This HTML5 document contains 136 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
dbpedia-cyhttp://cy.dbpedia.org/resource/
dbpedia-svhttp://sv.dbpedia.org/resource/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
dbpedia-hehttp://he.dbpedia.org/resource/
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
n46https://archive.org/details/introductiontopr00mcco/page/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
dbphttp://dbpedia.org/property/
dbpedia-euhttp://eu.dbpedia.org/resource/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-srhttp://sr.dbpedia.org/resource/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
n49https://web.archive.org/web/20130923121802/http:/mws.cs.ru.nl/mwiki/
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-jahttp://ja.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ishttp://is.dbpedia.org/resource/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
dbpedia-plhttp://pl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-thhttp://th.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
yagohttp://dbpedia.org/class/yago/
dbpedia-rohttp://ro.dbpedia.org/resource/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
n8http://cv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nlhttp://nl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-afhttp://af.dbpedia.org/resource/
yago-reshttp://yago-knowledge.org/resource/
n38https://global.dbpedia.org/id/
dbpedia-slhttp://sl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
n27https://archive.org/details/probabilitystati0000degr/page/
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
n34http://su.dbpedia.org/resource/
dbpedia-zhhttp://zh.dbpedia.org/resource/
dbpedia-trhttp://tr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-glhttp://gl.dbpedia.org/resource/
n42https://archive.org/details/
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
n28http://mmlquery.mizar.org/cgi-bin/mmlquery/
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#
dbpedia-kahttp://ka.dbpedia.org/resource/

Statements

Subject Item
dbr:Probability_axioms
rdf:type
yago:WikicatMathematicalAxioms yago:Communication100033020 owl:Thing yago:Abstraction100002137 yago:Saying107151380 yago:Speech107109196 yago:AuditoryCommunication107109019 yago:Maxim107152948
rdfs:label
Аксіоматика теорії ймовірностей Axiomas de probabilidade Axioma's van de kansrekening 確率の公理 Kolmogorovovy axiomy pravděpodobnosti Axiomes des probabilités فرضيات الاحتمال Axiomes de probabilitat Axiomas de probabilidad Probabilitatearen axiomatika Аксиоматика Колмогорова Assiomi di Kolmogorov Kolmogorovs axiom 機率公設 Probability axioms Aksjomaty Kołmogorowa
rdfs:comment
En la teoria de la probabilitat, una mesura de probabilitat (o més breument probabilitat) és una aplicació que a un esdeveniment A qualsevol li associa un nombre real (notat ). Una mesura de probabilitat ha de satisfer els axiomes de probabilitat o axiomes de Kolmogórov, nomenats així en honor d'Andreï Nikolaievitch Kolmogórov, matemàtic rus que els va desenvolupar. Os axiomas da probabilidade ou os axiomas de Kolmogorov são uma definição geralmente usada para se referir para as três propriedades de uma série de subconjuntos de , chamado de -álgebra (pronuncia-se sigma-álgebra ou campo de Borel), denotado por , se satisfaz às propriedades: * ∈ (o conjunto vazio é um elemento de ); * Se ∈ ; * Se A1, A2, ... ∈ .. The Kolmogorov axioms are the foundations of probability theory introduced by Russian mathematician Andrey Kolmogorov in 1933. These axioms remain central and have direct contributions to mathematics, the physical sciences, and real-world probability cases. An alternative approach to formalising probability, favoured by some Bayesians, is given by Cox's theorem. Аксіоматика Колмогорова — загальноприйнятий аксіоматичний підхід до математичного опису події та імовірності, запропонований Андрієм Миколайовичем Колмогоровим в 1929, остаточно в 1933. Він додав теорії ймовірностей формальний стиль, прийнятий у сучасній математиці. Аксиома́тика Колмого́рова — общепринятая аксиоматика для математического описания теории вероятностей. Первоначальный вариант предложен Андреем Николаевичем Колмогоровым в 1929 году, окончательная версия — в 1933 году. Аксиоматика Колмогорова позволила придать теории вероятностей стиль, принятый в современной математике. コルモゴロフの公理は、1933年にアンドレイ・コルモゴロフが導入した、確率論の基礎となる公理である。