 31 december 335. De feestdag Oudjaarsavond, ookwel Silvester, is naar hem vernoemd.
- Św. Sylwester I (ur. w 2. p. III wieku w Rzymie, zm. 31 grudnia 335 tamże) — święty Kościoła katolickiego i Prawosławnego, papież. Urodził się w drugiej połowie III wieku w Rzymie. Jego ojciec (prawdopodobnie Rufin) zmarł wcześnie, a pobożna matka chciała, by wychował go uczony kapłan. Nic nie wiadomo o jego dzieciństwie, młodości i wykształceniu. Jego pontyfikat przypada na czas po ogłoszeniu edyktu mediolańskiego gwarantującego swobodę wyznania chrześcijanom – od 31 stycznia 314 do 31 grudnia 335 roku. W Liber Pontificalis (VII-VIII w. ) i u Anastazego znajdujemy o nim niewiele więcej niż spis darowizn udzielonych Kościołowi przez Konstantyna Wielkiego. Na synodzie w Arles (Arelate), zwołanym przez Konstantyna Wielkiego, był reprezentowany przez kapłanów Klaudiusza i Wita oraz diakonów Eugeniusza i Syrycjusza. Synod ten dotyczył herezji donatystów. Na Soborze Nicejskim I zaś był reprezentowany przez kapłanów Wincentego i Wita. Mówi się, że prowadził sobór w Rzymie, który potępił herezję Ariusza i jego zwolenników. Dokonał uroczystej konsekracji bazylik św. Piotra na Watykanie i św. Jana na Lateranie, które zostały ufundowane przez Konstantyna Wielkiego, a to dało początek uroczystym konsekracjom podobnych budowli. Wiele legend z nim związanych okazało się nieprawdziwych, np. ta o ochrzczeniu przez niego Konstantyna Wielkiego – władcę na łożu śmierci ochrzcił Euzebiusz z Cezarei. Zmarł w Rzymie i został pochowany na cmentarzu św. Pryscylli przy Via Salaria. W VII w. wybudowano tam bazylikę ku jego czci. Obecnie część relikwii świętego znajduje się w kościele parafialnym w Nonantola – 11 km od Modeny. Innym kościołem pod jego wezwaniem jest kościół na Kwirynale. Jego imię związane jest z Orderem Rycerskim Świętego Sylwestra oraz nocą sylwestrową. Przedstawiany jest w szatach pontyfikalnych. Jego atrybuty to: kościół, księga, trzyramienny krzyż, paliusz, tiara, pastorał, gałązka oliwna, muszla, wąż z książką, anioł, smok u stóp, byk. W ikonografii prawosławnej przedstawiany jest jako stary mężczyzna z krótką siwą brodą i kędzierzawymi włosami w liturgicznych szatach biskupich, trzymający w dłoniach Ewangelię. W Kościele katolickim jego święto obchodzone jest 31 grudnia. W Kościele prawosławnym zaś 2 stycznia, co wg naszego kalendarza przypada na 15 stycznia. Patron zwierząt domowych. Przysłowia: Dzień Sylwestrowy pokaże czas lipcowy. Na Sylwestra mroźno, zapowiedź na zimę groźną. W noc sylwestrową łagodnie, będzie kilka dni pogodnie.
- Silvestre I foi Papa entre 31 de Janeiro de 314 até 31 de dezembro de 335, durante o reinado do imperador romano Constantino I, que determninou o fim da perseguição aos cristãos, iniciando-se a Paz na Igreja. Silvestre I foi um dos primeiros santos canonizados sem ter sofrido o martírio. Festa em 31 de Dezembro.
- Silvestru I a fost papă din 314 şi până în 335. Conform legendei, Papa Silvestru l-a vindecat pe împăratul Constantin cel Mare de lepră şi l-a botezat.
- Сильвестр I — святой, епископ Рима с 31 января 314 по 31 декабря 335. Относится к одним из первых проповедников святых, а не мучеников. О его жизни и деяниях известно очень мало. Родился в Риме в христианской семье. При Диоклетиане в 284 Сильвестр принял сан священника, а во время гонений на христиан подвергся репрессиям за погребение убитых. Его понтификат (епископ Рима с 314) приходится на время правления императора Константина .
- Silvester I, född i Rom, var påve från den 31 januari 314 till sin död, 31 december 335. Helgon i katolska kyrkan, med festdag 31 december.
- Святий Сільвестр I, тридцять третій папа Римський, народився у Римі, його батько звався Руфін. Під час його понтифікату відбулись: Арльський собор, на якому засуджено єресь Донатистів. Перший Нікейський собор, на якому засуджено єресь Арія. Його ім'я пов'язано з лицарським орденом Святого Сільвестра. Помер у Римі. Його пам'ять відзначається 31 грудня.
- 教宗西尔维斯特一世，原名不詳，（生年、地不詳—卒年、地不詳），於314年1月至335年12月31日在位為羅馬教宗。
|
| rdfs:comment
|
- Sylvester was pope from January 31, 314 to December 31, 335, succeeding Pope Miltiades. He filled the See of Rome at a very important era in the history of the Catholic Church, but very little is known of him. The accounts of the papacy of Pope Sylvester I preserved in the Liber Pontificalis (7th or 8th century) are little else than a record of the gifts said to have been conferred on the Church by Emperor Constantine I, but it does say that he was the son of a Roman named Rufinus.
