This HTML5 document contains 735 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbpedia-lahttp://la.dbpedia.org/resource/
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mrhttp://mr.dbpedia.org/resource/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
n114http://mn.dbpedia.org/resource/
n148http://azb.dbpedia.org/resource/
n19http://su.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nohttp://no.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
n53http://ia.dbpedia.org/resource/
n14http://jv.dbpedia.org/resource/
n141http://mzn.dbpedia.org/resource/
n79http://pa.dbpedia.org/resource/
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
n138http://new.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ethttp://et.dbpedia.org/resource/
dbpedia-elhttp://el.dbpedia.org/resource/
n91https://global.dbpedia.org/id/
dbpedia-fyhttp://fy.dbpedia.org/resource/
dbpedia-rohttp://ro.dbpedia.org/resource/
n21http://my.dbpedia.org/resource/
dbpedia-yohttp://yo.dbpedia.org/resource/
dbphttp://dbpedia.org/property/
n35http://arz.dbpedia.org/resource/
n18http://uz.dbpedia.org/resource/
n39http://te.dbpedia.org/resource/
n77http://etext.lib.virginia.edu/cgi-local/DHI/
n71http://ta.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nnhttp://nn.dbpedia.org/resource/
n28http://ur.dbpedia.org/resource/
dbpedia-zhhttp://zh.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbpedia-plhttp://pl.dbpedia.org/resource/
n66http://www.springernature.com/scigraph/things/subjects/
dbpedia-idhttp://id.dbpedia.org/resource/
dbpedia-vohttp://vo.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pnbhttp://pnb.dbpedia.org/resource/
n23http://qu.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eohttp://eo.dbpedia.org/resource/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
dbpedia-azhttp://az.dbpedia.org/resource/
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
n129http://api.nytimes.com/svc/semantic/v2/concept/name/nytd_des/
n142http://ml.dbpedia.org/resource/
dbpedia-gahttp://ga.dbpedia.org/resource/
dbpedia-anhttp://an.dbpedia.org/resource/
n143http://tl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-hrhttp://hr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-thhttp://th.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ishttp://is.dbpedia.org/resource/
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
dbpedia-iohttp://io.dbpedia.org/resource/
skoshttp://www.w3.org/2004/02/skos/core#
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
n72https://web.archive.org/web/20080310214753/http:/etext.lib.virginia.edu/cgi-local/DHI/
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
n140http://scn.dbpedia.org/resource/
dbpedia-dahttp://da.dbpedia.org/resource/
n109http://ast.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kahttp://ka.dbpedia.org/resource/
n31http://lv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-lbhttp://lb.dbpedia.org/resource/
dbpedia-glhttp://gl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mshttp://ms.dbpedia.org/resource/
dbpedia-gdhttp://gd.dbpedia.org/resource/
n44http://yi.dbpedia.org/resource/
n49http://hy.dbpedia.org/resource/
dbpedia-huhttp://hu.dbpedia.org/resource/
n43http://tg.dbpedia.org/resource/
dbpedia-lmohttp://lmo.dbpedia.org/resource/
n115http://hi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
dbpedia-hehttp://he.dbpedia.org/resource/
n101http://www.bbc.co.uk/things/31858331-d40d-4fbd-a36b-24f0a0fa87ea#
n139http://sah.dbpedia.org/resource/
n62http://ceb.dbpedia.org/resource/
n63http://www.saylor.org/site/textbooks/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
dbpedia-sqhttp://sq.dbpedia.org/resource/
n58http://li.dbpedia.org/resource/
n83http://si.dbpedia.org/resource/
n136http://sa.dbpedia.org/resource/
dbpedia-trhttp://tr.dbpedia.org/resource/
n89http://ht.dbpedia.org/resource/
dbpedia-behttp://be.dbpedia.org/resource/
dbpedia-barhttp://bar.dbpedia.org/resource/
n149http://cv.dbpedia.org/resource/
n120http://ba.dbpedia.org/resource/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
n33http://d-nb.info/gnd/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#
n38http://vec.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kohttp://ko.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kkhttp://kk.dbpedia.org/resource/
n127http://wa.dbpedia.org/resource/
dbpedia-warhttp://war.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
n50http://lt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
dbpedia-slhttp://sl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-shhttp://sh.dbpedia.org/resource/
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
dbpedia-cyhttp://cy.dbpedia.org/resource/
dbpedia-oshttp://os.dbpedia.org/resource/
n87http://zbw.eu/stw/descriptor/
n144http://sco.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ochttp://oc.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
n119http://ckb.dbpedia.org/resource/
n26http://min.dbpedia.org/resource/
n86http://sw.cyc.com/concept/
dbpedia-jahttp://ja.dbpedia.org/resource/
n98http://kn.dbpedia.org/resource/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
dbpedia-swhttp://sw.dbpedia.org/resource/
goldhttp://purl.org/linguistics/gold/
n15http://gu.dbpedia.org/resource/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
n113http://zbw.eu/stw/mapping/dbpedia/
dbpedia-skhttp://sk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-afhttp://af.dbpedia.org/resource/
dbpedia-simplehttp://simple.dbpedia.org/resource/
n32http://bs.dbpedia.org/resource/
n4http://tt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ndshttp://nds.dbpedia.org/resource/
n131http://ne.dbpedia.org/resource/
dbpedia-bghttp://bg.dbpedia.org/resource/
n99http://or.dbpedia.org/resource/
n9http://dbpedia.org/resource/File:
n85http://ky.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kuhttp://ku.dbpedia.org/resource/
n11http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
n47http://fo.dbpedia.org/resource/
dbpedia-svhttp://sv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mkhttp://mk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-alshttp://als.dbpedia.org/resource/
dbpedia-commonshttp://commons.dbpedia.org/resource/
n16http://mg.dbpedia.org/resource/
n102http://am.dbpedia.org/resource/
dbpedia-srhttp://sr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nlhttp://nl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-brhttp://br.dbpedia.org/resource/
n64http://bn.dbpedia.org/resource/
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
dbpedia-vihttp://vi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-euhttp://eu.dbpedia.org/resource/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:

Statements

Subject Item
dbr:Chemistry
rdf:type
dbo:University dbo:Organisation owl:Thing
rdfs:label
화학 化學 Chemia Kimia Хімія Chimie Ceimic كيمياء Χημεία Kemi Scheikunde Química Химия Química Chimica Química Chemie 化学 Kemio Chemie Kimika Chemistry
rdfs:comment
Chemia (arab. كيمياء kīmijāʾ, الخيمياء al-chīmijāʾ prawdopodobnie od stgr. χημ(ε)ία chēm(e)ía, χυμεία chymeía „rozpuszczanie, stapianie”) – nauka przyrodnicza badająca naturę i właściwości substancji, a zwłaszcza przemiany zachodzące pomiędzy nimi. Współcześnie wiadomo, że przemiany substancji wynikają z praw, według których atomy łączą się poprzez wiązania chemiczne w mniej lub bardziej trwałe związki chemiczne, a także praw, według których wiązania tworzą się i ulegają rozrywaniu, prowadząc do przemian jednych substancji chemicznych w inne, co jest nazywane reakcjami chemicznymi. Chemia zajmuje się także rozmaitymi właściwościami substancji wynikającymi bezpośrednio z ich budowy atomowej. Chemistry is the scientific study of the properties and behavior of matter. It is a natural science that covers the elements that make up matter to the compounds made of atoms, molecules and ions: their composition, structure, properties, behavior and the changes they undergo during a reaction with other substances. Chemistry also addresses the nature of chemical bonds in chemical compounds. Хи́мия (от араб. کيمياء‎, произошедшего, предположительно, от египетского слова Кемет (транслит. егип. Kmt) (чёрный), откуда возникло также название Египта, чернозёма и свинца — Та-Кемет — «чёрная земля» (егип. tA-kmt); другие возможные варианты: др.-греч. χυμος — „сок“, „эссенция“, „влага“, „вкус“, др.-греч. χυμα — „сплав (металлов)“, „литьё“, „поток“, др.-греч. χυμευσις — „смешивание“) — одна из важнейших и обширных областей естествознания, наука, изучающая вещества, также их состав и строение, их свойства, зависящие от состава и строения, их превращения, ведущие к изменению состава — химические реакции, а также законы и закономерности, которым эти превращения подчиняются. Поскольку все вещества состоят из атомов, которые благодаря химическим связям способны формировать молекулы, то хими 화학(化學, 영어: chemistry)은 물질의 성질, 조성, 구조, 변화 및 그에 수반하는 에너지의 변화를 연구하는 자연과학(自然科學)의 한 분야이다. 물리학(物理學)도 역시 물질을 다루는 학문이지만, 물리학이 원소(元素)와 화합물(化合物)을 모두 포함한 물체의 운동과 에너지, 열적·전기적·광학적·기계적 속성을 다루고 이러한 현상으로부터 통일된 이론을 구축하려는 것과는 달리 화학에서는 물질 자체를 연구 대상으로 한다. 