About: Amorality

An Entity of Type: disease, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Amorality is an absence of, indifference towards, disregard for, or incapacity for morality. Some simply refer to it as a case of not being moral or immoral. Amoral should not be confused with immoral, which refers to an agent doing or thinking something they know or believe to be wrong. Human capabilities may be thought of as amoral in that they can be used for either constructive or destructive purposes, i.e. for good or for ill.

Property Value
dbo:abstract
  • Amoralismus je postoj, který odmítá platnost morálních zásad. Pojem vytvořil Friedrich Nietzsche, podle něhož je posláním člověka tvořit a přesahovat sám sebe, být „mostem k nadčlověku“. Tvořivý člověk žije „mimo dobro a zlo“ a jeho cesta je zápas, boj. Morálka je podle Nietzscheho příčinou západního nihilismu, který chce tvořivost omezovat podle „otrocké morálky“ těch slabých. Názor, že štěstí pro člověka spočívá v prosazení síly, zastával podle Platóna sofista Pólos: „Zákony dávají lidé slabí a množství. Nejlepší a nejsilnější z nás od mládí jako lvíčata zotročujeme tím, že je třeba zachovávat rovnost, a to že je krása a spravedlnost. Ale náležitě od přírody nadaný muž to se sebe setřese, pošlape kejkle a zaříkadla a nepřirozené zákony,... a jako plamen vyšlehne právo přírody.“ Estetický amoralismus zastával například Oscar Wilde: umělec hledá a tvoří krásu, a to bez ohledu na morální pravidla. (cs)
  • L'amoralisme és una doctrina filosòfica segons la qual no hi ha cap moral amb fonament objectiu i universal. Plantejat al segle xix pels alemanys Stirner i Nietzsche, estableix la norma de la conducta humana en quelcom independent del bé i del mal moral, negant tota obligació i tota sanció envers aquests. És una moral alterna fonamentada en la raó i la felicitat individual, rebutjant manaments i imposicions ja siguin creences de qualsevol tipus, tradicions, costums, lleis o reglaments; no planteja el contrari al bé com equivocadament podria entendre's, sinó una valoració de la conducta i de les normes de convivència enfocades a la voluntat de les existències humanes. El danès Kierkegaard també té un concepte similar sobre com viure amoralment però amb espiritualitat, basant-se en la fe cristiana. L'amoralisme està relacionat amb conceptes vitalistes en filosofia, contractualistes en el dret, voluntaristes en la política. L'amoralisme és un element que pot trobar-se en les filosofies egoistes, en l'existencialisme o en la filosofia de l'absurd. (ca)
  • Ο αμοραλισμός είναι μία από τις πολλές φιλοσοφικές έννοιες, και συναντάνται στην Ηθική φιλοσοφία. Αμοραλιστής είναι ο ανήθικος, αυτός δηλαδή που απορρίπτει και δεν αναγνωρίζει τις ηθικές αξίες, ενώ επίσης μετά από μία παράνομη πράξη, δεν αισθάνεται τύψεις. Ο αμοραλισμός διαφέρει από τον αηθικισμό στο γεγονός ότι ο δεύτερος αρνείται μόνο τις εκάστοτε ισχύουσες ηθικές αξίες για χάρη άλλων, που τις θεωρεί υψηλότερες και ηθικότερες. (el)
  • Unter Amoralismus (lat. amoralis ‚unsittlich‘) versteht man die Lehren der praktischen Philosophie, die moralisch hergeleitete Normen überhaupt ablehnen, in neuerer Zeit auch die, die ein Leben überhaupt losgelöst von Moralvorstellungen postulieren. Es gibt auch den Begriff Immoralismus, der manchmal ähnlich wie Amoralismus, manchmal in abweichender Bedeutung gebraucht wird. (de)
