An Entity of Type: Thing, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

The economy of the Song dynasty (960–1279) in China was the wealthiest economy in the world during its time. The dynasty moved away from the top-down command economy of the Tang dynasty (618-907) and made extensive use of market mechanisms as national income grew to be around three times that of 12th century Europe. The dynasty was beset by invasions and border pressure, lost control of North China in 1127, and fell in 1279. Yet the period saw the growth of cities, regional specialization, and a national market. There was sustained growth in population and per capita income, structural change in the economy, and increased technological innovation. Movable print, improved seeds for rice and other commercial crops, gunpowder, water-powered mechanical clocks, the use of coal as an industrial

Property Value
dbo:abstract
  • Ekonomika čínské říše Sung existující v letech 960–1279 byla charakterizována expanzí obchodu, finanční prosperitou, růstem mezinárodního obchodu a výrazným nárůstem produktivity v zemědělství. V čínské říši Sung rostly soukromé finanční majetky a stimulovaly rozvoj celostátní tržní sítě, která spojovala pobřežní regiony s vnitrozemím. Sungská ekonomika a zejména rozmach zemědělství v 10. a 11. století umožnil razantní nárůst počtu obyvatel Číny, který se zdvojnásobil na více než 100 milionů lidí. V sungském období pozoruhodně vzrostly obchodní kontakty s vnějším světem, kupci zapojení do mezinárodního obchodu se plavili až do východní Afriky. Obyvatelé sungského státu byli také svědky vzniku prvních papírových peněz na světě – tištěných vládou, proto státovek. Nazývaly se , později . V kombinaci s jednotným daňovým systémem a bezpečnými obchodními trasami pozemními i říčními, to přineslo rozvoj skutečně celostátního trhu v Číně. Ačkoli velký díl státních příjmů spotřebovala armáda, daně vybrané od bohaté obchodnické třídy dostačovaly k naplnění vládních pokladnic. Produkci vybraného zboží si sungská vláda vyhradila pro sebe ve snaze o zvýšení příjmů a zabezpečení zdrojů životně důležitých pro bezpečnost říše, příkladem byly komponenty používané pro výrobu střelného prachu. (cs)
  • L'Economia de la dinastia Song, és el període de més de tres segles, en el qual es va experimentar un creixement sostingut en l'ingrés per capita de la població de la Xina durant la dinastia Song (960-1279), amb el canvi estructural en l'economia i l'augment del ritme de la innovació tecnològica. Les llavors millorades d'arròs i d'altres conreus comercials, la pólvora, màquines mecànics d'acció hidràulica, l'ús de carbó com a font de combustible per a una gran varietat d'indústries, tècniques millorades de producció en el ferro i acer junt amb moltes altres innovacions tecnològiques van transformar l'economia. Al nord de la Xina, la font principal de combustible per als forns de ceràmica i de ferro es va canviar de la fusta al carbó. Sota la dinastia Song, també n'hi va haver un notable increment en els contactes comercials amb els mercats globals, es van dedicar al comerç exterior a través d'inversions en vaixells mercants i el comerç va arribar a ports tan llunyans com de l'Àfrica oriental. Aquest període també va ser testimoni del desenvolupament del primer paper moneda imprès, com el que va circular en escala massiva. En combinació amb un sistema tributari unificat i rutes comercials eficients per camins i canals, tot això va significar el desenvolupament d'un autèntic mercat nacional. L'especialització regional va promoure l'eficiència econòmica i l'augment de la productivitat. Encara que gran part de la tresoreria del govern central es va destinar a les forces armades, els impostos establerts sobre la base comercial creixent van tornar a omplir les arques i van fomentar encara més l'economia monetària. Els reformadors i conservadors van debatre sobre el paper del govern en l'economia; l'emperador i el seu govern encara se'n van fer responsables de l'economia, però en general van fer menys demandes que en dinasties anteriors. El govern, va continuar monopolis sobre uns certs articles manufacturats i en els béns de mercat per augmentar els ingressos i assegurar recursos que eren vitals per a la seguretat de l'imperi, com ara el te, la sal i components químics per a la pólvora. Aquests canvis van fer de la Xina un líder mundial, que alguns historiadors han nomenat l'«primera economia moderna», molts segles abans que Europa occidental fes el seu primer intent. Molts d'aquests beneficis econòmics es van perdre, en la següent dinastia Yuan. (ca)
