About: Chuj language

An Entity of Type: language, from Named Graph: http://dbpedia.org, within Data Space: dbpedia.org

Chuj [tʃuχ] is a Mayan language spoken by around 40,000 members of the Chuj people in Guatemala and around 3,000 members in Mexico. Chuj is a member of the Qʼanjobʼalan branch along with the languages of Tojolabʼal, Qʼanjobʼal, Akateko, Poptiʼ, and Mochoʼ which, together with the Chʼolan branch, Chuj forms the Western branch of the Mayan family. The Chujean branch emerged approximately 2,000 years ago. In Guatemala, Chuj speakers mainly reside in the municipalities of San Mateo Ixtatán, San Sebastián Coatán and Nentón in the Huehuetenango Department. Some communities in Barillas and Ixcán also speak Chuj. The two main dialects of Chuj are the San Mateo Ixtatán dialect and the San Sebastián Coatán dialect.

Property Value
dbo:abstract
  • El chuj és una de les llengües maies parlat per la població dels chujs que habita en l'altiplà occidental de Guatemala i en una zona veïna de l'estat mexicà de Chiapas. El chuj forma part de la branca occidental de la família maia juntament amb el q'anjob'al, jakaltek, akatek, tojolabal i mocho'. Va formar la seva pròpia branca lingüística (el chujean) fa aproximadament 21 segles. La comunitat lingüística de l'idioma chuj té uns 50.000 parlants, concentrats sobretot en tres municipis del departament de Huehuetenango l'oest de Guatemala: , i . Algunes comunitats als municipis de Barillas i Ixcán també parlen chuj. Arran de la guerra civil a Guatemala (1960-1996) milers de refugiats migraren cap al territori de Chiapas, on en l'actualitat viuen aproximadament 10.000 persones refugiades endemés de 2.500 originaris de la regió. (ca)
  • Chuj (IPA: [ʧuːx]) je název pro dva indiánské jazyky mayské jazykové skupiny. * San Sebastián Coatán Chuj, ISO 639-3 kód cac * San Mateo Ixtatán Chuj, ISO 639-3 kód cnm Chuj je mayský jazyk, kterým mluví asi 40 000 lidí v Guatemale a 10 000 v Mexiku. Spolu s jazyky Tojolab'al ', Akateko, Q'anjob'al a Mocha tvoří západní větev rodiny mayských jazyků. Chuj vznikl před asi 21 stoletími. V Guatemale jsou rozhlasy hlásící v chuji umístěné v třech obcích v části Huehuetenango. V těchto oblastech je vysoká úroveň ochrany jazyka. Některé komunity jako Barillas a Ixcán v Guatemale také používají chuj. (cs)
  • Chuj (andere Schreibweisen: Chuh, Czuj, Chuje, Chuhe, IPA: [ʧuːx]) ist eine Sprache aus der Familie der Maya-Sprachen, die man in Guatemala und in Mexiko spricht. Es gibt zwei verwandte Sprachen, die chuj heißen: * San Mateo Ixtatán Chuj (Chuj de San Mateo Ixtatán, Ixatan Chuj) – man schätzt, dass in Guatemala über 22.000 Menschen und in Mexiko über 9.000 Menschen die Sprache sprechen * San Sebastián Coatán Chuj (Chuj de San Sebastián Coatán, Süd-Chuj) – man schätzt, dass in Guatemala über 19.000 Menschen die Sprache sprechen (de)
