This HTML5 document contains 891 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
n31https://web.archive.org/web/20160209060448/https:/www.nytimes.com/ref/movies/
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
n53https://www.wider.unu.edu/sites/default/files/
n16http://dbpedia.org/resource/File:
n87http://archive.nmji.in/archives/Volume-15/issue-1/
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
n81https://www.wsj.com/articles/
n64https://web.archive.org/web/20170409111153/http:/www.insa.nic.in/writereaddata/UpLoadedFiles/PINSA/
dbpedia-svhttp://sv.dbpedia.org/resource/
n63https://web.archive.org/web/20170409111152/http:/www.dli.ernet.in/bitstream/handle/2015/461499/
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
yagohttp://dbpedia.org/class/yago/
n6https://books.google.com/
dbpedia-simplehttp://simple.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
n33http://www.ucd.ie/t4cms/
n84http://www.dli.ernet.in/bitstream/handle/2015/461499/
dbpedia-idhttp://id.dbpedia.org/resource/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
n26http://bn.dbpedia.org/resource/
n12http://deepblue.lib.umich.edu/bitstream/handle/2027.42/86383/
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
n30http://hi.dbpedia.org/resource/
n48https://archive.org/stream/reportofthelandr032033mbp/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
n51https://web.archive.org/web/20170516151220/http:/www.eldis.org/vfile/upload/1/document/0708/
n25http://archive.nmji.in/archives/Volume-15/issue-2/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
n77http://www.as.wvu.edu/history/Faculty/Tauger/
n42http://www.insa.nic.in/writereaddata/UpLoadedFiles/PINSA/
dbpedia-cyhttp://cy.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
dbphttp://dbpedia.org/property/
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
n27http://hy.dbpedia.org/resource/
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
n61http://krishikosh.egranth.ac.in/bitstream/1/2025770/1/
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
n93http://ur.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kahttp://ka.dbpedia.org/resource/
n28http://pa.dbpedia.org/resource/
n59https://web.archive.org/web/20170218124914/http:/www.as.wvu.edu/history/Faculty/Tauger/
dbpedia-ishttp://is.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
n15http://www.open2.net/thingsweforgot/
n85http://www.dli.ernet.in/handle/2015/
n83http://dspace.gipe.ac.in/xmlui/bitstream/handle/10973/32895/
n75http://www.epw.in/journal/2014/11/notes/
n70https://web.archive.org/web/20170409111006/http:/www.dli.ernet.in/handle/2015/
n13http://te.dbpedia.org/resource/
n37http://www.bowbrick.org.uk/Source%20documents%20Sen/
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
dbpedia-zhhttp://zh.dbpedia.org/resource/
dbpedia-dahttp://da.dbpedia.org/resource/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#
n11https://www.researchgate.net/publication/
n46http://www.nybooks.com/articles/2011/05/12/bengal-famine/
n66https://archive.org/stream/in.ernet.dli.2015.275930/2015.275930.Food-Administration%23page/n1/mode/
n49https://global.dbpedia.org/id/
n40https://www.baltimoresun.com/news/
dbpedia-pnbhttp://pnb.dbpedia.org/resource/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
n80https://www.nytimes.com/ref/movies/
dbpedia-elhttp://el.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kohttp://ko.dbpedia.org/resource/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
n9https://archive.org/details/
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
dbpedia-shhttp://sh.dbpedia.org/resource/
n45http://www.nybooks.com/articles/2011/03/24/truth-about-bengal-famine/
n18http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
n14http://etheses.lse.ac.uk/1279/
dbpedia-vihttp://vi.dbpedia.org/resource/
yago-reshttp://yago-knowledge.org/resource/
n91http://ml.dbpedia.org/resource/
n58http://bowbrick.org.uk/Senpapers/
n65https://archive.org/stream/in.ernet.dli.2015.206311/2015.206311.Famine-Inquiry%23page/n3/mode/
n34http://www.eldis.org/vfile/upload/1/document/0708/
dbpedia-nohttp://no.dbpedia.org/resource/
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
n69https://web.archive.org/web/20170409021447/http:/krishikosh.egranth.ac.in/bitstream/1/2025770/1/
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
n72http://www.bowbrick.org.uk/PB%20on%20Sen/
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
dbpedia-jahttp://ja.dbpedia.org/resource/
n94http://ta.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mkhttp://mk.dbpedia.org/resource/
n62http://www.saadigitalarchive.org/theme/
dbpedia-nnhttp://nn.dbpedia.org/resource/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbpedia-mshttp://ms.dbpedia.org/resource/
n29http://nrs.harvard.edu/urn-3:HUL.InstRepos:

Statements

Subject Item
dbr:Bengal_famine_of_1943
rdf:type
yago:WikicatDisastersInBangladesh yago:WikicatDisastersInIndia yago:State100024720 yago:Condition113920835 owl:Thing yago:Need114449126 yago:Lack114449405 yago:Event100029378 yago:Misfortune107304852 yago:WikicatFamines yago:WikicatFaminesInIndia yago:Attribute100024264 yago:Happening107283608 yago:Dearth114449865 yago:Abstraction100002137 yago:Trouble107289014 yago:YagoPermanentlyLocatedEntity yago:Calamity107314838 yago:PsychologicalFeature100023100
rdfs:label
Hungersnot in Bengalen 1943 ベンガル飢饉 (1943年) مجاعة البنغال 1943 Carestia del Bengala del 1943-1944 Λιμός της Βεγγάλης (1943) Famine du Bengale de 1943 Fome de 1943 em Bengala Hambruna en Bengala de 1943 Kelaparan di Benggala 1943 Fam de Bengala del 1943 Hladomor v Bengálsku 1943 Bengaliska svälten 1943 1943年孟加拉饥荒 Голод в Бенгалии (1943) Голод у Бенгалії (1943) 1943년 벵골 기근 Bengal famine of 1943
rdfs:comment
