About: Ecology

An Entity of Type: university, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Ecology (from Ancient Greek οἶκος (oîkos) 'house', and -λογία (-logía) 'study of') is the study of the relationships between living organisms, including humans, and their physical environment. Ecology considers organisms at the individual, population, community, ecosystem, and biosphere level. Ecology overlaps with the closely related sciences of biogeography, evolutionary biology, genetics, ethology, and natural history. Ecology is a branch of biology, and it is not synonymous with environmentalism. Among other things, ecology is the study of:

Property Value
dbo:abstract
  • علم البيئة (من اليونانية: οἶκος، «المنزل» أو «البيئة»؛ -λογία، والتي تعني «دراسة») هو فرع من فروع علم الأحياء الذي يدرس التفاعلات بين الكائنات الحية وبيئتها الفيزيائية الحيوية، والتي تشمل كلًا من الكائنات الحية والمكونات غير الحية. تشمل الموضوعات ذات الأهمية التنوع البيولوجي والتوزيع والكتلة الحيوية ومجموعات الكائنات الحية، وكذلك التعاون والمنافسة داخل الأنواع وفيما بينها. النظم البيئية هي عبارة عن تفاعل حيوي بين أنظمة الكائنات الحية والمجتمعات التي تتكون منها والمكونات غير الحية لبيئتها. عمليات النظام البيئية، مثل الإنتاج الأولي، تكون التربة، تدوير المواد الغذائية، وعملية بناء الموطن، تنظم تدفق الطاقة والمواد من خلال بيئة. هذه العمليات تدعمها الكائنات الحية ذات سمات تاريخ الحياة المحددة. البيئة ليست مرادفة للنظرية البيئية أو التاريخ الطبيعي أو العلوم البيئية. إنها تتداخل مع العلوم وثيقة الصلة بعلم الأحياء التطوري وعلم الوراثة وعلم الأخلاق. لعلم البيئة تطبيقات عملية في علم الحفظ الحيوي، وإدارة الأراضي الرطبة، وإدارة الموارد الطبيعية (علم البيئة الزراعية، الزراعة، الحراجة الزراعية، مصائد الأسماك)، تخطيط المدن (البيئة الحضرية)، صحة المجتمع، الاقتصاد، العلوم الأساسية والتطبيقية، والتفاعل الاجتماعي البشري (البيئة البشرية). على سبيل المثال، يعامل نهج دوائر الاستدامة البيئة على أنها أكثر من البيئة «الموجودة». لا يعامل بشكل منفصل عن البشر. الكائنات الحية (بما في ذلك البشر) والموارد تشكل النظم البيئية التي بدورها، تحافظ على آليات التغذية المرتدة البيوفيزيائية التي تعمل على تخفيف العمليات التي تعمل على المكونات الحية وغير الحية في الكوكب. تدعم النظم البيئية الوظائف الداعمة للحياة وتنتج رأس مال طبيعي مثل إنتاج الكتلة الحيوية (الغذاء والوقود والألياف والدواء)، وتنظيم المناخ، والدورات الكيميائية البيوجيولوجية العالمية، وترشيح المياه، وتشكيل التربة، ومكافحة التآكل، وحماية الفيضانات، والعديد من الميزات الطبيعية الأخرى ذات قيمة علمية أو تاريخية أو اقتصادية أو جوهرية. كلمة «علم البيئة» ("Ökologie") صاغها العالم الألماني إرنست هيكل في عام 1866. الفكر الإيكولوجي مشتق من التيارات الراسخة في الفلسفة، وخاصة من الأخلاق والسياسة. وضع الفلاسفة اليونانيون القدماء مثل أبقراط وأرسطو أسس علم البيئة في دراساتهم حول التاريخ الطبيعي. أصبحت البيئة الحديثة علمًا أكثر صرامة في أواخر القرن التاسع عشر. أصبحت المفاهيم التطورية المتعلقة بالتكيف والانتقاء الطبيعي حجر الأساس في النظرية البيئية الحديثة. (ar)
  • L'ecologia, com a disciplina científica abasta àrees com l'estudi de: processos globals (dalt), hàbitats marins i terrestres (centre) i interaccions interespecífiques (depredació i pol·linització) (baix). És la part de la biologia que estudia les interaccions dels éssers vius entre ells i amb llur medi; és la biologia dels ecosistemes. També es pot definir com l'estudi científic de les distribucions, l'abundància i les relacions dels organismes i les seves interaccions amb el medi ambient. El 1866 Ernst Häckel va introduir el concepte d'ecologia, terme compost de les paraules gregues οικος (oikos: casa, habitatge, llar) i λόγος (logos: coneixement, ciència, raó). En un principi, Häckel entenia per ecologia la ciència que estudia les relacions dels éssers vius amb el seu medi ambient, però més tard va ampliar aquesta definició a l'estudi de les característiques del medi, que també inclou el transport de matèria i energia i la seva transformació en les comunitats biològiques. Entren dins el camp de l'ecologia l'estudi de les poblacions de plantes i animals, de les comunitats de plantes i animals i dels ecosistemes. Un ecosistema representa la xarxa de relacions entre els organismes a diferents nivells d'organització i els diferents serveis que es realitzen. Els ecòlegs s'interessen per qualsevol forma de biodiversitat, des del paper dels bacteris en el reciclatge dels nutrients als efectes de la selva tropical en la dinàmica de l'atmosfera terrestre. La disciplina de l'ecologia va emergir de les ciències naturals durant el segle xix. L'ecologia no és sinònim de medi ambient o d'ecologisme, i també es diferencia de les ciències ambientals. L'ecologia també està estretament relacionada amb disciplines com la fisiologia, l'evolució, la genètica i l'etologia. Hi ha moltes aplicacions pràctiques de l'ecologia dins el camp de la biologia de la conservació, el control dels aiguamolls, la gestió dels recursos naturals (agricultura, silvicultura, pesca), la planificació de ciutats sostenibles (ecologia urbana), la salut pública, l'economia, i en general, les ciències bàsiques i aplicades; proporciona un marc conceptual per a la comprensió i la investigació de la interacció social humana (ecologia humana). (ca)
  • Les ciències ambientals són el conjunt de disciplines científiques que s'ocupen de l'estudi global del medi ambient, proporcionant una aproximació qualitativa integrada, quantitativa i interdisciplinària a l'estudi dels sistemes ambientals. Les ciències ambientals van sorgir com a camp d'investigació científica als anys 1960-1970, motivat per la necessitat d'una aproximació multidisciplinària per a analitzar complexes problemàtiques ambientals i la creixent preocupació social per la necessitat d'actuar en favor del medi ambient. Aquesta ciència aplicada es preocupa especialment pel desenvolupament sostenible, intentant fer compatible el desenvolupament com a millora de la qualitat de vida amb el respecte al medi ambient, pel que estudia tant el medi natural com els impactes que genera l'activitat humana sobre aquest (avaluació d'impacte ambiental), intentant escollir aquelles accions menys impactants a l'hora de realitzar un projecte, com per exemple una construcció o la creació d'infraestructures. Les ciències ambientals tenen un enfocament holístic -és a dir, general- que es val tant de les ciències naturals (química, física, biologia, geologia, ecologia, limnologia, ciència del sòl, toxicologia, i contaminació, etc.) com de les ciències socials , la tecnologia (enginyeria, monitoratge) i les ciències instrumentals (informàtica i Sistemes d'Informació Geogràfica). Mitjançant aquesta visió integrada es pretén trobar solucions que aconsegueixin un equilibri entre els interessos ambientals i els socioeconòmics. (ca)
  • Environmentalistika je obor, který využívá poznatků různých vědních oborů ekologie, geografie, chemie, fyziky, ekonomie a zkoumá vzájemné působení člověka a ekosystémů, zabývá se tedy i prevencí znečišťování životního prostředí, nápravou vzniklých škod a nežádoucích zásahů. Environmentalistika zahrnuje také ochranu přírody, monitoring složek životního prostředí, využívání přírodních zdrojů, nakládání s energiemi, péče o zdraví lidské populace apod. Nezbytnou součástí environmentálního vzdělávání je studium životního prostředí prostřednictvím jednotlivých vědních oborů a schopnost nadhledu a vize. Působení člověka na životní prostředí bylo zprvu zkoumáno izolovaně. Popisoval a modeloval se vliv činností na jednotlivé složky ŽP, např. vodní zdroje, ovzduší, ale ucelený pohled na životní prostředí jako propojený celek se všemi vztahy uvnitř i vně se vyvinul až později. Pozornost byla obrácena spíše k řešení následků než k identifikaci, pochopení a odstranění příčin. Postupně se dospělo k názoru, že ochrana životního prostředí je záležitostí, kde je třeba deklarovat nejen zájem států, ale i celého lidstva. Environmentalistikou rozumíme nejen zkoumání vzájemného působení člověka a ekosystémů, ale i snahu o predikci budoucího vývoje. Vlivem poznatků environmentálně zaměřených oborů a stále se zvyšujícího antropogenního působení na přírodu začala vystupovat potřeba Environmentální výchovy. Na mezinárodním fóru byl její obsah definován mezinárodní konferencí o biosféře UNESCO (Paříž 1968) a dále upřesňován celosvětovým programem IEEP organizací UNESCO a UNEP. Termín environmentální výchova se postupně prosadil i v českém prostředí. EV je vnímána jako výchova k udržitelnému rozvoji. Celý tento terminologický vývoj charakterizuje rozšiřující se interdisciplinární koncepci tohoto vzdělávání. Environmentální obory mají poměrně široké rozpětí a na jednotlivých fakultách se často liší ve svém názvu i zaměření. V českém univerzitním prostředí můžeme pod environmentalistiku zařadit obor Sociální a kulturní ekologie vyučovaný na FHS UK, tamtéž pak na doktorském stupni obor Environmentální studia. Na brněnské Masarykově univerzitě se nachází Katedra environmentálních studií. Environmentálně zaměřené obory se vyučují také na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. (cs)
