An Entity of Type: Abstraction100002137, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

In published academic research, publication bias occurs when the outcome of an experiment or research study biases the decision to publish or otherwise distribute it. Publishing only results that show a significant finding disturbs the balance of findings in favor of positive results. The study of publication bias is an important topic in metascience. Other proposed strategies to detect and control for publication bias include p-curve analysis and disfavoring small and non-randomized studies due to high susceptibility to error and bias.

Property Value
dbo:abstract
  • El biaix de publicació és el que es produeix en no publicar tot allò que podria ser publicat, per diferents factors. No sempre aquest biaix és inherentment dolent, així, per exemple, no publicar mentides és sovint un biaix desitjable; però no ens referirem a això. El que sí que és el biaix de publicació problemàtic, i molt discutit, és la tendència dels investigadors, editors, i companyies farmacèutiques per gestionar la comunicació dels resultats experimentals que donin resultats positius (és a dir, mostrant un troballa significativa) de forma diferent dels resultats que siguin negatius (és a dir, que donin suport a la hipòtesi nul·la) o no concloents, el que porta a un biaix erroni en la literatura general publicada. Això és en general un biaix que apunta a informar dels resultats significatius, tot i que els estudis amb resultats significatius no semblen superiors als estudis amb un resultat nul pel que fa a la qualitat del disseny. S'ha comprovat que els resultats estadísticament significatius tenen tres vegades més probabilitats de ser publicats que els documents que afirmen que tenen un resultat nul. També s'ha trobat que la raó més comuna per la manca de publicació és degut al fet que l'investigador es nega a presentar els resultats per a la publicació (a causa de la pèrdua d'interès de l'investigador en el tema, el seu prejudici que els altres investigadors no estaran interessats en els resultats nuls, etc.), això subratlla el paper dels investigadors en els fenòmens de biaix de publicació. En un esforç per disminuir aquest problema, algunes revistes mèdiques importants requereixen el registre de l'assaig abans que comenci, perquè uns resultats desfavorables no amaguin la seva publicació. Existeixen diversos d'aquests registres, però els investigadors no en són conscients. A més, els intents d'identificar estudis no publicats han demostrat ser molt difícils i sovint insatisfactoris. Una altra estratègia suggerida per una metanàlisi és la prudència en l'ús d'assaigs clínics petits i no controlats per la seva alta susceptibilitat de mostrar errors i biaixos. (ca)
  • Publikační zkreslení (anglicky publication bias) je typ zkreslení, které se vyskytuje v publikovaném akademickém výzkumu. Dochází k němu tehdy, když výsledek experimentu nebo výzkumné studie ovlivňuje rozhodnutí, zda ji publikovat nebo jinak šířit. Zveřejnění pouze těch výsledků, které vykazují významný nález, narušuje rovnováhu výsledků a vkládá předpojatost ve prospěch pozitivních výsledků. Studium publikačního zkreslení je důležitým tématem . Studie s významným výsledkem mohou mít stejnou úroveň jako studie s nulovým výsledkem, pokud jde o kvalitu provedení a design, nicméně statisticky významné výsledky jsou třikrát častěji publikovány než práce s nulovým výsledkem, což má za následek, že výzkumní pracovníci jsou nepřiměřeně motivováni manipulovat se svými postupy, aby zajistili, že bude uveden statisticky významný výsledek. K publikačnímu zkreslení přispívá více faktorů, například jakmile je vědecké zjištění dobře zavedené, může se stát, bývá trendem zveřejňovat spolehlivé práce, které nepodporují nulovou hypotézu. Bylo zjištěno, že nejčastějším důvodem nepublikování je prostě to, že výzkumníci odmítnou předložit výsledky, což vede ke zkreslení bez odezvy. Mezi faktory, které jsou uváděny jako základ tohoto efektu, patří předpoklad řešitelů, že museli udělat chybu, nepodpoření známého zjištění, ztráta zájmu o téma nebo očekávání, že ostatní nebudou mít zájem o nulové výsledky. Povaha těchto otázek a problémů, které byly vyvolány, byla označena jako 5 nemocí, které ohrožují vědu, mezi něž patří: „significosis, nepřiměřené zaměření na statisticky významné výsledky; neophilia, nadměrné