La fam a Bengala de 1943 va ser una de les diverses fams sobrevingudes en la Presidència de Bengala sota l'administració britànica. S'estima que cap a 2 milions de persones van morir de desnutrició en aquest període. Una gran part de les conseqüències s'han atribuït a les decisions del primer ministre britànic Winston Churchill, car aquest temia que els japonesos avancessin travessant Birmània i ataquessin la frontera oriental de Bengala. Com a mesura preventiva, es va prendre una iniciativa de terra arrasada en dues parts a Bengala oriental i costanera. Les repercussions de les polítiques sobre el desenvolupament de la fam van ser decisives. A la fi de març del 1942, el Governador Herbert, actuant sota les ordres directes de Winston Churchill, emeté una directiva que exigia que les existè La carestia del Bengala del 1943-1944 è stata una carestia verificatasi nella regione del Bengala durante la seconda guerra mondiale. La regione faceva parte dell'India britannica, ma l'Esercito imperiale giapponese aveva occupato la Birmania e controllava il golfo del Bengala. L'emergenza iniziò in seguito ad un'inondazione che nell'ottobre 1942 distrusse i raccolti. Il numero delle vittime, a seconda delle stime, varia tra i due e i quattro milioni di persone. مجاعة البنغال 1943 (البنغالية: pañcāśēra manvantara) كانت مجاعة كبرى في مقاطعة البنغال في الهند خلال الحرب العالمية الثانية. توفي ما يقدر بـ 2.1-3 مليون من أصل 60.3 مليون نسمة؛ بسبب الجوع والملاريا وأمراض أخرى تفاقمت بسبب سوء التغذية، ونزوح السكان، والظروف غير الصحية، ونقص الرعاية الصحية. بالإضافة إلى أنه أُصيب الملايين بالفقر بسبب تكاثر الأزمة في قطاعات كبيرة كالاقتصاد والنسيج الاجتماعي. كثيرًا ما وصف المؤرخون المجاعة بأنها «من صنع الإنسان»، مؤكدين أن السياسات الاستعمارية في زمن الحرب قد خلقت ثم فاقمت الأزمة. أما وجهة نظر الأقلية فهي بأن المجاعة نشأت من أسباب طبيعية. 1943年のベンガル飢饉(1943ねんのベンガルききん、英: Bengal famine of 1943)は、第二次世界大戦中の1943年から1944年にかけて、イギリス領インド帝国のベンガル地方において発生した大飢饉である。 Kelaparan di Benggala 1943 adalah peristiwa kelaparan yang menimpa Benggala (yang saat itu dijajah oleh Britania). Diperkirakan sekitar 3 juta orang tewas akibat kelaparan dan gizi buruk. Pemerintah Benggala bereaksi dengan malas-malasan dan tidak kompeten, menolak untuk menghentikan ekspor makanan dari Benggala. Голод Бенгалии 1943 года (бенг. পঞ্চাশের মন্বন্তর) — события в британской Бенгалии, во время которых от недоедания и болезней умерло по разным оценкам от 0,8 до 3,8 миллиона человек из 60,3 миллионов населения. The Bengal famine of 1943 was a famine in the Bengal province of British India (present-day Bangladesh, West Bengal and eastern India) during World War II. An estimated 2.1 to 3.8 million Bengalis perished, out of a population of 60.3 million, from starvation, malaria and other diseases aggravated by malnutrition, population displacement, unsanitary conditions and lack of health care. Millions were impoverished as the crisis overwhelmed large segments of the economy and catastrophically disrupted the social fabric. Eventually, families disintegrated; men sold their small farms and left home to look for work or to join the British Indian Army, and women and children became homeless migrants, often travelling to Calcutta or other large cities in search of organised relief. Historians usually Die Hungersnot in Bengalen 1943 (bengalisch পঞ্চাশের মন্বন্তর) betraf die Präsidentschaft Bengalen im damaligen Britisch-Indien während des Zweiten Weltkrieges. Die Zahl der Hungertoten wird auf 1,5 bis 4 Millionen geschätzt. 1943년 벵골 기근은 제2차 세계 대전 동안 영국령 인도의 벵골 지방에서 발생한 기근이다. 약 300만 명의 사람들이 영양 결핍으로 사망했다고 알려지고 있으나, 당시 6,000만 명의 벵골 인구 가운데 150만 명에서 400만 명이 기근으로 피해를 입었고, 12월 곡식이 들어온 후에도 이전의 영향으로 희생자의 반이 사망하였다. 기근의 피해는 이전의 가난한 계층의 사람들이 아니라 일자리를 잃은 수공업자들이나 소매업자들이 가장 많이 받았다. 전시 식민지 정책이 위기를 조성하고 악화시켰다. 벵골의 경제는 농업이 지배적이었고, 농촌 빈곤층의 절반에서 4분의 3이 "반쯤 굶은 상태"에서 살고 있었다. 농업 생산성의 정체와 안정적인 토지 기반은 급격히 증가하는 인구에 대처할 수 없었고, 이로 인해 쌀의 1인당 가용성이 장기적으로 감소하고, 토지 빈익빈 및 무토지 노동자의 수가 증가하게 되었다. 높은 비율은 부채의 구속으로 끝난 만성적이고 소용돌이치는 부채 순환과 토지 압류 때문에 그들의 토지 보유의 손실에 시달렸다. Ο λιμός της Βεγγάλης του 1943 ήταν λιμός ο οποίος ξέσπασε στην στην Βρετανική Ινδία (της οποίας τα εδάφη ανήκουν πλέον στο Μπαγκλαντές και στην ) κατά τη διάρκεια του Β΄ Παγκοσμίου Πολέμου. Υπολογίζεται 2,1 με 3 εκατομμύρια άτομα πέθαναν από πείνα, ελονοσία και άλλες ασθένειες, οι οποίες επιδεινώθηκαν από τον υποσιτισμό, την εκτόπιση πληθυσμού, τις ανθυγιεινές συνθήκες και την έλλειψη υγειονομικής περίθαλψης στην επαρχία της Βεγγάλης μόνο. Ο πληθυσμός της περιοχής ήταν 60,3 εκατομμύρια άτομα εκείνη την εποχή. Εκατομμύρια άτομα εξαθλιώθηκαν καθώς η κρίση επηρέασε σοβαρά την οικονομία και διατάραξε καταστροφικά την κοινωνία. Πολλές οικογένειες διαλύθηκαν, ενώ άνδρες πούλησαν τις μικρές φάρμες τους και εγκατέλειψαν την κατοικία τους για να εργαστούν ή για να ενταχθούν στον , ενώ πολλά γυναικ 1943年孟加拉饥荒发生在1943年英属印度的孟加拉地区(今独立国家孟加拉国与印度共和国西孟加拉邦)。估计有210-300万人死于饥饿、营养不良和饥荒期间有关的疾病。 Bengálský hladomor je označení pro období akutního nedostatku jídla a související vysokou úmrtnost obyvatelstva v bengálské provincii Britské Indie (nyní Bangladéš a východní Indie) během druhé světové války. Podle odhadů zemřelo z populace čítající 60,3 milionů lidí na vyhladovění, malárii a další nemoci způsobené podvýživou od 2,1 do 3 milionů obyvatel. Další část obyvatelstva se pak ocitla pod hranicí chudoby, jelikož válečná krize zasáhla důležité sektory ekonomiky Bengálska. Historici obvykle charakterizují hladomor jako antropogenní (způsobený člověkem), existuje však menšinový názor, že hladomor byl důsledkem přirozených příčin. Den bengaliska hungersnöden var en svältkatastrof som drabbade provinsen Bengalen i dåvarande Brittiska Indien åren 1942–1943 och orsakade omkring 2–3 miljoner människors död. La famine du Bengale de 1943 est la deuxième famine la plus meurtrière à s'être déroulée durant la colonisation du sous-continent indien par l'Empire britannique, après la grande famine de 1770 pendant la domination du Bengale par la Compagnie britannique des Indes orientales. Il est estimé qu'entre deux et quatre millions de personnes sont mortes de faim en 1943. A Fome de 1943 em Bengala é um entre vários eventos de fome em massa que ocorreram na história de Bengala administrada pelo Império britânico. Estima-se que 2 a 3,5 milhões de pessoas morreram de fome, malária e outras doenças agravadas pela desnutrição durante o período. As causas da fome ainda não são claras, e explicações incluem causas naturais como quebras de safra e um ciclone, a invasão japonesa da Birmânia, erros da administração inglesa no local e falhas de mercado. La hambruna de Bengala de 1943 fue una de las varias hambrunas ocurridas en la Provincia de Bengala, una división de la India durante la administración de la Corona británica. Se estima que entre 1,5 millones ​(estimación minimalista) y más de 3 millones​(cifra maximalista) de bengalíes fallecieron de desnutrición y las causas derivadas durante ese periodo. La hambruna de Bengala fue una hambruna de guerra ocasionada en el contexto de la Segunda Guerra Mundial, en que una combinación de factores como la invasión japonesa de Birmania, la hiperinflación y la exportación de alimentos al frente causaron la devastación de la región.​ Голод Бенгалії 1943 року (бенг. পঞ্চাশের মন্বন্তর) — події в британській Бенгалії, під час яких від недоїдання і хвороб померло, за різними оцінками, від 2,1 до 3 мільйонів людей із 60,3 мільйона населення.