  • Chuj [tʃuχ] is a Mayan language spoken by around 40,000 members of the Chuj people in Guatemala and around 3,000 members in Mexico. Chuj is a member of the Qʼanjobʼalan branch along with the languages of Tojolabʼal, Qʼanjobʼal, Akateko, Poptiʼ, and Mochoʼ which, together with the Chʼolan branch, Chuj forms the Western branch of the Mayan family. The Chujean branch emerged approximately 2,000 years ago. In Guatemala, Chuj speakers mainly reside in the municipalities of San Mateo Ixtatán, San Sebastián Coatán and Nentón in the Huehuetenango Department. Some communities in Barillas and Ixcán also speak Chuj. The two main dialects of Chuj are the San Mateo Ixtatán dialect and the San Sebastián Coatán dialect. The Chuj language has been influenced by Spanish, and Chuj speakers have a tendency to borrow Spanish words or code-mix. It is estimated that 70% of the Chuj language is purely Chuj. There are language conservation and revitalization efforts taking place in San Mateo Ixtatán, through groups like the Academia de Lenguas Mayas de Guatemala. (en)
  • El idioma chuj es uno de los idiomas mayenses hablado por la población de la etnia chuj que habita en el altiplano occidental de Guatemala y en una zona vecina del estado mexicano de Chiapas. El chuj forma parte de la rama occidental de la familia de lenguas mayenses junto con el q'anjob'al, jacalteco, acateco, tojolabal y mocho'. Formó su propia rama lingüística (el chujeano) hace aproximadamente 21 siglos.​ La comunidad lingüística del idioma chuj tiene unos 50 000 hablantes, concentrados sobre todo en tres municipios del departamento de Huehuetenango al oeste de Guatemala: San Mateo Ixtatán, San Sebastián Coatán y Nentón.​ Algunas comunidades en los municipios de Barillas e Ixcán también hablan chuj. A raíz de la guerra civil en Guatemala (1960-1996) miles de refugiados migraron hacia el territorio chiapaneco, donde en la actualidad viven aproximadamente 10 000 personas.​ (es)
  • Le chuj est une langue maya parlée au Guatemala. (fr)
  • チュフ語(チュフご、Chuj)は、グアテマラのウェウェテナンゴ県北部のサン・セバスティアン・コアタン (San Sebastián Coatán) 、サン・マテオ・イシュタタン (San Mateo Ixtatán) 、およびネントン (Nentón) の一部に住むによって話される言語。マヤ語族の大カンホバル語群(カンホバル・チュフ語群)に属する。 2005年のエスノローグ第15版ではコアタンとイシュタタンのチュフ語を異なる言語として扱っていたが、2009年に1言語にまとめられた。 グアテマラの話者数は約4万人(2001年)。2010年の国勢調査ではメキシコのチュフ語話者数は2503人だった。 (ja)
  • 추흐어(Chuj)는 과테말라와 멕시코에 사는 의 언어이다. 과테말라에서 4만 명, 멕시코에서 3천 명 정도가 사용한다. 추흐어는 토홀라발어, 칸호발어, 아카텍어, 하칼텍어, 등과 함께 마야어족의 라는 갈래에 속한다. 추흐어군은 지금으로부터 약 2천 년 전에 칸호발어파에서 갈라져 나왔다. 과테말라에서 추흐어는 주로 웨웨테낭고주의 산마테오이슈타탄, 산세바스티안코아탄, 넨톤 지역에서 쓰이고, 바리야스와 이슈칸 지역에서도 조금 사용된다. 추흐어파의 두 주요한 방언은 산마테오이슈타탄 방언과 산세바스티안코아탄 방언이다. 추흐어는 스페인어의 영향을 많이 받았고 추흐어 사용자들은 추흐어로 대화할 때 스페인어 외래어를 사용하거나 스페인어를 섞어 쓰는 경향이 있다. 추흐어의 약 70%가 순수 추흐어 어휘라고 추정된다. 과테말라 마야어 학술원(ALMG) 등의 단체들이 산마테오이슈타탄에서 추흐어 보존과 진흥에 노력을 기울이고 있다. (ko)