oceňování novinek; theorrhea, mánie pro nové teorie; arigorium, nedostatek rigoróznosti v teoretické a empirické práci; a konečně disjunctivitis, sklon k produkci velkého množství nadbytečných, triviálních a nesouvislých prací“. Pokusy o identifikaci nepublikovaných studií se často ukazují jako obtížné nebo neuspokojivé. Ve snaze bojovat s tímto problémem některé časopisy vyžadují, aby studie předkládané k publikaci byly předem registrovány (registrace studie před sběrem dat a analýzou) u organizací, jako je . Mezi další navrhované strategie k odhalení a kontrole publikační chyby patří analýza p-křivky a znevýhodňování malých a nerandomizovaných studií kvůli jejich prokazatelně vysoké náchylnosti k chybám a zkreslení. (cs)
  • تحيز النشر (بالإنجليزية: Publication bias) هو نوع من التحيز الذي يحدث في الأبحاث الأكاديمية المنشورة. يحدث تحيز النشر عندما تؤثر نتيجة تجربة أو دراسة بحثية على قرار نشرها (أو توزيعها بطريقة أخرى). عدم نشر النتائج السلبية ونشر النتائج التي تُظهر دلالة إحصائية فقط يُخلّ بدقة ومصداقية النتائج، ويعتبر هذا تحيزاً لصالح النتائج الإيجابية. حسب الإحصائيات، النتائج التي لها دلالة إحصائية هي أكثر عرضة للنشر بثلاث مرات من الأوراق ذات النتائج السلبية أو العدمية. والنتيجة هي أن الباحثين لديهم دافع غير أخلاقي للتلاعب بممارساتهم لضمان الإبلاغ عن نتيجة ذات دلالة إحصائية. تساهم عوامل متعددة في تحيز النشر. على سبيل المثال، بمجرد أن يثبت الاكتشاف العلمي جيدًا، قد يصبح من المفيد نشر أوراق موثوقة تفشل في رفض فرضية العدم. لقد وُجِد أن السبب الأكثر شيوعًا لعدم النشر هو ببساطة أن المحققين يرفضون تقديم النتائج، مما يؤدي إلى تحيز عدم الاستجابة. العوامل التي تم الاستشهاد بها على أنها أساس هذا التأثير تشمل المحققين الذين يفترضون أنهم ارتكبوا خطأً أثناء التجربة، أو فشلوا في دعم نتيجة معروفة، أو فقدان الاهتمام بالموضوع، أو توقع أن الآخرين لن يهتموا بالنتائج السلبية أو العدمية. تمت الإشارة إلى طبيعة هذه المعضلات والمشكلات التي سببتها على أنها الأمراض الخمسة التي تهدد العلم، والتي تشمل: 1. * الدلالة (significosis)، بمعنى التركيز المفرط على النتائج المهمة إحصائيًا؛ 2. * النيوفيليا (neophilia) بمعنى التقدير المفرط للحداثة والنتائج الجديدة؛ 3. * الثيوريا (Theorrhea) والتي تشير إلى الهوس بالنظريات الجديدة وهو أمر يصيب العديد من فروع العلوم الاجتماعية. 4. * Arigorium يتعلق بنقص الدقة في العمل النظري والتجريبي. 5. * Disjunctivitis وهو «المرض» الذي يتعلق بميل جماعي لإنتاج كميات كبيرة من الأعمال الزائدة عن الحاجة، والتافهة، وغير المتماسكة. يحدث هذا لعدة أسباب، ولكن في المقام الأول لأن كمية المنشورات يتم مكافأتها عادةً. بالإضافة إلى ذلك، قد يريد الباحثون المشاركة في اسم لأنفسهم؛ وبالنظر إلى أن الحداثة والنتائج المهمة والنظرية الجديدة مفضلة أيضًا يعني أنه يتم إنتاج الكثير من الأبحاث المنفصلة عن المعرفية الراسخة. غالبًا ما تكون محاولات تحديد الدراسات غير المنشورة صعبة أو غير مرضية. في محاولة لمكافحة هذه المشكلة، تتطلب بعض المجلات حالياً أن تكون الدراسات المقدمة للنشر مسجلة مسبقًا (تسجيل دراسة قبل جمع البيانات والتحليل) مع منظمات مثل . تتضمن الاستراتيجيات المقترحة الأخرى للكشف عن تحيز النشر والتحكم فيه تحليل p-curve وتجاهل الدراسات الصغيرة وغير المعشاة بسبب قابليتها العالية للخطأ والتحيز.كما اِقتُرحَ تشجيع الباحثين على نشر النتائج السلبية وعدم اعتبار النتائج السلبية على أنها بمثابة فشل للتجربة أو الدراسة المعنية. بالإضافة إلى التركيز على الطرق العلمية التي يمكن تكرارها وزيادة الأبحاث التلوية. يعتبر تحيز النشر نوع من تحيز الإبلاغ. غالبًا ما يتم تضمين مجموعة متنوعة من التحيزات المختلفة في التعريف العام لتحيز النشر. (ar)
  • Η μεροληπτική δημοσίευση είναι ένας τύπος μεροληψίας που εμφανίζεται στη δημοσιευμένη ακαδημαϊκή έρευνα. Εμφανίζεται όταν το αποτέλεσμα μιας πειραματικής ή ερευνητικής μελέτης επηρεάζει την απόφαση να δημοσιευθεί ή να διανεμηθεί με άλλο τρόπο. Η δημοσίευση μόνο των αποτελεσμάτων εκείνων που δείχνουν ότι ένα σημαντικό εύρημα διαταράσσει την ισορροπία των ευρημάτων και εισάγει προκατάληψη υπέρ των θετικών αποτελεσμάτων. Η μελέτη της μεροληπτικής δημοσίευσης είναι ένα σημαντικό θέμα της μεταεπιστήμης. (el)
  • Der Publikationsbias auch Publikationsverzerrung ist die statistisch verzerrte (engl. bias [ˈbaɪəs]) Darstellung der Datenlage in wissenschaftlichen Zeitschriften infolge einer bevorzugten Veröffentlichung von Studien mit „positiven“ bzw. signifikanten Ergebnissen. Er wurde 1959 von dem Statistiker Theodore Sterling entdeckt. Positive Befunde sind leichter zu publizieren als solche mit „negativen“, also nicht-signifikanten Ergebnissen und sind zudem häufiger in Fachzeitschriften mit hohem Einflussfaktor veröffentlicht. (de)
