| dbo:abstract
|
- Lidové noviny (El diari de les Persones) és un diari publicat a Praga, la República Txeca. És el diari txec més antic. És un diari nacional que fa notícies polítiques, econòmiques, culturals i científiques, considerat de centredreta, de tendència conservadora. Sovint incorpora comentaris i opinions de personalitats prominents de la República Txeca i de l'estranger Entre els col·laboradors i editors del diari hi havia Karel Čapek, Josef Čapek, Richard Weiner, Eduard Baix, Karel Poláček, Rudolf Těsnohlídek, Jiří Mahen, Jan Drda, Václav Řezáč i els presidents Tomáš Garrigue Masaryk i Edvard Beneš. (ca)
- Lidové noviny (od 2. 4. 1939 s podnázvem List národního souručenství; od 14. 3. 1942 opět bez podnázvu; následně v letech 1945–1948 pod názvem Svobodné noviny), jsou deník založený v roce 1893 v Brně novinářem a politikem Adolfem Stránským, v němž pravidelně publikovala řada známých českých spisovatelů. Staly se nástupcem vycházejících od roku 1889 a přejmenovaných na Lidové noviny na popud T. G. Masaryka. Do 2. světové války tento deník požíval vysoké vážnosti.[zdroj?] Protože vycházel i za války, muselo být jeho jméno po osvobození změněno na Svobodné noviny (návrat k původnímu názvu od 9. května 1948). Po komunistickém převratu v roce 1948 bylo vydávání tohoto deníku nakonec v roce 1952 zastaveno. V roce 1987 bylo vydávání obnoveno ilegálně a od roku 1990 legálně. Lidové noviny se od počátku věnovaly zahraniční politice a kultuře. Jako první v Česku uveřejňovaly politickou karikaturu. Do okruhu jejich přispěvatelů a redaktorů patřili Karel Čapek, Josef Čapek, Eduard Bass, Karel Poláček, Jiří Hejda, Edvard Valenta, Rudolf Těsnohlídek, Jiří Mahen, Jan Drda, Václav Řezáč, ale i prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš. V roce 1987 tento titul obnovila skupina disidentů, kteří se rozhodli vytvářet nezávislé noviny. S počátky novodobého vydávání těchto novin jsou spojeni lidé jako Jiří Ruml, Jiří Dienstbier a Ladislav Hejdánek. Jejich cílem bylo noviny oficiálně zaregistrovat a vydávat jako . Na podzim 1987 vyšla dvě nultá čísla, první číslo vyšlo v lednu 1988. Protože se noviny nedařilo až do listopadu 1989 oficiálně zaregistrovat, museli je tvůrci šířit jako samizdat. Na jaře 1990 začaly Lidové noviny vycházet jako deník. O několik let později byly sloučeny se zanikající Lidovou demokracií (deník Československé strany lidové), od které převzaly modrou barvu titulu. Deník patřil do roku 2013 do koncernu Rheinisch-Bergische Druckerei- und Verlagsgesellschaft, vydavatele deníku Rheinische Post, který v České republice rovněž vydával deník Mladá fronta DNES. V roce 2013 koupil vydavatelství Andrej Babiš, resp. jeho koncern Agrofert. (cs)
- Lidové noviny estas ĉeĥa gazeto, unu el tri ĉefaj ĉiutagaj ĵurnaloj en Ĉeĥio (apud kaj ). Ĵurnalo estis fondita en 1893 en Brno. En 1952 estis fermita per komunista potenco. Denove komencis vidigi subtere ekde 1987 kaj ekde 1989 leĝe. En ĝi publikis tiel konataj verkistoj kaj jŭrnalistoj kiel Karel Čapek, Josef Čapek, Eduard Bass, Karel Poláček, , Jiří Mahen, Jan Drda, , kaj ankaŭ prezidentoj Tomáš Garrigue Masaryk kaj Edvard Beneš. Ĝi apartenas al germana eldonejo Rheinische Post, kiu eldonas ankaŭ Mladá fronta Dnes. (eo)
- Die Lidové noviny (deutsch: Volkszeitung), auch kurz „lidovky“ genannt, ist eine tschechische (früher tschechoslowakische) Tageszeitung. Die 1893 gegründete Tageszeitung ist das älteste noch erscheinende Blatt Tschechiens. Ihre inhaltliche Ausrichtung wird als mitte-rechts und konservativ beschrieben. (de)