rdfs:seeAlso
dbr:Permanent_Settlement dbr:North_Indian_Ocean_tropical_cyclone
foaf:depiction
n18:Burmese_refugees_flee_along_the_Prome_Road_into_India,_January_1942.jpg n18:Sundarbans.jpg n18:Chittaprosad-Hungry-Bengal-sketch1.jpg n18:MotherWithShredsOfClothingAndChildCalcutta1943.jpg n18:Civil_unrest_India_August_1942_Telegram.jpg n18:Farmers_and_Water_Buffalo_Plowing_a_Rice_Field_by_Frank_Bond.jpg n18:67_Sqn_Hurricanes.jpg n18:Indian_exodus_from_Burma_to_Manipur,_Bengal,_and_Assam,_January_to_July_1942.jpg n18:Churchill_V_sign_HU_55521.jpg n18:OrphansWhoSurvivedBengalFamine1943.jpg n18:Map_of_Bengal_districts_1943.png n18:PeoplesWar_Sept1943.jpeg n18:Cochliobolus_miyabeanus.jpg n18:AmericanSoldiersCalcutta1943.jpg n18:Dead_or_dying_children_on_a_Calcutta_street_(the_Statesman_22_August_1943).jpg n18:Destitute_mother_and_child_Bengal_famine_1943.jpg
dcterms:subject
dbc:Famines_in_British_India dbc:Famines_in_India dbc:1940s_health_disasters dbc:1943_disasters_in_India dbc:1943_in_India dbc:Bengal_Presidency dbc:British_Empire_in_World_War_II dbc:20th-century_famines dbc:India_in_World_War_II dbc:British_Indian_history dbc:Famines_in_Bangladesh
dbo:wikiPageID
1420353
dbo:wikiPageRevisionID
1123930923
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Claude_Auchinleck dbr:Bangladesh dbr:Brown_spot_disease dbr:Quit_India_Movement dbr:War_Office dbr:Madhusree_Mukerjee dbr:Washington,_D.C. dbr:World_War_II n16:67_Sqn_Hurricanes.jpg dbr:Land_grabbing dbr:Drought_in_India dbr:Bourgeois dbc:Famines_in_British_India dbc:Famines_in_India dbc:1940s_health_disasters dbr:Great_Depression n16:AmericanSoldiersCalcutta1943.jpg dbr:Sunil_Janah dbr:Malnutrition dbr:Debt_bondage dbr:Princely_state dbr:Christopher_Bayly dbr:Heavy_industry dbr:Rail_transport_in_India dbr:Victor_Hope,_2nd_Marquess_of_Linlithgow dbr:Vector_(epidemiology) dbr:British_prime_minister dbr:Mepacrine dbr:Normandy_landings n16:Map_of_Bengal_districts_1943.png dbr:Health_care dbr:University_of_Calcutta dbr:Agricultural_expansion dbr:Monetary_inflation n16:MotherWithShredsOfClothingAndChildCalcutta1943.jpg dbr:Distant_Thunder_(1973_film) dbr:Ramakrishna_Mission dbr:Theories_of_famines dbr:Quinine dbr:Anthropogenic_hazard dbr:Indian_Statistical_Institute n16:PeoplesWar_Sept1943.jpeg dbr:Maund dbr:Huseyn_Shaheed_Suhrawardy dbc:1943_disasters_in_India dbr:Tebhaga_movement dbr:Archibald_Wavell,_1st_Earl_Wavell dbr:Agrarian_society dbr:The_New_York_Review_of_Books dbr:Bibhutibhushan_Bandyopadhyay dbr:Food_security dbr:Bhadralok dbr:Famine_in_India dbr:Colonization n16:OrphansWhoSurvivedBengalFamine1943.jpg dbr:Humanitarian_aid dbr:Famine_Inquiry_Commission n16:Sundarbans.jpg dbr:Quit_India dbr:Expatriate dbr:Excess_supply dbr:Speculation dbr:Malaria dbr:Tube_well dbr:Charnel_house dbr:Waterborne_diseases dbr:Louis_Mountbatten,_1st_Earl_Mountbatten_of_Burma dbr:The_Statesman_(India) dbr:Real_wages dbr:Cyclone dbr:Defence_of_India_Act,_1939 dbr:Bombay dbr:Black_market dbr:Socioeconomics dbr:Life_(magazine) dbr:Mycology dbr:Bay_of_Bengal dbr:Sharecropper dbr:Mrinal_Sen dbr:Amartya_Sen dbr:Smallpox n16:Cochliobolus_miyabeanus.jpg dbr:Punjab_Province_(British_India) dbr:Arable_land n16:Civil_unrest_India_August_1942_Telegram.jpg dbr:Jotedar dbr:British_Raj n16:Destitute_mother_and_child_Bengal_famine_1943.jpg n16:Churchill_V_sign_HU_55521.jpg dbr:Franklin_D._Roosevelt n16:Chittaprosad-Hungry-Bengal-sketch1.jpg dbr:Vasudha_Chakravarti dbr:Akaler_Shandhaney dbr:Ian_Stephens_(editor) dbr:Damodar_River dbr:Laterite dbr:Zainul_Abedin dbr:Economic_historian dbr:West_Bengal dbr:Tushar_Kanti_Ghosh dbr:Presidencies_and_provinces_of_British_India dbr:British_Indian_Army dbr:Ella_Sen dbr:List_of_Bangladesh_tropical_cyclones dbr:Upper-class dbr:Rice dbr:Bina_Agarwal dbc:1943_in_India dbc:Bengal_Presidency dbr:Cholera dbr:Bombing_of_Rangoon_(1941–1942) dbr:Real_wage dbr:Historiography n16:Burmese_refugees_flee_along_the_Prome_Road_into_India,_January_1942.jpg dbr:Fungal_spore dbr:Middle-class dbr:Eastern_Fleet dbr:Indian_independence_movement n16:Indian_exodus_from_Burma_to_Manipur,_Bengal,_and_Assam,_January_to_July_1942.jpg dbr:Paris_Green dbr:Income_inequality dbr:Racism dbr:Paddy_(unmilled_rice) dbr:Scorched-earth dbr:Cormac_Ó_Gráda dbr:Great_Famine_(Ireland) dbr:Karachi dbr:Winston_Churchill dbr:Potato_blight dbr:Multiple_cropping dbr:Tirthankar_Roy dbr:Land_tenure dbr:Balkanization dbr:Bihar_Province dbr:Jawaharlal_Nehru dbr:The_Punjab dbr:Sri_Lanka dbr:Ganges_Delta dbr:Population_displacement n16:Farmers_and_Water_Buffalo_Plowing_a_Rice_Field_by_Frank_Bond.jpg dbr:Food_insecurity dbr:Indian_Famine_Codes dbr:Mahatma_Gandhi dbr:Storm_surge dbr:Japanese_conquest_of_Burma dbr:DDT dbr:Coal dbr:Pyrethrum dbr:Contai_subdivision dbr:Labour_Party_(UK) dbr:Mirza_Ahmad_Ispahani dbr:Delhi dbr:Economic_History_Review dbr:Embargo dbr:Deposition_(law) dbr:Japanese_occupation_of_Burma dbc:British_Empire_in_World_War_II dbr:Tamluk dbr:Hoarding_(economics) dbr:Mahisadal dbr:Ceylon dbr:Khulna_District dbr:Tamluk_subdivision dbr:Orissa_Province dbr:United_States_Department_of_State dbc:20th-century_famines dbr:Communalism_(South_Asia) dbr:Kolkata dbr:John_Herbert_(Conservative_politician) dbr:Bangladesh_famine_of_1974 dbr:Colombo dbr:Cripps'_mission dbr:Division_(military) dbr:Leo_Amery dbr:History_of_medicine dbr:Great_Bengal_famine_of_1770 dbr:Sanjoy_Bhattacharya dbr:Soil_exhaustion dbr:Indian_Railways dbr:Satyajit_Ray dbr:Demand-pull_inflation dbr:Prime_Minister_of_Bengal dbr:Zamindar dbr:Bengal dbr:Backergunge_District dbr:Sundarbans dbr:Imperialism dbr:Kalyani_Bhattacharjee dbr:Chittaprosad_Bhattacharya dbr:Central_Provinces dbr:Madras_Presidency dbc:India_in_World_War_II dbr:Starvation dbr:Truck dbr:Bhabani_Bhattacharya dbr:Bengal_Presidency dbr:Cochliobolus_miyabeanus dbr:Scorched_earth dbr:Royal_Air_Force dbc:Famines_in_Bangladesh dbr:Indian_National_Congress dbr:Midnapore_district dbc:British_Indian_history dbr:Ryot dbr:Calcutta dbr:Freda_Bedi dbr:Field_marshal_(United_Kingdom) dbr:Amrita_Bazar_Patrika dbr:Churchill_war_ministry