화학은 이미 존재하는 물질을 이용하여 특정한 목적에 맞는 새로운 물질을 합성하는 길을 제공하며, 이는 농작물(農作物)의 증산, 질병의 치료 및 예방, 에너지 효율 증대, 환경오염(環境汚染) 감소 등 여러 가지 이점을 제공한다. عِلْمُ الكِيِمْيَاءِ هو العلم الذي يدرس المادة والتغيُّرات التي تطرأ عليها، تحديدًا بدراسة خواصها، بنيتها، تركيبها، سلوكها، تفاعلاتها وما تحدثه من خلالها. ويدرس علم الكيمياء الذرات والروابط التي تحدث بينها مكونةً الجزيئات، وكيف تترابط هذه الجزيئات فيما بعدها لتُكوّن المادة. ويدرس أيضًا التفاعلات التي تحدث بينها. وللكيمياء أهمية كبيرة في حياتنا، وتدخل في مجالات كثيرة وتلعب دورًا مهمًا في الصناعات بمختلف أنواعها، كالصِّناعات الغذائية، صناعة المواد التنظيفية، الدهانات، الأصبغة، صناعة الأدوية والعقاقير، النسيج والملابس والأسلحة وغيرها. ولها تطبيقات أخرى في الطب والعلوم الأخرى. ويطلق على الكيمياء تسمية «العِلْمُ المَرْكَزِي»، وذلك لدورهِ الجوهري في ربط العلوم الطبيعية ببعضها. La chimie est une science de la nature qui étudie la matière et ses transformations, et plus précisément : 1. * les éléments chimiques à l'état libre, atomes ou ions atomiques. Elle étudie également leurs associations par liaisons chimiques qui engendrent notamment des composés moléculaires stables ou des intermédiaires plus ou moins instables. Ces entités de matière peuvent être caractérisées par une identité reliée à des caractéristiques quantiques et des propriétés précises ; 2. * les processus qui changent ou modifient l'identité de ces particules ou molécules de matière, dénommés réaction chimique, transformation, interaction, etc. ; 3. * les mécanismes réactionnels intervenant dans les processus chimiques ou les équilibres physiques entre deux formes, qui permettent d'interprét Chemie (bundesdeutsches Hochdeutsch: [çeˈmiː]; süddeutsch, Schweizerdeutsch, österreichisches Hochdeutsch: [keˈmiː]) ist diejenige Naturwissenschaft, die sich mit dem Aufbau, den Eigenschaften und der Umwandlung von chemischen Stoffen beschäftigt. Ein Stoff besteht aus Atomen, Molekülen oder beidem. Er kann außerdem Ionen enthalten. Die chemischen Reaktionen sind Vorgänge in den Elektronenhüllen der Atome, Moleküle und Ionen. 化學是一門研究物質的性質、組成、結構、以及变化规律的物理的子學科。化學研究的對象涉及物質之間的相互關係,或物質和能量之間的關聯。傳統的化學常常都是關於兩種或以上的物質之間的接觸和其後的變化,即化學反應,又或者是一種物質變成另一種物質的過程。這些變化有時會需要使用電磁波,當中電磁波負責激發化學作用。不過有時化學並不一定要關於物質之間的反應。光譜學研究物質與光之間的關係,而這些關係並不涉及化學反應。准确的说,化学的研究范围是包括分子、电子、离子、原子、原子团在内的核-电子体系。 「化學」一詞,若單從字面解釋就是「變化的學問」之意。化学主要研究的是化学物质互相作用的科学。化學如同更廣義的物理皆為自然科學之基礎科學。很多人稱化學為「中心科學」,因為化學為部分科學學門的核心,連接物理概念及其他科學,如材料科學、纳米技术、生物化學等。研究化學的學者稱為化學家。在化學家的概念中一切物質都是由原子或比原子更細小的物質組成,如電子、中子和質子。但化学反应都是以原子或原子团为最小结构进行的。若干原子通过某种方式结合起来可构成更复杂的结构,例如分子、離子或者晶體。 Scheikunde of chemie is de natuurwetenschap die zich richt op de studie van samenstelling en opbouw van stoffen, de chemische veranderingen die plaatsvinden onder bepaalde omstandigheden, en de wetmatigheden die daaruit te destilleren zijn. Scheikunde is sterk verwant met de biologie en de natuurkunde. De tak van wetenschap die beide verbindt zijn respectievelijk de biochemie en de fysische chemie. Ook met andere natuurwetenschappen zijn aan het grensvlak nieuwe disciplines ontstaan zoals de geochemie en de computationele chemie.De term scheikunde is bedacht door de wetenschapper Simon Stevin. Is í an cheimic an disciplín eolaíoch a bhaineann le dúile agus comhdhúile comhdhéanta d’adamh, móilíní agus iain: a gcomhdhéanamh, a struchtúr, a n-airíonna, a n-iompar agus na hathruithe a dhéantar orthu le linn imoibrithe le eile. 化学(かがく、英語: chemistry ケミストリー、羅語:chemia ケーミア)とは、さまざまな物質の構造・性質および物質相互の反応を研究する、自然科学の一部門である。物質が、何から、どのような構造で出来ているか、どんな特徴や性質を持っているか、そして相互作用や反応によってどのように、何に変化するか、を研究するとも言い換えられる。 日本語では同音異義の「科学」(英: science)との混同をさけるため、化学を湯桶読みして「ばけがく」とよぶこともある。 La química és la ciència que estudia la composició, estructura i propietats de la matèria i els canvis que aquesta experimenta durant les reaccions químiques. L'etimologia de la paraula química prové del baix llatí chimia (afèresi d’alchimia) de l'àrab كيمياء (kīmiyã´, «pedra filosofal»), i aquest, probablement del grec χημεία (khymeía, «fusió o barreja de líquids»). La ubiqüitat de la química en les ciències naturals fa que sigui considerada com una de les ciències bàsiques. La química és d'importància en molts camps del coneixement, com la ciència de materials, la biologia, la farmàcia, la medicina, la geologia, l'enginyeria i l'astronomia, entre altres. Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty. Je to přírodní věda, která zahrnuje prvky, z nichž se hmota skládá, až po sloučeniny složené z atomů, molekul a iontů: jejich složení, strukturu, vlastnosti, chování a změny, kterými procházejí při reakci s jinými látkami. Kemi (arabiska: كيمياء latin: chem (kēme), ordets etymologi är dock omtvistad) är en naturvetenskap som studerar materia, och dess sammansättning, uppträdande, struktur och egenskaper, såväl som de ändringar den genomgår vid kemiska reaktioner. Kemin undersöker olika typer av atomer, joner, molekyler, kristaller och andra tillstånd av materia, antingen för sig eller i kombination, vilka involverar begreppen energi och entropi i relation till spontaniteten hos kemiska processer. Traditionellt delas kemins grenar in efter vilken typ av materia de behandlar. Dessa områden inkluderar: Kimika (egiptoerako kēme («lurra») hitzetik eratorria) zientzia bat da, eta materiaren konposizio, egitura eta propietateak aztertzen ditu, baita haren prozesu kimikoetan izandako eraldaketak ere. Gaur egungo kimika alkimiaren eboluzioaren ondoriotzat jotzen da. Kimia adalah cabang dari ilmu fisik yang mempelajari tentang susunan, struktur, sifat, dan perubahan materi. Ilmu kimia meliputi topik-topik seperti sifat-sifat atom, cara atom membentuk ikatan kimia untuk menghasilkan senyawa kimia, interaksi zat-zat melalui gaya antarmolekul yang menghasilkan sifat-sifat umum dari materi, dan interaksi antar zat melalui reaksi kimia untuk membentuk zat-zat yang berbeda. Kimia kadang-kadang disebut sebagai ilmu pengetahuan pusat karena menjembatani ilmu-ilmu pengetahuan alam, termasuk fisika, geologi, dan biologi. La chimica (da kemà, il libro dei segreti dell'arte egizia, da cui l'arabo "al-kimiaa" "الكيمياء") è la scienza fondamentale che studia le proprietà e il comportamento della materia. È la scienza naturale che copre gli elementi che compongono la materia ai composti costituiti da atomi, molecole e ioni: la loro composizione, struttura, proprietà, comportamento e i cambiamenti che subiscono durante una reazione con altre sostanze. Química é a ciência que estuda a composição, estrutura, propriedades da matéria, as mudanças sofridas por ela durante as reações químicas e a sua relação com a energia. É considerada uma ciência exata e é chamada muitas vezes de ciência central porque é a ponte entre outras ciências naturais como a física, matemática e a biologia. A química possui papel fundamental no desenvolvimento tecnológico, pois a utilização dos conceitos e técnicas dessa ciência permite a obtenção de novas substâncias, além de preocupar-se com a prevenção de danos e exploração sustentável do meio ambiente. Хі́мія або хе́мія — одна з наук про природу, яка вивчає молекулярно-атомні перетворення речовин, тобто, при яких молекули одних речовин руйнуються, а на їхньому місці утворюються молекули інших речовин з новими властивостями. Завданням хімії є дослідження властивостей елементів і хімічних сполук, вивчення залежності властивостей речовин від їхнього складу й будови, вивчення умов перетворення одних речовин в інші, поширення хімічних речовин у природі, технологій їхнього одержання, механізмів взаємодії хімічних сполук, а також практичне використання хімічних реакцій. Η Χημεία [το σύμβολο σχετίζεται με τη διάσπαση του πυρήνα ενός ατόμου ή χημικού στοιχείου] είναι θεμελιώδης, κεντρική επιστήμη, από τις Φυσικές επιστήμες, η οποία ερευνά και μελετά τα χημικά στοιχεία και τις χημικές ενώσεις που αποτελούνται από άτομα, μόρια και ιόντα, καθώς και τη σύνθεση, τη δομή, τις ιδιότητες, και τη συμπεριφορά τους, αλλά και τις αλλαγές που υφίστανται κατά τη διάρκεια χημικών αντιδράσεων με άλλες ουσίες. La química es la ciencia natural que estudia la composición, estructura y propiedades de la materia ya sea en forma de elementos, especies, compuestos, mezclas u otras sustancias, así como los cambios que estas experimentan durante las reacciones y su relación con la energía química.​ Linus Pauling la definió como la ciencia que estudia las sustancias, su estructura (tipos y formas de acomodo de los átomos), sus propiedades y las reacciones que las transforman en otras sustancias en referencia con el tiempo.​ La química, a través de una de sus ramas conocida como química supramolecular, se ocupa principalmente de las agrupaciones supratómicas, como son los gases, las moléculas, los cristales y los metales, estudiando su composición, propiedades estadísticas, transformaciones y reacciones, Kemio aŭ ĥemio estas la scienco, kiu studas: 1. * la konsiston kaj la strukturon de la materio, 2. * la ecojn de la materio, 3. * la ŝanĝiĝojn, kiuj okazas al la materio kaj la kondiĉojn necesajn por estigi aŭ eviti tiajn ŝanĝiĝojn. Ĉia materio apartenas al unu el la du ĉefaj kategorioj: aŭ pura substanco aŭ miksaĵo. Gravas rimarki, ke ekzistas signifa diferenco inter la terminoj "substanco" kaj "pura substanco". Substanco estas ĝenerala termino por iu ajn speco de materio.
