This HTML5 document contains 499 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
n35http://yi.dbpedia.org/resource/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
umbel-rchttp://umbel.org/umbel/rc/
dbpedia-elhttp://el.dbpedia.org/resource/
yagohttp://dbpedia.org/class/yago/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
n18http://viaf.org/viaf/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
dbpedia-kohttp://ko.dbpedia.org/resource/
n31http://ur.dbpedia.org/resource/
schemahttp://schema.org/
dbpedia-simplehttp://simple.dbpedia.org/resource/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#
dbpedia-slhttp://sl.dbpedia.org/resource/
n58http://d-nb.info/gnd/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ochttp://oc.dbpedia.org/resource/
n48https://global.dbpedia.org/id/
goldhttp://purl.org/linguistics/gold/
dbpedia-yohttp://yo.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ethttp://et.dbpedia.org/resource/
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kahttp://ka.dbpedia.org/resource/
n66http://uz.dbpedia.org/resource/
n39http://dbpedia.org/resource/File:
n34http://arz.dbpedia.org/resource/
dbpedia-brhttp://br.dbpedia.org/resource/
n14http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/
dbpedia-mshttp://ms.dbpedia.org/resource/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
dbpedia-behttp://be.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nohttp://no.dbpedia.org/resource/
dbpedia-dahttp://da.dbpedia.org/resource/
dbpedia-svhttp://sv.dbpedia.org/resource/
n56http://tt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
n52http://azb.dbpedia.org/resource/
n71http://tg.dbpedia.org/resource/
dbpedia-trhttp://tr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
n78http://ckb.dbpedia.org/resource/
n20http://data.europa.eu/euodp/jrc-names/
n27http://www.ontologydesignpatterns.org/ont/dul/DUL.owl#
n68http://hi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-hrhttp://hr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nlhttp://nl.dbpedia.org/resource/
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
yago-reshttp://yago-knowledge.org/resource/
dbpedia-jahttp://ja.dbpedia.org/resource/
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
dbphttp://dbpedia.org/property/
n43http://www.w3.org/2006/03/wn/wn20/instances/
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
dbpedia-vihttp://vi.dbpedia.org/resource/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbpedia-idhttp://id.dbpedia.org/resource/
dbpedia-iohttp://io.dbpedia.org/resource/
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eohttp://eo.dbpedia.org/resource/
n37http://jv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-zhhttp://zh.dbpedia.org/resource/
dbpedia-azhttp://az.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-plhttp://pl.dbpedia.org/resource/
n40http://qu.dbpedia.org/resource/
dbpedia-hehttp://he.dbpedia.org/resource/
dbpedia-lahttp://la.dbpedia.org/resource/
n36http://hy.dbpedia.org/resource/

Statements

Subject Item
dbr:Michel_Aoun
rdf:type
yago:Organism100004475 yago:Object100002684 wikidata:Q215627 dbo:MilitaryPerson yago:Minister110320863 yago:Head110162991 yago:SkilledWorker110605985 wikidata:Q729 wikidata:Q5 yago:General110123844 yago:GeneralOfficer110125786 yago:Whole100003553 dbo:Person n27:NaturalPerson yago:YagoLegalActor yago:YagoLegalActorGeo yago:CommissionedOfficer109942970 yago:CommissionedMilitaryOfficer109943239 schema:Person dbo:Eukaryote dbo:Politician yago:ForeignMinister110103794 yago:WikicatLebanesePeople yago:WikicatPeopleFromBeirut yago:WikicatLebanesePoliticians umbel-rc:PresidentOfOrganization umbel-rc:Politician dbo:Species yago:Owner110389398 yago:Executive110069645 yago:Person100007846 yago:WikicatGenerals yago:Holder110180178 yago:Officeholder110371450 yago:Administrator109770949 yago:WikicatLivingPeople yago:Official110372373 yago:MilitaryOfficer110317007 foaf:Person yago:WikicatPeopleOfTheLebaneseCivilWar yago:WikicatArabPoliticians wikidata:Q82955 dbo:Animal yago:Serviceman110582746 yago:WikicatPrimeMinistersOfLebanon yago:Worker109632518 yago:LivingThing100004258 owl:Thing yago:WikicatForeignMinistersOfLebanon yago:PhysicalEntity100001930 yago:CausalAgent100007347 yago:WikicatFreePatrioticMovementPoliticians yago:Leader109623038 yago:Politician110450303 wikidata:Q19088 yago:WikicatPeopleFromBaabdaDistrict
rdfs:label
Michel Aoun Michel Aoun ميشال عون Μισέλ Αούν Michel Aoun 米歇尔·奥恩 Michel Aoun Michel Aoun Michel Aoun Michel Aoun Аун, Мишель Michel Aoun ミシェル・アウン Мішель Аун 미셸 아운 Michel Aoun Michel Aoun Michel Aoun Michel Aoun Michel Aoun
rdfs:comment
