This HTML5 document contains 314 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbpedia-nohttp://no.dbpedia.org/resource/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
dbpedia-jahttp://ja.dbpedia.org/resource/
n41http://lt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ochttp://oc.dbpedia.org/resource/
n62http://www.etymonline.com/
dbphttp://dbpedia.org/property/
dbpedia-eohttp://eo.dbpedia.org/resource/
n34http://bible.cc/matthew/
dbpedia-svhttp://sv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nlhttp://nl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-behttp://be.dbpedia.org/resource/
n51https://global.dbpedia.org/id/
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
goldhttp://purl.org/linguistics/gold/
n46http://dbpedia.org/resource/File:
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
n76http://ckb.dbpedia.org/resource/
dbpedia-elhttp://el.dbpedia.org/resource/
n13http://jv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-rohttp://ro.dbpedia.org/resource/
dbpedia-zhhttp://zh.dbpedia.org/resource/
n63http://www.balashon.com/2007/12/
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
dbpedia-skhttp://sk.dbpedia.org/resource/
n75http://lv.dbpedia.org/resource/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-gdhttp://gd.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
dbpedia-iohttp://io.dbpedia.org/resource/
dbpedia-anhttp://an.dbpedia.org/resource/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
dbpedia-brhttp://br.dbpedia.org/resource/
n32http://cv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kohttp://ko.dbpedia.org/resource/
dbpedia-shhttp://sh.dbpedia.org/resource/
n87http://tl.dbpedia.org/resource/
n74http://qu.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
n36http://mg.dbpedia.org/resource/
dbpedia-simplehttp://simple.dbpedia.org/resource/
dbpedia-idhttp://id.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nnhttp://nn.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
dbpedia-bghttp://bg.dbpedia.org/resource/
n56http://sah.dbpedia.org/resource/
n83http://tt.dbpedia.org/resource/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
n53http://dbpedia.org/resource/Wiktionary:
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
n43http://ia.dbpedia.org/resource/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
dbpedia-hrhttp://hr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kahttp://ka.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
dbpedia-vihttp://vi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-srhttp://sr.dbpedia.org/resource/
n33http://bible.cc/mark/
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
n55http://ba.dbpedia.org/resource/
n5http://ur.dbpedia.org/resource/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
dbpedia-swhttp://sw.dbpedia.org/resource/
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
dbpedia-euhttp://eu.dbpedia.org/resource/
dbpedia-azhttp://az.dbpedia.org/resource/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#
dbpedia-dahttp://da.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-slhttp://sl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kkhttp://kk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mkhttp://mk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
n19http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/
dbpedia-fyhttp://fy.dbpedia.org/resource/
dbpedia-sqhttp://sq.dbpedia.org/resource/
n71http://bs.dbpedia.org/resource/
n78http://hy.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mshttp://ms.dbpedia.org/resource/
n25http://hi.dbpedia.org/resource/
n26https://en.quranacademy.org/quran/2:

Statements

Subject Item
dbr:Paradise
rdf:type
owl:Thing
rdfs:label
Paradise Paradizo Paraíso Ráj Paradís Paradiso 樂園 (宗教) 楽園 (宗教) Рай Paraíso Paradis Παράδεισος فردوس (جنان) Paradies 낙원 Paradis Paradisu Paradijs Рай Firdaus (Surga)
rdfs:comment
