This HTML5 document contains 458 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
n19https://www.theguardian.com/environment/2022/jun/30/
n29http://www.eurekalert.org/images/release_graphics/pdf/
n12http://bn.dbpedia.org/resource/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
n24https://www.chathamhouse.org/publication/
n28https://www.independent.co.uk/environment/
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
dbpedia-hrhttp://hr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-shhttp://sh.dbpedia.org/resource/
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
n7http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
n5http://dbpedia.org/resource/File:
dbphttp://dbpedia.org/property/
dbpedia-eohttp://eo.dbpedia.org/resource/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
dbpedia-vihttp://vi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
yagohttp://dbpedia.org/class/yago/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
n23https://global.dbpedia.org/id/
n33http://webarchive.loc.gov/all/20100203152611/http:/www.eurekalert.org/images/release_graphics/pdf/
n10https://www.theguardian.com/environment/2019/jul/02/
n18http://www.fas.org/sgp/crs/misc/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
n36https://www.cnn.com/2019/07/17/health/beef-environment-resources-report/
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
n35http://lt.dbpedia.org/resource/
n39http://www-personal.umich.edu/~choucc/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
dbpedia-iohttp://io.dbpedia.org/resource/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#

Statements

Subject Item
dbr:Environmental_impact_of_meat_production
rdf:type
yago:WikicatEnvironmentalIssuesWithAgriculture yago:Cognition100023271 yago:Issue105814650 owl:Thing yago:Content105809192 yago:PsychologicalFeature100023100 yago:Abstraction100002137
rdfs:label
أثر إنتاج اللحوم على البيئة Impacto ambiental da pecuária Impatto ambientale dell'industria dei cibi animali Impacte ambiental de la producció de carn Naturmediaj efikoj de viandoproduktado Environmental impact of meat production Impacto ambiental de la ganadería Воздействие производства мяса на окружающую среду Dopad produkce masa na životní prostředí Вплив виробництва м'яса на навколишнє середовище Impact environnemental de l'élevage
rdfs:comment
The environmental impact of meat production varies because of the wide variety of agricultural practices employed around the world. All agricultural practices have been found to have a variety of effects on the environment. Some of the environmental effects that have been associated with meat production are pollution, greenhouse gas emissions through fossil fuel usage, animal methane, effluent waste, and water and land consumption. Meat is obtained through a variety of methods, including organic farming, free range farming, intensive livestock production, subsistence agriculture, hunting, and fishing. L'impatto ambientale dell'industria dei cibi animali designa il complesso degli effetti che la zootecnica e la pesca commerciale determinano sull'ambiente naturale. Un allevamento industriale di manzi. Secondo la FAO il settore dell'allevamento è uno dei principali fattori di impatto ambientale globale. Dopad produkce masa na životní prostředí se liší v závislosti na jeho zdroji, kterým může být velkochov, ekologické zemědělství, lov a rybolov. Může jím být produkce methanu, spotřeba vody, zabrání půdy nebo znečištění životního prostředí v důsledku užití fosilních paliv. V listopadu 2017 podepsalo 15 364 vědců z celého světa , které kromě jiného požaduje drastické snížení spotřeby masa na osobu. L'impacte ambiental de la producció de carn varia a causa de l'àmplia varietat de pràctiques ramaderes emprades a tot el món. S'ha comprovat que totes les pràctiques ramaderes tenen diversos efectes sobre el medi ambient. Alguns dels efectes ambientals que s'han associat a la són la contaminació per l'ús de combustibles fòssils, el metà animal, els residus d'efluents i el consum d'aigua i . La carn s'obté a través de diversos mètodes, inclosa la , la , la producció , la , la caça i la pesca. La naturmediaj efikoj de viandoproduktado varias pro la granda diverseco de agrikulturaj praktikoj tra la mondo. Ĉiuj agrikulturaj efikoj havas konstateblajn efikojn al la natura medio. Kelkaj naturmediaj efikoj ligitaj kun la viandoproduktado estas poluo pro uzado de fosiliaj brulaĵoj, bestodevena metano, malpuraj defluaĵoj kaj forkonsumo de terenoj kaj akvejoj. Viandon oni akiras diversmaniere, interalie per ekologia agrikulturo, , , vivteniga agrikulturo, ĉasado kaj fiŝkaptado. يختلف الأثر البيئي لإنتاج اللحوم نظرًا للتنوع الهائل في الممارسات الزراعية بجميع أنحاء العالم. وقد تم التوصل إلى أن جميع الممارسات الزراعية تعود بالعديد من الآثار على البيئة. ومن الآثار البيئية التي ارتبطت بإنتاج اللحوم: التلوث واستهلاك المياه والأراضي والوقود الأحفوري. يتم الحصول على اللحوم بأساليب عديدة، منها: * الزراعة العضوية * الرعي الحر * الإنتاج الكثيف للماشية] * زراعة الكفاف * الصيد * صيد الأسماك El impacto ambiental de la ganadería varía debido a la diversidad de formas de agricultura utilizadas en el mundo. Como casi todas las actividades humanas, la ganadería tiene impactos ambientales, algunos positivos y otros negativos. Otros problemas son el exceso de pesticidas y el procesamiento de los afluentes de los mataderos. Para los impactos ambientales del procesamiento de la carne y los otros productos ganaderos, véase Impacto ambiental. A pecuária, de acordo com um relatório publicado em 2006 pela Organização das Nações Unidas para a Agricultura e a Alimentação (FAO), é "uma das duas ou três maiores contribuintes para os mais graves problemas ambientais, em todos os níveis, do local ao global", incluindo problemas de degradação do solo, mudanças climáticas e poluição do ar, poluição e esgotamento da água e perda de biodiversidade. Deste modo, mudanças nos hábitos alimentares que envolvam a redução do consumo de carne ou mesmo a adoção de dietas vegetarianas seriam estratégias possíveis para se combater o aquecimento global. L'impact environnemental de l'élevage, intensif ou extensif, inclut la consommation d'eau et d'énergie, un risque de pollution de l'eau, et une substitution des forêts par des prairies destinées à l'élevage du bétail, ou des prairies par des cultures annuelles destinées à l'alimentation animale. L'impact dépend notamment du type d'élevage : Вплив виробництва м'яса на навколишнє середовище є дуже широким і залежить від сільськогосподарських практик, що використовують по всьому світу. Всі вони мають різноманітний вплив на навколишнє середовище. Шкода від використання викопного палива, викиди метану тваринами, забруднення стічних вод, споживання води та займання великих територій землі — лише деякі екологічні наслідки, пов'язані з м'ясним виробництвом. М'ясо отримують різними методами, враховуючи органічне сільське господарство, , , , полювання і риболовлю. Воздействие производства мяса на окружающую среду очень широко и зависит от сельскохозяйственных практик, используемых по всему миру. Все они оказывают разнообразное . Вред от использования ископаемого топлива, выбросы метана животными, загрязнение сточных вод, потребление воды и занятие больших территорий земли — лишь некоторые экологические последствия, связанные с мясным производством. Мясо получают различными методами, включая органическое сельское хозяйство, , интенсивное животноводство, натуральное сельское хозяйство, охоту и рыбную ловлю.
