About: Scopas

An Entity of Type: Person100007846, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Scopas (Greek: Σκόπας; born in Paros, fl. 4th century BCE) was an ancient Greek sculptor and architect, most famous for his statue of Meleager, the copper statue of Aphrodite, and the head of goddess Hygieia, daughter of Asclepius.

Property Value
dbo:abstract
  • Escopes de Paros (en grec: Σκόπας, Skópas, en llatí: Scopas) (illa de Paros, abans del 395 aC - després del 350 aC) va ser un escultor i arquitecte grec d'època clàssica de l'escola àtica moderna, contemporani de Lisip i Praxíteles. Era nadiu de Paros, d'una família d'artistes de l'illa, però ciutadà atenenc. Una inscripció posterior esmenta un tal Aristandre, fill d'Escopes de Paros, com a restaurador d'una estàtua de Gai Bel·liè. També és conegut un escultor de nom Aristandre de Paros, que va viure al temps de la Guerra del Peloponès (va florir vers el 405 aC) i que probablement era el seu pare. Per tant, Escopes hauria viscut a la primera meitat del segle iv aC, encara que Plini el Vell el situa una mica abans. Va treballar en els relleus del mausoleu d'Halicarnàs (vers el 350 aC) i va dirigir la reconstrucció del temple d'Atena a Tegea (Arcàdia), vers el 393 aC, ja que s'havia cremat un any abans. Només és conegut per algunes notícies poc clares de Plini i algun altre escriptor, i per les obres que se n'han conservat. De les seves obres, s'han conservat alguns relleus al Museu Britànic de Londres, fragments del temple de Tegea al Museu Arqueològic Nacional d'Atenes, una còpia de l'Ares Ludovisi al Palazzo Altemps de Roma, una altra de Pothos –anomenada Apol·lo amb la cítara– als Museus Capitolins de la capital italiana i una estàtua de Melèagre al Fogg Art Museum de Cambridge (Massachusetts, EUA). (ca)
  • سكوباس ابن أريستاندر هو نحات يوناني من القرن الرابع قبل الميلاد ويعتبر من أعظم النحاتين الذين عرفتهم اليونان. من المحتمل أن أصله من جزيرة باروس، وبالرغم من أنه مصنف كأثيني، وهو متماثل في ميله الفني مع ، فقد كان فنانا عالميا، وعمل بشكل كبير في آسيا والبيلوبونيز. ومن الأعمال الموجودة المرتبطة باسمه ضريح موسولوس في هاليكارناسوس (بودروم التركية حاليا) المصنف من عجائب الدنيا السبع، ومعبد أثينا أليا في تيغيا. وفي حالة الضريح، فلا شك أن النحت يعود إلى مدرسته في النحت ولم يتأكد معرفة أي جزء كان من صنعه. ولكن هناك سبب جيد للاعتقاد بأن الأشكال القوصرية من تيجيا (البعض منها كان في أثينا، بينما البعض الآخر محفوظ في المتحف المحلي) هي من عمل سكوباس الخاص. من المواضيع التي تم تصويرها في القوصرية كانت صيد والمعركة بين أخيل . بقيت أربعة رؤوس في الصور وهي لهرقل وأتالانتا واثنين من المحاربين، أيضاً جزء من جسم أتالانتا ورأس الخنزير. لسوء الحظ كل هذه في حفظت في ظروف سيئة؛ لكنها أفضل دلائلنا على أسلوب سكوباس في النحت. هناك رأس محارب بخوذته يمكن اعتباره أهمها بالنسبة إلينا. الرأس قوي جداً مع إطار عظمي هائل؛ والجبهة بارزة، العيون ثابتة ومظللة بشدة، والفم مفتوح قليلاً وملئ بالعاطفة. ويظهر منها أنه في الوقت الذي اقتربت فيه تصاميم سكوباس عموماً من براكسيتيليس، فقد اختلف عنه في تفضيل التعبير القوي والتركيز على الوضع والشعور. نصب المعبد في تيغيا بعد عام 395 قبل الميلاد، ويبدو أن الشخصية المتقدمة للمنحوتات تشير إلى تاريخ بعدها بعشرين سنة على الأقل. حاول الباحثون تحديد أي المنحوتات الموجودة الآن في المتاحف تتبع سكوباس، وذلك من خلال مقارنة هذه الرؤوس، منها رؤوس هرقل وهرمس وأفروديت وآخرون. ولكن من المجازفة نسب الأعمال التي صنعت في الأزمنة الرومانية. ذكر الكتاب القدماء