dbo:abstract
|
- Andrea Appiani (23. května 1754 Milán — 8. listopadu 1817 tamtéž) byl italský malíř období klasicismu. Appiani byl synem lékaře a původně měl povoláním následovat otce. Nakonec ale zvítězilo výtvarné nadání. Jeho prvním učilištěm byla soukromá akademie malíře (1723–1804). Od roku 1769 byl žákem malíře fresek ve škole při galerii Ambrosiana v Miláně. Do tajů olejové malby jej zasvětil , anatomii a sochařství jej vyučoval . Appiani se intenzivně zabýval i otázkami estetiky, v čemž jej podporoval básník Giuseppe Parini. Roku 1776 se Appiani vzdělával na Academia di belle arti di Brera, kde byl jeho učitelem . Svůj osobitý styl získal podrobným studiem děl klasiků italské malby, zejména Rafaela, Leonarda a Bernardina Luiniho. Kromě cest do Paříže a Říma a v letech 1790–1791 do Florencie, Neapole a Parmy cestoval velmi málo a celý život prožil v Miláně, kde jsou jeho díla v mnoha palácích a kostelech. Napoleon jej jmenoval dvorním malířem a zajistil mu pevný roční příjem. Po pádu Napoleona byl Appiani náhle zcela bez příjmu a psychicky deprimován zcela přestal malovat. Živil se jen prodejem svých děl. Po dvou infarktech zemřel v Miláně. K jeho nejlepším dílům je počítána fresková výzdoba královské vily v Monze (Amor a Psyché), malby v klenbě kostela Santa Maria di San Celso v Miláně a řada portrétů Napoleona Bonaparta a jeho rodiny i četných předních osobností konsulátu a císařství. V literatuře je Andrea Appiani nazýván „starší“, na rozdíl od „mladšího“, jeho prasynovce stejného jména, který byl malířem historických pláten v Římě. Další malíři stejného příjmení Francesco a Niccolo nebyli jeho příbuzní.
* Napoleon
* Napoleon (1805)
* Napoleonova apotheosa (Palazzo Reale, Milano), 1807
* Alegorie míru
* Portrét Eugèna de Beauharnaise
* Portrét Louise Charlese Antoina Desaixe de Veygoux
* Básník Ugo Foscolo (cs)
- Ο Αντρέα Απιάνι (Μιλάνο 1754 - 1817) ήταν Ιταλός νεοκλασικός ζωγράφος. (el)
- Andrea Appiani (31 May 1754 – 8 November 1817) was an Italian neoclassical painter. (en)
- Andrea Appiani (* 23. Mai 1754 in Mailand; † 8. November 1817 ebenda) war ein italienischer Maler des Klassizismus, der von seinen Zeitgenossen der „Maler der Anmut“ (Pittore delle Grazie) genannt wurde, weil er „[…] dem heroischen Stil Jacques-Louis Davids eine liebliche Eleganz hinzufügte.“ (de)
- Andrea Appiani (Milan, 1754ko maiatzaren 31 - ibidem, 1817ko azaroaren 8a) italiar margolaria izan zen. Bere lehen ikasketak margolariaren Akademian egin zituen. Gero margolariarekin freskoen ikasi zuen, olio-pintura ikasi zuen eta eskultorearekin giza anatomia ikasi zuen. Gai estetikoekiko interesa Giuseppe Parini poeta klasikoak piztu zuen. Napoleonen gorteko margolaria izan zen eta pentsio bat jaso zuen. Gorteko pertsonaia ugari erretratatu zituen. 1814an Italiako Erresuma erori ondoren, pentsioa galdu eta pobrezian erori zen. (eu)
- Andrea Appiani (Milán, 31 de mayo de 1754 - Milán, 8 de noviembre de 1817) fue un pintor neoclásico italiano. (es)
- Andrea Appiani, né le 31 mai 1754 à Milan et mort le 8 novembre 1817 dans la même ville, est un peintre italien néoclassique. (fr)
- Giovanni Andrea Melchiorre Appiani (Milano, 31 maggio 1754 – Milano, 8 novembre 1817) è stato un pittore italiano. Alfiere del neoclassicismo in Italia, fu uno dei maggiori esponenti di quel periodo compreso tra l'Illuminismo e le vicende napoleoniche, grazie alla specificità espressiva del suo stile, vero e proprio trait d'union tra la morbidezza del tratto leonardesco e la grazia del classicismo. Nel 1807 viene nominato direttore della Pinacoteca di Brera. (it)