- Lidové noviny (People's News, or The People's Newspaper, Czech pronunciation: [ˈlɪdovɛː ˈnovɪnɪ]) is a daily newspaper published in Prague, the Czech Republic. It is the oldest Czech daily still in print, and a newspaper of record. It is a national news daily covering political, economic, cultural and scientific affairs, mostly with a centre-right, conservative view. It often hosts commentaries and opinions of prominent personalities from the Czech Republic and from abroad. (en)
- Lidové noviny (Le Quotidien du peuple) est un quotidien publié en Tchéquie, fondé en 1893 à Brno. À la suite du Coup de Prague communiste, il cesse de paraitre en 1952 et fait l'objet d'une édition en samizdat à partir de 1987. Après la Révolution de velours, il reprend, légalement, sa publication à fin 1989 et comme quotidien au printemps 1990. Dans les années 1920 et 1930, il est le journal de référence de l’intelligentsia et se targue de la collaboration des plumes de Karel Čapek, Josef Čapek, Eduard Bass, Karel Poláček, , Ferdinand Peroutka, Jiří Mahen, , , et des présidents Tomáš Masaryk ou Edvard Beneš. De nos jours, il a un positionnement peu ou prou semblable à celui du Figaro français[réf. nécessaire]. En 2013, la maison d'édition Mafra qui détient Lidové noviny a été rachetée par la société Agrofert dont le propriétaire est l'homme d'affaires et politicien Andrej Babiš. (fr)
- 리도베 노비니(체코어: Lidové noviny ‘민중 신문’[*])는 1893년 오스트리아-헝가리 제국의 브르노 (현재는 체코의 제2도시)에서 만들어진 신문으로 당시 체코어로 작품 활동을 했던 문필가들의 글을 실었다. 제2차 세계 대전이 시작되기 전까지 매우 중요한 신문이었으나 전쟁 기간 중에는 발행되지 않았다. 1948년 공산 혁명 이후에 다시 나오다가 결국 1952년에 정간되었다. 1987년 불법적으로 새롭게 발행되기 시작하고 1989년 합법화되었다. (ko)
- Lidové noviny – czeski dziennik, jedna z trzech głównych gazet codziennych w tym kraju (obok Mladej fronty Dnes i Hospodářskich novin). Dziennik został założony w 1893 r. w Brnie. W 1952 r. został zlikwidowany przez komunistyczną władzę. Ponownie zaczął wychodzić w podziemiu w 1987 r., a od 1989 r. legalnie. Publikowali w nim tak znani pisarze i dziennikarze jak Karel Čapek, Josef Čapek, Eduard Bass, , , Jiří Mahen, Jan Drda, Václav Řezáč, Ferdinand Peroutka, a także prezydenci Tomáš Garrigue Masaryk i Edvard Beneš. Należy do niemieckiego wydawcy Rheinische Post, który jest również właścicielem Mladej fronty Dnes. (pl)
- «Лидове новины» (чеш. Lidové noviny) — ежедневная газета, выходящая на чешском языке. На русский язык её название переводится как «народная газета» (lidé — люди, народ; noviny — газета). (ru)
- «Лідове новіни» (чеськ. Lidové noviny) — щоденна газета, що виходить чеською мовою. Видається у Празі. Заснована у 1893 році, відновлена у 1990 році. Тираж 68 тис. примірників. Власник - чеський мільярдер словацького походження Андрей Бабіш (з 2017 прем'єр-міністр Чехії). (uk)
|
| rdfs:comment
|
- Lidové noviny estas ĉeĥa gazeto, unu el tri ĉefaj ĉiutagaj ĵurnaloj en Ĉeĥio (apud kaj ). Ĵurnalo estis fondita en 1893 en Brno. En 1952 estis fermita per komunista potenco. Denove komencis vidigi subtere ekde 1987 kaj ekde 1989 leĝe. En ĝi publikis tiel konataj verkistoj kaj jŭrnalistoj kiel Karel Čapek, Josef Čapek, Eduard Bass, Karel Poláček, , Jiří Mahen, Jan Drda, , kaj ankaŭ prezidentoj Tomáš Garrigue Masaryk kaj Edvard Beneš. Ĝi apartenas al germana eldonejo Rheinische Post, kiu eldonas ankaŭ Mladá fronta Dnes. (eo)
- Die Lidové noviny (deutsch: Volkszeitung), auch kurz „lidovky“ genannt, ist eine tschechische (früher tschechoslowakische) Tageszeitung. Die 1893 gegründete Tageszeitung ist das älteste noch erscheinende Blatt Tschechiens. Ihre inhaltliche Ausrichtung wird als mitte-rechts und konservativ beschrieben. (de)