dbo:wikiPageExternalLink
n6:books%3Fid=kSVTDwAAQBAJ&pg=PA37%7Cdate=2018%7Cpublisher=Cambridge n9:gandhi00judi n6:books%3Fid=OM4RBAAAQBAJ%7Cisbn= n11:227680801 n12:jsmuk_1.pdf n14: n15:bengalfamine_programme.html n6:books%3Fid=gYslngEACAAJ n6:books%3Fid=fsAWGgU1p5MC&pg=PR2 n6:books%3Fid=fxXInQEACAAJ%7C n6:books%3Fid=LbWFgjW6KX8C&pg=PA220 n25:medicine-and-history.pdf n6:books%3Fid=LoN2XkjJio4C n6:books%3Fid=Mir6v_OhJRUC%7Cdate= n29:10364584 n6:books%3Fid=NWURxfct6SgC&pg=PA1929 n31:1000best.html%23D n33:wp10_21.pdf n6:books%3Fid=XBWZDwAAQBAJ&pg=PA113%7Cyear=2019%7Cpublisher=Springer n6:books%3Fid=44mTDAAAQBAJ&pg=PT384%7Cdate= n6:books%3Fid=4NrgWenOpGwC&pg=RA4-PA28%7Cyear=1943 n6:books%3Fid=3TRtDwAAQBAJ&pg=PA185%7Cdate=2018%7Cpublisher=Oxford n34:DOC7538.pdf n9:99999990080835WavellTheViceroysJournal n6:books%3Fid=XscsAAAAMAAJ n37:Dewey%20Statistical%20reliability0001.pdf n40:bs-xpm-1994-08-31-1994243041-story.html%7Ctitle=Tushar n42:Vol10_1944_1_Art18.pdf n6:books%3Fid=upK1AwAAQBAJ&pg=PA301 n45:%7Cwebsite= n46:%7Cwebsite= n48:reportofthelandr032033mbp_djvu.txt n9:in.ernet.dli.2015.190476%7Cdate=August n6:books%3Fid=xJgDawlnknwC&pg=PA134%7Cdate=1993%7Cpublisher=Cambridge n9:in.ernet.dli.2015.48599 n9:in.ernet.dli.2015.515259 n9:in.ernet.dli.2015.94269 n9:in.ernet.dli.2015.66209%7Coclc=471540399 n51:DOC7538.pdf n9:agriculturaltren0000blyn%7Curl-access=registration%7Coclc=9679171%7Cyear=1966%7Cpublisher=University n53:WP107.pdf n6:books%3Fid=sk4EAAAAMBAJ&pg=PA67%7Cdate=10 n6:books%3Fid=BPfaAAAAMAAJ%7Cyear=2004%7Cpublisher=Pip n6:books%3Fid=Bhd-_1RE04MC&pg=PA29%7Cdate=1987%7Cpublisher=Cambridge n58:Food%20Policy%20May%201986.pdf n6:books%3Fid=BpSJAgAAQBAJ&pg=PR2 n59:Bengal%20enlarged.pdf n61:BPT5968.pdf n62:remittances-relief n63:Constitutional-Relations.pdf%3Fsequence=2&isAllowed=y n64:Vol10_1944_1_Art18.pdf n65:2up%7Cdate=May n66:2up%7Coclc=526785 n69:BPT5968.pdf n70:34182 n72:atop.pdf n75:bengal-famine-1943.html n6:books%3Fid=8dnsAAAAMAAJ n77:Bengal%20enlarged.pdf n80:1000best.html%23D n6:books%3Fid=cON5DwAAQBAJ&pg=PA323%7Ceditor-last=Roy%7Ceditor-first=Kaushik%7C n81:SB10001424052702303795304576453833746775162 n83:GIPE-011930.pdf%3Fsequence=3&isAllowed=y n84:Constitutional-Relations.pdf%3Fsequence=2&isAllowed=y n85:34182 n6:books%3Fid=I5DWFq3XWXAC&pg=PA162%7Cchapter n9:conquestoffamine0000aykr n6:books%3Fid=J4an767BL4EC&pg=PT125%7Cdate=2012%7Cpublisher=Penguin n87:medicine-and-history.pdf n6:books%3Fid=JJGRAgAAQBAJ&pg=PT419 n6:books%3Fid=ZPtV4cGU4LIC%7Cdate=2009 n9:povertyfamineses0000sena n6:books%3Fid=FICSBQAAQBAJ&pg=PA39 n6:books%3Fid=aJFwK8XYQMkC&pg=PA397 n6:books%3Fid=iGuMCwAAQBAJ&q=hungry+bengal%7Cdate=2015 n9:sketchmedicalto00mcclgoog n6:books%3Fid=FVC9eqGkMr8C&pg=PA55 n6:books%3Fid=F_5f6CvfvwUC&pg=PA13%7Cyear=2006%7Cpublisher=Anthem n6:books%3Fid=0J5ICgAAQBAJ&pg=PA1%7Cyear=2015%7Corig-year=1948, n6:books%3Fid=HZJcCgAAQBAJ&pg=PA254%7Cyear=2015%7Cpublisher=Oxford n6:books%3Fid=y_iHAwAAQBAJ%7Cdate=2005%7Cpublisher=SAGE n6:books%3Fid=zfbcAAAAQBAJ&pg=PA22%7Cdate=2013
dbp:reference
Braund, H. B. L. . Famine in Bengal, typescript. British Library Doc D792. Pinnell, L. G. , The Pinnell Archive on the Bengal Famine: Evidence to the Famine Inquiry Commission 1944. British Library Doc EUR Doc 911.
owl:sameAs
dbpedia-el:Λιμός_της_Βεγγάλης_(1943) n13:1943_బెంగాల్_కరువు dbpedia-fa:قحطی_۱۹۴۳_بنگال freebase:m.0502hy dbpedia-cs:Hladomor_v_Bengálsku_1943 n26:পঞ্চাশের_মন্বন্তর n27:Սով_Բենգալիայում_(1943) n28:ਬੰਗਾਲ_ਦਾ_ਕਾਲ_(1943) n30:१९४३_का_बंगाल_का_अकाल dbpedia-ka:1943_წლის_მასობრივი_შიმშილი_ბენგალში dbpedia-ko:1943년_벵골_기근 dbpedia-zh:1943年孟加拉饥荒 dbpedia-vi:Nạn_đói_Bengal_năm_1943 dbpedia-it:Carestia_del_Bengala_del_1943-1944 dbpedia-da:Den_bengalske_hungersnød_i_1943 dbpedia-sv:Bengaliska_svälten_1943 dbpedia-simple:Bengal_famine_of_1943 n49:4j7uE yago-res:Bengal_famine_of_1943 dbpedia-ar:مجاعة_البنغال_1943 dbpedia-ru:Голод_в_Бенгалии_(1943) dbpedia-ms:Kebuluran_Bengal_1943 dbpedia-fi:Bengalin_nälänhätä_(1943) dbpedia-cy:Newyn_Bengal_1943 dbpedia-uk:Голод_у_Бенгалії_(1943) wikidata:Q522837 dbpedia-ca:Fam_de_Bengala_del_1943 dbpedia-id:Kelaparan_di_Benggala_1943 dbpedia-no:Hungersnøden_i_Bengal_(1943) dbpedia-sh:Bengalska_glad_1943. dbpedia-mk:Бенгалски_глад_(1943) dbpedia-fr:Famine_du_Bengale_de_1943 dbpedia-de:Hungersnot_in_Bengalen_1943 dbpedia-es:Hambruna_en_Bengala_de_1943 dbpedia-ja:ベンガル飢饉_(1943年) dbpedia-pnb:بنگال_دا_قحط_1943 dbpedia-is:Hungursneyðin_í_Bengal_1943 n91:ബംഗാൾ_ക്ഷാമം_(1943) dbpedia-pt:Fome_de_1943_em_Bengala n93:بنگال_کا_قحط_1943ء n94:1943_வங்காளப்_பஞ்சம் dbpedia-nn:Hungersnauda_i_Bengal_i_1943
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Wikicite dbt:Wikiquote dbt:Navboxes dbt:Bengal_famine_of_1943 dbt:Nbsp dbt:Quote dbt:Quotation dbt:Good_article dbt:Famine_in_India dbt:West_Bengal dbt:Infobox_famine dbt:Cite_conference dbt:Cite_book dbt:Cite_magazine dbt:Cite_news dbt:Cite_journal dbt:Stack dbt:Cite_web dbt:Sfnref dbt:Cite_thesis dbt:Failed_verification dbt:Sfnm dbt:Sfn dbt:Pb dbt:Short_description dbt:= dbt:World_War_II dbt:Snd dbt:Bangladesh_topics dbt:Harvnb dbt:Harvid dbt:Page_needed dbt:India_topics dbt:Main dbt:Efn-ua dbt:Use_British_English dbt:Use_dmy_dates dbt:Social_issues_in_India dbt:ISSN dbt:Harvtxt dbt:Harv dbt:See_also dbt:Authority_control dbt:Pp-pc1 dbt:Notelist-ua dbt:Commons_category dbt:Convert dbt:Cite_techreport dbt:Refbegin dbt:Reflist dbt:Refend dbt:TOC_limit dbt:Not_a_typo
dbo:thumbnail
n18:Dead_or_dying_children_on_a_Calcutta_street_(the_Statesman_22_August_1943).jpg?width=300
dbp:4a
Famine Inquiry Commission Devereux Mukherji De J. Mukherjee Maharatna
dbp:4p
PE-25 75 67 2 256
dbp:4pp
236
dbp:4y
1992 1986 2015 2001 2006 1945
dbp:1a
Ó Gráda Weigold Wavell J. Mukherjee Knight S. Bose Maharatna Ghosh Chakrabarty Dyson Greenough De Kazi Braund Ali Chaudhuri Bowbrick Mansergh Iqbal Bhattacharya Padmanabhan Mahalanobis Hunt Mukherji Ray Mukerjee A. Sen Arnold Roy Famine Inquiry Commission Tauger Siegel Lumby Das Brennan Mukherjea
