dbo:abstract
|
- Abú Alí Ahmad bin Umar ibn Rusta, také s koncovkou ebn Rosta, ibn Rustah, ibn Rosteh (9. století, Isfahán, Írán – po 913?), byl arabský či perský geograf, cestovatel a encyklopedista. O jeho životě se kromě místa narození dochovalo velmi málo informací. Okolo roku 903 cestoval po Arábii a Jemenu. Je pravděpodobné, že cestoval i po Evropě a navštívil jako kupec Velkomoravskou říši v době vlády knížete Svatopluka. Je autorem encyklopedické arabsky psané knihy Kitáb al-a'lák an-nafísa (nebo Ketáb al-a'aláq al-nafísa), většinou překládané jako Kniha vzácných drahokamů, ve které popisuje i centrum Velkomoravské říše Veligrad. Kniha byla napsána někdy mezi lety 903 až 913. (cs)
- أحمد بن عمر، أبو علي ابن رسته (توفي نحو 300 هـ / نحو 912 م) هو جغرافي فارسي، من أهل أصفهان. حج سنة 290 هـ وصنف كتاب «الأعلاق النفيسة»، وصف بها الكثير من المدن والبلاد. الكتاب يقع في سبعة أجزاء، لكن لم يصلنا منه إلا الجزء الأخير. (ar)
- Ahmad ibn Rustah Isfahani (Persian: احمد ابن رسته اصفهانی Aḥmad ibn Rusta Iṣfahānī), more commonly known as Ibn Rustah (ابن رسته, also spelled Ibn Rusta and Ibn Ruste), was a tenth-century Persian explorer and geographer born in Rosta district, Isfahan, Persia. He wrote a geographical compendium known as Kitāb al-A‘lāq al-Nafīsa (Arabic: كتاب الأعلاق النفيسة, Book of Precious Records). The information on his home town of Isfahan is especially extensive and valuable. Ibn Rustah states that, while for other lands he had to depend on second-hand reports, often acquired with great difficulty and with no means of checking their veracity, for Isfahan he could use his own experience and observations or statements from others known to be reliable. Thus we have a description of the twenty districts (rostaqs) of Isfahan containing details not found in other geographers' works. Concerning the town itself, we learn that it was perfectly circular in shape, with a circumference of half a farsang, walls defended by a hundred towers, and four gates. (en)
- Ahmad ibn Rustah (auch Ebn Rosta und Ähnliches; persisch احمد ابن رسته اصفهانی, DMG Aḥmad ibn Roste Eṣfahānī) war ein persischer Astronom und Geograph des 10. Jahrhunderts n. Chr. Ibn Rustah hat einige Reisen unternommen und ein Kompendium über seine Reiseerfahrungen und über die Berichte anderer Reisender geschrieben. Diese Berichte informierten ihn sogar über die Heptarchie in England und die Britischen Inseln. Geboren ist er in der Stadt Isfahan (Persien), die er besonders ausführlich beschreibt. (de)
- Ahmad ibn Rustah (en persa: احمد ابن رسته اصفهانی - Aḥmad ebn Roste Eṣfahānī) era un explorador y geógrafo persa del siglo X nacido en el distrito de Rosta en Isfahán, Irán Escribió un compendio geográfico. La información sobre su ciudad natal, Isfahán es especialmente extensiva y valiosa. Ibn Rustah afirma que, mientras que para otras tierras tenía que depender de informes de segunda mano, a menudo adquiridos con gran dificultad y sin medios para comprobar su veracidad, para Isfahán podía usar su propia experiencia y observaciones o afirmaciones de otros que podían constatarse. Así, dejó una descripción de los veinte distritos (rostaq) de Isfahán que contiene detalles no encontrados en las obras de otros geógrafos. En cuanto a la ciudad en sí, nos relata que era perfectamente circular, con un perímetro de medio farsang y un centenar de torres de defensa y cuatro puertas. Su información sobre pueblos no islámicos de Europa y Asia Interior hace de su obra una fuente útil para estas regiones oscuras (estaba al corriente incluso de la existencia de las Islas Británicas y la Heptarquía Anglosajona) y para la prehistoria de los turcos y otros pueblos de la estepa. Viajó a Nóvgorod en el Rus de Kiev, y escribió libros en referencia a sus propios viajes, así como su conocimiento de segunda mano sobre los jázaros, los magiares, los eslavos, los búlgaros y otros pueblos. Escribió sobre Nóvgorod: "Los habitantes del Rus, viven en una isla (Escandinavia) que se tarda tres días en circunnavegar y está cubierta de espesa maleza y bosques. Acosan a los eslavos, usando barcos para llegar hasta ellos; se los llevan como esclavos y los venden. No tienen campos, sino que viven de lo que sacan de las tierras de los