  • اللاأخلاقية هي غياب أو عدم مبالاة أو تجاهل للأخلاق. يشير البعض ببساطة إلى ذلك باعتباره حالة عدمية أخلاقية أو غير أخلاقية. يجب عدم الخلط بين الأخلاقية وغير الأخلاقية، والتي تشير إلى القيام بعمل ما أو التفكير في شيء يعرف أو يعتقد أنه خاطئ . الأخلاق واللاأخلاقية في الإنسان والحيوان هي موضع خلاف بين العلماء والفلاسفة. إذا كانت الأخلاق متأصلة في البشرية، فإن البشر غير الأخلاقيين إما لا وجود لهم أو يكونون بشر قاصرين. إذا كانت الأخلاق خارجة عن الإنسانية، فيمكن للإنسان غير الأخلاقي أن يكون موجودًا وأن يكون كامل الإنسانية في الوقت ذاته، وبالتالي يكون الشخص الاأخلاقي مجرد افتراض. هناك موقف يدعي أن اللاأخلاقية ليست سوى شكل آخر من أشكال الأخلاق أو مفهوم قريب منها، مستشهدا بحالات الطبيعة الأخلاقية والبناء الأخلاقي والنسبية الأخلاقية والخيالية الأخلاقية كأصناف تشبه الجوانب الأساسية لعلم الأخلاق. اللاأخلاقية تتعارض مع الإسلام كون الأخلاق جزء مهم من الإسلام، كما ورد في القرآن والسنة مثل قول الله {فَبِمَا رَحْمَةٍ مِنَ اللَّهِ لِنْتَ لَهُمْ وَلَوْ كُنْتَ فَظًّا غَلِيظَ الْقَلْبِ لَانْفَضُّوا مِنْ حَوْلِكَ}. (ar)
  • Amorality is an absence of, indifference towards, disregard for, or incapacity for morality. Some simply refer to it as a case of not being moral or immoral. Amoral should not be confused with immoral, which refers to an agent doing or thinking something they know or believe to be wrong. Morality and amorality in humans and other animals is a subject of dispute among scientists and philosophers. If morality is intrinsic to humanity, then amoral human beings either do not exist or are only deficiently human, a condition sometimes described as moral idiocy or anti-social behavior disorder. On the other hand, if morality is extrinsic to humanity, then amoral human beings can both exist and be fully human, and as such be amoral by default. Human capabilities may be thought of as amoral in that they can be used for either constructive or destructive purposes, i.e. for good or for ill. There is a position that claims that amorality is just another form of morality or a concept that is close to it, citing the cases of moral naturalism, moral constructivism, moral relativism, and moral fictionalism as varieties that resemble key aspects of amorality. (en)
  • El amoralismo es un principio filosófico planteado en el siglo XIX por los alemanes Max Stirner y Friedrich Nietzsche, que cifra la norma de la conducta humana en algo independiente del bien y del mal moral, negando toda obligación y toda sanción con respecto a estos. El amoralismo es una doctrina filosófica planteada por Nietzsche y Stirner, la cual se identifica por criticar profundamente a la norma social de la conducta humana, analizándola desde un punto de vista alejado de la esfera de la moral. Esto, principalmente se representa como un rechazo a la obligación y sanciones relacionadas con una conducta socialmente definida como inmoral. Proviene del griego α , que se considera la partícula negativa, y del latin moralis (moral), lo que causa que la palabra ‘amoral’ simbolice el inmoralismo; la negación de toda la moral y todas las doctrinas que ella conlleva, colocando al individuo más allá del bien y del mal. Es una moral alterna fundamentada en la razón y felicidad individual, rechazando mandamientos o imposiciones ya sean creencias de cualquier tipo, tradiciones, costumbres, leyes o reglamentos; no plantea lo "contrario" al "bien" como equivocadamente podría entenderse, sino una valoración de la conducta y de las normas de convivencia enfocadas en la voluntad de las existencias humanas. El danés Kierkegaard tiene también un concepto similar sobre el cómo vivir amoralmente pero con espiritualidad, sobre la base de la fe cristiana. El amoralismo está relacionado con concepciones vitalistas en filosofía, contractualistas en el derecho, voluntaristas