| dbo:abstract
|
- Skutková podstata je souhrn typických, základních, právně relevantních znaků určitého právního institutu (například: trestného činu). Pokud osoba naplní svým jednáním takové znaky (například spáchá trestný čin), naplní skutkovou podstatu, což s sebou přináší právní následky stanovené příslušnou právní normou. Pomocí znaků skutkové podstaty je vyjádřen základní charakter, význam a důvod existence daného právního institutu (u trestného činu je to společenská nebezpečnost takového činu, jehož páchání společnost zakazuje). Jako znaky skutkové podstaty jsou vybírány jen ty nejzávažnější (ty, před kterými se, v případě trestných činů, chce společnost chránit - u vraždy je to úmyslné usmrcení jiného, nikoli už přesný způsob, čas, místo takového usmrcení), a nezohledňují se ostatní součásti daného , tedy detailního průběhu dané události. V československém trestním právu bylo naplnění skutkové podstaty v teorii vykládáno jako formální znak trestnosti činu, zatímco materiální znak trestnosti byl vyjádřen obecnou formulací v úvodu trestního zákoníku. Ve skutečnosti však speciální část trestního zákona v popisech jednotlivých skutkových podstat specifikovala, byť nedůsledně a mnohde jen nepřímo, tedy kontextem daným nadpisy a členěním, i materiální znaky, tedy konkrétní zájmy, které příslušnými druhy činů mohou být poškozeny. V praxi docházelo jen zcela výjimečně k případům, kdy by při naplněných formálních znacích skutkové podstaty soud konstatoval nenaplnění materiálního znaku trestného činu; podle judikatury nejvyššího soudu naplnění formální skutkové podstaty obecně implikuje i naplnění materiální podstaty trestného činu. O naplnění skutkové podstaty trestného činu se jedná i v případě jednání osob bez trestní odpovědnosti, na které se trestní předpisy přímo nevztahují, ale související předpisy užívají pojmu „čin jinak trestný“. Základním tříděním skutkových podstat v trestním právu je třídění na skutkové podstaty základní, kvalifikované (přísněji trestné kvůli vyšší nebezpečnosti jednání) a privilegované (výjimečně mírněji trestné kvůli nižší nebezpečnosti). U dvou posledně jmenovaných přistoupily ke znakům základní skutkové podstaty některé právně relevantní znaky další. Pomocí znaků skutkových podstat (zvláště znaků zvláštních - viz níže) se od sebe odlišují jednotlivé trestné činy. Naplnění skutkové podstaty znamená (pokud je takový čin i společensky nebezpečný) spáchání příslušného trestného činu (jedním skutkem lze spáchat i více trestných činů). Skutková podstata zahrnuje tzv. typové znaky trestného činu (vedle toho existují ještě tzv. obecné znaky trestného činu zahrnující věk a příčetnost pachatele, které ovšem nejsou součástí skutkové podstaty): Obligatorní znaky skutkové podstaty
* objekt (právní statek, který je jednáním porušen či ohrožen)
* objektivní stránka (jednání - konání či opominutí a příčinná souvislost mezi jednáním a následkem)
* subjekt (pachatel)
* subjektivní stránka (vnitřní psychický vztah pachatele k jeho protiprávnímu chování a zavinění - úmysl či nedbalost, příp. někdy je stanovena i pohnutka) Fakultativní znaky skutkové podstaty Patří zde např. místo a čas spáchání trestného činu. Pokud je nějaký fakultativní znak vyjádřen ve skutkové podstatě pak se z tohoto fakultativního znaku stává znak obligatorní. Pro naplnění skutkové podstaty a tím pro spáchání trestného činu musí být naplněny vždy všechny uvedené znaky. Výraz „skutková podstata“ se běžně užívá i u nekalé soutěže, kde představuje jednotlivý případ nekalosoutěžního jednání. (cs)
- «أكتيس ريس» هي كلمة لاتينية معناها الحرفي «الفعل المذنب» أي الفعل الجرمي، وتعد العنصر الخارجي أو المادي للجريمة. وعندما لا يترك للشك مكاناً في إثبات الفعل الجرمي مع «مينس ريا»، وهي كلمة لاتينية معناها الحرفي «العقل المذنب» أي النية الجنائية، تنشأ المسئولية القانونية في تشريعات القانون العام للقانون الجنائي في كلٍ من كندا، وأستراليا، والهند، وباكستان، وجنوب أفريقيا، ونيوزيلندا، وإيرلندا، والولايات المتحدة. (ar)
- Actus reus (/ˈæktəs ˈreɪəs/), sometimes called the external element or the objective element of a crime, is the Law Latin term for the "guilty act" which, when proved beyond a reasonable doubt in combination with the mens rea ("guilty mind"), produces criminal liability in the common law−based criminal law jurisdictions of England and Wales, Canada, Australia, India, Kenya, Pakistan, Philippines, South Africa, New Zealand, Scotland, Nigeria, Ghana, Ireland, Israel and the United States of America. In the United States, some crimes also require proof of attendant circumstances and/or proof of a required result directly caused by the actus reus. (en)
