| dbo:abstract
|
- Amban (mandžusky doslova „vysoký úředník“) je titul, kterým se označoval představitel císařské moci dynastie Čching v tibetské Lhase. Funkci ambana, která existovala od roku 1728 do doby pádu čchingského impéria v roce 1912, vykonávali Mandžuové nebo Mongolové. Funkce ambana byla zřízena v roce 1728, kdy v Tibetu probíhala již druhým rokem občanská válka mezi pro-čínsky orientovanou vrstvou obyvatel, kterou reprezentovali členové ministerské rady, a proti-čínsky orientovanými Tibeťany, jejichž představitelé patřili ke kruhu osob kolem dalajlámy. Císař Jung-čeng občanských nepokojů využil k tomu, aby na tibetské území vyslal výpravu čítající až 15 000 mužů. Poté, co členové výpravy ovládli úřednický aparát, byla zřízena instituce ambana, čili jakéhosi „vrchního úředníka“. Ambani byli vždy dva, jeden byl hlavní a druhý vedlejší. Měli k dispozici sbor vojáků a úředníků o počtu 2000 mužů, do konce 18. století byl však jejich počet snížen nejdříve na 500, později na 100. Tehdejší postavení ambanů bylo spíše formálního charakteru. V roce 1792, kdy došlo ke konečné porážce Gurkhů spojenou armádou Tibeťanů a Číňanů, započala na popud čínského císaře Čchien-lunga v Tibetu dvouletá reforma administrativy. Ta měla samozřejmě za úkol výrazné posílení postavení ambanů a centralizaci moci do jejich rukou. Reforma byla úspěšná a od roku 1793 moc v Tibetu fakticky náležela čínské vládě skrze instituci ambanů, kteří se ve Lhase střídali vždy po třech letech. Tento stav přetrval až do roku 1912, resp. 1913, kdy Lhasu opustili poslední příslušníci čínské správy. Postavení ambana je dosud otázkou diskuse, a to zejména v souvislosti se statusem Tibetu v době přítomnosti ambanů ve Lhase. (cs)
- Amban (Manchu and Mongol: Амбан Amban, Tibetan: ཨམ་བན་am ben, Chinese: 駐劄大臣, Uighur:ئامبان་am ben) is a Manchu language term meaning "high official", corresponding to a number of different official titles in the imperial government of Qing China. For instance, members of the Grand Council were called Coohai nashūn-i amban in the Manchu language and Qing governor-generals were called Uheri kadalara amban. The word amban was transcribed into Chinese as 昂邦 (ángbāng). By far the most known ambans were the Qing imperial residents (Manchu: Seremšeme tehe amban; Chinese: 駐紮大臣 Zhùzhá Dàchén; Tibetan: Ngang pai) in Tibet, Qinghai, Mongolia and Xinjiang, which were territories of Qing China, but were not governed as regular provinces and retained many of their existing institutions. The Qing imperial residents can be roughly compared to a European resident (also known as resident commissioners) in a protectorate (e.g. a British Indian princely state), the real rapport depending on historical circumstances rather than a general job description for every amban, while his authority often was very extensive, rather like a provincial governor. (en)