eslavos. Cuando nace un hijo el padre se acerca al recién nacido, espada en mano, y tirándola dice, "No te dejaré ninguna propiedad, todo lo que tienes es lo que puedas conseguir con esta arma." Su impresión del Rus es muy favorable: "Llevan ropas limpias y los hombres se adornan con brazaletes y oro. Tratan bien a sus esclavos, que también llevan ropas exquisitas, ya que se esfuerzan mucho en el comercio. Tienen muchas ciudades. Tienen una actitud amistosa hacia los forasteros y extraños que buscan refugio." Esto está en contraste con el relato de ibn Fadlan, cuya visión de la higiene (basada en la jurisprudencia sobre higiene islámica y el conocimiento médico islámico medieval) estaba en conflicto con la del Rus. A pesar de que anota que los Rus se peinaban y lavaban cada día, afirma que lo hacían con agua del mismo cubo (cosa que le disgusta personalmente). Ibn Fadlan también destaca que los esclavos no eran maltratados por los Rus. De la antigua Croacia escribió en la crónica Al-Djarmi: "Su rey es coronado... El mora entre los eslavos... Tiene el título de "gobernante de gobernantes" y es llamado "rey sagrado". Es más poderoso que el zupán (virrey), que es su representante... Su capital se llama Drzvab (Zagreb) donde se celebra una feria de tres días cada mes." Sobre cierto rey del Cáucaso, Ibn Rustah escribió: "Rezaba con los musulmanes el viernes, los sábados con los judíos, y los domingos con los cristianos. "Ya que cada religión proclama que es la única verdadera y que las otras son inválidas", explicaba el rey, " he decidido dividir mis apuestas". También viajó mucho por Arabia y es uno de los primeros exploradores persas que describe la ciudad de Sana'a. En su Libro de Recuerdos Preciosos, escribe: "Es en la ciudad de Yemen-; no se encuentra en la meseta o el Tihama o el Hijaz una ciudad mayor, más poblada o más próspera, de origen más noble o comida más deliciosa que esta. … San'a es una ciudad populosa con bonitas moradas, algunas más que otras, pero la mayoría de ellas están decoradas con yeso, ladrillos ahumados y piedras revestidas." (es)
- Ibn Rustah (ar) ابن رسته (Ahmad Ibn Omar Abou Ali, en arabe أحمد بن عمر، أبو علي ابن رسته) était un explorateur et géographe perse né au IXe siècle dans le district de Rosta, à Ispahan, Iran. (fr)
- Abū ʿAlī Aḥmad ibn ʿUmar b. Rusta (in arabo: أبو علي أحمد بن عمر بن رُسته; Rosta, 903 circa – ...) è stato un esploratore e geografo persiano che scrisse in arabo. (it)
- Ібн Рýсте Абу Алі Ахме́д ібн Ома́р (помилково — Ібн Даста) — арабський середньовічний географ, енциклопедист і подорожник кінця IX — початку X ст. За походженням перс, жив у Ісфахані (нині місто в Ірані). (uk)
- Ибн Ру́ста (устар. Ибн Даста; Абу-Али Ахмед Ибн-Омар) — восточный учёный-энциклопедист конца IX — первой трети Х века. По происхождению перс, уроженец Исфахана. Жил, вероятно, в государстве Саманидов. Автор «Китаб ал-алак ан-нафиса» («Книга драгоценных ожерелий»). Сохранился её седьмой том, посвящённый астрономии и географии. Профессор Хвольсон, опубликовавший первый перевод на русский язык труда Ибн Руста, датировал его между 903 и 913 годами. Основным аргументом Хвольсона было отсутствие в труде упоминания о походе русов в 913 году на Каспий. Однако востоковед Гаркави отнёс написание труда к 930-м годам, найдя аналогии в описании волжских булгар между Ибн Фадланом (позже 922 года) и Ибн Русте. Наиболее подробные и оригинальные сведения труда Ибн Руста посвящены Ирану. Описания народов Восточной Европы (славян, русов, булгар, хазар, алан и других) восходят ко 2-й половине IX века и являются древнейшими в дошедшей до нас арабской географической литературе. Ибн Руста стал известен в наше время благодаря , нашедшему в Британском музее рукопись с его сочинением, и российскому востоковеду Д. А. Хвольсону, издавшему с русским переводом и научным комментарием извлечения из неё, под названием: «Известия о Хазарах Буртасах, Болгарах, Мадьярах, Славянах и Руссах Ибн-Дасты» (СПб., 1869). Хвольсон первым в российской науке неправильно прочитал имя автора как Ибн Даста. Ошибка была исправлена только при полной публикации сочинения голландским арабистом Де Гуе в седьмом томе «Библиотеки арабских географов» (BGA) (1892). Возможно, что к общему с Ибн Руста источнику в описании Восточной Европы восходят сочинения более поздних авторов Гардизи и Шараф аз-Заман Тахир аль-Марвази. (ru)