  • شهدت الصين خلال عهد سلالة سونغ الحاكمة (960-1279)، ولأكثر من ثلاثة قرون، نموًا مستدامًا في دخل الفرد والسكان، وتغيرًا هيكليًا في الاقتصاد، وتزايدًا في وتيرة الابتكار التكنولوجي؛ كما عززت العديد من الابتكارات التكنولوجية من اقتصاد الإمبراطورية، مثل الطباعة المتحركة، والبذور المحسنة للأرز والمحاصيل التجارية الأخرى، والبارود، والساعات الميكانيكية العاملة بالماء، واستخدام الفحم كمصدر للوقود لمجموعة متنوعة من الصناعات، فضلًا عن اكتشاف تقنيات محسّنة لإنتاج الحديد والفولاذ. وتحول الوقود الرئيسي لأفران السيراميك والحديد من الخشب إلى الفحم في شمال الصين، إذ سرع استعمال الفحم من وتيرة العمل نتيجة سرعة احتراقه. زادت الاتصالات التجارية مع الأسواق العالمية بشكل ملحوظ خلال عهد سلالة سونغ، حيث انخرط التجار في التجارة الخارجية من خلال الاستثمارات في السفن التجارية التي وصلت إلى موانئ بعيدة مثل شرق أفريقيا. شهدت هذه الفترة أيضًا تطوير أول ورقة نقدية في العالم، أو ما يُعرف بالنقود الورقية المطبوعة، والتي جرى تداولها على نطاق واسع آنذاك، الأمر الذي أدى إلى تطوير سوق وطني حقيقي مدعوم بنظام ضريبي موحد وطرق تجارة برية وبحرية فعالة للغاية. عزز تركيز التجارة على المستوى الإقليمي من الكفاءة الاقتصادية للصين وأدى إلى زيادة الإنتاجية في مختلف القطاعات. أعادت الضرائب المفروضة على القاعدة التجارية الصاعدة ملء خزائن الإمبراطورية وعززت الاقتصاد النقدي بشكل أكبر على الرغم من تخصيص الكثير من أموال خزينة الحكومة المركزية للجيش. ناقش الإصلاحيون والمحافظون دور الحكومة في الاقتصاد، ولكن ظل الإمبراطور وحكومته مسؤولان بالكامل عن الاقتصاد، مع تخفيض حصصهم الشخصية مقارنةً مع السلالات السابقة. ومع ذلك، استمرت الحكومة في فرض الاحتكارات على بعض المواد المصنعة وتسويق السلع لزيادة الإيرادات وتأمين الموارد التي كانت حيويةً للإمبراطورية، مثل الشاي والملح والمكونات الكيميائية للبارود. جعلت هذه التغييرات من الصين قوةً عالميةً، ما دفع بعض المؤرخين إلى تسمية هذا الاقتصاد «بالاقتصاد المبكر الحديث» قبل قرون عديدة من قيام أوروبا الغربية بإنجازاتها. ومع ذلك، فُقد العديد من هذه المكاسب الاقتصادية في عهد سلالة يوان التي تلت سلالة سونغ في الحكم. (ar)
  • La Economía de la dinastía Song, es el período de más de tres siglos, en el que se experimentó un crecimiento sostenido en el ingreso per cápita de la población de China durante la dinastía Song (960-1279), con el cambio estructural en la economía y el aumento del ritmo de la innovación tecnológica. Las semillas mejoradas de arroz y otros cultivos comerciales, la pólvora, máquinas mecánicas de acción hidráulica, el uso de carbón como fuente de combustible para una gran variedad de industrias, técnicas mejoradas de producción en el hierro y acero junto con muchas otras innovaciones tecnológicas transformaron la economía. En el norte de China, la fuente principal de combustible para los hornos de cerámica y de hierro se cambió de la madera al carbón. Bajo la dinastía Song, también hubo un notable incremento en los contactos comerciales con los mercados globales, se dedicaron al comercio exterior a través de inversiones en buques mercantes y el comercio llegó a puertos tan lejanos como el del África oriental. Este período también fue testigo del desarrollo del primer papel moneda impreso, como el que circuló en escala masiva. En combinación con un sistema tributario unificado y rutas comerciales eficientes por caminos y canales, todo ello significó el desarrollo de un auténtico mercado nacional. La especialización regional promovió la eficiencia económica y el aumento de la productividad. Aunque que gran parte de la tesorería del gobierno central se destinó a las fuerzas armadas, los impuestos establecidos sobre la base comercial creciente volvieron a llenar las arcas y fomentar todavía más la economía monetaria.​ Los reformadores y conservadores debatieron sobre el papel del gobierno en la economía; el emperador y su gobierno se hicieron responsables de la economía, pero en general hicieron menos pedidos que en dinastías anteriores. El gobierno, continuó monopolios sobre ciertos artículos manufacturados y en los bienes de mercado para aumentar los ingresos y asegurar recursos que eran vitales para la seguridad del imperio, como el té, la sal y componentes químicos para la pólvora. Estos cambios hicieron de China un líder mundial, que algunos historiadores han nombrado la «primera economía moderna», muchos siglos antes de que Europa occidental hiciera su primer intento. Muchos de estos beneficios económicos se perdieron, en la siguiente dinastía Yuan. (es)