  • Ekologie (z řeckého: οἶκος "obydlí" A -λογία, "nauka") je věda, jež se zabývá popisem, analýzou a studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím. Jedná se o interdisciplinární obor, který využívá poznatků mnoha vědních disciplín. Zahrnuje studium interakcí organismů, které mají jak mezi sebou navzájem, tak těch, jež mají mezi jinými organismy i těmi, které mají s abiotickými složkami jejich prostředí. Ekologie bývá definována různě, mezi nejznámější patří Krebsova definice: „Ekologie je vědecké studium procesů regulujících distribuci a abundanci organismů a jejich vzájemné vztahy, a studium toho, jak tyto organismy naopak zprostředkovávají transport a transformaci energie a hmoty v biosféře (především studium struktury a funkce ekosystémů).“ „Výzkum toho, kde se organismy nacházejí, kolik se jich tam vyskytuje a proč.“ Ekologie je věda o vztazích mezi organismy a jejich životním prostředím. (cs)
  • العلوم البيئية هو مجال أكاديمي متعدد التخصصات يدمج العلوم الفيزيائية والبيولوجية وعلم المعلومات (بما في ذلك علم البيئة والبيولوجيا والفيزياء والكيمياء وعلم الحيوان وعلم المعادن وعلم المحيطات وعلم المسطحات المائية الداخلية وعلم التربة والجيولوجيا وعلم الغلاف الجوي وعلم تقسيم الأرض) لدراسة وحل المشاكل البيئية. ظهرت العلوم البيئية من مجالات التاريخ الطبيعي والطب خلال عصر التنوير. وهي توفر اليوم نهجاً متكاملاً وكمي ومتعدد التخصصات لدراسة النظم البيئية. وتشمل مجالات الدراسات البيئية والهندسة البيئية. الدراسات البيئية تتضمن المزيد من العلوم الاجتماعية لفهم العلاقات البشرية، والتصورات والسياسات تجاه البيئة. وتركز الهندسة البيئية على التصميم والتكنولوجيا لتحسين نوعية البيئة في كل جانب. يركز علماء البيئة جهودهم على موضوعات مثل فهم عمليات الأرض وتقييم نُظم الطاقة المستدامة ومكافحة التلوث والتخفيف من حدته وإدارة الموارد الطبيعية وتبعات الاحترار العالمي. تتضمن القضايا البيئية بشكل دائم تقريبًا تفاعلًا بين العمليات الفيزيائية والكيميائية والبيولوجية. يضع علماء البيئة منهجًا قائمًا على النُظم لتحليل المشاكل البيئية. تكمن العناصر الأساسية التي يتوجب على العالم البيئيّ الكُفُؤ أن يتحلى بها بالقدرة على الربط بين الحيّز المكاني والعلاقات الزمنية بالإضافة إلى التحليل الكمي. ظهرت العلوم البيئية كمجال أساسي فعّال في البحث العلمي في ستينيات وسبعينيات القرن العشرين، بدافع ما يلي: (أ) الحاجة إلى اتباع نهج متعدد التخصصات لتحليل المشاكل البيئية المعقدة، (ب) ظهور قوانين بيئية جوهرية تتطلب بروتوكولات محددة للبحث والاستقصاء، (ج) زيادة الوعي العام بالحاجة إلى اتخاذ إجراءات لمعالجة المشاكل البيئية. تضمنت الأحداث التي حثَّت هذا التطور نشر الكتاب البيئي الشهير لراشيل كارسون الربيع الصامت، إلى جانب القضايا البيئية الكبرى التي أصبحت منتشرة بشكل علني للغاية، مثل تسرب النفط في سانتا باربرا عام 1969، و «اشتعال» نهر كاياهوغا في مدينة كليفلاند بولاية أوهايو (عام 1969 أيضًا) وساعدت هذه الأحداث على زيادة اتّضاح القضايا البيئية وخلقْ هذا المجال الجديد من الدراسة. (ar)
  • Το λήμμα αυτό αφορά την επιστήμη της οικολογίας. Για τα κοινωνικά κινήματα τα οποία αφορούν την προστασία του φυσικού περιβάλλοντος δείτε το λήμμα οικολογικό κίνημα. Η οικολογία αποτελεί κλάδο των φυσικών επιστημών. Θεωρείται κλάδος της βιολογίας, της γενικής επιστήμης που μελετά τους ζωντανούς οργανισμούς. Είναι η μελέτη του μεγέθους και της διάδοσης των πληθυσμών των ζώντων οργανισμών, καθώς και του τρόπου με τον οποίο οι ιδιότητες αυτές επηρεάζονται από την αλληλεπίδραση μεταξύ των οργανισμών και του περιβάλλοντός τους. Θέματα που παρουσιάζουν ενδιαφέρον για τους οικολόγους αποτελούν τα: ποικιλότητα, κατανομή, ποσότητα (βιομάζα), αριθμός των οργανισμών (πληθυσμός), ο ανταγωνισμός μεταξύ των οργανισμών, αλλά και εντός του οικοσυστήματος και μεταξύ των οικοσυστημάτων. Το περιβάλλον ενός οργανισμού αποτελείται τόσο από τις φυσικές ιδιότητες, οι οποίες αποτελούν το σύνολο των κατά τόπους αβιοτικών παραγόντων όπως το κλίμα και η γεωλογία, όσο και από τους υπόλοιπους οργανισμούς που μοιράζονται το ίδιο οικοσύστημα. Η οικολογία είναι ένα διεπιστημονικό πεδίο που περιλαμβάνει την επιστήμη της βιολογίας και την επιστήμη της Γης. Ο όρος ökologie δημιουργήθηκε στα 1866 από το Γερμανό βιολόγο Ερνστ Χέκελ, από τις ελληνικές λέξεις οίκος και λόγος που σημαίνει κυριολεκτικά «μελέτη του φυσικού οίκου». Οι αρχαίοι Έλληνες φιλόσοφοι, όπως ο Ιπποκράτης και ο Αριστοτέλης, έθεσαν τα θεμέλια της επιστήμης της οικολογίας στις μελέτες τους με θέμα τη φυσική ιστορία. Η σύγχρονη οικολογία μετατράπηκε σε μία πιο τυπική επιστήμη στα τέλη του 19ου αιώνα. Οι εξελικτικές έννοιες της προσαρμογής και της φυσικής επιλογής έγιναν ακρογωνιαίοι λίθοι για τη σύγχρονη οικολογική θεωρία. Η οικολογία δεν είναι συνώνυμο του περιβάλλοντος, του περιβαλλοντισμού, της φυσικής ιστορίας, ή της επιστήμης του περιβάλλοντος. Είναι πιο στενά συνδεδεμένη με την εξελικτική βιολογία, τη γενετική, και την ηθολογία. Η κατανόηση του πως η βιοποικιλότητα επηρεάζει την οικολογική λειτουργία είναι ένας σημαντικός τόπος εστίασης στις οικολογικές μελέτες. Οι οικολόγοι επιζητούν να εξηγήσουν: * βιολογικές διαδικασίες, αλληλεπιδράσεις και προσαρμογές * τη διακίνηση των στοιχείων και της ενέργειας διαμέσου των κοινοτήτων των ζωντανών οργανισμών * την επιτυχημένη εξέλιξη των οικοσυστημάτων, και * την αφθονία και την κατανομή των οργανισμών και της βιοποικιλότητας στο πλαίσιο του περιβάλλοντος. Η οικολογία είναι, επίσης, μία ανθρωπιστική επιστήμη. Υπάρχουν πολλές πρακτικές εφαρμογές της οικολογίας στην βιολογία διατήρησης, τη διαχείριση των υγροτόπων, τη διαχείριση των φυσικών πόρων (αγροοικολογία, γεωργία, δασοκομία, γεωργοδασοκομία, αλιεία), το σχεδιασμό πόλεων (αστική οικολογία), την υγεία της κοινότητας, την οικονομία, τη βασική και εφαρμοσμένη επιστήμη, και την ανθρώπινη κοινωνική αλληλεπίδραση (ανθρώπινη οικολογία). (el)
  • Οι περιβαλλοντικές επιστήμες είναι ένα επιστημονικό πεδίο μεθόδων και γνώσεων, το οποίο αφορά τη μελέτη και τον χαρακτηρισμό των αλληλεπιδράσεων ανάμεσα στις φυσικές, χημικές, βιολογικές, οικονομικές και κοινωνικές συνιστώσες του φυσικού και του δομημένου περιβάλλοντος. (el)
  • Umweltwissenschaften ist eine interdisziplinäre Studien- und Forschungsrichtung, die sich speziell mit der Umwelt im Sinne der Ökologie und den Auswirkungen menschlicher Tätigkeiten auf diese Umwelt befasst. Aufgrund der traditionellen Fächer wie Biologie, Chemie und Physik, die bei der Entstehung maßgeblich mitgewirkt haben, sind Umweltwissenschaften ein Teil der Naturwissenschaften. Seit Ende des 20. Jahrhunderts haben sich verschiedene eigenständige Studiengänge zum Umweltwissenschaftler entwickelt. Als Umweltwissenschaftler werden jedoch auch Wissenschaftler bezeichnet, die nicht entsprechende Studiengänge absolviert haben, aber zum Beispiel im Bereich Ökologie tätig sind. Zu den bekanntesten Vertretern in Deutschland gehört Ernst Ulrich von Weizsäcker. (de)
  • Die Ökologie (altgriechisch οἶκος oikos ‚Haus‘, ‚Haushalt‘ und λόγος logos ‚Lehre‘; also „Lehre vom Haushalt“) ist gemäß ihrer ursprünglichen Definition eine wissenschaftliche Teildisziplin der Biologie, welche die Beziehungen von Lebewesen (Organismen) untereinander und zu ihrer unbelebten Umwelt erforscht. In der zweiten Hälfte des 20. Jahrhunderts wurde der Begriff zunehmend auch zur Bezeichnung der Gesamtumweltsituation verwendet, wurde dadurch aber auch insgesamt diffuser. Das Adjektiv „ökologisch“ wird umgangssprachlich überwiegend nur noch als Ausdruck für eine Haltung oder ein Agieren verwendet, das schonend mit Umweltressourcen umgeht. (de)
  • Ekologio (de la greka: οἶκος, "domo"; - λογία, "studo pri"), aŭ ekoscienco, estas la scienca studo de interagoj inter organismoj kaj ilia medio, kiel ekzemple la interagoj kiujn organismoj havas unu kun la alia kaj kun ilia abiota medio. Temoj de intereso al ekologoj inkludas la biodiversecon, distribuon, kvanton (biomaso), nombron (populacio) de organismoj, same kiel konkurencon inter ili ene de kaj inter ekosistemoj. Ekosistemoj estas kunmetitaj de dinamike interrilatantaj partoj inkluzive de organismoj, la komunumoj kiujn ili konsistigas, kaj la ne-vivantaj komponentoj de sia medio. Ekosistemaj procezoj, kiaj ekzemple primarproduktado, pedogenezo, nutra cirkulado, kaj diversaj niĉaj konstruaktivecoj, reguligas la fluon de energio kaj materio tra medio. Tiuj procezoj estas daŭrigitaj per organismoj kun specifaj vivhistoriaj trajtoj, kaj la gamo da organismoj estas nomitaj biodiverseco. Biodiverseco, kiu rilatas al la gamoj da specioj, genoj, kaj ekosistemoj, plifortigas certajn ekosistemajn servojn. Ekologio estas interfaka kampo kiu inkludas biologion kaj tersciencon. La vorto "ekologio" ("Ökologie") estis kreita en 1866 fare de la germana sciencisto Ernst Haeckel (1834-1919). Malnovgrekaj filozofoj kiaj ekzemple Hipokrato kaj Aristotelo bazigis la fundamentojn de ekologio en siaj studoj pri naturhistorio. Moderna ekologio transformiĝis en pli rigoran sciencon en la fino de la 19-a jarcento. Evoluaj konceptoj en adaptado kaj natura selektado iĝis bazaj ŝtonoj de moderna ekologia teorio. Ekologio ne estas sinonima kun medio, ekologiismo, naturhistorio, aŭ mediscienco. Ĝi estas proksime rilata al evolua biologio, genetiko, kaj etologio. Kompreno pri kiel biodiverseco influas ekologian funkcion estas grava fokusareo en ekologiaj studoj. Ekologoj serĉas klarigi aspektojn de: * Vivprocezoj, interagoj kaj adaptiĝoj * La movado de materialoj kaj energio tra vivantaj komunumoj * La sukcesia evoluo de ekosistemoj, kaj * La abundo kaj distribuado de organismoj kaj biodiverseco en la kunteksto de la medio. Ekologio estas homa scienco. Ekzistas multaj praktikaj aplikoj de ekologio en konservadisma ekologio, malsekregiona administrado, naturresursa administrado (agroekologio, agrikulturo, forstado, agroforstado, fiŝbredejoj), urboplanado (urba ekologio), komunumsano, ekonomiko, baza kaj aplikata scienco, kaj homa socia interagado (homa ekologio). Organismoj kaj resursoj kunmetas ekosistemojn kiuj, en victurno, konservas biofizikajn religmekanismojn kiuj moderigas procezojn reagantajn al vivantaj (biotaj) kaj neporvivaĵaj (abiotaj) komponentoj de la planedo. Ekosistemoj daŭrigas viv-apogajn funkciojn kaj produktas naturan kapitalon kiel biomasa produktado (manĝaĵo, fuelo, fibro kaj medicino), la reguligo de klimato, tutmondaj biokemiaj cirkuladoj, akvofiltrado, grunda formado, erozi-kontrolo, eniras en protektadon kaj multajn aliajn naturajn ecojn de scienca, historia, ekonomia, aŭ propra valoro. (eo)