قدرا كبيرا من المعلومات عن أعمال سكوباس. فقد صنع لأهل إليس تمثالا برونزيا لأفروديت تركب على عنزة (وقد نسخ على العملات المعدنية في إليس)؛ وكذلك نسب إليه تمثال المايناد في أثينا وهي تركض ورأسها مردود إلى الخلف، مع ولد ممزق بين يديها؛ وقد قام الدكتور بنشر نسخة محتملة في متحف ألبرتينوم في دريسدن. وصنف آخر له كان عن أبولو كزعيم للميوز، يغني على القيثارة. أما الأكثر إتقاناً من أعماله كانت مجموعة عظيمة تمثل أخيل يحمل على البحر إلى جزيرة ليوكي من قبل أمه ثيتيس، مصحوبا بالنيريات يركبن على خيول البحر والدلافين وكائنات أخرى من البحر وكما يقول بليني «هي مجموعة كان يمكن أن تكون مميزة لو أنها العمل الوحيد من حياته.» ونحت أيضا تمثالا لأفروديت الذي نافس تمثال براكسيتيليس، وهي مجموعة آلهة الحب المجنحة التي ميزها بتسميتها الحب والشوق والرغبة، والعديد من الأعمال الأخرى. قد يعتبر سكوباس أنه غيّر بشكل كامل نوعية النحت اليوناني بالاشتراك مع معاصريه براكسيتيليس وليسيبوس. وهم الذين بدأوا خطوط التطوير التي تتوجت في مدارس بيرغاموم ورودس ومدن عظيمة أخرى في اليونان لاحقا. وفي أغلب المتاحف الحديثة للفن القديم فإن تأثيرهم قد يظهر في ثلاثة أرباع الأعمال المعروضة. وفي عصر النهضة كان تأثيرهم بالذات هو الذي سيطر على الرسم الإيطالي ومن خلاله الفن الحديث. (ar)
  • Skopas (Σκόπας) (4. století př. n. l.) byl řecký sochař a architekt. O jeho životě se toho ví poměrně málo, pocházel z ostrova Paros, ale většinu života prožil v pevninském Řecku. Byl prvním sochařem, který dokázal vyjádřit složité emoce, afekty a vášně, výraz bolesti, radosti i smutku. Vytvořil dionýsky běsnící Mainadu (Bakchantku, kolem r. 350 př. n. l.)Skopás je považován za autora výzdoby Mauzolea v Halikarnassu a za architekta chrámu Athény v Tegei (cs)
  • Skopas (altgriechisch Σκόπας Skópas, * um 420 v. Chr. in Paros; † um 330 v. Chr.) war ein griechischer Bildhauer. Der neben Praxiteles und Lysipp wohl bekannteste Bildhauer des 4. Jahrhunderts v. Chr. wirkte besonders am Relieffries des Mausoleums von Halikarnassos mit (gemeinsam mit Bryaxis, Leochares und Timotheos, etwa um 350 v. Chr.). Auch leitete er den Neubau des Athene-Tempels von Tegea. Skopas steht künstlerisch ähnlich wie Lysipp in der Nachfolge des Polyklet. Charakteristisch für Skopas’ Figuren sind die nahezu quadratischen Köpfe mit tiefliegenden Augen, geschwungenen Brauen und leicht geöffnetem Mund. Arbeiten von Skopas sind im Britischen Museum in London (Relieffries) und im Archäologischen Nationalmuseum in Athen zu sehen. (de)
  • Ο Σκόπας ( 385/375-330/320 π.Χ.) ήταν αρχαίος Έλληνας γλύπτης και αρχιτέκτονας από την Πάρο. Ήταν γιος του περίφημου Πάριου χαλκουργού Αριστάνδρου, που, κατά τον Παυσανία, φιλοτέχνησε το ανάθημα, για την νίκη των Σπαρτιατών στους Αιγός ποταμούς. Θεωρείται ένας από τους σπουδαιότερους γλύπτες του 4ου αιώνα π. Χ, Έδρασε την ίδια περίοδο με τον Πραξιτέλη, με τον οποίο συνεργάστηκε, και υπήρξε πρόδρομος του περίφημου Σικυωνίου γλύπτη Λυσίππου. (el)
  • Eskopas —grezierazko izena: Σκόπας— (Paros, K.a. V. mendearen bukaeran) Antzinako Greziako eskultorea eta arkitektoa izan zen. K.a. IV. mendeko eskultore eta arkitekto ezagunenetako bat zen, Praxitelesekin eta Lisiporekin batera. Sizionen egin zuen lan; Tegean tenpluko berreraikuntza lanak egin zituen, eta tenpluaren frontoiko irudiak berak zizelkatu zituen. Halikarnasoko mausoleoa apaintzen parte hartu zuen K.a. 350. urtean, eta Efeson Artemisaren tenpluan. Adierazpen irudikatzen maisua zen; eredutzat pertsonaia atsekabetuak hartzen zituen, patu tragikoak daramatzan heroiak. Badira bere estatuen erromatar kopiak; Meleagrorenak eta Heraklesenak, adibidez. Sizioneko Menadeak erakusten ditu bere artearen ezaugarri nagusiak: bakantearen gorputza okertua, lilurapen dionisiako batean, aurpegia zerura itzulia, barneko estutasuna adieraziz eta arima grinaz bete baten nahigabea erakutsiz. (eu)