これらの公理は依然として確率論の基盤となっており、数学、物理科学、および現実世界の確率の事例の理解にとり重要である。ベイズ確率を形式化する代替的アプローチは、によって与えられる。 Los axiomas de probabilidad son las condiciones mínimas que deben verificarse para que una función definida sobre un conjunto de sucesos determine consistentemente sus probabilidades. Fueron formulados por Kolmogórov en 1933. Probabilitatearen axiomatika gertakizun zenbaiten gainean definituriko funtzio bat gertakizun horiei buruzko probabilitateak modu konsistentean definitzen dituen axiomen multzoa da. Andrei Kolmogorov matematikariak definitu zituen axioma horiek lehen aldiz 1933 urtean, horietatik erator daitezkeen propietateekin batera. De axioma's van de kansrekening zijn enkele door de Russische wiskundige Kolmogorov geformuleerde axioma's om een strenge onderbouwing te geven aan de kansrekening. Gedurende lange tijd werd kansrekening bedreven op grond van experimenten met een eindig aantal even waarschijnlijke uitkomsten. Op tamelijk gekunstelde wijze werden situaties die niet direct op deze wijze beschreven konden worden, zo gemodelleerd dat zij toch in dit raamwerk pasten. Meer en meer leidde dit tot onoverkomelijke moeilijkheden in de theorie. In 1933 publiceerde Kolmogorov in het Duits het leerboek Grundbegriffe der Wahrscheinlichkeitsrechnung, uitgegeven door het Springer-Verlag in Heidelberg. Daarin doorbrak hij de impasse door een axiomatische aanpak van de kansrekening voor te stellen. 機率公理(英語:Probability axioms)是概率論的公理,任何事件發生的概率的定義均滿足概率公理。因其提出者为安德烈·柯尔莫果洛夫,也被人们熟知为柯尔莫果洛夫公理(Kolmogorov axioms)。 某个事件的概率是定义在“全体”(universe)或者所有可能基础事件的样本空间时,概率必须满足以下柯尔莫果洛夫公理。 也可以说,概率可以被解释为定义在样本空间的子集的σ代数上的一个测度,那些子集为事件,使得所有集的测度为。这个性质很重要,因为这裡提出条件概率的自然概念。对于每一个非零概率A都可以在空间上定义另外一个概率: 这通常被读作“给定A时B的概率”。如果给定A时B的条件概率与B的概率相同,则A与B被称为是独立的。 当样本空间是有限或者可数无限时,概率函数也可以以基本事件定义它的值,这里。 En théorie des probabilités, les axiomes de probabilités, également appelés axiomes de Kolmogorov du nom d'Andreï Nikolaievitch Kolmogorov qui les a développés, désignent les propriétés que doit vérifier une application afin de formaliser l'idée de probabilité. Ces propriétés peuvent être résumées ainsi : si est une mesure sur un espace mesurable , alors doit être un espace de probabilité. Le théorème de Cox fournit une autre approche pour formaliser les probabilités, privilégiée par certains bayésiens. Dans ce qui suit, on considère un ensemble non vide muni d'une tribu . Kolmogorovovy axiomy pravděpodobnosti jsou základem jednoho z nejrozšířenějších pojetí teorie pravděpodobnosti. Dají se shrnout následovně: Mějme množinu vybavenou σ-algebrou , tedy souborem podmnožin obsahujícím a uzavřeným na doplňky a spočetná sjednocení. Axiomatizujeme pravděpodobnost jako zobrazení, které každému prvku přiřadí číslo : 1. * Nezápornost: . 2. * Normovanost: Pravděpodobnost celé množiny je rovná jedné, tedy . 3. * Aditivita na systému disjunktních množin: Pro libovolný spočetný soubor prvků takový, že platí . بدهيات نظرية الاحتمال الأساسية «Axioms Of Probability» «برتراند راسل» في «المعرفة الإنسانية» والذي نقل بدوره عن «تشارلي دنبر برود»«Charlie Dunbar Broad» في مجلة «العقل» ست بدهيات لنظرية الاحتمال. * احتمال «A» و«B» - حال تحققهما معا - يرمز له ب * احتمال«A» و«B»- حال تحقق احدهما - يرمز له ب وما يهمنا أساسا في البدهيات هو معرفة ان: * افتراض «A» و«B» يعني ان هناك قيمة واحدة فقط ل«A/B»، وعليه نستطيع ان نتحدث عن احتمال «A» على أساس «P(A)=1-P(B)» «B ». * احتمال وقوع الحدث الاكيد = 1. * احتمال وقوع الحدث المستحيل = «0». * إذا كان الحدث «A» مجموعة جزئية من الفضاء العيني «S» فان: PA=A/P Gli assiomi di Kolmogorov sono una parte fondamentale della teoria della probabilità di Andrey Kolmogorov. In essi, la probabilità P di qualche evento E, indicata come , è definita in modo da soddisfare questi assiomi. Gli assiomi sono descritti di seguito. Questi assiomi possono essere riassunti come segue: Sia (Ω, F, P) uno spazio mensurale con P(Ω) = 1. Allora (Ω, F, P) è lo spazio delle probabilità, con spazio campionario Ω, spazio degli eventi F e misura della probabilità P. Inom sannolikhetsteorin är Kolmogorovs axiom de tre axiom som entydigt bestämmer begreppet sannolikhetsfunktion. Sannolikhetsteorin axiomatiserades 1933 av den ryske matematikern A. Kolmogorov i det numera klassiska verket Foundations of the Theory of Probability.