- Als actus reus (lat. ‚schuldige Handlung‘; auch external element oder objective element) bezeichnet man im Strafrecht von England und Wales eine Voraussetzung der Strafbarkeit. Als positive Voraussetzung der Strafbarkeit (im Gegensatz zu den defences) umschreibt er den objektiven Tatbestand, d. h. alle Verbrechensbestandteile, die sich nicht auf die innere Einstellung des Täters zur Tat beziehen (subjektiver Tatbestand); letztere bezeichnet man als mens rea: “Actus non facit reum, nisi mens sit rea” (deutsch: „Keine Schuld ohne Bewusstsein der Schuld“). Worin der actus reus konkret besteht, ergibt sich aus dem jeweiligen Strafgesetz (Statute Law) oder aber dem Common Law. (de)
- Actus reus est le terme latin signifiant l'acte de culpabilité (l'élément externe ou objectif d'une infraction criminelle). C'est un élément essentiel dans la détermination d'un crime. Ainsi, lorsqu'aucun doute raisonnable ne subsiste par suite de la démonstration de la preuve, l'acte de culpabilité, prouvé de concert avec l'intention de l'individu de commettre une infraction criminelle (mens rea), crée la responsabilité criminelle de l'accusé dans les juridictions criminelles qui suivent le système de la common law (Canada, Australie, Nouvelle-Zélande, États-Unis, Royaume-Uni, Irlande). L'actus reus a lui-même trois composantes : l'élément matériel, l'élément volontaire minimal et le lien de causalité. (fr)
- Una fattispecie (dal latino facti species, "apparenza di fatto", nel senso di 'fatto immaginato', ovvero situazione-tipo ipotizzata), in diritto, è la situazione particolare disciplinata da una norma giuridica (o da parte di essa), nella quale sono descritte le condizioni il cui avverarsi rende la norma stessa applicabile. L'avvenimento o la situazione prevista dalla fattispecie è detta "fatto giuridico". Il complesso di norme che regolano la medesima fattispecie costituisce un "istituto giuridico". (it)
- Actus reus (latin för 'den skyldiga handlingen') är ett rättsbegrepp från den romerska rätten för handlingen eller underlåtenheten som utgör själva brottet vid många fullbordade kriminalfall. Actus reus förutsätter vanligen uppsåt (mens rea) för att utgöra brott, varmed exempelvis reflexhandlingar med olycksdigra konsekvenser inte innefattas i termen. Underlåtenhet till handling kan utgöra actus reus om personen är förpliktigad per lag, kontrakt, sedvana med mera, att handla och inte gör så,och likaså vårdslöshet. Däremot är förberedelse till brott brottsligt utan actus reus, liksom flera roller i concursus necessarius kan vara. Actus reus kan vara brottsligt på grund av själva utförandet eller uppförandet (som vid rån, våldtäkt, narkotikainnehav), på grund av utgången av handlingen (som vid mord, misshandel), på grund av uppträdandet (som drogfylla), samt underlåtenhet. På grund av uppsåtsrekvisitet (mens rea) räknas inte actus reus som brottslig om handlingen är ofrivillig, varmed brott begångna i sömn, på grund av spasmer, och dylikt inte lagförs, dock räknas som brottsliga de handlingar begångna under och till följd av drogpåverkan. Jämför även rättsvillfarelse. (sv)
- A factispécie (português europeu) ou fatispécie (português brasileiro) (do latim «facti species», "aparência de facto", no sentido de facto ideado ou de situação-tipo hipotisada), no âmbito jurídico, é a situação concreta prefigurada numa norma jurídica, ou parte dela, na qual estão descritas as condições fácticas que, uma vez verificadas, tornam a norma aplicável. O complexo de normas que regulam uma mesma factispécie constitui um "instituto jurídico". «A factispécie corresponde exactamente aos factos que, sendo subsumíveis à previsão de uma determinada norma jurídica, permitem a produção dos efeitos jurídicos que nela se estatuem.» (pt)
- 犯罪行為（拉丁語：actus reus；英語發音：/ˈæktəs ˈreɪəs/，或稱危害行为）是刑法学的一個概念，在普通法上是構成犯罪的要素之一，在大陸法系中則是客觀構成要件要素的一項。 (zh)
|
| rdfs:comment
|
- «أكتيس ريس» هي كلمة لاتينية معناها الحرفي «الفعل المذنب» أي الفعل الجرمي، وتعد العنصر الخارجي أو المادي للجريمة. وعندما لا يترك للشك مكاناً في إثبات الفعل الجرمي مع «مينس ريا»، وهي كلمة لاتينية معناها الحرفي «العقل المذنب» أي النية الجنائية، تنشأ المسئولية القانونية في تشريعات القانون العام للقانون الجنائي في كلٍ من كندا، وأستراليا، والهند، وباكستان، وجنوب أفريقيا، ونيوزيلندا، وإيرلندا، والولايات المتحدة. (ar)