米歇尔·奈姆·奥恩(阿拉伯语:ميشال نعيم عون‎,羅馬化:Michel Naim Aoun,黎巴嫩阿拉伯语发音: ;1933年9月30日-),是一名黎巴嫩軍人及政治人物,2016年10月31日至2022年10月30日擔任黎巴嫩总统。在其卸任後,因黎巴嫩議會未能選出繼任者而導致權力真空。 Michel Naim Aoun (ur. 18 lutego 1935 w ) – libański wojskowy i polityk, maronita. Od 22 września 1988 do 13 października 1990 urzędował jako premier i prezydent Libanu jako szef jednego z dwóch gabinetów rywalizujących o sprawowanie władzy. Po pokonaniu jego sił przez wojska syryjskie, został zmuszony do uchodźstwa. Po powrocie do kraju, ponownie zaangażował się w działalność polityczną i założył własną partię - Wolny Ruch Patriotyczny, prezydent Libanu od 31 października 2016 do 31 października 2022. Ο Μισέλ Ναΐμ Αούν (αραβικά: ميشال نعيم عون‎, Αραβική προφορά: miːʃeːl ʕo.uːn, γεν. 18 Φεβρουαρίου 1935) είναι Λιβανέζος πολιτικός, ο οποίος υπηρέτησε ως πρόεδρος του Λιβάνου από τις 31 Οκτωβρίου 2016 έως τις 30 Οκτωβρίου 2022. Εξελέγη πρόεδρος στις 31 Οκτωβρίου 2016 κατά την 46η εκλογική συνεδρίαση του λιβανέζικου κοινοβουλίου. Είναι μαρωνίτης χριστιανός και ιδρυτής του . Michel Aoun (arabisch ميشال عون Mischal Aun, DMG Mīšāl ʿAwn; * 30. September 1933 oder 18. Februar 1935 in Haret Hreik, Großlibanon) ist ein libanesischer Offizier und Politiker. Vom 31. Oktober 2016 bis zum 30. Oktober 2022 war er Präsident des Libanon; dieses Amt wird gemäß dem Nationalpakt von 1943 stets von einem maronitischen Christen besetzt. Michel Naim Aoun (em árabe: ميشال عون, , Baabda, 30 de setembro de 1933) foi presidente do Líbano entre 2016 e 2022 e líder do , uma coalizão de maioria cristã, com uma visão secular da política. De 22 de setembro de 1988 a 13 de outubro de 1990, Aoun serviu como primeiro-ministro da facção legal dos dois governos rivais em disputa pelo poder na época. Ele declarou "guerra de libertação" contra a ocupação da Síria em 14 de março de 1989. Em 13 de outubro de 1990, as forças sírias invadiram Beirute matando centenas de soldados e civis desarmados; o General Aoun foi detido pela Síria e enviado ao exílio forçado, fugindo para a embaixada francesa e, posteriormente, foi autorizado a viajar para a França. Ele voltaria para o Líbano em 7 de maio de 2005, 11 dias após a retirada das tropas sírias. Мішель Наїм Аун (араб. ميشال نعيم عون‎, Арабська вимова: [miːʃeːl ʕo.uːn] Mīšāl ʿAwn; нар. 30 вересня 1933 або 18 лютого 1935) — ліванський військовий і політичний діяч, генерал Збройних сил Лівану, прем'єр-міністр Лівану від 22 вересня 1988 по 13 жовтня 1990, президент Лівану від 31 жовтня 2016 року до 30 жовтня 2022 року. Від 2005 до 2016 був членом парламенту. Католик-мароніт. Michel Aoun, pronuncia libanese: [miˈʃaːl ʕawn, miˈʃɛl-, -ʕoːn]; in arabo: ميشال عون‎, Michel ʿAwn (Haret Hreik, 30 settembre 1933), è un generale e politico libanese. È stato Presidente del Libano dal 31 ottobre 2016 al 30 ottobre 2022; aveva ricoperto questa carica ad interim dal 22 settembre 1988 al 13 ottobre 1990. Michel Aoun nebo Michel Aún, arabsky ميشال عون‎ Mīšāl 'Aūn (* 30. září nebo 18. února 1933 , Bejrút) je libanonský politik a od 31. října 2016 prezident Libanonské republiky. Prezidentem byl zvolen po 2 letech provizorní vlády, kdy funkci libanonského prezidenta zastával tehdejší premiér Tammám Salám. Svým vyznáním se hlásí k maronitské libanonské církvi. Od roku 1990 do roku 2005 pobýval v exilu v Paříži. Během cedrové revoluce se však vrátil do Libanonu a založil zde křesťanské politické hnutí. Michel Naim Aoun, en árabe: ميشال عون (Haret Hreik, 18 de febrero de 1933) es un político y antiguo comandante libanés. Conocido popularmente como "General",​ Aoun fue presidente de la República de Líbano de 2016 a 2022 y líder del partido Movimiento Patriótico Libre, una coalición principalmente cristiana, con una visión secular de la política y actualmente aliada de Hezbolá. Es primo del conferencista Alfredo Jalife-Rahme.[cita requerida] 미셸 아운(아랍어: ميشال عون, Michel Naim Aoun, 1935년 1월 18일~)은 레바논의 제13대 대통령이다. Michel Naim Aoun (àrab: ميشال عون, Mixāl ʿŪn) és un polític i antic comandant libanès, actualment president del Líban des del 31 d'octubre de 2016. Va ser primer ministre del Líban entre el 22 de setembre de 1988 i el 13 d'octubre de 1990. Va ser detingut per Síria i enviat a l'exili forçat, fins que va retornar el maig de 2005, onze dies després de la retirada de les tropes sirianes del Líban. Conegut popularment com a General Aoun, actualment és membre del i líder del partit , una coalició principalment cristiana, amb una visió secular de la política i actualment aliada de Hezbolá. Michel Naim Aoun (arabe: ميشال نعيم عون , transliterumite: Mīšāl Naʿīm ʿAwn , araba elparolo: [miːʃeːl ʕo.uːn] ; naskiĝis la 18-an de februaro 1935) estas la 13-a Prezidento de Libano. Li estis elektita al la prezidanteco la 31-an de oktobro 2016 en la 46-a balota sesio de la libana parlamento, rompante 29-monatan blokiĝon. Li estas maronita kristano kaj la fondinto de la . Michel Aoun (en arabe : ميشال نعيم عون, prononcé : /miˈʃaːl ʕawn/ ou /miˈʃɛl ʕoːn/), né le 18 février 1935 à Haret Hreik, est un militaire et homme d'État libanais, président de la République du 31 octobre 2016 au 31 octobre 2022. Pendant la guerre du Liban, il est notamment commandant des Forces armées libanaises (1984-1990) et président du Conseil des ministres (1988-1990). Мише́ль Наи́м Ау́н (араб. ميشال نعيم عون‎; род. 30 сентября 1933, , Бейрут, Ливан) — ливанский военный и политический