en la política. El amoralismo es un elemento que puede ser encontrado en las filosofías egoístas, en el existencialismo o en la filosofía del absurdo . El pensamiento amoralista toma en referencia la postura ética de Nietzsche, basándose en el egoísmo del individuo, el cual, no busca una moralidad colectiva, tomando al ser humano como un eslabón aislado de la cadena al cual la moral colectiva y sus percepciones del bien y mal no le afectan. En el libro Also sprach Zarathustra: Ein Buch für Alle und Keinenhus Spoke Zarathustra, en la primera parte de este Nietzsche expone el viaje de Zarathustra de regreso a la sociedad para enseñar sus conocimientos, en este viaje se encuentra a diferentes personajes, un monje, un equilibrista, a quienes les explica que Dios ha muerto, tomándolo como que el concepto de Dios ya no forma parte de un enfoque total de una brújula que guía al hombre en la moral y que la humanidad debe de dejar las cosas banales y enfocarse en crear un super hombre, una idea que construye Nietzsche que constituye un estado ideal en el hombre, donde es, en sí mismo, capaz de generar su propio sistema moral y que supera toda atadura natural, llegando a un nivel de evolución superior. Sin embargo, aquí se muestra un diferente enfoque del amoralismo, pues con este concepto, Nietzsche plantea el rompimiento de una tradición moral impuesta por una visión cristiana, lo cual permite que el individuo genere una libertad y pureza tras este rompimiento. La moralidad es un método y un sentimiento de las personas con actos externos del ser humano (es)
  • Amoralismo morala sineste soila dela, eta oinarri objektibo orokorrik ez duela dioen filosofi dotrina da. eta Miixeren sistema filosofikoa. Ongi ala gaizki jokatzea moralaren kanpoko zerbaitek gidatu behar du horien ustez, eta betebehar eta zigor guztiak arbuiatzen dituzte. Amoral hitza pertsona bati edo norbaitek egiten duen obra bati buruz deitu ahal dezan adjektiboa da. Terminoak pertsona batera igortzen duenean, moralez husturik balego aurkezten du. Beste parte batez, lan batera igortzen duenean amaierako moralari buruz hitz egiten zaude. Amoralismoaren filosofia XIX.mendean sortu zuten Stinersek eta Nietzschek. Banakako arrazoi eta zoriontasuna du iturburu bakarra: aginduak edo inposizioak, tradizioak, legeak... ezeztatzen ditu. Amoralismoak ez du ongiaren kontrakoa bultzatzen baizik eta gizakien bizitzeko jarrera aintzat hartzea. Kierkegaard daniarrak oso antzekoa den kontzeptu bat proposatu zuen: amoralki baina espiritutasunez bizitzea, beti kristau fedean oinarriturik. Amoralismoa filosofiaren kontzeptu bitalistekin, zuzenbidean eta politikan lotuta dago.Amorala filosofia egoistetan ager dezake, existentzialismoan edo . (eu)
  • L'amoralité est une absence de dépendance, ou indifférence, envers la moralité. Il s'agit d'une absence de dépendance individuelle ou collective avec toute notion de morale, que ce soit avec la morale religieuse, la morale laïque ou la morale sociale. La moralité chez les humains — voire aussi les animaux — est un sujet de litige parmi les scientifiques et les philosophes. Si la moralité est intrinsèque à l'humain, alors les humains amoraux n'existent pas ou sont déficients dans leur humanité. Si la moralité est extrinsèque à l'humanité alors des êtres humains amoraux peuvent exister et être pleinement humains, pouvant être amoraux par leur nature ou par choix. L'amoralité est un trait de la nature : la chimie, la géologie ou la biologie n'identifient pas de moralité dans les composés chimiques, les pierres, ou les plantes. L'amoralité ne doit pas être confondue avec l'immoralité, qualifiant un être faisant ou pensant à quelque chose qu'il pense consciemment être mal. Amoralité signifie qui est étranger à la morale, qui ne prend pas la morale en considération. Pour être impartial, l'observateur des mœurs doit être amoral. Tandis que immoralité signifie ce qui est contraire à la morale. « Cela devenait immoral d'encourager ainsi le vice » (E. Zola). (fr)