Het paradijs is volgens de joodse, christelijke en islamitische overlevering een oord waar het leven heerlijk is, waar overvloed heerst en geen ziekte, rampspoed of dood bestaat. Soms wordt hiermee het aardse paradijs, de Tuin van Eden, bedoeld, soms het hemelse paradijs (de hemel). In de hiervan afgeleide niet-religieuze betekenis is een paradijs of een paradijselijk oord de ideale verblijfplaats. Ráj (hebrejsky eden, řecky Εδέμ) je v některých náboženstvích místo, kde po smrti existují duše spravedlivých a bohabojných věřících (v křesťanství ve věčné blaženosti, v islámu v rozkoši). Opakem ráje je peklo. Je to součást jiného světa. Podle křesťanských představ byl ráj ztracen v důsledku prvotního hříchu, je symbolicky situovaný na Východě, který je také symbolem Ježíše Krista. Proto jsou křesťanské kostely zpravidla orientované tak, aby presbyterium (svatyně) a oltář směřovaly na východ, k ráji. Ráj (resp. Nebe) je cílem největších nadějí. Ve Starém Zákoně se nacházejí zmínky o ráji v: Le paradis est le « lieu de séjour où, dans les différentes traditions, les âmes se retrouvent après la mort ». Dans son acception large, le concept de paradis est présent dans presque toutes les religions. Un concept semblable, le nirvāna, existe dans l'hindouisme, le jaïnisme et le bouddhisme, même s'il représente dans ce cas davantage un état spirituel qu'un lieu physique. يرجع أصل كلمة الفردوس إلى اليونان التي تُعني بـاللغة الاتينية «باراديسوس» التي عُرفت في السبعينية بجنات عدن. ويأتى أصل المصطلح اليوناني«برديس» من الفارسية. وتُشير مصادر أكثر قدماً كالمؤرخ اليوناني زينوفون في كتابه أناباسيه (القرن الرابع قبل الميلاد) إلى أن تُعرف الحديقة المشهورة بـ«الجنة» بالفارسية. ويرمز معناها الأصلي إلى جنة واسعة تكون مجهزة بشكل جيد حيث تظهر كمكان جميل وممتع، بجانب ايضاً الأشجار والزهور فتكون الحيوانات المُقيدة أو المتحررة. Παράδεισος στη κυριολεξία σημαίνει περιφραγμένος λειμώνας ή τόπος αναψυχής και διασκέδασης, που είναι κατάφυτος και γεμάτος με άγρια ή ελεύθερα ζώα. Η λέξη φέρεται περισσότερο ασιατική (π.χ. στη ζενθική: Παιρίντεζα) και κατά πιθανότερη εκδοχή περσική ή κατ΄ άλλους αρχαία σημιτική και χαλδαϊκή. Στην ελληνική γλώσσα (γραφή) πρωτοαναφέρθηκε από τον Ξενοφώντα στη «Κύρου Ανάβαση» Α΄ 2, 7 και Β΄ 4, 14 , επίσης στα «Ελληνικά» Δ΄ 1, 15, και στην «Κύρου Παιδεία» Α΄ 3, 14 και και Η΄ 6, 12. Σε όλες τις περιπτώσεις αποδίδεται προς τους περιφραγμένους λειμώνες και κήπους αναψυχής του Μεγάλου Βασιλέως των Περσών. Paradis, park eller trädgård, härstammar från det persiska ordet pairidaeza (persiska: پردیس, pardis), i bestämd form Paradiset, och är ett namn på en idealiserad plats vars existens är positiv, harmonisk och tidlös och där bara fred, välstånd och lycka finns. Paradiset är en plats för tillfredsställelse, men inte nödvändigtvis ett land av lyx och sysslolöshet. Beteckningen paradis förekom som ett begrepp för persernas vackra trädgårdar kring profeten Zarathustras tid (1000-500 f.kr). I eskatologiska sammanhang ses paradiset som en hemvist för de döda som levt ett liv i godhet. Det beskrivs som det slutliga målet och förverkligandet av människans djupaste längtan, ett tillstånd av högsta och slutgiltig lycka. A palavra paraíso deriva do termo avéstico pairi-daeza (uma área/jardim murada), composto por pairi- (ao redor), um cognato do grego peri-, e -diz (criar, fazer). Uma palavra associada é o sânscrito paradesha que literalmente significa país supremo. Lugares habitualmente vistos como analogias de paraíso incluem: Firdaus (Arab: فردوس) adalah nama surga tertinggi dan mulia di alam baka, berasal dari kata firdaws. Juga kata pinjaman dari bahasa Persia kuno (pairidaeza) yang berarti taman yang dikelilingi tembok. Kata Yunani paradeisos pertama sekali dipakai oleh Xenofon untuk taman dari raja-raja Persia. LXX menerjemahkan gan ‘eden yang dalam Kej 2:8 dengan paradeisos. 楽園(らくえん、英: paradise)、パラダイスとは肯定的で調和的で永遠である土地を表す宗教上、または形而上学的な用語である。これは人類の文明に措定されている不幸に対立する概念であり、楽園においては平和と繁栄、幸福のみが存在するとされる。楽園は充足した場所であるが、豪奢であったり無為であったりする必然性はない。楽園はしばしば「高きところ」、最も神聖な場所とされ、現世や地獄のような冥界と対比される。 Paradisu hitza Septuagintan Edena izendatzeko erabiltzen da. Xenofontek bere Anabasian (K.a. IV. mendekoa) aipatzen du pertsiarren "paradisu", baratze edo lorategia izendatzeko. Abrahamen erlijioek paradisua zuzenean lotzen dute Edenarekin, hau da, munduak bere zorigaiztoko patua jaso aurretik zuen estatu perfektua, eta berreskuratzen denean egongo den egoera. Askotan irudi bukoliko batekin lotzen da, non natura nagusi, oparo eta lagungarri den eta izakiak maitasunean eta harmonian bizi diren. 낙원(樂園, 문화어: 락원) 또는 파라다이스(paradise)는 서양의 고대, 중세 문학과 경전에서 언급되는, 그 안에서는 긍정적이고, 조화롭고, 영원한 장소를 말한다. 고대 오리엔트에서 근대에 이르기까지 동 ∙ 서유럽, 이슬람 미술에 넓게 존재하는 중요한 표상의 하나이다. 파라다이스의 어원은 옛 이란어 ‘담으로 싸인 마당’에서 연유하였고, 그리스인에게는 ‘페르시아왕의 정원’을 의미한다. 또 불교에서는 서방 극락정토(西方 極樂淨土)를 뜻한다. 