|
rdfs:comment
|
- أحمد بن عمر، أبو علي ابن رسته (توفي نحو 300 هـ / نحو 912 م) هو جغرافي فارسي، من أهل أصفهان. حج سنة 290 هـ وصنف كتاب «الأعلاق النفيسة»، وصف بها الكثير من المدن والبلاد. الكتاب يقع في سبعة أجزاء، لكن لم يصلنا منه إلا الجزء الأخير. (ar)
- Ahmad ibn Rustah (auch Ebn Rosta und Ähnliches; persisch احمد ابن رسته اصفهانی, DMG Aḥmad ibn Roste Eṣfahānī) war ein persischer Astronom und Geograph des 10. Jahrhunderts n. Chr. Ibn Rustah hat einige Reisen unternommen und ein Kompendium über seine Reiseerfahrungen und über die Berichte anderer Reisender geschrieben. Diese Berichte informierten ihn sogar über die Heptarchie in England und die Britischen Inseln. Geboren ist er in der Stadt Isfahan (Persien), die er besonders ausführlich beschreibt. (de)
- Ibn Rustah (ar) ابن رسته (Ahmad Ibn Omar Abou Ali, en arabe أحمد بن عمر، أبو علي ابن رسته) était un explorateur et géographe perse né au IXe siècle dans le district de Rosta, à Ispahan, Iran. (fr)
- Abū ʿAlī Aḥmad ibn ʿUmar b. Rusta (in arabo: أبو علي أحمد بن عمر بن رُسته; Rosta, 903 circa – ...) è stato un esploratore e geografo persiano che scrisse in arabo. (it)
- Ібн Рýсте Абу Алі Ахме́д ібн Ома́р (помилково — Ібн Даста) — арабський середньовічний географ, енциклопедист і подорожник кінця IX — початку X ст. За походженням перс, жив у Ісфахані (нині місто в Ірані). (uk)
- Abú Alí Ahmad bin Umar ibn Rusta, také s koncovkou ebn Rosta, ibn Rustah, ibn Rosteh (9. století, Isfahán, Írán – po 913?), byl arabský či perský geograf, cestovatel a encyklopedista. O jeho životě se kromě místa narození dochovalo velmi málo informací. Okolo roku 903 cestoval po Arábii a Jemenu. Je pravděpodobné, že cestoval i po Evropě a navštívil jako kupec Velkomoravskou říši v době vlády knížete Svatopluka. (cs)
- Ahmad ibn Rustah Isfahani (Persian: احمد ابن رسته اصفهانی Aḥmad ibn Rusta Iṣfahānī), more commonly known as Ibn Rustah (ابن رسته, also spelled Ibn Rusta and Ibn Ruste), was a tenth-century Persian explorer and geographer born in Rosta district, Isfahan, Persia. He wrote a geographical compendium known as Kitāb al-A‘lāq al-Nafīsa (Arabic: كتاب الأعلاق النفيسة, Book of Precious Records). The information on his home town of Isfahan is especially extensive and valuable. Ibn Rustah states that, while for other lands he had to depend on second-hand reports, often acquired with great difficulty and with no means of checking their veracity, for Isfahan he could use his own experience and observations or statements from others known to be reliable. Thus we have a description of the twenty districts (en)
- Ahmad ibn Rustah (en persa: احمد ابن رسته اصفهانی - Aḥmad ebn Roste Eṣfahānī) era un explorador y geógrafo persa del siglo X nacido en el distrito de Rosta en Isfahán, Irán Escribió un compendio geográfico. La información sobre su ciudad natal, Isfahán es especialmente extensiva y valiosa. Ibn Rustah afirma que, mientras que para otras tierras tenía que depender de informes de segunda mano, a menudo adquiridos con gran dificultad y sin medios para comprobar su veracidad, para Isfahán podía usar su propia experiencia y observaciones o afirmaciones de otros que podían constatarse. Así, dejó una descripción de los veinte distritos (rostaq) de Isfahán que contiene detalles no encontrados en las obras de otros geógrafos. En cuanto a la ciudad en sí, nos relata que era perfectamente circular, c (es)
- Ибн Ру́ста (устар. Ибн Даста; Абу-Али Ахмед Ибн-Омар) — восточный учёный-энциклопедист конца IX — первой трети Х века. По происхождению перс, уроженец Исфахана. Жил, вероятно, в государстве Саманидов. Автор «Китаб ал-алак ан-нафиса» («Книга драгоценных ожерелий»). Сохранился её седьмой том, посвящённый астрономии и географии. Профессор Хвольсон, опубликовавший первый перевод на русский язык труда Ибн Руста, датировал его между 903 и 913 годами. Основным аргументом Хвольсона было отсутствие в труде упоминания о походе русов в 913 году на Каспий. Однако востоковед Гаркави отнёс написание труда к 930-м годам, найдя аналогии в описании волжских булгар между Ибн Фадланом (позже 922 года) и Ибн Русте. (ru)
|