| dbo:abstract
|
- Císařský tajný rada (německy kaiserlicher Geheimrat, starým pravopisem Geheimrath), později císařsko-královský tajný rada (většinou zapisovaný jako c. k. tajný rada) a konečně císařský a královský tajný rada (c. a k. tajný rada) byl původně rádcem císaře, členem dvorského úřadu zvaného tajná rada, který založil Ferdinand I. Habsburský (římským králem v letech 1531–1564, císařem od roku 1556) v roce 1527. Od 20. let 17. století se však začal proměňovat v čestný úřad a měl tedy spíše reprezentativní funkci. Souviselo to se strmým nárůstem počtu nositelů tohoto úřadu. Zatímco v 16. století se počet tajných radů pohyboval v rozmezí pěti až 10 šlechticů, za Ferdinanda II. (císařem 1619–1637) už to bylo 20 jedinců (1628) a za vlády jeho vnuka Leopolda I. (císařem 1657–1705) dokonce kolem sto deseti osob (1700). Za Josefa I. Habsburského (císařem 1705–1711) vzrostl jejich počet na 164. Už v roce 1669 byla vytvořena tajná konference, která nahradila tajnou radu jako poradní orgán panovníka především v zahraniční politice a kterou tvořilo maximálně deset skutečných tajných radů. Hodnost skutečných tajných radů dlouho označovala fakticky činné příslušníky císařových poradních orgánů, později se však i ona proměnila ve formální titul, protože někteří z těchto šlechticů dlouhodobě pobývali mimo Vídeň. Čestný titul tajného rady potvrzoval jeho nositeli, že patřil ke dvoru nejurozenějšího světského vládce Evropy, a při nejrůznějších dvorských slavnostech mu garantoval přednostní postavení. V hierarchii rozhodoval služební věk šlechtice. Teprve po tajných radech následovali císařští komorníci a jedinci, kteří nedosáhli ani na jeden z čestných úřadů. Naopak o stupínek výše byl titul skutečného tajného rady. Z pestrého davu císařského dvora se vedle komorníků a tajných radů dále vydělovali rytíři Zlatého rouna. Čestný titul existoval až do zániku Rakousko-uherské monarchie v roce 1918. (cs)
- Der Geheime Rat, später verkürzt zu Geheimrat, war in den Territorialstaaten des Heiligen Römischen Reichs ein Beraterkollegium, das den jeweiligen Landesfürsten in der Ausübung seiner Herrschaft unterstützte. Den Vorsitz des relativ kleinen, manchmal auch „Geheimer Staatsrat“ genannten Gremiums führte meist der Landesherr persönlich, der am Ende alleine entschied. In freien Reichsstädten entsprach dem Geheimen Rat der sogenannte „Kleine Rat“, der mit dem Stadtoberhaupt tagte und für die Finanz- und Außenpolitik dieser Stadtstaaten zuständig war. Neben den personell eng gefassten Geheimgremien existierten oft sogenannte „Große Räte“ oder „Große Staatsräte“, die mehr Mitglieder umfassten, politisch aber meist weniger Einfluss besaßen. Die Mitglieder des Geheimen Ratskollegiums führten Titel wie Wirklicher Geheimer Rat oder Geheimrat. Im 19. Jahrhundert verlor die Bezeichnung an Exklusivität. Sie wurde nun zu einem nichtakademischen Titel höherer und höchster Beamter, wie bspw. „Wirklicher Geheimrat und Ministerialdirektor“, „Geheimer Regierungsrat“ oder „Geheimer Rechnungsrat“. In den meisten deutschen Hofrangordnungen, so etwa in Brandenburg-Preußen, rangierte der Wirkliche Geheimrat mit dem Generalleutnant, der Geheimrat mit dem Oberst. In der Habsburgermonarchie erfüllte der Hofrat eine analoge Funktion. Zuerst wurde damit im 16. Jahrhundert ein Beisitzer eines Hofgerichts, eben des Hofrats, oder des Reichshofrats bezeichnet. Später bezeichnete Hofrat dann auch mit Regierungsangelegenheiten befasste Gremien und Personen, wurde daneben aber auch ein ohne an eine Funktion gebundener persönlicher Ehrentitel. In dem Herzogtum (seit 1806 Königreich) Württemberg existierten alternativ Titel und Gremium des Oberhofrats, in dem Kurfürstentum (seit 1806 Großherzogtum) Baden, aber auch im Preußen des 19. Jahrhunderts, gab es daneben noch den Titel des Geheimen Hofrats. (de)