정토란 예토(穢土, 속세, 괴로움으로 가득찬 세상)의 반대 개념으로, 가장 대표적인 정토는 극락(極樂)이다. In religion, paradise is a place of exceptional happiness and delight. Paradisiacal notions are often laden with pastoral imagery, and may be cosmogonical or eschatological or both, often compared to the miseries of human civilization: in paradise there is only peace, prosperity, and happiness. Paradise is a place of contentment, a land of luxury and fulfillment. Paradise is often described as a "higher place", the holiest place, in contrast to this world, or underworlds such as Hell. La palabra paraíso procede del griego παράδεισος, paradeisos (en latín paradisus), usado en la Septuaginta para aludir al Jardín del Edén. El término griego procede a su vez del persa پرديس paerdís, ‘cercado’, que es un compuesto de paer-, ‘alrededor’ (un cognado del griego peri-) y -dis, ‘crear’, ‘hacer’. Fuentes tan antiguas como Jenofonte en su Anábasis (siglo. IV a. C.) aluden al famoso jardín «paraíso» persa. Así, su significado original hace referencia a un jardín extenso y bien arreglado, que se presenta como un lugar bello y agradable, donde además de árboles y flores se ven animales enjaulados o en libertad. Рай — в авраамічних релігіях, назва оселі для праведних і безгрішних людей, де вони ведуть безтурботне життя та здатні безпосередньо спілкуватися з Богом. Під раєм розуміється по-перше місце проживання перших людей до їхнього гріхопадіння (це місце також відоме як Едем), а по-друге — оселя небожителів і праведників, які отримають її після Страшного суду. За поширеними уявленнями, душі праведників потрапляють до раю невдовзі після смерті, хоча в Біблії наявні вірші, котрі як підтверджують, так і заперечують це. Рай має подвійну природу, це і матеріальне місце, і, що головніше — стан спілкування з Богом, якого неможливо досягнути за земного життя в усій повноті через гріховність людини. Подекуди рай ототожнюється з Царством Божим. Подібні уявлення наявні також у багатьох інших релігіях. Das Paradies ist nach jüdischer und daraus abgeleitet christlicher und islamischer Vorstellung der Ort, wo die Menschen zu Anfang ihrer Existenz gelebt haben, bis sie daraus verstoßen wurden. Etymologisch kommt das Wort aus der altiranischen awestischen Sprache; pairi daēza steht für eine eingezäunte Fläche. Verwandt ist hebräisch pardēs (in späteren biblischen Texten für „Baumgarten“ oder „Park“ bzw. „ein von einem Wall umgebener Baumpark“). Die alternative Bezeichnung ist ‚Garten Eden‘, hebr. גן עדן – Gan Eden, arabisch جنة عدن Dschannat Adan, DMG Ǧannat ‘Adan bzw. in Pluralform جنات عدن, DMG Ǧannāt ‘Adan ‚Gärten Eden‘. Eine ähnliche Vorstellung gab es auch in der griechischen Mythologie unter der Bezeichnung Elysion. Рай в религии и философии обозначает место и/или состояние вечной совершенной жизни (бытия); место вечного счастья и наслаждений. Представления о рае в том или ином виде проистекают из мифологии древнейших культур мира и затем постепенно развиваются в различных видах политеистической религии, в зороастризме, христианстве, исламе, и, наконец, находят своё отражение в философских концепциях, таких как трансгуманизм. Концепция рая подразумевает два понятия: Il termine paradiso possiede due significati: il primo indica, nella tradizione biblica, quel luogo primordiale dove Dio collocò l'uomo appena creato (Genesi, 2); il secondo indica, nell'ambito delle teologie fondate sull'interpretazione dei testi biblici, quel luogo, celeste o terrestre, dove verranno destinati gli uomini da Dio giudicati come "giusti". Nel significato traslato della seconda accezione, con il termine "paradiso" si rendono termini di altre lingue, e di altre religioni, che indicano analoghe credenze in un luogo felice, post-mortem, riservato a coloro che hanno condotto una vita da "giusti". 樂園(希臘語:παράδεισος,parádeisos;譯自希伯來文的 gan,意指「花園」,英語:paradise),是宗教、神話傳說或形而上學中所指的充滿和諧、愉悅的永恆之地。在中文裡有時會與「天堂」(英語:heaven)混用,但實際上是兩個概念。在亞伯拉罕諸教裡,樂園指的就是伊甸園,也就是世界在墮落之前的美好狀態,以及來世將會再現的美好狀態。 Paradizo (el la persa پرديس Pardis) estas pozitiva koncepto en diversaj religioj. Laŭ la Biblio bela ĝardeno, en kiu vivis Adamo kaj Eva antaŭ la peko, nomata Edena ĝardeno. La biblia rakonto, tamen, pli ol priskribi historian eventon intencas priskribi la kondiĉon de homo, nome lia kondiĉo de bezonulo de la dia graco por eviti la pekon, kaj ke la peko havas konsekvencojn. El Paradís o Paraís és un lloc molt bonic i usualment al cel on va l'ànima que ha actuat correctament en vida després del juí final, una constant en totes les religions i mitologies.