rdfs:seeAlso
dbr:Water_conservation
foaf:depiction
n7:Los_Llanos,_Venezuela_(12832335223).jpg n7:Average_greenhouse_gas_emissions_associated_with_different_food_products.png n7:Per_capita_annual_meat_consumption_by_region.png n7:Energy_efficiency_of_meat_and_dairy_production,_OWID.svg n7:Farming-on-Indonesia.jpg n7:Two_cows_grazing.jpg n7:Total_annual_meat_consumption_by_region.png n7:Total_annual_meat_consumption_by_type_of_meat.png n7:Land-use-of-different-diets-Poore-Nemecek.png n7:CSIRO_ScienceImage_1898_Testing_Sheep_for_Methane_Production.jpg n7:Cereals_allocated_to_food,_animal_feed_and_fuel,_World.png n7:Development_of_per_capita_meat_consumption_and_gross_domestic_product_(GDP)_over_time_(1990–2017).png n7:Environmental-impact-of-food-by-life-cycle-stage.png n7:Water_requirement_per_gram_of_protein,_OWID.svg n7:Water_requirement_per_kilocalorie,_OWID.svg
dcterms:subject
dbc:Climate_change_and_agriculture dbc:Food_and_the_environment dbc:Environmental_impact_of_agriculture dbc:Meat
dbo:wikiPageID
15588468
dbo:wikiPageRevisionID
1123830805
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Sustainable_food dbr:Anthropogenic_greenhouse_gas_emissions n5:Farming-on-Indonesia.jpg dbr:Overpopulation dbr:Antony_Froggatt dbr:Animal–industrial_complex dbr:Rodolfo_Dirzo dbr:Global_warming_potential dbr:Agroecology dbr:Recirculating_aquaculture_system dbr:Tillage n5:Land-use-of-different-diets-Poore-Nemecek.png dbr:Phosphate dbr:Calcium dbr:Paris_Agreement dbr:Defaunation dbr:Solar-energy dbr:Meat dbr:Food_processing dbr:Philosophical_Transactions_of_the_Royal_Society_B dbr:Soil_loss_tolerance dbr:Maize dbr:The_Lancet dbr:Methane_emissions dbr:Fossil_fuel dbr:Piedmont_(United_States) n5:Los_Llanos,_Venezuela_(12832335223).jpg dbr:Natural_Resources_Conservation_Service dbr:Land_consumption dbr:Asparagopsis_taxiformis dbc:Climate_change_and_agriculture dbr:Nature_(journal) dbr:Mississippi_River dbr:Center_for_Biological_Diversity dbc:Food_and_the_environment dbr:Eur_J_Clin_Nutr dbr:Food_vs._feed dbr:Food_system dbr:Cattle dbr:Glyphosate dbr:Veganism dbr:Hunting dbr:Pig dbr:Nitrate dbr:Magnesium dbr:Haarlem dbr:Food_security dbr:Manure_management dbr:Water_pollution dbr:Wild_boar dbr:Endangered_Species_Act dbr:Standardization dbr:Vitamin_D3 dbr:Cropland dbr:Congressional_Research_Service dbr:Global_Assessment_Report_on_Biodiversity_and_Ecosystem_Services dbr:Dairy dbr:Research_and_development dbr:Personal_carbon_trading dbr:Peas dbr:Education dbr:Cheese dbr:Dairy_farming dbr:Journal_of_Animal_Science dbr:Greenhouse_gas dbr:Greenhouse_gas_emissions dbr:Food_and_Agriculture_Organization dbr:Erosion dbr:Algaculture dbr:Deforestation dbr:Ethanol dbr:Biodiversity_loss dbr:Healthy_diet dbr:Rainfed_agriculture dbr:Acid_rain dbr:Saltwater_intrusion dbr:United_States_Environmental_Protection_Agency dbr:Special_Report_on_Climate_Change_and_Land dbr:Legumes dbr:Biodiversity dbr:Noxious_weed dbr:Semi-vegetarianism dbr:Free_range dbr:Intergovernmental_Panel_on_Climate_Change dbr:Trawling dbr:Wheat dbr:Product_(business) dbr:Organic_farming dbr:Amino_acid_profile dbr:Tofu dbr:New_Zealand's_livestock dbr:Holocene_extinction dbr:Tansy_ragwort dbr:Gross_domestic_product dbr:Climate_change_mitigation dbr:Farmageddon_(book) dbr:Nitrogen_fertilizers dbr:Omega-3_fatty_acid dbr:Livestock dbr:Sustainable_consumption dbr:Livestock's_Long_Shadow dbr:Human_impact_on_the_environment dbr:Iodine dbr:Calorie dbr:Ruminant dbr:Atrazine dbr:Meat_production dbr:Western_United_States dbr:Fungi dbr:World_Animal_Protection dbc:Environmental_impact_of_agriculture dbr:Cellular_agriculture dbr:Carbon_dioxide_equivalent_tax dbr:Chinese_cuisine dbr:Agriculture dbr:Egg_as_food dbr:Industrial_agriculture dbr:Employment dbr:World_Scientists'_Warning_to_Humanity dbr:Concentrated_animal_feeding_operation dbr:Methanotroph dbr:Rationing dbr:Atmospheric_carbon_dioxide dbr:Spotted_knapweed dbr:Human dbr:Animal_feed dbr:Euphorbia_virgata dbr:Water_footprint dbr:Poultry n5:CSIRO_ScienceImage_1898_Testing_Sheep_for_Methane_Production.jpg dbr:Stranded_asset dbr:Economic_vegetarianism dbr:Habitat dbr:Soil_organic_carbon dbr:Iron n5:Average_greenhouse_gas_emissions_associated_with_different_food_products.png dbr:Acetogens dbr:Externality dbr:Biomass_(ecology) dbr:Species_diversity dbr:Bureau_of_Land_Management n5:Environmental-impact-of-food-by-life-cycle-stage.png dbr:Eutrophication dbr:Extinction dbr:Beef dbr:Turbidity dbr:Factory_farming_divestment dbr:Insects_as_food dbr:Creatine dbr:Stream dbr:Wildlife dbr:Environmental_impact_of_agriculture dbr:Ethics_of_eating_meat dbr:Pork dbr:United_Nations dbr:Environmental_impact_of_pig_farming dbr:Deforestation_of_the_Amazon_rainforest dbr:James_Cook_University