About: Foraminifera

An Entity of Type: animal, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Foraminifera (/fəˌræməˈnɪfərə/; Latin for "hole bearers"; informally called "forams") are single-celled organisms, members of a phylum or class of amoeboid protists characterized by streaming granular ectoplasm for catching food and other uses; and commonly an external shell (called a "test") of diverse forms and materials. Tests of chitin (found in some simple genera, and Textularia in particular) are believed to be the most primitive type. Most foraminifera are marine, the majority of which live on or within the seafloor sediment (i.e., are benthic), while a smaller number float in the water column at various depths (i.e., are planktonic), which belong to the suborder Globigerinina. Fewer are known from freshwater or brackish conditions, and some very few (nonaquatic) soil species have b

Property Value
dbo:abstract
  • Els foraminífers (Foraminifera, llatí "portador de forats") són un subfílum de protozous rizaris que segreguen una closca de carbonat de calci dins la qual viu l'animal, constituït per una sola cèl·lula que emet pseudopodis. L'esquelet extern acostuma a estar enrotllat i dividit internament mitjançant envans o septes en cambres que es comuniquen. Es coneixen més de 200.000 espècies que formen 220 famílies i hi ha formes actuals i formes que es coneixen exclusivament a través dels fòssils.La mida dels foraminífers va de pocs micròmetres a més de 10 cm. Les formes petites s'anomenen microforaminífers i les grans macroforaminífers, essent aquests darrers característics de sediments carbonatats d'aigües poc profundes. El subfílum Foraminifera forma, juntament amb el subfílum Radiozoa, el fílum Retaria, segons la classificació de 2003 de Thomas Cavalier-Smith. Els foraminífers tenen un gran interès en estudis bioestratigràfics i s'utilitzen per a la datació de sediments i també com a indicadors paleoecològics. (ca)
  • المنخربات (بالإنجليزية: Foraminifera)‏ هي نوع من الخلايا الأولية ظهرت أول ماظهرت منذ نحو 530 مليون سنة على الأرض في مناطق مائية. تتميز بأن لها غلاف محاري، وتوجد على سبيل المثال في الأحجار الجيرية لأهرامات الجيزة. (ar)
  • Dírkonošci (Foraminifera, tedy v překladu „otvůrky nesoucí“) jsou jednobuněční mořští prvoci z říše Rhizaria. Vytvářejí vápnité, často velmi ozdobné schránky s mnoha drobnými otvůrky, z nichž vychází panožky. Jednobuněčnou nebo vícebuněčnou schránku vyplňuje protoplazma, která z něj částečně vystupuje ústím nebo drobnými póry. Dírkovci se vyskytují od prvohor dodnes. Mnohé rody se v určitých obdobích mimořádně rozšířily, jejich schránky měly podíl na tvorbě hornin (rod Fusulina v karbonu, Discocyclina a numulity v paleogénu). Na některých skupinách dírkovců je založená jemná stratigrafie druhohor (např. rody Globotruncana, Orbitoides) a třetihor , některé rody žijí v dnešních mořích (rod Globigerina). Dírkonošci jsou blízkými příbuznými kmenu mřížovci (Radiozoa) a kmenu . (cs)
  • Τα τρηματοφόρα (επιστ. ονομ.: Foraminifera) αποτελούν συνομοταξία πρωτίστων και χαρακτηρίζονται ως μονοκύτταροι οργανισμοί με δικτυωτά ψευδοπόδια (δικτυοπόδια). Έχουν ετεροφασικό κύκλο ζωής και στις περισσότερες περιπτώσεις φέρουν κέλυφος που συνίσταται κυρίως από ανθρακικό ασβέστιο (CaCO3) και καλύπτει το πρωτόπλασμα του οργανισμού. Ακόμα είναι ετερότροφοι οργανισμοί, δηλαδή φέρουν ζωικά χαρακτηριστικά, ενώ αξιοσημείωτος είναι ο αριθμός ειδών που χρησιμοποιούν για την τροφή τους το μεγαλύτερο μέρος των προϊόντων της φωτοσύνθεσης που λαμβάνουν από ενδοσυμβιωτικούς οργανισμούς. Τα κελύφη των περισσοτέρων τρηματοφόρων έχουν μέγιστη διάμετρο 100-500 μm. Ωστόσο τα μεγάλου μεγέθους βενθονικά τρηματοφόρα χαρακτηρίζονται από διάμετρο εώς και 20 cm και πολύπλοκη εσωτερική κατασκευή.Τα τρηματοφόρα γενικά ζουν σε όλα τα θαλάσσια οικοσυστήματα, ενώ ορισμένα είδη τους και σε υφάλμυρα. Ανάλογα με τον τρόπο ζωής τους χωρίζονται σε βενθονικά και πλαγκτονικά τρηματοφόρα. Τα τρηματοφόρα λαμβάνουν σημαντικό ρόλο στους βιογεωχημικούς κύκλους του άνθρακα και του ασβεστίου των ωκεάνιων συστημάτων και μαζί με τα κοκκολιθοφόρα θεωρούνται ως οι κύριες ομάδες της βιογενούς ανθρακικής ιζηματογένεσης. Η συνολική συνεισφορά των βενθονικών και πλαγκτονικών τρηματοφόρων στην απόθεση ανθρακικού ασβεστίου είναι γύρω στα 1,4 δισεκατομμύρια τόνους το χρόνο, περίπου δηλαδή το 25% της συνολικής παραγωγής πελαγικών ανθρακικών ιζημάτων. (el)