- Silvester I. , dessen Namenstag am letzten Tag des Kalenderjahres gefeiert wird, amtierte von 314 bis zu seinem Tod 335 als Bischof von Rom. Silvester folgte am 31. Januar 314 Miltiades als Papst. Sein Name wurde 813 in den Kirchenkalender aufgenommen. Nach ihm wurde der später heilig gesprochene Marcus Papst. Nach einer Legende aus dem 5. Jahrhundert soll Silvester den kranken römischen Kaiser Konstantin den Großen vom Aussatz geheilt und getauft haben.
- Silvestre I va ser Papa entre el 314 i el 335. La seva mort es commemora el darrer dia de l'any. Es creu que va ser el primer Papa que no va morir màrtir, ja que el cristianisme ja no es perseguia a l'imperi Romà des de la publicació de l'Edicte de Milà, una llei promoguda per Constantí el Gran. Va convocar el primer de la llarga llista de concilis, el de Nicea. Allà es va discutir sobre l'arrianisme, doctrina que va ser considerada finalment com una heretgia.
- Svatý Silvestr I. (také Sylvestr) byl 33. papežem katolické církve. Jeho pontifikát trval od 31. ledna? 314 do 31. prosince 335. Za jeho pontifikátu si katolická církev upevnila své postavení ve světě, kterého se již nikdy nemusela vzdát. Je osmým nejdéle vládnoucím papežem (21 let, 11 měsíců a 1 den). Datum narození není známo. Některé prameny uvádějí, že byl zvolen papežem ve věku 21 let, což by odpovídalo roku narození cca 292.
- Silvestre I. Papa n. º 33 de la Iglesia Católica. Nació en el año 270 en Roma y sufrió los últimos períodos de persecución a los cristianos. Sucedió como pontífice a San Melquíades el 31 de enero de 314 como Silvestre I, un año después de que promulgase el Edicto de Milán, por el que los cristianos podían reunirse libremente y predicar su religión.
- Pyhä Sylvester I (k. 31. joulukuuta 335) oli katolisen kirkon paavi 31. tammikuuta 314 – 31. joulukuuta 335. Sylvester I oli paavina silloin, kun keisari Konstantinus Suuri teki kristinuskosta Rooman valtakunnan valtionuskonnon. Hänen toimikautensa oli siis kirkkohistorian tärkeimpiä käännekohtia, mutta silti hänestä tiedetään varsin vähän.
- Sylvestre I (ou Silvestre) fut pape de 314 à 335, pendant le règne de l'empereur Constantin I, qui instaura la tolérance du christianisme au sein de l'Empire romain. Il est l'un des premiers saints canonisés sans avoir subi le martyre. Fête : 31 décembre.
- I. Szent Szilveszter volt a 33. pápa a történelemben. 314. január 31-én választották meg a keresztény egyház vezetőjének, és egészen 335. december 31-éig töltötte be ezt a hivatalt. Életéről és uralkodásáról Caesareai Euszebiosz Konstantin-életrajzából maradtak fenn adatok. Rómában született, és Melkiadesz pápa pontifikátusa alatt már magas rangú, elismert egyházi vezető volt, aki belelátott a pápa politikai ügyeibe.
- ファイル:San Silvestro.
- Silvester I, ook wel Sylvester I of Sint-Silvester was de 33ste paus van de Rooms-Katholieke Kerk. Hij vervulde de rol van paus van januari 314 tot aan zijn dood op 31 december 335. De feestdag Oudjaarsavond, ookwel Silvester, is naar hem vernoemd.
- Św. Sylwester I (ur. w 2. p. III wieku w Rzymie, zm. 31 grudnia 335 tamże) — święty Kościoła katolickiego i Prawosławnego, papież. Urodził się w drugiej połowie III wieku w Rzymie. Jego ojciec (prawdopodobnie Rufin) zmarł wcześnie, a pobożna matka chciała, by wychował go uczony kapłan. Nic nie wiadomo o jego dzieciństwie, młodości i wykształceniu.
- Silvestre I foi Papa entre 31 de Janeiro de 314 até 31 de dezembro de 335, durante o reinado do imperador romano Constantino I, que determninou o fim da perseguição aos cristãos, iniciando-se a Paz na Igreja. Silvestre I foi um dos primeiros santos canonizados sem ter sofrido o martírio. Festa em 31 de Dezembro.
- Silvestru I a fost papă din 314 şi până în 335. Conform legendei, Papa Silvestru l-a vindecat pe împăratul Constantin cel Mare de lepră şi l-a botezat.
- Сильвестр I — святой, епископ Рима с 31 января 314 по 31 декабря 335. Относится к одним из первых проповедников святых, а не мучеников. О его жизни и деяниях известно очень мало. Родился в Риме в христианской семье.
- Silvester I, född i Rom, var påve från den 31 januari 314 till sin död, 31 december 335. Helgon i katolska kyrkan, med festdag 31 december.
- Святий Сільвестр I, тридцять третій папа Римський, народився у Римі, його батько звався Руфін. Під час його понтифікату відбулись: Арльський собор, на якому засуджено єресь Донатистів. Перший Нікейський собор, на якому засуджено єресь Арія.
- 教宗西尔维斯特一世，原名不詳，（生年、地不詳—卒年、地不詳），於314年1月至335年12月31日在位為羅馬教宗。
|
![[RDF Data]](/statics/sw-cube.png)