деятель, генерал Вооружённых сил Ливана, и. о. президента и премьер-министр Ливана с 22 сентября 1988 года по 13 октября 1990 года, президент Ливана с 31 октября 2016 года по 30 октября 2022 года. Michel Naim Aoun (ميشال عون), född 18 februari 1935 i i Baabda-distriktet söder om Beirut, är Libanons president sedan den 31 oktober 2016. Han är en tidigare general. Han leder partiet Fria patriotiska fronten, som huvudsakligen består av maroniter, och som ingår i den Hizbolla-dominerade 8 mars-rörelsen. ميشال نعيم عون (ولد في 30 سبتمبر/أيلول 1933) هو رئيس الجمهورية اللبنانية الثالث عشر منذ 2016 وحتى 2022. ولد في حارة حريك، وانضمّ إلى الجيش في 1955. كان مقربًا من الجبهة اللبنانية وإسرائيل خلال السنوات الأولى من الحرب، وترقّى في 1984 إلى قائد الجيش. في 1988، عيّنه أمين الجميل مع نهاية ولايته رئيسًا لحكومة عسكرية إنتقالية بعد فشل مجلس النواب بانتخاب خلفٍ له. واجه هذا القرار معارضة داخليّة وأدى إلى نشوء نزاع بين حكومتين، الأولى برئاسة عون وتحظى بدعم المسيحيين والعراق، والثانية برئاسة سليم الحص وتحظى بدعم المسلمين وسوريا. في 30 أكتوبر انتهى حكم عون للبنان Michel Naim Aoun (bahasa Arab: ميشال نعيم عون, translit. Mīšāl Naʿīm ʿAwn‎, pengucapan bahasa Arab: [miːʃeːl ʕo.uːn];lahir 30 September 1933) adalah Presiden Lebanon. Ia terpilih menjadi presiden pada 31 Oktober 2016 pada sesi elektoral ke-46 dari parlemen Lebanon. Kekosongan jabatan kepala negara di Lebanon, sejak Presiden Michel Suleiman turun sebagai presiden pada akhir masa jabatannya pada Mei 2014, mengakibatkan benang bundet karena Parlemen gagal memilih penerus penerus selama 29 bulan dan 45 sesi parlementer sebelumnya tidak meraih kuorum untuk pemungutan suara presiden. ミシェル・ナイーム・アウン(アラビア語: ميشال نعيم عون‎、Michel Naim Aoun、1935年2月18日 - )は、レバノンの政治家。同国第12代大統領。自由愛国運動(FPM)の設立者で、マロン派キリスト教徒。 もとはレバノン陸軍の軍人で、1984年に制服組トップの総司令官に就任した。レバノン内戦下の1988年、退任するアミーン・ジェマイエル大統領から首相に指名され、1990年まで在任した。首相は伝統的にスンナ派の人物が就任するポストであったことから、この人事は一部で反発を呼んだ。そのため、スンナ派のも引き続き首相を名乗り、レバノンに2人の首相が居並ぶ事態となった。 1989年3月14日、アウンはレバノンの広範囲を占領下に置いていたシリア軍から、祖国を取り戻す「解放戦争」を布告した。しかし、1990年10月13日、シリア軍にバーブダの大統領官邸を含む自らの拠点を攻撃され、軍民あわせて数百人の死者を出した。アウンはベイルートのフランス大使館に亡命を申請し、2005年までの15年間をフランスで過ごした。 シリア軍のレバノン撤退からわずか11日後の2005年5月7日、レバノンに帰国を果たした。2006年には自由愛国運動代表としてヒズボラとの了解覚書に署名し、ヒズボッラーと同盟関係を結んだ。2009年には、かつて戦火を交えたシリアを訪問した。 Michel Naim Aoun (Arabisch: ميشال عون) is een voormalig Libanees militair commandant en politicus. Van 22 september 1988 tot 13 oktober 1990 was hij premier van Libanon. En van 31 oktober 2016 tot 30 oktober 2022 was hij de Libanese president. Michel Naim Aoun (Arabic: ميشال نعيم عون Lebanese Arabic: [miˈʃɛl naˈʕiːm ʕaʊ̯n]; born 30 September 1933) is a Lebanese politician and former military general who served as the President of Lebanon from 31 October 2016 until 30 October 2022. In exile, Aoun founded the Free Patriotic Movement, and advocated for the Syria Accountability Act by testifying in the US Congress. In 2005, a chain of widespread demonstrations triggered by the assassination of Rafic Hariri erupted in Lebanon, resulted in the withdrawal of Syrian troops from the country. On 7 May, Aoun returned to Lebanon.
rdfs:seeAlso
dbr:2017_Lebanon–Saudi_Arabia_dispute
foaf:name
Michel Aoun
foaf:nick
Jebrayel, Raad The General
dbp:name
Michel Aoun
foaf:depiction
n14:Michel_Aoun_-_1988.jpg n14:Sergio_Mattarella_e_Michel_Aoun_al_Quirinale_nel_2022_(6)_(cropped).jpg n14:Michel_Aoun_Signature.png n14:Michel_Aoun_Marriage_2.jpg n14:Lebanon_IdependenceDay_2019.jpg
dbo:birthPlace
dbr:Haret_Hreik dbr:Beirut dbr:Lebanon
dbp:birthPlace
Haret Hreik, Beirut, Lebanon
dbo:birthDate
1933-09-30
dcterms:subject
dbc:21st-century_Lebanese_politicians dbc:Lebanese_Maronites dbc:Members_of_the_Parliament_of_Lebanon dbc:Foreign_ministers_of_Lebanon dbc:Lebanese_exiles dbc:Aoun_family dbc:Defense_ministers_of_Lebanon dbc:Prime_Ministers_of_Lebanon dbc:People_from_South_Lebanon dbc:Free_Patriotic_Movement_politicians dbc:Living_people dbc:People_of_the_Lebanese_Civil_War dbc:People_from_Baabda_District dbc:Michel_Aoun dbc:Presidents_of_Lebanon dbc:1933_births dbc:People_from_Jezzine
dbo:wikiPageID
818642
dbo:wikiPageRevisionID
1122073788
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Technocratic dbr:Hikmat_Dib dbr:Military_of_Syria dbr:Fort_Sill dbr:Maronite_Christianity_in_Lebanon dbr:Axis_of_Resistance dbr:René_Moawad dbr:Rafic_Hariri dbr:Memorandum_of_understanding_between_the_Free_Patriotic_Movement_and_Hezbollah dbr:Michel_Suleiman dbr:Hassan_Nasrallah dbr:Michel_Murr dbr:Rafik_Hariri dbr:2007_Lebanon_conflict dbr:Syria dbr:Lebanese_government dbr:National_Museum_of_Beirut dbr:National_Assembly_of_Lebanon dbr:Hassan_Diab dbr:Prime_Minister_of_Lebanon dbr:Ghazi_Kanaan dbr:List_of_prime_ministers_of_Lebanon dbr:Assassination_of_Rafic_Hariri dbr:OTV_(Lebanese_TV_channel) dbr:Siege_of_Tel_al-Zaatar dbr:Ministry_of_National_Defense_(Lebanon) dbr:Baabda dbr:Nayla_Moawad dbr:Syria_Accountability_Act dbr:War_of_Liberation_(1989–1990) dbr:Homelessness dbr:Baabda_Palace dbr:Nasrallah_Boutros_Sfeir