rdfs:seeAlso
dbr:Unitarity_(physics)
dcterms:subject
dbc:Mathematical_axioms dbc:Probability_theory
dbo:wikiPageID
23539
dbo:wikiPageRevisionID
1099383303
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Bayesian_theory dbr:Complement_(set_theory) dbr:Andrey_Kolmogorov dbr:Empty_set dbr:Kolmogorov dbr:Σ-additivity dbr:Negative_probability dbr:Probability_space dbc:Mathematical_axioms dbr:Field_of_sets dbr:Event_(probability_theory) dbr:Probability_measure dbr:Measure_(mathematics) dbr:Elementary_event dbr:Unit_measure dbc:Probability_theory dbr:Measure_space dbr:Quasiprobability_distribution dbr:Countable dbr:Probability_theory dbr:Probability dbr:Cox's_theorem dbr:Mizar_system dbr:Disjoint_sets dbr:Finitely_additive dbr:Mutual_exclusivity dbr:Σ-algebra dbr:Inclusion–exclusion_principle
dbo:wikiPageExternalLink
n27:12 n28:emacs_search%3Finput=(symbol+Probability+%7C+notation+%7C+constructor+%7C+occur+%7C+th)+ordered+by+number+of+ref n42:introductiontopr00mcco n46:13 n49:prob_1.html%23M2
owl:sameAs
dbpedia-af:Waarskynlikheidsaksiomas dbpedia-ru:Аксиоматика_Колмогорова n8:Колмогоров_аксиоматики dbpedia-fr:Axiomes_des_probabilités dbpedia-fa:اصول_احتمال dbpedia-it:Assiomi_di_Kolmogorov dbpedia-gl:Axiomas_de_probabilidade dbpedia-sv:Kolmogorovs_axiom dbpedia-zh:機率公設 dbpedia-pl:Aksjomaty_Kołmogorowa dbpedia-es:Axiomas_de_probabilidad dbpedia-tr:Kolmogorov_aksiyomları dbpedia-ro:Axiomele_probabilității dbpedia-pt:Axiomas_de_probabilidade dbpedia-cy:Gwirebau_tebygolrwydd dbpedia-ca:Axiomes_de_probabilitat dbpedia-th:สัจพจน์ของความน่าจะเป็น dbpedia-ar:فرضيات_الاحتمال dbpedia-ka:კოლმოგოროვის_აქსიომატიკა n34:Probability_axioms dbpedia-eu:Probabilitatearen_axiomatika dbpedia-sl:Aksiomi_Kolmogorova n38:57Dxk dbpedia-he:אקסיומות_ההסתברות wikidata:Q974605 dbpedia-cs:Kolmogorovovy_axiomy_pravděpodobnosti dbpedia-ja:確率の公理 dbpedia-is:Frumsendur_líkindafræðinnar dbpedia-uk:Аксіоматика_теорії_ймовірностей freebase:m.05w0x dbpedia-fi:Todennäköisyyden_aksioomat dbpedia-sr:Аксиоме_вероватноће yago-res:Probability_axioms dbpedia-nl:Axioma's_van_de_kansrekening
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Probability_fundamentals dbt:Reflist dbt:Cite_book dbt:See_also dbt:More_footnotes dbt:Anchor dbt:Annotated_link
dbo:abstract
Los axiomas de probabilidad son las condiciones mínimas que deben verificarse para que una función definida sobre un conjunto de sucesos determine consistentemente sus probabilidades. Fueron formulados por Kolmogórov en 1933. Kolmogorovovy axiomy pravděpodobnosti jsou základem jednoho z nejrozšířenějších pojetí teorie pravděpodobnosti. Dají se shrnout následovně: Mějme množinu vybavenou σ-algebrou , tedy souborem podmnožin obsahujícím a uzavřeným na doplňky a spočetná sjednocení. Axiomatizujeme pravděpodobnost jako zobrazení, které každému prvku přiřadí číslo : 1. * Nezápornost: . 2. * Normovanost: Pravděpodobnost celé množiny je rovná jedné, tedy . 