dbp:1p
715 543 PE-21 791 232 154 158 146 141 128 185 179 180 175 90 83 84 75 73 78 66 67 71 68 127 125 112 106 24 30 29 20 9 12 13 2 61 50 51 52 42 43 40 41 45 39 36 1280 397 338 342 341 382 272 273 279 268 PE-18
dbp:1pp
5393 2106 1123 1144 158183 225 239 68122 211 218 170 133 141 154 555557 127 122 67 36 61 62 63 58 4752 8 25 471 472 703715 261
dbp:1y
2018 1986 1987 1988 1990 1991 1992 1999 2002 2004 2005 2006 2008 2009 2010 2011 2012 2014 2015 1954 1973 1975 1976 1977 1980 1981 1982 1944 1945 1946
dbp:2a
Knight Learmonth Brennan Ó Gráda Maharatna Ghosh Greenough De Schiffrin Aykroyd Chatterjee Dyson Lucas Bayly Natarajan Dewey Law-Smith Bhattacharya Yong Mahalanobis Rothermund Islam Famine Inquiry Commission Bowbrick Iqbal Heathcote Das Mansergh Mukerjee Rangasami Harper Tauger Roy A. Sen J. Mukherjee Pinnell S. Bose Siegel Weigold
dbp:2p
542 563 558 711 717 0001-04-23 20 24 27 30 9 13 49 50 52 53 56 58 60 32 33 39 40 42 43 45 84 89 90 71 73 74 75 77 79 113 109 135 136 169 214 217 222 244 235 282 286 287 261 378 357 469
dbp:2pp
542 547 559 62272 55215 721 716 5557 2033 542548 21 2 6 65 115 104 140 176 177 180 184 191 1346 166 167 170 221 227 272 273 284 291 268383 433 472 48280
dbp:2y
1949 1944 1945 1946 1980 1981 1982 1977 1978 1975 1971 1957 1954 2013 2014 2015 2008 2009 2010 2011 2005 2006 2007 2002 2003 1999 1992 1988 1989 1990 1991 1984 1985 1986 2018 2019
dbp:3a
Brennan Ó Gráda Greenough Collingham Devereux Lucas Mahalanobis Heathcote Iqbal Mukerjee A. Sen J. Mukherjee Arnold
dbp:3p
50 12 23 68 76 73 90 174 154 274 282
dbp:3pp
40 10 127 94 144 128142185
dbp:3y
1977 1981 1982 1944 1984 1988 1991 2000 2009 2011 2012 2014 2015
dbp:alt
A healthy young Indian woman wearing traditional Indian clothing sits on her haunches in a street, tenderly touching the smaller of two very emaciated, dead or dying children. Her facial expression is sad and concerned.
dbp:caption
0001-08-22
dbp:country
dbr:British_Raj
dbp:imageSize
270
dbp:location
Bengal and Orissa
dbp:p
54
dbp:period
1943
dbp:preceded
dbr:Great_Bengal_famine_of_1770
dbp:succeeded
dbr:Bangladesh_famine_of_1974
dbp:totalDeaths
Estimated 2.1 to 3.8 million in Bengal alone
dbp:2loc
chapter 6, see for example the map on page 187
dbp:ps
, as cited in
dbo:abstract
1943年のベンガル飢饉(1943ねんのベンガルききん、英: Bengal famine of 1943)は、第二次世界大戦中の1943年から1944年にかけて、イギリス領インド帝国のベンガル地方において発生した大飢饉である。 Den bengaliska hungersnöden var en svältkatastrof som drabbade provinsen Bengalen i dåvarande Brittiska Indien åren 1942–1943 och orsakade omkring 2–3 miljoner människors död. La fam a Bengala de 1943 va ser una de les diverses fams sobrevingudes en la Presidència de Bengala sota l'administració britànica. S'estima que cap a 2 milions de persones van morir de desnutrició en aquest període. Una gran part de les conseqüències s'han atribuït a les decisions del primer ministre britànic Winston Churchill, car aquest temia que els japonesos avancessin travessant Birmània i ataquessin la frontera oriental de Bengala. Com a mesura preventiva, es va prendre una iniciativa de terra arrasada en dues parts a Bengala oriental i costanera. Les repercussions de les polítiques sobre el desenvolupament de la fam van ser decisives. A la fi de març del 1942, el Governador Herbert, actuant sota les ordres directes de Winston Churchill, emeté una directiva que exigia que les existències excedentàries d'arròs i altres aliments fossin retirades o destruïdes a tot Bengala. La famine du Bengale de 1943 est la deuxième famine la plus meurtrière à s'être déroulée durant la colonisation du sous-continent indien par l'Empire britannique, après la grande famine de 1770 pendant la domination du Bengale par la Compagnie britannique des Indes orientales. Il est estimé qu'entre deux et quatre millions de personnes sont mortes de faim en 1943. A Fome de 1943 em Bengala é um entre vários eventos de fome em massa que ocorreram na história de Bengala administrada pelo Império britânico. Estima-se que 2 a 3,5 milhões de pessoas morreram de fome, malária e outras doenças agravadas pela desnutrição durante o período. As causas da fome ainda não são claras, e explicações incluem causas naturais como quebras de safra e um ciclone, a invasão japonesa da Birmânia, erros da administração inglesa no local e falhas de mercado. Ο λιμός της Βεγγάλης του 1943 ήταν λιμός ο οποίος ξέσπασε στην στην Βρετανική Ινδία (της οποίας τα εδάφη ανήκουν πλέον στο Μπαγκλαντές και στην ) κατά τη διάρκεια του Β΄ Παγκοσμίου Πολέμου. Υπολογίζεται 2,1 με 3 εκατομμύρια άτομα πέθαναν από πείνα, ελονοσία και άλλες ασθένειες, οι οποίες επιδεινώθηκαν από τον υποσιτισμό, την εκτόπιση πληθυσμού, τις ανθυγιεινές συνθήκες και την έλλειψη υγειονομικής περίθαλψης στην επαρχία της Βεγγάλης μόνο. Ο πληθυσμός της περιοχής ήταν 60,3 εκατομμύρια άτομα εκείνη την εποχή. Εκατομμύρια άτομα εξαθλιώθηκαν καθώς η κρίση επηρέασε σοβαρά την οικονομία και διατάραξε καταστροφικά την κοινωνία. Πολλές οικογένειες διαλύθηκαν, ενώ άνδρες πούλησαν τις μικρές φάρμες τους και εγκατέλειψαν την κατοικία τους για να εργαστούν ή για να ενταχθούν στον , ενώ πολλά γυναικόπαιδα έγιναν άστεγοι μετανάστες , οι οποίοι συχνά ταξίδευαν στην Καλκούτα ή σε άλλες μεγάλες πόλεις αναζητώντας οργανωμένη ανθρωπιστική βοήθεια. Συνήθως οι ιστορικοί χαρακτηρίζουν τον λιμό ως ,, υποστηρίζοντας ότι οι έκτακτες αποικιακές πολιτικές για τον πόλεμο ήταν η αφορμή για την δημιουργία και για την επιδείνωση, στη συνέχεια, της κρίσης. Υπάρχει μια μειοψηφική άποψη ότι ο λιμός ήταν αποτέλεσμα φυσικών αιτίων. Η οικονομία της περιοχής ήταν κατά κύριο λόγο αγροτική, ενώ το 50 με 75% των φτωχών κατοίκων των αγροτικών περιοχών ζούσαν σε μια κατάσταση ημιυποσιτισμού. Τα στάσιμα επίπεδα παραγωγικότητας και η σταθερή βάση γης δεν μπορούσαν να ικανοποιήσουν τις ανάγκες του ταχέως αναπτυσσόμενου πληθυσμού, οδηγώντας σε μακροπρόθεσμη μείωση της διαθεσιμότητας ρυζιού κατά κεφαλήν, ενώ αυξανόταν ο αριθμός των αγροτών που είτε διέθετε χαμηλή ποσότητα γης ή ήταν ακτήμονες. Ένα μεγάλο ποσοστό αγροτών είχε προβλήματα λόγω