  • Foraminiferoj estas unuĉelaj protistoj tre interesaj por la studoj de la Paleozoologio kaj de la Geologio. Temas pri maraj animaloj kiuj vivis (por la Paleozoologio) kaj vivas (por la Zoologio) en ĉiuj regionoj maraj. Ekzistas plataj foraminiferoj kiuj vivas surfunde kiel anoj de la surfunda vivulantaro (kiel la bentosoj). Kaj ankaŭ ekzistas aliaj kiuj ŝvebas en ĉiu alteco de la akvo kaj apartenas al la planktono. El inter la unuaj, surfunduloj, inter la bentosoj estas la numulitoj aŭ Nummulites, laŭ vorto (el la latina) "moner-bestoj", kiuj estas tre interesaj por la fakuloj. Kvankam ili estas unuĉelaj, kiel la aliaj foraminiferoj, kelkaj povas atingi grandon de ĝis 12 cm en diametro. Ili estas tre kuriozaj kaj bele ornamitaj kun formo de spiralo centre kaj rondaj konture; do la interna strukturo estas prilaborita. Ĉar fakuloj multe pristudas ilin, la numulitoj utilis eĉ por dividi la eocenon. Estas ĉirkaŭ 200,000 konataj specioj en ĉirkaŭ 220 familioj. Inter tiuj Textularia, Cribrospira, Spiroloculina kaj Peneropolis. (eo)
  • Foraminiferen (Foraminifera), selten auch Kammerlinge genannt, sind einzellige, zumeist gehäusetragende Protisten aus der Gruppe der Rhizaria. Sie umfassen rund 10.000 rezente und 40.000 fossil bekannte Arten und stellen damit die bei weitem größte Gruppe der Rhizaria dar. Nur rund fünfzig Arten leben im Süßwasser, alle übrigen Foraminiferen bewohnen marine Lebensräume von den Küsten bis in die Tiefsee. Die Tiere besiedeln zumeist den Meeresboden (Benthos); ein kleiner Teil, die Globigerinida, lebt im Wasser schwebend (planktisch). Die außerordentlich formenreiche Gruppe ist fossil seit dem Kambrium (vor rund 560 Millionen Jahren) nachgewiesen, Untersuchungen der molekularen Uhr verweisen jedoch auf ein deutlich höheres Alter von 690 bis 1150 Millionen Jahren. Foraminiferen dienen in der Paläontologie aufgrund ihrer gut fossil erhaltungsfähigen, oft gesteinsbildenden Schalen als Leitfossilien der Kreide, des Paläogen und des Neogen. (de)
  • Foraminifera (/fəˌræməˈnɪfərə/; Latin for "hole bearers"; informally called "forams") are single-celled organisms, members of a phylum or class of amoeboid protists characterized by streaming granular ectoplasm for catching food and other uses; and commonly an external shell (called a "test") of diverse forms and materials. Tests of chitin (found in some simple genera, and Textularia in particular) are believed to be the most primitive type. Most foraminifera are marine, the majority of which live on or within the seafloor sediment (i.e., are benthic), while a smaller number float in the water column at various depths (i.e., are planktonic), which belong to the suborder Globigerinina. Fewer are known from freshwater or brackish conditions, and some very few (nonaquatic) soil species have been identified through molecular analysis of small subunit ribosomal DNA. Foraminifera typically produce a test, or shell, which can have either one or multiple chambers, some becoming quite elaborate in structure. These shells are commonly made of calcium carbonate (CaCO3) or agglutinated sediment particles. Over 50,000 species are recognized, both living (6,700–10,000) and fossil (40,000). They are usually less than 1 mm in size, but some are much larger, the largest species reaching up to 20 cm. In modern scientific English, the term foraminifera is both singular and plural (irrespective of the word's Latin derivation), and is used to describe one or more specimens or taxa: its usage as singular or plural must be determined from context. Foraminifera is frequently used informally to describe the group, and in these cases is generally lowercase. (en)
