This HTML5 document contains 110 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
n15https://global.dbpedia.org/id/
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
dbpedia-svhttp://sv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbphttp://dbpedia.org/property/
n8http://dbpedia.org/resource/Gayssot_Act/
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/

Statements

Subject Item
dbr:Memory_laws
rdfs:label
Loi mémorielle Zákon o dějinách Memory laws Minneslag
rdfs:comment
A memory law ( transl. Erinnerungsgesetz in German, transl. Loi mémorielle in French) is a legal provision governing the interpretation of historical events and showcases the legislator's or judicial preference for a certain narrative about the past. In the process, competing interpretations may be downplayed, sidelined, or even prohibited. Uladzislau Belavusau and Aleksandra Gliszczyńska-Grabias define memory laws as "enshrine[ing] state-approved interpretations of historical events." Zákon o dějinách (francouzsky loi mémorielle) je zákon, ve kterém stát zaujímá oficiální stanovisko k historickým událostem či osobnostem. V extrémním případě takový zákon zakazuje vyjadřovat opačné stanovisko. Typickými představiteli jsou některé evropské zákony zakazující popírání holokaustu (ty byly použity[zdroj?!] světovou muslimskou komunitou k argumentaci pro zákaz karikatur Mohameda). Une loi mémorielle est une loi déclarant, voire imposant, le point de vue officiel d'un État sur des événements historiques. À l'extrême, une telle loi peut interdire l'expression d'autres points de vue. On peut citer, par exemple, l'interdiction à la vente de Mein Kampf, en vigueur dans plusieurs pays, où il est par ailleurs interdit de commercialiser ou diffuser des objets nazis. Les lois ou résolutions votées dans de nombreux parlements pour reconnaître l'existence du génocide arménien appartiennent également à la catégorie des lois mémorielles.
dcterms:subject
dbc:Memory_laws
dbo:wikiPageID
52755273
dbo:wikiPageRevisionID
1116935515
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Hungary dbr:Historical_Memory_Law dbr:Censorship dbr:Bans_on_communist_symbols dbr:Politics_of_memory dbr:The_Holocaust dbr:Nakba_Day dbr:German_language dbr:Francoist_Spain dbr:Critical_race_theory dbr:%22Polish_death_camp%22_controversy dbr:Sephardi_Jews dbr:Atatürk's_cult_of_personality n8: dbr:Constitutional_Council_(France) dbr:Albanian_Civil_War dbr:Constitutionalism dbr:Speech_crimes dbr:Military_dictatorship_of_Chile_(1973–90) dbr:Le_Monde dbr:Estonian_Soviet_Socialist_Republic dbr:European_Court_of_Human_Rights dbr:Council_of_Europe dbr:European_Parliament_resolution_of_2_April_2009_on_European_conscience_and_totalitarianism dbr:Genocide_Convention dbr:Cult_of_personality dbr:Atlantic_slave_trade dbr:French_colonial_empire dbr:Katyn_massacre dbr:Estonia dbr:Genocide_denial dbr:Genocide_law_(Albania) dbr:Ukrainian_decommunization_laws dbr:Article_301_(Turkish_Penal_Code) dbr:Inter-American_Convention_on_Human_Rights dbr:Occupation_of_Poland_(1939–1945) dbr:Armenian_genocide dbr:Janowiec_and_Others_v._Russia dbr:World_War_II dbr:Charter_of_the_International_Military_Tribunal dbr:Hate_speech dbr:Genocide dbr:Recognition_of_the_Armenian_genocide dbr:North_Africa dbr:Decommunization_in_Ukraine dbr:Post–World_War_II_legality_of_Nazi_flags dbr:Damnatio_memoriae dbr:Framework_decision dbr:Nazism dbr:Act_on_the_Institute_of_National_Remembrance dbr:Auschwitz_concentration_camp dbr:Augusto_Pinochet dbr:Holodomor dbr:Israeli–Palestinian_conflict dbr:Communist_crimes_(Polish_legal_concept) dbr:Constitution_of_Hungary dbr:Amendment_to_the_Act_on_the_Institute_of_National_Remembrance dbr:Lithuania dbr:European_Parliament dbr:Freedom_of_speech dbr:Law_on_Crimes_Committed_Against_Atatürk dbr:The_Alhambra_Decree dbr:Nazi_Germany dbr:Rehabilitation_(Soviet) dbr:Communism dbr:Historical_negationism dbr:Great_Patriotic_War_(term) dbr:Laws_against_Holocaust_denial dbc:Memory_laws dbr:European_Union dbr:Soviet_Union dbr:Crimes_against_humanity dbr:Historical_memory dbr:Inter-American_Commission_on_Human_Rights dbr:Pact_of_forgetting dbr:Europe dbr:French_language
owl:sameAs
dbpedia-cs:Zákon_o_dějinách dbpedia-fr:Loi_mémorielle dbpedia-sv:Minneslag n15:4mtG2 wikidata:Q588394
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Citation_needed dbt:Ill dbt:Reflist dbt:TOC_limit dbt:Use_dmy_dates dbt:Main dbt:Use_British_English dbt:Translation dbt:As_of dbt:Cleanup dbt:Globalize dbt:Short_description
dbo:abstract