dbr:Environmental_impact_of_fishing dbr:Novel_food dbr:Dietary_supplement dbr:Zinc dbr:Netherlands dbr:Human_population_growth dbr:Bean dbr:Subsistence_agriculture dbr:Carbon_sequestration dbr:New_Zealand dbr:Meat_price dbr:Wrap_(food) dbr:List_of_root_vegetables dbr:Adaptation_to_climate_change dbr:Meat_tax dbr:Mammal dbr:Aquaculture dbr:Meat_industry dbr:IPBES dbr:Ethical_eating dbr:Policy dbr:Wyoming dbr:Overfishing dbr:Sustainable_diet dbr:Vitamin_K2 dbr:Land_use n5:Two_cows_grazing.jpg dbr:IPCC dbr:Tall_larkspur dbr:Overgrazing dbr:Grazing dbr:Carbon_dioxide_removal n5:Cereals_allocated_to_food,_animal_feed_and_fuel,_World.png dbr:Yellow_starthistle dbr:Vitamin_B12 dbr:Enteric_fermentation dbr:Sustainable_agriculture n5:Water_requirement_per_kilocalorie,_OWID.svg dbr:Air_pollution dbr:Meat_Atlas dbr:Nitrous_oxide dbr:Lamb_and_mutton dbr:Plant-based_diets dbr:Meat_&_Livestock_Australia dbr:Cereal dbr:Eastern_United_States dbr:Soil_carbon dbc:Meat dbr:Collagen dbr:Fishing dbr:Meat_substitute n5:Water_requirement_per_gram_of_protein,_OWID.svg dbr:Animal-free_agriculture dbr:Atmospheric_methane dbr:Pollution dbr:Paul_R._Ehrlich dbr:Meatless_Monday dbr:Fishery dbr:Faboideae dbr:Pet_food dbr:Nutrient_cycle dbr:Direct_air_capture dbr:Microbial_food_cultures n5:Energy_efficiency_of_meat_and_dairy_production,_OWID.svg dbr:Intensive_animal_farming dbr:US_EPA dbr:Life-cycle_assessment dbr:Plant-based_diet dbr:Environmental_vegetarianism dbr:Red_lentils dbr:UNFCCC dbr:Cultured_meat dbr:Water_security dbr:Restoration_ecology dbr:Carbon_Balance_and_Management dbr:Protein_(nutrient)
dbo:wikiPageExternalLink
n10:revealed-amazon-deforestation-driven-global-greed-meat-brazil%7Cwork=The n18:RL33656.pdf n19:us-food-production-climate-crisis-meat-monopoly-farming%7Cwork=The n24:livestock-climate-change-forgotten-sector-global-public-opinion-meat-and-dairy%23sthash.IDjSwkYt.dpuf n28:meat-dairy-industry-greenhouse-gas-emissions-fossil-fuels-oil-pollution-iatp-grain-a8451871.html%7Cwork=The n29:EH5.pdf n33:EH5.pdf n36:index.html%7Cwork=CNN n39:environmental_impact_of_various_dietary_patterns.pdf
owl:sameAs
dbpedia-ar:أثر_إنتاج_اللحوم_على_البيئة n12:পরিবেশের_উপর_মাংস_উৎপাদনের_প্রভাব dbpedia-pt:Impacto_ambiental_da_pecuária dbpedia-fr:Impact_environnemental_de_l'élevage dbpedia-ru:Воздействие_производства_мяса_на_окружающую_среду dbpedia-sh:Utjecaj_mesne_industrije_na_okoliš n23:KWA1 dbpedia-it:Impatto_ambientale_dell'industria_dei_cibi_animali dbpedia-eo:Naturmediaj_efikoj_de_viandoproduktado dbpedia-fi:Lihantuotannon_ympäristövaikutukset dbpedia-vi:Tác_động_môi_trường_của_việc_sản_xuất_thịt dbpedia-uk:Вплив_виробництва_м'яса_на_навколишнє_середовище n35:Gyvulininkystės_poveikis_aplinkai dbpedia-ca:Impacte_ambiental_de_la_producció_de_carn dbpedia-cs:Dopad_produkce_masa_na_životní_prostředí dbpedia-es:Impacto_ambiental_de_la_ganadería dbpedia-hr:Utjecaj_mesne_industrije_na_okoliš wikidata:Q1288465 dbpedia-io:Ambiental_efekti_de_la_produktado_di_karno
dbp:widthUnits
em
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Div_col dbt:Div_col_end dbt:Refbegin dbt:Reflist dbt:Refend dbt:Pie_chart dbt:CO2 dbt:Portal dbt:Rp dbt:Main dbt:Hard_to_navigate dbt:Citation_needed dbt:Excerpt dbt:Short_description dbt:Clear dbt:See_also dbt:CH4 dbt:Cite_news dbt:Cite_journal dbt:Example_needed dbt:Bar_chart dbt:Explain dbt:Human_impact_on_the_environment
dbo:thumbnail
n7:Los_Llanos,_Venezuela_(12832335223).jpg?width=300
dbp:caption
Biomass of mammals on Earth
dbp:color
blue green red
dbp:data
133.1 3.5 14.1 5.7 6.7 142.7 1.7 102.4 65.90000000000001 343.6 98.40000000000001 21.8 3.4 8.6 2.2 7.1 7.5 48.7 53.7 139 6.2 22.6 164 301.4 185 227.2 8.5 165.5 97.09999999999999 12 10 11 30 26 0.25 18 41 235.1 37 6.8 33 62 58 56 57 83 76.40000000000001 1.2 3.7 9.1
dbp:date
November 2019
dbp:float
right
dbp:label
dbr:Lamb_and_mutton dbr:Trawling dbr:Peas dbr:Fishery dbr:Maize dbr:Ruminant Proteins dbr:Wheat Humans dbr:Poultry Livestock, mostly cattle and pigs dbr:Water_footprint dbr:Egg_as_food dbr:Legumes dbr:Beef dbr:List_of_root_vegetables dbr:Tofu dbr:Cheese dbr:Land_use dbr:Dairy dbr:Wildlife dbr:Air_pollution dbr:Recirculating_aquaculture_system Calories dbr:Water_pollution dbr:Pork dbr:Aquaculture Greenhouse gases dbr:Faboideae
dbp:title
Mean land use of different foods Mean acidifying emissions of different foods per 100g of protein Mean eutrophying emissions of different foods per 100g of protein Nutritional value and environmental impact of animal products, compared to agriculture overall Mean greenhouse gas emissions for different food types
dbp:value
36 60 4
dbp:dataMax
62 100 300.6 360 185
dbp:dataType
Contribution of farmed animal product [%] Eutrophying Emissions Acidifying Emissions Land Use Greenhouse Gas Emissions