  • Foraminiferoak protista zelulabakarrak dira. Ameba, erradiolario eta bezala pseudopodoak dituzte. Bere tamaina dela eta, kosmopolitak direlako eta azkar eboluzionatzen dutelako mikropaleontologian oso erabiliak dira. Foraminifero segida izendatzeko balio dute eta bentonikoek berreraikuntza paleoanbientalerako. (eu)
  • Los foraminíferos (Foraminifera, latín "portadores de orificios"​) son protistas ameboides, principalmente marinos, aunque también hay especies de agua dulce, caracterizados por un esqueleto o concha constituido por una o más cámaras interconectadas que fosiliza con relativa facilidad. Son llamados a veces coloquialmente "arena viviente", en alusión a su hábitat bentónico en el fondo marino mimetizándose con la arena. Los septos que separan las cámaras están perforados por uno o más orificios de interconexión denominados forámenes, los cuales dan nombre al grupo. Su protoplasma está diferenciado en un endoplasma y un ectoplasma del cual emergen seudópodos retráctiles (en este caso, reticulopodios granulados) que el organismo usa para la locomoción, captura de presas y creación de su esqueleto calcáreo. Los foraminíferos suelen considerarse como el grupo más importante de microfósiles marinos debido a que son organismos muy abundantes en los sedimentos. Además, presentan una gran diversidad de especies, que son de gran utilidad en los estudios de tipo bioestratigráfico, paleoecológico, paleoceanográfico, etc.​ Se han descrito unas 10 000 especies actuales de foraminíferos,​​ además de unas 40 000 especies extintas, conocidas por sus fósiles.​ Por lo general tienen un tamaño menor a 1 mm, pero algunas especies alcanzan hasta 20 cm.​ (es)
  • Prótasón, cosúil le haiméibe, a thálann sliogán seachtrach, cailcreach is cuasach de ghnáth. Itheann is gluaiseann sé trí phróisis phrótaplasmacha, sínte amach trí oscailtí sa sliogán. Orgánach muirí den chuid is mó. Cruthaíonn a n-iarsmaí dríodar ar an ngrinneall a dtugtar láib fhoramainiféarach air, agus bíonn cuid mhaith iontaisí ann. (ga)
  • Foraminifera, atau disingkat foram, adalah grup besar protista amoeboid dengan pseudopodia. Dalam sains modern, istilah foraminifera digunakan sebagai bentuk tunggal atau jamak dari kelompok ini dan sering kali ditulis dalam lowercase. Cangkang atau kerangka foraminifera merupakan petunjuk dalam pencarian sumber daya minyak, gas alam dan mineral. Pada beberapa genus, cangkang dari foraminifera tersusun dari kitin. Sebagian besar foraminifera hidup di laut, mayoritas hidup di dasar laut (bentos), dan beberapa hidup mengapung di perairan (plankton). Beberapa diketahui hidup di perairan air tawar, dan beberapa spesies diketahui hidup di terestrial dan telah teridentifikasi melalui analisis molekuler dari . Foraminifera umumnya menghasilkan cangkang yang dapat terdiri dari satu ruang atau lebih, dan beberapa memiliki struktur yang rumit. Cangkang ini umumnya terbuat dari kalsium karbonat (CaCO3) atau partikel sedimen yang teraglutinasi. Lebih dari 50,000 spesies telah diketahui, dengan 10,000 merupakan spesies yang hidup dan 40,000 di antaranya merupakan fosil. Foraminifera umumnya berukuran kurang dari 1 mm, tetapi beberapa memiliki ukuran yang lebih besar. Spesies terbesar dari Foraminifera dapat mencapai ukuran hingga 20 cm. (in)
  • Les Foraminifera, en français les Foraminifères, du latin foramen, « ouverture, trou », sont un embranchement de chromistes, caractérisés par leurs coquilles, leurs tests, le plus souvent calcaires et en général multiloculaires (formées de plusieurs loges ou chambres) qui restent en communication entre elles par leurs ouvertures successives (ces perforations dans les parois de séparation des chambres étant appelées foramen). Ce sont des protistes (eucaryotes unicellulaires) extrêmement abondants depuis plusieurs centaines de millions d'années, ce qui leur confère une grande importance au niveau écologique mais aussi scientifique (notamment du fait qu'ils forment un des groupes de fossiles les plus abondants et diversifiés). Cette microfaune sténohaline colonise majoritairement les fonds marins (foraminifères benthiques) ; une plus faible fraction, les (en), est moins diversifiée (foraminifères planctoniques vivant généralement à faible profondeur dans la couche euphotique). (fr)