dbr:War_of_Liberation_(1989-1990) dbc:21st-century_Lebanese_politicians dbr:History_of_Lebanon dbr:Port_of_Beirut dbr:Bashir_Gemayel dbr:Commander_of_the_Lebanese_Army dbr:Suleiman_Frangieh,_Jr dbr:Chamel_Roukoz dbr:Saad_Hariri dbr:Bechara_Boutros_al-Rahi dbc:Lebanese_Maronites dbr:Bechara_El_Khoury dbr:List_of_presidents_of_Lebanon dbr:Lebanese_Maronite_Christians dbr:Lebanese_Front dbr:2001_anthrax_attacks dbr:Order_of_Merit_(Lebanon) dbr:Bachir_Gemayel dbr:Lebanese_Forces_(militia) dbr:Lebanese_Forces dbc:Members_of_the_Parliament_of_Lebanon dbr:2020_Beirut_explosions dbr:Samir_Geagea dbc:Foreign_ministers_of_Lebanon dbr:Mountain_War_(Lebanon) dbr:Solange_Gemayel dbr:Battle_of_Sidon dbr:Martyrs'_Square,_Beirut dbr:Shia_Islam_in_Lebanon dbc:Lebanese_exiles dbr:Presidency_of_George_W._Bush n39:Michel_Aoun_Marriage_2.jpg dbr:Lebanon dbr:Lebanese_pound dbr:Palestinians_in_Lebanon dbr:Kuwait dbr:Corruption_in_Lebanon dbr:Paris dbc:Aoun_family dbr:September_11_attacks dbr:Nabih_Berri dbr:Sunni_Islam_in_Lebanon dbr:Third_Cabinet_of_Najib_Mikati n39:Michel_Aoun_-_1988.jpg dbr:Middle_East_Quarterly n39:Lebanon_IdependenceDay_2019.jpg dbc:Defense_ministers_of_Lebanon dbr:Israel_lobby_in_the_United_States dbr:Taif_Agreement dbr:Maarab_Agreement dbr:Ba'athist_Iraq dbr:Elections_in_Lebanon dbr:Issam_Abu_Jamra dbc:Prime_Ministers_of_Lebanon dbr:Hezbollah dbr:Henri_Helou dbr:Batroun_District dbr:Haret_Hreik dbr:Ammonium_nitrate dbr:Free_Patriotic_Movement dbr:Suleiman_Frangieh dbr:Council_of_Ministers_of_Lebanon dbr:National_Order_of_the_Cedar dbr:United_States_dollar dbc:People_from_South_Lebanon dbr:Aley dbr:Commanders_of_the_Lebanese_Armed_Forces dbr:Ariel_Sharon dbr:List_of_Maronite_Patriarchs dbr:Saudi_Arabia dbr:Boutros_Harb dbr:Khalde dbr:Military_Cabinet_of_Michel_Aoun dbr:National_Pact_(Lebanon) dbr:Fouad_Siniora dbr:Dory_Chamoun dbr:Bashar_al-Assad dbr:2019–20_Lebanese_protests dbr:Claudine_Aoun dbr:Lebanese_Civil_War dbr:Beirut dbr:Lebanese_Armed_Forces dbr:March_8_Alliance dbr:Saadam_Hussein dbr:List_of_international_presidential_trips_made_by_Michel_Aoun dbr:Alain_Ménargues dbr:Israel dbc:Living_people dbr:Eliot_Engel dbr:Hafez_al-Assad dbc:Free_Patriotic_Movement_politicians dbr:Châlons-en-Champagne dbr:Members_of_the_2005–2009_Lebanese_Parliament dbr:Members_of_the_2009–2013_Lebanese_Parliament dbr:Sitrida_Geagea dbr:Gebran_Bassil dbr:General_(Lebanon_and_Syria) dbr:Animal_welfare dbr:Christianity_in_Lebanon dbr:Islam_in_Lebanon dbr:Alain_Aoun dbr:Ibrahim_Amin_al-Sayyed dbr:Elias_Hrawi dbr:8th_Infantry_Brigade_(Lebanon) dbr:Najib_Mikati dbr:Jubail dbr:Rabieh dbr:Future_Movement dbr:Taif_Accord dbr:Mario_Aoun dbr:National_Liberal_Party_(Lebanon) dbr:Mount_Lebanon dbr:March_14_Alliance dbr:Run_on_the_bank dbr:Ibrahim_Tannous dbr:Za'im_system dbr:Selim_Hoss dbr:1961_Lebanese_coup_d'état_attempt dbr:Tammam_Salam dbr:Progressive_Socialist_Party dbr:Syrian_Social_Nationalist_Party_in_Lebanon dbr:Sectarianism dbr:Émile_Lahoud dbr:Sunni dbr:Mustapha_Adib_(diplomat) dbr:Jieh dbr:Lebanese_liquidity_crisis dbr:President_of_Lebanon dbc:People_of_the_Lebanese_Civil_War dbr:Beirut_International_Airport dbr:2009_Lebanese_general_election dbr:Amine_Gemayel dbc:Michel_Aoun dbr:Keserwan_District dbr:Amal_Movement dbc:1933_births dbr:TNT_equivalent dbr:Suleiman_Frangieh,_Jr. dbr:Cedar_Revolution dbc:Presidents_of_Lebanon dbc:People_from_Baabda_District dbr:Damascus dbr:Members_of_the_2009–17_Lebanese_Parliament dbr:Souq_El_Gharb dbc:People_from_Jezzine dbr:Druze_in_Lebanon dbr:Caretaker_government
owl:sameAs
dbpedia-az:Mişel_Övn dbpedia-da:Michel_Aoun wikidata:Q363392 dbpedia-zh:米歇尔·奥恩 dbpedia-fa:میشل_عون dbpedia-ja:ミシェル・アウン n20:Michel_Aoun dbpedia-de:Michel_Aoun dbpedia-ar:ميشال_عون dbpedia-ms:Michel_Aoun dbpedia-sv:Michel_Aoun dbpedia-io:Michel_Aoun dbpedia-et:Mīshāl_ʻAwn n31:میشل_عون dbpedia-br:Michel_Aoun dbpedia-no:Michel_Aoun n34:ميشال_عون n35:מישעל_אאון n36:Միշել_Աուն n37:Michel_Aoun dbpedia-ru:Аун,_Мишель n40:Michel_Aoun dbpedia-oc:Michel_Aoun dbpedia-tr:Mişel_Avn dbpedia-it:Michel_Aoun yago-res:Michel_Aoun dbpedia-uk:Мішель_Аун n48:3MQ1w dbpedia-sl:Michel_Aun dbpedia-es:Michel_Aoun dbpedia-yo:Michel_Aoun n52:میشل_عون dbpedia-pl:Michel_Aoun dbpedia-fi:Michel_Aoun dbpedia-el:Μισέλ_Αούν n56:Мишәл_Гаун dbpedia-vi:Michel_Aoun n58:119042843 dbpedia-hr:Michel_Aoun dbpedia-pt:Michel_Aoun dbpedia-la:Michael_Aoun dbpedia-ka:მიშელ_აუნი dbpedia-id:Michel_Aoun dbpedia-ca:Michel_Aoun dbpedia-ko:미셸_아운 n66:Mishel_Avn dbpedia-be:Мішэль_Наім_Аун n68:मिशेल_आउन dbpedia-nl:Michel_Aoun dbpedia-simple:Michel_Aoun n71:Мишел_Авн dbpedia-he:מישל_עאון dbpedia-eo:Michel_Aoun freebase:m.03dz1z dbpedia-cs:Michel_Aoun dbpedia-fr:Michel_Aoun n78:میشل_عەون n18:97057508
dbp:serviceyears
1958