  • El sesgo de publicación, también conocido como sesgo en publicación científica, es un tipo de alteración de los resultados de la investigación debido a la tendencia editorial de publicar mayoritariamente resultados significativos en desmedro de las investigaciones que reportan una relación no significativa entre las variables que se investigan. El sesgo de publicación resulta relevante de considerar en la interpretación de los análisis científicos, especialmente en las revisiones de meta-análisis, en donde se revisan y sintetizan los resultados de un conjunto de investigaciones previas publicadas. El no considerarlo podría ser causa de la obtención de conclusiones erróneas.​ Este sesgo puede aparecer en todas las áreas de investigación que emplean análisis cuantitativo de datos. (es)
  • In published academic research, publication bias occurs when the outcome of an experiment or research study biases the decision to publish or otherwise distribute it. Publishing only results that show a significant finding disturbs the balance of findings in favor of positive results. The study of publication bias is an important topic in metascience. Despite similar quality of execution and design, papers with statistically significant results are three times more likely to be published than those with null results. This unduly motivates researchers to manipulate their practices to ensure statistically significant results, such as by data dredging. Many factors contribute to publication bias. For instance, once a scientific finding is well established, it may become newsworthy to publish reliable papers that fail to reject the null hypothesis. Most commonly, investigators simply decline to submit results, leading to non-response bias. Investigators may also assume they made a mistake, find that the null result fails to support a known finding, lose interest in the topic, or anticipate that others will be uninterested in the null results. The nature of these issues and the resulting problems form the five diseases that threaten science: "significosis, an inordinate focus on statistically significant results; neophilia, an excessive appreciation for novelty; theorrhea, a mania for new theory; arigorium, a deficiency of rigor in theoretical and empirical work; and finally, disjunctivitis, a proclivity to produce many redundant, trivial, and incoherent works." Attempts to find unpublished studies often prove difficult or are unsatisfactory. In an effort to combat this problem, some journals require studies submitted for publication pre-register (before data collection and analysis) with organizations like the Center for Open Science. Other proposed strategies to detect and control for publication bias include p-curve analysis and disfavoring small and non-randomized studies due to high susceptibility to error and bias. (en)
  • Un biais de publication désigne en science le fait que les chercheurs et les revues scientifiques ont bien plus tendance à publier des expériences ayant obtenu un résultat positif (statistiquement significatif) que des expériences ayant obtenu un résultat négatif (soutenant l'hypothèse nulle). Ce biais de publication donne aux lecteurs une perception biaisée (vers le positif) de l'état de la recherche. (fr)
  • 出版バイアス(publication bias)とは、否定的な結果が出た研究は、肯定的な結果が出た研究に比べて公表されにくいというバイアス(偏り)である。公表バイアスとも言う。単純には、否定的な結果に関する情報が公にならない。根拠に基づく医療(EBM)における科学的根拠が強い根拠とは、個々のランダム化比較試験のデータを結合してメタアナリシスすること、つまりバイアスのないデータのバイアスのない分析結果である。出版バイアスにより、分析結果が異なってくることが問題である。 治療法の有効性と安全性の誤認は、誤った医療の教育と実践につながり、多くの人々の健康に影響を及ぼす可能性がある。2004年の抗うつ薬パキシルに関するデータの隠蔽の裁判は、2005年8月世界保健機関による国際的な臨床試験の登録制度であるICTRP(International Clinical Trials Registry Platform)の設立などにつながった。2009年のインフルエンザの流行の警告の陰で、ロシュ社は未公表の試験に基づいて、タミフルが入院リスクを61%、合併症リスクを67%低下させると主張し、アメリカ政府は15億ドル、欧州の政府は10億ユーロを投じて備蓄した。BMJは、完全な臨床試験のデータの公開を促し、2014年にはそれに基づいた分析が、入院や合併症を減少させるという十分な証拠はないことを報告した。 (ja)