- Andrea Appiani (Milaan, 31 mei 1754 — Milaan, 8 november 1817) was een Italiaans neoklassiek kunstschilder. (nl)
- アンドレア・アッピアーニ(Andrea Appiani、1754年5月31日 - 1817年11月8日)はイタリアの画家である。ナポレオンの政権の支配下のミラノで働いた。 (ja)
- Andrea Appiani (Milão, 31 de Maio de 1754 – Milão, 8 de Novembro de 1817) foi um pintor e designer neoclássico italiano. Pretendia seguir a profissão do pai, médico, porém, ao invés disso, entrou para a academia particular do pintor (1723–1804). Ele recebeu aulas de desenho, cópia manual de esculturas e impressões. Estudou o pintor Rafael através das gravuras de Marcantonio Raimondi, bem como com o trabalho de , Anton Raphael Mengs, e através das impressões, as composições da Coluna de Trajano. Posteriormente ele entrou para a turma de pintura em afresco de , (1720–93), que era encarregado da galeria de arte Ambrosina, de Milão, onde teve contato com os estudos da arte de Rafael através do famoso painel deste pintor, Escola de Atenas e pelos trabalhos dos seguidores de Da Vinci, especialmente Bernardino Luini. Tendo frequentado também o estúdio de , ele aprofundou seus conhecimentos em pintura a óleo e estudou anatomia no , em Milão com o escultor (1750–1847). Em 1776, ele entrou para a Accademia di Belle Arti di Brera, para seguir seus estudos em pintura com , de quem recebeu título de mestre na técnica de afresco. (pt)
- Andrea Appiani (ur. 31 maja 1754 w Mediolanie, zm. 8 listopada 1817 tamże) – włoski malarz i dekorator neoklasycystyczny. (pl)
- Andrea Appiani, född 31 maj 1754, död 8 november 1817, var en italiensk konstnär. Andrea Appiani, även kallad "gratiernas målare" var Napoleon I:s hovmålare, och utförde religiösa och mytologiska fresker i Rafaels stil i kyrkor och palats i Milano och Monza, samt även porträtt av nästan samtliga medlemmar av den Bonaparteska familjen. (sv)
- Андреа Аппіані (італ. Andrea Appiani; 23 травня 1754 — 8 січня 1817) — італійський художник часів класицизму. (uk)
- Джованни Андреа Мельхиорре Аппиани (итал. Giovanni Andrea Melchiorre Appiani; 23 мая 1754, Милан, Ломбардия — 8 ноября 1817, Милан) — итальянский живописец неоклассического направления. Известен как «Аппиани Старший», в отличие от своего внучатого племянника Андреа Аппиани Младшего (1817—1865), художника исторической живописи из Рима. По фамилии Аппиани известен ещё один итальянский художник, родившийся в Мюнхене и работавший в Германии: Джузеппе (Йозеф Игнац) Аппиани (1706—1787), последователь Якопо Амигони. (ru)
|
rdfs:comment
|
- Ο Αντρέα Απιάνι (Μιλάνο 1754 - 1817) ήταν Ιταλός νεοκλασικός ζωγράφος. (el)
- Andrea Appiani (31 May 1754 – 8 November 1817) was an Italian neoclassical painter. (en)
- Andrea Appiani (* 23. Mai 1754 in Mailand; † 8. November 1817 ebenda) war ein italienischer Maler des Klassizismus, der von seinen Zeitgenossen der „Maler der Anmut“ (Pittore delle Grazie) genannt wurde, weil er „[…] dem heroischen Stil Jacques-Louis Davids eine liebliche Eleganz hinzufügte.“ (de)
- Andrea Appiani (Milan, 1754ko maiatzaren 31 - ibidem, 1817ko azaroaren 8a) italiar margolaria izan zen. Bere lehen ikasketak margolariaren Akademian egin zituen. Gero margolariarekin freskoen ikasi zuen, olio-pintura ikasi zuen eta eskultorearekin giza anatomia ikasi zuen. Gai estetikoekiko interesa Giuseppe Parini poeta klasikoak piztu zuen. Napoleonen gorteko margolaria izan zen eta pentsio bat jaso zuen. Gorteko pertsonaia ugari erretratatu zituen. 1814an Italiako Erresuma erori ondoren, pentsioa galdu eta pobrezian erori zen. (eu)