owl:differentFrom
dbr:Kemistry
rdfs:seeAlso
dbr:Alchemy dbr:Outline_of_chemistry
skos:exactMatch
n87:15638-4
foaf:depiction
n11:David_-_Portrait_of_Monsieur_Lavoisier_(cropped).jpg n11:Simple_Periodic_Table_Chart-blocks.svg n11:Дмитрий_Иванович_Менделеев_4.gif n11:Sal_(close).jpg n11:Chemicals_in_flasks.jpg n11:Jabir_ibn_Hayyan.jpg n11:Phase_changes.svg n11:Caffeine_(1)_3D_ball.png n11:Benzene-2D-full.svg n11:Lab_bench.jpg n11:Henrika_Šantel_-_Kemičarka.jpg n11:Elektronenformel_Punkte_CH4.svg n11:Emission_spectrum-Fe.svg n11:Potassium-chloride-3D-ionic.png n11:Cín.png n11:Hydrogen-bromide-3D-vdW.svg n11:Diamants_maclés_2(République_d'Afrique_du_Sud).jpg n11:Sulfur-sample.jpg n11:Sugar_2xmacro.jpg n11:Atom_Diagram.svg n11:Epicurus_Louvre.jpg n11:Rutherford_gold_foil_experiment_results.svg n11:Ionic_bonding_animation.gif n11:Sodium_bicarbonate.jpg n11:Carbon_dioxide_structure.png n11:VysokePece1.jpg
dcterms:subject
dbc:Chemistry
dbo:wikiPageID
5180
dbo:wikiPageRevisionID
1124216649
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:World_Association_of_Theoretical_and_Computational_Chemists n9:Benzene-2D-full.svg dbr:Ancient_Greek dbr:Nuclear_transmutation dbr:Chemical_properties dbr:Natural_science dbr:Alpha_particle dbr:Epicurus dbr:Classical_physics dbr:Nanotechnology dbr:Genetics dbr:Gas dbr:Voltaic_pile dbr:Raymond_Chang_(chemist) dbr:Thermodynamics dbr:Boyle's_law dbr:Julius_Lothar_Meyer dbr:Jöns_Jacob_Berzelius dbr:List_of_chemistry_societies dbr:Astronomy dbr:Royal_Society_of_Chemistry dbr:Avogadro_constant dbr:Sal_ammoniac dbr:Environmental_chemistry dbr:Noble_gas dbr:Jean-Baptiste_Dumas dbr:Fermionic_condensate n9:Carbon_dioxide_structure.png dbr:Invariant_mass dbr:Molecular_ion n9:Caffeine_(1)_3D_ball.png dbr:Cosmochemistry dbr:Geology dbr:United_States_dollar dbr:Network_solids dbr:Latinisation_of_names dbr:Law_of_conservation_of_mass dbr:Entropy dbr:Crystal dbr:Redox dbc:Chemistry dbr:Chemo-informatics dbr:Atomic_nucleus dbr:Immunochemistry dbr:Atomic_number dbr:Carbon dbr:Pharmacology dbr:Hydroxide dbr:Multipole dbr:Reducing_agents dbr:Atomic_theory dbr:Mass–energy_equivalence n9:VysokePece1.jpg dbr:Helium dbr:Molecular_physics dbr:Biochemistry n9:Chemicals_in_flasks.jpg dbr:Flow_chemistry dbr:Atomism n9:Epicurus_Louvre.jpg dbr:Earth_(classical_element) dbr:Oenology dbr:Theoretical_chemistry dbr:Pierre_Curie dbr:Becquerel dbr:Isotope n9:Elektronenformel_Punkte_CH4.svg dbr:Unit_cell dbr:Mixture dbr:Ferromagnetism dbr:Spectroscopy dbr:Immunohistochemistry dbr:Science dbr:Marie_Curie dbr:Quantum_chemistry dbr:International_Year_of_Chemistry dbr:Sir_Francis_Bacon dbr:List_of_largest_chemical_producers dbr:The_central_science dbr:Radiochemistry dbr:Henry_Moseley dbr:Democritus dbr:Hydrogenation dbr:Arab_world dbr:Chemistry_(word) dbr:Ionization_potential dbr:Quantum_mechanics dbr:Mesopotamia dbr:Sucrose dbr:Base_(chemistry) dbr:Octet_rule dbr:Coordination_number dbr:Materials_Chemistry dbr:Lewis_acids_and_bases dbr:Phosphate dbr:Metallic_bond dbr:Quantum dbr:Carbon_dioxide dbr:Quantization_(physics) dbr:Photochemistry dbr:Comparison_of_software_for_molecular_mechanics_modeling dbr:Chemists dbr:Mass_spectrometer dbr:Oxidizing_agents dbr:Otto_Hahn dbr:Electricity dbr:Air_(classical_element) dbr:John_Mayow dbr:Chemical_kinetics dbr:Byzantine dbr:William_Prout dbr:Hydrogen_bonds dbr:Chemical_law dbr:Flavoring dbr:University_of_Manchester dbr:Chemical_industry dbr:Molecule dbr:Statistical_mechanics dbr:Chemical_physics dbr:Tin dbr:Pressure dbr:Molecular_orbital dbr:Organic_chemistry dbr:Periodic_systems_of_small_molecules dbr:Periodic_table dbr:Organic_compound dbr:Mechanochemistry dbr:Chemical_reaction dbr:Periodic_trends dbr:Botany dbr:Pseudo-Geber dbr:Radon dbr:Solution_(chemistry) dbr:Particle_number dbr:Chemical_structure dbr:Chemical_substance dbr:J._W._Gibbs dbr:Particle dbr:Volume dbr:Pharmaceutical n9:Rutherford_gold_foil_experiment_results.svg dbr:Renaissance dbr:Supercritical_fluid dbr:Reaction_intermediates dbr:Royal_Australian_Chemical_Institute dbr:Chemical_thermodynamics dbr:Glossary_of_chemistry_terms dbr:Plasma_(physics) dbr:Laboratory_glassware dbr:Chemical_Institute_of_Canada dbr:Crystal_structure dbr:Decimetre dbr:Sodium_bicarbonate dbr:Spectral_lines n9:Cín.png dbr:International_Union_of_Pure_and_Applied_Chemistry dbr:VSEPR dbr:Organism dbr:Sodium_chloride n9:Diamants_maclés_2(République_d'Afrique_du_Sud).jpg dbr:Phonons dbr:Microwave_spectroscopy dbr:Arabic dbr:Synthetic_chemistry dbr:Molecular_biology dbr:Chemical_Abstracts_Service dbr:Chemical_engineering dbr:Chemical_equation dbr:Chemical_equilibrium dbr:Valence_bond_theory dbr:DNA dbr:Philosopher's_stone dbr:Forensic dbr:Pearson_Education dbr:World_War_II dbr:List_of_compounds dbr:Antoine_Lavoisier dbr:Polyatomic_ion dbr:Robert_Hooke dbr:Basic_research dbr:Marine_chemistry dbr:Energy dbr:Molar_concentration dbr:Nothing_comes_from_nothing dbr:Chemical_Society_of_Peru dbr:Density dbr:Rearrangement_reaction dbr:Hellenistic_world dbr:Inorganic_chemistry dbr:Mass_number dbr:Charles's_law dbr:Inorganic_compound dbr:Ammonium_chloride dbr:Lucretius dbr:Table_of_nuclides dbr:Chemical_biology dbr:Lithium dbr:Chemical_bond dbr:Electron dbr:Dissociation_(chemistry) dbr:The_Sceptical_Chymist dbr:Chemical_element dbr:Chemical_composition dbr:Chemical_compound dbr:Materials_science dbr:Exothermic_reaction dbr:Amount_of_substance dbr:Supramolecular_chemistry dbr:Organic_nomenclature dbr:William_Ramsay dbr:Covalent dbr:Liquid dbr:Niels_Bohr dbr:Period_(periodic_table) dbr:Quantum_mechanical_model dbr:Metal dbr:Outline_of_chemistry dbr:Sulfur dbr:Carl_Wilhelm_Scheele dbr:Water_(classical_element) dbr:Hydroxide_ion dbr:Sonochemistry dbr:Geochemistry n9:Hydrogen-bromide-3D-vdW.svg dbr:Organometallic_chemistry dbr:Electron_spin_resonance dbr:Intermolecular_force dbr:Infrared_spectroscopy dbr:Silica dbr:Interface_(chemistry) dbr:Zosimos_of_Panopolis dbr:Polymers dbr:Silicate_minerals dbr:Magnet dbr:Chemical_analysis dbr:Royal_Netherlands_Chemical_Society dbr:Sodium dbr:Allotrope dbr:Acid_dissociation_constant dbr:Aristotle dbr:Hydronium_ion n9:Ionic_bonding_animation.gif dbr:History_of_chemistry dbr:Biology dbr:Oxidation_number dbr:Oxidation_state dbr:Georg_Ernst_Stahl dbr:States_of_matter dbr:Scientific_method dbr:Egyptian_language dbr:Phase_transition dbr:Iron dbr:Phlogiston dbr:Humphry_Davy dbr:Salt_(chemistry) n9:Lab_bench.jpg dbr:Radical_(chemistry) dbr:Four_elements dbr:Triple_point dbr:Logarithm dbr:Joseph_Black dbr:Justus_von_Liebig dbr:Solid-state_chemistry dbr:Nuclear_chemistry dbr:Thermochemistry dbr:PH dbr:Computational_chemistry dbr:Distillation dbr:De_rerum_natura dbr:Alloy dbr:Structure n9:Sal_(close).jpg dbr:Chemist dbr:Medicinal_chemistry dbr:Medicine dbr:Applied_science dbr:Physical_chemistry dbr:NMR dbr:List_of_chemists dbr:University_of_Cambridge dbr:Reaction_mechanism dbr:Paramagnetism dbr:Lone_pair dbr:Joseph_Priestley dbr:Natural_product_chemistry dbr:Mathematics n9:Sodium_bicarbonate.jpg dbr:Static_equilibrium dbr:Chemical_interaction dbr:Urea n9:Simple_Periodic_Table_Chart-blocks.svg dbr:Stepwise_reaction dbr:Abū_al-Rayhān_al-Bīrūnī dbr:Ionic_bond dbr:Neurochemistry dbr:Ionic_compounds dbr:Svante_Arrhenius dbr:Mathematical_chemistry n9:Sulfur-sample.jpg dbr:Robert_Boyle dbr:Conservation_of_mass dbr:Henry_Cavendish dbr:Calculus dbr:Primo_Levi dbr:Alkali_metals dbr:Dipole-dipole_interaction