  • Mediscienco estas interfaka stud- kaj esplordirekto, kiu okupiĝas speciale pri la medio de la homo kaj la sekvoj de homaj agoj por aŭ kontraŭ la medio. Surbaze de la tradiciaj fakoj kiel biologio, kemio kaj fiziko, kiuj decide kunagis je la ekesto de tiu interfako, la mediscienco estas parto de la natursciencoj. (eo)
  • Ecology (from Ancient Greek οἶκος (oîkos) 'house', and -λογία (-logía) 'study of') is the study of the relationships between living organisms, including humans, and their physical environment. Ecology considers organisms at the individual, population, community, ecosystem, and biosphere level. Ecology overlaps with the closely related sciences of biogeography, evolutionary biology, genetics, ethology, and natural history. Ecology is a branch of biology, and it is not synonymous with environmentalism. Among other things, ecology is the study of: * The abundance, biomass, and distribution of organisms in the context of the environment * Life processes, antifragility, interactions, and adaptations * The movement of materials and energy through living communities * The successional development of ecosystems * Cooperation, competition, and predation within and between species * Patterns of biodiversity and its effect on ecosystem processes Ecology has practical applications in conservation biology, wetland management, natural resource management (agroecology, agriculture, forestry, agroforestry, fisheries, mining, tourism), urban planning (urban ecology), community health, economics, basic and applied science, and human social interaction (human ecology). The word ecology (German: Ökologie) was coined in 1866 by the German scientist Ernst Haeckel, and it became a rigorous science in the late 19th century. Evolutionary concepts relating to adaptation and natural selection are cornerstones of modern ecological theory. Ecosystems are dynamically interacting systems of organisms, the communities they make up, and the non-living (abiotic) components of their environment. Ecosystem processes, such as primary production, nutrient cycling, and niche construction, regulate the flux of energy and matter through an environment. Ecosystems have biophysical feedback mechanisms that moderate processes acting on living (biotic) and abiotic components of the planet. Ecosystems sustain life-supporting functions and provide ecosystem services like biomass production (food, fuel, fiber, and medicine), the regulation of climate, global biogeochemical cycles, water filtration, soil formation, erosion control, flood protection, and many other natural features of scientific, historical, economic, or intrinsic value. (en)
  • Ekologia izaki bizidunen eta beren ingurumenaren arteko harremanak, energia eta materia fluxuak, banaketa eta ugaritasuna aztertzen dituen zientzia da. Grezierazko "oikos" (etxea) eta "logos" (ezagutza) hitzek osatzen dute izena Zientzia integratzaila da, biokimika, fisiologia, genetika, etologia, eboluzioa, fisika, meteorologia, geologia eta kimikan oinarritu egiten baita; kontzeptu eta ikerketa metodo gehienak gainontzeko zientzietatik hartzen dira beraz. Ezagutza honen biologiarekiko estutasuna dela eta, bere jakintzagai bat dela onartzen da. (eu)
  • La ecología es la rama de la biología que estudia las relaciones de los diferentes seres vivos entre sí y con su entorno: «la biología de los ecosistemas».​ Estudia cómo estas interacciones entre los organismos y su ambiente afectan a propiedades como la distribución o la abundancia. En el ambiente se incluyen las propiedades físicas y químicas que pueden ser descritas como la suma de factores abióticos locales, como el clima y la geología, y los demás organismos que comparten ese hábitat (factores bióticos). Los ecosistemas están compuestos de partes que interactúan dinámicamente entre ellas junto con los organismos, las comunidades que integran, y también los componentes no vivos de su entorno. Los procesos del ecosistema, como la producción primaria, la pedogénesis, el ciclo de nutrientes, y las diversas actividades de construcción del hábitat, regulan el flujo de energía y materia a través de un entorno. Estos procesos se sustentan en los organismos con rasgos específicos históricos de la vida, y la variedad de organismos que se denominan biodiversidad. La visión integradora de la ecología plantea el estudio científico de los procesos que influyen en la distribución y abundancia de los organismos, así como las interacciones entre los organismos y la transformación de los flujos de energía. La ecología es un campo interdisciplinario que incluye a la biología y las ciencias de la Tierra. La ecología evolucionó a partir de la historia natural de los antiguos filósofos griegos, como Hipócrates, Aristóteles y Teofrasto, sentando las bases de la ecología en sus estudios sobre la historia natural. Las bases posteriores para la ecología moderna se establecieron en los primeros trabajos de los fisiólogos de plantas y animales. Los conceptos evolutivos sobre la adaptación y la selección natural se convirtieron en piedras angulares de la teoría ecológica moderna transformándola en una ciencia más rigurosa en el siglo XIX. Está estrechamente relacionada con la biología evolutiva, la genética y la etología. La comprensión de cómo la biodiversidad afecta a la función ecológica es un área importante enfocada en los estudios ecológicos. (es)
  • La science de l'environnement ou science environnementale est une discipline qui intègre les sciences physiques et biologiques telles la physique, la chimie (la biochimie et la ), la biologie, l'écologie, la pédologie, la géologie, la géomorphologie, la géographie, la climatologie, l'écologie rétrospective, l'histoire environnementale, etc. afin de mener l'étude de l'environnement. Dans un monde de plus en plus mondialisé et global certains problèmes tels que le dérèglement climatique et la crise de la biodiversité ne peuvent être appréhendés et traités qu'à l'échelle planétaire ou à celle des biomes et des continents. Les « politiques environnementales » sont construites sur la base des connaissances, bilans et évaluations environnementales apportées par les sciences de l'environnement. (fr)
  • Las ciencias ambientales o ambientología son una disciplina científica interdisciplinaria cuyo principal objetivo es buscar y conocer las relaciones que mantiene el ser humano consigo mismo y con la naturaleza. Implica un área de estudio multidisciplinario que abarca distintos elementos como el estudio de y la propuesta de modelos para el desarrollo sostenible. (es)
  • Is éard atá san éiceolaíocht brainse den eolaíocht a dhéanann staidéar ar dháileadh agus ar líonmhaireacht na n-orgánach beo, agus an idirghníomhaíocht idir orgánaigh agus a dtimpeallacht. Glactar leis gurb é an cine daonna atá ceannasach ar éiceolaíocht an domhain, sa mhéid gur fearr an duine ná neart orgánach eile chun riachtanais an tsaoil a bhaint amach. Is mó an tionchar atá ag an duine ar an domhan ná mar atá aon orgánach eile. (ga)
  • L'écologie ou écologie scientifique, est une science qui étudie les interactions des êtres vivants entre eux et avec leur milieu. L'ensemble des êtres vivants, de leur milieu de vie et des relations qu'ils entretiennent forme un écosystème. L'écologie fait partie intégrante de la discipline plus vaste qu'est la science de l'environnement (ou science environnementale). Le terme écologie est construit sur le grec οἶκος / oîkos (« maison, habitat ») et λόγος / lógos (« discours ») : c'est la science de l'habitat. Il fut inventé en 1866 par Ernst Haeckel, biologiste allemand darwiniste. Dans son ouvrage Morphologie générale des organismes, il désignait par ce terme « la science des relations des organismes avec le monde environnant, c'est-à-dire, dans un sens large, la science des conditions d'existence ». Une définition généralement admise, particulièrement utilisée en écologie humaine, admet l'écologie comme étant « le rapport triangulaire entre les individus d'une espèce, l'activité organisée de cette espèce et l'environnement de cette activité » ; l'environnement est « à la fois le produit et la condition de cette activité, et donc de la survie de l'espèce ». Le terme écologiste peut désigner un scientifique spécialisé dans l'étude de l'écologie, un adepte de l’écologisme, ou partisan de l’écologie politique. Le terme écologue désigne plus spécifiquement un spécialiste de l'écologie, qu'il soit chercheur, biologiste ou ingénieur, et aurait été inventé, dans les années 1980, pour distinguer les scientifiques des militants. (fr)