owl:differentFrom
dbr:Heaven
rdfs:seeAlso
dbr:Paradise dbr:World_to_Come dbr:Jehovah's_Witnesses dbr:Salvation dbr:Judaism
foaf:depiction
n19:Gardens_of_Ashurbanipal.jpg n19:Jan_Bruegel_d._Ä._003.jpg n19:Nicolas_Poussin_-_Le_Printemps.jpg n19:Праведни_Авраам_и_прaведни_(покајани)_разбојник_у_рају,_живопис_у_светој_обитељи_Грачаница,_Србија.jpg n19:Mead_Bradock,_Paradise_According_to_Three_Different_Hypotheses,_1747_Cornell_CUL_PJM_1023.01.jpg
dcterms:subject
dbc:Garden_of_Eden dbc:Afterlife_places dbc:Heaven_in_Christianity dbc:Conceptions_of_heaven dbc:Christian_cosmology dbc:Christian_eschatology dbc:Latter_Day_Saint_concepts_of_the_afterlife
dbo:wikiPageID
92982
dbo:wikiPageRevisionID
1123970939
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Blood_of_Christ dbr:Cyrus_the_Great dbr:First_Persian_Empire dbr:Origen dbr:New_World_Translation_of_the_Holy_Scriptures dbc:Latter_Day_Saint_concepts_of_the_afterlife dbr:Prosperity dbr:Shangri-La dbr:Hebrew_language dbr:Arabic_language dbr:Resurrection_of_the_dead dbr:PIE_root dbr:Sheol dbr:Proto-Iranian dbr:Constantine_I_and_Christianity dbr:Rabbinic_Judaism dbr:Islamic_holy_books dbr:Sayings_of_Jesus_on_the_cross dbc:Garden_of_Eden dbr:Ransom_sacrifice dbr:Armageddon dbr:Pardes_(legend) dbr:Spirit_world_(Latter_Day_Saints) dbr:Universe dbr:Abraham's_bosom dbr:Angels_in_Islam dbr:Entering_heaven_alive dbr:Book_of_Nehemiah dbr:World_to_Come dbr:Tree_of_life_(biblical) dbr:Mag_Mell dbr:Tree_of_life dbr:Fortunate_Isles dbr:Golden_Age dbr:World_(theology) dbr:Jewish_eschatology dbr:Pastoral dbc:Afterlife_places dbr:Eschatological dbr:New_Jerusalem dbr:Rivers_of_Paradise dbr:Judgement_Day_in_Islam dbr:Circle_dance dbr:Jehovah's_Witnesses dbr:Gnosticism dbr:Tír_na_nÓg dbr:Torah dbr:Cosmogonical dbr:Old_Persian dbr:Svarga dbr:Syriac_language dbr:Fall_of_man dbr:Old_Iranian dbr:Talmud dbr:Soul_(spirit) dbr:Valhalla dbr:New_Testament dbr:Xenophon dbr:Quran dbr:Eridu dbr:John_Milton dbr:Tanakh dbr:Anabasis_(Xenophon) dbr:Septuagint n46:Gardens_of_Ashurbanipal.jpg dbr:Latin_language dbr:Underworld dbr:Zohar dbr:Heaven n53:περί n53:τεῖχος dbr:Song_of_Solomon n53:𐬞𐬀𐬌𐬭𐬌⸱𐬛𐬀𐬉𐬰𐬀 dbr:Archangel_Michael dbr:Sinaitic_Palimpsest dbr:Song_of_Songs n46:Jan_Bruegel_d._Ä._003.jpg dbr:Firdaws dbr:Hell dbr:Apocalypse_of_Moses dbr:Nag_Hammadi_library dbr:Degrees_of_glory dbr:Paradise_Lost dbr:Garden_of_Eden dbc:Heaven_in_Christianity dbr:Chayot dbr:Dilmun dbr:Serpents_in_the_Bible dbr:Adam_and_Eve dbr:Jewish–Roman_wars dbr:Greek_language dbr:Goloka dbr:Curetonian_Gospels dbr:Civilization dbr:Fiddler's_Green dbr:Peace dbr:Buddhism dbr:Latter_Day_Saint dbr:Rabbi dbr:Happiness dbr:Book_of_Genesis n46:Mead_Bradock,_Paradise_According_to_Three_Different_Hypotheses,_1747_Cornell_CUL_PJM_1023.01.jpg dbr:French_language dbr:Age_of_Enlightenment dbr:Codex_Alexandrinus dbr:Elysium dbr:Crucifixion_of_Jesus n46:Праведни_Авраам_и_прaведни_(покајани)_разбојник_у_рају,_живопис_у_светој_обитељи_Грачаница,_Србија.jpg dbr:Ezra–Nehemiah dbr:Eternity dbr:Evil dbr:Second_Temple dbc:Christian_cosmology dbr:Eve dbr:Aaru dbr:Last_Judgement dbc:Conceptions_of_heaven dbr:Heaven_(Christianity) dbr:Allah dbr:Avestan_language dbr:Kabbalah dbr:Avesta dbr:Ecclesiastes dbr:Paradise_garden dbr:On_the_Detection_and_Overthrow_of_the_So-Called_Gnosis dbr:Akkadian_language dbr:God_in_Islam dbr:Tree_of_the_knowledge_of_good_and_evil dbr:Prophets_and_messengers_in_Islam dbr:Third_Heaven dbr:On_the_Origin_of_the_World dbc:Christian_eschatology dbr:Irenaeus dbr:El_Dorado dbr:Gehinnom n46:Nicolas_Poussin_-_Le_Printemps.jpg dbr:Aramaic_language dbr:Pardes_(Jewish_exegesis) dbr:Codex_Vaticanus dbr:Fra_Angelico dbr:Qadr_(doctrine) dbr:Nirvana
dbo:wikiPageExternalLink
n26:214 n33:9-31.htm n34:12-40.htm n34:27-63.htm n33:8-31.htm n62:index.php%3Fsearch=paradise&searchmode=none n63:pardes-and-paradise.html
owl:sameAs
n5:فردوس dbpedia-vi:Vườn_cực_lạc dbpedia-simple:Paradise dbpedia-sw:Paradiso dbpedia-el:Παράδεισος n13:Swarga dbpedia-fa:پردیس dbpedia-ar:فردوس_(جنان) dbpedia-kk:Жәннәт dbpedia-sk:Raj dbpedia-be:Рай wikidata:Q3363340 dbpedia-sr:Рај n25:पैराडाइज dbpedia-ca:Paradís dbpedia-hr:Raj dbpedia-sl:Raj dbpedia-fi:Paratiisi dbpedia-uk:Рай n32:Çăтмах dbpedia-fr:Paradis n36:Paradisa dbpedia-ja:楽園_(宗教) dbpedia-br:Baradoz dbpedia-eu:Paradisu dbpedia-io:Paradizo n41:Rojus dbpedia-es:Paraíso n43:Paradiso dbpedia-eo:Paradizo dbpedia-da:Paradis dbpedia-mk:Рај dbpedia-ko:낙원 dbpedia-an:Paradiso dbpedia-nn:Paradis n51:36zT9 dbpedia-de:Paradies dbpedia-ru:Рай n55:Ожмах n56:Ырай dbpedia-ka:სამოთხე dbpedia-zh:樂園_(宗教) dbpedia-no:Paradis dbpedia-id:Firdaus_(Surga) dbpedia-sv:Paradis dbpedia-ms:Firdaus dbpedia-nl:Paradijs dbpedia-it:Paradiso dbpedia-sq:Parajsa dbpedia-az:Cənnət n71:Raj dbpedia-cs:Ráj dbpedia-ro:Rai n74:Llapa_ruru_kancha n75:Paradīze n76:پاردێز n78:Դրախտ dbpedia-bg:Рай dbpedia-sh:Raj freebase:m.0n1p1 dbpedia-oc:Paradís n83:Җәннәт dbpedia-pt:Paraíso dbpedia-gd:Pàrras dbpedia-fy:Paradys n87:Paraiso