  • 유공충(有孔蟲)은 유공충아문(학명: Foraminifera)에 속하는 단세포 생물을 두루 일컫는 명칭이다. 석회질 또는 규산질의 껍질을 가지며 육안으로 보일 정도로 크며, 세포질이 속에 알갱이가 든 것처럼 움직여대는 것이 특징이다. 껍질에 있는 작은 구멍에서 실 모양의 발을 내밀어 먹이를 얻는다. 캄브리아기부터 지구상에 나타났으며 지금까지도 현생종이 남아 있는 매우 오래된 생물이다. 유공충의 껍데기는 보통 세포질을 둘러싼 여러 개의 방으로 구성되어 있다. 대부분 바닷속 또는 바닷물 위에 살지만 일부는 플랑크톤으로 떠다니며 염분이 있는 호수에서 살기도 한다. 유공충이 죽은 후 껍질이 쌓여 된 진흙인 유공충니는 그대로 육지가 된 것은 백악이 되고, 그대로 다져진 것은 석회가 된다. 석회가 된 유공충니는 해저의 약 30%를 덮으며, 석회석과 분필을 만드는 재료로 쓰인다. 생식은 무성생식과 유성생식을 되풀이한다. (ko)
  • 有孔虫(ゆうこうちゅう、Foraminifera; ラテン語 foramen '穴' + -fer '含む')は、主として石灰質の殻(test)と網状仮足を持つアメーバ様原生生物の一群である。普通は1mm以下の大きさだが、大きいものでは5cm程度、最大で20cm近くに達するものも存在する。現生・化石合わせて25万種が知られており、各種の指標生物として有用である。殻が堆積して石灰岩を形成することがあり、サンゴ礁における炭酸カルシウムの沈殿にも非常に貢献している。 (ja)
  • Foraminifera, Granuloreticulosa of foraminiferen (of populair Anglo-Amerikaans: forams) zijn eukaryote eencelligen met een uitwendig kalkskelet, dat meestal is opgebouwd uit kamers. De naam is afgeleid van het Latijnse foramen = opening en ferre = dragen. Door openingen in de tussenwanden van de kamers, komen uitstulpingen van celplasma (pseudopodiën) naar buiten in de vorm van lange, dunne draden. Hiermee kunnen de cellen zich verplaatsen en voeden. (nl)
  • I foraminiferi (Foraminifera d'Orbigny, 1828) sono protozoi ameboidi eucarioti eterotrofi marini, sia bentonici sia planctonici. Abitano tutti gli ambienti marini dall'intertidale al batiale. Alcune specie sono note anche in ambiente di acqua dolce o salmastra, e sono anche state identificate specie terrestri attraverso l'analisi molecolare di piccole sub-unità di DNA ribosomiale. Comparvero già prima del Cambriano e successivamente (durante tutto il Fanerozoico) invasero tutto l'ambiente marino, adattandosi a molti modi di vita.La loro cellula è protetta e rivestita esternamente da un guscio, spesso mineralizzato, che può raggiungere dimensioni eccezionali per un organismo unicellulare (fino a 11–14 cm di diametro). La presenza di parti mineralizzate consente ai gusci dei foraminiferi di fossilizzare con relativa facilità nelle rocce sedimentarie di origine marina. (it)
  • Otwornice (Foraminifera) – grupa organizmów należących do królestwa protistów. Posiadają skorupki zbudowane z węglanu wapnia (CaCO3) lub ze zlepionych ziarenek piasku (otwornice aglutynujące). Pod względem trybu życia wyróżnia się otwornice planktoniczne oraz bentoniczne. Najstarsze otwornice pochodzą z kambru (era paleozoiczna). W pancerzykach znajdują się małe otworki (apertura), przez które otwornice mogą wypuszczać nibynóżki – retikulopodia. Otwornice mają duże znaczenie w oznaczaniu wieku skał, oraz warunków ich powstawania, zwłaszcza w przypadkach, kiedy jest dostępna mała ilość materiału skalnego (np. w rdzeniach wiertniczych). Opisano około 4000 żyjących oraz wiele wymarłych gatunków organizmów zaliczanych do gromady Foraminifera. Występują we wszystkich środowiskach morskich od biegunów po równik. (pl)
  • Os foraminíferos formam um grande grupo de protistas com pseudópodos reticulados (finas projeções do citoplasma que se ramificam e se fundem formando uma rede dinâmica), chamado de Foraminifera. Todos os foraminíferos possuem uma teca ou concha, que pode conter uma ou mais câmaras (unilocular ou multilocular, respectivamente) sendo todas ligadas por uma pequena abertura chamada "forâmen". A teca pode ser calcária (CaCO3 na forma de calcita ou aragonita), aglutinada com partículas do meio ou, mais raramente, proteica (quitinosa). A composição da teca e seus aspectos morfológicos são os principais elementos na classificação taxonômica. Normalmente são menores do que 1 mm, mas há macroforaminíferos, que chegam até 190 mm. Distribuem-se desde as zonas estuarinas até as planícies abissais e estão presentes de pólo a pólo. Atualmente, são conhecidas aproximadamente 275 mil espécies, incluindo fósseis e viventes. Os fósseis mais antigos datam do Pré-Cambriano. (pt)