  • Ekologi adalah cabang ilmu biologi yang mempelajari interaksi antara makhluk hidup dengan makhluk hidup lain dan juga dengan lingkungan sekitarnya. Dalam ilmu lingkungan, ekologi dijadikan sebagai ilmu dasar untuk memahami interaksi di dalam lingkungan. Komponen yang terlibat dalam interaksi ini dapat dibagi menjadi komponen biotik (hidup) dan abiotik (tak hidup). Sistem ekologi terbentuk dari kesatuan dan interaksi antarkomponen penyusun ekosistem yang saling berhubungan satu sama lain. Analisis ekologi digunakan oleh manusia untuk menciptakan lingkungan hidup berkelanjutan dengan cara yang dapat dipertanggungjawabkan demi pengamanan dan kelestarian, dan kesejahteraan. Asas-asas ekologi digunakan dalam menganalisis lingkungan hidup manusia, pertambahan penduduk, peningkatan produksi makanan, penghijauan, erosi, banjir, pelestarian plasma nutfah, dan hewan-hewan langka, koleksi buah-buahan langka, dan pencemaran lingkungan. Ekologi merupakan ilmu dengan topik yang luas dan kompleks, yang mencakup hierarki dan keanekaragaman hayati, jumlah dan persebaran organisme, peran dan interaksi antarorganisme, habitat dan relung, jaring-jaring makanan, daur nutrien dan daur biogeokimia, serta berbagai proses lainnya. Berbagai pendekatan dapat digunakan untuk mengelompokkan ekologi menjadi sejumlah subdisiplin ilmu, baik menurut pola spasial (tempat) dan temporal (waktu), subjek yang dipelajari, maupun keterkaitan dengan bidang ilmu lainnya. (in)
  • Ilmu lingkungan adalah disiplin ilmiah yang menggabungkan ilmu fisika, biologi, kimia, ekologi, ilmu tanah, geologi, sains atmosfer, dan geografi untuk mempelajari lingkungan dan solusi dari permasalahan lingkungan. Ilmu lingkungan menyediakan pendekatan interdisipliner yang terintegrasi secara kuantitatif untuk mempelajari sistem lingkungan. Dasar dari ilmu lingkungan sekaligus penerapannya yaitu pada ekologi. Ilmu lingkungan memiliki prinsip dasar yaitu prinsip interaksi, ketergantungan, keanekaragaman, keselarasan, kegunaan, arus informasi aktual, dan keberlanjutan. Secara fisik, ilmu lingkungan meliputi segala unsur dan faktor yang mempengaruhi kualitas lingkungan hidup manusia. Ilmu lingkungan berkaitan dengan aspek sosial, ekonomi, hukum, filsafat, dan agama. Cabang keilmuan dari ilmu lingkungan sangat beragam karena ilmu lainnya dapat diterapkan pada kajian lingkungan. (in)
  • La scienza ambientale è un campo accademico interdisciplinare che integra scienze fisiche, biologiche e dell'informazione (tra cui ecologia, biologia, fisica, chimica, scienze delle piante, zoologia, mineralogia, oceanologia, limnologia, scienze del suolo, geologia e geografia fisica (geodesia) e scienza atmosferica) allo studio dell'ambiente e alla soluzione dei problemi ambientali. La scienza ambientale è emersa dai campi della storia naturale e della medicina durante l'Illuminismo. Oggi fornisce un approccio integrato, quantitativo e interdisciplinare allo studio dei sistemi ambientali. (it)
  • 환경과학(環境科學, environmental science)은 환경건강 위해서, 기후대기, 물 환경, 생태, 자원순환, 교통환경 등을 연구하는 환경과 관련된 과학 학문 분야이다. 생물이나 인간을 둘러싸고 직간접으로 영향을 주는 자연적 조건이나 사회적 상황을 대상으로 연구하는 학문을 이른다. (ko)
  • ( 생태는 여기로 연결됩니다. 대구과의 생선에 대해서는 명태 문서를 참고하십시오.) 생태학(生態學, 영어: ecology)이란 생물과 환경의 상호작용을 연구하는 생물학의 한 분야이다. 환경은 생물의 주변을 구성하는 생물적, 비생물적 요소를 모두 포함한다. 영어로 ecology, 독일어로 Ökologie라 하는 생태학의 어원은 고대 그리스어로 "사는 곳", "집안 살림"을 뜻하는 oikos와 "학문"을 의미하는 logos의 합성어이다. "집안 살림 관리"를 뜻하는 경제학과 어원이 같다. (ko)
  • 生態学(せいたいがく、英語: ecology)は、生物と環境の間の相互作用を扱う学問分野である。 生物は環境に影響を与え、環境は生物に影響を与える。生態学研究の主要な関心は、生物個体の分布や数にそしてこれらがいかに環境に影響されるかにある。ここでの「環境」とは、気候や地質など非生物的な環境と生物的環境を含んでいる。 なお、生物群の名前を付けて「○○の生態」という場合、その生物に関する生態学的特徴を意味する場合もあるが、単に「生きた姿」の意味で使われる場合もある。 経済活動や社会運動も含めた広義のそれについて「エコロジー」を参照 (ja)
  • 環境科学(かんきょうかがく、英: environmental science)は、環境に関する科学。物理学、化学、生物学、地球科学の諸分野に跨がるな学科である。啓蒙時代に博物学(自然史)と医学の分野から生じた。 環境科学(Science)と比較して、環境学(studies)は社会科学、環境工学(engineerg)は工学的応用に焦点を当てている。 (ja)
  • Ecologie of oecologie is een biologische vakwetenschap. De ecologie bestudeert zowel de wisselwerking tussen organismen onderling, binnen populaties en levensgemeenschappen (de biotische milieufactoren), als de relaties van deze biologische eenheden met hun niet-biologische omgeving (de abiotische milieufactoren). Biotische en abiotische factoren samen vormen een ecosysteem. De autoecologie is de studie op het niveau van een individueel organisme, van een willekeurige soort, binnen een gegeven ecosysteem. De of gemeenschapsecologie bestudeert alle soorten organismen, ofwel de levensgemeenschap, van een gegeven ecosysteem. De populatiebiologie onderzoekt de dynamiek en evolutie (van populaties) van soorten. (nl)
  • L'ecologia (dal greco: οἶκος, oikos, "casa" o anche "ambiente"; e λόγος, logos, "discorso" o "studio") è l'analisi scientifica delle interazioni tra gli organismi e il loro ambiente. L'oggetto di studio dell'ecologia sono pertanto gli ecosistemi. Si tratta di un campo interdisciplinare che include sia le scienze della vita, cioè la biologia, sia le scienze della terra. L'ecologia affronta l'intera scala della vita, dai batteri ai processi che interessano l'intero pianeta. Gli ecologi studiano molte diverse relazioni complesse tra le specie, come predazione e impollinazione. La diversità della vita è organizzata in differenti habitat, da terrestre ad acquatico. Gli argomenti trattati dall’ecologia sono tra gli altri: * i processi biogeochimici, le interazioni tra organismi, e le strategie adattative; * il trasferimento di materia e di energia attraverso gli ecosistemi; * le dinamiche evolutive degli ecosistemi; * la biodiversità. (it)
  • Milieuwetenschappen, voorheen ook wel milieukunde of milieustudie genoemd, is een interdisciplinair vakgebied waarbinnen de aarde, de effecten van de mens op de omgeving en milieuproblemen bestudeerd worden. Het vakgebied houdt zich bezig met de natuurlijke leefomgeving of milieu, waartoe ook alle biotische en abiotische factoren horen die organismes beïnvloeden. In de enge zin bestuderen de milieuwetenschappen "de impact van de mens op zowel de fysische als de fysische en biologische omgeving van een organisme". In de brede zin wordt er ook gekeken naar de maatschappelijke en culturele factoren van de omgeving. (nl)
  • Ciências do ambiente são um campo académico multidisciplinar que integra ciências físicas, biológicas e da informação para o estudo do ambiente e soluções para problemas ambientais. Entre estas ciências estão a ecologia, biologia, física, química, zoologia, mineralogia, oceanografia, limnologia, ciências do solo, geologia, ciências da atmosfera, geografia e geodesia. As ciências do âmbiente surgiram a partir dos campos da história natural e da medicina durante o Iluminismo. Hoje em dia, permitem uma abordagem integrada, quantitativa e interdisciplinar ao estudo dos sistemas ambientais. Entre as áreas de estudo relacionadas estão os e a engenharia do ambiente. Os estudos ambientais integram ciências sociais para compreender as relações humanas, percepções e políticas em relação ao ambiente. A engenharia ambiental foca-se no design e tecnologia destinados a melhorar a qualidade do ambiente. Os problemas ambientais incluem quase sempre a interação de processos físicos, químicos e biológicos. Os cientistas ambientais trabalham em tópicos como a compreensão dos processos terrestres, a avaliação de sistemas de energia alternativos, controlo e mitigação da poluição, e os efeitos do aquecimento global, aplicando análises sistémicas aos problemas ambientais. As ciências ambientais tornaram-se campo ativo de investigação científica nas décadas de 1960 e 1970, devido à necessidade de uma abordagem multidisciplinar para analisar problemas ambientais complexos, devido ao aparecimento de diversas leis ambientais que exigiam protocolos de investigação específicos e ao aumento da consciencialização pública da necessidade de ação para resolver problemas ambientais. (pt)
  • Эколо́гия (от др.-греч. οἶκος — жилище, местопребывание и λόγος — учение) — естественная наука (раздел биологии) о взаимодействиях живых организмов между собой и с их средой обитания, об организации и функционировании биосистем различных уровней (популяции, сообщества, экосистемы). В просторечии под экологией часто понимается состояние окружающей среды, а под экологическими проблемами — вопросы охраны окружающей среды от воздействия антропогенных факторов. Экологизм — общественное движение за усиление мер охраны окружающей среды и за предотвращение разрушения среды обитания. (ru)
  • Ekologia (gr. οἶκος (oíkos) ‘dom’ + λόγος (logos) ‘słowo, nauka’) – nauka o strukturze i funkcjonowaniu przyrody, zajmująca się badaniem oddziaływań pomiędzy organizmami a ich środowiskiem oraz wzajemnie między tymi organizmami (czyli strukturą ekosystemów). (pl)