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Small dbt:Heads_of_state_of_republics dbt:Ubl dbt:S-aft dbt:Authority_control dbt:S-end dbt:S-bef dbt:S-new dbt:Nbsp dbt:Use_dmy_dates dbt:Pp-30-500 dbt:S-off dbt:S-ttl dbt:S-start dbt:Main dbt:Main_articles dbt:MV dbt:Reflist dbt:Refimprove_section dbt:IPA-apc dbt:Arab_country_leaders dbt:Birth_date_and_age dbt:Presidents_of_Lebanon dbt:S-ppo dbt:S-mil dbt:Flag dbt:For dbt:Br_list dbt:Citation_needed dbt:Prime_ministers_of_Lebanon dbt:Commanders_of_the_Lebanese_Armed_Forces dbt:Short_description dbt:Michel_Aoun dbt:When dbt:Cite_book dbt:Year dbt:Family_name_hatnote dbt:Cn dbt:Infobox_officeholder dbt:Quote dbt:See_also
dbo:thumbnail
n14:Sergio_Mattarella_e_Michel_Aoun_al_Quirinale_nel_2022_(6)_(cropped).jpg?width=300
dbp:signature
Michel Aoun Signature.png
dbp:awards
dbr:National_Order_of_the_Cedar dbr:Order_of_Merit_(Lebanon)
dbp:battles
dbr:Lebanese_Civil_War
dbp:birthDate
1933-09-30
dbp:birthName
Michel Naim Aoun
dbp:branch
dbr:Lebanese_Armed_Forces
dbp:caption
Aoun in 2022
dbp:children
3
dbp:constituency
dbr:Keserwan_District
dbp:nativeName
ميشال عون
dbp:nickname
Jebrayel, Raad The General
dbp:office
13 dbr:Commanders_of_the_Lebanese_Armed_Forces dbr:Members_of_the_2009–17_Lebanese_Parliament
dbp:party
dbr:Free_Patriotic_Movement
dbp:predecessor
dbr:Selim_Hoss dbr:Amine_Gemayel dbr:Tammam_Salam dbr:Ibrahim_Tannous
dbp:president
Himself
dbp:primeminister
Himself
dbp:rank
dbr:General_(Lebanon_and_Syria)
dbp:spouse
1968 Nadia El-Chami
dbp:successor
dbr:Selim_Hoss TBD dbr:Elias_Hrawi dbr:Chamel_Roukoz dbr:Émile_Lahoud
dbp:termEnd
1989-11-27 0001-10-13 2016-10-31 2022-10-30
dbp:termStart
2005-04-20 1988-09-22 2016-10-31 1984-06-23
dbp:title
Leader of Free Patriotic Movement dbr:Commanders_of_the_Lebanese_Armed_Forces dbr:President_of_Lebanon dbr:Prime_Minister_of_Lebanon
dbp:years
2016 2003 1988 1984
dbo:abstract
Michel Naim Aoun (ur. 18 lutego 1935 w ) – libański wojskowy i polityk, maronita. Od 22 września 1988 do 13 października 1990 urzędował jako premier i prezydent Libanu jako szef jednego z dwóch gabinetów rywalizujących o sprawowanie władzy. Po pokonaniu jego sił przez wojska syryjskie, został zmuszony do uchodźstwa. Po powrocie do kraju, ponownie zaangażował się w działalność polityczną i założył własną partię - Wolny Ruch Patriotyczny, prezydent Libanu od 31 października 2016 do 31 października 2022. Michel Naim Aoun (arabe: ميشال نعيم عون , transliterumite: Mīšāl Naʿīm ʿAwn , araba elparolo: [miːʃeːl ʕo.uːn] ; naskiĝis la 18-an de februaro 1935) estas la 13-a Prezidento de Libano. Li estis elektita al la prezidanteco la 31-an de oktobro 2016 en la 46-a balota sesio de la libana parlamento, rompante 29-monatan blokiĝon. Li estas maronita kristano kaj la fondinto de la . Michel Aoun estis nomumita kiel libana armea generalo (estro de la libana armeo) en 1984. De la 22-a septembro 1988 ĝis la 13-a de oktobro 1990, Aoun funkciis kiel ĉefministro post nomumado de la tiama ekveturanta libana prezidanto Amine Gemayel kiel estro de la libana registaro kaj provizora ĉefministro. La polemika decido vidis la pliiĝon de du rivalaj registaroj batalantaj por potenco en tiu tempo, unu de generalo Aoun kaj la alia de ĉefministro . Aoun deklaris "Militon de Liberigo" kontraŭ siriaj armetrupoj la 14-an de marto 1989. La 13-an de oktobro 1990, la siriaj trupoj invadis fortikaĵojn de Aoun inkluzive de la prezidentejo en , mortigante centojn da libanaj soldatoj kaj civilulojn. Aoun fuĝis al la franca ambasadejo en Bejruto, kaj poste li ricevis azilon en Francio, kie li vivis en ekzilo dum 15 jaroj de 1990 ĝis 2005. Aoun revenis al Libano la 7-an de majo 2005, dek unu tagojn post la retiriĝo de siriaj soldatoj de la lando. En 2006, kiel estro de la Libera Patriota Movado (FPM), li subskribis Memorandon de Kompreno kun Hizbulaho, komencante gravan aliancon, kiu restis de tiam. Malgraŭ la sanga historio kun la reĝimo de , patro de Baŝar al-Asad, Aoun vizitis Sirion en 2008. Aoun estis elektita parlamentano, kie li estris la Liberan Patriotan Movadon kaj la pli larĝan parlamentan koalicion nomitan Reformo kaj Ŝanĝo-Bloko, kiu havis 27 reprezentantojn, kio faras ĝin la dua plej granda bloko en la libana parlamento. Li prezentis sian kandidatecon por prezidanta elekto kun ĉefaj rivalaj kandidatoj Samir Geagea, Suleiman Frangieh kaj Henri Helou . Post lia elekto, li estis ĵurkonfirmita kiel Prezidanto de Libano sinsekve al prezidanto Michel Suleiman. Michel Aoun, pronuncia libanese: [miˈʃaːl ʕawn, miˈʃɛl-, -ʕoːn]; in arabo: ميشال عون‎, Michel ʿAwn (Haret Hreik, 30 settembre 1933), è un generale e politico libanese. È stato Presidente del Libano dal 31 ottobre 2016 al 30 ottobre 2022; aveva ricoperto questa carica ad interim dal 22 settembre 1988 al 13 ottobre 1990. Мішель Наїм Аун (араб. ميشال نعيم عون‎, Арабська вимова: [miːʃeːl ʕo.uːn] Mīšāl ʿAwn; нар. 30 вересня 1933 або 18 лютого 1935) — ліванський військовий і політичний діяч, генерал Збройних сил Лівану, прем'єр-міністр Лівану від 22 вересня 1988 по 13 жовтня 1990, президент Лівану від 31 жовтня 2016 року до 30 жовтня 2022 року. Від 2005 до 2016 був членом парламенту. Католик-мароніт. Ο Μισέλ Ναΐμ Αούν (αραβικά: ميشال نعيم عون‎, Αραβική προφορά: miːʃeːl ʕo.uːn, γεν. 18 Φεβρουαρίου 1935) είναι Λιβανέζος πολιτικός, ο οποίος υπηρέτησε ως πρόεδρος του Λιβάνου από τις 31 Οκτωβρίου 2016 έως τις 30 Οκτωβρίου 2022. Εξελέγη πρόεδρος στις 31 Οκτωβρίου 2016 κατά την 46η εκλογική συνεδρίαση του λιβανέζικου κοινοβουλίου. Είναι μαρωνίτης χριστιανός και ιδρυτής του . 