  • Scopas (en griego, Σκόπας, Skópas) (h. 380–330 a. C.) fue un célebre escultor y arquitecto clásico griego del siglo IV a. C. Praxíteles, Lisipo y Escopas son los tres grandes escultores representativos de la segunda fase del clasicismo.​ (es)
  • Scopas (Greek: Σκόπας; born in Paros, fl. 4th century BCE) was an ancient Greek sculptor and architect, most famous for his statue of Meleager, the copper statue of Aphrodite, and the head of goddess Hygieia, daughter of Asclepius. (en)
  • Scopas (en grec ancien Σκόπας / Skópas) (vers -420 – -330) est un célèbre sculpteur et architecte grec, natif de Paros dans les Cyclades. (fr)
  • スコパス(独: Σκόπας, Skopas, 英: Scopas, 紀元前395年頃 - 紀元前350年)は、古代ギリシアの彫刻家、建築家。パロス島の出身。 スコパスはプラクシテレスと一緒に仕事をした。マウソロス霊廟の彫刻の一部、とくにレリーフはスコパスが制作したものである。テゲアに建てられたアテーナー・アレア神殿もスコパスの指揮で作られた。リュシッポスと同様、スコパスもギリシア・(en:Ancient Greek)の彫刻家ポリュクレイトスの後継者であった。 ほぼ正方形の顔、深く窪んだ目、わずかに開かれた口が、スコパスの人物彫像の特徴である。 スコパスの作品(複製)は、以下の場所にある。 * ロンドンの大英博物館 - 複数のスコパスの複製。 * アテネ国立考古学博物館 - テゲアのアテーナー・アレア神殿の断片。 * ローマ国立博物館 - 名高いLudovisi Ares(en:Ludovisi Ares、アレースの大理石像) * 同じくローマのカピトリーノ美術館 - 『Apollo Citharoedus』として復原されたポトス(Pothos)像 * マサチューセッツ州ケンブリッジのフォッグ美術館 - メレアグロス像。 (ja)
  • 스코파스(그리스어: Σκόπας, 기원전 395년-기원전 350년)는 파로스섬에서 태어난 고대 그리스의 조각자이자 건축가였다. (ko)
  • Skopas, italianizzato Scopas o Scopa (in greco antico: Σκόπας, Skòpas; Paros, 417 a.C. circa – 330 a.C. circa), è stato uno scultore e architetto greco antico. Fu tra i grandi maestri della scultura greca classica e di quella occidentale in generale, che ebbe il merito di aprire alla dimensione dell'emotività umana, fino a quel momento solo limitatamente esplorata. (it)
  • Skopas of Scopas (Oudgrieks Σκόπας) was een beroemd Grieks beeldhouwer en architect uit de 4e eeuw v.Chr., wiens artistieke hoogtepunt vermoedelijk tussen 375 en 340 v.Chr. valt. Zijn herkenbare, pathetische stijl, gekenmerkt door veel bewegingen, vormt de overgang van het klassieke evenwicht naar de sterk bewogen hellenistische kunst. De 4e eeuw v.Chr. zorgde voor een enorme verandering in de beeldende kunst. Kunstenaars als Praxiteles, Skopas en Lysippos namen een nieuwe, soevereine houding aan. Ze gingen zichzelf als meesters in hun vak beschouwen. Scopas werkte onder meer mee aan het Mausoleum van Halicarnassus: van zijn reliëfs zijn fragmenten bewaard in het British Museum in Londen. Ook aan de Artemistempel van Efese zou hij enkele zuilbasementen in reliëf hebben uitgevoerd. Van zijn talrijke goden- en heroënbeelden die overal in Attica, Boeotië, de Peloponnesos en Klein-Azië waren opgesteld zijn slechts beschrijvingen uit de literatuur bekend. Van verschillende bewaarde kopieën, waarvan de originelen aan hem worden toegeschreven, is de identificatie omstreden. Hoewel Skopas een befaamd kunstenaar was, zijn er weinig klassieke bronnen over hem bewaard gebleven. De eerste klassieke auteur die Skopas vermeldde was Cicero, die bijna driehonderd jaar later leefde. Gelukkig hanteerde Skopas een specifieke en herkenbare stijl, waardoor zijn pathetische en dynamische beelden ons na al die eeuwen overgeleverd zijn. (nl)