  • A Ecologia é a especialidade da biologia que estuda o meio ambiente e os seres vivos que vivem nele, ou seja, é o estudo científico da distribuição e abundância dos seres vivos e das interações que determinam a sua distribuição. As interações podem ser entre seres vivos e/ou com o meio ambiente. A palavra "Ökologie" deriva da junção dos termos gregos "oikos", que significa casa, e "logos", que quer dizer "estudo". Foi criada pelo cientista alemão Ernest Haeckel, em 1866, para designar a ciência que estuda as relações entre seres vivos e meio ambiente. No percurso de pouco mais de um século a ecologia transformou-se de modesta disciplina ligada ao campo da biologia para uma variedade de subdisciplinas, que se articularam constantemente, até chegar à base da mais volumosa obra de epistemologia da complexidade, iniciada por Edgar Morin com "Le paradigme perdu: la nature humaine" (O paradigma perdido: a natureza humana), de 1973. Em 1977 este mesmo autor iniciou uma série de 6 volumes sobre epistemologia (La Méthode), concluindo o sexto volume em 2005. Trata-se de uma obra que articula ciências da natureza e ciências sociais humanas com a filosofia. Ciência ampla e complexa, a Ecologia preocupa-se com o entendimento do funcionamento de toda a natureza. Assim como vários outros campos de estudo da Biologia, ela não é uma ciência isolada. Para entendê-la, é necessário, por exemplo, conhecer um pouco de Evolução, Genética, Biologia Molecular, Fisiologia e Anatomia. Como matéria pode ser dividida em Autoecologia (é um dos dois grandes ramos em que Schot dividiu a ecologia), Demoecologia e Sinecologia. Entretanto, diversos ramos têm surgido utilizando diversas áreas do conhecimento: Biologia da Conservação, Ecologia da Restauração, Ecologia Numérica, Ecologia Quantitativa, Ecologia Teórica, Macroecologia, Ecofisiologia, Agroecologia, Ecologia da Paisagem. Ainda pode-se dividir a Ecologia em Ecologia Vegetal e Animal e ainda em Ecologia Terrestre e Aquática. O meio ambiente afeta os seres vivos não só pelo espaço necessário à sua sobrevivência e reprodução, mas também às suas funções vitais, incluindo o seu comportamento, através do metabolismo. Por essa razão, o meio ambiente e a sua qualidade determinam o número de indivíduos e de espécies que podem viver no mesmo habitat. Por outro lado, os seres vivos também alteram permanentemente o meio ambiente em que vivem. O exemplo mais dramático de alteração do meio ambiente por organismos é a construção dos recifes de coral por minúsculos invertebrados, os pólipos coralinos. As relações entre os seres vivos do ecossistema também influencia na distribuição e abundância deles próprios. Como exemplo, incluem-se a competição pelo espaço, pelo alimento ou por parceiros para a reprodução, a predação de organismos por outros, a simbiose entre diferentes espécies que cooperam para a sua mútua sobrevivência, o comensalismo, o parasitismo e outros. A maior compreensão dos conceitos ecológicos e da verificação das alterações de vários ecossistemas pelo homem levou ao conceito da Ecologia Humana que estuda as relações entre o homem e a biosfera, principalmente do ponto de vista da manutenção da sua saúde, não só física, mas também social. Com o passar do tempo surgiram também os conceitos de conservação que se impuseram na atuação dos governos, quer através das ações de regulamentação do uso do ambiente natural e das suas espécies, quer através de várias organizações ambientalistas que promovem a disseminação do conhecimento sobre estas interações entre o homem e a biosfera. Há muitas aplicações práticas da ecologia, como a biologia da conservação, gestão de zonas úmidas, gestão de recursos naturais (agricultura, silvicultura e pesca), planejamento da cidade e aplicações na economia. Maurício Andrés Ribeiro, em sua trilogia intitulada Ecologizar, vol. 1, trata de ecologias e evolução: ele define e apresenta 15 formas de ecologia: ecologia ambiental, ecologia cósmica, ecologia energética, ecologia humana, ecologia mental e da consciência, ecologia cultural e informacional, ecologia do ser, ecologia profunda e ecologia transpessoal, ecologia política, ecologia social, ecologia econômica (também existe a economia ecológica), ecologia urbana, ecologia industrial, ecologia agrária e da paisagem, além da ecologia do cotidiano. (pt)
  • Ekologi är vetenskapen som behandlar samspelet mellan organismer och den miljö de lever i. Ekologin är en ung vetenskap i snabb utveckling. Det är viktigt att hålla isär vetenskapen ekologi och värdeladdade begrepp som 'ekologisk'. Till exempel kan effekten av en stor miljökatastrof eller introduktionen av en främmande art i ett system tyckas vara en spännande händelse inom vetenskapen ekologi, medan det knappast anses önskvärt ur ett 'ekologiskt perspektiv'. (sv)
  • Довкіллєзнавство (також середовищезнавство) — галузь знань, що поєднує фізичні, біологічні та інформаційні дисципліни (зокрема екологію, біологію, фізику, хімію, ботаніку, зоологію, мінералогію, океанографію, лімнологію, ґрунтознавство, геологію, фізичну географію (геодезію) та ) в єдину науку про навколишнє середовище та вирішення проблем довкілля. Довкіллєзнавство як наука виникло з природничої історії та медицини в епоху Просвітництва. Сьогодні воно забезпечує інтегрований, кількісний і міждисциплінарний підхід до вивчення систем навколишнього середовища. Суміжними галузями знань є та екоінжиніринг. Дослідження довкілля головно охоплюють підхід соціальних наук до розуміння людського ставлення, сприймання та поводження з навколишнім середовищем. Екоінжирніринг фокусується на конструкції та технології поліпшення стану довкілля в усіх аспектах. Довкіллєзнавці опрацьовують такі теми як розуміння процесів, що відбуваються з Землею, оцінювання альтернативних енергетичних систем, котроль забруднення довкілля та йому запобігання, природокористування та наслідки глобальних змін клімату. Екологічні проблеми майже завжди включають взаємодію фізичних, хімічних і біологічних процесів. Довкіллєзнавці здійснюють системний підхід до аналізу проблем довкілля. Ключовими елементами ефективної роботи довкіллєзнавця є здатність співвідносити явища в просторі та часі, а також вміння здійснювати кількісний аналіз. Довкіллєзнавство постало як змістовна, активна галузь наукового дослідження в 1960-х та 1970-х під впливом 1) потреби в підході для аналізу проблем довкілля, 2) появи важливих законів про довкілля, що потребували специфічних протоколів дослідження навколишнього середовища та 3) зростання громадської свідомості про потребу в діях, спрямованих на вирішення проблем довкілля. Становленню довкіллєзнавства посприяла публікація основоположної книги про довкілля авторства Рейчел Карсон, а також донесення до громадськості важливих проблем навколишнього середовища, як-от та «займання» річки Каягоґа в Клівленді (також 1969-го), що допомогло підвищити публічність екологічних проблем та утворити нову галузь досліджень. (uk)
  • Miljövetenskap är ett vetenskapsområde som studerar sambandet mellan natur/miljö och människan. Miljövetenskap är ett tvärvetenskapligt område som bland annat omfattar delar av geovetenskap, biologi och kemi, men även kan innefatta exempelvis ekonomi, beteendevetenskap och teknik. Miljövetenskap ges ofta en inriktning att vetenskapligt studera miljöproblem, miljörelaterade orsakssamband och möjliga åtgärder och lösningar av miljöproblem, exempelvis innefattande hållbar utveckling. (sv)
  • Екологія (від дав.-гр. οἶκος — середовище, житло і λόγος — вчення, наука) — це наука, що вивчає закономірності відносин між організмами та довкіллям, а також організацію і діяльність надорганізмових систем (популяцій, видів, біоценозів, біосфери). Термін вперше запропонував німецький біолог Ернст Гекель в 1866 р. в книзі «Загальна морфологія організмів» («Generelle Morphologie der Organismen») для позначення біологічної науки, яка вивчає взаємодію організмів з їхнім середовищем. Стосовно рослин цей термін уперше був використаний данським ботаніком Е. Вармінгом 1895 року. (uk)
  • 环境科学为跨学科领域专业,既包含像物理,化学,生物,地质学,地理,资源技术、工程的科学,也含有像资源管理和保护,人口统计学,经济学,政治和伦理学等社会科学。环境科学包含了影响人类和其他有机体的周边环境的学科。自然与人类资源是相互依赖的,其中一方所作出的任何动作,正确或错误,都会对另外一方产生影响。此学科年代较短,直到20世纪60年代才成为正式学科。1960年,Rachael Carson具有里程碑意义的生态学著作《寂静的春天》出版,使环境类主题成为热点,就像1969年在美国加利福尼亚州的圣巴巴拉海滩的井喷溢油事故,以及同年发生在俄亥俄州克利夫兰市的凯霍加河着火事件,都使公众对环境运动的关心度上升,从而开创了环境研究这一新学科领域。環境科學直到1960年和1970年間,才廣泛地活躍於科學研究領域的主要原因有: 1. * 需要一組強大的多樣性學問的團隊來分析複雜的環境問題。 2. * 建立一系列環境保護的法律,需要精確的環境研究草案。 3. * 民眾通過生活中的種種問題逐漸認識到,大家需要一個解決環境問題的方案。 环境科学的定义:一门研究人类社会发展活动与环境演化规律之间相互作用关系,寻求人类社会与环境协同演化、持续发展途径与方法的的科学。 在宏观上,环境科学要研究人与环境之间的相互作用、相互制约的关系,要力图发现社会经济发展和环境保护之间协调的规律;在微观上,要研究环境中的物质在有机体内迁移、转化、蓄积的过程以及其运动规律,对生命的影响和作用机理,尤其是人类活动排放出来的污染物质。 环境科学要探索全球范围内的环境演化规律;人类活动与自然生态之间的关系;环境变化对人类生存的影响;以及区域环境污染的防治技术和管理措施。 (zh)
  • 生态学(德語:Ökologie),是德国生物学家恩斯特·海克尔于1866年定义的一个概念:生態學是研究生物與其周围环境(包括非生物环境和生物环境)相互关系的科学。德语Ökologie(最初:Oecologie)是由希腊语词汇Οικοθ(家)和Λογοθ(学科)组成的,意思是“研究居住在同一自然环境中的动物(Lebewesen)的学科”,目前已经发展为“研究生物與其环境之间的相互关系的科学”。环境包括生物環境和非生物环境,生物环境是指生物物种之间和物种内部各个体之间的关系,非生物环境包括自然環境:土壤、岩石、水、空气、温度、湿度等。 在1935年英国的Tansley提出了生态系统的概念之后,美国的年轻学者Lindeman在对Mondota湖生态系统详细考察之后提出了生态金字塔能量转换的“十分之一定律”,也就是同一條食物鏈上各營養級之間能量的轉化效率平均大約為百分之十左右。由此,生态学成为一门有自己的研究对象、任务和方法的比较完整和独立的学科。近年来,生态学已经创立了自己独立研究的理论主体,即从生物个体与环境直接影响的小环境到生态系统不同层级的有机体与环境关系的理论。它们的研究方法经过描述——实验——物质定量三个过程。系统论、控制论、信息论的概念和方法的引入,促进了生态学理论的发展。如今,由于与人类生存与发展的紧密相关而产生了多个生态学的研究热点,如生物多样性的研究、全球气候变化的研究、受损生态系统的恢复与重建研究、可持续发展研究等。 生态学是生物学的一个分支,生物学的研究对象向微观和宏观两个方面发展,微观方面向分子生物学方向发展,生态学是向研究宏观方向发展的分支,是以生物个体、种群、群落、生态系统直到整个生物圈作为它的研究对象。生态学也是一个的学科,需要利用地质学、地理学、气象学、土壤学、化学、物理学等各方面的研究方法和知识,是将生物群落和其生活的环境作为一个互相之间不断地进行物质循环和能量流动的整体来进行研究。 (zh)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 9630 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 210130 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1122604911 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:align
  • left (en)
  • right (en)
dbp:colwidth
  • 30 (xsd:integer)
dbp:data