n9:Sugar_2xmacro.jpg dbr:Formula_unit dbr:Femtochemistry dbr:Christopher_Glaser dbr:Bose–Einstein_condensate dbr:Van_der_Waals_force dbr:Nuclear_reaction dbr:Physical_organic_chemistry dbr:Agrochemistry dbr:Photons dbr:Edward_Frankland dbr:Gibbs_free_energy dbr:Special_relativity dbr:Ion dbr:Photon dbr:Hess's_law dbr:Society_of_Chemical_Industry dbr:John_Dalton dbr:Henry's_law dbr:Astrochemistry dbr:Condensed_matter_physics dbr:Neurochemicals dbr:Muslim_conquests dbr:Electron_cloud dbr:Isolated_system dbr:Interdisciplinarity dbr:Xenon dbr:Philosophy n9:David_-_Portrait_of_Monsieur_Lavoisier_(cropped).jpg dbr:Electrochemistry dbr:Oxford dbr:Elementary_reaction dbr:Phytochemistry dbr:Metallurgy n9:Henrika_Šantel_-_Kemičarka.jpg dbr:Le_Chatelier's_principle dbr:Oxygen dbr:Petrochemistry dbr:Periodic_table_group dbr:Gilbert_N._Lewis n9:Phase_changes.svg dbr:Scientific_revolution n9:Emission_spectrum-Fe.svg dbr:J.A.R._Newlands dbr:Molecular_structure dbr:Ultrasound dbr:Avicenna dbr:Ecology dbr:Astrology dbr:Green_chemistry dbr:Radioactive_decay dbr:Dmitri_Mendeleev dbr:Ancient_Egypt dbr:Analytical_chemistry dbr:Polymer_chemistry n9:Potassium-chloride-3D-ionic.png dbr:Pressure_law n9:Дмитрий_Иванович_Менделеев_4.gif dbr:Neutrons dbr:IUPAC dbr:Complex_(chemistry) dbr:Valence_electron dbr:Anion dbr:Acid–base_reaction dbr:Conservation_of_energy dbr:Thermodynamic_free_energy dbr:Brønsted–Lowry_acid–base_theory dbr:Elementary_particles dbr:Glass dbr:Arrhenius_acid dbr:Concept dbr:Molecular_mechanics n9:Jabir_ibn_Hayyan.jpg dbr:American_Society_for_Neurochemistry dbr:Fire_(classical_element) dbr:Alchemy dbr:CAS_registry_number dbr:Force dbr:Oxide dbr:Raoult's_law dbr:American_Chemical_Society dbr:List_of_important_publications_in_chemistry dbr:Covalent_bond dbr:Earth's_atmosphere dbr:Proton dbr:Computer_program dbr:Atmospheric_chemistry dbr:Neutralization_(chemistry) dbr:History_of_metallurgy_in_the_Indian_subcontinent dbr:Chlorine dbr:Temperature dbr:Lord_Rayleigh dbr:Table_salt dbr:List_of_unsolved_problems_in_chemistry dbr:Surface_science dbr:Chromatography dbr:Philosophy_of_chemistry dbr:Refractive_index dbr:Gold dbr:Empedocles dbr:Endergonic_reaction dbr:Plasma_physics dbr:Atomic_structure dbr:Conformer dbr:Ancient_Rome dbr:Exergonic_reaction dbr:Activation_energy dbr:Nucleon dbr:Hydrogen dbr:Inorganic_nomenclature dbr:Aqueous_solution dbr:Bronze dbr:Science_tourism dbr:Law_of_definite_composition dbr:Classical_Greece dbr:Ancient_Greece dbr:Jabir_ibn_Hayyan dbr:History_of_thermodynamics dbr:Radioactivity dbr:Woodward–Hoffmann_rules dbr:Nitrogen dbr:Law_of_multiple_proportions dbr:Fick's_laws_of_diffusion dbr:Krypton dbr:Protons dbr:Solid dbr:Hydrogen_bond dbr:Oxford_University_Press dbr:Willard_Gibbs dbr:J.J._Thomson dbr:Arrhenius_equation dbr:Electronegativity dbr:Argon dbr:Beer–Lambert_law dbr:Hydrogen_sulfide dbr:Endothermic_reaction dbr:Ancient_Greek_philosophy dbr:Dynamic_equilibrium dbr:Alessandro_Volta dbr:Atom dbr:Jan_Baptist_van_Helmont dbr:Ernest_Rutherford dbr:Laboratory dbr:Soap dbr:Neon dbr:Linus_Pauling dbr:Diamond n9:Atom_Diagram.svg dbr:Friedrich_Wöhler dbr:Avogadro's_law dbr:Ore dbr:Cation dbr:Mysticism dbr:Matter dbr:Physics
dbo:wikiPageExternalLink
n63:General%20Chemistry%20Principles,%20Patterns,%20and%20Applications.pdf n72:dhi.cgi%3Fid=dv1-04 n77:dhi.cgi%3Fid=dv1-04
owl:sameAs
n4:Химия dbpedia-ja:化学 dbpedia-sr:Хемија n14:Kimia n15:રસાયણ_શાસ્ત્ર n16:Simia dbpedia-th:เคมี n18:Kimyo n19:Kimia dbpedia-simple:Chemistry n21:ဓာတုဗေဒ dbpedia-he:כימיה n23:Chaqllisinchi n26:Kimia dbpedia-io:Kemio n28:کیمیا dbpedia-ru:Химия dbpedia-is:Efnafræði n31:Ķīmija n32:Hemija n33:4009816-3 dbpedia-zh:化學 n35:كيميا dbpedia-nn:Kjemi dbpedia-gl:Química n38:Chìmega n39:రసాయన_శాస్త్రము dbpedia-de:Chemie dbpedia-gd:Ceimigeachd dbpedia-fa:شیمی n43:Кимиё n44:כעמיע dbpedia-pl:Chemia dbpedia-ca:Química n47:Evnafrøði dbpedia-ro:Chimie n49:Քիմիա n50:Chemija dbpedia-br:Kimiezh dbpedia-el:Χημεία n53:Chimia dbpedia-lb:Chimie dbpedia-eu:Kimika dbpedia-sq:Kimia dbpedia-tr:Kimya n58:Chemie dbpedia-commons:Chemistry dbpedia-yo:Kẹ́místrì dbpedia-fy:Skiekunde n62:Kimika n64:রসায়ন dbpedia-ga:Ceimic dbpedia-lmo:Chímica dbpedia-sl:Kemija dbpedia-os:Хими n71:வேதியியல் dbpedia-es:Química dbpedia-pt:Química dbpedia-war:Kímika dbpedia-id:Kimia dbpedia-sw:Kemia n79:ਰਸਾਇਣ_ਵਿਗਿਆਨ dbpedia-fr:Chimie dbpedia-bg:Химия dbpedia-it:Chimica n83:රසායන_විද්‍යාව dbpedia-uk:Хімія n85:Химия n86:Mx4rvVixcJwpEbGdrcN5Y29ycA dbpedia-be:Хімія n89:Chimi dbpedia-da:Kemi n91:2CUSW dbpedia-ms:Kimia dbpedia-oc:Quimia dbpedia-als:Chemie dbpedia-az:Kimya dbpedia-vi:Hóa_học dbpedia-la:Chemia n98:ರಸಾಯನಶಾಸ್ತ್ರ n99:ରସାୟନ_ବିଜ୍ଞାନ dbpedia-fi:Kemia n101:id n102:የጥንተ_ንጥር_ጥናት dbpedia-et:Keemia dbpedia-pnb:کیمسٹری dbpedia-cs:Chemie dbpedia-hr:Kemija dbpedia-an:Quimica dbpedia-ku:Kîmya n109:Química dbpedia-sh:Hemija dbpedia-nl:Scheikunde dbpedia-no:Kjemi n114:Хими n115:रसायन_विज्ञान dbpedia-sk:Chémia dbpedia-kk:Химия n119:کیمیا n120:Химия dbpedia-mr:रसायनशास्त्र dbpedia-ar:كيمياء dbpedia-ka:ქიმია dbpedia-vo:Kiemav dbpedia-bar:Kemii n127:Tchimeye dbpedia-eo:Kemio n129:Chemistry dbpedia-cy:Cemeg n131:रसायनशास्त्र dbpedia-hu:Kémia dbpedia-mk:Хемија freebase:m.01lj9 dbpedia-ko:화학 n136:रसतन्त्रम् n138:रसायनशास्त्र n139:Химия n140:Chìmica n141:شیمی n142:രസതന്ത്രം n143:Kimika n144:Chemistrie wikidata:Q2329 dbpedia-nds:Chemie dbpedia-af:Chemie n148:شیمی n149:Хими dbpedia-sv:Kemi
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:! dbt:Sfn dbt:Short_description dbt:Sister_project_links dbt:One_source dbt:Authority_control dbt:See_also dbt:Unreliable_source%3F dbt:Use_dmy_dates dbt:Val dbt:Distinguish dbt:Div_col dbt:Div_col_end dbt:Redirect dbt:Refbegin dbt:Reflist dbt:Refend dbt:Branches_of_chemistry dbt:Transliteration dbt:Infobox dbt:Clayden dbt:Natural_science dbt:Cite_EB1911 dbt:Cite_book dbt:ISBN dbt:Cite_web dbt:TopicTOC-Chemistry dbt:Portal dbt:Pp-semi-indef dbt:Main dbt:Main_articles dbt:Other_uses
dbo:thumbnail
n11:Henrika_Šantel_-_Kemičarka.jpg?width=300
dbp:data
Examples of pure chemical substances. From left to right: the elements tin and sulfur , diamond , sucrose , and sodium chloride and sodium bicarbonate , which are both ionic compounds. 100
dbo:abstract
Is í an cheimic an disciplín eolaíoch a bhaineann le dúile agus comhdhúile comhdhéanta d’adamh, móilíní agus iain: a gcomhdhéanamh, a struchtúr, a n-airíonna, a n-iompar agus na hathruithe a dhéantar orthu le linn imoibrithe le eile. Faoi raon feidhme a ábhair, tá áit idirmheánach ag an gceimic idir an fhisic agus an bhitheolaíocht. Uaireanta tugtar uirthi toisc go leagann sí síos an bhunchloch chun na ndisciplíní eolaíochta agus feidhmiúla a thuiscint ar leibhéal bunúsach. Mar shampla, míníonn an cheimic gnéithe de cheimic na bplandaí (luibheolaíocht), an chaoi a gcruthaítear carraigeacha igneacha (geolaíocht), an chaoi a ndéantar ózón atmaisféarach agus an chaoi a ndíghrádaíter truailleáin chomhshaoil (éiceolaíocht), airíonna na hithreach ar an ngealach (cosmaicheimic), conas a oibríonn cógais (cógaseolaíocht), agus conas fianaise Aigéad dí-ocsairibeanúicléasach (ADN) a bhailiú ag láthair choire (eolaíocht fhóiréinseach). Pléann an cheimic ábhair mar an chaoi a n-idirghníomhaíonn adamh agus móilíní trí nasc ceimiceach chun comhdhúile ceimiceacha nua a ghiniúint. Tá dhá chineál nasc ceimiceach ann: 1. naisc cheimiceacha phríomhúla .i. naisc chomhfhiúsacha, ina roinneann adamh leictreon