| dbo:abstract
|
- Svatosávský sjezd (srbsky Светосавски конгрес/Svetosavski kongres, známý též jako Sjezd (kongres) ve vesnici Ba - Конгрес у селу Ба/Kongres u selu Ba) bylo zasedání příslušníků četnického hnutí (JVuO), které se konalo v 25. - 28. ledna 1944 v budově základní školy vesnice Ba v západním Srbsku. Bylo odpovědí na partyzány svolané 2. zasedání Antifašistické rady národního osvobození Jugoslávie (AVNOJ).[zdroj?] Jugoslávští partyzáni dokázali přesvědčit západní velmoci (kromě Sovětského svazu, jehož podporu měli již od začátku konfliktu, především Velkou Británii), že představují jedinou odbojovou sílu, schopnou úspěšně čelit německé, italské, maďarské a bulharské okupaci. Příslušníci royalistického hnutí odporu, známí jako četnici, dospěli k závěru, že tuto podporu ztrácejí a hledali proto odpověď na události z konce listopadu 1943. V polovině ledna 1944. se proto shromáždilo na 300 lidí, kteří byli zapojeni do četnických struktur, v západním Srbsku, nedaleko vesnice . Jednání byla přítomna celá četnická elita, včetně např. Dragiši Vasiće, Dragoljuba Mihajloviće, či Stevana Moljeviće. Přicestovali i zástupci z Chorvatska, jeden delegát za Slovinsko a přítomen byl rovněž i jeden bosenský muslim. Přestože mnohé závěry jednání byly velmi podobné těm, které již před několika měsíci zazněly v bosenském městě Jajce, vyjádřili představitelé četniků rozhodné opovržení nad komunisty. V předslovu závěrů z konference se delegáti o AVNOJi vyjádřili jako o díle ustašovsko-bolševické menšiny. Naopak prohlásili, že jsou jedinými představiteli jugoslávského obyvatelstva a vyjádřili naprostou loajalitu exilové jugoslávské vládě v londýně a králi Petru II. Z hlediska společensko-politických otázek však poprvé četnici připustili budoucí federativní uspořádání země. To počítalo s vytvořením tří jednotek: srbské, chorvatské a slovinské. Na rozdíl od partyzánů však na sjezdu v Ba nebyla uznána ani černohorská ani makedonská národnost. Naopak, srbské země měly být dle četnických ideologů rozšířeny na úkor především Chorvatska. Rozdělení země podle dohody Cvetković–Maček bylo uznáno jako neplatné. Z hlediska úpravy hranic požadovali zástupci sjezdu územní rozšíření Jugoslávie o ty oblasti, které se nepodařilo získat při mírových rozhovorech na konci první světové války. Mezi ně patřily např. města Skadar, Kjustendil, Temešvár, Pécs, ale také i např. poloostrov Istrie (který po válce Jugoslávie skutečně získala). Závěrečným textem konference byla tzv. Bašská rezoluce (srbsky Башка резолуција/Baška rezolucija), ve které byly tyto závěry shrnuty. (cs)
- Der Kongress von Ba, euphemisch St.-Sava-Kongress, offiziell Kongres predstavnika ravnogorskog pokreta, političkih stranaka, nacionalnih organizacija i ustanova i javnih radnika (Kongress der Vertreter der Ravna-Gora-Bewegung, politischen Parteien, nationalen Organisationen und Institutionen und öffentlichen Arbeiter), wurde vom 25. bis 28. Januar 1944 im Dorf (bei Ravna Gora im westlichen Serbien) abgehalten. Als Antwort auf die AVNOJ-Beschlüsse aus dem Jahr 1943, sollte der Kongress über die zukünftige Gestaltung Jugoslawiens nach dem Zweiten Weltkrieg beraten. Hierbei war das Verhältnis zwischen serbischen und nichtserbischen Delegierten (274 Serben, 2 Kroaten, 1 Slowene, 1 Moslem) ein unmissverständlicher Hinweis auf die Glaubwürdigkeit des Kongresses für die anderen Völker Jugoslawiens. (de)
- The Ba Congress, also known as the Saint Sava Congress (Serbian: Светосавски конгрес, romanized: Svetosavski kongres) or Great People's Congress, was a meeting of representatives of Draža Mihailović's Chetnik movement held between 25 and 28 January 1944 in the village of Ba in the German-occupied territory of Serbia during World War II. It sought to provide a political alternative to the plans for post-war Yugoslavia set out by the Chetniks' rivals, the communist-led Yugoslav Partisans, and attempted to reverse the decision of the major Allied powers to provide their exclusive support to the Yugoslav Partisans while withdrawing their support of the Chetniks. The Partisan plan had been set out in the November 1943 Second Session of the communist-led Anti-Fascist Council for the National Liberation of Yugoslavia (AVNOJ). While the Chetnik movement and Mihailović had been working towards a return to the Serb-dominated, monarchist Yugoslavia of the interwar period, AVNOJ had resolved that post-war Yugoslavia would be a federal republic with six equal, constituent republics, and denied the right of King Peter II to return from exile before a popular referendum to determine the future of his rule. AVNOJ had further asserted that it was the sole legitimate government of Yugoslavia. By the time of the Ba Congress, large parts of the Chetnik movement had been drawn into collaboration with the occupying forces. The