  • Il bias di pubblicazione (publication bias) è un tipo di distorsione che si verifica nella ricerca accademica pubblicata. Si verifica quando il risultato di un esperimento o di uno studio di ricerca influenza la decisione se pubblicarlo o altrimenti distribuirlo. Il bias di pubblicazione è importante perché le recensioni di letteratura riguardanti il supporto di un'ipotesi possono essere distorte se la letteratura originale è contaminata da bias di pubblicazione. In altre parole, pubblicare solo i risultati che mostrano una scoperta significativa disturba l'equilibrio dei risultati stessi. Gli studi con risultati significativi possono essere dello stesso livello degli studi con un risultato nullo per quanto riguarda la qualità dell'esecuzione e del disegno. Inoltre, una volta che un dato scientifico è ben consolidato, può essere interessante pubblicare articoli attendibili che non riescano a respingere l'ipotesi nulla. Tuttavia, i risultati statisticamente significativi hanno una probabilità tre volte maggiore di essere pubblicati rispetto a quelli con risultati nulli. Diversi fattori contribuiscono al bias di pubblicazione. È stato scoperto che il motivo più comune per la mancata pubblicazione è semplicemente il fatto che i ricercatori rifiutano di presentare i risultati, portando al bias di non risposta. I fattori citati come alla base di questo effetto includono il fatto che i ricercatori suppongano di aver commesso un errore, il mancato supporto di una scoperta nota, la perdita di interesse nell'argomento o la convinzione che gli altri non saranno interessati ai risultati nulli. La natura di queste questioni e i problemi che sono stati innescati, sono stati indicati come le 5 malattie che minacciano la scienza, che comprendono: "significosis, un'eccessiva attenzione a risultati statisticamente significativi, neophilia, un eccessivo apprezzamento per la novità, theorrea, una mania per una nuova teoria, arigorium, una mancanza di rigore nel lavoro teorico ed empirico e infine, disjunctivitis, una tendenza a produrre grandi quantità di opere ridondanti, banali e incoerenti. " I tentativi di identificare gli studi non pubblicati spesso si rivelano difficili o insoddisfacenti. Nel tentativo di combattere questo problema, alcune riviste richiedono che gli studi presentati per la pubblicazione siano pre-registrati (registrando uno studio prima della raccolta di dati e analisi) con organizzazioni come il Center for Open Science. Altre strategie proposte per rilevare e controllare il bias di pubblicazione includono l'analisi della curva p e lo sfavorire gli studi piccoli e non randomizzati a causa della loro elevata sensibilità dimostrata all'errore e alla distorsione. (it)
  • Złudzenie publikacyjne, tendencyjność publikacyjna, efekt szuflady – zafałszowanie naukowego obrazu rzeczywistości powstające wskutek wybiórczości w publikowaniu wyników naukowych. Może ono powstawać między innymi wówczas, gdy autorzy lub wydawcy nie interesują się wynikami, które uważają za mało interesujące lub niezgodne z ich poglądami, lub celowo ukrywają takie wyniki (stąd „efekt szuflady”). Wynika również z niezrozumienia metodologii weryfikacji zerowych hipotez statystycznych – obserwuje się, że wyniki zerowe są publikowane rzadziej od pozytywnych, na przykład w przeglądzie badań medycznych z 1987 roku trzykrotnie rzadziej. Studiowanie literatury przedmiotu daje więc zniekształcony obraz proporcji badań, w których dane twierdzenie zostało potwierdzone lub sfalsyfikowane. Autorzy i redakcje mogą więc pomijać raportowanie „nieudanych” badań i eksperymentów. Problem ten pogłębia dodatkowo dziennikarstwo popularnonaukowe, które dokonuje kolejnej, wybiórczej selekcji wyników badań, skupiając się w informacji publicznej na sensacyjnych rezultatach, i pomijając wyniki zerowe – jak demonstruje analiza z 2017 roku. Przykładowo, badanie potwierdzające przewagę czynnika genetycznego nad czynnikiem środowiskowym w ludzkiej inteligencji zostałoby dopuszczone do publikacji w czasopiśmie naukowym, natomiast badanie, które nie wykazałoby takiej zależności, zostałoby uznane za „niekonkluzywne”, a tym samym niedopuszczone do publikacji. Wskutek tego wśród badaczy utrwaliłoby się nieudowodnione przekonanie o wyższym znaczeniu genów w ludzkiej inteligencji, podczas gdy w rzeczywistości połowa badań potwierdzałaby to twierdzenie, a połowa je obalała. Metodą badawczą silnie narażoną na złudzenie publikacyjne jest podstawowa metaanaliza – choć jednocześnie właśnie przy pomocy zaawansowanych narzędzi metaanalitycznych można wykrywać tendencyjność badań. Zjawisko to ma charakter samospełniającej się prognozy, gdyż czasopisma naukowe rzadko przyjmują do publikacji artykuły napisane na podstawie badań, które są jedynie replikacjami wcześniejszych. Czasopismem naukowym, które publikuje głównie replikacje lub badania potwierdzające hipotezę zerową, jest Representative Research In Social Psychology. (pl)
