| dbo:abstract
|
- Hebraizace příjmení (hebrejsky עברות, ivrut odvozeno od לעברת, le'avret, doslova „hebraizovat“) je proces přijetí hebrejského příjmení. Mnoho imigrantů do dnešního Izraele si změnilo svá příjmení, aby odstranili zbytky galutu (exilu), který by se jinak i nadále nesl s jejich cizojazyčnými příjmeními. Tento jev byl běžný zejména mezi aškenázskými imigranty, a to hlavně z toho důvodu, že svá příjmení přijali až v pozdější době za Německé říše či Rakouska-Uherska. Existuje pouze několik málo typicky hebrejských příjmení, jako například Kohen (v češtině též Kohn, či anglicky Cohen; v původním významu „kněz“) či Lévi (jeden z izraelských kmenů). Za židovská příjmení jsou často pokládána jména končící na -berg, -stein či -man, tato však mají německý původ. Příjmení končící na -sky a -vitz pak mají původ slovanský. Naopak některá hebrejská příjmení, jako Kac, Bogoraz a Pak jsou hebrejskými akronymy, přesto že jsou často vnímána jako cizojazyčná příjmení (v těchto případech z němčiny, ruštiny a korejštiny). Hebraizace příjmení je unikátním jevem hebrejštiny. Počátek tohoto procesu se datuje k první a druhé aliji, a k jeho pokračování došlo i po založení Státu Izrael. Tento rozšiřující se trend byl za dob jišuvu a bezprostředně po založení Izraele založen na tom, že hebrejské příjmení poskytovalo náležitost k novému státu. Jednalo se také často o přání skoncovat s minulostí. (cs)
- العبرنة (עִברוּת عِبروت بالعبرية؛ ويجوز أن يقال لها التعبير — من عَبَّرَ الشيءَ أي صيره عبريا، قياسا بالتعريب) هي إعطاء صورة عبرية لكلمة، وبخاصة تغيير اسم العلم من اسم غير عبري لاسم عبري. (ar)
- The Hebraization of surnames (also Hebraicization) (Hebrew: עברות, Ivrut, "Hebraization") is the act of adopting a Hebrew surname in exchange for a diaspora name. For many diaspora Jews who migrated to Israel, taking a Hebrew surname was a way to erase remnants of their diaspora experience and to assimilate into a new shared Jewish identity with Mizrahi Jews and Palestinian Jews (Jewish residents of Ottoman Syria and Mandatory Palestine) and later as Israeli Jews (Jewish citizens of the independent State of Israel). The name change typically did not apply to Mizrahi Jews, who came from neighboring countries like Iran, Iraq, and Egypt and usually kept their surnames. The phenomenon was especially common among Ashkenazi Jews, because many such families acquired permanent surnames (rather than patronyms) only when surnames were made compulsory by the November 12, 1787 decree by Habsburg Emperor Joseph II. Sephardi Jews from the Iberian peninsula often had hereditary family names since well before the expulsion from Spain (e.g., Cordovero, Abrabanel, Shaltiel, de Leon, Alcalai, Toledano, Lopez). Very few Hebrew surnames existed before Hebraization, such as Cohen (priest), Moss (Moses) and Levi (Levite). Several Hebrew surnames, such as Katz, Bogoraz, Ohl and Pak are in fact Hebrew acronyms even though they sound and are often perceived as being of non-Jewish origin (in these cases, from German, Russian, Polish and Korean, respectively). Hebraization began as early as the days of the First and Second Aliyot and continued after the establishment of the State of Israel. The widespread trend towards Hebraization of surnames in the days of the Yishuv and immediately after the establishment of the State of Israel was based on the claim that a Hebrew name provided a feeling of belonging to the new state. There was also the wish to distance from the lost and dead past and from the forced imposition of foreign (e.g. German) names in the previous centuries. The process has not ended: among the thousands of Israelis who currently apply for legal name changes each year, many do so to adopt Hebrew names. A similar phenomenon was observed with Latvian surnames, whose de-Germanization was part of the Latvian national movement during the interbellum. (en)
- La hebraización de apellidos, o simplemente hebraización, es el fenómeno lingüístico de modificación de un apellido de origen no hebreo a otro de raíz hebrea, que vio su apogeo a principios del siglo XX durante el resurgimiento de los movimientos sionistas y en el marco de las inmigraciones judías a Palestina. (es)
- Hebraisasi marga (juga Hebraikisasi) (Ibrani: עברות, Ivrut, "Hebraisasi") adalah tindakan sebuah marga Ibrani dalam pertukaran untuk sebuah nama diaspora. Untuk kebanyakan diaspora Yahudi yang bermigrasi ke Tanah Israel, mengambil sebuah marga Ibrani adalah sebuah cara untuk menghapus sisa-sisa pengalaman diaspora mereka dan dalam identitas baru yang dibagi dengan Yahudi Mizrahi dan Yahudi Palestina (pemukim Yahudi di dan Mandat Palestina) dan kemudian sebagai Yahudi Israel (warga Yahudi dari Negara Israel independen). Perubahan nama tersebut biasanya tak diterapkan kepada Yahudi Mizrahi yang datang dari negara-negara tetangga seperti Iran, Irak dan Mesir. Mizrahi biasanya mempertahankan marga mereka. (in)