  • Фораминифе́ры (от лат. Foraminifera — отверстия, дыры; русское название — Дырочники) — клада раковинных одноклеточных животных из группы протистов, которой современные систематики присваивают ранг от типа до класса. (ru)
  • Foraminiferer (Foraminifera) är en understam inom amöbadjuren. Arterna inom understammen är små encelliga en- eller flerkamrade djur, med kalkskal med hål mellan kamrarna. De andas kväveoxid istället för syre och ser ofta ut som mycket små snäckor. Foraminiferernas egenskap att andas kväveoxid är unikt för ett högre stående djur, då man för övrigt bara känner till bakterier som har samma egenskap. Det finns 4 000 nu levande arter, och de allra flesta av dessa lever i den bentiska zonen. Arter av denna understam har funnits på jorden i över 500 miljoner år, och man har funnit fossila fynd av fler än 30 000 arter. Foraminifererna indelas normalt i tre klasser:Klassen Athalamea som är heterogen och delvis används som uppsamlingsplats för relativt okända foraminiferliknande organismer. Athalamea saknar skal, pseudopodierna är rikt förgrenade och cellen är ofta stor (upp till 10 cm i diameter). Könlig fortplantning är okänd. Flertalet av dessa arter är marina, men det förekommer även sötvattensformer. Klassen Monothalamea består av former med enkamrade skal av organiskt eller kalciumhaltigt material. Generationsväxling förekommer ej. Flertalet av dessa arter lever i sötvatten, men även marina former är kända. Klassen Foraminifera omfattar former med en- eller flerkamrade skal, där väggarna är genombrutna av porer. Normalt förekommer generationsväxling, men den ena generationen kan vara reducerad. De nu levande arterna blir sällan större än 1 cm; fossila former kan vara betydligt större. Dessa arter lever alla i havet. (sv)
  • Форамініфе́ри (Foraminifera) — тип або клас корененіжок, найпростіших морських і прісноводних організмів. Мають мінеральний екзоскелет (черепашку), який буває двох видів: секреційний (вапнистий та кременистий) і аглютинований. Назва утворена від лат. foramen — «отвір», «дірка» і fero — «носити». Розмір черепашок — від часток міліметра до десятків сантиметрів. Їх використовують для визначення геологічного віку гірських порід, а також як індикатори для пошуку корисних копалин. Відомі з раннього кембрію. (uk)
  • 有孔蟲門(学名:Foraminifera),為原生生物的大分類。牠們擁有的網狀假足及幼細線狀細胞質會分散及融合而形成動態的網,它們會形成有一個或多個室的外殼,部分在結構上有高度發展。牠們大部分大小小於一毫米,但部分則較大,紀錄中最大的樣本大小達19厘米。 雖然現尚未有形態學上相關的支持,分子資料強力提出因為有孔蟲門與絲足蟲類(Cercozoa)及放射蟲門(Radiolaria)都為變形蟲狀及有複雜形態的外殼,所以有密切關係。這三類形成有孔蟲界(Rhizaria)。但有孔蟲門與其他類別的實際關係還不是完全清楚。 (zh)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 477903 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 86049 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1120639849 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:authority
  • d'Orbigny, 1826 (en)
dbp:caption
  • Phylogeny of Foraminifera following Pawlowski et al. 2013. The monothalamid orders Astrorhizida and Allogromiida are both paraphyletic. (en)
dbp:date
  • 2012-06-21 (xsd:date)
  • 2017-06-29 (xsd:date)
dbp:fossilRange
  • Latest Ediacaran–Recent (en)
dbp:imageCaption
  • Live Ammonia tepida (en)
dbp:subdivision
  • "Monothalamea" *"Allogromiida" *"Astrorhizida" *Xenophyophorea *Reticulomyxa Tubothalamea *Miliolida *Spirillinida *Silicoloculinida Globothalamea *Textulariida *Rotaliida **Globigerinida *Carterinida *Robertinida *Fusulinida? – extinct incertae sedis (en)
  • *Involutinida *Lagenida (en)
dbp:subdivisionRanks
  • Subdivisions (en)
dbp:taxon
  • Foraminifera (en)
dbp:url
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • المنخربات (بالإنجليزية: Foraminifera)‏ هي نوع من الخلايا الأولية ظهرت أول ماظهرت منذ نحو 530 مليون سنة على الأرض في مناطق مائية. تتميز بأن لها غلاف محاري، وتوجد على سبيل المثال في الأحجار الجيرية لأهرامات الجيزة. (ar)
  • Foraminiferoak protista zelulabakarrak dira. Ameba, erradiolario eta bezala pseudopodoak dituzte. Bere tamaina dela eta, kosmopolitak direlako eta azkar eboluzionatzen dutelako mikropaleontologian oso erabiliak dira. Foraminifero segida izendatzeko balio dute eta bentonikoek berreraikuntza paleoanbientalerako. (eu)