米歇尔·奈姆·奥恩(阿拉伯语:ميشال نعيم عون‎,羅馬化:Michel Naim Aoun,黎巴嫩阿拉伯语发音: ;1933年9月30日-),是一名黎巴嫩軍人及政治人物,2016年10月31日至2022年10月30日擔任黎巴嫩总统。在其卸任後,因黎巴嫩議會未能選出繼任者而導致權力真空。 Michel Aoun nebo Michel Aún, arabsky ميشال عون‎ Mīšāl 'Aūn (* 30. září nebo 18. února 1933 , Bejrút) je libanonský politik a od 31. října 2016 prezident Libanonské republiky. Prezidentem byl zvolen po 2 letech provizorní vlády, kdy funkci libanonského prezidenta zastával tehdejší premiér Tammám Salám. Svým vyznáním se hlásí k maronitské libanonské církvi. Aoun je zakladatelem politického hnutí zvané Volné vlastenecké hnutí, což je dnes jedna z nejsilnějších libanonských politických organizací a vůbec nejsilnější křesťanská libanonská politická organizace. Toto hnutí je od roku 2006 součástí Aliance 8. března, jejímž členem je mimo jiné i šíitská organizace Hizballáh. Od roku 1984 byl generálem libanonských ozbrojených sil. V letech 1988 až 1990 byl libanonským premiérem a prezidentem zároveň, avšak po útoku na prezidentské sídlo v Baabdě uprchl na francouzské velvyslanectví a v jeho funkcích ho nahradil jeho soupeř Selim Hoss. Od roku 1990 do roku 2005 pobýval v exilu v Paříži. Během cedrové revoluce se však vrátil do Libanonu a založil zde křesťanské politické hnutí. Michel Naim Aoun (em árabe: ميشال عون, , Baabda, 30 de setembro de 1933) foi presidente do Líbano entre 2016 e 2022 e líder do , uma coalizão de maioria cristã, com uma visão secular da política. De 22 de setembro de 1988 a 13 de outubro de 1990, Aoun serviu como primeiro-ministro da facção legal dos dois governos rivais em disputa pelo poder na época. Ele declarou "guerra de libertação" contra a ocupação da Síria em 14 de março de 1989. Em 13 de outubro de 1990, as forças sírias invadiram Beirute matando centenas de soldados e civis desarmados; o General Aoun foi detido pela Síria e enviado ao exílio forçado, fugindo para a embaixada francesa e, posteriormente, foi autorizado a viajar para a França. Ele voltaria para o Líbano em 7 de maio de 2005, 11 dias após a retirada das tropas sírias. Em 2006, como chefe do Movimento Patriótico Livre (FPM), assinou um Memorando de Entendimento com o Hezbollah. Ele visitou a Síria em 2009. Aoun é um membro do Parlamento; liderando o Partido do Movimento Patriótico Livre, que tem 27 representantes e é o segundo maior bloco no Parlamento. Michel Aoun (en arabe : ميشال نعيم عون, prononcé : /miˈʃaːl ʕawn/ ou /miˈʃɛl ʕoːn/), né le 18 février 1935 à Haret Hreik, est un militaire et homme d'État libanais, président de la République du 31 octobre 2016 au 31 octobre 2022. Pendant la guerre du Liban, il est notamment commandant des Forces armées libanaises (1984-1990) et président du Conseil des ministres (1988-1990). En 2005, il lance le parti politique Courant patriotique libre. En 2016, alors que le Liban n'a plus de chef de l'État depuis deux ans et demi en raison d'une crise politique, il est élu à la présidence de la République. Son mandat est marqué notamment par les conséquences de la guerre civile syrienne, notamment la crise migratoire, ainsi qu'une profonde crise économique entrainant des manifestations à partir de 2019. Michel Aoun (arabisch ميشال عون Mischal Aun, DMG Mīšāl ʿAwn; * 30. September 1933 oder 18. Februar 1935 in Haret Hreik, Großlibanon) ist ein libanesischer Offizier und Politiker. Vom 31. Oktober 2016 bis zum 30. Oktober 2022 war er Präsident des Libanon; dieses Amt wird gemäß dem Nationalpakt von 1943 stets von einem maronitischen Christen besetzt. Мише́ль Наи́м Ау́н (араб. ميشال نعيم عون‎; род. 30 сентября 1933, , Бейрут, Ливан) — ливанский военный и политический деятель, генерал Вооружённых сил Ливана, и. о. президента и премьер-министр Ливана с 22 сентября 1988 года по 13 октября 1990 года, президент Ливана с 31 октября 2016 года по 30 октября 2022 года. Michel Naim Aoun (bahasa Arab: ميشال نعيم عون, translit. Mīšāl Naʿīm ʿAwn‎, pengucapan bahasa Arab: [miːʃeːl ʕo.uːn];lahir 30 September 1933) adalah Presiden Lebanon. Ia terpilih menjadi presiden pada 31 Oktober 2016 pada sesi elektoral ke-46 dari parlemen Lebanon. Kekosongan jabatan kepala negara di Lebanon, sejak Presiden Michel Suleiman turun sebagai presiden pada akhir masa jabatannya pada Mei 2014, mengakibatkan benang bundet karena Parlemen gagal memilih penerus penerus selama 29 bulan dan 45 sesi parlementer sebelumnya tidak meraih kuorum untuk pemungutan suara presiden. Michel Aoun dipilih sebagai Jenderal Angkatan Darat Lebanon pada 1984. Dari 22 September 1988 sampai 13 Oktober 1990, Aoun menjabat sebagai Perdana Menteri setelah dilantik oleh Presiden Lebanon pada masa itu Amine Gemayel sebagai kepala pemerintah Lebanon dan perdana menteri sementara. Keputusan kontroversial tersebut dipandang membangkitkan dua pemerintahan