  • The economy of the Song dynasty (960–1279) in China was the wealthiest economy in the world during its time. The dynasty moved away from the top-down command economy of the Tang dynasty (618-907) and made extensive use of market mechanisms as national income grew to be around three times that of 12th century Europe. The dynasty was beset by invasions and border pressure, lost control of North China in 1127, and fell in 1279. Yet the period saw the growth of cities, regional specialization, and a national market. There was sustained growth in population and per capita income, structural change in the economy, and increased technological innovation. Movable print, improved seeds for rice and other commercial crops, gunpowder, water-powered mechanical clocks, the use of coal as an industrial fuel, improved iron and steel production, more efficient canal locks, were only the most important technological innovations. Commerce in global markets increased significantly. Merchants invested in trading vessels and trade which reached ports as far away as East Africa. This period also witnessed the development of the world's first banknote, or printed paper money (see Jiaozi, Guanzi, Huizi), which circulated on a massive scale. A unified tax system and efficient trade routes by road and canal meant the development of a nationwide market. Regional specialization promoted economic efficiency and increased productivity. Although much of the central government's treasury went to the military, taxes imposed on the rising commercial base refilled the coffers and further encouraged the monetary economy. Reformers and conservatives debated the role of government in the economy. The emperor and his government still took responsibility for the economy, but generally made fewer claims than in earlier dynasties. The government did, however, continue to enforce monopolies on certain manufactured items and market goods to boost revenues and secure resources that were vital to the empire's security, such as tea, salt, and chemical components for gunpowder. These changes led some historians to call Song China an "early modern" economy centuries before Western Europe made its breakthrough. Many of these gains were lost, however, in the following Yuan and Ming dynasties, which replaced the Song use of market mechanisms with top-down command strategies. (en)
  • L'économie de la Chine sous la dynastie Song (960-1279) est marquée par une expansion commerciale, une prospérité financière, une ouverture commerciale croissante et une révolution dans la productivité agricole. La croissance des finances privées stimule le développement du marché à l'échelle nationale qui relie les provinces côtières à l'intérieur. L'économie Song donne naissance à une énorme explosion démographique, issue de l'augmentation de la culture agricole au cours des Xe et XIe siècles qui a doublé la population totale de la Chine, qui atteint 100 millions d'individus (contre environ 50 millions durant la précédente dynastie Tang). On note également sous la dynastie Song une augmentation notable des contacts commerciaux avec le reste du monde. Des marchands engagent des investissements dans le commerce extérieur en direction de multiples ports jusqu'en Afrique orientale. Cette période est aussi témoin du développement du premier billet de banque au monde (voir Jiaozi) , qui est mise en place à une large échelle. Combiné avec un système unifié de taxes et des routes commerciales sûres, par voie terrestres ou par des canaux, cela conduit à un développement durable du marché intérieur chinois. Alors qu'une large part des revenus du gouvernement central est consommée dans les besoins militaires, les taxes imposées sur le commerce grandissant en Chine remplissent les coffres du gouvernement Song.Le gouvernement Song impose des monopoles sur la fabrication et le commerce d'un certain nombre de produits, afin de stimuler les revenus et de sécuriser les ressources qui sont vitales à la sécurité de l'empire, comme les composants chimiques pour la poudre à canon. (fr)