  • Prótasón, cosúil le haiméibe, a thálann sliogán seachtrach, cailcreach is cuasach de ghnáth. Itheann is gluaiseann sé trí phróisis phrótaplasmacha, sínte amach trí oscailtí sa sliogán. Orgánach muirí den chuid is mó. Cruthaíonn a n-iarsmaí dríodar ar an ngrinneall a dtugtar láib fhoramainiféarach air, agus bíonn cuid mhaith iontaisí ann. (ga)
  • 유공충(有孔蟲)은 유공충아문(학명: Foraminifera)에 속하는 단세포 생물을 두루 일컫는 명칭이다. 석회질 또는 규산질의 껍질을 가지며 육안으로 보일 정도로 크며, 세포질이 속에 알갱이가 든 것처럼 움직여대는 것이 특징이다. 껍질에 있는 작은 구멍에서 실 모양의 발을 내밀어 먹이를 얻는다. 캄브리아기부터 지구상에 나타났으며 지금까지도 현생종이 남아 있는 매우 오래된 생물이다. 유공충의 껍데기는 보통 세포질을 둘러싼 여러 개의 방으로 구성되어 있다. 대부분 바닷속 또는 바닷물 위에 살지만 일부는 플랑크톤으로 떠다니며 염분이 있는 호수에서 살기도 한다. 유공충이 죽은 후 껍질이 쌓여 된 진흙인 유공충니는 그대로 육지가 된 것은 백악이 되고, 그대로 다져진 것은 석회가 된다. 석회가 된 유공충니는 해저의 약 30%를 덮으며, 석회석과 분필을 만드는 재료로 쓰인다. 생식은 무성생식과 유성생식을 되풀이한다. (ko)
  • 有孔虫(ゆうこうちゅう、Foraminifera; ラテン語 foramen '穴' + -fer '含む')は、主として石灰質の殻(test)と網状仮足を持つアメーバ様原生生物の一群である。普通は1mm以下の大きさだが、大きいものでは5cm程度、最大で20cm近くに達するものも存在する。現生・化石合わせて25万種が知られており、各種の指標生物として有用である。殻が堆積して石灰岩を形成することがあり、サンゴ礁における炭酸カルシウムの沈殿にも非常に貢献している。 (ja)
  • Foraminifera, Granuloreticulosa of foraminiferen (of populair Anglo-Amerikaans: forams) zijn eukaryote eencelligen met een uitwendig kalkskelet, dat meestal is opgebouwd uit kamers. De naam is afgeleid van het Latijnse foramen = opening en ferre = dragen. Door openingen in de tussenwanden van de kamers, komen uitstulpingen van celplasma (pseudopodiën) naar buiten in de vorm van lange, dunne draden. Hiermee kunnen de cellen zich verplaatsen en voeden. (nl)
  • Фораминифе́ры (от лат. Foraminifera — отверстия, дыры; русское название — Дырочники) — клада раковинных одноклеточных животных из группы протистов, которой современные систематики присваивают ранг от типа до класса. (ru)
  • Форамініфе́ри (Foraminifera) — тип або клас корененіжок, найпростіших морських і прісноводних організмів. Мають мінеральний екзоскелет (черепашку), який буває двох видів: секреційний (вапнистий та кременистий) і аглютинований. Назва утворена від лат. foramen — «отвір», «дірка» і fero — «носити». Розмір черепашок — від часток міліметра до десятків сантиметрів. Їх використовують для визначення геологічного віку гірських порід, а також як індикатори для пошуку корисних копалин. Відомі з раннього кембрію. (uk)
  • 有孔蟲門(学名:Foraminifera),為原生生物的大分類。牠們擁有的網狀假足及幼細線狀細胞質會分散及融合而形成動態的網,它們會形成有一個或多個室的外殼,部分在結構上有高度發展。牠們大部分大小小於一毫米,但部分則較大,紀錄中最大的樣本大小達19厘米。 雖然現尚未有形態學上相關的支持,分子資料強力提出因為有孔蟲門與絲足蟲類(Cercozoa)及放射蟲門(Radiolaria)都為變形蟲狀及有複雜形態的外殼,所以有密切關係。這三類形成有孔蟲界(Rhizaria)。但有孔蟲門與其他類別的實際關係還不是完全清楚。 (zh)
  • Els foraminífers (Foraminifera, llatí "portador de forats") són un subfílum de protozous rizaris que segreguen una closca de carbonat de calci dins la qual viu l'animal, constituït per una sola cèl·lula que emet pseudopodis. L'esquelet extern acostuma a estar enrotllat i dividit internament mitjançant envans o septes en cambres que es comuniquen. Es coneixen més de 200.000 espècies que formen 220 famílies i hi ha formes actuals i formes que es coneixen exclusivament a través dels fòssils.La mida dels foraminífers va de pocs micròmetres a més de 10 cm. Les formes petites s'anomenen microforaminífers i les grans macroforaminífers, essent aquests darrers característics de sediments carbonatats d'aigües poc profundes. (ca)
  • Dírkonošci (Foraminifera, tedy v překladu „otvůrky nesoucí“) jsou jednobuněční mořští prvoci z říše Rhizaria. Vytvářejí vápnité, často velmi ozdobné schránky s mnoha drobnými otvůrky, z nichž vychází panožky. Jednobuněčnou nebo vícebuněčnou schránku vyplňuje protoplazma, která z něj částečně vystupuje ústím nebo drobnými póry. Dírkovci se vyskytují od prvohor dodnes. Mnohé rody se v určitých obdobích mimořádně rozšířily, jejich schránky měly podíl na tvorbě hornin (rod Fusulina v karbonu, Discocyclina a numulity v paleogénu). Na některých skupinách dírkovců je založená jemná stratigrafie druhohor (např. rody Globotruncana, Orbitoides) a třetihor , některé rody žijí v dnešních mořích (rod Globigerina). (cs)