- Geheimrat was the title of the highest advising officials at the Imperial, royal or princely courts of the Holy Roman Empire, who jointly formed the Geheimer Rat reporting to the ruler. The term remained in use during subsequent monarchic reigns in German-speaking areas of Europe until the end of the First World War. At its origin the literal meaning of the word in German was 'trusted advisor' - the word "geheim" (secret) implying that such an advisor could be trusted with the Monarch's secrets (similar to "secretary" in English being linguistically related to "secret"). The English-language equivalent is Privy Councillor. The office contributing to the state's politics and legislation had its roots in the age of absolutism from the 17th century onward, when a governmental administration by a dependent bureaucracy was established similar to the French Conseil du Roi. A precursor was the Reichshofrat, a judicial body established by Emperor Maximilian I of Habsburg. In Austria the professional title of Hofrat (Court Councillor) has remained in use as an official title for deserved civil servants up to today. With the Empire's dissolution and the rise of Constitutionalism in the aftermath of the French Revolution, the office of a Geheimrat became an honorific title conferred by the German states upon high officials, accompanied by the address Exzellenz. During that period related titles no longer affiliated with an office arose, like , an award for outstanding contributions in the field of commerce and industry, or , an award for outstanding contributions to medicine. The term is also used in combination with the word Ecke – , colloquially describing male pattern baldness at the 'edges' of the forehead (i.e. the upper 'corners' of the face). In the Republic of Austria the title was officially abolished in 1919. In Germany, the title largely disappeared after the fall of the German Empire in 1918, when the various princely states of Germany were replaced by the constituent states of the Weimar Republic, although Geheimräte continued to be appointed by the Free State of Bavaria. However, many honorees continued to use it, and the title Geheimrat, its abbreviation Geh. Rat and related abbreviations (Geh. Med.-Rat, Geh. Ober-Med.-Rat and even Geh. Hofrat) appear in captions until the 1930s, such as used by the German Federal Archives. (en)
- Geheimer Rat, ou conseil secret en français désigne, dans les territoires du Saint-Empire romain germanique et dans les monarchies allemandes un collège de conseillers (appelé aussi Geheimes Ratskollegium, Geheimes Konseil, Geheimes Kabinett, et en Brandebourg : Geheimer Staatsrat) qui dépend directement du prince et qui, sous la présidence de celui-ci, décide des affaires les plus importantes du pays, et édicte notamment les ordonnances et les lois. Dans les villes libres d'Empire le conseil secret est le Petit Conseil. Il est responsable de la politique budgétaire et des affaires étrangères de la ville-état. Un précurseur du conseil secret est, jusqu'au début du XVIIe siècle en Autriche le (de) (conseil de la cour). Conseiller secret et conseiller de la cour sont donc des titres (de). Initialement, le conseil secret comporte encore des éléments de l'ordre féodal, mais rapidement le fonctionnariat devient prépondérant. Les diverses branches de l'administration territoriale y trouvent un interlocuteur et souvent aussi un levier pour faire valoir leur propres intérêts et projets, ou du moins pour les porter à la connaissance du monarque. D'un autre côté, le conseil secret permet une organisation planifiée de toute l'administration. C'est donc un outil essentiel dans la consolidation de la direction du pays et de la consolidation et de l'extension des pouvoirs publics. (fr)
- 宮中顧問官（きゅうちゅうこもんかん）は、皇室または王室が存在する国の官職。多くの場合名誉職的な意味合いが強い。 (ja)
- Een Geheimraad is een (niet-academische) titel voor speciale adviseurs van een soeverein vorst. De titel kwam in de 17de eeuw voor het eerst in zwang. De vorst verleende deze titel aan persoonlijke raadgevers, maar later ook aan hoogleraren en ondernemers. Tegenwoordig wordt een dergelijke titel, privy councillor of privy counsellor, alleen nog in het Verenigd Koninkrijk gehanteerd. (nl)