  • Amoralizm (inaczej immoralizm, moralny nihilizm) – pogląd, który odrzuca normy moralne i etyczne. Istnieje rozróżnienie na dwie zasadnicze gałęzie amoralizmu - społeczny i absolutny. Pierwszy z nich nie jest amoralizmem w ścisłym znaczeniu. Amoralistami społecznymi byli filozofowie, których etyka zaprzeczała obowiązującym w danym czasie normom (np. można amoralistą społecznym nazwać Sokratesa czy Jezusa Chrystusa). Amoraliści absolutni nie odrzucają norm obowiązujących w danej społeczności – odrzucają już samą możliwość istnienia i tworzenia zasad etycznych. Głównymi przedstawicielami amoralizmu w takim wydaniu byli m.in. Max Stirner i Friedrich Nietzsche. Zalążki nurtu pojawiły się już w starożytności – u sofistów i cyrenaików. Na przestrzeni dziejów motywy amoralistyczne wciąż pojawiały się u reprezentantów różnych szkół i poglądów. Np. w renesansie u Machiavellego, w XIX w. m.in. u Schopenhauera czy Nietzschego, a w XX w. u egzystencjalistów. Najpełniej w dziejach amoralizm rozwinął się u wspomnianego już wcześniej, dziewiętnastowiecznego filozofa, Maksa Stirnera. (pl)
  • Amoralità è un termine che in filosofia esprime non l'opposto della moralità (vale a dire immoralità), bensì l'indifferenza, voluta o inconsciamente fondata, riguardo a quel complesso di regole e di norme che guidano la condotta degli uomini nelle varie epoche storiche e nelle diverse società. L'amoralità quindi si configura in tutte quelle azioni, che non possono essere ricondotte sotto i principi universali di bene e male, nelle quali si constata l'assenza di ogni norma morale o l'impossibilità di adottarla come criterio di valutazione. (it)
  • Niilismo moral (também conhecido como niilismo ético ou amoralismo) é o ponto de vista metaético de que nada é moral ou imoral. Por exemplo, um niilista moral diria que matar alguém, por qualquer razão, não é inerentemente certo e nem inerentemente errado. Niilistas morais consideram a moral um faz de conta, um conjunto complexo de regras e recomendações que podem dar uma vantagem psicológica, social ou econômica para seus adeptos, mas não é outra forma de acordo com os fatos ou a realidade. O niilismo moral é distinto do relativismo moral, que não permite que demonstrações morais sejam verdadeiras ou falsas em um sentido não-objetivo, mas não atribui qualquer valor de verdade estático para declarações morais, e o universalismo moral, claro, considera declarações morais como sendo objetivamente verdadeiras ou falsas. Na medida em que apenas as afirmações verdadeiras podem ser conhecidas, o niilismo moral implica o ceticismo moral. Alguns niilistas morais recentes e proeminentes são , e o historiador da ciência . (pt)
  • Amoralism är ett moralfilosofiskt begrepp som betecknar flera snarlika ståndpunkter och förhållningssätt till moralen. En typ av amoralism ingår som hypotetiskt exempel i metaetiska diskussioner. En amoralist är då en person som förstår moraliska termer och plikter, men som samtidigt inte blir motiverad att handla av de krav som moralen ställer på dem. Den typen av amoralism, om den är möjlig, utgör eventuellt ett problem för internalister, som hävdar att moralomdömen per automatik motiverar personer att agera i enlighet med dem. Huruvida det faktiskt finns sådana personer råder det ingen enighet om. En annan typ av amoralism är den generella ståndpunkten som helt och hållet förnekar olika moralsystems berättigande. (sv)