- Amban war im 18. bis frühen 20. Jahrhundert die Bezeichnung für einen kaiserlichen chinesischen Gesandten im tibetischen Lhasa. Sein Rechtsstatus kann am ehesten als der von Residenten einer Schutzmacht angesehen werden. Mit diesem Amt wurden meist Mandschuren betraut, seltener Mongolen oder Chinesen. Der erste Amban und sein Stellvertreter wurden 1727 nach einer kaiserlichen Militärintervention in Tibet installiert. Sie waren der tibetischen Regierung zur Seite gestellt. Ihre Befugnisse wurden 1751 nach einer Staatskrise erweitert. Sie konnten unmittelbar in die tibetische Politik eingreifen, weil wichtige Personalentscheidungen erst mit ihrer Zustimmung wirksam wurden. Auch der Stellvertreter konnte selbständige Entscheidungen treffen, besonders auf Inspektionsreisen. Sie wirkten bei der Findung des jeweiligen Dalai Lama mit. Die Regierung durfte ohne Zustimmung der Ambane nicht einmal Briefe versenden. Mitteilungen der tibetischen Regierung an die kaiserliche Regierung mussten dem Amban vorgelegt werden. Er konnte die Weiterleitung verweigern. Versuche, den Amban zu umgehen, wurden als eine Art Hochverrat angesehen und konnten zur Absetzung und Bestrafung der Verantwortlichen führen. Ein Protest des 13. Dalai Lama Thubten Gyatso gegen das Verbot, sich unmittelbar an den kaiserlichen Hof zu wenden, wurde noch im Jahr 1909 zurückgewiesen, zwei Jahre bevor die Chinesische Revolution das Kaiserreich zusammenbrechen ließ. (de)
- Amban (Manchú: , en plural: ambasa), es una palabra en idioma manchú que significa ministro y que se usaba en la China imperial para designar al representante del emperador de la Dinastía Qing, que habitaba en el territorio de un estado tributario o de una dependencia, actuando de manera similar a un gobernador residente en un protectorado. Los ambasa fueron enviados por la Dinastía Qing hacia el Tíbet, Mongolia, y Turquestán Oriental, comprendiendo parte del actual Xinjiang, en tanto formalmente se trataba de territorios dotados de gran autonomía interna y donde los emperadores chinos no ejercían gobierno directo sino mediante representantes. En 1793 el emperador Qianlong, cambió el procedimiento de selección del Dalái Lama y los tibetanos hubieron de convencer al amban de que ellos habían acatado esta disposición. En 1904, cuando los británicos trataron de forzar al Tíbet a firmar un tratado de comercio, el amban se declaró incapaz de negociar por los tibetanos una cuota, hecho que puso en duda el grado de control que la China ejercía sobre el Tíbet. La y autoridad de los ambasa, continúa siendo debatida por el gobierno chino y los partidarios de la independencia tibetana, con la intención de respaldar sus pretensiones en conflicto sobre el del Tíbet.
* Datos: Q456615
* Multimedia: Ambans / Q456615 (es)
- Amban (Mandchou : ᠠᠮᠪᠠᠨ ; transcription phonétique en chinois : 昂邦 ; pinyin : ángbāng ; tibétain : ཨམ་བན་, Wylie : am bna, THL : am ben, pluriel en mandchou : ambasa) est un mot mandchou signifiant « haut responsable », qui correspond à un titre officiel qui varie dans sa portée avec le temps, au sein du gouvernement impérial de la dynastie Qing. Il est traduit en chinois par Dachen 大臣, dàchén, Wade : Ta-jên ou plus complètement, par dachen 驻札大臣 / 駐劄大臣, zhùzhā dàchén, « résident impérial ». (fr)
- Amban (Manchu dan Mongol: Амбан Amban, Tibet:ཨམ་བན་am ben, Uighur:ئامبان་am ben) adalah kata bahasa dalam bahasa Manchu yang berarti "pejabat tinggi", beberapa jabatan lain di masa Dinasti Qing juga dialihbahasakan ke dalam bahasa Manchu, misalnya anggota Dewan Agung disebut Coohai nashūn-i amban dan gubernur jenderal Qing dinamakan Uheri kadalara amban. Kata amban ditranskripsikan ke dalam aksara Han menjadi 昂邦 (ángbāng). Sejauh ini amban yang paling terkenal adalah menteri residen kekaisaran Qing (atau dalam bahasa Manchu: Seremšeme tehe amban; Hanzi: 駐紮大臣 Zhùzhá Dàchén; Tibet: Ngang pai) di Tibet, Qinghai, Mongolia dan Xinjiang, yang mengakui otoritas Qing, tetapi tidak diatur sebagai provinsi reguler dan masih mempertahankan banyak institusi mereka sendiri. Menteri residen kekaisaran Qing secara kasar dapat disetarakan dengan residen (atau sering juga disebut komisioner residen) ala Eropa, dalam sebuah protektorat (misalnya wilayah kerajaan India Britania). Tugas dan fungsi seorang amban berbeda-beda tergantung pada kondisi politik saat itu dan otoritasnya sering kali sangat luas, hampir sama dengan gubernur provinsi. Setelah jatuhnya Dinasti Qing pada tahun 1912, para amban Manchu diusir oleh pasukan Mongol, sehingga mereka melarikan diri ke Tiongkok Dalam melalui Rusia. (in)
- Amban è una parola manciù che significa "alto funzionario", che corrisponde ad una serie di diversi titoli ufficiali del Governo imperiale Qing. I membri del Gran Consiglio sono chiamati anche Coohai nashūn-i amban, mentre i in Manchu and Qing Uheri kadalara amban. (it)
- 서럼셔머 터허 암반(만주어: ᠰᡝᡵᡝᠮᡧᡝᠮᡝᡨᡝᡥᡝᠠᠮᠪᠠᠨ seremšeme tehe amban, 티베트어: Ngang pai)은 청나라 때 번부, 즉 비한족 거주지역인 티베트, 청해, 몽골, 신강에 파견된 고관이다. (ko)
- Een amban was in de periode van de Qing-dynastie de resident en vertegenwoordiger van het Chinese keizerlijk gezag in Tibet. Soortgelijke functionarissen waren tot aan 1884 aanwezig in het gebied dat nu de provincie Sinkiang is alsmede in Mongolië. (nl)
- Амбан (маньчжурськ. «чиновник високого стану», кит. 昂邦) — ряд службових посад у керівничому апараті династії Цін. Серед найвідоміших амбанів — генерал-губернатори, представники династії у регіонах особливого підпорядкування: Тибет, Цінхай, Сіньцзян та Монголія. (uk)
- 駐劄（zhá）大臣，满语称昂邦 (满语：ᠠᠮᠪᠠᠨ，穆麟德轉寫：Amban)，也寫作駐紮大臣、駐扎大臣，是清代駐紮於外蒙古、青海、西藏、新疆等藩部地區軍政長官的頭銜。駐劄大臣有將軍、都統、參贊大臣、辦事大臣、領隊大臣等職銜，皆為武職。將軍、副將軍為統轄一地之軍政長官；參贊大臣、都統協助將軍辦事，“掌佐劃機宜”，並管轄其下各路大臣；辦事大臣管轄一城之軍政事務，略同於專城副都統；領隊大臣分管遊牧部落事務。駐劄大臣一般由滿洲、蒙古人充任，也有漢人。清代官員初次被任命為駐劄大臣時，多以正二品副都統銜上任，級別大致相當於內地的總督。 駐劄大臣通常長駐一城，管轄該城及其附屬地區的軍事及重要行政、司法事務。日常性的行政事務一般由當地官吏（如伯克、札薩克、噶倫）自行管理。駐藏大臣、烏里雅蘇臺將軍、庫倫辦事大臣、伊犁將軍、總理回疆事務參贊大臣還負責一部份外交事務。道光以後，駐紮大臣多由宗室、貴戚出任，官員素質下降，任期普遍縮短，侵漁百姓、倦怠公務之事時有發生，造成清代中後期嚴重的邊疆危機。光緒九年（1883年），清廷籌建新疆省，始裁撤新疆各路駐紮大臣，僅保留伊犁將軍。光緒三十三年（1907年），東三省建省，奉天、吉林、黑龍江三省將軍也被裁撤。至宣統末年，僅外蒙古、青海、西藏仍保留駐紮大臣。 (zh)
|
| rdfs:comment
|
- Amban (Mandchou : ᠠᠮᠪᠠᠨ ; transcription phonétique en chinois : 昂邦 ; pinyin : ángbāng ; tibétain : ཨམ་བན་, Wylie : am bna, THL : am ben, pluriel en mandchou : ambasa) est un mot mandchou signifiant « haut responsable », qui correspond à un titre officiel qui varie dans sa portée avec le temps, au sein du gouvernement impérial de la dynastie Qing. Il est traduit en chinois par Dachen 大臣, dàchén, Wade : Ta-jên ou plus complètement, par dachen 驻札大臣 / 駐劄大臣, zhùzhā dàchén, « résident impérial ». (fr)
- Amban è una parola manciù che significa "alto funzionario", che corrisponde ad una serie di diversi titoli ufficiali del Governo imperiale Qing. I membri del Gran Consiglio sono chiamati anche Coohai nashūn-i amban, mentre i in Manchu and Qing Uheri kadalara amban. (it)
- 서럼셔머 터허 암반(만주어: ᠰᡝᡵᡝᠮᡧᡝᠮᡝᡨᡝᡥᡝᠠᠮᠪᠠᠨ seremšeme tehe amban, 티베트어: Ngang pai)은 청나라 때 번부, 즉 비한족 거주지역인 티베트, 청해, 몽골, 신강에 파견된 고관이다. (ko)
