| dbo:abstract
|
- Norské dědické právo (Tronfølgeloven av 1163) bylo poprvé představeno v roce 1163 během . Dědické právo bylo dohodou mezi Erlingem Skakkem a , arcibiskupem z Nidarosu. Erling Skakke byl ženatý s Kristin Sigurdsdatter, dcerou krále Sigurda I. Jorsalfara. Společně měli syna Magnuse Erlingssona, který byl považován za legitimního následníka trůnu, který po smrti krále Haakona II. zůstal prázdný. Arcibiskup Erlendsson souhlasil s podmínkami, za nichž Magnus zdědil norský trůn, výměnou za větší moc poskytovanou církvi. Magnus byl korunován v roce 1163 ve věku osmi let a současně byl přijat i dědický zákon. Magnus jako král musel slíbit, že bude poslouchat papeže. Církevní právo bylo uznáváno, stejně jako sekulární zákony. Erling převzal titul hraběte a protože Magnus byl nezletilý, držel veškerou skutečnou moc. Podle dědického zákona by měl být pouze jeden král, zpravidla prvorozený syn. Pokud nejstarší syn nebyl způsobilý být králem, měla rada šedesáti zástupců vybrat dalšího z legitimních královských synů. Poté si mohli vybírat mezi dalšími z královských dědiců. Pokud by král neměl žádného vhodného dědice, mohla si rada zvolit kohokoli, o kom si mysleli, že bude „střežit Boží právo a zákony země“. Pokud se zástupci nemohli dohodnout, měli o volbě rozhodnout biskupové. (cs)
- The Norwegian Law of Succession (Tronfølgeloven av 1163) was first introduced in 1163 during the Civil war era in Norway. The Succession law was an accord between Erling Skakke and Øystein Erlendsson, Archbishop of Nidaros. Erling Skakke was married to Kristin Sigurdsdatter, the daughter of King Sigurd Jorsalfar. They had a son, Magnus Erlingsson, who was deemed to be a legitimate claimant to the throne, which was left vacant with the death of King Haakon II. Archbishop Erlendsson agreed to terms under which Magnus inherited the Norwegian throne, in exchange for greater power afforded to the Church. Magnus was crowned king in 1163 at the age of eight and the succession law was enacted simultaneously. As king, Magnus had to promise to obey the Pope, while Church law was recognized on an equal level with secular laws. Erling took the title of earl and held the real power, since Magnus was a minor. According to the Succession law, there should be only one king, with primogeniture as a rule. If the oldest son was not fit to be king, a council of sixty representatives should select another of the legitimate royal sons. After this they could choose between another of the royal heirs. If the king had no suitable heir, the council could choose whoever they thought would better "guard God's right and the laws of the land". If the representatives could not agree, the bishops of the Church should decide the election. (en)
|
| dbo:wikiPageID
| |
| dbo:wikiPageLength
|
- 2538 (xsd:nonNegativeInteger)
|
| dbo:wikiPageRevisionID
| |
| dbo:wikiPageWikiLink
| |
| dbp:wikiPageUsesTemplate
| |
| dcterms:subject
| |
| gold:hypernym
| |
| rdfs:comment
|
- Norské dědické právo (Tronfølgeloven av 1163) bylo poprvé představeno v roce 1163 během . Dědické právo bylo dohodou mezi Erlingem Skakkem a , arcibiskupem z Nidarosu. Erling Skakke byl ženatý s Kristin Sigurdsdatter, dcerou krále Sigurda I. Jorsalfara. Společně měli syna Magnuse Erlingssona, který byl považován za legitimního následníka trůnu, který po smrti krále Haakona II. zůstal prázdný. Arcibiskup Erlendsson souhlasil s podmínkami, za nichž Magnus zdědil norský trůn, výměnou za větší moc poskytovanou církvi. Magnus byl korunován v roce 1163 ve věku osmi let a současně byl přijat i dědický zákon. Magnus jako král musel slíbit, že bude poslouchat papeže. Církevní právo bylo uznáváno, stejně jako sekulární zákony. Erling převzal titul hraběte a protože Magnus byl nezletilý, držel vešker (cs)
- The Norwegian Law of Succession (Tronfølgeloven av 1163) was first introduced in 1163 during the Civil war era in Norway. The Succession law was an accord between Erling Skakke and Øystein Erlendsson, Archbishop of Nidaros. Erling Skakke was married to Kristin Sigurdsdatter, the daughter of King Sigurd Jorsalfar. They had a son, Magnus Erlingsson, who was deemed to be a legitimate claimant to the throne, which was left vacant with the death of King Haakon II. Archbishop Erlendsson agreed to terms under which Magnus inherited the Norwegian throne, in exchange for greater power afforded to the Church. Magnus was crowned king in 1163 at the age of eight and the succession law was enacted simultaneously. As king, Magnus had to promise to obey the Pope, while Church law was recognized on an equ (en)
|
| rdfs:label
|
- Norské dědické právo (cs)
- Norwegian Law of Succession (en)
|
| owl:sameAs
| |
| prov:wasDerivedFrom
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is dbo:wikiPageDisambiguates
of | |
| is dbo:wikiPageRedirects
of | |
| is dbo:wikiPageWikiLink
of | |
| is foaf:primaryTopic
of | |