amháin nó níos mó; , ina ndeonaíonn adamh leictreon amháin nó níos mó d’adamh eile chun ian (caitiain agus ainiain) a tháirgeadh; naisc mhiotalacha agus 2. naisc cheimiceacha tánaisteacha .i. naisc hidrigine; naisc d'fhórsa Van der Waals, idirghníomhaíocht ian-ian, idirghníomhaíocht ian-déphol srl. Scheikunde of chemie is de natuurwetenschap die zich richt op de studie van samenstelling en opbouw van stoffen, de chemische veranderingen die plaatsvinden onder bepaalde omstandigheden, en de wetmatigheden die daaruit te destilleren zijn. Scheikunde is sterk verwant met de biologie en de natuurkunde. De tak van wetenschap die beide verbindt zijn respectievelijk de biochemie en de fysische chemie. Ook met andere natuurwetenschappen zijn aan het grensvlak nieuwe disciplines ontstaan zoals de geochemie en de computationele chemie.De term scheikunde is bedacht door de wetenschapper Simon Stevin. Η Χημεία [το σύμβολο σχετίζεται με τη διάσπαση του πυρήνα ενός ατόμου ή χημικού στοιχείου] είναι θεμελιώδης, κεντρική επιστήμη, από τις Φυσικές επιστήμες, η οποία ερευνά και μελετά τα χημικά στοιχεία και τις χημικές ενώσεις που αποτελούνται από άτομα, μόρια και ιόντα, καθώς και τη σύνθεση, τη δομή, τις ιδιότητες, και τη συμπεριφορά τους, αλλά και τις αλλαγές που υφίστανται κατά τη διάρκεια χημικών αντιδράσεων με άλλες ουσίες. Στο πεδίο του γνωστικού αντικειμένου της, η χημεία κατέχει μια ενδιάμεση θέση μεταξύ της φυσικής και της βιολογίας. Ονομάζεται, ορισμένες φορές, ως κεντρική επιστήμη, επειδή παρέχει τη βάση για την κατανόηση τόσο των βασικών, όσο και των εφαρμοσμένων επιστημονικών πεδίων, σε θεμελιώδες επίπεδο. Επί παραδείγματι, η χημεία επεξηγεί πτυχές της φυσιολογίας και βιοχημείας των φυτών (βοτανική), το σχηματισμό πυριγενών πετρωμάτων (γεωλογία), τον τρόπο σχηματισμού του ατμοσφαιρικού όζοντος και την παραγωγή περιβαλλοντικών ρύπων (οικολογία), τις ιδιότητες του εδάφους λ.χ. στη Σελήνη (κοσμοχημεία), το πως τα φάρμακα λειτουργούν (φαρμακολογία), και το πως συλλέγονται αποδεικτικά στοιχεία DNA λ.χ. σε μια σκηνή εγκλήματος (εγκληματολογία). Η χημεία μελετά σε βάθος θέματα σχετικά με τα άτομα και τα μόρια και πως αυτά αλληλεπιδρούν μέσω χημικών δεσμών για να σχηματίσουν νέες χημικές ενώσεις. Στη χημεία, υπάρχουν δύο τύποι χημικών δεσμών: * Πρωτογενείς χημικοί δεσμοί, π.χ. ομοιοπολικοί δεσμοί, στους οποίους τα άτομα μοιράζονται ένα ή περισσότερα ηλεκτρόνια, ιοντικοί δεσμοί, στους οποίους ένα άτομο δωρίζει ένα ή περισσότερα ηλεκτρόνια σε ένα άλλο άτομο για την παραγωγή ιόντων (κατιόντα και ανιόντα) και μεταλλικοί δεσμοί. * Δευτερογενείς χημικοί δεσμοί, π.χ. δεσμοί υδρογόνου, δεσμοί φαν ντερ Βάαλς, αλληλεπίδραση ιόντων-ιόντων, αλληλεπίδραση ιόντων-διπόλων, κ.ά. 화학(化學, 영어: chemistry)은 물질의 성질, 조성, 구조, 변화 및 그에 수반하는 에너지의 변화를 연구하는 자연과학(自然科學)의 한 분야이다. 물리학(物理學)도 역시 물질을 다루는 학문이지만, 물리학이 원소(元素)와 화합물(化合物)을 모두 포함한 물체의 운동과 에너지, 열적·전기적·광학적·기계적 속성을 다루고 이러한 현상으로부터 통일된 이론을 구축하려는 것과는 달리 화학에서는 물질 자체를 연구 대상으로 한다. 화학은 이미 존재하는 물질을 이용하여 특정한 목적에 맞는 새로운 물질을 합성하는 길을 제공하며, 이는 농작물(農作物)의 증산, 질병의 치료 및 예방, 에너지 효율 증대, 환경오염(環境汚染) 감소 등 여러 가지 이점을 제공한다. Kimika (egiptoerako kēme («lurra») hitzetik eratorria) zientzia bat da, eta materiaren konposizio, egitura eta propietateak aztertzen ditu, baita haren prozesu kimikoetan izandako eraldaketak ere. Gaur egungo kimika alkimiaren eboluzioaren ondoriotzat jotzen da. Kimikaren barnean dauden arloak, ikertzen den materia motaren edo egingo zaion ikerketa motaren arabera sailkatzen dira gehienetan. Ikertzen den materia motaren arabera, kimika ez-organikoa konposatu kimiko ez-organikoak aztertzen dituena da, biokimika izaki bizidunetan agertzen diren konposatuak ikertzen dituena eta kimika organikoa konposatu kimiko organikoak aztertzen dituena. Bestalde, egingo zaion ikerketa motaren arabera egindako sailkapenean beste atal batzuk daude, adibidez: kimika analitikoa, kimika fisikoa eta . Horrez gain, orain-berriki agertu diren beste atal batzuk ere badira, eskuarki atal tradizional horien azpimultzotzat hartzen direnak, adibidez: kimika konputazionala, kimika bioezorganikoa, nanokimika, kimika supramolekularra... etengabe luzatuz doan zerrenda da. Kemio aŭ ĥemio estas la scienco, kiu studas: 1. * la konsiston kaj la strukturon de la materio, 2. * la ecojn de la materio, 3. * la ŝanĝiĝojn, kiuj okazas al la materio kaj la kondiĉojn necesajn por estigi aŭ eviti tiajn ŝanĝiĝojn. Ĉia materio apartenas al unu el la du ĉefaj kategorioj: aŭ pura substanco aŭ miksaĵo. Gravas rimarki, ke ekzistas signifa diferenco inter la terminoj "substanco" kaj "pura substanco". Substanco estas ĝenerala termino por iu ajn speco de materio. Kemiistoj studas la ĥemiajn elementojn. Ĉiu elemento havas nur unu specon de atomo. En la kemio la elementoj diferencas laŭ la nombro de la elektronoj en siaj atomoj kaj laŭ siaj atompezoj. Ĉiu atomo de iu elemento havas la saman nombron da protonoj, sed la nombro de neŭtronoj povas varii, farante malsamajn izotopojn. Se al atomo mankas elektrono, la atomo estas jonigita. Karbono estas elemento tre grava por la vivo. La kombinaĵoj kun karbono estas organikaj, kaj la kombinaĵoj sen karbono estas neorganikaj. Kemi (arabiska: كيمياء latin: chem (kēme), ordets etymologi är dock omtvistad) är en naturvetenskap som studerar materia, och dess sammansättning, uppträdande, struktur och egenskaper, såväl som de ändringar den genomgår vid kemiska reaktioner. Kemin undersöker olika typer av atomer, joner, molekyler, kristaller och andra tillstånd av materia, antingen för sig eller i kombination, vilka involverar begreppen energi och entropi i relation till spontaniteten hos kemiska processer. Traditionellt delas kemins grenar in efter vilken typ av materia de behandlar. Dessa områden inkluderar: * Oorganisk kemi (utforskandet av oorganisk materia). * Organisk kemi (utforskandet av organisk (kolbaserad) materia). * Biokemi (utforskandet av kemiska substanser hos organismer). * Fysikalisk kemi (utforskandet av kemiska processer med användning av fysikaliska modeller och sammanhang). * Analytisk kemi (analys av prover för att få förståelse för deras kemiska sammansättning och kemiska struktur). * Kärnkemi (där atomkärnan är i fokus och man studerar radioaktiv påverkan på kemiska reaktioner, olika isotopers kemiska egenskaper, såväl som omvandling av grundämnen genom fusion, fission eller naturligt sönderfall). * Teoretisk kemi (är ett samlingsnamn för flera teoretiska varianter av kemi som kan tillämpas inom de mer praktiska varianterna av kemi, t.ex. kvantkemi som kan tillämpas inom nästan alla fält av kemi). På senare år har ett flertal specialiserade discipliner vuxit fram. Exempel på sådana är neurokemi (utforskandet av nervsystemets kemi), miljökemi (studiet av kemiska processer i naturen) och materialkemi (studiet av olika material). Kemi utövades till en början som alkemi, en protovetenskap ur vilken kemi sedan växte fram. Kimia adalah cabang dari ilmu fisik yang mempelajari tentang susunan, struktur, sifat, dan perubahan materi. Ilmu kimia meliputi topik-topik seperti sifat-sifat atom, cara atom membentuk ikatan kimia untuk menghasilkan senyawa kimia, interaksi zat-zat melalui gaya antarmolekul yang menghasilkan sifat-sifat umum dari materi, dan interaksi antar zat melalui reaksi kimia untuk membentuk zat-zat yang berbeda. Kimia kadang-kadang disebut sebagai ilmu pengetahuan pusat karena menjembatani ilmu-ilmu pengetahuan alam, termasuk fisika, geologi, dan biologi. Para