  • Аморали́зм или амора́льность (от др.-греч. ἀ- — отрицательная частица + лат. mōrālis «моральный, нравственный», буквально: «лишённый морали; безнравственный») — отрицание морали и принципиальный отказ от нравственных норм поведения, полностью или в определённых ситуациях. Схожим понятием является психиатрический термин аморалия — отсутствие моральных ограничений, связанное с психическим расстройством: шизофренией, умственной отсталостью, маниакальным эпизодом при биполярном расстройстве, расстройством личности. Особенно часто аморалия наблюдается у лиц с диссоциальным (антисоциальным) расстройством личности и . Аморализм и имморализм — не синонимы, последний термин означает отрицание обязательности принципов и предписаний господствующей морали. Однако существует его разновидность — абсолютный имморализм, с полным отрицанием самого принципа морали. (ru)
  • Аморалі́зм, аморальність — заперечення моралі, байдуже ставлення до питань добра і зла; ігнорування принципів сумління, честі, справедливості; виправдання жорстокості, підступності, обману; проповідь розпусти. А. властивий ідеології і практиці як експлуатованих, так і експлуататорських класів, особливо в період розкладу їхнього суспільного ладу. «Теоретичне» обґрунтування А. в розгорнутому вигляді дає філософія Ф. Ніцше, яка лягла в основу «теорії» і практики німецького фашизму. А. — характерна риса політики правлячих кіл ряду держав, які, прикриваючись духовними скрепами, ведуть людиноненависницьку політику розв'язування воєн, як гібридних, так і з ядерною зброєю. Куплені імперіалістичними монополіями преса, радіо, телебачення, кіно й театр вихваляють нестримний індивідуалізм, сексуальні насолоди, зображають злочинців як героїв. (uk)
dbo:wikiPageID
  • 440930 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 7363 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1106983337 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • Ο αμοραλισμός είναι μία από τις πολλές φιλοσοφικές έννοιες, και συναντάνται στην Ηθική φιλοσοφία. Αμοραλιστής είναι ο ανήθικος, αυτός δηλαδή που απορρίπτει και δεν αναγνωρίζει τις ηθικές αξίες, ενώ επίσης μετά από μία παράνομη πράξη, δεν αισθάνεται τύψεις. Ο αμοραλισμός διαφέρει από τον αηθικισμό στο γεγονός ότι ο δεύτερος αρνείται μόνο τις εκάστοτε ισχύουσες ηθικές αξίες για χάρη άλλων, που τις θεωρεί υψηλότερες και ηθικότερες. (el)
  • Unter Amoralismus (lat. amoralis ‚unsittlich‘) versteht man die Lehren der praktischen Philosophie, die moralisch hergeleitete Normen überhaupt ablehnen, in neuerer Zeit auch die, die ein Leben überhaupt losgelöst von Moralvorstellungen postulieren. Es gibt auch den Begriff Immoralismus, der manchmal ähnlich wie Amoralismus, manchmal in abweichender Bedeutung gebraucht wird. (de)
  • Amoralità è un termine che in filosofia esprime non l'opposto della moralità (vale a dire immoralità), bensì l'indifferenza, voluta o inconsciamente fondata, riguardo a quel complesso di regole e di norme che guidano la condotta degli uomini nelle varie epoche storiche e nelle diverse società. L'amoralità quindi si configura in tutte quelle azioni, che non possono essere ricondotte sotto i principi universali di bene e male, nelle quali si constata l'assenza di ogni norma morale o l'impossibilità di adottarla come criterio di valutazione. (it)
