| dbo:abstract
|
- Deklarace o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka, (chorvatsky Deklaracija o nazivu i položaju hrvatskog književnog jezika) byla vydána 17. března 1967 celkem sedmnácti kulturními institucemi s v čele. Vydání tohoto dokumentu odstartovalo proces známý později jako Chorvatské jaro a zasadilo velké rány jazykové jednotě Chorvatů a Srbů. Deklerace se ostře vymezila vůči srbskému jazyku; považovala společný srbochorvatský jazyk za jen jako výmluvný termín, sloužící k pronikání srbské terminologie a používání typicky srbských výrazů do chorvatského prostředí i kultury. Jako řešení považovali signatáři, což bylo něco přes stovku chorvatských intelektuálů (včetně například Miroslava Krleži, takový přístup, kdy by se v Chorvatsku používal výhradně chorvatský jazyk, dále přeložení všech dokumentů a zákonů. Kromě slovinského a makedonského jazyka by tak nyní svazové instituce musely vše překládat ještě znovu, do jazyka chorvatského. Rozdělen však zůstal Svaz komunistů Chorvatska. Mnozí se obávali nárůstu nacionalismu a rozbití křehké chorvatsko-srbské jednoty, byť i v oblasti jazykové. Proti dekleraci vystoupil např. vlivný chorvatský komunista Vladimir Bakarić, který 31. března 1967 prohlásil, že se jedná o dokument nepřátelský k jednotě a dnešní fázi revoluce. Popularita tohoto dokumentu mezi Chorvaty postupem času rostla. Velkou odezvu našel u řady studentů. Na přelomu 60. a 70. let se počet členů Matice chorvatské zněkolikanásobil. V Srbsku a na svazové úrovni vyvolala deklerace z jedné strany odpor, z druhé však i odpověď "stejnou mírou". Několik desítek osob sepsalo dokument predlog za razmišljanje (návrh k zamyšlení), ve kterém odsoudilo jak vídeňskou jazykovou dohodu jihoslovanských obrozenců, tak i Novosadskou dohodu z roku 1954 (které byly uznány za mrtvý dokument. Naopak chtěli vlastní oddělený srbský jazyk, což by znamenalo také i změnu pro . Rozklížení chorvatsko-srbských vztahů byla pro Jugoslávii velmi vážná otázka. Zahraniční tisk, který si celé záležitosti všiml, mluvil o krizi, jakou země od války dosud nezažila. Jugoslávské komunistické vedení se problému velice obávalo. (cs)
- Die Deklaration über die Bezeichnung und Stellung der kroatischen Schriftsprache (kroatisch Deklaracija o nazivu i položaju hrvatskog književnog jezika) wurde im März 1967 von zahlreichen kroatischen kulturellen Organisationen, darunter der Matica hrvatska und dem kroatischen PEN-Club, unterzeichnet und veröffentlicht. Die Deklaration richtete sich gegen eine als zentralistisch empfundene jugoslawische Sprachpolitik und die damit verbundene Benachteiligung der kroatischen Schriftsprache gegenüber der serbischen. So soll sich die Dominanz der serbischen Sprache über die kroatische, z. B. in der Gesetzgebung, den Medien, der Verwaltung, der Diplomatie und im Sprachgebrauch der jugoslawischen Armee entwickelt haben. Die politische Führung Jugoslawiens verurteilte die Deklaration als „nationalistische Abirrung“. Als eine der Folgen dieser Deklaration gilt der Kroatische Frühling. (de)
- The Declaration on the Name and Status of the Croatian Literary Language (Croatian: Deklaracija o nazivu i položaju hrvatskog književnog jezika) is the statement adopted by Croatian scholars in 1967 arguing for the equal treatment of the Serbian, Croatian, Slovene, and Macedonian language standards in Yugoslavia. Its demands were granted by the 1974 Yugoslav Constitution. (en)
|
| dbo:thumbnail
| |
| dbo:wikiPageExternalLink
| |
| dbo:wikiPageID
| |
| dbo:wikiPageLength
|
- 8694 (xsd:nonNegativeInteger)
|
| dbo:wikiPageRevisionID
| |
| dbo:wikiPageWikiLink
| |
| dbp:dateCreated
| |
| dbp:documentName
|
- Declaration on the Name and Status of the Croatian Literary Language (en)
|
| dbp:imageCaption
|
- 0001-03-17 (xsd:gMonthDay)
|
| dbp:imageWidth
| |
| dbp:locationOfDocument
| |
| dbp:wikiPageUsesTemplate
| |
| dbp:writer
|
- elements of the Croatian intelligentsia and the secret police (en)
|
| dcterms:subject
| |
| rdfs:comment
|
- The Declaration on the Name and Status of the Croatian Literary Language (Croatian: Deklaracija o nazivu i položaju hrvatskog književnog jezika) is the statement adopted by Croatian scholars in 1967 arguing for the equal treatment of the Serbian, Croatian, Slovene, and Macedonian language standards in Yugoslavia. Its demands were granted by the 1974 Yugoslav Constitution. (en)
- Deklarace o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka, (chorvatsky Deklaracija o nazivu i položaju hrvatskog književnog jezika) byla vydána 17. března 1967 celkem sedmnácti kulturními institucemi s v čele. Vydání tohoto dokumentu odstartovalo proces známý později jako Chorvatské jaro a zasadilo velké rány jazykové jednotě Chorvatů a Srbů. Popularita tohoto dokumentu mezi Chorvaty postupem času rostla. Velkou odezvu našel u řady studentů. Na přelomu 60. a 70. let se počet členů Matice chorvatské zněkolikanásobil. (cs)
- Die Deklaration über die Bezeichnung und Stellung der kroatischen Schriftsprache (kroatisch Deklaracija o nazivu i položaju hrvatskog književnog jezika) wurde im März 1967 von zahlreichen kroatischen kulturellen Organisationen, darunter der Matica hrvatska und dem kroatischen PEN-Club, unterzeichnet und veröffentlicht. Die politische Führung Jugoslawiens verurteilte die Deklaration als „nationalistische Abirrung“. Als eine der Folgen dieser Deklaration gilt der Kroatische Frühling. (de)
|
| rdfs:label
|
- Declaration on the Name and Status of the Croatian Literary Language (en)
- Deklarace o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka (cs)
- Deklaration über die Bezeichnung und Stellung der kroatischen Schriftsprache (de)
|
| owl:sameAs
| |
| prov:wasDerivedFrom
| |
| foaf:depiction
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is dbo:wikiPageRedirects
of | |
| is dbo:wikiPageWikiLink
of | |
| is foaf:primaryTopic
of | |