  • 송나라의 경제는 중세시대 중화 대륙을 지배했던 대국 송(Song dynasty)의 경제와 산업을 말한다. 서양에서는 중세시대 당시, 그 시대에서 송나라를 가장 진보된 사회라고 평가한다. (ko)
  • De economie van China onder de Song-dynastie (960-1279) werd gekenmerkt door commerciële expansie, financiële voorspoed, toegenomen internationale handelscontacten, en een revolutie in de productiviteit van de landbouw. De particuliere financiering groeide. Dit stimuleerde de ontwikkeling van een, het gehele land omvattend, marktnetwerk. Dit handelsnetwerk verbond alle delen van het land met elkaar, zowel de kustprovincies als het binnenland. Tijdens de Song-economie was er sprake van een enorme bevolkingsexplosie. Dit was het gevolg van het toegenomen agrarische areaal in de 10e tot 11e eeuw. De totale Chinese bevolking steeg tot boven de 100 miljoen mensen (dit in vergelijking met de eerdere Tang-dynastie, toen de bevolkingsomvang ongeveer 50 miljoen mensen bedroeg). Onder de Song-dynastie trad er ook een opmerkelijke toename op in de commerciële contacten met de buitenwereld, via handelaren die na eerst in handelsschepen geïnvesteerd te hebben, overzeese handel bedreven tot in havens in Oost-Afrika toe. Deze periode zag ook de ontwikkeling van 's werelds eerste bankbiljetten, of bedrukt papiergeld (zie Jiaozi, ), dat op zeer grote schaal werd ingevoerd. In combinatie met een uniform belastingstelsel en efficiënte handelsroutes zowel over de weg als via kanalen, betekende dit de ontwikkeling van een echt landelijke markt in China. Hoewel een groot deel van de opbrengsten, die de schatkist van de centrale overheid instroomden, moesten worden ingezet om in de behoeften van het leger te voorzien, vulde de belastingen, die op de stijgende commerciële basis konden worden geheven, de monetaire schatkist van de Song-regering. Voor bepaalde productie-artikelen en marktgoederen voerde de Song-regering monopolies in om zo de inkomsten te optimaliseren en ook om een veilige basis voor de inkomsten te creëren, die van vitaal belang was voor de veiligheid van het keizerrijk; een voorbeeld hiervan zijn de chemische componenten die nodig zijn voor de fabricage van buskruit. (nl)
  • Экономика империи Сун — уникальное явление в истории Китая 10-12 веков, определившее направление развития Восточной Азии вплоть до 17 века (падение династии Мин) и далее. Степень инновационного размаха в этот период сравнима с таковой эпохой индустриализации в Европе, однако последствия этого периода иногда рассматриваются в свете «великого расхождения» между западным научно-техническим прогрессом и отсутствием преемственности в развитии его китайского аналога. Основным достижением экономической системы империи Сун стало формирование нового класса — местных землевладельческих элит, которые определяли облик Китая вплоть до модернизации конца 19 века (ru)
  • Більше ніж три століття за часів існування династії Сун (960–1279) у Китаї спостерігалися безперервні темпи зростання рівня доходів на душу населення, і разом з цим відбувався ріст кількості жителів. Також були помітні структурні зміни в економіці, що мали зв'язок із збільшенням темпів технічного прогресу. Набір за допомогою рухомих літер (ручний набір), покращення якості насіння рису та інших культур, які вирощувалися для торгівлі, чорний порох, водяні годинники (гідрологіуми), використання вугілля як джерело палива для різних галузей промисловості, удосконалені технічні прийоми для виготовлення заліза та сталі, річкові шлюзи і безліч інших технічних новинок видозмінили економічний стан тогочасного Китаю. На півночі країни головне джерело палива керамічних промислових печей для випалу та печей зроблених із заліза змінюється із дерева на кам'яне вугілля. Також за часів правління династії Сун помітно зросла кількість комерційних (торговельних) зв'язків із світовим