  • اللاأخلاقية هي غياب أو عدم مبالاة أو تجاهل للأخلاق. يشير البعض ببساطة إلى ذلك باعتباره حالة عدمية أخلاقية أو غير أخلاقية. يجب عدم الخلط بين الأخلاقية وغير الأخلاقية، والتي تشير إلى القيام بعمل ما أو التفكير في شيء يعرف أو يعتقد أنه خاطئ . الأخلاق واللاأخلاقية في الإنسان والحيوان هي موضع خلاف بين العلماء والفلاسفة. إذا كانت الأخلاق متأصلة في البشرية، فإن البشر غير الأخلاقيين إما لا وجود لهم أو يكونون بشر قاصرين. إذا كانت الأخلاق خارجة عن الإنسانية، فيمكن للإنسان غير الأخلاقي أن يكون موجودًا وأن يكون كامل الإنسانية في الوقت ذاته، وبالتالي يكون الشخص الاأخلاقي مجرد افتراض. (ar)
  • L'amoralisme és una doctrina filosòfica segons la qual no hi ha cap moral amb fonament objectiu i universal. Plantejat al segle xix pels alemanys Stirner i Nietzsche, estableix la norma de la conducta humana en quelcom independent del bé i del mal moral, negant tota obligació i tota sanció envers aquests. L'amoralisme està relacionat amb conceptes vitalistes en filosofia, contractualistes en el dret, voluntaristes en la política. L'amoralisme és un element que pot trobar-se en les filosofies egoistes, en l'existencialisme o en la filosofia de l'absurd. (ca)
  • Amoralismus je postoj, který odmítá platnost morálních zásad. Pojem vytvořil Friedrich Nietzsche, podle něhož je posláním člověka tvořit a přesahovat sám sebe, být „mostem k nadčlověku“. Tvořivý člověk žije „mimo dobro a zlo“ a jeho cesta je zápas, boj. Morálka je podle Nietzscheho příčinou západního nihilismu, který chce tvořivost omezovat podle „otrocké morálky“ těch slabých. Estetický amoralismus zastával například Oscar Wilde: umělec hledá a tvoří krásu, a to bez ohledu na morální pravidla. (cs)
  • Amorality is an absence of, indifference towards, disregard for, or incapacity for morality. Some simply refer to it as a case of not being moral or immoral. Amoral should not be confused with immoral, which refers to an agent doing or thinking something they know or believe to be wrong. Human capabilities may be thought of as amoral in that they can be used for either constructive or destructive purposes, i.e. for good or for ill. (en)
  • Amoralismo morala sineste soila dela, eta oinarri objektibo orokorrik ez duela dioen filosofi dotrina da. eta Miixeren sistema filosofikoa. Ongi ala gaizki jokatzea moralaren kanpoko zerbaitek gidatu behar du horien ustez, eta betebehar eta zigor guztiak arbuiatzen dituzte. Amoral hitza pertsona bati edo norbaitek egiten duen obra bati buruz deitu ahal dezan adjektiboa da. Terminoak pertsona batera igortzen duenean, moralez husturik balego aurkezten du. Beste parte batez, lan batera igortzen duenean amaierako moralari buruz hitz egiten zaude. (eu)
  • El amoralismo es un principio filosófico planteado en el siglo XIX por los alemanes Max Stirner y Friedrich Nietzsche, que cifra la norma de la conducta humana en algo independiente del bien y del mal moral, negando toda obligación y toda sanción con respecto a estos. Proviene del griego α , que se considera la partícula negativa, y del latin moralis (moral), lo que causa que la palabra ‘amoral’ simbolice el inmoralismo; la negación de toda la moral y todas las doctrinas que ella conlleva, colocando al individuo más allá del bien y del mal. (es)
  • L'amoralité est une absence de dépendance, ou indifférence, envers la moralité. Il s'agit d'une absence de dépendance individuelle ou collective avec toute notion de morale, que ce soit avec la morale religieuse, la morale laïque ou la morale sociale. L'amoralité est un trait de la nature : la chimie, la géologie ou la biologie n'identifient pas de moralité dans les composés chimiques, les pierres, ou les plantes. (fr)