χρεών, κάτι που οδηγούσε στο τέλος στην απώλεια της γης τους και σε δουλεία λόγω χρεών. Η χρηματοδότηση της στρατιωτικής κλιμάκωσης οδήγησε σε πολεμικό πληθωρισμό, καθώς χιλιάδες αγρότες έβλεπαν την γη τους να απαλλοτριώνεται. Πολλοί εργάτες αμείβονταν με χρήματα και όχι με κάποιο τμήμα της συγκομιδής. Όταν οι τιμές αυξήθηκαν απότομα, οι μισθοί απέτυχαν να αυξηθούν παρομοίως, με αποτέλεσμα να υπάρξει πτώση των πραγματικών μισθών και στην ικανότητα των αγροτών να αγοράσουν τρόφιμα. Κατά τη διάρκεια της Ιαπωνικής κατοχής της Βιρμανίας, πολλές εισαγωγές ρυζιού χάθηκαν καθώς οι προμήθειες της αγοράς και τα συστήματα μεταφοράς της περιοχής διαταράχθηκαν από το κάψιμο γης ως απάντηση των Βρετανών στους Ιάπωνες. Το (αποτελούμενο κυρίως από Βρετανικές επιχειρήσεις), με την έγκριση της , σχεδίασε ένα Σχέδιο Διανομής Τροφίμων για την παροχή υψηλότερων ποσοτήτων αγαθών και υπηρεσιών σε ρόλους υψηλής σημασίας όπως είναι οι ένοπλες δυνάμεις, οι πολεμικές βιομηχανίες και οι κυβερνητικοί υπάλληλοι, ώστε να μη εγκαταλείψουν τη θέση τους. Αυτοί οι παράγοντες συνδυάστηκαν με περιορισμό της πρόσβασης σε σιτηρά: οι εγχώριες πηγές περιορίζονταν από τους έκτακτους διαεπαρχιακούς φράκτες εμπορίου, ενώ η βοήθεια από την ήταν περιορισμένη δήθεν λόγω έλλειψης ναυτιλιακών γραμμών λόγω του πολέμου. Άλλες αιτίες του λιμού ήταν οι μεγάλες φυσικές καταστροφές στην νοτιοδυτική Βεγγάλη (ένας κυκλώνας, παλιρροϊκά κύματα και πλημμύρες, καθώς και μια ασθένεια που έπληττε τις καλλιέργειες ρυζιού). Η σχετική επίδραση του κάθε παράγοντα στον αριθμό των θανάτων είναι θέμα αντιπαράθεσης. Η Βεγγάλη είναι ιδιαίτερα πεδινή περιοχή και είναι επιρρεπής σε πλημμύρες και άλλες φυσικές καταστροφές. Η επαρχιακή κυβέρνηση αρνήθηκε ότι η επαρχία υπέφερε από λιμό ενώ η ανθρωπιστική βοήθεια ήταν αναποτελεσματική στους χειρότερους μήνες της κρίσης. Η κυβέρνηση αρχικά προσπάθησε να επηρεάσει την τιμή του ρυζιού, αλλά εντέλει δημιούργησε μια μαύρη αγορά η οποία ενθάρρυνε τους πωλητές να παρακρατήσουν τα αποθέματά τους, οδηγώντας σε υπερπληθωρισμό από την κερδοσκοπία και την αφού οι έλεγχοι εγκαταλείφθηκαν. Η βοήθεια προς τον πληττόμενο λαό αυξήθηκε σημαντικά, όταν ο Βρετανικός Ινδικός Στρατός ανέλαβε τον έλεγχο της χρηματοδότησης τον Οκτώβριο του 1943. Ωστόσο αποτελεσματική βοήθεια για τον λαό ήρθε μετά από μια πολύ αποδοτική σοδειά τον Δεκέμβριο του ίδιου έτους. Οι θάνατοι από πείνα μειώθηκαν, ωστόσο το 1944 κατεγράφησαν πάνω από τους μισούς θανάτους από λιμό, λόγω ασθενειών αυτή τη φορά, αφού η κρίση είχε κοπάσει. La hambruna de Bengala de 1943 fue una de las varias hambrunas ocurridas en la Provincia de Bengala, una división de la India durante la administración de la Corona británica. Se estima que entre 1,5 millones ​(estimación minimalista) y más de 3 millones​(cifra maximalista) de bengalíes fallecieron de desnutrición y las causas derivadas durante ese periodo. La hambruna de Bengala fue una hambruna de guerra ocasionada en el contexto de la Segunda Guerra Mundial, en que una combinación de factores como la invasión japonesa de Birmania, la hiperinflación y la exportación de alimentos al frente causaron la devastación de la región.​ 1943년 벵골 기근은 제2차 세계 대전 동안 영국령 인도의 벵골 지방에서 발생한 기근이다. 약 300만 명의 사람들이 영양 결핍으로 사망했다고 알려지고 있으나, 당시 6,000만 명의 벵골 인구 가운데 150만 명에서 400만 명이 기근으로 피해를 입었고, 12월 곡식이 들어온 후에도 이전의 영향으로 희생자의 반이 사망하였다. 기근의 피해는 이전의 가난한 계층의 사람들이 아니라 일자리를 잃은 수공업자들이나 소매업자들이 가장 많이 받았다. 전시 식민지 정책이 위기를 조성하고 악화시켰다. 벵골의 경제는 농업이 지배적이었고, 농촌 빈곤층의 절반에서 4분의 3이 "반쯤 굶은 상태"에서 살고 있었다. 농업 생산성의 정체와 안정적인 토지 기반은 급격히 증가하는 인구에 대처할 수 없었고, 이로 인해 쌀의 1인당 가용성이 장기적으로 감소하고, 토지 빈익빈 및 무토지 노동자의 수가 증가하게 되었다. 높은 비율은 부채의 구속으로 끝난 만성적이고 소용돌이치는 부채 순환과 토지 압류 때문에 그들의 토지 보유의 손실에 시달렸다. 수천 명의 농민들로부터 토지를 전용했기 때문에 군사력 증강의 재원은 전쟁 기간 인플레이션으로 이어졌다. 많은 노동자들이 수확량의 일부를 현물로 지불하기보다는 금전적인 임금을 받았다. 물가가 급격히 올랐을 때, 그들의 임금은 따라가지 못했다; 실질 임금의 하락으로 그들은 음식을 구입할 능력이 떨어졌다. 버마의 일본 점령 기간 동안, 이 지역의 시장 공급과 운송 시스템이 쌀과 배에 대한 영국의 "불안한 정책"으로 인해 중단되면서 많은 쌀 수입이 중단되었다. 벵골 상공회의소는 벵골 정부의 승인을 받아 군, 전쟁 산업, 공무원, 기타 "우선 계급"과 같은 높은 우선순위 역할을 하는 근로자들에게 상품과 용역을 우대적으로 분배하는 식품 계획을 고안했다. 지방 정부는 기근이 있었다는 것을 부인했고, 인도적 지원은 위기의 최악의 달 동안 효과적이지 못했다. 정부는 처음에는 논값에 영향을 미치려 했으나, 대신 매도자들이 주식을 보유하도록 부추기는 암시장을 조성하여, 통제가 중단된 후 투기와 사재기로 인한 초인플레이션으로 이어졌다. 1943년 10월 영국 인도군이 자금을 통제했을 때 원조는 상당히 증가했지만, 12월에 기록적인 쌀 수확 후에 효과적인 구제가 이루어졌다. 기아로 인한 사망은 감소했지만, 식량 안보 위기가 진정된 후, 1944년에 기근과 관련된 사망의 절반 이상이 질병의 결과로 발생했다. Die Hungersnot in Bengalen 1943 (bengalisch পঞ্চাশের মন্বন্তর) betraf die Präsidentschaft Bengalen im damaligen Britisch-Indien während des Zweiten Weltkrieges. Die Zahl der Hungertoten wird auf 1,5 bis 4 Millionen geschätzt. La carestia del Bengala del 1943-1944 è stata una carestia verificatasi nella regione del Bengala durante la seconda guerra mondiale. La regione faceva parte dell'India britannica, ma l'Esercito imperiale giapponese aveva occupato la Birmania e controllava il golfo del Bengala. L'emergenza iniziò in seguito ad un'inondazione che nell'ottobre 1942 distrusse i raccolti. Il numero delle vittime, a seconda delle stime, varia tra i due e i quattro milioni di persone. Si stima che persero la vita 2,1-3 milioni di persone su una popolazione di 60,3 milioni a causa di inedia, malaria e altre malattie aggravate da malnutrizione, migrazione forzata, condizioni igieniche precarie e assenza di cure mediche. Milioni di persone si impoverirono quando la crisi travolse ampi segmenti dell'economia e sconvolse in modo catastrofico il tessuto sociale. Alla fine, le famiglie si disintegrarono; gli uomini vendettero le loro piccole fattorie e abbandonarono le casa per cercare lavoro o per unirsi al British Indian Army, mentre donne e bambini divennero migranti senza casa, viaggiando spesso a Calcutta o in altre grandi città in cerca di aiuto. Gli storici di solito attribuiscono alla carestia una causa antropica, affermando che le politiche coloniali durante il periodo di guerra crearono ed esacerbarono la crisi. Una minoranza di studiosi afferma tuttavia che la carestia abbia avuto cause naturali. L'economia del Bengala era prevalentemente agricola, e tra la