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Quote dbt:Short_description dbt:Main dbt:Other_uses dbt:Not_to_be_confused_with dbt:Wikibooks dbt:Reflist dbt:Wikiquote dbt:Heaven dbt:Bibleref2 dbt:Bibleref2c dbt:Authority_control dbt:See_also
dbo:thumbnail
n19:Jan_Bruegel_d._Ä._003.jpg?width=300
dbo:abstract
Das Paradies ist nach jüdischer und daraus abgeleitet christlicher und islamischer Vorstellung der Ort, wo die Menschen zu Anfang ihrer Existenz gelebt haben, bis sie daraus verstoßen wurden. Etymologisch kommt das Wort aus der altiranischen awestischen Sprache; pairi daēza steht für eine eingezäunte Fläche. Verwandt ist hebräisch pardēs (in späteren biblischen Texten für „Baumgarten“ oder „Park“ bzw. „ein von einem Wall umgebener Baumpark“). Die alternative Bezeichnung ist ‚Garten Eden‘, hebr. גן עדן – Gan Eden, arabisch جنة عدن Dschannat Adan, DMG Ǧannat ‘Adan bzw. in Pluralform جنات عدن, DMG Ǧannāt ‘Adan ‚Gärten Eden‘. Eine ähnliche Vorstellung gab es auch in der griechischen Mythologie unter der Bezeichnung Elysion. Außer dem rückwärts gewandten Bild gibt es insbesondere in Christentum und Islam auch eine vorwärts gewandte Vorstellung vom Paradies, nämlich als das Himmelreich, in das die Gottgefälligen nach dem Tode kommen werden; vgl. Jesu Worte an den einsichtigen Mitgekreuzigten: „Heute wirst du mit mir im Paradiese sein.“ (Lukas 23,43 ). Der Islam hat diese Vorstellung stärker differenziert, darin ist das Paradies, arabisch جنة الفردوس, DMG Ǧannat al-Firdaus, die höchste Stufe des insgesamt als Dschanna (جنة, wörtlich „Garten“) bezeichneten Himmelreichs. Der Garten Eden kommt darin auch vor, aber als eine der mittleren Stufen. Eine Art Paradies stellt auch der in der mittelpersischen Literatur genannte garodman dar. Рай — в авраамічних релігіях, назва оселі для праведних і безгрішних людей, де вони ведуть безтурботне життя та здатні безпосередньо спілкуватися з Богом. Під раєм розуміється по-перше місце проживання перших людей до їхнього гріхопадіння (це місце також відоме як Едем), а по-друге — оселя небожителів і праведників, які отримають її після Страшного суду. За поширеними уявленнями, душі праведників потрапляють до раю невдовзі після смерті, хоча в Біблії наявні вірші, котрі як підтверджують, так і заперечують це. Рай має подвійну природу, це і матеріальне місце, і, що головніше — стан спілкування з Богом, якого неможливо досягнути за земного життя в усій повноті через гріховність людини. Подекуди рай ототожнюється з Царством Божим. Подібні уявлення наявні також у багатьох інших релігіях. У переносному значенні рай — красива, благодатна місцевість; чудове, спокійне, щасливе життя; насолода, блаженство, щастя; лагідне звертання до людини. Paradis, park eller trädgård, härstammar från det persiska ordet pairidaeza (persiska: پردیس, pardis), i bestämd form Paradiset, och är ett namn på en idealiserad plats vars existens är positiv, harmonisk och tidlös och där bara fred, välstånd och lycka finns. Paradiset är en plats för tillfredsställelse, men inte nödvändigtvis ett land av lyx och sysslolöshet. Beteckningen paradis förekom som ett begrepp för persernas vackra trädgårdar kring profeten Zarathustras tid (1000-500 f.kr). I eskatologiska sammanhang ses paradiset som en hemvist för de döda som levt ett liv i godhet. Det beskrivs som det slutliga målet och förverkligandet av människans djupaste längtan, ett tillstånd av högsta och slutgiltig lycka. Efter Septuagintaöversättningen av Gamla Testamentet blev paradis en vanlig benämning för Edens trädgård; världens perfekta tillstånd före syndafallet, och i den senare judendomen en vanlig beteckning för den del av dödsriket, där de rättfärdigas själar inväntar uppståndelsen, en ort eller ett tillstånd som judarna också kallade Abrahams sköte, se Luk. 16:22. I kristen och muslimsk förståelse består himlen av ett slags paradisisk lättnad. Från att från början ha betecknat det svunna jordiska lycksalighetslandet, ändrade ordet med tiden betydelse till att beteckna de saligas boning i himlen. I Uppenbarelseboken 2:7 ("Den som segrar skall jag ge att äta av livets