| dbo:abstract
|
- Švališér (z francouzského chevau-léger, cheval – kůň, léger – lehký) byl příslušník lehkého jezdectva, které se objevilo poprvé ve Francii za Jindřicha IV. Pluky švališérů se užívaly ještě za napoleonských válek, postupně splynuly s jiným jezdectvem. Švališéři byli užívání i v armádě habsburské monarchie, resp. rakouského císařství od poloviny 18. století, roku 1851 však byli převedeni k dragounským a husarským jednotkám. Podobné jednotky existovaly i v Sasku a Bavorsku, tam dokonce ještě v průběhu 1. světové války. (cs)
- The Chevau-légers (from French cheval—horse—and léger—light) was a generic French name for several units of light and medium cavalry. Their history began in the late 15th and early 16th centuries, when the heavy cavalry forces of the French Compagnies d'Ordonnance were undergoing a massive structural reorganization. Initially, the companies combined the gendarmes (fully armoured men-at-arms) along with lighter coutiliers and "archers" in the same mounted formation, with the better armoured men forming the foremost ranks. However, as time passed the lighter horsemen were increasingly separated into independent formations of "medium" cavalry, bearing lighter armour and much shorter lances than the gendarmes. These lighter formations eventually gained the name of chevau légers. A similar development also happened in the organization of the Austrian and Spanish cavalry with the growth of caballería ligera formations. Their original similarities to lancer units meant that in the armies of the Napoleonic Wars the title came to be applied for both sword armed medium cavalry and lancer cavalry units interchangeably, depending on the regional custom. Examples of this include the famous Polish 1st Light Cavalry Regiment of the French Guards and the 2e régiment de chevau-légers lanciers de la Garde Impériale, both subtitled Chevau-légers despite being light lancer cavalry, while the Austrian and many other German states retained Chevau-légers that were actually sword armed medium cavalry.
* v
* t
* e (en)
- Chevaulegers (urspr. Cheveauxlegers, auch: Chevauxlegers, Chevaux-Legers, Chevau-Legers, Cavalleggeri oder Chevau-légers) waren ursprünglich eine Gattung der leichten Kavallerie. Im Königreich Bayern bildeten sie ab 1813 die mittelschwere Kavallerie und galten bis zum Ende der Monarchie als charakteristische Waffengattung des bayerischen Heeres. Im italienischen Heer bestehen noch heute zwei Cavalleggeri-Panzeraufklärungsregimenter. (de)
- Les chevau-légers, ou chevau-légers lanciers, sont des soldats appartenant, comme leur nom l’indique, à la cavalerie légère et armés de lances. La graphie chevau-léger (sans x au singulier comme au pluriel) est plus courante à l’époque où ce corps existe encore, et c’est l’orthographe recommandée par l’Académie et le Petit Robert ; cependant, d'autres dictionnaires, comme le Petit Larousse, le Littré ou Bescherelle, considèrent cet usage comme un barbarisme et recommandent chevaux-léger (avec le x au singulier comme au pluriel). (fr)
- I cavalleggeri sono, come dice il nome, una specialità della cavalleria leggera. (it)
- De chevau-léger (uit het het Frans cheval-paard en léger - licht) was de algemene naam voor verscheidene eenheden lichte cavalerie, ongeveer gelijk aan de lansiers in de legers van andere staten tijdens de napoleontische oorlogen. Hun geschiedenis begon in de late 15e en vroege 16e eeuw, toen de Franse zware cavalerie een grote reorganisatie kende. Aanvankelijk waren de compagnieën de 'gendarmes' (volledig bepantserde infanterie) samen met de lichtere 'coutiliers' en de boogschutters. Na een tijdje werd de lichte cavalerie meer en meer in onafhankelijke formaties van middelzware cavalerie geplaatst, de middelzware cavalerie droeg lichtere bepantsering en veel kortere lansen dan de gendarmes. Deze cavalerie kreeg uiteindelijk de naam chevaux légeres. Dezelfde ontwikkeling vond plaats in het Oostenrijkse en Spaanse leger met de groei van de caballería ligera-formaties. (nl)