  • 119 (xsd:integer)
  • 160 (xsd:integer)
  • 250 (xsd:integer)
  • Ecology addresses the full scale of life, from tiny bacteria to processes that span the entire planet. Ecologists study many diverse and complex relations among species, such as predation and pollination. The diversity of life is organized into different habitats, from terrestrial to aquatic ecosystems. (en)
dbp:footer
  • Forest fires modify the land by leaving behind an environmental mosaic that diversifies the landscape into different seral stages and habitats of varied quality . Some species are adapted to forest fires, such as pine trees that open their cones only after fire exposure . (en)
dbp:image
  • Lodgepole pine cone after fire.jpg (en)
  • Mosaic fire burn.jpg (en)
dbp:listStyle
  • upper-alpha (en)
dbp:quote
  • Wetland conditions such as shallow water, high plant productivity, and anaerobic substrates provide a suitable environment for important physical, biological, and chemical processes. Because of these processes, wetlands play a vital role in global nutrient and element cycles. (en)
  • Ecosystem management is not just about science nor is it simply an extension of traditional resource management; it offers a fundamental reframing of how humans may work with nature. (en)
  • Biodiversity refers to the variety of life and its processes. It includes the variety of living organisms, the genetic differences among them, the communities and ecosystems in which they occur, and the ecological and evolutionary processes that keep them functioning, yet ever-changing and adapting. (en)
  • This whole chain of poisoning, then, seems to rest on a base of minute plants which must have been the original concentrators. But what of the opposite end of the food chain—the human being who, in probable ignorance of all this sequence of events, has rigged his fishing tackle, caught a string of fish from the waters of Clear Lake, and taken them home to fry for his supper? (en)
  • Metabolism – the rate at which energy and material resources are taken up from the environment, transformed within an organism, and allocated to maintenance, growth and reproduction – is a fundamental physiological trait. (en)
  • System behaviors must first be arrayed into different levels of the organization. Behaviors corresponding to higher levels occur at slow rates. Conversely, lower organizational levels exhibit rapid rates. For example, individual tree leaves respond rapidly to momentary changes in light intensity, CO2 concentration, and the like. The growth of the tree responds more slowly and integrates these short-term changes. (en)
  • Nowhere can one see more clearly illustrated what may be called the sensibility of such an organic complex, – expressed by the fact that whatever affects any species belonging to it, must speedily have its influence of some sort upon the whole assemblage. He will thus be made to see the impossibility of studying any form completely, out of relation to the other forms, – the necessity for taking a comprehensive survey of the whole as a condition to a satisfactory understanding of any part. (en)
  • Community ecology examines how interactions among species and their environment affect the abundance, distribution and diversity of species within communities. (en)
  • The history of life on Earth has been a history of interaction between living things and their surroundings. To a large extent, the physical form and the habits of the earth's vegetation and its animal life have been molded by the environment. Considering the whole span of earthly time, the opposite effect, in which life actually modifies its surroundings, has been relatively slight. Only within the moment of time represented by the present century has one species man acquired significant power to alter the nature of his world. (en)
  • These ecosystems, as we may call them, are of the most various kinds and sizes. They form one category of the multitudinous physical systems of the universe, which range from the universe as a whole down to the atom. (en)
  • By ecology, we mean the whole science of the relations of the organism to the environment including, in the broad sense, all the "conditions of existence". Thus, the theory of evolution explains the housekeeping relations of organisms mechanistically as the necessary consequences of effectual causes; and so forms the monistic groundwork of ecology. (en)
dbp:source
  • Rachel Carson (en)
  • Stephen Forbes (en)
  • Ernst Haeckel (en)
  • Cronk & Fennessy (en)
  • Ernest et al. (en)
  • Grumbine (en)
  • Johnson & Stinchcomb (en)
  • Noss & Carpenter (en)
  • O'Neill et al. (en)
  • Rachel Carson, "Silent Spring" (en)
  • Tansley (en)
dbp:title
  • Ecology (en)
dbp:width
  • 25.0
  • 30.0
  • (100 * 1999 / 1277) round 0 (en)
  • (100 * 1999 / 1355) round 0 (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:isPartOf
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • Οι περιβαλλοντικές επιστήμες είναι ένα επιστημονικό πεδίο μεθόδων και γνώσεων, το οποίο αφορά τη μελέτη και τον χαρακτηρισμό των αλληλεπιδράσεων ανάμεσα στις φυσικές, χημικές, βιολογικές, οικονομικές και κοινωνικές συνιστώσες του φυσικού και του δομημένου περιβάλλοντος. (el)
  • Umweltwissenschaften ist eine interdisziplinäre Studien- und Forschungsrichtung, die sich speziell mit der Umwelt im Sinne der Ökologie und den Auswirkungen menschlicher Tätigkeiten auf diese Umwelt befasst. Aufgrund der traditionellen Fächer wie Biologie, Chemie und Physik, die bei der Entstehung maßgeblich mitgewirkt haben, sind Umweltwissenschaften ein Teil der Naturwissenschaften. Seit Ende des 20. Jahrhunderts haben sich verschiedene eigenständige Studiengänge zum Umweltwissenschaftler entwickelt. Als Umweltwissenschaftler werden jedoch auch Wissenschaftler bezeichnet, die nicht entsprechende Studiengänge absolviert haben, aber zum Beispiel im Bereich Ökologie tätig sind. Zu den bekanntesten Vertretern in Deutschland gehört Ernst Ulrich von Weizsäcker. (de)
  • Die Ökologie (altgriechisch οἶκος oikos ‚Haus‘, ‚Haushalt‘ und λόγος logos ‚Lehre‘; also „Lehre vom Haushalt“) ist gemäß ihrer ursprünglichen Definition eine wissenschaftliche Teildisziplin der Biologie, welche die Beziehungen von Lebewesen (Organismen) untereinander und zu ihrer unbelebten Umwelt erforscht. In der zweiten Hälfte des 20. Jahrhunderts wurde der Begriff zunehmend auch zur Bezeichnung der Gesamtumweltsituation verwendet, wurde dadurch aber auch insgesamt diffuser. Das Adjektiv „ökologisch“ wird umgangssprachlich überwiegend nur noch als Ausdruck für eine Haltung oder ein Agieren verwendet, das schonend mit Umweltressourcen umgeht. (de)
  • Mediscienco estas interfaka stud- kaj esplordirekto, kiu okupiĝas speciale pri la medio de la homo kaj la sekvoj de homaj agoj por aŭ kontraŭ la medio. Surbaze de la tradiciaj fakoj kiel biologio, kemio kaj fiziko, kiuj decide kunagis je la ekesto de tiu interfako, la mediscienco estas parto de la natursciencoj. (eo)
  • Ekologia izaki bizidunen eta beren ingurumenaren arteko harremanak, energia eta materia fluxuak, banaketa eta ugaritasuna aztertzen dituen zientzia da. Grezierazko "oikos" (etxea) eta "logos" (ezagutza) hitzek osatzen dute izena Zientzia integratzaila da, biokimika, fisiologia, genetika, etologia, eboluzioa, fisika, meteorologia, geologia eta kimikan oinarritu egiten baita; kontzeptu eta ikerketa metodo gehienak gainontzeko zientzietatik hartzen dira beraz. Ezagutza honen biologiarekiko estutasuna dela eta, bere jakintzagai bat dela onartzen da. (eu)
  • Las ciencias ambientales o ambientología son una disciplina científica interdisciplinaria cuyo principal objetivo es buscar y conocer las relaciones que mantiene el ser humano consigo mismo y con la naturaleza. Implica un área de estudio multidisciplinario que abarca distintos elementos como el estudio de y la propuesta de modelos para el desarrollo sostenible. (es)
  • Is éard atá san éiceolaíocht brainse den eolaíocht a dhéanann staidéar ar dháileadh agus ar líonmhaireacht na n-orgánach beo, agus an idirghníomhaíocht idir orgánaigh agus a dtimpeallacht. Glactar leis gurb é an cine daonna atá ceannasach ar éiceolaíocht an domhain, sa mhéid gur fearr an duine ná neart orgánach eile chun riachtanais an tsaoil a bhaint amach. Is mó an tionchar atá ag an duine ar an domhan ná mar atá aon orgánach eile. (ga)
  • La scienza ambientale è un campo accademico interdisciplinare che integra scienze fisiche, biologiche e dell'informazione (tra cui ecologia, biologia, fisica, chimica, scienze delle piante, zoologia, mineralogia, oceanologia, limnologia, scienze del suolo, geologia e geografia fisica (geodesia) e scienza atmosferica) allo studio dell'ambiente e alla soluzione dei problemi ambientali. La scienza ambientale è emersa dai campi della storia naturale e della medicina durante l'Illuminismo. Oggi fornisce un approccio integrato, quantitativo e interdisciplinare allo studio dei sistemi ambientali. (it)
  • 환경과학(環境科學, environmental science)은 환경건강 위해서, 기후대기, 물 환경, 생태, 자원순환, 교통환경 등을 연구하는 환경과 관련된 과학 학문 분야이다. 생물이나 인간을 둘러싸고 직간접으로 영향을 주는 자연적 조건이나 사회적 상황을 대상으로 연구하는 학문을 이른다. (ko)