ринком. Гуртові купці були залучені у світову торгівлю через вкладання капіталу в торгові та промислові судна, які досягли таких віддалених портів як Східна Африка. Крім цього, даний період відзначається розробкою першої світової банкноти, або друкованих паперових грошей, таких як цзяоцзи та хуезі, які оберталися в масовому масштабі. Поєднання єдиної податкової системи та ефективних торговельних шляхів на суші і в океані справді підтверджувало розвиток загальнонаціонального ринку. Регіональна спеціалізація сприяла економічній прибутковості і підвищила ефективність виробництва. Хоча більшість фінансів із казни центрального уряду виділялася на військову силу, податки, націлені на зростання торговельного базису, наповнювали грошову скарбницю і продовжували підтримувати монетарну систему країни. Реформатори і консерватори дискутували на тему ролі влади в економіці. Імператор і його уряд як і раніше брав на себе відповідальність за економічний стан держави, але у більшості випадків менше заявляв про свої права у порівнянні із ранніми династіями. Уряд все ж таки продовжував нав'язувати виключне право на чітко визначені промислові товари та продовольчі речі, щоб підвищити державні доходи і зберегти ресурси, які були життєво важливими для гарантії безпеки імперії, такі як чай, сіль та хімічні складові елементи для виробництва чорного пороху. Саме ці зміни зробили Китай світовим лідером, що наштовхнуло певну групу істориків назвати цей період «рання сучасна» економіка, яка функціонувала багато століть до того, як Західна Європа здійснила свої досягнення. Багато цих економічних вигод втрачені, хоча продовжували свій шлях розвитку під час панування династії Юань. (uk)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 10444037 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 64294 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1124278385 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:date
  • * (en)
dbp:url
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
rdfs:comment
  • 송나라의 경제는 중세시대 중화 대륙을 지배했던 대국 송(Song dynasty)의 경제와 산업을 말한다. 서양에서는 중세시대 당시, 그 시대에서 송나라를 가장 진보된 사회라고 평가한다. (ko)
  • شهدت الصين خلال عهد سلالة سونغ الحاكمة (960-1279)، ولأكثر من ثلاثة قرون، نموًا مستدامًا في دخل الفرد والسكان، وتغيرًا هيكليًا في الاقتصاد، وتزايدًا في وتيرة الابتكار التكنولوجي؛ كما عززت العديد من الابتكارات التكنولوجية من اقتصاد الإمبراطورية، مثل الطباعة المتحركة، والبذور المحسنة للأرز والمحاصيل التجارية الأخرى، والبارود، والساعات الميكانيكية العاملة بالماء، واستخدام الفحم كمصدر للوقود لمجموعة متنوعة من الصناعات، فضلًا عن اكتشاف تقنيات محسّنة لإنتاج الحديد والفولاذ. وتحول الوقود الرئيسي لأفران السيراميك والحديد من الخشب إلى الفحم في شمال الصين، إذ سرع استعمال الفحم من وتيرة العمل نتيجة سرعة احتراقه. (ar)
  • L'Economia de la dinastia Song, és el període de més de tres segles, en el qual es va experimentar un creixement sostingut en l'ingrés per capita de la població de la Xina durant la dinastia Song (960-1279), amb el canvi estructural en l'economia i l'augment del ritme de la innovació tecnològica. Les llavors millorades d'arròs i d'altres conreus comercials, la pólvora, màquines mecànics d'acció hidràulica, l'ús de carbó com a font de combustible per a una gran varietat d'indústries, tècniques millorades de producció en el ferro i acer junt amb moltes altres innovacions tecnològiques van transformar l'economia. Al nord de la Xina, la font principal de combustible per als forns de ceràmica i de ferro es va canviar de la fusta al carbó. (ca)
  • Ekonomika čínské říše Sung existující v letech 960–1279 byla charakterizována expanzí obchodu, finanční prosperitou, růstem mezinárodního obchodu a výrazným nárůstem produktivity v zemědělství. V čínské říši Sung rostly soukromé finanční majetky a stimulovaly rozvoj celostátní tržní sítě, která spojovala pobřežní regiony s vnitrozemím. Sungská ekonomika a zejména rozmach zemědělství v 10. a 11. století umožnil razantní nárůst počtu obyvatel Číny, který se zdvojnásobil na více než 100 milionů lidí. (cs)