  • Het Chuj is een taal uit de Maya taalfamilie. Het wordt gesproken door de Chuj. Het heeft circa 32.000 sprekers in Guatemala en 10.000 in Mexico, waaronder 8.000 vluchtelingen uit Guatemala. De Guatemalteekse Chuj-sprekers bevinden zich in drie gemeentes van het department Huehuetenango: , en . Er bevindt zich ook een aantal gemigreerde Chuj-gemeenschappen in de landkolonisatiegebieden Barillas en . Samen met , , Acateeks, Q'anjob'al en Jacalteeks vormt het Chuj de westelijke tak van de Maya taalfamilie. Het Chuj heeft rond het begin van onze jaartelling een eigen taaltak ontwikkeld. Er zijn twee Chuj-dialecten: Ixtatán Chuj en San Sebastián Coatán Chuj. Het Chuj is betrekkelijk sterk beïnvloed door het Spaans en Chuj-sprekers zijn dan ook geneigd om Chuj te vermengen met Spaanse woorden. Geschat wordt dat 70% van het Chuj-vocabulaire werkelijk puur Chuj is. (nl)
  • Chuj (pronunciado: [tʃuːx]) é uma língua Maia falada pelo povo Chuj, sendo cerca de 40 mil pessoas na Guatemala 10 mil no Mexico. Chuj junto com as línguas Tojolabal, Mochó, Acateca, Canjobal e Jacalteca ou Popti' forma o ramo ocidental canjobalano-chujeano da família de línguas Maia. A língua Chuj derivou dessas há cerca de 21 séculos. Na Guatemala, os falantes de chuj se localizam em três municípios no departamento de Huehuetenango. São San Mateo Ixtatán, San Sebastián Coatán e Nentón. Há um grande índice de conservação de línguas nessa área. Algumas comunidades de Barillas e de Ixcán também falam a língua na Guatemala. A língua Tem dois dialetos principais, o chuj de Ixtatán e o chuj de San Sebastián Coatán. (pt)
  • Język czuh (a. chuj, chuje) (hiszp. idioma chuj, IPA: [ʧuːx]) – język majański, używany przez Indian z plemienia Czuh w Gwatemali i Meksyku. Z punktu widzenia typologii jest to język polisyntetyczny. Istnieją dwa blisko spokrewnione języki noszące tę nazwę (z własnymi kodami ISO 639-3): * czuh z San Mateo Ixtatán (czuh z Ixatan, hiszp. chuj de San Mateo Ixtatán, Chapai) – szacuje się, iż w Gwatemali posługuje się nim ponad 22 tysiące osób, zaś w Meksyku ponad 9 tysięcy osób. * czuh z San Sebastián Coatán (czuh południowy, hiszp. chuj de San Sebastián Coatán) – szacuje się, iż w Gwatemali używa go ponad 19 tysięcy osób. (pl)
  • Чухский язык — один из майяских языков. Распространён в трёх муниципалитетах гватемальского департамента Уэуэтенанго: Сан-Матео-Иштатан, Сан-Себастьян-Коатан и Нентон, а также в прилегающих территориях мексиканского штата Чьяпас. Число носителей оценивается в 40 тыс. чел. в Гватемале и 10 тыс. чел — в Мексике. Большое влияние на язык чух оказал испанский. Алфавит языка чух: a, b', ch, ch', e, h, i, j, k, k', l, m, n, nh, o, p, r, s, t, t', tz, tz', u, w, v, x, y, ' (смычка). (ru)