dbp:labelType
Categories Food Types
dbo:abstract
يختلف الأثر البيئي لإنتاج اللحوم نظرًا للتنوع الهائل في الممارسات الزراعية بجميع أنحاء العالم. وقد تم التوصل إلى أن جميع الممارسات الزراعية تعود بالعديد من الآثار على البيئة. ومن الآثار البيئية التي ارتبطت بإنتاج اللحوم: التلوث واستهلاك المياه والأراضي والوقود الأحفوري. يتم الحصول على اللحوم بأساليب عديدة، منها: * الزراعة العضوية * الرعي الحر * الإنتاج الكثيف للماشية] * زراعة الكفاف * الصيد * صيد الأسماك يُعد اللحم أحد العوامل الرئيسية التي تسهم في انقراض الكتلة السادسة الحالية. وجد تقرير التقييم العالمي الصادر عن «آي بّي بي إي إس» بشأن التنوع البيولوجي وخدمات النظم الإيكولوجية لعام 2019 أن الصناعة الزراعية والصيد الجائر هما المحركان الرئيسيان لأزمة الانقراض، مع وجود تأثير كبير لصناعات اللحوم والألبان. ينص تقرير عام 2006 الذي حمل عنوان ظل الماشية الطويل الذي أصدرته منظمة الأغذية والزراعة (الفاو) للأمم المتحدة على أن «قطاع الثروة الحيوانية يشكل عامل ضغط رئيسي على العديد من النظم الإيكولوجية وعلى كوكب الأرض ككل. على الصعيد العالمي، تُعد صناعة اللحوم واحدة من أكبر مصادر الغازات الدفيئة وأحد العوامل الرئيسية المسببة لفقدان التنوع البيولوجي، وقد تكون المصدر الرئيسي لتلوث المياه في البلدان المتقدمة». (في هذا الاستخدام وغيره من الاستخدامات الأخرى لمنظمة الأغذية والزراعة، تُدرَج الدواجن باعتبارها «ماشية»، ولكن لا يحصل هذا دائمًا في أي مكان آخر). كشفت دراسة نُشرت في دورية كربون بالانس آند مانجمنت في عام 2017 أن انبعاثات الميثان العالمية الناتجة عن الزراعة الحيوانية تزيد بنسبة 11% عن التقديرات السابقة، بناء على بيانات من اللجنة الحكومية الدولية المعنية بتغير المناخ. يُخصص جزء بسيط من هذه التأثيرات للمكونات غير اللحمية في قطاع الثروة الحيوانية مثل صناعات الصوف، والبيض، ومنتجات الألبان، والماشية المستخدمة في الحراثة. تُشير التقديرات إلى أن الماشية توفر الطاقة لحرث ما يصل إلى نصف مساحة الأراضي الزراعية في العالم. تؤكّد دراسة أُجريت في يوليو من عام 2018 في دورية ساينس أن استهلاك اللحوم يزيد نتيجة للنمو السكاني وارتفاع الدخول الفردية، ما سيزيد من انبعاثات الكربون ويزيد من فقدان التنوع البيولوجي. في 8 أغسطس من عام 2019، أصدرت اللجنة الحكومية الدولية للتنوع البيولوجي المعنية بتغير المناخ ملخصًا لتقرير عام 2019. أكد هذا الملخص أن التحول نحو النظم الغذائية المستندة إلى النباتات سيساعد على التخفيف من تغير المناخ والتكيف معه. وفقًا لدراسة أجرتها دورية نيتشر في عام 2018، سيكون التقليل الكبير من استهلاك اللحوم أمرًا «ضروريًا» للتخفيف من تغير المناخ، خاصة مع زيادة عدد السكان بمقدار يصل إلى 203 مليارات نسمة بحلول منتصف القرن. وقّع 15,364 عالمًا على تحذير للإنسانية في عام 2017، يدعون فيه، من بين أمور أخرى، إلى التقليل بشكل كبير من استهلاك الفرد للحوم. يظهر أيضًا تحول مشابه في الأنظمة الغذائية الخالية من اللحوم باعتباره الخيار الآمن الوحيد لإطعام السكان المتزايدين دون مزيد من إزالة الغابات ولسيناريوهات إنتاجية المختلفة. El impacto ambiental de la ganadería varía debido a la diversidad de formas de agricultura utilizadas en el mundo. Como casi todas las actividades humanas, la ganadería tiene impactos ambientales, algunos positivos y otros negativos. Mundialmente, la ganadería ocupa el 70% de todas las tierras usadas en agricultura, o 30% de la tierra libre de hielo de la Tierra.​ El 18% de gases de invernadero antropogénicos se podrían deber a las emisiones de la ganadería y actividades relacionadas, tales como la deforestación para establecer zonas de pasto, la erosión del suelo o el sobrepastoreo y el incremento de prácticas intensivas de consumo de combustibles.​ Las atribuciones específicas del sector ganadero incluye: 9% de las emisiones globales de CO2, 35-40% de las emisiones globales de metano (principalmente debido a fermentaciones entéricas y al estiércol) y 64% de las emisiones globales de óxido nitroso, principalmente debido al uso de fertilizante.​ Los caminos de acceso también facilitan la destrucción del hábitat y su conversión para formar potreros. Este problema es especialmente grave en las fincas de ganado que se implementan en el bosque húmedo tropical de América Latina, como la cuenca del Amazonas, y no es sostenible a corto plazo. Otro problema es la desertización. Las fincas de ganado que se establecen en terrenos de pasto naturales, normalmente requieren un control constante de su capacidad para prevenir el pastoreo excesivo durante los años secos. El ganado doméstico inevitablemente debe tomar agua todos los días; por eso es difícil evitar el pastoreo excesivo alrededor de las fuentes de agua. Entonces, el potencial de la utilización del ganado salvaje debe ser estudiado durante la preparación del proyecto, porque no requiere agua todos los días, no sufre picadura de la mosca tsesé, ni de los insectos, como sucede con el ganado bovino; en consecuencia, no existe ninguna necesidad de insecticida; comen una variedad más amplia de vegetación y también mordisquean, por