ahli berbeda pendapat mengenai . Sejarah kimia dapat ditelusuri kembali sampai pada alkimia, yang sudah dipraktikkan selama beberapa milenia di berbagai belahan dunia. Chemie (bundesdeutsches Hochdeutsch: [çeˈmiː]; süddeutsch, Schweizerdeutsch, österreichisches Hochdeutsch: [keˈmiː]) ist diejenige Naturwissenschaft, die sich mit dem Aufbau, den Eigenschaften und der Umwandlung von chemischen Stoffen beschäftigt. Ein Stoff besteht aus Atomen, Molekülen oder beidem. Er kann außerdem Ionen enthalten. Die chemischen Reaktionen sind Vorgänge in den Elektronenhüllen der Atome, Moleküle und Ionen. Zentrale Begriffe der Chemie sind chemische Reaktionen und chemische Bindungen. Durch chemische Reaktionen werden chemische Bindungen gebildet oder gespalten. Dabei verändert sich die Elektronenaufenthaltswahrscheinlichkeit in den Elektronenhüllen der beteiligten Stoffe und damit deren Eigenschaften. Die Herstellung von Stoffen (Synthese) mit von der Menschheit benötigten Eigenschaften ist heute das zentrale Anliegen der Chemie. Traditionell wird die Chemie in Teilgebiete unterteilt. Die wichtigsten davon sind die organische Chemie, die kohlenstoffhaltige Verbindungen untersucht, die anorganische Chemie, die alle Elemente des Periodensystems und deren Verbindungen behandelt, sowie die physikalische Chemie, die sich mit den grundlegenden Phänomenen, die der Chemie zu Grunde liegen, beschäftigt. Die Chemie in ihrer heutigen Form als exakte Naturwissenschaft entstand im 17. und 18. Jahrhundert allmählich aus der Anwendung rationalen Schlussfolgerns, basierend auf Beobachtungen und Experimenten der Alchemie. Einige der ersten bedeutenden Chemiker waren Robert Boyle, Humphry Davy, Jöns Jakob Berzelius, Joseph Louis Gay-Lussac, Joseph Louis Proust, Marie und Antoine Lavoisier und Justus von Liebig. Die chemische Industrie zählt zu den wichtigsten Industriezweigen. Sie stellt Stoffe her, die zur Herstellung von Alltagsgegenständen (z. B. Grundchemikalien, Kunststoffe, Lacke), Lebensmitteln (auch als Hilfsmittel dazu wie Düngemittel und Pestizide) oder zur Verbesserung der Gesundheit (z. B. Pharmazeutika) benötigt werden. Хи́мия (от араб. کيمياء‎, произошедшего, предположительно, от египетского слова Кемет (транслит. егип. Kmt) (чёрный), откуда возникло также название Египта, чернозёма и свинца — Та-Кемет — «чёрная земля» (егип. tA-kmt); другие возможные варианты: др.-греч. χυμος — „сок“, „эссенция“, „влага“, „вкус“, др.-греч. χυμα — „сплав (металлов)“, „литьё“, „поток“, др.-греч. χυμευσις — „смешивание“) — одна из важнейших и обширных областей естествознания, наука, изучающая вещества, также их состав и строение, их свойства, зависящие от состава и строения, их превращения, ведущие к изменению состава — химические реакции, а также законы и закономерности, которым эти превращения подчиняются. Поскольку все вещества состоят из атомов, которые благодаря химическим связям способны формировать молекулы, то химия занимается, прежде всего, рассмотрением перечисленных выше задач на атомно-молекулярном уровне, то есть на уровне химических элементов и их соединений. Химия имеет немало связей с физикой и биологией, по сути граница между ними условна, а пограничные области изучаются квантовой химией, химической физикой, физической химией, геохимией, биохимией и другими науками. Является экспериментальной наукой. Chemia (arab. كيمياء kīmijāʾ, الخيمياء al-chīmijāʾ prawdopodobnie od stgr. χημ(ε)ία chēm(e)ía, χυμεία chymeía „rozpuszczanie, stapianie”) – nauka przyrodnicza badająca naturę i właściwości substancji, a zwłaszcza przemiany zachodzące pomiędzy nimi. Współcześnie wiadomo, że przemiany substancji wynikają z praw, według których atomy łączą się poprzez wiązania chemiczne w mniej lub bardziej trwałe związki chemiczne, a także praw, według których wiązania tworzą się i ulegają rozrywaniu, prowadząc do przemian jednych substancji chemicznych w inne, co jest nazywane reakcjami chemicznymi. Chemia zajmuje się także rozmaitymi właściwościami substancji wynikającymi bezpośrednio z ich budowy atomowej. Naturę i właściwości substancji bada również fizyka. Chemia i fizyka nawzajem się przenikają i często trudno jest precyzyjnie ustalić, gdzie kończy się jedna dziedzina, a zaczyna druga. Chemia, podobnie jak fizyka, jest centralną nauką przyrodniczą. Obie te nauki stanowią podstawę wszystkich pozostałych nauk przyrodniczych – biologii, geografii, metalurgii i wielu innych. 化学(かがく、英語: chemistry ケミストリー、羅語:chemia ケーミア)とは、さまざまな物質の構造・性質および物質相互の反応を研究する、自然科学の一部門である。物質が、何から、どのような構造で出来ているか、どんな特徴や性質を持っているか、そして相互作用や反応によってどのように、何に変化するか、を研究するとも言い換えられる。 日本語では同音異義の「科学」(英: science)との混同をさけるため、化学を湯桶読みして「ばけがく」とよぶこともある。 Хі́мія або хе́мія — одна з наук про природу, яка вивчає молекулярно-атомні перетворення речовин, тобто, при яких молекули одних речовин руйнуються, а на їхньому місці утворюються молекули інших речовин з новими властивостями. Завданням хімії є дослідження властивостей елементів і хімічних сполук, вивчення залежності властивостей речовин від їхнього складу й будови, вивчення умов перетворення одних речовин в інші, поширення хімічних речовин у природі, технологій їхнього одержання, механізмів взаємодії хімічних сполук, а також практичне використання хімічних реакцій. Química é a ciência que estuda a composição, estrutura, propriedades da matéria, as mudanças sofridas por ela durante as reações químicas e a sua relação com a energia. É considerada uma ciência exata e é chamada muitas vezes de ciência central porque é a ponte entre outras ciências naturais como a física, matemática e a biologia. A química possui papel fundamental no desenvolvimento tecnológico, pois a utilização dos conceitos e técnicas dessa ciência permite a obtenção de novas substâncias, além de preocupar-se com a prevenção de danos e exploração sustentável do meio ambiente. As áreas da química são agrupadas em quatro grandes divisões, a saber: química inorgânica (estuda a matéria inorgânica), química orgânica (estuda os compostos de carbono), físico-química (compreende os aspectos energéticos e cinéticos dos sistemas químicos e suas transformações em escalas macroscópicas, e atômico-molecular), e química analítica (analisa materiais e ajuda a compreender a sua composição e quantidade de sistemas químicos). Áreas interdisciplinares e complementares incluem bioquímica, ensino de química, e química ambiental. No Brasil são considerados profissionais relacionados a ciências químicas, com registro nos Conselhos Federais e Regionais de Química: engenheiros químicos, bacharéis e licenciados em química, bacharéis em química industrial ou química tecnológica, bacharéis em bioquímica. La chimie est une science de la nature qui étudie la matière et ses transformations, et plus précisément : 1. * les éléments chimiques à l'état libre, atomes ou ions atomiques. Elle étudie également leurs associations par liaisons chimiques qui engendrent notamment des composés moléculaires stables ou des intermédiaires plus ou moins instables. Ces entités de matière peuvent être caractérisées par une identité reliée à des caractéristiques quantiques et des propriétés précises ; 2. * les processus qui changent ou modifient l'identité de ces particules ou molécules de matière, dénommés réaction chimique, transformation, interaction, etc. ; 3. * les mécanismes réactionnels intervenant dans les processus chimiques ou les équilibres physiques entre deux formes, qui permettent