Une loi mémorielle est une loi déclarant, voire imposant, le point de vue officiel d'un État sur des événements historiques. À l'extrême, une telle loi peut interdire l'expression d'autres points de vue. On peut citer, par exemple, l'interdiction à la vente de Mein Kampf, en vigueur dans plusieurs pays, où il est par ailleurs interdit de commercialiser ou diffuser des objets nazis. Les lois ou résolutions votées dans de nombreux parlements pour reconnaître l'existence du génocide arménien appartiennent également à la catégorie des lois mémorielles. En Israël, la Loi du souvenir des martyrs et des héros en 1953 s'est concrétisée par la construction du mémorial de la Shoah, Yad Vashem. Les memorial laws des États-Unis n'ont en revanche rien à voir avec les lois mémorielles telles que conçues en France. Il s'agit en fait de lois de portée générale auxquelles le législateur a accolé le nom d'une victime. Par exemple, au New Hampshire, la Brooke Blanchard Law, qui dispose qu'un conducteur mineur qui provoque un accident par négligence doit être jugé comme un adulte, porte le nom de la jeune victime d'un chauffard mineur en état d'ébriété. En France, on peut citer la loi du 19 janvier 1816, "relative à l'anniversaire de l'exécution de Louis XVI", adoptée sur une proposition des Ultras. Zákon o dějinách (francouzsky loi mémorielle) je zákon, ve kterém stát zaujímá oficiální stanovisko k historickým událostem či osobnostem. V extrémním případě takový zákon zakazuje vyjadřovat opačné stanovisko. Typickými představiteli jsou některé evropské zákony zakazující popírání holokaustu (ty byly použity[zdroj?!] světovou muslimskou komunitou k argumentaci pro zákaz karikatur Mohameda). Československo, Slovensko a Česko přijaly ve své historii několik zákonů, které měly z různých důvodů a různým způsobem uctít významné osobnosti: Tomáše Garriguea Masaryka, Milana Rastislava Štefánika, Edvarda Beneše, Václava Havla a Andreje Hlinku. Zákon o zásluhách T. G. Masaryka přitom byl přijat ještě za života prvního československého prezidenta, zatímco ostatní zákony se týkaly již zesnulých osobností. Zákony věnované Štefánikovi existují dva, jeden československý z roku 1990 a jeden slovenský z roku 2000. Zákon o zásluhách Edvarda Beneše, obsahově navazující na zákon o Masarykovi, přijali čeští poslanci roku 2004 a na Hlinkovu počest existují dva slovenské zákony, z let 1939 a 2007. Též úvodní ustanovení zákona o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu (1993) se zabývají pouze hodnocením minulosti a neobsahují žádné právní normy (podle Viktora Knappa se ale vkládáním nenormativních částí právní předpisy znepřehledňují a vyvolávají se tím pochybnosti o právní závaznosti zbývající části zákona). Také ve Francii bylo vydáno několik zákonů o dějinách: o turecké genocidě Arménů za první světové války (2001), o prohlášení obchodu s otroky za zločin proti lidskosti (2001) nebo o vyjádření vděčnosti repatriantům ze severní Afriky (2005). Někteří francouzští historici takové hodnocení minulosti kritizují jako politické zásahy do svobody bádání a vyučování. A memory law ( transl. Erinnerungsgesetz in German, transl. Loi mémorielle in French) is a legal provision governing the interpretation of historical events and showcases the legislator's or judicial preference for a certain narrative about the past. In the process, competing interpretations may be downplayed, sidelined, or even prohibited. Various types of memory laws exist, in particular, in countries that allow for the introduction of limitations to the freedom of expression to protect other values, such as the democratic character of the state, the rights and reputation of others, and historical truth. Uladzislau Belavusau and Aleksandra Gliszczyńska-Grabias define memory laws as "enshrine[ing] state-approved interpretations of historical events." Eric Heinze argues that law can work equally powerfully through legislation that makes no express reference to history, for example, when journalists, academics, students, or other citizens face personal or professional hardship for dissenting from official histories. Memory laws can be either punitive or non-punitive. A non-punitive memory law does not imply a criminal sanction. It has a declaratory or confirmatory character. Regardless, such a law may lead to imposing a dominant interpretation of the past and exercise a chilling effect on those who challenge the official interpretation. A punitive memory law includes a sanction, often of a criminal nature. Nikolai Koposov refers to "memory laws per se" as "laws criminalizing certain statements about the past." Memory laws often lead to censorship. Even without a criminal sanction, memory laws may still produce a chilling effect and limit free expression on historical topics, especially among historians and other researchers. Memory laws exist as both ‘hard' law and ‘soft' law instruments. An example of a hard law is a criminal ban on the denial and gross trivialization of a genocide or crime against humanity. A soft law is an informal rule that incentivizes states or individuals to act in a certain way. For example, a European Parliament resolution on the European conscience and totalitarianism (CDL-AD(2013)004) expresses strong condemnation for all totalitarian and undemocratic regimes and invites EU citizens, that is, citizens of all member states of the European Union, to commemorate victims of the two twentieth century totalitarianisms, Nazism and Communism.
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Memory_laws?oldid=1116935515&ns=0
dbo:wikiPageLength
29329
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Memory_laws