metà e i tre quarti della popolazione povera rurale viveva in una "condizione di semi-fame". La produttività agricola stagnante non fu in grado di far fronte a una popolazione in rapido aumento, con un conseguente calo a lungo termine della disponibilità pro capite di riso e un numero crescente di lavoratori poveri e senza terra. Un'alta percentuale di persone lavorò sotto un ciclo cronico e vertiginoso di indebitamento che si concluse con la schiavitù per debiti e la perdita delle loro proprietà fondiarie a causa dell'accaparramento di terreni. Il finanziamento bellico portò all'inflazione, poiché la terra fu sottratta a migliaia di contadini. Molti lavoratori ricevevano salari monetari anziché pagamenti in natura con una parte del raccolto. Quando i prezzi aumentarono bruscamente, i loro salari rimasero invariati ed il calo dei salari reali rese loro meno capaci di acquistare cibo. Durante l'occupazione giapponese della Birmania, molte importazioni di riso andarono perse poiché le forniture di mercato e i sistemi di trasporto della regione furono interrotti dalle "politiche di negazione" britanniche per riso e barche. La Camera di commercio del Bengala (composta principalmente da aziende britanniche) con l'approvazione del governo del Bengala, applicò un regime alimentare per garantire la distribuzione preferenziale di beni e servizi ai lavoratori di settori prioritari come forze armate, industrie belliche, dipendenti pubblici e altre "classi prioritarie", per impedire loro di lasciare i propri incarichi. Questi fattori furono aggravati da un accesso limitato al grano: le fonti interne erano limitate da barriere commerciali interprovinciali di emergenza, mentre gli aiuti dal gabinetto di guerra di Churchill erano limitati, apparentemente a causa di una carenza di spedizioni in tempo di guerra. Tra le altre cause vi erano disastri naturali su larga scala nel Bengala sud-occidentale, come un ciclone, maremoti, inondazioni e malattie delle colture di riso. L'impatto relativo di ciascuno di questi fattori sul bilancio delle vittime è oggetto di controversie. Il governo provinciale negò inizialmente l'esistenza di una carestia e gli aiuti umanitari furono inefficaci durante i mesi peggiori della crisi. Il governo tentò prima di influenzare il prezzo della risaia, ma provocò invece la creazione di un mercato nero che incoraggiò i venditori a trattenere le scorte, portando ad un'iperinflazione dovuta alla speculazione e all'accaparramento dopo l'abbandono dei controlli. Gli aiuti aumentarono in modo significativo quando l'esercito indiano britannico prese il controllo dei finanziamenti nell'ottobre 1943, ma i soccorsi effettivi arrivarono dopo un raccolto record di riso a dicembre. Le morti per fame diminuirono, ma più della metà dei decessi correlati alla carestia si verificò nel 1944 per malattie, dopo che la crisi della sicurezza alimentare si era attenuata. Kelaparan di Benggala 1943 adalah peristiwa kelaparan yang menimpa Benggala (yang saat itu dijajah oleh Britania). Diperkirakan sekitar 3 juta orang tewas akibat kelaparan dan gizi buruk. Pemerintah Benggala bereaksi dengan malas-malasan dan tidak kompeten, menolak untuk menghentikan ekspor makanan dari Benggala. 1943年孟加拉饥荒发生在1943年英属印度的孟加拉地区(今独立国家孟加拉国与印度共和国西孟加拉邦)。估计有210-300万人死于饥饿、营养不良和饥荒期间有关的疾病。 The Bengal famine of 1943 was a famine in the Bengal province of British India (present-day Bangladesh, West Bengal and eastern India) during World War II. An estimated 2.1 to 3.8 million Bengalis perished, out of a population of 60.3 million, from starvation, malaria and other diseases aggravated by malnutrition, population displacement, unsanitary conditions and lack of health care. Millions were impoverished as the crisis overwhelmed large segments of the economy and catastrophically disrupted the social fabric. Eventually, families disintegrated; men sold their small farms and left home to look for work or to join the British Indian Army, and women and children became homeless migrants, often travelling to Calcutta or other large cities in search of organised relief. Historians usually characterise the famine as anthropogenic (man-made), asserting that wartime colonial policies created and then exacerbated the crisis. A minority view holds that the famine was the result of natural causes. Bengal's economy had been predominantly agrarian, with between half and three-quarters of the rural poor subsisting in a "semi-starved condition". Stagnant agricultural productivity and a stable land base were unable to cope with a rapidly increasing population, resulting in both long-term decline in per capita availability of rice and growing numbers of the land-poor and landless labourers. A high proportion laboured beneath a chronic and spiralling cycle of debt that ended in debt bondage and the loss of their landholdings due to land grabbing. The financing of military escalation led to war-time inflation, as land was appropriated from thousands of peasants. Many workers received monetary wages rather than payment in kind with a portion of the harvest. When prices rose sharply, their wages failed to follow suit; this drop in real wages left them less able to purchase food. During the Japanese occupation of Burma, many rice imports were lost as the region's market supplies and transport systems were disrupted by British "" for rice and boats (a "scorched earth" response to the occupation). The Bengal Chamber of Commerce (composed mainly of British-owned firms), with the approval of the Government of Bengal, devised a Foodstuffs Scheme to provide preferential distribution of goods and services to workers in high-priority roles such as armed forces, war industries, civil servants and other "priority classes", to prevent them from leaving their positions. These factors were compounded by restricted access to grain: domestic sources were constrained by emergency inter-provincial trade barriers, while aid from Churchill's War Cabinet was , ostensibly due to a wartime shortage