- Tajny radca (niem. Geheimrat) był początkowo tytułem wysokich urzędników państwowych, zasiadających u boku suwerena w gremium doradczym rozpatrującym sprawy polityki wewnętrznej i ustawodawstwa. Z biegiem czasu kolegia radców przy boku panującego zniknęły, ale tytuł pozostał honorowym wyróżnieniem urzędników państwowych. W pierwszej połowie XIX wieku wprowadzono tytuł „rzeczywisty tajny radca” (Wirklicher Geheimrat) jako szczególne wyróżnienie. Posiadał go m.in. Goethe. Tytuł tajnego radcy często wiązał się z resortem, w którym działał wyróżniony, np. „tajny radca handlowy” (Geh. Kommerzienrat, do dziś nadawany w Austrii). Używany był w państwach języka niemieckiego, krajach skandynawskich oraz Rosji. (pl)
- Geheimrat era o título dos mais altos funcionários assessores nas cortes imperiais, reais ou principescas do Sacro Império Romano-Germânico, que juntos formavam o Geheimer Rat subordinado ao governante. O termo permaneceu em uso durante os reinados monárquicos subsequentes nas áreas de língua alemã da Europa até o final da Primeira Guerra Mundial. Na sua origem, o significado literal da palavra em alemão era 'conselheiro de confiança' - a palavra "geheim" (segredo) implicando que tal conselheiro poderia ser confiável com os segredos do Monarca (semelhante a "secretário" em inglês sendo linguisticamente relacionado a "segredo"). O equivalente em inglês é Privy Councillor. O cargo que contribui para a política e a legislação do estado teve suas raízes na era do absolutismo a partir do século 17, quando uma administração governamental por uma burocracia dependente foi estabelecida semelhante ao Conseil du Roi francês. Um precursor foi o Reichshofrat, um órgão judicial estabelecido pelo imperador Maximiliano I de Habsburgo. Na Áustria, o título profissional de Hofrat (Conselheiro da Corte) permaneceu em uso como um título oficial para servidores públicos merecidos até hoje. Com a dissolução do Império e a ascensão do Constitucionalismo após a Revolução Francesa, o cargo de Geheimrat tornou-se um título honorífico conferido pelos estados alemães a altos funcionários, acompanhado do endereço Exzellenz. Durante esse período, surgiram títulos relacionados não mais afiliados a um escritório, como Geheimer Kommerzienrat, um prêmio para contribuições notáveis no campo do comércio e indústria, ou Geheimer Medizinalrat, um prêmio por contribuições notáveis para a medicina. O termo também é usado em combinação com a palavra Ecke – Geheimratsecke, que descreve coloquialmente a calvície de padrão masculino nas 'bordas' da testa (ou seja, nos 'cantos' superiores do rosto). Na República da Áustria, o título foi oficialmente abolido em 1919. Na Alemanha, o título desapareceu em grande parte após a queda do Império Alemão em 1918, quando os vários estados principescos da Alemanha foram substituídos pelos estados constituintes da República de Weimar, embora Geheimräte continuasse a ser nomeado pelo Estado Livre da Baviera. No entanto, muitos homenageados continuaram a usá-lo, e o título Geheimrat, sua abreviatura Geh. Rat e abreviações relacionadas (Geh. Med.-Rat, Geh. Ober-Med.-Rat e até mesmo Geh. Hofrat) aparecem em legendas até a década de 1930, como as usadas pelos Arquivos Federais Alemães. (pt)
- Geheimeråd (tyska Geheimrat, "hemligt råd") var inom tysk-romerska riket och senare i de tyska monarkierna en ämbetsmannatitel. Ursprungligen gavs den till medlemmar av det inre råd som bistod regenten, Geheimer Rat, Geheimes Kabinet eller i Brandenburg Geheimer Staatsrat. Titeln betydde inte att den person som innehade den var "hemlig" eller inofficiell, utan att den personen var en av furstens förtrogna med tillgång till dennes hemligheter. I Danmark var Gehejmerådet ett statsråd som inte ingick i riksrådet. Titeln infördes av Kristian IV, och kom att 1670–1770 beteckna en medlem i geheimekonseljen. Efter Struensees fall 1770 var geheimeråd endast en hederstitel, som bland annat innebar att bäraren hade rätt att tituleras "excellens". Titeln avskaffades i Danmark 1808. Den under 1700-talet införda högre titeln geheimekonferensråd bibehölls dock. Den blev allmän rangtitel för första