  • Skopas (grekiska Σκόπας), född cirka 395 f.Kr. på ön Paros, död 350 f.Kr., var en grekisk skulptör under antiken och samtida med Praxiteles. Skopas var verksam på Peloponnesos, i Aten och i Mindre Asien. Bland annat återuppbyggde han det år 394 f.Kr. nedbrunna Athena Aleias tempel i Tegea, en av Peloponnesos förnämsta helgedomar och var tillsammans med flera andra konstnärer omkring år 350 f.Kr. sysselsatt med att smycka mausoleet i Halikarnassos. Skopas verk kännetecknas av en dramatisk uttrycksfullhet. (sv)
  • Skopas z Paros - rzeźbiarz i architekt grecki, działający ok. 370 p.n.e. - 330 p.n.e. na Peloponezie, w Karii i Jonii. Rywalizował z Praksytelesem. Jego sztuka rzeźbiarska nacechowana była patosem, dynamiką układu ciała i ekspresją twarzy. Z łatwością oddawał dramatyczne emocje: ekstazę, tęsknotę, cierpienie. Ok. 360 p.n.e. zaprojektował świątynię Ateny Aleja w Tegei w Arkadii na Peloponezie (styl dorycki), dla której wykonał także dekorację rzeźbiarską - figury Asklepiosa i Hygei, fryz, metopy, dekoracje tympanonów (Amazonomachia na zachodzie i Dzik kalidoński na wschodzie);ok. 350 p.n.e. - rzeźbił fryz Mauzoleum w Halikarnasie;ok. 350 p.n.e. ozdabiał płaskorzeźbami świątynię Artemidy (Artemizjon) w Efezie. Rzeźbił także dzieła wolno stojące, znane dziś głównie z rzymskich kopii: * Afrodyta Pandemos w Elidzie; * Herakles w Sykionie; * Afrodyta na Samotrace; * Szalejąca menada - postać kobiety porwanej w szał wywołany winem i tańcem, z ciałem gwałtownie wygiętym do tyłu i głową pochylona na bok, usta ma wpółotwarte, oczy zapadnięte, a długie loki opadają jej na plecy. Ogólne wrażenie jest dalekie od spokoju i równowagi.; * Meleager; * Pothos - (personifikacja tęsknoty miłosnej) spojrzenie staje się głównym elementem pięknej kompozycji; * Głowa Heraklesa z Egei. (pl)
  • Escopas de Paros (fl. século IV a.E.C.) foi um escultor e arquiteto da Grécia Antiga, ativo durante o período conhecido como , ou Classicismo Tardio. Pouco se conhece a respeito de sua vida. Aparentemente não teve residência fixa, oferecendo seus serviços em Tebas, no Peloponeso e na Ásia Menor. Segundo Pausânias, seu estilo era muito semelhante ao de Praxíteles, cujas obras muitas vezes podiam ser confundidas com as dele. A critica recente concorda que ele deve muito à , onde atuaram principalmente Praxíteles, seu contemporâneo, e Fídias, da geração anterior. Seu estilo se distingue da geração que o precedeu no Alto Clacissismo pela ênfase na emoção e no movimento. Sua fama deriva principalmente da sua participação na decoração escultórica do Mausoléu de Halicarnasso, uma das sete maravilhas da Antiguidade, junto com Briáxis, Timóteo e Leocarés. Porém, a identificação separada do que cada um criou tem sido muito difícil. Fontes antigas atestam que ele deixou uma significativa produção além dessa. Trabalhou quase sempre no . Pelos registros deixou apenas duas Fúrias para o em outro material, o mármore de Paros, mas a autoria deste par é contestada. Segundo Olga Palagia, sua principal contribuição na arquitetura foi a reconstrução do em Tégea, destruído em um incêndio. Seu modelo parece inspirado em parte no Templo de Apolo Epicuro em Bassae, projetado por Ictinos, e em parte no propileu da Acrópole de Atenas, projetado por Mnesicles. Sua maior inovação teria sido