  • Amoralizm (inaczej immoralizm, moralny nihilizm) – pogląd, który odrzuca normy moralne i etyczne. Istnieje rozróżnienie na dwie zasadnicze gałęzie amoralizmu - społeczny i absolutny. Pierwszy z nich nie jest amoralizmem w ścisłym znaczeniu. Amoralistami społecznymi byli filozofowie, których etyka zaprzeczała obowiązującym w danym czasie normom (np. można amoralistą społecznym nazwać Sokratesa czy Jezusa Chrystusa). Amoraliści absolutni nie odrzucają norm obowiązujących w danej społeczności – odrzucają już samą możliwość istnienia i tworzenia zasad etycznych. Głównymi przedstawicielami amoralizmu w takim wydaniu byli m.in. Max Stirner i Friedrich Nietzsche. Zalążki nurtu pojawiły się już w starożytności – u sofistów i cyrenaików. Na przestrzeni dziejów motywy amoralistyczne wciąż pojawiały (pl)
  • Niilismo moral (também conhecido como niilismo ético ou amoralismo) é o ponto de vista metaético de que nada é moral ou imoral. Por exemplo, um niilista moral diria que matar alguém, por qualquer razão, não é inerentemente certo e nem inerentemente errado. Niilistas morais consideram a moral um faz de conta, um conjunto complexo de regras e recomendações que podem dar uma vantagem psicológica, social ou econômica para seus adeptos, mas não é outra forma de acordo com os fatos ou a realidade. Alguns niilistas morais recentes e proeminentes são , e o historiador da ciência . (pt)
  • Аморали́зм или амора́льность (от др.-греч. ἀ- — отрицательная частица + лат. mōrālis «моральный, нравственный», буквально: «лишённый морали; безнравственный») — отрицание морали и принципиальный отказ от нравственных норм поведения, полностью или в определённых ситуациях. Аморализм и имморализм — не синонимы, последний термин означает отрицание обязательности принципов и предписаний господствующей морали. Однако существует его разновидность — абсолютный имморализм, с полным отрицанием самого принципа морали. (ru)
  • Amoralism är ett moralfilosofiskt begrepp som betecknar flera snarlika ståndpunkter och förhållningssätt till moralen. En typ av amoralism ingår som hypotetiskt exempel i metaetiska diskussioner. En amoralist är då en person som förstår moraliska termer och plikter, men som samtidigt inte blir motiverad att handla av de krav som moralen ställer på dem. Den typen av amoralism, om den är möjlig, utgör eventuellt ett problem för internalister, som hävdar att moralomdömen per automatik motiverar personer att agera i enlighet med dem. Huruvida det faktiskt finns sådana personer råder det ingen enighet om. (sv)
  • Аморалі́зм, аморальність — заперечення моралі, байдуже ставлення до питань добра і зла; ігнорування принципів сумління, честі, справедливості; виправдання жорстокості, підступності, обману; проповідь розпусти. А. властивий ідеології і практиці як експлуатованих, так і експлуататорських класів, особливо в період розкладу їхнього суспільного ладу. «Теоретичне» обґрунтування А. в розгорнутому вигляді дає філософія Ф. Ніцше, яка лягла в основу «теорії» і практики німецького фашизму. (uk)
rdfs:label
  • Amorality (en)
  • لاأخلاقية (ar)
  • Amoralisme (ca)
  • Amoralismus (cs)
  • Amoralismus (de)
  • Αμοραλισμός (el)
  • Amoralismo (es)
  • Amoralismo (eu)
  • Amoralité (fr)
  • Amoralità (it)
  • Niilismo moral (pt)
  • Amoralizm (pl)
  • Аморализм (ru)
  • Amoralism (sv)
  • Аморалізм (uk)
owl:differentFrom
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is owl:differentFrom of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License