träd, som står i Guds paradis") kan ordet möjligen åsyfta det kommande nya Jerusalem. "Redan i dag skall du vara med mig i paradiset", sade Jesus till den botfärdige rövaren (Luk. 23:43). Dessa ord torde i första hand och för den okunnige rövarens uppfattning ha syftat på "paradiset" eller "inhägnaden" i dödsriket, dit Jesus efter sin död nedsteg för att förkunna sin seger för de bundna andarna (1 Petr. 3:19, 4:6). Även islam talar om ett liknande paradis, Jannah, vilket är en förkortad ordform med den enkla betydelsen "trädgård". Konceptet är vanligt i konst och litteratur, särskilt före upplysningstiden, då i bland annat John Miltons Det förlorade paradiset. Ett paradis skall inte förväxlas med en utopi, vilket är ett alternativt samhälle. I figurlig bemärkelse används ordet paradis numera ibland för att beteckna ett vackert och behagligt ställe eller ett lyckligt tillstånd. Men det finns inga likheter. A palavra paraíso deriva do termo avéstico pairi-daeza (uma área/jardim murada), composto por pairi- (ao redor), um cognato do grego peri-, e -diz (criar, fazer). Uma palavra associada é o sânscrito paradesha que literalmente significa país supremo. Lugares habitualmente vistos como analogias de paraíso incluem: * O lugar ideal, na terra ou utopia, outrora representado pelo Jardim do Éden. * Um lugar descrito por diferentes religiões onde o clima é ameno, há abundância de alimentos e recursos, e não há guerras, doenças ou morte. Normalmente, a vida no paraíso seria a recompensa após a morte para as almas dos que seguem corretamente os preceitos de cada religião. * Um jardim cercado ao estilo dos jardins persas, algumas vezes chamado de "jardim paradisíaco". Paradisu hitza Septuagintan Edena izendatzeko erabiltzen da. Xenofontek bere Anabasian (K.a. IV. mendekoa) aipatzen du pertsiarren "paradisu", baratze edo lorategia izendatzeko. Abrahamen erlijioek paradisua zuzenean lotzen dute Edenarekin, hau da, munduak bere zorigaiztoko patua jaso aurretik zuen estatu perfektua, eta berreskuratzen denean egongo den egoera. Askotan irudi bukoliko batekin lotzen da, non natura nagusi, oparo eta lagungarri den eta izakiak maitasunean eta harmonian bizi diren. 楽園(らくえん、英: paradise)、パラダイスとは肯定的で調和的で永遠である土地を表す宗教上、または形而上学的な用語である。これは人類の文明に措定されている不幸に対立する概念であり、楽園においては平和と繁栄、幸福のみが存在するとされる。楽園は充足した場所であるが、豪奢であったり無為であったりする必然性はない。楽園はしばしば「高きところ」、最も神聖な場所とされ、現世や地獄のような冥界と対比される。 낙원(樂園, 문화어: 락원) 또는 파라다이스(paradise)는 서양의 고대, 중세 문학과 경전에서 언급되는, 그 안에서는 긍정적이고, 조화롭고, 영원한 장소를 말한다. 고대 오리엔트에서 근대에 이르기까지 동 ∙ 서유럽, 이슬람 미술에 넓게 존재하는 중요한 표상의 하나이다. 파라다이스의 어원은 옛 이란어 ‘담으로 싸인 마당’에서 연유하였고, 그리스인에게는 ‘페르시아왕의 정원’을 의미한다. 또 불교에서는 서방 극락정토(西方 極樂淨土)를 뜻한다. 정토란 예토(穢土, 속세, 괴로움으로 가득찬 세상)의 반대 개념으로, 가장 대표적인 정토는 극락(極樂)이다. Ráj (hebrejsky eden, řecky Εδέμ) je v některých náboženstvích místo, kde po smrti existují duše spravedlivých a bohabojných věřících (v křesťanství ve věčné blaženosti, v islámu v rozkoši). Opakem ráje je peklo. Je to součást jiného světa. Podle křesťanských představ byl ráj ztracen v důsledku prvotního hříchu, je symbolicky situovaný na Východě, který je také symbolem Ježíše Krista. Proto jsou křesťanské kostely zpravidla orientované tak, aby presbyterium (svatyně) a oltář směřovaly na východ, k ráji. Ráj (resp. Nebe) je cílem největších nadějí. Ve Starém Zákoně se nacházejí zmínky o ráji v: * Genesis 2:8 Štípil pak byl Hospodin Bůh ráj v Eden na východ. V Novém Zákoně se nacházejí zmínky o ráji v: * Lukáš 23,43 Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“Někteří teologové si pomohli fintou, při které stačí posunout čárku: Amen, pravím ti dnes, budeš se mnou v ráji. * 2 Ko 12:4 Při uchvácení „do třetího nebe“ vstoupil Pavel do „ráje“. * Zjevení 2,7Z strom života, kteréž jest uprostřed ráje Božího. Myšlenka ráje a pekla jako dvou aspektů - odměna a trest za pozemský život - vznikla z původních nediferencovaných představ o říši mrtvých pro všechny mrtvé bez rozdílu. Mezi nejstarší známé ráje patří staroegyptský ráj na svatých polích Aalu.[zdroj?] Il termine paradiso possiede due significati: il primo indica, nella tradizione biblica, quel luogo primordiale dove Dio collocò l'uomo appena creato (Genesi, 2); il secondo indica, nell'ambito delle teologie fondate sull'interpretazione dei testi biblici, quel luogo, celeste o terrestre, dove verranno destinati gli uomini da Dio giudicati come "giusti". Nel significato traslato della seconda accezione, con il termine "paradiso" si rendono termini di altre lingue, e di altre religioni, che indicano analoghe credenze in un luogo felice, post-mortem, riservato a coloro che hanno condotto una vita da "giusti". Firdaus (Arab: فردوس) adalah nama surga tertinggi dan mulia di alam baka, berasal dari kata firdaws. Juga kata pinjaman dari bahasa Persia kuno (pairidaeza) yang berarti taman yang dikelilingi tembok. Kata Yunani paradeisos pertama sekali dipakai oleh Xenofon untuk taman dari raja-raja Persia. LXX menerjemahkan gan ‘eden yang dalam Kej 2:8 dengan paradeisos. 