eso pueden dar más productos, a mediano y largo plazo, que el ganado bovino. Otros problemas son el exceso de pesticidas y el procesamiento de los afluentes de los mataderos. Para los impactos ambientales del procesamiento de la carne y los otros productos ganaderos, véase Impacto ambiental. El objetivo de la ganadería es el mejoramiento de las condiciones y productividad de los terrenos de pastoreo, la salud y productividad del ganado (incluyendo el ganado vacuno, ovejas, cabras, búfalos, bueyes y porcinos) para carne, leche, pieles, y fibra y el bienestar de los pastores. Los terrenos de pastoreo incluyen los pastos, el bosque abierto (y en algunos lugares las áreas desbrozadas de los bosques cerrados), los matorrales, y los desiertos que sostienen los rumiantes domésticos y herbívoros silvestres. Hay proyectos que contemplan otros usos de los terrenos de pastoreo, por ejemplo la conservación de la fauna, la captación de agua, el turismo, la recreación, la cacería, y la explotación minera y petrolera. L'impacte ambiental de la producció de carn varia a causa de l'àmplia varietat de pràctiques ramaderes emprades a tot el món. S'ha comprovat que totes les pràctiques ramaderes tenen diversos efectes sobre el medi ambient. Alguns dels efectes ambientals que s'han associat a la són la contaminació per l'ús de combustibles fòssils, el metà animal, els residus d'efluents i el consum d'aigua i . La carn s'obté a través de diversos mètodes, inclosa la , la , la producció , la , la caça i la pesca. La carn es considera un dels principals factors que contribueixen a l'actual crisi de pèrdua de biodiversitat. L' de la PIBSE de 2019 va trobar que l'agricultura-ramaderia industrials i la sobrepesca són els principals motors de l'extinció, tenint un impacte substancial en la indústria càrnia i làctia. L'informe del 2006, l'informe Livestock's Long Shadow (La llarga ombra del bestiar), publicat per l'Organització per a l'Agricultura i l'Alimentació (FAO) de les Nacions Unides, afirma que "el sector ramader és un factor estressant important en molts ecosistemes i en el conjunt del planeta. A nivell mundial és un dels més grans les fonts de gasos d'efecte hivernacle (GEH) i un dels principals factors causals en la pèrdua de biodiversitat, i en els països desenvolupats i emergents és potser la principal font de contaminació de l'aigua". La producció de carn és un dels principals motors del canvi climàtic. Un estudi del 2017 publicat a la revista Carbon Balance and Management va trobar que les emissions mundials de metà de l'agricultura animal són un 11% més altes que les estimacions anteriors basades en dades del Grup Intergovernamental sobre el Canvi Climàtic (GIECC). Una part d'aquests efectes s'assignen a components no productors de carn del sector ramader, com ara la indústria de la llana, els ous i els productes lactis, i al bestiar utilitzat per al conreu. S'ha estimat que la ramaderia proporciona energia per al conreu de fins a la meitat de les terres de conreu del món. Diversos estudis han trobat que l'augment del consum de carn associat al creixement de la població humana i l'augment dels ingressos individuals augmentarà les emissions de carboni i augmentarà la pèrdua de biodiversitat. El 8 d'agost de 2019, el GIECC va publicar un resum de l'informe especial de 2019 que afirmava que un canvi cap a dietes vegetals ajudaria a mitigar i adaptar-se al canvi climàtic. És per això que cada cop més es promouen alternatives a la carn derivats d'origen no animal que intenten imitar les seves característiques físiques i nutricionals, i el mercat és cada cop més gran. The environmental impact of meat production varies because of the wide variety of agricultural practices employed around the world. All agricultural practices have been found to have a variety of effects on the environment. Some of the environmental effects that have been associated with meat production are pollution, greenhouse gas emissions through fossil fuel usage, animal methane, effluent waste, and water and land consumption. Meat is obtained through a variety of methods, including organic farming, free range farming, intensive livestock production, subsistence agriculture, hunting, and fishing. Meat is considered one of the prime factors contributing to the current biodiversity loss crisis. The 2019 IPBES assessment report found that industrial agriculture and overfishing are the primary drivers of the extinction, with the meat and dairy industries having a substantial impact. The 2006 report Livestock's Long Shadow, released by the Food and Agriculture Organization (FAO) of the United Nations, states that "the livestock sector is a major stressor on many ecosystems and on the planet as a whole. Globally