- Lidové noviny (People's News, or The People's Newspaper, Czech pronunciation: [ˈlɪdovɛː ˈnovɪnɪ]) is a daily newspaper published in Prague, the Czech Republic. It is the oldest Czech daily still in print, and a newspaper of record. It is a national news daily covering political, economic, cultural and scientific affairs, mostly with a centre-right, conservative view. It often hosts commentaries and opinions of prominent personalities from the Czech Republic and from abroad. (en)
- 리도베 노비니(체코어: Lidové noviny ‘민중 신문’[*])는 1893년 오스트리아-헝가리 제국의 브르노 (현재는 체코의 제2도시)에서 만들어진 신문으로 당시 체코어로 작품 활동을 했던 문필가들의 글을 실었다. 제2차 세계 대전이 시작되기 전까지 매우 중요한 신문이었으나 전쟁 기간 중에는 발행되지 않았다. 1948년 공산 혁명 이후에 다시 나오다가 결국 1952년에 정간되었다. 1987년 불법적으로 새롭게 발행되기 시작하고 1989년 합법화되었다. (ko)
- «Лидове новины» (чеш. Lidové noviny) — ежедневная газета, выходящая на чешском языке. На русский язык её название переводится как «народная газета» (lidé — люди, народ; noviny — газета). (ru)
- «Лідове новіни» (чеськ. Lidové noviny) — щоденна газета, що виходить чеською мовою. Видається у Празі. Заснована у 1893 році, відновлена у 1990 році. Тираж 68 тис. примірників. Власник - чеський мільярдер словацького походження Андрей Бабіш (з 2017 прем'єр-міністр Чехії). (uk)
- Lidové noviny (El diari de les Persones) és un diari publicat a Praga, la República Txeca. És el diari txec més antic. És un diari nacional que fa notícies polítiques, econòmiques, culturals i científiques, considerat de centredreta, de tendència conservadora. Sovint incorpora comentaris i opinions de personalitats prominents de la República Txeca i de l'estranger (ca)
- Lidové noviny (od 2. 4. 1939 s podnázvem List národního souručenství; od 14. 3. 1942 opět bez podnázvu; následně v letech 1945–1948 pod názvem Svobodné noviny), jsou deník založený v roce 1893 v Brně novinářem a politikem Adolfem Stránským, v němž pravidelně publikovala řada známých českých spisovatelů. Staly se nástupcem vycházejících od roku 1889 a přejmenovaných na Lidové noviny na popud T. G. Masaryka. Do 2. světové války tento deník požíval vysoké vážnosti.[zdroj?] Protože vycházel i za války, muselo být jeho jméno po osvobození změněno na Svobodné noviny (návrat k původnímu názvu od 9. května 1948). Po komunistickém převratu v roce 1948 bylo vydávání tohoto deníku nakonec v roce 1952 zastaveno. V roce 1987 bylo vydávání obnoveno ilegálně a od roku 1990 legálně. (cs)
- Lidové noviny (Le Quotidien du peuple) est un quotidien publié en Tchéquie, fondé en 1893 à Brno. À la suite du Coup de Prague communiste, il cesse de paraitre en 1952 et fait l'objet d'une édition en samizdat à partir de 1987. Après la Révolution de velours, il reprend, légalement, sa publication à fin 1989 et comme quotidien au printemps 1990. De nos jours, il a un positionnement peu ou prou semblable à celui du Figaro français[réf. nécessaire]. (fr)
- Lidové noviny – czeski dziennik, jedna z trzech głównych gazet codziennych w tym kraju (obok Mladej fronty Dnes i Hospodářskich novin). Dziennik został założony w 1893 r. w Brnie. W 1952 r. został zlikwidowany przez komunistyczną władzę. Ponownie zaczął wychodzić w podziemiu w 1987 r., a od 1989 r. legalnie. Publikowali w nim tak znani pisarze i dziennikarze jak Karel Čapek, Josef Čapek, Eduard Bass, , , Jiří Mahen, Jan Drda, Václav Řezáč, Ferdinand Peroutka, a także prezydenci Tomáš Garrigue Masaryk i Edvard Beneš. (pl)
|