klassen. Samtidigt infördes geheimeetatsråd som rangtitel för andra klassen. För tredje klassen gällde etatsråd. Numera delar staten inte ut några titlar av detta slag, däremot vissa frivilligorganisationer. Under 1800-talet blev geheimeråd endast en hederstitel som gavs till högt uppsatta ämbetsmän i Ryssland, Österrike, Kungariket Sachsen och vissa andra tyska stater. I Preussen var geheimeråd "med predikatet excellens" en av de högsta utmärkelserna, medan den enklare titeln "geheimeregeringsråd", "geheimekommersråd", och så vidare kunde ges till relativt underordnade tjänstemän i ministerier och ämbetsverk, samt även till personer som helt stod utanför statsförvaltningen. (sv)
- Таємна рада (нім. Geheimrat) — найвищий дорадчий орган при правителях німецькомовних країн у XVIІ — XX ст. Існувала у Священній Римській імперії, Пруссії, Саксонії, Австрії, Німецькій імперії тощо. Складалася з таємних радників (нім. Geheimer Rat, нім. Geheimrat). Створена за взірцем . Попередником Таємної ради була — інституція, заснована імператором Максиміліаном I Габсбургом. У Австрії титул нім. Hofrat (придворний радник) залишився у вжитку до сьогодні. (uk)
- Геха́ймрат (нем. Geheimrat) — тайный советник (должность и титул в Германии и прибалтийских землях). Титул носили члены так называемой Тайной коллегии (Ratskollegium) или Тайного совета. В Пруссии с середины XVII века действительно существовали тайные советы, члены которых действовали параллельно судебным властям и пользовались особым доверием короля. Позже появился титул «действительный тайный советник» (Wirklicher Geheimer Rat). Обладателя титула, как правило, полагалось называть «Ваше превосходительство». Титул стал присваиваться высшим чиновникам уровня министров, председателей коллегий и пр. Позже стал присваиваться просто как титул без обязательного участия в государственном управлении или службе. Присваивался крупным коммерсантам, промышленникам, экономистам и как почётное звание за длительную государственную службу. Ликвидирован в Германии в 1918, в Австрии — в 1919 годах. (ru)
|
| rdfs:comment
|
- 宮中顧問官（きゅうちゅうこもんかん）は、皇室または王室が存在する国の官職。多くの場合名誉職的な意味合いが強い。 (ja)
- Een Geheimraad is een (niet-academische) titel voor speciale adviseurs van een soeverein vorst. De titel kwam in de 17de eeuw voor het eerst in zwang. De vorst verleende deze titel aan persoonlijke raadgevers, maar later ook aan hoogleraren en ondernemers. Tegenwoordig wordt een dergelijke titel, privy councillor of privy counsellor, alleen nog in het Verenigd Koninkrijk gehanteerd. (nl)
- Таємна рада (нім. Geheimrat) — найвищий дорадчий орган при правителях німецькомовних країн у XVIІ — XX ст. Існувала у Священній Римській імперії, Пруссії, Саксонії, Австрії, Німецькій імперії тощо. Складалася з таємних радників (нім. Geheimer Rat, нім. Geheimrat). Створена за взірцем . Попередником Таємної ради була — інституція, заснована імператором Максиміліаном I Габсбургом. У Австрії титул нім. Hofrat (придворний радник) залишився у вжитку до сьогодні. (uk)
- Císařský tajný rada (německy kaiserlicher Geheimrat, starým pravopisem Geheimrath), později císařsko-královský tajný rada (většinou zapisovaný jako c. k. tajný rada) a konečně císařský a královský tajný rada (c. a k. tajný rada) byl původně rádcem císaře, členem dvorského úřadu zvaného tajná rada, který založil Ferdinand I. Habsburský (římským králem v letech 1531–1564, císařem od roku 1556) v roce 1527. Od 20. let 17. století se však začal proměňovat v čestný úřad a měl tedy spíše reprezentativní funkci. Souviselo to se strmým nárůstem počtu nositelů tohoto úřadu. Zatímco v 16. století se počet tajných radů pohyboval v rozmezí pěti až 10 šlechticů, za Ferdinanda II. (císařem 1619–1637) už to bylo 20 jedinců (1628) a za vlády jeho vnuka Leopolda I. (císařem 1657–1705) dokonce kolem sto des (cs)