- Een amban was in de periode van de Qing-dynastie de resident en vertegenwoordiger van het Chinese keizerlijk gezag in Tibet. Soortgelijke functionarissen waren tot aan 1884 aanwezig in het gebied dat nu de provincie Sinkiang is alsmede in Mongolië. (nl)
- Амбан (маньчжурськ. «чиновник високого стану», кит. 昂邦) — ряд службових посад у керівничому апараті династії Цін. Серед найвідоміших амбанів — генерал-губернатори, представники династії у регіонах особливого підпорядкування: Тибет, Цінхай, Сіньцзян та Монголія. (uk)
- 駐劄（zhá）大臣，满语称昂邦 (满语：ᠠᠮᠪᠠᠨ，穆麟德轉寫：Amban)，也寫作駐紮大臣、駐扎大臣，是清代駐紮於外蒙古、青海、西藏、新疆等藩部地區軍政長官的頭銜。駐劄大臣有將軍、都統、參贊大臣、辦事大臣、領隊大臣等職銜，皆為武職。將軍、副將軍為統轄一地之軍政長官；參贊大臣、都統協助將軍辦事，“掌佐劃機宜”，並管轄其下各路大臣；辦事大臣管轄一城之軍政事務，略同於專城副都統；領隊大臣分管遊牧部落事務。駐劄大臣一般由滿洲、蒙古人充任，也有漢人。清代官員初次被任命為駐劄大臣時，多以正二品副都統銜上任，級別大致相當於內地的總督。 駐劄大臣通常長駐一城，管轄該城及其附屬地區的軍事及重要行政、司法事務。日常性的行政事務一般由當地官吏（如伯克、札薩克、噶倫）自行管理。駐藏大臣、烏里雅蘇臺將軍、庫倫辦事大臣、伊犁將軍、總理回疆事務參贊大臣還負責一部份外交事務。道光以後，駐紮大臣多由宗室、貴戚出任，官員素質下降，任期普遍縮短，侵漁百姓、倦怠公務之事時有發生，造成清代中後期嚴重的邊疆危機。光緒九年（1883年），清廷籌建新疆省，始裁撤新疆各路駐紮大臣，僅保留伊犁將軍。光緒三十三年（1907年），東三省建省，奉天、吉林、黑龍江三省將軍也被裁撤。至宣統末年，僅外蒙古、青海、西藏仍保留駐紮大臣。 (zh)
- Amban (mandžusky doslova „vysoký úředník“) je titul, kterým se označoval představitel císařské moci dynastie Čching v tibetské Lhase. Funkci ambana, která existovala od roku 1728 do doby pádu čchingského impéria v roce 1912, vykonávali Mandžuové nebo Mongolové. Postavení ambana je dosud otázkou diskuse, a to zejména v souvislosti se statusem Tibetu v době přítomnosti ambanů ve Lhase. (cs)
- Amban (Manchu and Mongol: Амбан Amban, Tibetan: ཨམ་བན་am ben, Chinese: 駐劄大臣, Uighur:ئامبان་am ben) is a Manchu language term meaning "high official", corresponding to a number of different official titles in the imperial government of Qing China. For instance, members of the Grand Council were called Coohai nashūn-i amban in the Manchu language and Qing governor-generals were called Uheri kadalara amban. The word amban was transcribed into Chinese as 昂邦 (ángbāng). (en)
- Amban war im 18. bis frühen 20. Jahrhundert die Bezeichnung für einen kaiserlichen chinesischen Gesandten im tibetischen Lhasa. Sein Rechtsstatus kann am ehesten als der von Residenten einer Schutzmacht angesehen werden. Mit diesem Amt wurden meist Mandschuren betraut, seltener Mongolen oder Chinesen. (de)
- Amban (Manchú: , en plural: ambasa), es una palabra en idioma manchú que significa ministro y que se usaba en la China imperial para designar al representante del emperador de la Dinastía Qing, que habitaba en el territorio de un estado tributario o de una dependencia, actuando de manera similar a un gobernador residente en un protectorado. La y autoridad de los ambasa, continúa siendo debatida por el gobierno chino y los partidarios de la independencia tibetana, con la intención de respaldar sus pretensiones en conflicto sobre el del Tíbet.
* Datos: Q456615
* Multimedia: Ambans / Q456615 (es)
- Amban (Manchu dan Mongol: Амбан Amban, Tibet:ཨམ་བན་am ben, Uighur:ئامبان་am ben) adalah kata bahasa dalam bahasa Manchu yang berarti "pejabat tinggi", beberapa jabatan lain di masa Dinasti Qing juga dialihbahasakan ke dalam bahasa Manchu, misalnya anggota Dewan Agung disebut Coohai nashūn-i amban dan gubernur jenderal Qing dinamakan Uheri kadalara amban. Kata amban ditranskripsikan ke dalam aksara Han menjadi 昂邦 (ángbāng). Setelah jatuhnya Dinasti Qing pada tahun 1912, para amban Manchu diusir oleh pasukan Mongol, sehingga mereka melarikan diri ke Tiongkok Dalam melalui Rusia. (in)
|