rival yang memperebutkan kekuasaan pada waktu itu, yang satu oleh Jenderal Aoun dan yang lainnya oleh perdana menteri Selim Hoss. Aoun mendeklarasikan "Perang Pembebasan" melawan pasukan tentara Suriah pada 14 Maret 1989. Pada 13 Oktober 1990, pasukan Suriah menginjasi wilayah pertahanan Aoun termasuk istana presidensial di , yang menewaskan ratusan prajurit dan warga sipil Lebanon. Aoun melarikan diri ke Kedutaan Besar Prancis di Beirut, dan kemudian meraih suaka di Prancis dimana ia hidup dalam pengasingan selama 15 tahun dari 1990 sampai 2005. Ia kembali ke Lebanon pada 7 Mei 2005, sebelas hari setelah penarikan diri pasukan Suriah dari negara tersebut. Pada 2006, sebagai kepala , ia menandatangani Memorandum Pemahaman dengan Hezbollah, memulai aliansi besar yang berlangsung sejak itu. Disamping sejarah berdarah dengan rezim Hafez al-Assad, ayah Bashar al-Assad, Aoun mengunjungi Suriah pada 2009. Aoun terpilih menjadi Anggota Parlemen dimana ia mengepalai Gerakan Patriotik Bebas dan koalisi parlementer yang disebut Blok Reformasi dan Perubahan, yang memiliki 27 perwakilan yang menjadikannya blok terbesar kedua dalam pemerintahan Lebanon. Ia maju menjadi kandidat pada pemilihan presiden dengan kandidat-kandidat rival utama yakni Samir Geagea, dan . Selah ia terpilih, ia dilantik menjadi Presiden Lebanon meneruskan Presiden Michel Suleiman. ミシェル・ナイーム・アウン(アラビア語: ميشال نعيم عون‎、Michel Naim Aoun、1935年2月18日 - )は、レバノンの政治家。同国第12代大統領。自由愛国運動(FPM)の設立者で、マロン派キリスト教徒。 もとはレバノン陸軍の軍人で、1984年に制服組トップの総司令官に就任した。レバノン内戦下の1988年、退任するアミーン・ジェマイエル大統領から首相に指名され、1990年まで在任した。首相は伝統的にスンナ派の人物が就任するポストであったことから、この人事は一部で反発を呼んだ。そのため、スンナ派のも引き続き首相を名乗り、レバノンに2人の首相が居並ぶ事態となった。 1989年3月14日、アウンはレバノンの広範囲を占領下に置いていたシリア軍から、祖国を取り戻す「解放戦争」を布告した。しかし、1990年10月13日、シリア軍にバーブダの大統領官邸を含む自らの拠点を攻撃され、軍民あわせて数百人の死者を出した。アウンはベイルートのフランス大使館に亡命を申請し、2005年までの15年間をフランスで過ごした。 シリア軍のレバノン撤退からわずか11日後の2005年5月7日、レバノンに帰国を果たした。2006年には自由愛国運動代表としてヒズボラとの了解覚書に署名し、ヒズボッラーと同盟関係を結んだ。2009年には、かつて戦火を交えたシリアを訪問した。 帰国後は国会議員となり、自由愛国運動などから構成される会派「改革と変革ブロック」の代表を務めた。2016年10月31日、サミール・ジャアジャアやスレイマン・フランジェ、アンリ・エルーといった他の候補者をおさえて、国会で大統領に選出された。 Michel Naim Aoun (ميشال عون), född 18 februari 1935 i i Baabda-distriktet söder om Beirut, är Libanons president sedan den 31 oktober 2016. Han är en tidigare general. Han leder partiet Fria patriotiska fronten, som huvudsakligen består av maroniter, och som ingår i den Hizbolla-dominerade 8 mars-rörelsen. Michel Naim Aoun (Arabisch: ميشال عون) is een voormalig Libanees militair commandant en politicus. Van 22 september 1988 tot 13 oktober 1990 was hij premier van Libanon. En van 31 oktober 2016 tot 30 oktober 2022 was hij de Libanese president. ميشال نعيم عون (ولد في 30 سبتمبر/أيلول 1933) هو رئيس الجمهورية اللبنانية الثالث عشر منذ 2016 وحتى 2022. ولد في حارة حريك، وانضمّ إلى الجيش في 1955. كان مقربًا من الجبهة اللبنانية وإسرائيل خلال السنوات الأولى من الحرب، وترقّى في 1984 إلى قائد الجيش. في 1988، عيّنه أمين الجميل مع نهاية ولايته رئيسًا لحكومة عسكرية إنتقالية بعد فشل مجلس النواب بانتخاب خلفٍ له. واجه هذا القرار معارضة داخليّة وأدى إلى نشوء نزاع بين حكومتين، الأولى برئاسة عون وتحظى بدعم المسيحيين والعراق، والثانية برئاسة سليم الحص وتحظى بدعم المسلمين وسوريا. أعلن عون «حرب التحرير» على سوريا، مطالبًا بانسحابها من لبنان، كما عارض اتفاق الطائف، ولم يعترف بشرعية الرئيسين رينيه معوض وإلياس الهراوي. تطوّرت خلافاته مع سمير جعجع إلى اشتباكات مسلّحة بين الجيش والقوات اللبنانية عرفت بحرب الإلغاء، على الرغم من تحالفهما في البداية. في 13 أكتوبر 1990، شنّت القوات السورية عملية حاسمة اقتحمت فيها معاقل عون في بيروت الشرقية والقصر الجمهوري، وانتهت معها الحرب الأهلية. لجأ عون إلى السفارة الفرنسية حيث أعلن استسلامه، ثم انتقل إلى فرنسا بعد منحه اللجوء السياسي. في المنفى، أسّس التيار الوطني الحر، ولعب دورًا أساسيًا في إقرار الكونغرس الأمريكي قانون محاسبة سوريا. في 2005، عاد عون إلى لبنان بعد انسحاب الجيش السوري إثر ثورة الأرز، وترأس كتلة التغيير والإصلاح بعد انتخابه نائبًا عن دائرة كسروان. وقّع مذكرة تفاهم مع حزب الله وإنضم إلى تحالف 8 آذار، وشارك في اعتصام المعارضة ضد حكومة السنيورة. بعد انتهاء ولاية ميشال سليمان الرئاسية في 2014، بدأت فترة الشغور الرئاسي بسبب عجز مجلس النواب عن انتخاب رئيس جديد. فرض عون نفسه مرشحًا للمنصب، ونجح في الحصول على دعم وسعد الحريري، ما أدّى إلى انتخابه رئيسًا في الجلسة الانتخابية السادسة والأربعين. كلّف عون الحريري ليترأس الحكومة، وأجريت الانتخابات النيابية في 2018 لأول مرة منذ 2009. في 2019، تعرّض لبنان لأزمة إقتصادية حادّة بسبب عدم توفّر الدولار الأمريكي في السوق اللبنانية، وساهمت جائحة كوفيد-19 في تأجيجها، نتج عنها احتجاجات واسعة في مختلف مناطق لبنان. في 30 أكتوبر انتهى حكم عون للبنان Michel Naim Aoun (Arabic: ميشال نعيم عون Lebanese Arabic: [miˈʃɛl naˈʕiːm ʕaʊ̯n]; born 30 September 1933) is a Lebanese politician and former military general who served as the President of Lebanon from 31 October 2016 until 30 October 2022. Born in Haret Hreik to a Maronite Christian family, Aoun joined the Military Academy in 1955 and graduated as an artillery officer in the Lebanese Army. In 1984, he became the youngest Commander of the Army, at the age of 49 years. On 22 