modificar o esquema tradicional da cela do templo, adicionando pilastras na parede de fundo. No templo, uma estátua de Asclépio com Hígia (Saúde) também era dele. A crítica recente se inclina a considerar as métopes e frontão do exterior também de sua autoria. De fato, as obras escultóricas da fachada deste templo se tornaram tradicionalmente a base para a identificação de toda a sua produção na escultura, embora essa atribuição não seja documentada e possa ser errônea. No livro Descrição da Grécia, que Pausânias escreveu no século II d.C., são citadas algumas outras obras de Escopas: * Em Mégara, no templo de Afrodite, estátuas de Eros, Himeros e Pothos, deidades respectivamente do amor, do desejo e do desejo insatisfeito. É possível que fizessem um conjunto com duas outras estátuas de Praxíteles no mesmo templo, representando Peito e , deuses da persuasão e do consolo. * Em Tebas, em um morro sagrado a Apolo, uma estátua de Atena atribuída a Escopas, fazendo par com uma estátua de Hermes atribuída a Fídias. * Em Tebas, em um templo de Ártemis, a estátua da deusa. * Em Élis, em um templo de Afrodite, uma estátua em bronze da deusa montada em um bode. * Em Argos, em um templo de Hécate, a estátua em pedra da deusa. * No ginásio de Sicião, uma estátua em pedra de Héracles. * Em Gortina, que já tinha sido uma cidade mas no século II era uma vila, em um templo de Asclépio, a imagem dele e de Hígia eram de Escopas. (pt)
  • Скопас (греч. Σκόπας, Skopas; ок. 395 до н. э., Парос — 350 до н. э.) — древнегреческий скульптор и архитектор эпохи поздней классики, представитель неоаттической школы. Один из первых мастеров греческой классики, отдавший предпочтение мрамору, практически отказавшись от применения бронзы, излюбленного материала предшествующих мастеров, в частности Мирона и Поликлета. Скопас родился на острове Парос около 395 года до н. э. Работал в таких греческих и малоазийских городах, как Тегея, Галикарнас и др. Сотрудничал с Праксителем. Участвовал в сооружении храма Афины Алеи в Тегее (350—340 до н. э.) и мавзолея в Галикарнасе (середина IV в. до н. э.), выступая и как архитектор, и как ваятель. Среди дошедших до нас произведений Скопаса самым значительным считается фриз мавзолея Мавсола в Галикарнасе с изображением амазономахии (создан совместно с Бриаксисом, Леохаром и Тимофеем; фрагменты — в Британском музее). Многие работы Скопаса известны по римским копиям («Потос», «Молодой Геракл», «Мелеагр», «Менада»). Отказавшись от традиционного для греческой классики стиля, основанного на идее гармонии и спокойствия, Скопас ввёл в изобразительное искусство тему душевных переживаний, борьбы, страстей. Для этого он использовал динамическую композицию и новаторские выразительные приемы лепки портретов (глубоко посаженные глаза, морщины и т. п.). В честь Скопаса назван на Меркурии. (ru)
  • 斯科帕斯(Σκόπας,約前395年-350年),古希腊著名雕刻家、建築師。斯科帕斯生于基克拉泽斯群岛中的帕罗斯岛,曾计划建筑泰耶阿的雅典娜·阿列亞神廟,雕刻的作品包括以弗所的阿耳忒弥斯神廟和哈利卡納蘇斯的摩索拉斯陵墓。斯科帕斯的其中一個獨立雕像《渴望》的複製品,被展示於羅馬音樂學院大廳。 (zh)