  • La Economía de la dinastía Song, es el período de más de tres siglos, en el que se experimentó un crecimiento sostenido en el ingreso per cápita de la población de China durante la dinastía Song (960-1279), con el cambio estructural en la economía y el aumento del ritmo de la innovación tecnológica. Las semillas mejoradas de arroz y otros cultivos comerciales, la pólvora, máquinas mecánicas de acción hidráulica, el uso de carbón como fuente de combustible para una gran variedad de industrias, técnicas mejoradas de producción en el hierro y acero junto con muchas otras innovaciones tecnológicas transformaron la economía. En el norte de China, la fuente principal de combustible para los hornos de cerámica y de hierro se cambió de la madera al carbón. (es)
  • The economy of the Song dynasty (960–1279) in China was the wealthiest economy in the world during its time. The dynasty moved away from the top-down command economy of the Tang dynasty (618-907) and made extensive use of market mechanisms as national income grew to be around three times that of 12th century Europe. The dynasty was beset by invasions and border pressure, lost control of North China in 1127, and fell in 1279. Yet the period saw the growth of cities, regional specialization, and a national market. There was sustained growth in population and per capita income, structural change in the economy, and increased technological innovation. Movable print, improved seeds for rice and other commercial crops, gunpowder, water-powered mechanical clocks, the use of coal as an industrial (en)
  • L'économie de la Chine sous la dynastie Song (960-1279) est marquée par une expansion commerciale, une prospérité financière, une ouverture commerciale croissante et une révolution dans la productivité agricole. La croissance des finances privées stimule le développement du marché à l'échelle nationale qui relie les provinces côtières à l'intérieur. L'économie Song donne naissance à une énorme explosion démographique, issue de l'augmentation de la culture agricole au cours des Xe et XIe siècles qui a doublé la population totale de la Chine, qui atteint 100 millions d'individus (contre environ 50 millions durant la précédente dynastie Tang). (fr)
  • De economie van China onder de Song-dynastie (960-1279) werd gekenmerkt door commerciële expansie, financiële voorspoed, toegenomen internationale handelscontacten, en een revolutie in de productiviteit van de landbouw. De particuliere financiering groeide. Dit stimuleerde de ontwikkeling van een, het gehele land omvattend, marktnetwerk. Dit handelsnetwerk verbond alle delen van het land met elkaar, zowel de kustprovincies als het binnenland. (nl)
  • Экономика империи Сун — уникальное явление в истории Китая 10-12 веков, определившее направление развития Восточной Азии вплоть до 17 века (падение династии Мин) и далее. Степень инновационного размаха в этот период сравнима с таковой эпохой индустриализации в Европе, однако последствия этого периода иногда рассматриваются в свете «великого расхождения» между западным научно-техническим прогрессом и отсутствием преемственности в развитии его китайского аналога. (ru)
  • Більше ніж три століття за часів існування династії Сун (960–1279) у Китаї спостерігалися безперервні темпи зростання рівня доходів на душу населення, і разом з цим відбувався ріст кількості жителів. Також були помітні структурні зміни в економіці, що мали зв'язок із збільшенням темпів технічного прогресу. Набір за допомогою рухомих літер (ручний набір), покращення якості насіння рису та інших культур, які вирощувалися для торгівлі, чорний порох, водяні годинники (гідрологіуми), використання вугілля як джерело палива для різних галузей промисловості, удосконалені технічні прийоми для виготовлення заліза та сталі, річкові шлюзи і безліч інших технічних новинок видозмінили економічний стан тогочасного Китаю. На півночі країни головне джерело палива керамічних промислових печей для випалу та (uk)
rdfs:label
  • اقتصاد سلالة سونغ (ar)
  • Economia de la dinastia Song (ca)
  • Sungská ekonomika (cs)
  • Economía de la dinastía Song (es)
  • Economy of the Song dynasty (en)
  • Économie de la dynastie Song (fr)
  • 송나라의 경제 (ko)
  • Economie van de Song-dynastie (nl)
  • Экономика империи Сун (ru)
  • Економіка династії Сун (uk)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License