September 1988 during the fourth phase of the Lebanese Civil War, the departing President Amine Gemayel appointed him as the interim Prime Minister of a Military Government, after the parliament failed to elect a new president, and dismissed the current government headed by the Acting Prime Minister Selim Hoss. This controversial decision saw the rise of two rival governments contending for power at that time, with Aoun being supported mainly by Christians and Iraq, while the other being supported by Muslims and Syria. He declared the War of Liberation against Syrian Army forces on 14 March 1989, opposed the Taif Agreement, refused to recognize the newly elected presidents René Moawad and Elias Hrawi, clashed with the Lebanese Forces led by Samir Geagea, and survived an assassination attempt on 12 October 1990. On 13 October, the Syrian forces launched a decisive operation against Aoun, invading his strongholds including the Presidential Palace in Baabda and killing hundreds of Lebanese soldiers and civilians. Aoun fled to the French Embassy in Beirut where he declared his surrender and was later granted asylum in France where he lived in exile for 15 years. In exile, Aoun founded the Free Patriotic Movement, and advocated for the Syria Accountability Act by testifying in the US Congress. In 2005, a chain of widespread demonstrations triggered by the assassination of Rafic Hariri erupted in Lebanon, resulted in the withdrawal of Syrian troops from the country. On 7 May, Aoun returned to Lebanon. Aoun was elected to the Parliament for the first time in the same year, while his party won 21 seats in the parliament, forming the largest Christian bloc, and second biggest bloc in the Parliament. In 2006, he signed a memorandum of understanding with Hezbollah, starting a major alliance that has remained ever since. Despite the bloody history with the regime of Hafez al-Assad, father of Bashar al-Assad, Aoun visited Syria in 2008, ending his long rivalry with Damascus. In 2016, Aoun reconciled with Geagea after signing the Maarab Agreement, and was endorsed by the Lebanese Forces, Future Movement, Progressive Socialist Party as well as Hezbollah to become the thirteenth President of Lebanon. He is the oldest president, taking office at the age of 83 years. After his election, he was sworn in and succeeded Michel Suleiman. The country descended into chaos with a popular uprising, bringing millions of Lebanese in Lebanon and abroad to take to the streets, mainly caused by the liquidity crisis, political corruption and sectarianism. 미셸 아운(아랍어: ميشال عون, Michel Naim Aoun, 1935년 1월 18일~)은 레바논의 제13대 대통령이다. Michel Naim Aoun, en árabe: ميشال عون (Haret Hreik, 18 de febrero de 1933) es un político y antiguo comandante libanés. Conocido popularmente como "General",​ Aoun fue presidente de la República de Líbano de 2016 a 2022 y líder del partido Movimiento Patriótico Libre, una coalición principalmente cristiana, con una visión secular de la política y actualmente aliada de Hezbolá. Fue Primer Ministro del Líbano entre el 22 de septiembre de 1988 y el 13 de octubre de 1990. Fue detenido por Siria y enviado al exilio forzado, hasta que retornó al en mayo de 2005,​ once días después de la retirada de las tropas sirias del Líbano.​ Fue derrotado en las elecciones generales del Líbano de 2009, si bien fue el segundo partido más votado y, como consecuencia, líder del primer partido de la oposición. Fue designado Presidente del Líbano el 31 de octubre de 2016, después de que el país estuviera sin presidente durante más de dos años. Es primo del conferencista Alfredo Jalife-Rahme.[cita requerida] Michel Naim Aoun (àrab: ميشال عون, Mixāl ʿŪn) és un polític i antic comandant libanès, actualment president del Líban des del 31 d'octubre de 2016. Va ser primer ministre del Líban entre el 22 de setembre de 1988 i el 13 d'octubre de 1990. Va ser detingut per Síria i enviat a l'exili forçat, fins que va retornar el maig de 2005, onze dies després de la retirada de les tropes sirianes del Líban. Conegut popularment com a General Aoun, actualment és membre del i líder del partit , una coalició principalment cristiana, amb una visió secular de la política i actualment aliada de Hezbolá.
dbp:otherparty
0001-03-08
dbo:militaryService
dbr:Michel_Aoun__MilitaryService__1
gold:hypernym
dbr:Politician
schema:sameAs
n18:97057508
dbp:wordnet_type
n43:synset-incumbent-noun-1 n43:synset-president-noun-3
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Michel_Aoun?oldid=1122073788&ns=0
dbo:wikiPageLength
73301
dbo:birthName
Michel Naim Aoun
dbo:originalName
ميشال عون
dbo:signature
Michel Aoun Signature.png
dbo:award
dbr:Order_of_Merit_(Lebanon) dbr:National_Order_of_the_Cedar
dbo:party
dbr:March_8_Alliance dbr:Free_Patriotic_Movement
dbo:termPeriod
dbr:Michel_Aoun__Tenure__2 dbr:Michel_Aoun__Tenure__3 dbr:Michel_Aoun__Tenure__4 dbr:Michel_Aoun__Tenure__5 dbr:Michel_Aoun__Tenure__1
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Michel_Aoun