  • Скопас із Пароса (грец. Σκόπας, 395 до н. е. — 350 до н. е.) — давньогрецький скульптор, архітектор та художник 4 століття до н. е., чия творчість поряд із Лісіпповою, завершила період пізньої класики. Представник так званої новоаттичної школи, першим серед давньогрецьких скульпторів відмовився від бронзи та звернувся до мармуру. Народився на острові Парос, працював у (нині Піалі), Галікарнасі (нині Бодрум) та інших містах Греції і Малої Азії. Як архітектор брав участь у спорудженні храму Афіни Алей в Тегесі (350—340 до н. е.) і мавзолею у Галікарнасі (середина 4 ст. До н. е.) — одного з античних чудес світу. Серед збережених до наших часів творів Скопаса найважливішим є фриз мавзолею у Галікарнасі із зображенням амазономахії (середина 4 столітті до н. е.; спільно з , і Тімотеєм; фрагменти зберігаються у Британському музеї, Лондон). Численні роботи Скопаса відомі за римськимм копіями (Потос, Молодий Геракл, Мелеагр, Менада тощо). Відмовившись від властивого мистецтву 5 століття до н. е. гармонійного спокійного образу, Скопас звернувся до передачі сильних душевних переживань, боротьби пристрастей. Для втілення їх Скопас використовував динамічну композицію і нові прийоми трактування деталей, особливо рис обличчя: глибоко посаджені очі, складки на чолі і напіввідкриті уста. Насичена драматичним пафосом творчість Скопаса справила великий вплив на скульпторів елліністичної культури, зокрема на твори майстрів 3-2 століть до н. е., що працювали у місті Пергам. (uk)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageID
  • 658716 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 4706 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1087979755 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
schema:sameAs
rdf:type
rdfs:comment
  • Skopas (Σκόπας) (4. století př. n. l.) byl řecký sochař a architekt. O jeho životě se toho ví poměrně málo, pocházel z ostrova Paros, ale většinu života prožil v pevninském Řecku. Byl prvním sochařem, který dokázal vyjádřit složité emoce, afekty a vášně, výraz bolesti, radosti i smutku. Vytvořil dionýsky běsnící Mainadu (Bakchantku, kolem r. 350 př. n. l.)Skopás je považován za autora výzdoby Mauzolea v Halikarnassu a za architekta chrámu Athény v Tegei (cs)
  • Skopas (altgriechisch Σκόπας Skópas, * um 420 v. Chr. in Paros; † um 330 v. Chr.) war ein griechischer Bildhauer. Der neben Praxiteles und Lysipp wohl bekannteste Bildhauer des 4. Jahrhunderts v. Chr. wirkte besonders am Relieffries des Mausoleums von Halikarnassos mit (gemeinsam mit Bryaxis, Leochares und Timotheos, etwa um 350 v. Chr.). Auch leitete er den Neubau des Athene-Tempels von Tegea. Skopas steht künstlerisch ähnlich wie Lysipp in der Nachfolge des Polyklet. Charakteristisch für Skopas’ Figuren sind die nahezu quadratischen Köpfe mit tiefliegenden Augen, geschwungenen Brauen und leicht geöffnetem Mund. Arbeiten von Skopas sind im Britischen Museum in London (Relieffries) und im Archäologischen Nationalmuseum in Athen zu sehen. (de)
  • Ο Σκόπας ( 385/375-330/320 π.Χ.) ήταν αρχαίος Έλληνας γλύπτης και αρχιτέκτονας από την Πάρο. Ήταν γιος του περίφημου Πάριου χαλκουργού Αριστάνδρου, που, κατά τον Παυσανία, φιλοτέχνησε το ανάθημα, για την νίκη των Σπαρτιατών στους Αιγός ποταμούς. Θεωρείται ένας από τους σπουδαιότερους γλύπτες του 4ου αιώνα π. Χ, Έδρασε την ίδια περίοδο με τον Πραξιτέλη, με τον οποίο συνεργάστηκε, και υπήρξε πρόδρομος του περίφημου Σικυωνίου γλύπτη Λυσίππου. (el)
  • Scopas (en griego, Σκόπας, Skópas) (h. 380–330 a. C.) fue un célebre escultor y arquitecto clásico griego del siglo IV a. C. Praxíteles, Lisipo y Escopas son los tres grandes escultores representativos de la segunda fase del clasicismo.​ (es)