  • Publicatiebias is de vertekening die ontstaat als bij wetenschappelijk onderzoek de positieve resultaten wel, maar negatieve of onduidelijke resultaten niet gepubliceerd worden. Dit wordt ook wel het dossierkast- of bureaulade-effect genoemd, omdat de dossiers met negatieve resultaten in de kast of de (onderste) bureaulade verdwijnen. Omdat in de zuivere wetenschap eigenlijk een negatief resultaat even belangrijk is als een positief - het is bijvoorbeeld even belangrijk om te weten dat een geneesmiddel niet werkt als dat het wel werkt- treedt dit verschijnsel vooral op als er partijen zijn die een belang hebben bij een bepaalde uitkomst. Om te voorkomen dat er teveel wordt geïnvesteerd in onderzoeksrichtingen die geen resultaat opleveren, voeren de meeste farmaceutische bedrijven validatieonderzoeken uit. Studies die niet te reproduceren zijn, hoeven dan niet verder onderzocht te worden. Zodra een geneesmiddel echter op de markt is gekomen, hebben zij geen belang bij het publiceren van resultaten waaruit blijkt dat dit middel niet werkt, zeker zolang er ook resultaten zijn die voor het middel pleiten. In onderzoeksprotocollen van door de farmaceutische industrie gesponsord onderzoek staat dan ook geregeld een clausule dat de firma zich het recht voorbehoudt het onderzoek zonder opgave van redenen te staken en niet te publiceren en worden deelnemende onderzoekers in hun onderzoekscontract ontmoedigd of wordt het hun zelfs verboden om op eigen houtje te publiceren. Een dergelijke politiek kan ernstige consequenties hebben voor de waarheidsvinding bij het beoordelen van de effectiviteit van geneesmiddelen. Er wordt daarom al overgegaan tot de maatregel dat onderzoek dat wordt gebruikt bij de beoordeling om een middel toe te laten van tevoren aangemeld moet zijn, zodat kan worden gecontroleerd dat het ook wordt gepubliceerd. Een andere manier om publicatiebias die bij meta-analyse gebruikt worden te verminderen, is het binnen de academische gemeenschap oproepen tot het delen van niet-gepubliceerde data zodat deze bij de meta-analyse meegenomen kan worden. Iets vergelijkbaars doet zich voor in de algemene media over niet-wetenschappelijke zaken. Het uitzonderlijke krijgt altijd onevenredig veel aandacht vergeleken met het niet-uitzonderlijke. Spectaculaire gebeurtenissen zijn (in het algemeen) uitzonderlijker dan niet-spectaculaire. Het melden dat ergens niets gebeurd is, wordt over dus in het algemeen niet als nieuwswaardig beschouwd, met als gevolg dat mensen de indruk krijgen dat zaken waarover geschreven wordt (zoals moord en brand) zich veel vaker voordoen dan dat in werkelijkheid het geval is. Bepalend voor de nieuwswaardigheid is echter de afwijking van het gebruikelijke. Een tropische orkaan in september en oktober in het Caribische gebied is nieuwswaardig als er grootschalige schade en verlies aan mensenlevens is, maar het geheel uitblijven van orkanen gedurende een heel seizoen zou ook nieuws zijn. (nl)
  • Viés de publicação é a tendência em publicações científicas de evidências positivas terem maior probabilidade de serem publicadas do que evidências negativas, tornando tendenciosos os resultados disponíveis para confronto. Como consequência, revisões sistemáticas com ou sem meta-análises que não incluem estudos não publicados tendem a apresentar resultados enganosos. (pt)
  • Publikationsbias (även publiceringsbias eller publikationsskevhet) är när forskningsstudier av olika skäl inte publiceras alls eller publiceras först med tidsfördröjning. Den vanligaste orsaken är att studien inte kunnat finna några positiva, signifikanta resultat, vilket kan göra såväl forskaren, som en eventuell sponsor, samt tidskrifter mindre benägna att publicera studien. Om studien är stor ökar chansen att den publiceras, men med en fördröjning på nära två år jämfört med om den haft positiva resultat (eng. "lag time"). Det finns en risk att uppfattning av forskningsläget, även inom metaanalyser snedvrids (oftast genom att överskatta effekter) på grund av att opublicerade studier inte tas i beaktning. Det är ofta mycket svårt att fastställa om det råder publikationsbias men det finns verktyg som stöd för en bedömning. Vid litteraturöversikter bör författare försöka bedöma risken och redovisa resultatet av den. I försök att förminska problemet kräver en del framstående medicinska publikationer registrering av experiment innan de påbörjas så att ofördelaktiga resultat inte lämnas opublicerade. Ett annat sätt att motverka problemet kan vara att ta hänsyn till grå litteratur i systematiska översiktsarbeten. (sv)