- Actus reus (/ˈæktəs ˈreɪəs/), sometimes called the external element or the objective element of a crime, is the Law Latin term for the "guilty act" which, when proved beyond a reasonable doubt in combination with the mens rea ("guilty mind"), produces criminal liability in the common law−based criminal law jurisdictions of England and Wales, Canada, Australia, India, Kenya, Pakistan, Philippines, South Africa, New Zealand, Scotland, Nigeria, Ghana, Ireland, Israel and the United States of America. In the United States, some crimes also require proof of attendant circumstances and/or proof of a required result directly caused by the actus reus. (en)
- Als actus reus (lat. ‚schuldige Handlung‘; auch external element oder objective element) bezeichnet man im Strafrecht von England und Wales eine Voraussetzung der Strafbarkeit. Als positive Voraussetzung der Strafbarkeit (im Gegensatz zu den defences) umschreibt er den objektiven Tatbestand, d. h. alle Verbrechensbestandteile, die sich nicht auf die innere Einstellung des Täters zur Tat beziehen (subjektiver Tatbestand); letztere bezeichnet man als mens rea: “Actus non facit reum, nisi mens sit rea” (deutsch: „Keine Schuld ohne Bewusstsein der Schuld“). Worin der actus reus konkret besteht, ergibt sich aus dem jeweiligen Strafgesetz (Statute Law) oder aber dem Common Law. (de)
- Una fattispecie (dal latino facti species, "apparenza di fatto", nel senso di 'fatto immaginato', ovvero situazione-tipo ipotizzata), in diritto, è la situazione particolare disciplinata da una norma giuridica (o da parte di essa), nella quale sono descritte le condizioni il cui avverarsi rende la norma stessa applicabile. L'avvenimento o la situazione prevista dalla fattispecie è detta "fatto giuridico". Il complesso di norme che regolano la medesima fattispecie costituisce un "istituto giuridico". (it)
- 犯罪行為（拉丁語：actus reus；英語發音：/ˈæktəs ˈreɪəs/，或稱危害行为）是刑法学的一個概念，在普通法上是構成犯罪的要素之一，在大陸法系中則是客觀構成要件要素的一項。 (zh)
- Skutková podstata je souhrn typických, základních, právně relevantních znaků určitého právního institutu (například: trestného činu). Pokud osoba naplní svým jednáním takové znaky (například spáchá trestný čin), naplní skutkovou podstatu, což s sebou přináší právní následky stanovené příslušnou právní normou. Pomocí znaků skutkové podstaty je vyjádřen základní charakter, význam a důvod existence daného právního institutu (u trestného činu je to společenská nebezpečnost takového činu, jehož páchání společnost zakazuje). Jako znaky skutkové podstaty jsou vybírány jen ty nejzávažnější (ty, před kterými se, v případě trestných činů, chce společnost chránit - u vraždy je to úmyslné usmrcení jiného, nikoli už přesný způsob, čas, místo takového usmrcení), a nezohledňují se ostatní součásti daného (cs)
- Actus reus est le terme latin signifiant l'acte de culpabilité (l'élément externe ou objectif d'une infraction criminelle). C'est un élément essentiel dans la détermination d'un crime. Ainsi, lorsqu'aucun doute raisonnable ne subsiste par suite de la démonstration de la preuve, l'acte de culpabilité, prouvé de concert avec l'intention de l'individu de commettre une infraction criminelle (mens rea), crée la responsabilité criminelle de l'accusé dans les juridictions criminelles qui suivent le système de la common law (Canada, Australie, Nouvelle-Zélande, États-Unis, Royaume-Uni, Irlande). (fr)
- A factispécie (português europeu) ou fatispécie (português brasileiro) (do latim «facti species», "aparência de facto", no sentido de facto ideado ou de situação-tipo hipotisada), no âmbito jurídico, é a situação concreta prefigurada numa norma jurídica, ou parte dela, na qual estão descritas as condições fácticas que, uma vez verificadas, tornam a norma aplicável. O complexo de normas que regulam uma mesma factispécie constitui um "instituto jurídico". (pt)
- Actus reus (latin för 'den skyldiga handlingen') är ett rättsbegrepp från den romerska rätten för handlingen eller underlåtenheten som utgör själva brottet vid många fullbordade kriminalfall. Actus reus förutsätter vanligen uppsåt (mens rea) för att utgöra brott, varmed exempelvis reflexhandlingar med olycksdigra konsekvenser inte innefattas i termen. Underlåtenhet till handling kan utgöra actus reus om personen är förpliktigad per lag, kontrakt, sedvana med mera, att handla och inte gör så,och likaså vårdslöshet. Däremot är förberedelse till brott brottsligt utan actus reus, liksom flera roller i concursus necessarius kan vara. (sv)
|