  • Scopas (Greek: Σκόπας; born in Paros, fl. 4th century BCE) was an ancient Greek sculptor and architect, most famous for his statue of Meleager, the copper statue of Aphrodite, and the head of goddess Hygieia, daughter of Asclepius. (en)
  • Scopas (en grec ancien Σκόπας / Skópas) (vers -420 – -330) est un célèbre sculpteur et architecte grec, natif de Paros dans les Cyclades. (fr)
  • スコパス(独: Σκόπας, Skopas, 英: Scopas, 紀元前395年頃 - 紀元前350年)は、古代ギリシアの彫刻家、建築家。パロス島の出身。 スコパスはプラクシテレスと一緒に仕事をした。マウソロス霊廟の彫刻の一部、とくにレリーフはスコパスが制作したものである。テゲアに建てられたアテーナー・アレア神殿もスコパスの指揮で作られた。リュシッポスと同様、スコパスもギリシア・(en:Ancient Greek)の彫刻家ポリュクレイトスの後継者であった。 ほぼ正方形の顔、深く窪んだ目、わずかに開かれた口が、スコパスの人物彫像の特徴である。 スコパスの作品(複製)は、以下の場所にある。 * ロンドンの大英博物館 - 複数のスコパスの複製。 * アテネ国立考古学博物館 - テゲアのアテーナー・アレア神殿の断片。 * ローマ国立博物館 - 名高いLudovisi Ares(en:Ludovisi Ares、アレースの大理石像) * 同じくローマのカピトリーノ美術館 - 『Apollo Citharoedus』として復原されたポトス(Pothos)像 * マサチューセッツ州ケンブリッジのフォッグ美術館 - メレアグロス像。 (ja)
  • 스코파스(그리스어: Σκόπας, 기원전 395년-기원전 350년)는 파로스섬에서 태어난 고대 그리스의 조각자이자 건축가였다. (ko)
  • Skopas, italianizzato Scopas o Scopa (in greco antico: Σκόπας, Skòpas; Paros, 417 a.C. circa – 330 a.C. circa), è stato uno scultore e architetto greco antico. Fu tra i grandi maestri della scultura greca classica e di quella occidentale in generale, che ebbe il merito di aprire alla dimensione dell'emotività umana, fino a quel momento solo limitatamente esplorata. (it)
  • Skopas (grekiska Σκόπας), född cirka 395 f.Kr. på ön Paros, död 350 f.Kr., var en grekisk skulptör under antiken och samtida med Praxiteles. Skopas var verksam på Peloponnesos, i Aten och i Mindre Asien. Bland annat återuppbyggde han det år 394 f.Kr. nedbrunna Athena Aleias tempel i Tegea, en av Peloponnesos förnämsta helgedomar och var tillsammans med flera andra konstnärer omkring år 350 f.Kr. sysselsatt med att smycka mausoleet i Halikarnassos. Skopas verk kännetecknas av en dramatisk uttrycksfullhet. (sv)
  • 斯科帕斯(Σκόπας,約前395年-350年),古希腊著名雕刻家、建築師。斯科帕斯生于基克拉泽斯群岛中的帕罗斯岛,曾计划建筑泰耶阿的雅典娜·阿列亞神廟,雕刻的作品包括以弗所的阿耳忒弥斯神廟和哈利卡納蘇斯的摩索拉斯陵墓。斯科帕斯的其中一個獨立雕像《渴望》的複製品,被展示於羅馬音樂學院大廳。 (zh)
  • سكوباس ابن أريستاندر هو نحات يوناني من القرن الرابع قبل الميلاد ويعتبر من أعظم النحاتين الذين عرفتهم اليونان. من المحتمل أن أصله من جزيرة باروس، وبالرغم من أنه مصنف كأثيني، وهو متماثل في ميله الفني مع ، فقد كان فنانا عالميا، وعمل بشكل كبير في آسيا والبيلوبونيز. ومن الأعمال الموجودة المرتبطة باسمه ضريح موسولوس في هاليكارناسوس (بودروم التركية حاليا) المصنف من عجائب الدنيا السبع، ومعبد أثينا أليا في تيغيا. وفي حالة الضريح، فلا شك أن النحت يعود إلى مدرسته في النحت ولم يتأكد معرفة أي جزء كان من صنعه. ولكن هناك سبب جيد للاعتقاد بأن الأشكال القوصرية من تيجيا (البعض منها كان في أثينا، بينما البعض الآخر محفوظ في المتحف المحلي) هي من عمل سكوباس الخاص. (ar)
  • Escopes de Paros (en grec: Σκόπας, Skópas, en llatí: Scopas) (illa de Paros, abans del 395 aC - després del 350 aC) va ser un escultor i arquitecte grec d'època clàssica de l'escola àtica moderna, contemporani de Lisip i Praxíteles. Era nadiu de Paros, d'una família d'artistes de l'illa, però ciutadà atenenc. Una inscripció posterior esmenta un tal Aristandre, fill d'Escopes de Paros, com a restaurador d'una estàtua de Gai Bel·liè. També és conegut un escultor de nom Aristandre de Paros, que va viure al temps de la Guerra del Peloponès (va florir vers el 405 aC) i que probablement era el seu pare. Per tant, Escopes hauria viscut a la primera meitat del segle iv aC, encara que Plini el Vell el situa una mica abans. (ca)