of shipping. More proximate causes included large-scale natural disasters in south-western Bengal (a cyclone, tidal waves and flooding, and rice crop disease). The relative impact of each of these factors on the death toll is a . The provincial government denied that a famine existed, and humanitarian aid was ineffective through the worst months of the crisis. The government first attempted to influence the price of rice paddy, but instead created a black market which encouraged sellers to withhold stocks, leading to hyperinflation from speculation and hoarding after controls were abandoned. Aid increased significantly when the British Indian Army took control of funding in October 1943, but effective relief arrived after a record rice harvest that December. Deaths from starvation declined, yet over half the famine-related deaths occurred in 1944, as a result of disease, after the food security crisis had abated. Bengálský hladomor je označení pro období akutního nedostatku jídla a související vysokou úmrtnost obyvatelstva v bengálské provincii Britské Indie (nyní Bangladéš a východní Indie) během druhé světové války. Podle odhadů zemřelo z populace čítající 60,3 milionů lidí na vyhladovění, malárii a další nemoci způsobené podvýživou od 2,1 do 3 milionů obyvatel. Další část obyvatelstva se pak ocitla pod hranicí chudoby, jelikož válečná krize zasáhla důležité sektory ekonomiky Bengálska. Historici obvykle charakterizují hladomor jako antropogenní (způsobený člověkem), existuje však menšinový názor, že hladomor byl důsledkem přirozených příčin. Bengálská ekonomika byla závislá na zemědělství, ale její vývoj stagnoval a produkce tak nedokázala pokrýt stále se zvyšující počet obyvatel. V době druhé světové války pak došlo k inflaci, čímž prudce vzrostly ceny, reálná mzda poklesla a mnoho obyvatel tak nemělo ani na základní potřeby. Vláda provincie popřela, že by došlo k jakémukoliv hladomoru a obyvatelům se zpočátku nedostávalo téměř žádné humanitární pomoci. Poté, co v říjnu 1943 britská indická armáda převzala kontrolu nad financováním provincie, se situace mírně zlepšila. V prosinci téhož roku došlo k velké sklizni rýže a úmrtnost tak začala klesat, ale i tak v roce 1944 došlo k více úmrtím než v roce 1943, a to kvůli různým nemocem. مجاعة البنغال 1943 (البنغالية: pañcāśēra manvantara) كانت مجاعة كبرى في مقاطعة البنغال في الهند خلال الحرب العالمية الثانية. توفي ما يقدر بـ 2.1-3 مليون من أصل 60.3 مليون نسمة؛ بسبب الجوع والملاريا وأمراض أخرى تفاقمت بسبب سوء التغذية، ونزوح السكان، والظروف غير الصحية، ونقص الرعاية الصحية. بالإضافة إلى أنه أُصيب الملايين بالفقر بسبب تكاثر الأزمة في قطاعات كبيرة كالاقتصاد والنسيج الاجتماعي. كثيرًا ما وصف المؤرخون المجاعة بأنها «من صنع الإنسان»، مؤكدين أن السياسات الاستعمارية في زمن الحرب قد خلقت ثم فاقمت الأزمة. أما وجهة نظر الأقلية فهي بأن المجاعة نشأت من أسباب طبيعية. كان اقتصاد البنغال في الغالب زراعياً. في السنوات التي سبقت المجاعة كان ما بين نصف وثلاثة أرباع فقراء الريف يعيشون في «حالة شبه تعاني من الجوع». ولم تكن الإنتاجية الزراعية الراكدة والقاعدة الأرضية المستقرة كافية لارتفاع مستويات السكان، مما أدى إلى انخفاض طويل الأجل في نصيب الفرد من الأرز، وتزايد أعداد العمال الفقراء أو الذين لا يملكون أرضاً. تحت دائرة مزمنة ومتصاعدة من الديون انتهت بعبودية الديون وفقدان ملكية الأراضي بسبب الاستيلاء عليها.وشملت الأسباب الأكثر مباشرة للأزمة كوارث طبيعية واسعة النطاق في جنوب غرب البنغال وتبعات الحرب. وأثار التراكم العسكري والتمويل التضخم في زمن الحرب، في حين تم الاستيلاء على الأراضي من آلاف البنغاليين. في أعقاب الاحتلال الياباني لبورما (ميانمار الحديثة) فقدت واردات الأرز، ثم تعطل الكثير من إمدادات السوق ونظم النقل في البنغال بسبب «سياسات الإنكار» البريطانية للأرز والقوارب (استجابة «الأرض المحروقة» للاحتلال). واصلت الحكومة البريطانية أيضا توزيع الأولوية للإمدادات الحيوية إلى الجيش والموظفين المدنيين وغير ذلك من «الطبقات ذات الأولوية». وتفاقمت هذه العوامل بسبب القيود المفروضة على الوصول إلى الحبوب: حيث كانت المصادر المحلية مقيدة بالحواجز التجارية الطارئة بين المقاطعات، بينما حرم مجلس وزراء حرب تشرشل من الوصول إلى المصادر الدولية إلى حد كبير، ويرجع ذلك إلى النقص في الشحن في زمن الحرب. كل من هذه العوامل المساهمة في عدد القتلى والدمار الاقتصادي هو مسألة جدل مستمر. نفت الحكومة المحلية حدوث المجاعة، وأثبتت المساعدات الإنسانية عدم جدواها طوال أشد شهور الأزمة سوءًا. في البداية حاولت الحكومة التأثير على أسعار الأرز غير المقشور، وكانت النتيجة عكسية مع ظهور سوق سوداء شجعت الباعة على احتكار مخزونهم، ما أسفر عنه تضخم مفرِط بسبب المضاربة والتكديس بعد تخلي الحكومة عن الرقابة. ارتفعت نسبة المساعدات عندما تولى الجيش الهندي عملية التمويل في أكتوبر 1943، ولكن الإغاثة الفاعلة وصلت مع محصول الأرز القياسي في ديسمبر من ذلك العام. انخفضت نسبة الوفيات بسبب المجاعة، رغم أن نصف نسبة الوفيات المرتبطة بالمجاعة وقعت في العام 1944 نتيجة الأوبئة، بعد انفراج أزمة الأمن الغذائي. Голод Бенгалии 1943 года (бенг. পঞ্চাশের মন্বন্তর) — события в британской Бенгалии, во время которых от недоедания и болезней умерло по разным оценкам от 0,8 до 3,8 миллиона человек из 60,3 миллионов населения. Голод Бенгалії 1943 року (бенг. পঞ্চাশের মন্বন্তর) — події в британській Бенгалії, під час яких від недоїдання і хвороб померло, за різними оцінками, від 2,1 до 3 мільйонів людей із 60,3 мільйона населення.
dbp:1ps
"...the lack of political will to divert foodstuffs from the war effort rather than [market] speculation... was mainly responsible for the famine"
dbp:2ps
chapter 5, particularly p. 107 , as cited in . Cited approvingly in and . Chapter XI, pp. 96–111
dbp:3ps
1930.0
dbp:4ps
Instructions were given in May for the confiscation, destruction or removal of all mechanical transport – private cars, bicycles, carriages and bullock carts "not required for Military of Civil Defense purposes" –– the Victoria Memorial was "camouflaged" in cow dung, andplans were hatched to blow up as many as seventeen bridges in and around Calcutta.
dbp:pp
133
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Bengal_famine_of_1943?oldid=1123930923&ns=0
dbo:wikiPageLength
176302
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Bengal_famine_of_1943