  • Упередження публікації (англ. Publication bias) - це тип упередження, яке впливає на те, яке наукове дослідження буде надруковано серед доступних для публікації. Упередження публікації є важливим, оскільки і огляди тверджень про підтримку гіпотези, і оцінки параметрів будуть упереджені, якщо початкова література містить упередження публікації. Хоча деякі преференції є бажаними—наприклад, упередження проти публікації недосконалих досліджень — тенденція науковців та редакторів журналів надавати перевагу одним результатам досліджень над іншими, зокрема результатам, які показують значущі відкриття, веде до упередженості надрукованої літератури. Експерименти з статистично значущими результатами часто не є кращими за дослідження з нульовим результатом в частині якості планування експерименту. Однак ймовірність оприлюднення статистично значущих результатів у три рази вища за наукові праці з нульовим результатом. На упередження публікації впливають різні фактори. Наприклад, коли якийсь результат добре поширений та визнаний, публікація праць з нульовим результатом може стати популярною. Було з'ясовано, що найбільш поширеною причиною не публікації результатів дослідження є відмова науковців надати такі результати для оприлюднення. До факторів, які цьому сприяють, належать: припущення науковця, що він помилився у дослідженні, якщо не отримав бажаного результату, втрата інтересу до проблеми або очікування, що іншим нульовий результат буде нецікавим. Спроби ідентифікувати ненадруковані дослідження часто марні або важкі. У намаганні зменшити цю проблему деякі наукові журнали вимагають, щоб дослідження, запропоновані для публікації, були попередньо зареєстровані (на стадії до початку збору даних та їх аналізу). Таких реєстрів вже існує декілька, наприклад «Center for Open Science». Розробляються і інші стратегії виявлення та контролю упередження публікації, наприклад зменшення ваги маленьких та нерандомізованих досліджень, оскільки вони продемонстрували велику схильність до помилки та упередження, (uk)
  • 發表偏差(英語:publication bias)或稱為抽屜問題(英語:file drawer problem),是在學術出版過程發生的一種現象。當某項研究是否發表的決定受着該研究的結論影響時,發表偏差便會發生。發表偏差對文獻分析和元分析有深遠的負面影響,這是因為已發表的論文可能會因而側重於支持或否定相關結論。 研究无论结果显著与否,都可能按照同样的标准执行和设计。然而,效应显著的实验结果被发表的可能性为得到論文的三倍。 發表偏差是由多種原因導致的。最常見的原因是研究人員根本不願意在某些結論的情況下為研究撰文或投稿。研究人員或者認為自己犯了錯誤、對該研究失去興趣、又或是預感同行對結論不感興趣。另一個例子是當某項結論已成為科學共識的時候,出版一項和共識相悖(但不可靠)的研究很可能會帶來更大的新聞價值。 目前,取得未被發表的研究甚為困難。為了盡量避免發表偏差,有些期刊要求為研究項目在收集數據和進行分析前向等機構預先註冊,或是不鼓勵小規模的非隨機研究,因為這類研究容易受錯誤及偏差影響。p曲線分析也是可取的做法。 (zh)
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 511115 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 28647 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1089476774 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:wikiPageUsesTemplate
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • Η μεροληπτική δημοσίευση είναι ένας τύπος μεροληψίας που εμφανίζεται στη δημοσιευμένη ακαδημαϊκή έρευνα. Εμφανίζεται όταν το αποτέλεσμα μιας πειραματικής ή ερευνητικής μελέτης επηρεάζει την απόφαση να δημοσιευθεί ή να διανεμηθεί με άλλο τρόπο. Η δημοσίευση μόνο των αποτελεσμάτων εκείνων που δείχνουν ότι ένα σημαντικό εύρημα διαταράσσει την ισορροπία των ευρημάτων και εισάγει προκατάληψη υπέρ των θετικών αποτελεσμάτων. Η μελέτη της μεροληπτικής δημοσίευσης είναι ένα σημαντικό θέμα της μεταεπιστήμης. (el)
  • Der Publikationsbias auch Publikationsverzerrung ist die statistisch verzerrte (engl. bias [ˈbaɪəs]) Darstellung der Datenlage in wissenschaftlichen Zeitschriften infolge einer bevorzugten Veröffentlichung von Studien mit „positiven“ bzw. signifikanten Ergebnissen. Er wurde 1959 von dem Statistiker Theodore Sterling entdeckt. Positive Befunde sind leichter zu publizieren als solche mit „negativen“, also nicht-signifikanten Ergebnissen und sind zudem häufiger in Fachzeitschriften mit hohem Einflussfaktor veröffentlicht. (de)