  • Eskopas —grezierazko izena: Σκόπας— (Paros, K.a. V. mendearen bukaeran) Antzinako Greziako eskultorea eta arkitektoa izan zen. K.a. IV. mendeko eskultore eta arkitekto ezagunenetako bat zen, Praxitelesekin eta Lisiporekin batera. Sizionen egin zuen lan; Tegean tenpluko berreraikuntza lanak egin zituen, eta tenpluaren frontoiko irudiak berak zizelkatu zituen. Halikarnasoko mausoleoa apaintzen parte hartu zuen K.a. 350. urtean, eta Efeson Artemisaren tenpluan. (eu)
  • Skopas of Scopas (Oudgrieks Σκόπας) was een beroemd Grieks beeldhouwer en architect uit de 4e eeuw v.Chr., wiens artistieke hoogtepunt vermoedelijk tussen 375 en 340 v.Chr. valt. Zijn herkenbare, pathetische stijl, gekenmerkt door veel bewegingen, vormt de overgang van het klassieke evenwicht naar de sterk bewogen hellenistische kunst. De 4e eeuw v.Chr. zorgde voor een enorme verandering in de beeldende kunst. Kunstenaars als Praxiteles, Skopas en Lysippos namen een nieuwe, soevereine houding aan. Ze gingen zichzelf als meesters in hun vak beschouwen. (nl)
  • Skopas z Paros - rzeźbiarz i architekt grecki, działający ok. 370 p.n.e. - 330 p.n.e. na Peloponezie, w Karii i Jonii. Rywalizował z Praksytelesem. Jego sztuka rzeźbiarska nacechowana była patosem, dynamiką układu ciała i ekspresją twarzy. Z łatwością oddawał dramatyczne emocje: ekstazę, tęsknotę, cierpienie. Rzeźbił także dzieła wolno stojące, znane dziś głównie z rzymskich kopii: (pl)
  • Escopas de Paros (fl. século IV a.E.C.) foi um escultor e arquiteto da Grécia Antiga, ativo durante o período conhecido como , ou Classicismo Tardio. Pouco se conhece a respeito de sua vida. Aparentemente não teve residência fixa, oferecendo seus serviços em Tebas, no Peloponeso e na Ásia Menor. Segundo Pausânias, seu estilo era muito semelhante ao de Praxíteles, cujas obras muitas vezes podiam ser confundidas com as dele. A critica recente concorda que ele deve muito à , onde atuaram principalmente Praxíteles, seu contemporâneo, e Fídias, da geração anterior. Seu estilo se distingue da geração que o precedeu no Alto Clacissismo pela ênfase na emoção e no movimento. (pt)
  • Скопас (греч. Σκόπας, Skopas; ок. 395 до н. э., Парос — 350 до н. э.) — древнегреческий скульптор и архитектор эпохи поздней классики, представитель неоаттической школы. Один из первых мастеров греческой классики, отдавший предпочтение мрамору, практически отказавшись от применения бронзы, излюбленного материала предшествующих мастеров, в частности Мирона и Поликлета. В честь Скопаса назван на Меркурии. (ru)
  • Скопас із Пароса (грец. Σκόπας, 395 до н. е. — 350 до н. е.) — давньогрецький скульптор, архітектор та художник 4 століття до н. е., чия творчість поряд із Лісіпповою, завершила період пізньої класики. Представник так званої новоаттичної школи, першим серед давньогрецьких скульпторів відмовився від бронзи та звернувся до мармуру. (uk)
rdfs:label
  • سكوباس (ar)
  • Escopes de Paros (ca)
  • Skopás (cs)
  • Skopas (de)
  • Σκόπας (el)
  • Escopas (es)
  • Eskopas (eu)
  • Scopas (fr)
  • Skopas (it)
  • スコパス (ja)
  • 스코파스 (ko)
  • Skopas van Paros (nl)
  • Skopas (pl)
  • Scopas (en)
  • Escopas de Paros (pt)
  • Скопас (ru)
  • Skopas (sv)
  • 斯科帕斯 (zh)
  • Скопас (uk)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:eponym of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License