- Шеволежеры (фр. chevau-légers, от chevaux — лошади и léger — лёгкий) — полки лёгкой кавалерии, вооруженные саблями, пистолетами и карабинами. В другом источнике указано что шеволежеры относились к средней коннице как и драгуны и карабинеры. (ru)
- Szwoleżerowie, lekkokonni (z fr. chevau-légers, od cheval – koń i léger – lekki) – formacja wojskowa lekkiej kawalerii. Jako pierwszy ten rodzaj wojska wyodrębnił Ludwik XII Walezjusz w 1498 roku. (pl)
|
| rdfs:comment
|
- Švališér (z francouzského chevau-léger, cheval – kůň, léger – lehký) byl příslušník lehkého jezdectva, které se objevilo poprvé ve Francii za Jindřicha IV. Pluky švališérů se užívaly ještě za napoleonských válek, postupně splynuly s jiným jezdectvem. Švališéři byli užívání i v armádě habsburské monarchie, resp. rakouského císařství od poloviny 18. století, roku 1851 však byli převedeni k dragounským a husarským jednotkám. Podobné jednotky existovaly i v Sasku a Bavorsku, tam dokonce ještě v průběhu 1. světové války. (cs)
- Chevaulegers (urspr. Cheveauxlegers, auch: Chevauxlegers, Chevaux-Legers, Chevau-Legers, Cavalleggeri oder Chevau-légers) waren ursprünglich eine Gattung der leichten Kavallerie. Im Königreich Bayern bildeten sie ab 1813 die mittelschwere Kavallerie und galten bis zum Ende der Monarchie als charakteristische Waffengattung des bayerischen Heeres. Im italienischen Heer bestehen noch heute zwei Cavalleggeri-Panzeraufklärungsregimenter. (de)
- Les chevau-légers, ou chevau-légers lanciers, sont des soldats appartenant, comme leur nom l’indique, à la cavalerie légère et armés de lances. La graphie chevau-léger (sans x au singulier comme au pluriel) est plus courante à l’époque où ce corps existe encore, et c’est l’orthographe recommandée par l’Académie et le Petit Robert ; cependant, d'autres dictionnaires, comme le Petit Larousse, le Littré ou Bescherelle, considèrent cet usage comme un barbarisme et recommandent chevaux-léger (avec le x au singulier comme au pluriel). (fr)
- I cavalleggeri sono, come dice il nome, una specialità della cavalleria leggera. (it)
- Шеволежеры (фр. chevau-légers, от chevaux — лошади и léger — лёгкий) — полки лёгкой кавалерии, вооруженные саблями, пистолетами и карабинами. В другом источнике указано что шеволежеры относились к средней коннице как и драгуны и карабинеры. (ru)
- Szwoleżerowie, lekkokonni (z fr. chevau-légers, od cheval – koń i léger – lekki) – formacja wojskowa lekkiej kawalerii. Jako pierwszy ten rodzaj wojska wyodrębnił Ludwik XII Walezjusz w 1498 roku. (pl)
- The Chevau-légers (from French cheval—horse—and léger—light) was a generic French name for several units of light and medium cavalry. Their history began in the late 15th and early 16th centuries, when the heavy cavalry forces of the French Compagnies d'Ordonnance were undergoing a massive structural reorganization. Initially, the companies combined the gendarmes (fully armoured men-at-arms) along with lighter coutiliers and "archers" in the same mounted formation, with the better armoured men forming the foremost ranks. However, as time passed the lighter horsemen were increasingly separated into independent formations of "medium" cavalry, bearing lighter armour and much shorter lances than the gendarmes. These lighter formations eventually gained the name of chevau légers. A similar deve (en)
- De chevau-léger (uit het het Frans cheval-paard en léger - licht) was de algemene naam voor verscheidene eenheden lichte cavalerie, ongeveer gelijk aan de lansiers in de legers van andere staten tijdens de napoleontische oorlogen. (nl)
|