  • ( 생태는 여기로 연결됩니다. 대구과의 생선에 대해서는 명태 문서를 참고하십시오.) 생태학(生態學, 영어: ecology)이란 생물과 환경의 상호작용을 연구하는 생물학의 한 분야이다. 환경은 생물의 주변을 구성하는 생물적, 비생물적 요소를 모두 포함한다. 영어로 ecology, 독일어로 Ökologie라 하는 생태학의 어원은 고대 그리스어로 "사는 곳", "집안 살림"을 뜻하는 oikos와 "학문"을 의미하는 logos의 합성어이다. "집안 살림 관리"를 뜻하는 경제학과 어원이 같다. (ko)
  • 生態学(せいたいがく、英語: ecology)は、生物と環境の間の相互作用を扱う学問分野である。 生物は環境に影響を与え、環境は生物に影響を与える。生態学研究の主要な関心は、生物個体の分布や数にそしてこれらがいかに環境に影響されるかにある。ここでの「環境」とは、気候や地質など非生物的な環境と生物的環境を含んでいる。 なお、生物群の名前を付けて「○○の生態」という場合、その生物に関する生態学的特徴を意味する場合もあるが、単に「生きた姿」の意味で使われる場合もある。 経済活動や社会運動も含めた広義のそれについて「エコロジー」を参照 (ja)
  • 環境科学(かんきょうかがく、英: environmental science)は、環境に関する科学。物理学、化学、生物学、地球科学の諸分野に跨がるな学科である。啓蒙時代に博物学(自然史)と医学の分野から生じた。 環境科学(Science)と比較して、環境学(studies)は社会科学、環境工学(engineerg)は工学的応用に焦点を当てている。 (ja)
  • Ecologie of oecologie is een biologische vakwetenschap. De ecologie bestudeert zowel de wisselwerking tussen organismen onderling, binnen populaties en levensgemeenschappen (de biotische milieufactoren), als de relaties van deze biologische eenheden met hun niet-biologische omgeving (de abiotische milieufactoren). Biotische en abiotische factoren samen vormen een ecosysteem. De autoecologie is de studie op het niveau van een individueel organisme, van een willekeurige soort, binnen een gegeven ecosysteem. De of gemeenschapsecologie bestudeert alle soorten organismen, ofwel de levensgemeenschap, van een gegeven ecosysteem. De populatiebiologie onderzoekt de dynamiek en evolutie (van populaties) van soorten. (nl)
  • Milieuwetenschappen, voorheen ook wel milieukunde of milieustudie genoemd, is een interdisciplinair vakgebied waarbinnen de aarde, de effecten van de mens op de omgeving en milieuproblemen bestudeerd worden. Het vakgebied houdt zich bezig met de natuurlijke leefomgeving of milieu, waartoe ook alle biotische en abiotische factoren horen die organismes beïnvloeden. In de enge zin bestuderen de milieuwetenschappen "de impact van de mens op zowel de fysische als de fysische en biologische omgeving van een organisme". In de brede zin wordt er ook gekeken naar de maatschappelijke en culturele factoren van de omgeving. (nl)
  • Эколо́гия (от др.-греч. οἶκος — жилище, местопребывание и λόγος — учение) — естественная наука (раздел биологии) о взаимодействиях живых организмов между собой и с их средой обитания, об организации и функционировании биосистем различных уровней (популяции, сообщества, экосистемы). В просторечии под экологией часто понимается состояние окружающей среды, а под экологическими проблемами — вопросы охраны окружающей среды от воздействия антропогенных факторов. Экологизм — общественное движение за усиление мер охраны окружающей среды и за предотвращение разрушения среды обитания. (ru)
  • Ekologia (gr. οἶκος (oíkos) ‘dom’ + λόγος (logos) ‘słowo, nauka’) – nauka o strukturze i funkcjonowaniu przyrody, zajmująca się badaniem oddziaływań pomiędzy organizmami a ich środowiskiem oraz wzajemnie między tymi organizmami (czyli strukturą ekosystemów). (pl)
  • Ekologi är vetenskapen som behandlar samspelet mellan organismer och den miljö de lever i. Ekologin är en ung vetenskap i snabb utveckling. Det är viktigt att hålla isär vetenskapen ekologi och värdeladdade begrepp som 'ekologisk'. Till exempel kan effekten av en stor miljökatastrof eller introduktionen av en främmande art i ett system tyckas vara en spännande händelse inom vetenskapen ekologi, medan det knappast anses önskvärt ur ett 'ekologiskt perspektiv'. (sv)
  • Miljövetenskap är ett vetenskapsområde som studerar sambandet mellan natur/miljö och människan. Miljövetenskap är ett tvärvetenskapligt område som bland annat omfattar delar av geovetenskap, biologi och kemi, men även kan innefatta exempelvis ekonomi, beteendevetenskap och teknik. Miljövetenskap ges ofta en inriktning att vetenskapligt studera miljöproblem, miljörelaterade orsakssamband och möjliga åtgärder och lösningar av miljöproblem, exempelvis innefattande hållbar utveckling. (sv)
  • Екологія (від дав.-гр. οἶκος — середовище, житло і λόγος — вчення, наука) — це наука, що вивчає закономірності відносин між організмами та довкіллям, а також організацію і діяльність надорганізмових систем (популяцій, видів, біоценозів, біосфери). Термін вперше запропонував німецький біолог Ернст Гекель в 1866 р. в книзі «Загальна морфологія організмів» («Generelle Morphologie der Organismen») для позначення біологічної науки, яка вивчає взаємодію організмів з їхнім середовищем. Стосовно рослин цей термін уперше був використаний данським ботаніком Е. Вармінгом 1895 року. (uk)
  • العلوم البيئية هو مجال أكاديمي متعدد التخصصات يدمج العلوم الفيزيائية والبيولوجية وعلم المعلومات (بما في ذلك علم البيئة والبيولوجيا والفيزياء والكيمياء وعلم الحيوان وعلم المعادن وعلم المحيطات وعلم المسطحات المائية الداخلية وعلم التربة والجيولوجيا وعلم الغلاف الجوي وعلم تقسيم الأرض) لدراسة وحل المشاكل البيئية. ظهرت العلوم البيئية من مجالات التاريخ الطبيعي والطب خلال عصر التنوير. وهي توفر اليوم نهجاً متكاملاً وكمي ومتعدد التخصصات لدراسة النظم البيئية. (ar)
  • علم البيئة (من اليونانية: οἶκος، «المنزل» أو «البيئة»؛ -λογία، والتي تعني «دراسة») هو فرع من فروع علم الأحياء الذي يدرس التفاعلات بين الكائنات الحية وبيئتها الفيزيائية الحيوية، والتي تشمل كلًا من الكائنات الحية والمكونات غير الحية. تشمل الموضوعات ذات الأهمية التنوع البيولوجي والتوزيع والكتلة الحيوية ومجموعات الكائنات الحية، وكذلك التعاون والمنافسة داخل الأنواع وفيما بينها. النظم البيئية هي عبارة عن تفاعل حيوي بين أنظمة الكائنات الحية والمجتمعات التي تتكون منها والمكونات غير الحية لبيئتها. عمليات النظام البيئية، مثل الإنتاج الأولي، تكون التربة، تدوير المواد الغذائية، وعملية بناء الموطن، تنظم تدفق الطاقة والمواد من خلال بيئة. هذه العمليات تدعمها الكائنات الحية ذات سمات تاريخ الحياة المحددة. (ar)
  • L'ecologia, com a disciplina científica abasta àrees com l'estudi de: processos globals (dalt), hàbitats marins i terrestres (centre) i interaccions interespecífiques (depredació i pol·linització) (baix). És la part de la biologia que estudia les interaccions dels éssers vius entre ells i amb llur medi; és la biologia dels ecosistemes. També es pot definir com l'estudi científic de les distribucions, l'abundància i les relacions dels organismes i les seves interaccions amb el medi ambient. El 1866 Ernst Häckel va introduir el concepte d'ecologia, terme compost de les paraules gregues οικος (oikos: casa, habitatge, llar) i λόγος (logos: coneixement, ciència, raó). En un principi, Häckel entenia per ecologia la ciència que estudia les relacions dels éssers vius amb el seu medi ambient, però (ca)
  • Les ciències ambientals són el conjunt de disciplines científiques que s'ocupen de l'estudi global del medi ambient, proporcionant una aproximació qualitativa integrada, quantitativa i interdisciplinària a l'estudi dels sistemes ambientals. Les ciències ambientals van sorgir com a camp d'investigació científica als anys 1960-1970, motivat per la necessitat d'una aproximació multidisciplinària per a analitzar complexes problemàtiques ambientals i la creixent preocupació social per la necessitat d'actuar en favor del medi ambient. (ca)
  • Environmentalistika je obor, který využívá poznatků různých vědních oborů ekologie, geografie, chemie, fyziky, ekonomie a zkoumá vzájemné působení člověka a ekosystémů, zabývá se tedy i prevencí znečišťování životního prostředí, nápravou vzniklých škod a nežádoucích zásahů. Environmentalistika zahrnuje také ochranu přírody, monitoring složek životního prostředí, využívání přírodních zdrojů, nakládání s energiemi, péče o zdraví lidské populace apod. (cs)
  • Ekologie (z řeckého: οἶκος "obydlí" A -λογία, "nauka") je věda, jež se zabývá popisem, analýzou a studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím. Jedná se o interdisciplinární obor, který využívá poznatků mnoha vědních disciplín. Zahrnuje studium interakcí organismů, které mají jak mezi sebou navzájem, tak těch, jež mají mezi jinými organismy i těmi, které mají s abiotickými složkami jejich prostředí. Ekologie bývá definována různě, mezi nejznámější patří Krebsova definice: „Ekologie je vědecké studium procesů regulujících distribuci a abundanci organismů a jejich vzájemné vztahy, a studium toho, jak tyto organismy naopak zprostředkovávají transport a transformaci energie a hmoty v biosféře (především studium struktury a funkce ekosystémů).“ „Výzkum toho, kde se organismy nacházejí, kol (cs)
  • Το λήμμα αυτό αφορά την επιστήμη της οικολογίας. Για τα κοινωνικά κινήματα τα οποία αφορούν την προστασία του φυσικού περιβάλλοντος δείτε το λήμμα οικολογικό κίνημα. Η οικολογία αποτελεί κλάδο των φυσικών επιστημών. Θεωρείται κλάδος της βιολογίας, της γενικής επιστήμης που μελετά τους ζωντανούς οργανισμούς. Είναι η μελέτη του μεγέθους και της διάδοσης των πληθυσμών των ζώντων οργανισμών, καθώς και του τρόπου με τον οποίο οι ιδιότητες αυτές επηρεάζονται από την αλληλεπίδραση μεταξύ των οργανισμών και του περιβάλλοντός τους. Θέματα που παρουσιάζουν ενδιαφέρον για τους οικολόγους αποτελούν τα: ποικιλότητα, κατανομή, ποσότητα (βιομάζα), αριθμός των οργανισμών (πληθυσμός), ο ανταγωνισμός μεταξύ των οργανισμών, αλλά και εντός του οικοσυστήματος και μεταξύ των οικοσυστημάτων. Το περιβάλλον ενός ο (el)