- Ивритизáция (ивр. עברות) — придание словам ивритской формы и смена имён и фамилий людей с иноязычных имён на ивритские имена и фамилии. (ru)
|
| dbp:text
|
- Yitzhak Ben Zvi demands we disqualify all the foreign names which are close to us. His assumption was that our immigration to Eretz Yisrael is a revolutionary act, a return to one's origins. Let the memory of the Diaspora therefore be erased so that the crown be returned to ancient times, by wrapping our names in the envelope of our language. I have my doubts if this zealousness is appropriate. Our names are part—a significant part—of our history. Bearers of historical names are still alive and among us; the names of figures who mark our history—names like Sasportas or Benbenisti, Abrabanel or Don Yehia, Rappaport or Eibeschitz—there is no reason to delete the chronicle of our national life. Let us preserve the faith of our fathers also in our revival. Do not betray our memories by radical action; and the text does not only relate to the famous: the variety in our names is a sign of our colorful history, a two-thousand year-old history, whose traces cannot be wiped out light-handedly. (en)
- Our surnames are mostly of foreign origin, which cling to exile [...] even names based on Hebrew first names were damaged and distorted from the original [...] by German and English suffixes, like "son" or "sohn" and the Slavic "in", "ovich", "ovsky" and "shvili". These surnames fill the air and the pages of our newspaper, the posters and announcements in our streets and public squares [...] it is indeed not really clear if the hardship of this inheritance which remained with us as a result of the Middle Ages and subsequent ghettoization should be tolerated... (en)
|
| rdfs:comment
|
- العبرنة (עִברוּת عِبروت بالعبرية؛ ويجوز أن يقال لها التعبير — من عَبَّرَ الشيءَ أي صيره عبريا، قياسا بالتعريب) هي إعطاء صورة عبرية لكلمة، وبخاصة تغيير اسم العلم من اسم غير عبري لاسم عبري. (ar)
- La hebraización de apellidos, o simplemente hebraización, es el fenómeno lingüístico de modificación de un apellido de origen no hebreo a otro de raíz hebrea, que vio su apogeo a principios del siglo XX durante el resurgimiento de los movimientos sionistas y en el marco de las inmigraciones judías a Palestina. (es)
- Ивритизáция (ивр. עברות) — придание словам ивритской формы и смена имён и фамилий людей с иноязычных имён на ивритские имена и фамилии. (ru)
- Hebraizace příjmení (hebrejsky עברות, ivrut odvozeno od לעברת, le'avret, doslova „hebraizovat“) je proces přijetí hebrejského příjmení. Mnoho imigrantů do dnešního Izraele si změnilo svá příjmení, aby odstranili zbytky galutu (exilu), který by se jinak i nadále nesl s jejich cizojazyčnými příjmeními. Tento jev byl běžný zejména mezi aškenázskými imigranty, a to hlavně z toho důvodu, že svá příjmení přijali až v pozdější době za Německé říše či Rakouska-Uherska. Existuje pouze několik málo typicky hebrejských příjmení, jako například Kohen (v češtině též Kohn, či anglicky Cohen; v původním významu „kněz“) či Lévi (jeden z izraelských kmenů). Za židovská příjmení jsou často pokládána jména končící na -berg, -stein či -man, tato však mají německý původ. Příjmení končící na -sky a -vitz pak ma (cs)
- The Hebraization of surnames (also Hebraicization) (Hebrew: עברות, Ivrut, "Hebraization") is the act of adopting a Hebrew surname in exchange for a diaspora name. For many diaspora Jews who migrated to Israel, taking a Hebrew surname was a way to erase remnants of their diaspora experience and to assimilate into a new shared Jewish identity with Mizrahi Jews and Palestinian Jews (Jewish residents of Ottoman Syria and Mandatory Palestine) and later as Israeli Jews (Jewish citizens of the independent State of Israel). (en)
- Hebraisasi marga (juga Hebraikisasi) (Ibrani: עברות, Ivrut, "Hebraisasi") adalah tindakan sebuah marga Ibrani dalam pertukaran untuk sebuah nama diaspora. Untuk kebanyakan diaspora Yahudi yang bermigrasi ke Tanah Israel, mengambil sebuah marga Ibrani adalah sebuah cara untuk menghapus sisa-sisa pengalaman diaspora mereka dan dalam identitas baru yang dibagi dengan Yahudi Mizrahi dan Yahudi Palestina (pemukim Yahudi di dan Mandat Palestina) dan kemudian sebagai Yahudi Israel (warga Yahudi dari Negara Israel independen). (in)
|