  • 祖赫語是屬於坎合巴祖赫語族的馬雅語,主要分布於瓜地馬拉西部。 實際上有兩種語言都叫做祖赫語。第一種是 San Sebastián Coatán 自治市祖赫語(ISO 639-3:cac),第二種為 San Mateo Ixtatán 自治市祖赫語(ISO 639-3:cnm),這兩種語言雖然都屬於坎合巴祖赫語族,然而兩個語言的差別已足以讓兩種「祖赫語」的使用者互不相通彼此的語言。 San Sebastián Coatán 自治市祖赫語主要使用於瓜地馬拉韋韋特南戈省西部,使用人數約為一萬九千多人;San Mateo Ixtatán 自治市祖赫語使用於韋韋特南戈省西部及墨西哥(隨著瓜地馬拉的流亡難民傳播過去),使用人數約為兩萬兩千人左右。在瓜地馬拉韋韋特南戈省的 San Mateo Ixtatán 自治市,由於居民的家中並不說西班牙語,許多當地的小孩一直到上學之前都還只會說祖赫語,此外由於圍繞 San Mateo Ixtatán 自治市的地區都操著不同於 San Mateo Ixtatán 自治市祖赫語的另一種馬雅語,就語言上來說,San Mateo Ixtatán 自治市也因此可說是一個與世隔絕的城市。 (zh)
dbo:iso6393Code
  • cac
dbo:languageFamily
dbo:spokenIn
dbo:thumbnail
dbo:wikiPageExternalLink
dbo:wikiPageID
  • 3646184 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength
  • 13842 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID
  • 1112975443 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink
dbp:bot
  • InternetArchiveBot (en)
dbp:date
  • 2019 (xsd:integer)
  • December 2016 (en)
dbp:ethnicity
  • 91400 (xsd:integer)
dbp:fam
dbp:familycolor
  • American (en)
dbp:fixAttempted
  • yes (en)
dbp:glotto
  • chuj1250 (en)
dbp:glottorefname
  • Chuj (en)
dbp:iso
  • cac (en)
dbp:name
  • Chuj (en)
dbp:nativename
  • Chuj (en)
dbp:ref
  • e24 (en)
dbp:region
  • Northern Huehuetenango, Chiapas (en)
dbp:script
  • Latin (en)
dbp:speakers
  • in Mexico (en)
  • in Guatemala (en)
dbp:states
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbp:wordnet_type
dcterms:subject
gold:hypernym
rdf:type
rdfs:comment
  • Chuj (IPA: [ʧuːx]) je název pro dva indiánské jazyky mayské jazykové skupiny. * San Sebastián Coatán Chuj, ISO 639-3 kód cac * San Mateo Ixtatán Chuj, ISO 639-3 kód cnm Chuj je mayský jazyk, kterým mluví asi 40 000 lidí v Guatemale a 10 000 v Mexiku. Spolu s jazyky Tojolab'al ', Akateko, Q'anjob'al a Mocha tvoří západní větev rodiny mayských jazyků. Chuj vznikl před asi 21 stoletími. V Guatemale jsou rozhlasy hlásící v chuji umístěné v třech obcích v části Huehuetenango. V těchto oblastech je vysoká úroveň ochrany jazyka. Některé komunity jako Barillas a Ixcán v Guatemale také používají chuj. (cs)
  • Chuj (andere Schreibweisen: Chuh, Czuj, Chuje, Chuhe, IPA: [ʧuːx]) ist eine Sprache aus der Familie der Maya-Sprachen, die man in Guatemala und in Mexiko spricht. Es gibt zwei verwandte Sprachen, die chuj heißen: * San Mateo Ixtatán Chuj (Chuj de San Mateo Ixtatán, Ixatan Chuj) – man schätzt, dass in Guatemala über 22.000 Menschen und in Mexiko über 9.000 Menschen die Sprache sprechen * San Sebastián Coatán Chuj (Chuj de San Sebastián Coatán, Süd-Chuj) – man schätzt, dass in Guatemala über 19.000 Menschen die Sprache sprechen (de)