3. * Aditivita na systému disjunktních množin: Pro libovolný spočetný soubor prvků takový, že platí . Prvky se nazývají elementární jevy, prvky se nazývají náhodné jevy První axiom zavádí pravděpodobnost jako nezápornou množinovou funkci na nějakém systému podmnožin a říká, že každému náhodnému jevu umíme přiřadit pravděpodobnost. Druhý axiom říká, že jev jistý má pravděpodobnost 1. Třetí axiom, takzvaná -aditivita pravděpodobnostní míry říká, že pravděpodobnost nejvýše spočetného sjednocení disjunktních náhodných jevů je rovna součtu pravděpodobností těchto jevů. To, že takové sjednocení náhodných jevů je opět náhodný jev je zaručeno tím, že je -algebra. Přímé důsledky těchto axiomů jsou různé. Například z axiomů 2 a 3 přímo plyne, že každý náhodný jev má pravděpodobnost mezi 0 a 1, prázdná množina má pravděpodobnost 0. Ze třetího axiomu pak například plyne, že platí-li pro dva náhodné jevy , pak (monotonie). Probabilitatearen axiomatika gertakizun zenbaiten gainean definituriko funtzio bat gertakizun horiei buruzko probabilitateak modu konsistentean definitzen dituen axiomen multzoa da. Andrei Kolmogorov matematikariak definitu zituen axioma horiek lehen aldiz 1933 urtean, horietatik erator daitezkeen propietateekin batera. Gli assiomi di Kolmogorov sono una parte fondamentale della teoria della probabilità di Andrey Kolmogorov. In essi, la probabilità P di qualche evento E, indicata come , è definita in modo da soddisfare questi assiomi. Gli assiomi sono descritti di seguito. Questi assiomi possono essere riassunti come segue: Sia (Ω, F, P) uno spazio mensurale con P(Ω) = 1. Allora (Ω, F, P) è lo spazio delle probabilità, con spazio campionario Ω, spazio degli eventi F e misura della probabilità P. Un approccio alternativo alla formalizzazione della probabilità, proposto da alcuni bayesiani, è dato dal teorema di Cox . De axioma's van de kansrekening zijn enkele door de Russische wiskundige Kolmogorov geformuleerde axioma's om een strenge onderbouwing te geven aan de kansrekening. Gedurende lange tijd werd kansrekening bedreven op grond van experimenten met een eindig aantal even waarschijnlijke uitkomsten. Op tamelijk gekunstelde wijze werden situaties die niet direct op deze wijze beschreven konden worden, zo gemodelleerd dat zij toch in dit raamwerk pasten. Meer en meer leidde dit tot onoverkomelijke moeilijkheden in de theorie. In 1933 publiceerde Kolmogorov in het Duits het leerboek Grundbegriffe der Wahrscheinlichkeitsrechnung, uitgegeven door het Springer-Verlag in Heidelberg. Daarin doorbrak hij de impasse door een axiomatische aanpak van de kansrekening voor te stellen. Аксиома́тика Колмого́рова — общепринятая аксиоматика для математического описания теории вероятностей. Первоначальный вариант предложен Андреем Николаевичем Колмогоровым в 1929 году, окончательная версия — в 1933 году. Аксиоматика Колмогорова позволила придать теории вероятностей стиль, принятый в современной математике. En la teoria de la probabilitat, una mesura de probabilitat (o més breument probabilitat) és una aplicació que a un esdeveniment A qualsevol li associa un nombre real (notat ). Una mesura de probabilitat ha de satisfer els axiomes de probabilitat o axiomes de Kolmogórov, nomenats així en honor d'Andreï Nikolaievitch Kolmogórov, matemàtic rus que els va desenvolupar. Una mesura de probabilitat sempre es defineix sobre un espai mesurable és a dir sobre una parella constituïda d'un conjunt d'esdeveniments, l'univers Ω, i d'una σ-àlgebra de parts de l'univers Ω. Els elements de la σ-àlgebra s'anomenen els esdeveniments. Així la mesura de probabilitat és una aplicació de en Os axiomas da probabilidade ou os axiomas de Kolmogorov são uma definição geralmente usada para se referir para as três propriedades de uma série de subconjuntos de , chamado de -álgebra (pronuncia-se sigma-álgebra ou campo de Borel), denotado por , se satisfaz às propriedades: * ∈ (o conjunto vazio é um elemento de ); * Se ∈ ; * Se A1, A2, ... ∈ .. Na teoria da probabilidade de Kolmogorov, a probabilidade de algum evento , denotado por , geralmente é definida tal que satisfaz os axiomas de Kolmogorov. O termo é em homenagem ao famoso matemático russo Andrey Kolmogorov, que são descritos abaixo. Essas premissas podem ser resumidas como: seja (Ω, F, P) um espaço de medida intervalo com P (Ω) = 1.Então (Ω, F, P) é um espaço de probabilidade, com espaço amostral Ω, espaço de evento F e medida de probabilidade P.Uma abordagem alternativa para formalizar a probabilidade, favorecido por alguns Bayesianos, é dado pelo Teorema de Cox. The Kolmogorov axioms are the foundations of probability theory introduced by Russian mathematician Andrey Kolmogorov in 1933. These axioms remain central and have direct contributions to mathematics, the physical sciences, and real-world probability cases. An alternative approach to formalising probability, favoured by some Bayesians, is given by Cox's theorem. En théorie des probabilités, les axiomes de probabilités, également appelés axiomes de Kolmogorov du nom d'Andreï Nikolaievitch Kolmogorov qui les a développés, désignent les propriétés que doit vérifier une application afin de formaliser l'idée de probabilité. Ces propriétés peuvent être résumées ainsi : si est une mesure sur un espace mesurable , alors doit être un espace de probabilité. Le théorème de Cox fournit une autre approche pour formaliser les probabilités, privilégiée par certains bayésiens. Dans ce qui suit, on considère un ensemble non vide muni d'une tribu . コルモゴロフの公理は、1933年にアンドレイ・コルモゴロフが導入した、確率論の基礎となる公理である。これらの公理は依然として確率論の基盤となっており、数学、物理科学、および現実世界の確率の事例の理解にとり重要である。ベイズ確率を形式化する代替的アプローチは、によって与えられる。 Inom sannolikhetsteorin är Kolmogorovs axiom de tre axiom som entydigt bestämmer begreppet sannolikhetsfunktion. Sannolikhetsteorin axiomatiserades 1933 av den ryske matematikern A. Kolmogorov i det numera klassiska verket Foundations of the Theory of Probability. Аксіоматика Колмогорова — загальноприйнятий аксіоматичний підхід до математичного опису події та імовірності, запропонований Андрієм Миколайовичем Колмогоровим в 1929, остаточно в 1933. Він додав теорії ймовірностей формальний стиль, прийнятий у сучасній математиці. 機率公理(英語:Probability axioms)是概率論的公理,任何事件發生的概率的定義均滿足概率公理。因其提出者为安德烈·柯尔莫果洛夫,也被人们熟知为柯尔莫果洛夫公理(Kolmogorov axioms)。 某个事件的概率是定义在“全体”(universe)或者所有可能基础事件的样本空间时,概率必须满足以下柯尔莫果洛夫公理。 也可以说,概率可以被解释为定义在样本空间的子集的σ代数上的一个测度,那些子集为事件,使得所有集的测度为。这个性质很重要,因为这裡提出条件概率的自然概念。对于每一个非零概率A都可以在空间上定义另外一个概率: 这通常被读作“给定A时B的概率”。如果给定A时B的条件概率与B的概率相同,则A与B被称为是独立的。 当样本空间是有限或者可数无限时,概率函数也可以以基本事件定义它的值,这里。 بدهيات نظرية الاحتمال الأساسية «Axioms Of Probability» «برتراند راسل» في «المعرفة الإنسانية» والذي نقل بدوره عن «تشارلي دنبر برود»«Charlie Dunbar Broad» في مجلة «العقل» ست بدهيات لنظرية الاحتمال. * احتمال «A» و«B» - حال تحققهما معا - يرمز له ب * احتمال«A» و«B»- حال تحقق احدهما - يرمز له ب وما يهمنا أساسا في البدهيات هو معرفة ان: * افتراض «A» و«B» يعني ان هناك قيمة واحدة فقط ل«A/B»، وعليه نستطيع ان نتحدث عن احتمال «A» على أساس «P(A)=1-P(B)» «B ». * احتمال وقوع الحدث الاكيد = 1. * احتمال وقوع الحدث المستحيل = «0». * إذا كان الحدث «A» مجموعة جزئية من الفضاء العيني «S» فان: PA=A/P
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Probability_axioms?oldid=1099383303&ns=0
dbo:wikiPageLength
10282
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Probability_axioms