- Der Geheime Rat, später verkürzt zu Geheimrat, war in den Territorialstaaten des Heiligen Römischen Reichs ein Beraterkollegium, das den jeweiligen Landesfürsten in der Ausübung seiner Herrschaft unterstützte. Den Vorsitz des relativ kleinen, manchmal auch „Geheimer Staatsrat“ genannten Gremiums führte meist der Landesherr persönlich, der am Ende alleine entschied. In freien Reichsstädten entsprach dem Geheimen Rat der sogenannte „Kleine Rat“, der mit dem Stadtoberhaupt tagte und für die Finanz- und Außenpolitik dieser Stadtstaaten zuständig war. Neben den personell eng gefassten Geheimgremien existierten oft sogenannte „Große Räte“ oder „Große Staatsräte“, die mehr Mitglieder umfassten, politisch aber meist weniger Einfluss besaßen. (de)
- Geheimrat was the title of the highest advising officials at the Imperial, royal or princely courts of the Holy Roman Empire, who jointly formed the Geheimer Rat reporting to the ruler. The term remained in use during subsequent monarchic reigns in German-speaking areas of Europe until the end of the First World War. At its origin the literal meaning of the word in German was 'trusted advisor' - the word "geheim" (secret) implying that such an advisor could be trusted with the Monarch's secrets (similar to "secretary" in English being linguistically related to "secret"). The English-language equivalent is Privy Councillor. (en)
- Geheimer Rat, ou conseil secret en français désigne, dans les territoires du Saint-Empire romain germanique et dans les monarchies allemandes un collège de conseillers (appelé aussi Geheimes Ratskollegium, Geheimes Konseil, Geheimes Kabinett, et en Brandebourg : Geheimer Staatsrat) qui dépend directement du prince et qui, sous la présidence de celui-ci, décide des affaires les plus importantes du pays, et édicte notamment les ordonnances et les lois. Dans les villes libres d'Empire le conseil secret est le Petit Conseil. Il est responsable de la politique budgétaire et des affaires étrangères de la ville-état. Un précurseur du conseil secret est, jusqu'au début du XVIIe siècle en Autriche le (de) (conseil de la cour). Conseiller secret et conseiller de la cour sont donc des titres (de). (fr)
- Tajny radca (niem. Geheimrat) był początkowo tytułem wysokich urzędników państwowych, zasiadających u boku suwerena w gremium doradczym rozpatrującym sprawy polityki wewnętrznej i ustawodawstwa. Z biegiem czasu kolegia radców przy boku panującego zniknęły, ale tytuł pozostał honorowym wyróżnieniem urzędników państwowych. W pierwszej połowie XIX wieku wprowadzono tytuł „rzeczywisty tajny radca” (Wirklicher Geheimrat) jako szczególne wyróżnienie. Posiadał go m.in. Goethe. (pl)
- Geheimrat era o título dos mais altos funcionários assessores nas cortes imperiais, reais ou principescas do Sacro Império Romano-Germânico, que juntos formavam o Geheimer Rat subordinado ao governante. O termo permaneceu em uso durante os reinados monárquicos subsequentes nas áreas de língua alemã da Europa até o final da Primeira Guerra Mundial. Na sua origem, o significado literal da palavra em alemão era 'conselheiro de confiança' - a palavra "geheim" (segredo) implicando que tal conselheiro poderia ser confiável com os segredos do Monarca (semelhante a "secretário" em inglês sendo linguisticamente relacionado a "segredo"). O equivalente em inglês é Privy Councillor. (pt)
- Geheimeråd (tyska Geheimrat, "hemligt råd") var inom tysk-romerska riket och senare i de tyska monarkierna en ämbetsmannatitel. Ursprungligen gavs den till medlemmar av det inre råd som bistod regenten, Geheimer Rat, Geheimes Kabinet eller i Brandenburg Geheimer Staatsrat. Titeln betydde inte att den person som innehade den var "hemlig" eller inofficiell, utan att den personen var en av furstens förtrogna med tillgång till dennes hemligheter. (sv)
- Геха́ймрат (нем. Geheimrat) — тайный советник (должность и титул в Германии и прибалтийских землях). Титул носили члены так называемой Тайной коллегии (Ratskollegium) или Тайного совета. В Пруссии с середины XVII века действительно существовали тайные советы, члены которых действовали параллельно судебным властям и пользовались особым доверием короля. Позже появился титул «действительный тайный советник» (Wirklicher Geheimer Rat). Ликвидирован в Германии в 1918, в Австрии — в 1919 годах. (ru)
|