  • Le chuj est une langue maya parlée au Guatemala. (fr)
  • チュフ語(チュフご、Chuj)は、グアテマラのウェウェテナンゴ県北部のサン・セバスティアン・コアタン (San Sebastián Coatán) 、サン・マテオ・イシュタタン (San Mateo Ixtatán) 、およびネントン (Nentón) の一部に住むによって話される言語。マヤ語族の大カンホバル語群(カンホバル・チュフ語群)に属する。 2005年のエスノローグ第15版ではコアタンとイシュタタンのチュフ語を異なる言語として扱っていたが、2009年に1言語にまとめられた。 グアテマラの話者数は約4万人(2001年)。2010年の国勢調査ではメキシコのチュフ語話者数は2503人だった。 (ja)
  • 추흐어(Chuj)는 과테말라와 멕시코에 사는 의 언어이다. 과테말라에서 4만 명, 멕시코에서 3천 명 정도가 사용한다. 추흐어는 토홀라발어, 칸호발어, 아카텍어, 하칼텍어, 등과 함께 마야어족의 라는 갈래에 속한다. 추흐어군은 지금으로부터 약 2천 년 전에 칸호발어파에서 갈라져 나왔다. 과테말라에서 추흐어는 주로 웨웨테낭고주의 산마테오이슈타탄, 산세바스티안코아탄, 넨톤 지역에서 쓰이고, 바리야스와 이슈칸 지역에서도 조금 사용된다. 추흐어파의 두 주요한 방언은 산마테오이슈타탄 방언과 산세바스티안코아탄 방언이다. 추흐어는 스페인어의 영향을 많이 받았고 추흐어 사용자들은 추흐어로 대화할 때 스페인어 외래어를 사용하거나 스페인어를 섞어 쓰는 경향이 있다. 추흐어의 약 70%가 순수 추흐어 어휘라고 추정된다. 과테말라 마야어 학술원(ALMG) 등의 단체들이 산마테오이슈타탄에서 추흐어 보존과 진흥에 노력을 기울이고 있다. (ko)
  • Чухский язык — один из майяских языков. Распространён в трёх муниципалитетах гватемальского департамента Уэуэтенанго: Сан-Матео-Иштатан, Сан-Себастьян-Коатан и Нентон, а также в прилегающих территориях мексиканского штата Чьяпас. Число носителей оценивается в 40 тыс. чел. в Гватемале и 10 тыс. чел — в Мексике. Большое влияние на язык чух оказал испанский. Алфавит языка чух: a, b', ch, ch', e, h, i, j, k, k', l, m, n, nh, o, p, r, s, t, t', tz, tz', u, w, v, x, y, ' (смычка). (ru)
  • 祖赫語是屬於坎合巴祖赫語族的馬雅語,主要分布於瓜地馬拉西部。 實際上有兩種語言都叫做祖赫語。第一種是 San Sebastián Coatán 自治市祖赫語(ISO 639-3:cac),第二種為 San Mateo Ixtatán 自治市祖赫語(ISO 639-3:cnm),這兩種語言雖然都屬於坎合巴祖赫語族,然而兩個語言的差別已足以讓兩種「祖赫語」的使用者互不相通彼此的語言。 San Sebastián Coatán 自治市祖赫語主要使用於瓜地馬拉韋韋特南戈省西部,使用人數約為一萬九千多人;San Mateo Ixtatán 自治市祖赫語使用於韋韋特南戈省西部及墨西哥(隨著瓜地馬拉的流亡難民傳播過去),使用人數約為兩萬兩千人左右。在瓜地馬拉韋韋特南戈省的 San Mateo Ixtatán 自治市,由於居民的家中並不說西班牙語,許多當地的小孩一直到上學之前都還只會說祖赫語,此外由於圍繞 San Mateo Ixtatán 自治市的地區都操著不同於 San Mateo Ixtatán 自治市祖赫語的另一種馬雅語,就語言上來說,San Mateo Ixtatán 自治市也因此可說是一個與世隔絕的城市。 (zh)
  • El chuj és una de les llengües maies parlat per la població dels chujs que habita en l'altiplà occidental de Guatemala i en una zona veïna de l'estat mexicà de Chiapas. El chuj forma part de la branca occidental de la família maia juntament amb el q'anjob'al, jakaltek, akatek, tojolabal i mocho'. Va formar la seva pròpia branca lingüística (el chujean) fa aproximadament 21 segles. (ca)
  • Chuj [tʃuχ] is a Mayan language spoken by around 40,000 members of the Chuj people in Guatemala and around 3,000 members in Mexico. Chuj is a member of the Qʼanjobʼalan branch along with the languages of Tojolabʼal, Qʼanjobʼal, Akateko, Poptiʼ, and Mochoʼ which, together with the Chʼolan branch, Chuj forms the Western branch of the Mayan family. The Chujean branch emerged approximately 2,000 years ago. In Guatemala, Chuj speakers mainly reside in the municipalities of San Mateo Ixtatán, San Sebastián Coatán and Nentón in the Huehuetenango Department. Some communities in Barillas and Ixcán also speak Chuj. The two main dialects of Chuj are the San Mateo Ixtatán dialect and the San Sebastián Coatán dialect. (en)