  • Ekologio (de la greka: οἶκος, "domo"; - λογία, "studo pri"), aŭ ekoscienco, estas la scienca studo de interagoj inter organismoj kaj ilia medio, kiel ekzemple la interagoj kiujn organismoj havas unu kun la alia kaj kun ilia abiota medio. Temoj de intereso al ekologoj inkludas la biodiversecon, distribuon, kvanton (biomaso), nombron (populacio) de organismoj, same kiel konkurencon inter ili ene de kaj inter ekosistemoj. Ekosistemoj estas kunmetitaj de dinamike interrilatantaj partoj inkluzive de organismoj, la komunumoj kiujn ili konsistigas, kaj la ne-vivantaj komponentoj de sia medio. Ekosistemaj procezoj, kiaj ekzemple primarproduktado, pedogenezo, nutra cirkulado, kaj diversaj niĉaj konstruaktivecoj, reguligas la fluon de energio kaj materio tra medio. Tiuj procezoj estas daŭrigitaj per (eo)
  • Ecology (from Ancient Greek οἶκος (oîkos) 'house', and -λογία (-logía) 'study of') is the study of the relationships between living organisms, including humans, and their physical environment. Ecology considers organisms at the individual, population, community, ecosystem, and biosphere level. Ecology overlaps with the closely related sciences of biogeography, evolutionary biology, genetics, ethology, and natural history. Ecology is a branch of biology, and it is not synonymous with environmentalism. Among other things, ecology is the study of: (en)
  • La ecología es la rama de la biología que estudia las relaciones de los diferentes seres vivos entre sí y con su entorno: «la biología de los ecosistemas».​ Estudia cómo estas interacciones entre los organismos y su ambiente afectan a propiedades como la distribución o la abundancia. En el ambiente se incluyen las propiedades físicas y químicas que pueden ser descritas como la suma de factores abióticos locales, como el clima y la geología, y los demás organismos que comparten ese hábitat (factores bióticos). (es)
  • La science de l'environnement ou science environnementale est une discipline qui intègre les sciences physiques et biologiques telles la physique, la chimie (la biochimie et la ), la biologie, l'écologie, la pédologie, la géologie, la géomorphologie, la géographie, la climatologie, l'écologie rétrospective, l'histoire environnementale, etc. afin de mener l'étude de l'environnement. (fr)
  • L'écologie ou écologie scientifique, est une science qui étudie les interactions des êtres vivants entre eux et avec leur milieu. L'ensemble des êtres vivants, de leur milieu de vie et des relations qu'ils entretiennent forme un écosystème. L'écologie fait partie intégrante de la discipline plus vaste qu'est la science de l'environnement (ou science environnementale). (fr)
  • Ilmu lingkungan adalah disiplin ilmiah yang menggabungkan ilmu fisika, biologi, kimia, ekologi, ilmu tanah, geologi, sains atmosfer, dan geografi untuk mempelajari lingkungan dan solusi dari permasalahan lingkungan. Ilmu lingkungan menyediakan pendekatan interdisipliner yang terintegrasi secara kuantitatif untuk mempelajari sistem lingkungan. Dasar dari ilmu lingkungan sekaligus penerapannya yaitu pada ekologi. Ilmu lingkungan memiliki prinsip dasar yaitu prinsip interaksi, ketergantungan, keanekaragaman, keselarasan, kegunaan, arus informasi aktual, dan keberlanjutan. Secara fisik, ilmu lingkungan meliputi segala unsur dan faktor yang mempengaruhi kualitas lingkungan hidup manusia. Ilmu lingkungan berkaitan dengan aspek sosial, ekonomi, hukum, filsafat, dan agama. Cabang keilmuan dari ilm (in)
  • Ekologi adalah cabang ilmu biologi yang mempelajari interaksi antara makhluk hidup dengan makhluk hidup lain dan juga dengan lingkungan sekitarnya. Dalam ilmu lingkungan, ekologi dijadikan sebagai ilmu dasar untuk memahami interaksi di dalam lingkungan. Komponen yang terlibat dalam interaksi ini dapat dibagi menjadi komponen biotik (hidup) dan abiotik (tak hidup). Sistem ekologi terbentuk dari kesatuan dan interaksi antarkomponen penyusun ekosistem yang saling berhubungan satu sama lain. Analisis ekologi digunakan oleh manusia untuk menciptakan lingkungan hidup berkelanjutan dengan cara yang dapat dipertanggungjawabkan demi pengamanan dan kelestarian, dan kesejahteraan. Asas-asas ekologi digunakan dalam menganalisis lingkungan hidup manusia, pertambahan penduduk, peningkatan produksi makan (in)
  • L'ecologia (dal greco: οἶκος, oikos, "casa" o anche "ambiente"; e λόγος, logos, "discorso" o "studio") è l'analisi scientifica delle interazioni tra gli organismi e il loro ambiente. L'oggetto di studio dell'ecologia sono pertanto gli ecosistemi. Si tratta di un campo interdisciplinare che include sia le scienze della vita, cioè la biologia, sia le scienze della terra. Gli argomenti trattati dall’ecologia sono tra gli altri: (it)
  • Ciências do ambiente são um campo académico multidisciplinar que integra ciências físicas, biológicas e da informação para o estudo do ambiente e soluções para problemas ambientais. Entre estas ciências estão a ecologia, biologia, física, química, zoologia, mineralogia, oceanografia, limnologia, ciências do solo, geologia, ciências da atmosfera, geografia e geodesia. As ciências do âmbiente surgiram a partir dos campos da história natural e da medicina durante o Iluminismo. Hoje em dia, permitem uma abordagem integrada, quantitativa e interdisciplinar ao estudo dos sistemas ambientais. (pt)
  • A Ecologia é a especialidade da biologia que estuda o meio ambiente e os seres vivos que vivem nele, ou seja, é o estudo científico da distribuição e abundância dos seres vivos e das interações que determinam a sua distribuição. As interações podem ser entre seres vivos e/ou com o meio ambiente. A palavra "Ökologie" deriva da junção dos termos gregos "oikos", que significa casa, e "logos", que quer dizer "estudo". Foi criada pelo cientista alemão Ernest Haeckel, em 1866, para designar a ciência que estuda as relações entre seres vivos e meio ambiente. No percurso de pouco mais de um século a ecologia transformou-se de modesta disciplina ligada ao campo da biologia para uma variedade de subdisciplinas, que se articularam constantemente, até chegar à base da mais volumosa obra de epistemolog (pt)
  • Довкіллєзнавство (також середовищезнавство) — галузь знань, що поєднує фізичні, біологічні та інформаційні дисципліни (зокрема екологію, біологію, фізику, хімію, ботаніку, зоологію, мінералогію, океанографію, лімнологію, ґрунтознавство, геологію, фізичну географію (геодезію) та ) в єдину науку про навколишнє середовище та вирішення проблем довкілля. Довкіллєзнавство як наука виникло з природничої історії та медицини в епоху Просвітництва. Сьогодні воно забезпечує інтегрований, кількісний і міждисциплінарний підхід до вивчення систем навколишнього середовища. (uk)
  • 环境科学为跨学科领域专业,既包含像物理,化学,生物,地质学,地理,资源技术、工程的科学,也含有像资源管理和保护,人口统计学,经济学,政治和伦理学等社会科学。环境科学包含了影响人类和其他有机体的周边环境的学科。自然与人类资源是相互依赖的,其中一方所作出的任何动作,正确或错误,都会对另外一方产生影响。此学科年代较短,直到20世纪60年代才成为正式学科。1960年,Rachael Carson具有里程碑意义的生态学著作《寂静的春天》出版,使环境类主题成为热点,就像1969年在美国加利福尼亚州的圣巴巴拉海滩的井喷溢油事故,以及同年发生在俄亥俄州克利夫兰市的凯霍加河着火事件,都使公众对环境运动的关心度上升,从而开创了环境研究这一新学科领域。環境科學直到1960年和1970年間,才廣泛地活躍於科學研究領域的主要原因有: 1. * 需要一組強大的多樣性學問的團隊來分析複雜的環境問題。 2. * 建立一系列環境保護的法律,需要精確的環境研究草案。 3. * 民眾通過生活中的種種問題逐漸認識到,大家需要一個解決環境問題的方案。 环境科学的定义:一门研究人类社会发展活动与环境演化规律之间相互作用关系,寻求人类社会与环境协同演化、持续发展途径与方法的的科学。 环境科学要探索全球范围内的环境演化规律;人类活动与自然生态之间的关系;环境变化对人类生存的影响;以及区域环境污染的防治技术和管理措施。 (zh)
  • 生态学(德語:Ökologie),是德国生物学家恩斯特·海克尔于1866年定义的一个概念:生態學是研究生物與其周围环境(包括非生物环境和生物环境)相互关系的科学。德语Ökologie(最初:Oecologie)是由希腊语词汇Οικοθ(家)和Λογοθ(学科)组成的,意思是“研究居住在同一自然环境中的动物(Lebewesen)的学科”,目前已经发展为“研究生物與其环境之间的相互关系的科学”。环境包括生物環境和非生物环境,生物环境是指生物物种之间和物种内部各个体之间的关系,非生物环境包括自然環境:土壤、岩石、水、空气、温度、湿度等。 生态学是生物学的一个分支,生物学的研究对象向微观和宏观两个方面发展,微观方面向分子生物学方向发展,生态学是向研究宏观方向发展的分支,是以生物个体、种群、群落、生态系统直到整个生物圈作为它的研究对象。生态学也是一个的学科,需要利用地质学、地理学、气象学、土壤学、化学、物理学等各方面的研究方法和知识,是将生物群落和其生活的环境作为一个互相之间不断地进行物质循环和能量流动的整体来进行研究。 (zh)
rdfs:label
  • Ecology (en)
  • علوم بيئية (ar)
  • علم البيئة (ar)
  • Ciències ambientals (ca)
  • Ecologia (ca)
  • Environmentalistika (cs)
  • Ekologie (cs)
  • Umweltwissenschaften (de)
  • Ökologie (de)
  • Περιβαλλοντικές επιστήμες (el)
  • Οικολογία (el)
  • Ekologio (eo)
  • Mediscienco (eo)
  • Ecología (es)
  • Ekologia (eu)
  • Ciencias ambientales (es)
  • Science de l'environnement (fr)
  • Éiceolaíocht (ga)
  • Ilmu lingkungan (in)
  • Ekologi (in)
  • Écologie (fr)
  • Ecologia (it)
  • Scienze ambientali (it)
  • 生態学 (ja)
  • 環境科学 (ja)
  • 생태학 (ko)
  • 환경과학 (ko)
  • Ecologie (nl)
  • Milieuwetenschappen (nl)
  • Ekologia (pl)
  • Ecologia (pt)
  • Ciências do ambiente (pt)
  • Экология (ru)
  • Miljövetenskap (sv)
  • Ekologi (sv)
  • Довкіллєзнавство (uk)
  • Екологія (uk)
  • 环境科学 (zh)
  • 生态学 (zh)
rdfs:seeAlso
owl:differentFrom
owl:sameAs
skos:closeMatch
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:academicDiscipline of
is dbo:almaMater of
is dbo:education of
is dbo:genre of
is dbo:ideology of
is dbo:institution of
is dbo:knownFor of
is dbo:mainInterest of
is dbo:nonFictionSubject of
is dbo:occupation of
is dbo:philosophicalSchool of
is dbo:picture of
is dbo:service of
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:aim of
is dbp:category of
is dbp:discipline of
is dbp:distinctions of
is dbp:education of
is dbp:field of
is dbp:fields of
is dbp:focus of
is dbp:ideology of
is dbp:knownFor of
is dbp:mainInterests of
is dbp:occupation of
is dbp:purpose of
is dbp:researchField of
is dbp:schoolTradition of
is dbp:services of
is dbp:subDiscipline of
is dbp:subject of
is dbp:subjects of
is dbp:topics of
is dbp:workplaces of
is dc:subject of
is gold:hypernym of
is rdfs:seeAlso of
is owl:differentFrom of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License