- Andrea Appiani (Milán, 31 de mayo de 1754 - Milán, 8 de noviembre de 1817) fue un pintor neoclásico italiano. (es)
- Andrea Appiani, né le 31 mai 1754 à Milan et mort le 8 novembre 1817 dans la même ville, est un peintre italien néoclassique. (fr)
- Giovanni Andrea Melchiorre Appiani (Milano, 31 maggio 1754 – Milano, 8 novembre 1817) è stato un pittore italiano. Alfiere del neoclassicismo in Italia, fu uno dei maggiori esponenti di quel periodo compreso tra l'Illuminismo e le vicende napoleoniche, grazie alla specificità espressiva del suo stile, vero e proprio trait d'union tra la morbidezza del tratto leonardesco e la grazia del classicismo. Nel 1807 viene nominato direttore della Pinacoteca di Brera. (it)
- Andrea Appiani (Milaan, 31 mei 1754 — Milaan, 8 november 1817) was een Italiaans neoklassiek kunstschilder. (nl)
- アンドレア・アッピアーニ(Andrea Appiani、1754年5月31日 - 1817年11月8日)はイタリアの画家である。ナポレオンの政権の支配下のミラノで働いた。 (ja)
- Andrea Appiani (ur. 31 maja 1754 w Mediolanie, zm. 8 listopada 1817 tamże) – włoski malarz i dekorator neoklasycystyczny. (pl)
- Andrea Appiani, född 31 maj 1754, död 8 november 1817, var en italiensk konstnär. Andrea Appiani, även kallad "gratiernas målare" var Napoleon I:s hovmålare, och utförde religiösa och mytologiska fresker i Rafaels stil i kyrkor och palats i Milano och Monza, samt även porträtt av nästan samtliga medlemmar av den Bonaparteska familjen. (sv)
- Андреа Аппіані (італ. Andrea Appiani; 23 травня 1754 — 8 січня 1817) — італійський художник часів класицизму. (uk)
- Джованни Андреа Мельхиорре Аппиани (итал. Giovanni Andrea Melchiorre Appiani; 23 мая 1754, Милан, Ломбардия — 8 ноября 1817, Милан) — итальянский живописец неоклассического направления. Известен как «Аппиани Старший», в отличие от своего внучатого племянника Андреа Аппиани Младшего (1817—1865), художника исторической живописи из Рима. По фамилии Аппиани известен ещё один итальянский художник, родившийся в Мюнхене и работавший в Германии: Джузеппе (Йозеф Игнац) Аппиани (1706—1787), последователь Якопо Амигони. (ru)
- Andrea Appiani (23. května 1754 Milán — 8. listopadu 1817 tamtéž) byl italský malíř období klasicismu. Appiani byl synem lékaře a původně měl povoláním následovat otce. Nakonec ale zvítězilo výtvarné nadání. Jeho prvním učilištěm byla soukromá akademie malíře (1723–1804). Od roku 1769 byl žákem malíře fresek ve škole při galerii Ambrosiana v Miláně. Do tajů olejové malby jej zasvětil , anatomii a sochařství jej vyučoval .
* Napoleon
* Napoleon (1805)
* Napoleonova apotheosa (Palazzo Reale, Milano), 1807
* Alegorie míru
* Portrét Eugèna de Beauharnaise
*
* Básník Ugo Foscolo (cs)
- Andrea Appiani (Milão, 31 de Maio de 1754 – Milão, 8 de Novembro de 1817) foi um pintor e designer neoclássico italiano. Pretendia seguir a profissão do pai, médico, porém, ao invés disso, entrou para a academia particular do pintor (1723–1804). Ele recebeu aulas de desenho, cópia manual de esculturas e impressões. Estudou o pintor Rafael através das gravuras de Marcantonio Raimondi, bem como com o trabalho de , Anton Raphael Mengs, e através das impressões, as composições da Coluna de Trajano. (pt)
|