  • El sesgo de publicación, también conocido como sesgo en publicación científica, es un tipo de alteración de los resultados de la investigación debido a la tendencia editorial de publicar mayoritariamente resultados significativos en desmedro de las investigaciones que reportan una relación no significativa entre las variables que se investigan. El sesgo de publicación resulta relevante de considerar en la interpretación de los análisis científicos, especialmente en las revisiones de meta-análisis, en donde se revisan y sintetizan los resultados de un conjunto de investigaciones previas publicadas. El no considerarlo podría ser causa de la obtención de conclusiones erróneas.​ Este sesgo puede aparecer en todas las áreas de investigación que emplean análisis cuantitativo de datos. (es)
  • Un biais de publication désigne en science le fait que les chercheurs et les revues scientifiques ont bien plus tendance à publier des expériences ayant obtenu un résultat positif (statistiquement significatif) que des expériences ayant obtenu un résultat négatif (soutenant l'hypothèse nulle). Ce biais de publication donne aux lecteurs une perception biaisée (vers le positif) de l'état de la recherche. (fr)
  • 出版バイアス(publication bias)とは、否定的な結果が出た研究は、肯定的な結果が出た研究に比べて公表されにくいというバイアス(偏り)である。公表バイアスとも言う。単純には、否定的な結果に関する情報が公にならない。根拠に基づく医療(EBM)における科学的根拠が強い根拠とは、個々のランダム化比較試験のデータを結合してメタアナリシスすること、つまりバイアスのないデータのバイアスのない分析結果である。出版バイアスにより、分析結果が異なってくることが問題である。 治療法の有効性と安全性の誤認は、誤った医療の教育と実践につながり、多くの人々の健康に影響を及ぼす可能性がある。2004年の抗うつ薬パキシルに関するデータの隠蔽の裁判は、2005年8月世界保健機関による国際的な臨床試験の登録制度であるICTRP(International Clinical Trials Registry Platform)の設立などにつながった。2009年のインフルエンザの流行の警告の陰で、ロシュ社は未公表の試験に基づいて、タミフルが入院リスクを61%、合併症リスクを67%低下させると主張し、アメリカ政府は15億ドル、欧州の政府は10億ユーロを投じて備蓄した。BMJは、完全な臨床試験のデータの公開を促し、2014年にはそれに基づいた分析が、入院や合併症を減少させるという十分な証拠はないことを報告した。 (ja)
  • Viés de publicação é a tendência em publicações científicas de evidências positivas terem maior probabilidade de serem publicadas do que evidências negativas, tornando tendenciosos os resultados disponíveis para confronto. Como consequência, revisões sistemáticas com ou sem meta-análises que não incluem estudos não publicados tendem a apresentar resultados enganosos. (pt)
  • 發表偏差(英語:publication bias)或稱為抽屜問題(英語:file drawer problem),是在學術出版過程發生的一種現象。當某項研究是否發表的決定受着該研究的結論影響時,發表偏差便會發生。發表偏差對文獻分析和元分析有深遠的負面影響,這是因為已發表的論文可能會因而側重於支持或否定相關結論。 研究无论结果显著与否,都可能按照同样的标准执行和设计。然而,效应显著的实验结果被发表的可能性为得到論文的三倍。 發表偏差是由多種原因導致的。最常見的原因是研究人員根本不願意在某些結論的情況下為研究撰文或投稿。研究人員或者認為自己犯了錯誤、對該研究失去興趣、又或是預感同行對結論不感興趣。另一個例子是當某項結論已成為科學共識的時候,出版一項和共識相悖(但不可靠)的研究很可能會帶來更大的新聞價值。 目前,取得未被發表的研究甚為困難。為了盡量避免發表偏差,有些期刊要求為研究項目在收集數據和進行分析前向等機構預先註冊,或是不鼓勵小規模的非隨機研究,因為這類研究容易受錯誤及偏差影響。p曲線分析也是可取的做法。 (zh)
  • تحيز النشر (بالإنجليزية: Publication bias) هو نوع من التحيز الذي يحدث في الأبحاث الأكاديمية المنشورة. يحدث تحيز النشر عندما تؤثر نتيجة تجربة أو دراسة بحثية على قرار نشرها (أو توزيعها بطريقة أخرى). عدم نشر النتائج السلبية ونشر النتائج التي تُظهر دلالة إحصائية فقط يُخلّ بدقة ومصداقية النتائج، ويعتبر هذا تحيزاً لصالح النتائج الإيجابية. تمت الإشارة إلى طبيعة هذه المعضلات والمشكلات التي سببتها على أنها الأمراض الخمسة التي تهدد العلم، والتي تشمل: يعتبر تحيز النشر نوع من تحيز الإبلاغ. غالبًا ما يتم تضمين مجموعة متنوعة من التحيزات المختلفة في التعريف العام لتحيز النشر. (ar)
  • El biaix de publicació és el que es produeix en no publicar tot allò que podria ser publicat, per diferents factors. No sempre aquest biaix és inherentment dolent, així, per exemple, no publicar mentides és sovint un biaix desitjable; però no ens referirem a això. El que sí que és el biaix de publicació problemàtic, i molt discutit, és la tendència dels investigadors, editors, i companyies farmacèutiques per gestionar la comunicació dels resultats experimentals que donin resultats positius (és a dir, mostrant un troballa significativa) de forma diferent dels resultats que siguin negatius (és a dir, que donin suport a la hipòtesi nul·la) o no concloents, el que porta a un biaix erroni en la literatura general publicada. Això és en general un biaix que apunta a informar dels resultats signif (ca)
  • Publikační zkreslení (anglicky publication bias) je typ zkreslení, které se vyskytuje v publikovaném akademickém výzkumu. Dochází k němu tehdy, když výsledek experimentu nebo výzkumné studie ovlivňuje rozhodnutí, zda ji publikovat nebo jinak šířit. Zveřejnění pouze těch výsledků, které vykazují významný nález, narušuje rovnováhu výsledků a vkládá předpojatost ve prospěch pozitivních výsledků. Studium publikačního zkreslení je důležitým tématem . „significosis, nepřiměřené zaměření na statisticky významné výsledky; neophilia, nadměrné oceňování novinek; theorrhea, mánie pro nové teorie; (cs)
