| dbo:abstract
|
- Labadismus byl okrajový protestantský náboženský proud, který vycházel především z pietistické formy luteránství. Jeho zakladatelem byl bývalý francouzský jezuita (1610–1674), který se jako náboženský mystik a příznivec progresivního katolického jansenismu v roce 1650 odvrátil od katolického vyznání a stal se reformovaným kazatelem. Jeho názory, vyjádřené v kázáních a díle Obrození církve skrze pastorační práci (1667), byly kombinací pietistických i jansenistických vlivů a daly vzniknout specifické formě praktického mysticismu, nazvaného po svém zakladateli labadismus. Na jeho základech vzápětí vznikla radikálně protestantská sekta labadistů, která se rozšířila především na území dnešní Belgie, odkud byli její členové a příznivci vytlačeni do nizozemského města , aby se nakonec pod Labadieho vedením usídlili v Amsterdamu, kde se prominentní členkou sekty stala vzdělaná a vlivná básnířka Anna Maria van Schurman. V roce 1670, pod tlakem nepříliš přátelského amsterodamského prostředí, de Labadie a jeho 55 následovníků využilo pozvání k přesídlení do vestfálského Herfordu, odkud se záhy přesunuli do dánsko-německého přístavu Altona (dnes součást Hamburku). Po de Labadieho smrti v roce 1674 se zhruba stošedesátičlenná sekta stěhuje opět, tentokrát do fríského , kde toto společenství postupně upadá a v roce 1732 je rozpuštěno. Labadisté, podobně jako kvakeři a jiné pietistické skupiny, vyznávali vnitřní přítomnost Božího světla, na kterou kladli větší důraz než na vnější formu nebo četbu Písma. Pokládali se za znovuzrozené boží děti, osvobozené od hříchu, a stavěli se proti křtění nemluvňat. Specifickým jevem bylo naprosté sdílení společného majetku a přísná rodinná politika, podle které měl každý muž po zplození potomka zapudit svoji manželku. Toto nařízení se stalo osudným i Ephraimovi Georgovi Hermanovi (1652–1689), nejstaršímu synovi prvního známého českého emigranta do Severní Ameriky Augustina Hermana (asi 1621–1686) a druhého pána na panství v americkém Marylandu. Jedna skupina labadistů, vyštvaná z Fríska, se totiž začátkem 80. let 17. století dostala až do britských kolonií v Severní Americe, kde se její představitelé v Marylandu setkali právě s Ephraimem Hermanem. Ten je pozval, aby osídlili některé části rozlehlého otcova panství. Po bližším kontaktu zcela propadl labadistické mystice, odehnal od sebe svou ženu a v naprosté izolaci zešílel a záhy zemřel. Svoje dědictví ale ještě stačil odkázat labadistům, kteří ho prakticky celé rozchvátili. Alespoň jeho část byla nakonec zachráněna Ephraimovým bratrem Casparem Hermanem (1656–1704), třetím pánem na Bohemia Manor a pokračovatelem rodu prvního Čechoameričana. Labadisté se pokoušeli uchytit také v povodí řeky Hudson a v jihoamerickém Surinamu (tehdy Nizozemské Guayaně), ale všechny pokusy skončily nezdarem. Po ojedinělém pokusu o obnovení sekty v 19. století labadismus definitivně zaniká. (cs)
- El labadisme va ser un moviment de la comunitat religiosa protestant del segle xvii fundat per Jean de Labadie (1610-1674), un pietista francès. El moviment va derivar el seu nom del del seu fundador. (ca)
- The Labadists were a 17th-century Protestant religious community movement founded by Jean de Labadie (1610–1674), a French pietist. The movement derived its name from that of its founder. (en)
- Les Labadistes formaient au XVIIe siècle une communauté chrétienne (ou secte) présente surtout dans les Pays-Bas et en Allemagne. Fondée par le pasteur calviniste français Jean de Labadie et de tendance illuministe elle ne compta jamais plus que quelques milliers de membres et disparut vers 1732. (fr)
- El labadismo fue un movimiento de la comunidad religiosa protestante del siglo XVII fundado por Jean de Labadie (1610-1674), un pietista francés. El movimiento derivó su nombre del de su fundador. (es)
- De labadisten vormden in de 17e eeuw een Nederlandse piëtistische godsdienstige sekte. (nl)
- Il Labadismo è un movimento religioso protestante del XVII secolo, i cui tratti lo accomunano al Quietismo ed al Pietismo, del quale è considerato precursore. Mentre il Pietismo in quanto tale è nato e cresciuto nell'ambito delle chiese luterane, il Labadismo è considerato suo parallelo nell'ambito delle chiese riformate (calviniste). Il nome deriva dal suo fondatore, Jean de Labadie (13.2.1610- 13.2.1674), Gesuita francese convertitosi al Calvinismo. (it)
|
| rdfs:comment
|
- El labadisme va ser un moviment de la comunitat religiosa protestant del segle xvii fundat per Jean de Labadie (1610-1674), un pietista francès. El moviment va derivar el seu nom del del seu fundador. (ca)
- The Labadists were a 17th-century Protestant religious community movement founded by Jean de Labadie (1610–1674), a French pietist. The movement derived its name from that of its founder. (en)
- Les Labadistes formaient au XVIIe siècle une communauté chrétienne (ou secte) présente surtout dans les Pays-Bas et en Allemagne. Fondée par le pasteur calviniste français Jean de Labadie et de tendance illuministe elle ne compta jamais plus que quelques milliers de membres et disparut vers 1732. (fr)
- El labadismo fue un movimiento de la comunidad religiosa protestante del siglo XVII fundado por Jean de Labadie (1610-1674), un pietista francés. El movimiento derivó su nombre del de su fundador. (es)
- De labadisten vormden in de 17e eeuw een Nederlandse piëtistische godsdienstige sekte. (nl)
- Il Labadismo è un movimento religioso protestante del XVII secolo, i cui tratti lo accomunano al Quietismo ed al Pietismo, del quale è considerato precursore. Mentre il Pietismo in quanto tale è nato e cresciuto nell'ambito delle chiese luterane, il Labadismo è considerato suo parallelo nell'ambito delle chiese riformate (calviniste). Il nome deriva dal suo fondatore, Jean de Labadie (13.2.1610- 13.2.1674), Gesuita francese convertitosi al Calvinismo. (it)
- Labadismus byl okrajový protestantský náboženský proud, který vycházel především z pietistické formy luteránství. Jeho zakladatelem byl bývalý francouzský jezuita (1610–1674), který se jako náboženský mystik a příznivec progresivního katolického jansenismu v roce 1650 odvrátil od katolického vyznání a stal se reformovaným kazatelem. Jeho názory, vyjádřené v kázáních a díle Obrození církve skrze pastorační práci (1667), byly kombinací pietistických i jansenistických vlivů a daly vzniknout specifické formě praktického mysticismu, nazvaného po svém zakladateli labadismus. (cs)
|