it is one of the largest sources of greenhouse gases (GHG) and one of the leading causal factors in the loss of biodiversity, and in developed and emerging countries it is perhaps the leading source of water pollution." Grazing occupies 26% of the earth's ice-free terrestrial surface, and feed crop production uses about one third of all arable land or about 75% of agriculturally used land. The global food system is responsible for one-third of the global anthropogenic GHG emissions, of which meat accounts for nearly 60%. There can be competition for resources, such as land, between growing crops for human consumption and growing crops for animals, where the "global land squeeze" also has impacts on food security. Meat production, especially beef production, is main driver of tropical deforestation, with around 80% of all converted land being used to rear cattle and 91% of Amazon land deforested since 1970 converted to cattle ranching. Others concerns about meat production include concerns about health impacts which are often linked to the environmental impacts. Some fraction of these effects is assignable to non-meat components of the livestock sector such as the wool, and egg and dairy production, and to the livestock used for tillage. Livestock have been estimated to provide power for tillage of as much as half of the world's cropland. Multiple studies have found that increases in meat consumption are currently associated with human population growth and rising individual incomes or GDP. Without changes, these increases will increase carbon emissions and further biodiversity loss. The IPCC, in their 2019 special report summary, and others assert that a shift towards plant-based diets would be needed for the mitigation of and adaptation to climate change. Вплив виробництва м'яса на навколишнє середовище є дуже широким і залежить від сільськогосподарських практик, що використовують по всьому світу. Всі вони мають різноманітний вплив на навколишнє середовище. Шкода від використання викопного палива, викиди метану тваринами, забруднення стічних вод, споживання води та займання великих територій землі — лише деякі екологічні наслідки, пов'язані з м'ясним виробництвом. М'ясо отримують різними методами, враховуючи органічне сільське господарство, , , , полювання і риболовлю. М'ясо вважають одним із основних факторів, що сприяють нинішній кризі втрати біорізноманіття. 2019 року міжнародна організація IPBES опублікувала , який показав, що промислове сільське господарство та є основними причинами вимирання тварин, причому м’ясна та молочна промисловість мають найбільший вплив. У доповіді 2006 року «Довга тінь тваринництва» (англ. Livestock's Long Shadow), який опублікувала Продовольча та сільськогосподарська організація (ФАО) ООН, повідомляється: «Сектор тваринництва — один з основних стресорів для багатьох екосистем та для планети в цілому. Глобально це одне з найбільших джерел парникових газів, одна з головних причин втрати біорізноманіття і провідне джерело забруднення води як у розвинених країнах, так і в тих, що розвиваються». Виробництво м’яса є основною причиною зміни клімату. Дослідження 2017 року, опубліковане в журналі , показало, що глобальні викиди метану в тваринництві на 11% перевищують попередні оцінки, засновані на даних Міжурядової групи експертів з питань зміни клімату (IPCC). Частину цих наслідків створюють сектори тваринництва, не пов'язані з виробництвом м'яса: наприклад, вовняна, яєчна та молочні індустрії, а також використання худоби для оранки. За оцінками, худоба виконує оранку близько половини світових орних земель. За даними ФАО, 74% світової продукції тваринництва 2011 року припали на не м'ясні продукти. Численні дослідження показали, що збільшення споживання м'яса, пов'язане зі зростанням населення та зростанням індивідуальних доходів, призведе до збільшення викидів вуглецю та подальшої втрати біорізноманіття. 8 серпня 2019 року МГЕЗК оприлюднила підсумок спеціальної доповіді за 2019 рік, в якій стверджується, що перехід на рослинну дієту допоможе пом’якшити наслідки зміни клімату та адаптуватися до неї. Dopad produkce masa na životní prostředí se liší v závislosti na jeho zdroji, kterým může být velkochov, ekologické zemědělství, lov a rybolov. Může jím být produkce methanu, spotřeba vody, zabrání půdy nebo znečištění životního prostředí v důsledku užití fosilních paliv. Zpráva vydaná v roce 2006 Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) uvádí, že "odvětví živočišné výroby je hlavním stresovým faktorem mnoha ekosystémů a planety jako celku. Globálně je jedním z největších zdrojů skleníkových plynů a jednou z hlavních příčin snižování biodiverzity, v rozvojových zemích jedním z hlavních zdrojů znečištění