樂園(希臘語:παράδεισος,parádeisos;譯自希伯來文的 gan,意指「花園」,英語:paradise),是宗教、神話傳說或形而上學中所指的充滿和諧、愉悅的永恆之地。在中文裡有時會與「天堂」(英語:heaven)混用,但實際上是兩個概念。在亞伯拉罕諸教裡,樂園指的就是伊甸園,也就是世界在墮落之前的美好狀態,以及來世將會再現的美好狀態。 In religion, paradise is a place of exceptional happiness and delight. Paradisiacal notions are often laden with pastoral imagery, and may be cosmogonical or eschatological or both, often compared to the miseries of human civilization: in paradise there is only peace, prosperity, and happiness. Paradise is a place of contentment, a land of luxury and fulfillment. Paradise is often described as a "higher place", the holiest place, in contrast to this world, or underworlds such as Hell. In eschatological contexts, paradise is imagined as an abode of the virtuous dead. In Christianity and Islam, Heaven is a paradisiacal relief. In old Egyptian beliefs, the underworld is Aaru, the reed-fields of ideal hunting and fishing grounds where the dead lived after judgment. For the Celts, it was the Fortunate Isle of Mag Mell. For the classical Greeks, the Elysian fields was a paradisiacal land of plenty where the heroic and righteous dead hoped to spend eternity. In Buddhism, paradise and the heaven are synonymous, with higher levels available to beings who have achieved special attainments of virtue and meditation. In the Zoroastrian Avesta, the "Best Existence" and the "House of Song" are places of the righteous dead. On the other hand, in cosmogonical contexts 'paradise' describes the world before it was tainted by evil. The concept is a theme in art and literature, particularly of the pre-Enlightenment era, a well-known representative of which is John Milton's Paradise Lost. Paradizo (el la persa پرديس Pardis) estas pozitiva koncepto en diversaj religioj. Laŭ la Biblio bela ĝardeno, en kiu vivis Adamo kaj Eva antaŭ la peko, nomata Edena ĝardeno. La biblia rakonto, tamen, pli ol priskribi historian eventon intencas priskribi la kondiĉon de homo, nome lia kondiĉo de bezonulo de la dia graco por eviti la pekon, kaj ke la peko havas konsekvencojn. Ĝi estas ankaŭ loko ĉiela, kie justuloj ĝuas post morto eternan feliĉon. Tamen, se oni diras "loko", el la Nova Testamento de Kristanoj, paradizo estas difinebla "esti kun Kristo" aŭ esti "ĉe la Patro" (laŭ Johana evangelio). Pro manko de pli klerigaj elementoj, oni facile sin servas je metaforaj imagoj kiujn la Dikredantoj taksas metaforaj. Teologioj kaj katekismoj de la diversaj kristanaj konfesioj pri paradizo kondukas fidelulojn al eliminado de ĉio materia aŭ tempa aŭ sperta. La koncepto de paradizo ekzistas en preskaŭ ĉiuj religioj. La kredantoj ankaŭ parolas pri la « Regno de Dio » kiu manifestos en la fino de la mondo. Simila koncepto, la nirvano, ekzistas en la hinduismo, la ĝajnismo kaj la budhismo, eĉ se ĝi reprezentas en ĉi tiu kazo pli spiritan staton ol fizikan lokon. Le paradis est le « lieu de séjour où, dans les différentes traditions, les âmes se retrouvent après la mort ». Dans son acception large, le concept de paradis est présent dans presque toutes les religions. Dans le christianisme, le paradis est aussi appelé jardin d'Éden et représente souvent le lieu final où les humains seront récompensés de leur bon comportement ou de leur foi. C'est un concept important présenté au début de la Bible, dans le livre de la Genèse. Il a donc un sens particulier pour les religions dites abrahamiques. Ces croyants parlent aussi du « Royaume de Dieu » qui sera manifesté à la fin du monde. Un concept semblable, le nirvāna, existe dans l'hindouisme, le jaïnisme et le bouddhisme, même s'il représente dans ce cas davantage un état spirituel qu'un lieu physique. Παράδεισος στη κυριολεξία σημαίνει περιφραγμένος λειμώνας ή τόπος αναψυχής και διασκέδασης, που είναι κατάφυτος και γεμάτος με άγρια ή ελεύθερα ζώα. Η λέξη φέρεται περισσότερο ασιατική (π.