British, who had primacy regarding Allied policy in Yugoslavia, had originally supported the Chetniks, but, by December 1943, had concluded that the Chetniks were more interested in collaborating with the Axis against the Partisans than in fighting the Axis. As a test, they asked Mihailović to attack two specific bridges on the Belgrade-to-Salonika railway line, which never happened. At the Tehran Conference of November – December 1943, the major Allies agreed to change support to the Partisans. However, the Partisans had not gained entry to the German-occupied territory of Serbia, and combined with a November armistice the Chetniks had with the Germans (and likely with their tacit support for the congress), the Chetniks planned the Ba Congress as a political gesture aimed at addressing the resolutions of AVNOJ, providing an alternative political vision for post-war Yugoslavia, and as a means of changing the minds of the Allies – but particularly the US – about the decisions of the Tehran Conference that withdrew support for the Chetnik movement. The congress opened on 25 January 1944, with the pre-war leader of the small Socialist Party, Živko Topalović, as its chairman. The congress denounced the AVNOJ as "the work of the Ustasha-Communist minority", continuing an existing propaganda campaign which claimed that the Partisans and Ustashas had united to exterminate the Serbs. It also provided its full support to King Peter II and the Yugoslav government-in-exile, and re-asserted the Chetnik movement's opposition to the Germans and their allies. It further resolved to mobilise all anti-communist Serbs to fight for the survival of Serbdom. It founded a new political party, the Yugoslav Democratic National Union (JDNZ), in an effort to unite all the elements of the Chetnik movement. Lastly, it proposed its own vision for the political and socio-economic future of Yugoslavia. This political framework included a Serb sovereign and a tripartite federal state, with entities for the Serbs, Croats and Slovenes only, with the Serb unit being dominant, much in the style of the Serbian nationalist and irredentist idea of Greater Serbia. However, while the congress resulted in a short period of reduced collaboration with the Germans and the forces of the puppet Government of National Salvation in the German-occupied territory of Serbia, at this stage of the war, and with the change in Allied policy towards the Chetniks, there was nothing that could be done to improve the position of the movement. Mihailović was dropped as a minister of the government-in-exile soon after, and the Chetnik situation continued to deteriorate, with their continuing tentative collaboration with the Germans playing into the hands of Partisans. (en)
|
| rdfs:comment
|
- Svatosávský sjezd (srbsky Светосавски конгрес/Svetosavski kongres, známý též jako Sjezd (kongres) ve vesnici Ba - Конгрес у селу Ба/Kongres u selu Ba) bylo zasedání příslušníků četnického hnutí (JVuO), které se konalo v 25. - 28. ledna 1944 v budově základní školy vesnice Ba v západním Srbsku. Bylo odpovědí na partyzány svolané 2. zasedání Antifašistické rady národního osvobození Jugoslávie (AVNOJ).[zdroj?] Závěrečným textem konference byla tzv. Bašská rezoluce (srbsky Башка резолуција/Baška rezolucija), ve které byly tyto závěry shrnuty. (cs)
- The Ba Congress, also known as the Saint Sava Congress (Serbian: Светосавски конгрес, romanized: Svetosavski kongres) or Great People's Congress, was a meeting of representatives of Draža Mihailović's Chetnik movement held between 25 and 28 January 1944 in the village of Ba in the German-occupied territory of Serbia during World War II. It sought to provide a political alternative to the plans for post-war Yugoslavia set out by the Chetniks' rivals, the communist-led Yugoslav Partisans, and attempted to reverse the decision of the major Allied powers to provide their exclusive support to the Yugoslav Partisans while withdrawing their support of the Chetniks. (en)
- Der Kongress von Ba, euphemisch St.-Sava-Kongress, offiziell Kongres predstavnika ravnogorskog pokreta, političkih stranaka, nacionalnih organizacija i ustanova i javnih radnika (Kongress der Vertreter der Ravna-Gora-Bewegung, politischen Parteien, nationalen Organisationen und Institutionen und öffentlichen Arbeiter), wurde vom 25. bis 28. Januar 1944 im Dorf (bei Ravna Gora im westlichen Serbien) abgehalten. Als Antwort auf die AVNOJ-Beschlüsse aus dem Jahr 1943, sollte der Kongress über die zukünftige Gestaltung Jugoslawiens nach dem Zweiten Weltkrieg beraten. Hierbei war das Verhältnis zwischen serbischen und nichtserbischen Delegierten (274 Serben, 2 Kroaten, 1 Slowene, 1 Moslem) ein unmissverständlicher Hinweis auf die Glaubwürdigkeit des Kongresses für die anderen Völker Jugoslawie (de)
|