  • El idioma chuj es uno de los idiomas mayenses hablado por la población de la etnia chuj que habita en el altiplano occidental de Guatemala y en una zona vecina del estado mexicano de Chiapas. El chuj forma parte de la rama occidental de la familia de lenguas mayenses junto con el q'anjob'al, jacalteco, acateco, tojolabal y mocho'. Formó su propia rama lingüística (el chujeano) hace aproximadamente 21 siglos.​ (es)
  • Het Chuj is een taal uit de Maya taalfamilie. Het wordt gesproken door de Chuj. Het heeft circa 32.000 sprekers in Guatemala en 10.000 in Mexico, waaronder 8.000 vluchtelingen uit Guatemala. De Guatemalteekse Chuj-sprekers bevinden zich in drie gemeentes van het department Huehuetenango: , en . Er bevindt zich ook een aantal gemigreerde Chuj-gemeenschappen in de landkolonisatiegebieden Barillas en . (nl)
  • Język czuh (a. chuj, chuje) (hiszp. idioma chuj, IPA: [ʧuːx]) – język majański, używany przez Indian z plemienia Czuh w Gwatemali i Meksyku. Z punktu widzenia typologii jest to język polisyntetyczny. Istnieją dwa blisko spokrewnione języki noszące tę nazwę (z własnymi kodami ISO 639-3): (pl)
  • Chuj (pronunciado: [tʃuːx]) é uma língua Maia falada pelo povo Chuj, sendo cerca de 40 mil pessoas na Guatemala 10 mil no Mexico. Chuj junto com as línguas Tojolabal, Mochó, Acateca, Canjobal e Jacalteca ou Popti' forma o ramo ocidental canjobalano-chujeano da família de línguas Maia. A língua Chuj derivou dessas há cerca de 21 séculos. Na Guatemala, os falantes de chuj se localizam em três municípios no departamento de Huehuetenango. São San Mateo Ixtatán, San Sebastián Coatán e Nentón. Há um grande índice de conservação de línguas nessa área. Algumas comunidades de Barillas e de Ixcán também falam a língua na Guatemala. (pt)
rdfs:label
  • Chuj (ca)
  • Chuj (cs)
  • Chuj-Sprache (de)
  • Chuj language (en)
  • Idioma chuj (es)
  • Chuj (fr)
  • 추흐어 (ko)
  • チュフ語 (ja)
  • Język czuh (pl)
  • Chuj (taal) (nl)
  • Língua chuj (pt)
  • Чухский язык (ru)
  • 祖赫語 (zh)
owl:sameAs
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
foaf:name
  • Chuj (en)
is dbo:language of
is dbo:wikiPageDisambiguates of
is dbo:wikiPageRedirects of
is dbo:wikiPageWikiLink of
is dbp:languages of
is foaf:primaryTopic of
Powered by OpenLink Virtuoso    This material is Open Knowledge     W3C Semantic Web Technology     This material is Open Knowledge    Valid XHTML + RDFa
This content was extracted from Wikipedia and is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported License