| dbo:abstract
|
- Andrej Jaslinský (1. září 1715, Svinica – 1. ledna 1784, Rožňava) byl slovenský fyzik a filozof. Narodil se 1. září 1715 v Svinici (okres Košice-okolí). Na univerzitě v Košicích, na Trnavské univerzitě a ve Vídni studoval teologii, filozofii a fyziku. Začínal jako kazatel ve Varaždínu. Později se stal profesorem filozofie a prefektem semináře ve vídeňském Pázmáneu. Působil také jako profesor fyziky a filozofie na trnavské univerzitě. Roku 1771 se stal posledním rektorem univerzity před jejím přestěhováním z Trnavy do Budína. Na konci života se stal kanovníkem v Rožňavě (od roku 1773). Andrej Jaslinský patří mezi profesory Trnavské univerzity, kteří po reformě vysokoškolského studia, nařízené výnosem Marie Terezie z roku 1753, začali přednášet místo Aristotelovy Newtonovu fyziku. Ve své vysokoškolské učebnici Institutiones physicae (1756), která měla tradiční dvě části Physica generalis a Physica particular, odsuzuje scholastiku jako nevědeckou, odmítá peripatetickou Aristotelovu fyziku a Ptolemaiův systém. Propaguje principy newtonovské fyziky, přestože se v jeho díle prolínají s myšlenkami Reného Descarta. Vyzdvihuje Koperníkův systém, i když ho pokládá pouze za hypotézu. Jaslinský byl zastáncem atomismu francouzského filozofa Gassendiho, ale místo termínu atom používal pojmenování korpuskula. Podle něj jsou atomy velmi malá, jednoduchá a nedělitelná tělíska, která nelze zničit a z nichž se skládají větší tělesa. Uznával poznatelnost světa a za zdroj poznání pokládal smyslovou zkušenost. Jako jezuita usiloval dát nové vědecké poznatky do souladu s autoritou církve a svatých otců. Atomy jsou podle něj nezničitelné proto, že jsou výsledkem stvoření a zničit je může jen jejich tvůrce Bůh tak, že je přemění na nic. Jak zákony pohybu i přírodní zákony jsou normy, které dal stvořitel světu, aby se podle nich řídil. (cs)
- Andreas Jaszlinszky (September 1715 in Abaújszina – January 1783 in Rozsnyó) was the Slovak-born author of the early physics textbooks Institutiones physicae pars prima, seu physica generalis (Trnava/Nagyszombat, 1756/1761, 471 pp) and Institutiones physicae pars altera, seu physica particularis (Trnava/Nagyszombat, 1756/1761, 341 pp). (en)
- András Jaszlinszky [andrAŝ jaslinski], laŭ hungarlingve kutima nomordo (kaj pli komplete) Jaszlinszky András Endre estis hungara pastro, profesoro, monaĥo, kanoniko. András Jaszlinszky [1] naskiĝis la 1-an de septembro 1715 en Hungara reĝlando en Szina (nuntempa Seňa en Slovakio). Li mortis la 1-an de januaro 1783 en Rozsnyó (nuntempa Rožňava en Slovakio). (eo)
- Андрей Яслинский (лат. Andreas Jaszlinszky, словацк. Andrej Jaslinský, венг. Jaszlinszky András; 1715—1783) — словацкий философ, иезуит. (ru)
|
| rdfs:comment
|
- Andreas Jaszlinszky (September 1715 in Abaújszina – January 1783 in Rozsnyó) was the Slovak-born author of the early physics textbooks Institutiones physicae pars prima, seu physica generalis (Trnava/Nagyszombat, 1756/1761, 471 pp) and Institutiones physicae pars altera, seu physica particularis (Trnava/Nagyszombat, 1756/1761, 341 pp). (en)
- András Jaszlinszky [andrAŝ jaslinski], laŭ hungarlingve kutima nomordo (kaj pli komplete) Jaszlinszky András Endre estis hungara pastro, profesoro, monaĥo, kanoniko. András Jaszlinszky [1] naskiĝis la 1-an de septembro 1715 en Hungara reĝlando en Szina (nuntempa Seňa en Slovakio). Li mortis la 1-an de januaro 1783 en Rozsnyó (nuntempa Rožňava en Slovakio). (eo)
- Андрей Яслинский (лат. Andreas Jaszlinszky, словацк. Andrej Jaslinský, венг. Jaszlinszky András; 1715—1783) — словацкий философ, иезуит. (ru)
- Andrej Jaslinský (1. září 1715, Svinica – 1. ledna 1784, Rožňava) byl slovenský fyzik a filozof. Narodil se 1. září 1715 v Svinici (okres Košice-okolí). Na univerzitě v Košicích, na Trnavské univerzitě a ve Vídni studoval teologii, filozofii a fyziku. Začínal jako kazatel ve Varaždínu. Později se stal profesorem filozofie a prefektem semináře ve vídeňském Pázmáneu. Působil také jako profesor fyziky a filozofie na trnavské univerzitě. Roku 1771 se stal posledním rektorem univerzity před jejím přestěhováním z Trnavy do Budína. Na konci života se stal kanovníkem v Rožňavě (od roku 1773). (cs)
|