χ. στη ζενθική: Παιρίντεζα) και κατά πιθανότερη εκδοχή περσική ή κατ΄ άλλους αρχαία σημιτική και χαλδαϊκή. Στην ελληνική γλώσσα (γραφή) πρωτοαναφέρθηκε από τον Ξενοφώντα στη «Κύρου Ανάβαση» Α΄ 2, 7 και Β΄ 4, 14 , επίσης στα «Ελληνικά» Δ΄ 1, 15, και στην «Κύρου Παιδεία» Α΄ 3, 14 και και Η΄ 6, 12. Σε όλες τις περιπτώσεις αποδίδεται προς τους περιφραγμένους λειμώνες και κήπους αναψυχής του Μεγάλου Βασιλέως των Περσών. Η λέξη αργότερα καθιερώθηκε στην ελληνική να χαρακτηρίζει κάθε περίφρακτο κήπο γενικά. Χρησιμοποιήθηκε στη συνέχεια και από τους Εβδομήκοντα (Ο΄) κατά τη μετάφραση της Παλαιάς Διαθήκης από την εβραϊκή γλώσσα στην ελληνική προς χαρακτηρισμό του κήπου που δημιούργησε ο Θεός στην Εδέμ και τοποθέτησε σ΄ αυτόν τους Πρωτόπλαστους (Γένεση Β΄ 8). La palabra paraíso procede del griego παράδεισος, paradeisos (en latín paradisus), usado en la Septuaginta para aludir al Jardín del Edén. El término griego procede a su vez del persa پرديس paerdís, ‘cercado’, que es un compuesto de paer-, ‘alrededor’ (un cognado del griego peri-) y -dis, ‘crear’, ‘hacer’. Fuentes tan antiguas como Jenofonte en su Anábasis (siglo. IV a. C.) aluden al famoso jardín «paraíso» persa. Así, su significado original hace referencia a un jardín extenso y bien arreglado, que se presenta como un lugar bello y agradable, donde además de árboles y flores se ven animales enjaulados o en libertad. يرجع أصل كلمة الفردوس إلى اليونان التي تُعني بـاللغة الاتينية «باراديسوس» التي عُرفت في السبعينية بجنات عدن. ويأتى أصل المصطلح اليوناني«برديس» من الفارسية. وتُشير مصادر أكثر قدماً كالمؤرخ اليوناني زينوفون في كتابه أناباسيه (القرن الرابع قبل الميلاد) إلى أن تُعرف الحديقة المشهورة بـ«الجنة» بالفارسية. ويرمز معناها الأصلي إلى جنة واسعة تكون مجهزة بشكل جيد حيث تظهر كمكان جميل وممتع، بجانب ايضاً الأشجار والزهور فتكون الحيوانات المُقيدة أو المتحررة. Рай в религии и философии обозначает место и/или состояние вечной совершенной жизни (бытия); место вечного счастья и наслаждений. Представления о рае в том или ином виде проистекают из мифологии древнейших культур мира и затем постепенно развиваются в различных видах политеистической религии, в зороастризме, христианстве, исламе, и, наконец, находят своё отражение в философских концепциях, таких как трансгуманизм. Понятия о рае формировались под влиянием религиозно-философских образов на протяжении всей истории человечества. Эти образы могут трактоваться как космогонические, так и эсхатологические или даже как те и другие сразу. Рай зачастую противопоставляется реальному миру со всеми его глобальными проблемами и невзгодами человеческой цивилизации: в раю есть только процветание и счастье, это земля удовлетворения без нужды, боли и конфликтов. Рай часто описывается как некое «высшее место» (см. Небеса), в отличие от занимающего промежуточное положение земного мира и «низшего» подземного/загробного мира, такого как, например, христианский ад. В эсхатологическом контексте рай представляется обителью умерших, при жизни соблюдавших добродетели. Например, в древнеегипетских верованиях рай — Иару, тростниковые поля идеальных охотничьих и рыболовных угодий, где мёртвые живут вечно после божественного суда. В христианском и исламском понимании Небеса — это «райское облегчение», освобождение от «бремени земного существования». С другой стороны, в космогоническом контексте рай описывается как мир до того времени, как он был испорчен злом. Тематика рая и ада всегда была весьма популярна в искусстве и литературе, особенно в эпоху Просвещения, одним из известных образцов литературных произведений того времени является поэма Джона Мильтона «Потерянный рай» (англ. "Paradise Lost"). Впоследствии он написал и "Возвращённый рай" (англ. "Paradise Regained"). Концепция рая подразумевает два понятия: 1. * Рай изначальный — первозданное состояние человека в Эдеме, утраченное вследствие грехопадения; 2. * Рай — эсхатологическое состояние, достигнутое преодолением разделения на рай и ад в конце времён (в каббале — в конце эволюции): Царство небесное, Элизий, тиккун, фрашо-керети, мокша. El Paradís o Paraís és un lloc molt bonic i usualment al cel on va l'ànima que ha actuat correctament en vida després del juí final, una constant en totes les religions i mitologies. Het paradijs is volgens de joodse, christelijke en islamitische overlevering een oord waar het leven heerlijk is, waar overvloed heerst en geen ziekte, rampspoed of dood bestaat. Soms wordt hiermee het aardse paradijs, de Tuin van Eden, bedoeld, soms het hemelse paradijs (de hemel). In de hiervan afgeleide niet-religieuze betekenis is een paradijs of een paradijselijk oord de ideale verblijfplaats.
gold:hypernym
dbr:Term
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Paradise?oldid=1123970939&ns=0
dbo:wikiPageLength
25019
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Paradise