  • In published academic research, publication bias occurs when the outcome of an experiment or research study biases the decision to publish or otherwise distribute it. Publishing only results that show a significant finding disturbs the balance of findings in favor of positive results. The study of publication bias is an important topic in metascience. Other proposed strategies to detect and control for publication bias include p-curve analysis and disfavoring small and non-randomized studies due to high susceptibility to error and bias. (en)
  • Il bias di pubblicazione (publication bias) è un tipo di distorsione che si verifica nella ricerca accademica pubblicata. Si verifica quando il risultato di un esperimento o di uno studio di ricerca influenza la decisione se pubblicarlo o altrimenti distribuirlo. Il bias di pubblicazione è importante perché le recensioni di letteratura riguardanti il supporto di un'ipotesi possono essere distorte se la letteratura originale è contaminata da bias di pubblicazione. In altre parole, pubblicare solo i risultati che mostrano una scoperta significativa disturba l'equilibrio dei risultati stessi. (it)
  • Złudzenie publikacyjne, tendencyjność publikacyjna, efekt szuflady – zafałszowanie naukowego obrazu rzeczywistości powstające wskutek wybiórczości w publikowaniu wyników naukowych. Może ono powstawać między innymi wówczas, gdy autorzy lub wydawcy nie interesują się wynikami, które uważają za mało interesujące lub niezgodne z ich poglądami, lub celowo ukrywają takie wyniki (stąd „efekt szuflady”). Wynika również z niezrozumienia metodologii weryfikacji zerowych hipotez statystycznych – obserwuje się, że wyniki zerowe są publikowane rzadziej od pozytywnych, na przykład w przeglądzie badań medycznych z 1987 roku trzykrotnie rzadziej. Studiowanie literatury przedmiotu daje więc zniekształcony obraz proporcji badań, w których dane twierdzenie zostało potwierdzone lub sfalsyfikowane. Autorzy i r (pl)
  • Publicatiebias is de vertekening die ontstaat als bij wetenschappelijk onderzoek de positieve resultaten wel, maar negatieve of onduidelijke resultaten niet gepubliceerd worden. Dit wordt ook wel het dossierkast- of bureaulade-effect genoemd, omdat de dossiers met negatieve resultaten in de kast of de (onderste) bureaulade verdwijnen. (nl)
  • Publikationsbias (även publiceringsbias eller publikationsskevhet) är när forskningsstudier av olika skäl inte publiceras alls eller publiceras först med tidsfördröjning. Den vanligaste orsaken är att studien inte kunnat finna några positiva, signifikanta resultat, vilket kan göra såväl forskaren, som en eventuell sponsor, samt tidskrifter mindre benägna att publicera studien. Om studien är stor ökar chansen att den publiceras, men med en fördröjning på nära två år jämfört med om den haft positiva resultat (eng. "lag time"). Det finns en risk att uppfattning av forskningsläget, även inom metaanalyser snedvrids (oftast genom att överskatta effekter) på grund av att opublicerade studier inte tas i beaktning. Det är ofta mycket svårt att fastställa om det råder publikationsbias men det finns (sv)
  • Упередження публікації (англ. Publication bias) - це тип упередження, яке впливає на те, яке наукове дослідження буде надруковано серед доступних для публікації. Упередження публікації є важливим, оскільки і огляди тверджень про підтримку гіпотези, і оцінки параметрів будуть упереджені, якщо початкова література містить упередження публікації. Хоча деякі преференції є бажаними—наприклад, упередження проти публікації недосконалих досліджень — тенденція науковців та редакторів журналів надавати перевагу одним результатам досліджень над іншими, зокрема результатам, які показують значущі відкриття, веде до упередженості надрукованої літератури. (uk)
rdfs:label
  • تحيز النشر (ar)
  • Biaix de publicació (ca)
  • Publikační zkreslení (cs)
  • Publikationsbias (de)
  • Μεροληπτική δημοσίευση (el)
  • Sesgo de publicación (es)
  • Bias di pubblicazione (it)
  • Biais de publication (fr)
  • 出版バイアス (ja)
  • Publication bias (en)
  • Publicatiebias (nl)
  • Złudzenie publikacyjne (pl)
  • Viés de publicação (pt)
  • Publikationsbias (sv)
  • 發表偏差 (zh)
  • Упередження публікації (uk)
owl:differentFrom
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is rdfs:seeAlso of
is owl:differentFrom of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License