vody." Maso je také považováno za jeden z hlavních faktorů přispívajících k masovému vymírání organizmů. V listopadu 2017 podepsalo 15 364 vědců z celého světa , které kromě jiného požaduje drastické snížení spotřeby masa na osobu. La naturmediaj efikoj de viandoproduktado varias pro la granda diverseco de agrikulturaj praktikoj tra la mondo. Ĉiuj agrikulturaj efikoj havas konstateblajn efikojn al la natura medio. Kelkaj naturmediaj efikoj ligitaj kun la viandoproduktado estas poluo pro uzado de fosiliaj brulaĵoj, bestodevena metano, malpuraj defluaĵoj kaj forkonsumo de terenoj kaj akvejoj. Viandon oni akiras diversmaniere, interalie per ekologia agrikulturo, , , vivteniga agrikulturo, ĉasado kaj fiŝkaptado. Viandon oni konsideras unu el la unuavicaj faktoroj kontribuantaj al la nuntempa krizo de perdo de biodiverseco. La en 2019 eldonita [Tuttera pritakso-raporto pri servoj al la biodiverseco kaj la ekosistemo] de trovis, ke industria agrikulturo kaj troa fiŝkaptado estas la plej gravaj propulsantoj de la formortado, en kiu la industrioj de viando kaj laktaĵoj havas grandajn efikojn. La raporto [La longa ombro de la bredbestaro], eldonita de la Organizaĵo pri Nutrado kaj Agrikulturo (ONA) de la Unuiĝintaj Nacioj en 2006, eldiras, ke “la bredbesta sektoro estas unu el la plej grandaj stresigantoj de multaj ekosistemoj kaj la planedo kiel tuto. Ĝi estas unu el la plej grandaj tutteraj fontoj de forcejaj gasoj kaj unu el la ĉefaj kaŭzantoj de la perdo de biodiverseco, kaj en evoluintaj kaj evoluantaj landoj eble la plej grava fonto de akvopoluado.” Viandoproduktado estas granda propulsanto de klimata ŝanĝo. Studo eldonita de la revuo Carbon Balance and Management en 2017 konstatis, ke la tutteraj metan-emisioj de la besta agrikulturo estas pli altaj je 11% ol indikis pli fruaj taksoj bazitaj sur datumoj de la Interregistara Spertularo pri Klimata Ŝanĝiĝo. Iu ono de tiuj efikoj atribueblas al ne-viandaj konsisteroj de la bredbesta sektoro kiel la industrioj de lano, ovoj kaj laktaĵoj, kaj al la bredbestoj uzataj por . Oni taksas, ke bredbestoj provizas la energion por grundprilaboro sur eĉ duono de la agrikulturaj terenoj en la mondo. Multaj studoj trovis, ke plimultigo de viando-konsumo ligita kun loĝantarkresko kaj altiĝantaj individuaj enspezoj plimultigos la emisiojn de karbono kaj plifortigos la perdon de biodiverseco. La Interregistara Spertularo pri Klimata Ŝanĝiĝo eldonis 2019-08-08 resumon de la speciala raporto por 2019, kiu asertis, ke ŝoviĝo en la direkto al plantbazitaj dietoj helpos moderigi la klimatŝanĝiĝon kaj adaptiĝi al ĝi. Воздействие производства мяса на окружающую среду очень широко и зависит от сельскохозяйственных практик, используемых по всему миру. Все они оказывают разнообразное . Вред от использования ископаемого топлива, выбросы метана животными, загрязнение сточных вод, потребление воды и занятие больших территорий земли — лишь некоторые экологические последствия, связанные с мясным производством. Мясо получают различными методами, включая органическое сельское хозяйство, , интенсивное животноводство, натуральное сельское хозяйство, охоту и рыбную ловлю. В докладе 2006 года «Длинная тень животноводства» (англ. Livestock's Long Shadow), который опубликовала Продовольственная и сельскохозяйственная организация (ФАО) ООН, сообщается: «Сектор животноводства — один из основных стрессоров для многих экосистем и для планеты в целом. Глобально это один из крупнейших источников парниковых газов, одна из главных причин утраты биоразнообразия и ведущий источник загрязнения воды как в развитых, так и в развивающихся странах». Часть этих последствий оказывают сектора животноводства, не связанные с производством мяса: например, шерстяная, яичная и молочные индустрии, а также использование скота для вспашки. Согласно оценкам, домашний скот производит вспашку около половины мировых пахотных земель. По данным ФАО, 74% мировой продукции животноводства в 2011 году пришлись на не мясные продукты. Мясоедство считается одной из главных причин ныне происходящего Голоценового вымирания. L'impatto ambientale dell'industria dei cibi animali designa il complesso degli effetti che la zootecnica e la pesca commerciale determinano sull'ambiente naturale. Un allevamento industriale di manzi. Secondo la FAO il settore dell'allevamento è uno dei principali fattori di impatto ambientale globale. A pecuária, de acordo com um relatório publicado em 2006 pela Organização das Nações Unidas para a Agricultura e a Alimentação (FAO), é "uma das duas ou três maiores contribuintes para os mais graves problemas ambientais, em todos os níveis, do local ao global", incluindo problemas de degradação do solo, mudanças climáticas e poluição do ar, poluição e esgotamento da água e perda de biodiversidade. Deste modo, mudanças nos hábitos alimentares que envolvam a redução do consumo de carne ou mesmo a adoção de dietas vegetarianas seriam estratégias possíveis para se combater o aquecimento global. O termo pecuária (tomado como tradução do inglês livestock sector) se refere, conjuntamente, às atividades de criação bovina de corte e leiteira, avicultura, suinicultura, pesca, etc. É utilizado aqui o conceito de pegada ecológica, ou seja, também está contabilizado o impacto de atividades subjacentes à pecuária, tais como cultivo de ração, transporte de animais e criação de pastagens. A relação entre a pecuária e insustentabilidade ambiental se dá na medida em que a prática da pecuária demanda um consumo de recursos hídricos cerca de 5 vezes maior do que o necessário para se produzir a mesma quantidade de cereais, de acordo com estudo realizado pela FAO. Além disso, dados do Banco Mundial também demonstram que o Índice de Desenvolvimento Humano das cidades com grandes rebanhos são similares aos dos países mais pobres do mundo. L'impact environnemental de l'élevage, intensif ou extensif, inclut la consommation d'eau et d'énergie, un risque de pollution de l'eau, et une substitution des forêts par des prairies destinées à l'élevage du bétail, ou des prairies par des cultures annuelles destinées à l'alimentation animale. Certaines sources évoquent aussi une plus forte contrainte sur les territoires, une réduction de la biodiversité et une production de gaz à effet de serre. En effet, l'Organisation des Nations unies pour l'alimentation et l'agriculture (FAO), dans un rapport publié en 2013, estime que l'élevage est responsable d'environ 14,5 % des émissions de gaz à effet de serre d'origine humaine. L'impact dépend notamment du type d'élevage : * l'élevage intensif basé sur la concentration d'animaux confinés dans des bâtiments ou des parcs fermés, nourris avec des aliments distribués par l'éleveur. Dans les systèmes traditionnels intensifs seuls les animaux mono-gastriques comme la volaille ou le porc étaient élevés. Cet élevage avait une importante fonction de recyclage des déchets de la production alimentaire (déchets de cuisine, son de céréales, aliments avariés, résidus de récolte, produits forestiers comme les glands de chêne) ce qui permettait d'éviter de détourner des aliments directement utilisables pour la nutrition humaine. Dans les systèmes modernes, des cultures végétales intensives alimentent des élevages intensifs de presque toutes les espèces (seules quelques espèces comme l'oie, le mouton et la chèvre ne supportent pas ce mode de production) en utilisant des techniques modernes : bâtiments thermo-régulés et ventilés, système hors sols, énergies fossiles, machinisme, engrais chimiques et minéraux, pesticides. Dans ces élevages le principal problème local est la gestion des effluents et les risques classiques associés à l'agriculture intensive. L'élevage intensif implique par ailleurs une production non locale d'aliments à destination des animaux élevés : cette production a elle-même un impact environnemental, local et global (notamment par déforestation et émission de gaz à effet de serre) ; c'est également le cas du transport des aliments ainsi produits vers le lieu de l'élevage. * l'élevage extensif repose sur la libre circulation ou le parcage d'animaux dans des pâtures, c'est-à-dire des prairies naturelles ou artificielles (i.e. semées avec des espèces végétales pâturables choisies et entretenues par l'éleveur). Ces systèmes ont peu évolué avec l'apport des techniques modernes et restent très proches des systèmes pré-industriels. En général ils n'utilisent pas d'engrais chimiques ni de pesticides, ce qui explique notamment les fréquentes conversions en agriculture biologique des élevages de bovins à l'herbe. Le principal risque de l'élevage extensif est une mauvaise régulation de la charge en bétail dans l'espace et le temps, ce qui peut causer des dégâts en cas de sur-pâturage mais aussi des rejets d'azote y compris en élevage biologique. C'est le mode d'élevage intensif qui rassemble la majorité des nuisances environnementales dans les pays développés. Dans les pays pauvres c'est plutôt l'élevage extensif qui pose des problèmes d'emprise spatiale, de dégradation de la végétation naturelle et de compétition pour l'eau dans les zones arides. Les deux modes d'élevage ont un impact global important sur le climat, sur la biodiversité, et sur le couvert forestier.
dbp:barWidth
20
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Environmental_impact_of_meat_production?oldid=1123830805&ns=0
dbo:wikiPageLength
108889
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Environmental_impact_of_meat_production