  • Τα τρηματοφόρα (επιστ. ονομ.: Foraminifera) αποτελούν συνομοταξία πρωτίστων και χαρακτηρίζονται ως μονοκύτταροι οργανισμοί με δικτυωτά ψευδοπόδια (δικτυοπόδια). Έχουν ετεροφασικό κύκλο ζωής και στις περισσότερες περιπτώσεις φέρουν κέλυφος που συνίσταται κυρίως από ανθρακικό ασβέστιο (CaCO3) και καλύπτει το πρωτόπλασμα του οργανισμού. Ακόμα είναι ετερότροφοι οργανισμοί, δηλαδή φέρουν ζωικά χαρακτηριστικά, ενώ αξιοσημείωτος είναι ο αριθμός ειδών που χρησιμοποιούν για την τροφή τους το μεγαλύτερο μέρος των προϊόντων της φωτοσύνθεσης που λαμβάνουν από ενδοσυμβιωτικούς οργανισμούς. Τα κελύφη των περισσοτέρων τρηματοφόρων έχουν μέγιστη διάμετρο 100-500 μm. Ωστόσο τα μεγάλου μεγέθους βενθονικά τρηματοφόρα χαρακτηρίζονται από διάμετρο εώς και 20 cm και πολύπλοκη εσωτερική κατασκευή.Τα τρηματοφόρα (el)
  • Foraminiferoj estas unuĉelaj protistoj tre interesaj por la studoj de la Paleozoologio kaj de la Geologio. Temas pri maraj animaloj kiuj vivis (por la Paleozoologio) kaj vivas (por la Zoologio) en ĉiuj regionoj maraj. Ekzistas plataj foraminiferoj kiuj vivas surfunde kiel anoj de la surfunda vivulantaro (kiel la bentosoj). Kaj ankaŭ ekzistas aliaj kiuj ŝvebas en ĉiu alteco de la akvo kaj apartenas al la planktono. Estas ĉirkaŭ 200,000 konataj specioj en ĉirkaŭ 220 familioj. Inter tiuj Textularia, Cribrospira, Spiroloculina kaj Peneropolis. (eo)
  • Foraminiferen (Foraminifera), selten auch Kammerlinge genannt, sind einzellige, zumeist gehäusetragende Protisten aus der Gruppe der Rhizaria. Sie umfassen rund 10.000 rezente und 40.000 fossil bekannte Arten und stellen damit die bei weitem größte Gruppe der Rhizaria dar. Nur rund fünfzig Arten leben im Süßwasser, alle übrigen Foraminiferen bewohnen marine Lebensräume von den Küsten bis in die Tiefsee. Die Tiere besiedeln zumeist den Meeresboden (Benthos); ein kleiner Teil, die Globigerinida, lebt im Wasser schwebend (planktisch). (de)
  • Foraminifera (/fəˌræməˈnɪfərə/; Latin for "hole bearers"; informally called "forams") are single-celled organisms, members of a phylum or class of amoeboid protists characterized by streaming granular ectoplasm for catching food and other uses; and commonly an external shell (called a "test") of diverse forms and materials. Tests of chitin (found in some simple genera, and Textularia in particular) are believed to be the most primitive type. Most foraminifera are marine, the majority of which live on or within the seafloor sediment (i.e., are benthic), while a smaller number float in the water column at various depths (i.e., are planktonic), which belong to the suborder Globigerinina. Fewer are known from freshwater or brackish conditions, and some very few (nonaquatic) soil species have b (en)
  • Los foraminíferos (Foraminifera, latín "portadores de orificios"​) son protistas ameboides, principalmente marinos, aunque también hay especies de agua dulce, caracterizados por un esqueleto o concha constituido por una o más cámaras interconectadas que fosiliza con relativa facilidad. Son llamados a veces coloquialmente "arena viviente", en alusión a su hábitat bentónico en el fondo marino mimetizándose con la arena. Los septos que separan las cámaras están perforados por uno o más orificios de interconexión denominados forámenes, los cuales dan nombre al grupo. Su protoplasma está diferenciado en un endoplasma y un ectoplasma del cual emergen seudópodos retráctiles (en este caso, reticulopodios granulados) que el organismo usa para la locomoción, captura de presas y creación de su esquel (es)
  • Les Foraminifera, en français les Foraminifères, du latin foramen, « ouverture, trou », sont un embranchement de chromistes, caractérisés par leurs coquilles, leurs tests, le plus souvent calcaires et en général multiloculaires (formées de plusieurs loges ou chambres) qui restent en communication entre elles par leurs ouvertures successives (ces perforations dans les parois de séparation des chambres étant appelées foramen). Ce sont des protistes (eucaryotes unicellulaires) extrêmement abondants depuis plusieurs centaines de millions d'années, ce qui leur confère une grande importance au niveau écologique mais aussi scientifique (notamment du fait qu'ils forment un des groupes de fossiles les plus abondants et diversifiés). Cette microfaune sténohaline colonise majoritairement les fonds ma (fr)