d'interpréter des observations et d'envisager de nouvelles réactions ; 4. * les phénomènes fondamentaux observables en rapport avec les forces de la nature qui jouent un rôle chimique, favorisant les réactions ou synthèses, addition, combinaison ou décomposition, séparation de phases ou extraction. L'analyse permet de découvrir les compositions, le marquage sélectif ouvre la voie à un schéma réactionnel cohérent dans des mélanges complexes. La taille des entités chimiques varie de simples atomes ou molécules nanométriques aux édifices moléculaires de plusieurs dizaines de milliers d'atomes dans les macromolécules, l'ADN ou protéine de la matière vivante (infra)micrométrique, jusqu'à des dimensions parfois macroscopiques des cristaux. En incluant l'électron libre (qui intervient dans les réactions radicalaires), les dimensions de principaux domaines d'application se situent dans son ensemble entre le femtomètre (10−15 m) et le micromètre (10−6 m). L'étude du monde à l'échelle moléculaire soumise paradoxalement à des lois singulières, comme le prouvent les récents développements nanotechnologiques, permet de mieux comprendre les détails de notre monde macroscopique. La chimie est qualifiée de « science centrale » en raison des relations étroites qu'elle possède avec la biologie et la physique. Et elle a évidemment des relations avec les champs d'applications variés, tels que la médecine, la pharmacie, l'informatique et la science des matériaux, sans oublier des domaines appliqués tels que le génie des procédés et toutes les activités de formulation. La physique, et surtout son instrumentation, est devenue hégémonique après 1950 dans le champ de la science de la nature. Les avancées en physique ont surtout refondé en partie la chimie physique et la chimie inorganique. La chimie organique, par l'intermédiaire de la biochimie, a partagé des recherches valorisant la biologie. Mais la chimie n'en garde pas moins une place incontournable et légitime dans le champ des sciences de la nature : elle conduit à de nouveaux produits, de nouveaux composés, découvre ou invente des structures moléculaires simples ou complexes qui bénéficient de façon extraordinaire à la recherche physique ou biologique. Enfin l'héritage cohérent que les chimistes défenseurs marginaux des structures atomiques ont légué aux acteurs de la révolution des conceptions physiciennes au début du XXe siècle ne doit pas être sous-estimé. 化學是一門研究物質的性質、組成、結構、以及变化规律的物理的子學科。化學研究的對象涉及物質之間的相互關係,或物質和能量之間的關聯。傳統的化學常常都是關於兩種或以上的物質之間的接觸和其後的變化,即化學反應,又或者是一種物質變成另一種物質的過程。這些變化有時會需要使用電磁波,當中電磁波負責激發化學作用。不過有時化學並不一定要關於物質之間的反應。光譜學研究物質與光之間的關係,而這些關係並不涉及化學反應。准确的说,化学的研究范围是包括分子、电子、离子、原子、原子团在内的核-电子体系。 「化學」一詞,若單從字面解釋就是「變化的學問」之意。化学主要研究的是化学物质互相作用的科学。化學如同更廣義的物理皆為自然科學之基礎科學。很多人稱化學為「中心科學」,因為化學為部分科學學門的核心,連接物理概念及其他科學,如材料科學、纳米技术、生物化學等。研究化學的學者稱為化學家。在化學家的概念中一切物質都是由原子或比原子更細小的物質組成,如電子、中子和質子。但化学反应都是以原子或原子团为最小结构进行的。若干原子通过某种方式结合起来可构成更复杂的结构,例如分子、離子或者晶體。 La química es la ciencia natural que estudia la composición, estructura y propiedades de la materia ya sea en forma de elementos, especies, compuestos, mezclas u otras sustancias, así como los cambios que estas experimentan durante las reacciones y su relación con la energía química.​ Linus Pauling la definió como la ciencia que estudia las sustancias, su estructura (tipos y formas de acomodo de los átomos), sus propiedades y las reacciones que las transforman en otras sustancias en referencia con el tiempo.​ La química, a través de una de sus ramas conocida como química supramolecular, se ocupa principalmente de las agrupaciones supratómicas, como son los gases, las moléculas, los cristales y los metales, estudiando su composición, propiedades estadísticas, transformaciones y reacciones, si bien la química general también incluye la comprensión de las propiedades e interacciones de la materia a escala atómica. La química es llamada a menudo «ciencia central» por su papel de conexión en las otras ciencias naturales, relacionándose con la física por medio de la fisicoquímica, la biología mediante la bioquímica, la astronomía a través de la astroquímica, la geología por vía de la geoquímica, entre otras. La mayoría de los procesos químicos se pueden estudiar directamente en el laboratorio, usando una serie de técnicas a menudo bien establecidas, tanto de manipulación de materiales como de comprensión de los procesos subyacentes. Una aproximación alternativa es la proporcionada por las técnicas de modelado molecular, que extraen conclusiones de modelos computacionales. La química moderna se desarrolló a partir de la alquimia, una práctica protocientífica de carácter esotérico, pero también experimental, que combinaba elementos de química, física, biología, metalurgia, farmacéutica, entre otras disciplinas. Esta fase termina con la revolución química, con el descubrimiento de los gases por Robert Boyle, la ley de conservación de la materia y la teoría de la combustión por oxígeno postuladas por el científico francés Antoine Lavoisier.​ La sistematización se hizo patente con la creación de la tabla periódica de los elementos y la introducción de la teoría atómica, cuando los investigadores desarrollaron una comprensión fundamental de los estados de la materia, los iones, los enlaces químicos y las reacciones químicas. Desde la primera mitad del siglo XIX, el desarrollo de la química lleva aparejado la aparición y expansión de una industria química de gran relevancia en la economía y la calidad de vida actuales. Las disciplinas de la química se agrupan según la clase de materia bajo estudio o el tipo de estudio realizado. Entre estas se encuentran la química inorgánica, que estudia la materia inorgánica; la química orgánica, que estudia la materia orgánica; la bioquímica, que estudia las sustancias existentes en organismos biológicos; la fisicoquímica que comprende los aspectos estructurales y energéticos de sistemas químicos a escalas macroscópica, molecular y atómica, y la química analítica, que analiza muestras de materia y trata de entender su composición y estructura mediante diversos estudios y reacciones. La chimica (da kemà, il libro dei segreti dell'arte egizia, da cui l'arabo "al-kimiaa" "الكيمياء") è la scienza fondamentale che studia le proprietà e il comportamento della materia. È la scienza naturale che copre gli elementi che compongono la materia ai composti costituiti da atomi, molecole e ioni: la loro composizione, struttura, proprietà, comportamento e i cambiamenti che subiscono durante una reazione con altre sostanze. A volte è chiamata "la scienza centrale" (in inglese "central science") perché connette le altre scienze naturali, come l'astronomia, la fisica, la biologia e la geologia, e fornisce una base per comprendere sia le discipline scientifiche di base che quelle applicate a un livello fondamentale. Ad esempio, la chimica spiega gli aspetti della crescita delle piante (botanica), la formazione di rocce ignee (geologia), come si forma l'ozono atmosferico e come si degradano gli inquinanti ambientali (ecologia), le proprietà del suolo sulla luna (cosmochimica), come funzionano i farmaci (farmacologia) e come raccogliere prove del DNA sulla scena del crimine (scienza forense). La chimica affronta argomenti come il modo in cui gli atomi e le molecole interagiscono tramite legami chimici per formare nuovi composti chimici. Esistono due tipi di legami chimici: * Primari: legami covalenti, in cui gli atomi condividono uno o più elettroni; legami ionici, in cui un atomo dona uno o più elettroni a un altro atomo per produrre ioni (cationi e anioni); e legami metallici. * Secondari: legami a idrogeno; legami con le forze di van der Waals; interazioni ione-ione; e interazioni ione-dipolo. Chemie (řecky χημεία; archaicky též lučba) je vědecké zkoumání vlastností a chování hmoty. Je to přírodní věda, která zahrnuje prvky, z nichž se hmota skládá, až po sloučeniny složené z atomů, molekul a iontů: jejich složení, strukturu, vlastnosti, chování a změny, kterými procházejí při reakci s jinými látkami. Rozsahem svého předmětu zaujímá chemie mezičlánek mezi fyzikou a biologií, někdy se jí říká ústřední věda, protože poskytuje základ pro pochopení základních i aplikovaných vědních disciplín na základní úrovni. Chemie například vysvětluje aspekty chemie rostlin (botanika), vznik vyvřelých hornin (geologie), vznik atmosférického ozonu a rozklad znečišťujících látek v životním prostředí (ekologie), vlastnosti půdy na Měsíci, fungování léků (farmakologie) a způsob získávání důkazů DNA na místě činu (kriminalistika). Chemie se zabývá tématy, jako je interakce atomů a molekul prostřednictvím chemických vazeb za vzniku nových chemických sloučenin. Existují dva typy chemických vazeb: 1. primární chemické vazby, např. kovalentní vazby, v nichž atomy sdílejí jeden nebo více elektronů; iontové vazby, v nichž atom odevzdává jeden nebo více elektronů jinému atomu za vzniku iontů (kationtů a aniontů); kovové vazby a 2. sekundární chemické vazby, např. ; vazby Van der Waalsových sil, interakce iont-iont, interakce atd. عِلْمُ الكِيِمْيَاءِ هو العلم الذي يدرس المادة والتغيُّرات التي تطرأ عليها، تحديدًا بدراسة خواصها، بنيتها، تركيبها، سلوكها، تفاعلاتها وما تحدثه من خلالها. ويدرس علم الكيمياء الذرات والروابط التي تحدث بينها مكونةً الجزيئات، وكيف تترابط هذه الجزيئات فيما بعدها لتُكوّن المادة. ويدرس أيضًا التفاعلات التي تحدث بينها. وللكيمياء أهمية كبيرة في حياتنا، وتدخل في مجالات كثيرة وتلعب دورًا مهمًا في الصناعات بمختلف أنواعها، كالصِّناعات الغذائية، صناعة المواد التنظيفية، الدهانات، الأصبغة، صناعة الأدوية والعقاقير، النسيج والملابس والأسلحة وغيرها. ولها تطبيقات أخرى في الطب والعلوم الأخرى. ويطلق على الكيمياء تسمية «العِلْمُ المَرْكَزِي»، وذلك لدورهِ الجوهري في ربط العلوم الطبيعية ببعضها. وعلم الكيمياء هو أحد العلوم الطبيعية، والتي تشمل كلًّا من الفيزياء وعلوم الأرض وعلم الفلك وعلم الأحياء. ويُعدُّ تاريخ صناعة الكيمياء ذا أثرًا بالغًا في مجال الكيمياء بشكل عام. تدرس الفيزياء المادة أيضًا، ولكنها تدرس كميَّات الفضاء، والمادة، والقوانين التي تحكمها، والكيمياء فرع من العلوم الفيزيائية ولكنّها لا تتفرع عن الفيزياء. يُعدُّ جابر بن حيان الملقّب بـ «أبي الكيمياء»، المؤسّس الحقيقي لمفهوم علم الكيمياء، المبني على مفهوم التجريبية، إذ يقول: «إن واجب المشتغل في الكيمياء هو العمل وإجراء التجربة، وإن المعرفة لا تحصل إلاَّ بها». حتى أن العرب سمَّوا الكيمياء عامةً بـ «صَنْعَة جَابِر». وكلمة كيمياء ذات أصلٍ عربي، وتشتق الكلمة من المصدر كمي بمعنى أستر وأخفى، ووجهة ذلك تعتمد على الكتمان وتحريم إذاعتها وإفضاء أسرارها لغير أهلها لكون هدفها تحويل المعادن البخسة إلى ذهب وفضة. تنقسم الكيمياء إلى فروع عدة تتفرّع منها أقسام أخرى، أهمها: الكيمياء العامة والتي تدرس المبادئ الأساسية في الكيمياء، والكيمياء العضوية وتهتم بدراسة المواد العضوية، أي التي تحتوي على عنصر الكربون، والكيمياء غير العضوية والكيمياء الفيزيائية والكيمياء الحيوية والكيمياء التحليلية. Chemistry is the scientific study of the properties and behavior of matter. It is a natural science that covers the elements that make up matter to the compounds made of atoms, molecules and ions: their composition, structure, properties, behavior and the changes they undergo during a reaction with other substances. Chemistry also addresses the nature of chemical bonds in chemical compounds. In the scope of its subject, chemistry occupies an intermediate position between physics and biology. It is sometimes called the central science because it provides a foundation for understanding both basic and applied scientific disciplines at a fundamental level. For example, chemistry explains aspects of plant growth (botany), the formation of igneous rocks (geology), how atmospheric ozone is formed and how environmental pollutants are degraded (ecology), the properties of the soil on the moon (cosmochemistry), how medications work (pharmacology), and how to collect DNA evidence at a crime scene (forensics). La química és la ciència que estudia la composició, estructura i propietats de la matèria i els canvis que aquesta experimenta durant les reaccions químiques. L'etimologia de la paraula química prové del baix llatí chimia (afèresi d’alchimia) de l'àrab كيمياء (kīmiyã´, «pedra filosofal»), i aquest, probablement del grec χημεία (khymeía, «fusió o barreja de líquids»). La ubiqüitat de la química en les ciències naturals fa que sigui considerada com una de les ciències bàsiques. La química és d'importància en molts camps del coneixement, com la ciència de materials, la biologia, la farmàcia, la medicina, la geologia, l'enginyeria i l'astronomia, entre altres. Els processos naturals estudiats per la química involucren partícules fonamentals (electrons, protons i neutrons), partícules compostes (nuclis atòmics, àtoms i molècules) o estructures microscòpiques com cristalls i superfícies. Com a exemples de reaccions químiques hi ha: * La formació de molècules o ions a partir de la col·lisió de dos àtoms. * La fragmentació, ionització o canvi d'estructura d'una molècula després de ser irradiada amb llum. * L'absorció d'un àtom o molècula sobre una superfície. * El fluix d'electrons entre dos sòlids en contacte. * El canvi estructural en una proteïna davant l'estímul apropiat. Des del punt de vista microscòpic, les partícules involucrades en una reacció química poden considerar-se com un sistema tancat que intercanvia energia amb el seu entorn. En processos exotèrmics, el sistema allibera energia al seu entorn, mentre que un procés endotèrmic solament pot ocórrer quan l'entorn aporta energia al sistema que reacciona. En la gran majoria de les reaccions químiques hi ha flux d'energia entre el sistema i el seu camp d'influència, per la qual cosa podem estendre la definició de reacció química i involucrar l'energia cinètica (calor) com un reactiu o producte. La gran importància dels sistemes biològics fa que en els nostres dies gran part del treball de química sigui de naturalesa bioquímica. Entre els problemes més interessants es troben, per exemple, l'estudi del desdoblament de les proteïnes i la relació entre seqüència, estructura i funció de proteïnes. Si hi ha una partícula important i representativa en la química és l'electró. Un dels majors assoliments de la química és haver arribat a l'enteniment de la relació entre reactivitat química i configuració electrònica d'àtoms, molècules o sòlids. Els químics han pres els principis de la mecànica quàntica i les seves solucions fonamentals per a sistemes de pocs electrons i els han estès a sistemes realistes. La idea d'orbital atòmic i d'orbital molecular és una forma sistemàtica en la qual la formació d'enllaços és entenedor i és la sofisticació dels models inicials d'enllaç del diagrama de Lewis.
gold:hypernym
dbr:Branch
skos:closeMatch
n66:chemistry
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Chemistry?oldid=1124216649&ns=0
dbo:wikiPageLength
78796
dcterms:isPartOf
n113:target
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Chemistry