  • Foraminifera, atau disingkat foram, adalah grup besar protista amoeboid dengan pseudopodia. Dalam sains modern, istilah foraminifera digunakan sebagai bentuk tunggal atau jamak dari kelompok ini dan sering kali ditulis dalam lowercase. Cangkang atau kerangka foraminifera merupakan petunjuk dalam pencarian sumber daya minyak, gas alam dan mineral. Pada beberapa genus, cangkang dari foraminifera tersusun dari kitin. Sebagian besar foraminifera hidup di laut, mayoritas hidup di dasar laut (bentos), dan beberapa hidup mengapung di perairan (plankton). Beberapa diketahui hidup di perairan air tawar, dan beberapa spesies diketahui hidup di terestrial dan telah teridentifikasi melalui analisis molekuler dari . (in)
  • I foraminiferi (Foraminifera d'Orbigny, 1828) sono protozoi ameboidi eucarioti eterotrofi marini, sia bentonici sia planctonici. Abitano tutti gli ambienti marini dall'intertidale al batiale. Alcune specie sono note anche in ambiente di acqua dolce o salmastra, e sono anche state identificate specie terrestri attraverso l'analisi molecolare di piccole sub-unità di DNA ribosomiale. (it)
  • Otwornice (Foraminifera) – grupa organizmów należących do królestwa protistów. Posiadają skorupki zbudowane z węglanu wapnia (CaCO3) lub ze zlepionych ziarenek piasku (otwornice aglutynujące). Pod względem trybu życia wyróżnia się otwornice planktoniczne oraz bentoniczne. Najstarsze otwornice pochodzą z kambru (era paleozoiczna). W pancerzykach znajdują się małe otworki (apertura), przez które otwornice mogą wypuszczać nibynóżki – retikulopodia. Otwornice mają duże znaczenie w oznaczaniu wieku skał, oraz warunków ich powstawania, zwłaszcza w przypadkach, kiedy jest dostępna mała ilość materiału skalnego (np. w rdzeniach wiertniczych). (pl)
  • Os foraminíferos formam um grande grupo de protistas com pseudópodos reticulados (finas projeções do citoplasma que se ramificam e se fundem formando uma rede dinâmica), chamado de Foraminifera. Todos os foraminíferos possuem uma teca ou concha, que pode conter uma ou mais câmaras (unilocular ou multilocular, respectivamente) sendo todas ligadas por uma pequena abertura chamada "forâmen". A teca pode ser calcária (CaCO3 na forma de calcita ou aragonita), aglutinada com partículas do meio ou, mais raramente, proteica (quitinosa). A composição da teca e seus aspectos morfológicos são os principais elementos na classificação taxonômica. Normalmente são menores do que 1 mm, mas há macroforaminíferos, que chegam até 190 mm. (pt)
  • Foraminiferer (Foraminifera) är en understam inom amöbadjuren. Arterna inom understammen är små encelliga en- eller flerkamrade djur, med kalkskal med hål mellan kamrarna. De andas kväveoxid istället för syre och ser ofta ut som mycket små snäckor. Foraminiferernas egenskap att andas kväveoxid är unikt för ett högre stående djur, då man för övrigt bara känner till bakterier som har samma egenskap. (sv)
rdfs:label
  • Foraminifera (en)
  • منخربات (ar)
  • Foraminífers (ca)
  • Dírkonošci (cs)
  • Foraminiferen (de)
  • Τρηματοφόρα (el)
  • Foraminifero (eo)
  • Foraminifera (es)
  • Foraminifero (eu)
  • Foramainiféaran (ga)
  • Foraminifera (in)
  • Foraminifera (fr)
  • Foraminifera (it)
  • 유공충 (ko)
  • 有孔虫 (ja)
  • Foraminifera (nl)
  • Otwornice (pl)
  • Foraminifera (pt)
  • Фораминиферы (ru)
  • Foraminiferer (sv)
  • Форамініфери (uk)
  • 有孔蟲門 (zh)
rdfs:seeAlso
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:class of
is dbo:genre of
is dbo:institution of
is dbo:phylum of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:classis of
is dbp:phylum of
is dbp:subject of
is dbp:subphylum of
is dc:subject of
is gold:hypernym of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License